(pokračuje Aleš Juchelka)

12.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony /sněmovní tisk 727/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra pan Vít Rakušan a já poprosím pana ministra, aby se ujal slova. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobrý večer, kolegyně a kolegové, velmi stručně. Podrobněji jsem představoval v prvním čtení.

Návrh novely zákonů označovaných souhrnně jako Lex Ukrajina se týká dvou hlavních cílů. Za prvé dává do naší české legislativy mechanismus prodlužování dočasné ochrany, což je reakce na prodloužení na úrovni Evropské unie, cíl jedna. Cíl dvě, umožnění přechodu ekonomicky soběstačným držitelům dočasné ochrany na zvláštní dlouhodobý pobyt. To je tedy za nás cíl dvě. Další změny jsou z gesce Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, návrh zákona byl debatován, musím říct, konstruktivně, na výboru pro sociální politiku a na výboru pro bezpečnost, který je výborem garančním, z debaty na výboru pro sociální politiku vyplynul požadavek na úpravu posuzování zdravotního postižení u osob z Ukrajiny. Výbor pro bezpečnost přijal dva pozměňovací návrhy, které představí pravděpodobně pan zpravodaj. K oběma pozměňovacím návrhům jsem jako předkladatel zaujal kladné stanovisko. Co se týče dalších pozměňovacích návrhů, které byly k dnešnímu dni zveřejněny v systému, všechny řeší problematiky související s dopady ozbrojeného konfliktu na Ukrajině na Českou republiku v oblasti bezpečnosti, ale i v dalších oblastech. Tam své stanovisko samozřejmě v průběhu ať už dnešní rozpravy nebo třetího čtení za navrhovatele vyjádřím, o některých pozměňovacích návrzích v mezidobí jistě ještě povedeme věcnou diskusi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 727/1 a 727/2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Martin Exner, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády. Chtěl bych vás seznámit s usnesením číslo 172 výboru pro bezpečnost ze 46. schůze ze dne 5. září 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Je to sněmovní tisk 727. Výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ministra vnitra, magistra bakaláře Víta Rakušana, po zpravodajské zprávy místopředsedy výboru Martina Exnera a po obecné a podrobné rozpravě:

Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 727 vyslovila souhlas ve znění těchto pozměňovacích návrhů.

A zde si vzhledem k pokročilé hodině dovolím, abych nemusel číst paragrafové znění, odkázat na sněmovní tisk 727/2, kde je přesné znění těchto dvou pozměňovacích návrhů. Z těchto dvou návrhů jeden jsem načetl za koaliční kolegy já, ten se týká možnosti získávání českého občanství pro občany Ruské federace. Druhý načetl pan poslanec Munzar a týká se prodloužení daňových výhod u darů na podporu Ukrajin. K tomu případně pan Munzar dodá pár slov sám.

Za druhé. Výbor zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl příslušné legislativně technické úpravy.

Za třetí. Pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, vážený pane zpravodaji. V tuto chvíli prosím zpravodajku výboru pro sociální politiku, poslankyni Janu Pastuchovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Usnesení výboru pro sociální politiku ze dne 10. července 2024 k tomuto návrhu přečtu. Po úvodním slově zástupkyně ministra vnitra Pavly Novotné, ředitelky odboru azylové a migrační politiky, zástupkyně ministra práce a sociálních věcí Ivy Merhautové, vrchní ředitelky sekce sociálního pojištění a nepojistných dávek, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;

II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušně legislativné technické úpravy;

III. žádá ministra práce a sociálních věcí, aby členům výboru pro sociální politiku do 31. 7. 2024 doložil statistiku o podaných žádostech OZP cizinců, držitelů dočasné ochrany na MPSV a  počtu podaných žádostí o posouzení OZP cizinců, držitelů dočasné ochrany na institut posuzování zdravotního stavu včetně uvedení vydaných posudků TPZ, TPZ, TPP. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji paní zpravodajce Janě Pastuchové. Tím pádem jsme se vypořádali tady s těmito body a já otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem hlásí pan ministr Marian Jurečka. Vážený pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Vážený pane předsedající. Dobrý večer. Dámy a pánové. Já si dovolím tady na začátek této obecného rozpravy vystoupit a děkuju za tu možnost, protože se snažím také vytvořit určitou chronologii a navázat na vystoupení pana kolegy vicepremiéra, ministra vnitra Víta Rakušana, protože do tohoto tisku jsou také včleněny důležité věci, které se týkají i té části té sociální podpory držitelů dočasné ochrany.

Já bych jenom velmi stručně chtěl říci, že přestože tady vedeme různé debaty, ať už na půdě politické, na půdě výborů, ale také na té úrovni jednání se zástupci nevládního sektoru, tak si myslím, že jedna věc je tady naprosto jednoznačná i v tom mezinárodním srovnání, že v České republice se podařila poměrně výjimečná věc, že se nám podařilo nastavit systém, který velmi dobře umí hledat cesty, jak těmto lidem, kteří přicházejí, pomoci, jak to udělat velmi efektivně, jak je velmi efektivně také dokázat integrovat na trh práce. Máme nejvyšší podíl lidí v produktivním věku, kteří na trhu práce v České republice pracují, to je někde kolem 70 %.

A  také vlastně se nám podařilo postupně upravit i ty doby té podpory těm lidem, kteří přicházejí. Postupně jsme tu dobu zkracovali, upravili podmínky pro nouzové ubytování, a to vlastně všechno za, řekněme, jako velmi jasných procedur, které nám umožňuje to, že tady máme postaven ten systém v rámci humanitární dávky s její indexací. A myslím si, že určitý díl úspěchu je postavený na tom, že vlastně ten systém je specifický, je vystaven vedle standardního systému jak státní sociální podpory, tak i vlastně hmotné nouze.

Já jenom tady chci předeslat, že když jsem tady poslouchal ty debaty, které jsme vedli v těch minulých měsících na téma pomoc lidem se zdravotním postižením, kteří jsou v řadách uprchlíků z Ukrajiny, tak jsem ty debaty nebral tak, že bych je jedním uchem poslouchal a druhým pouštěl ven, ale především tady kolegyně Pastuchová, která toto téma tedy opakovaně vystupovala, tak nás vlastně dokázala, jak se říká, v tom dobrém slova smyslu, přimět k tomu, abychom některé věci, které jsme měli v úvaze, dokázali zrychlit.

A já tady dnes budu načítat pozměňovací návrh k tomuto tisku, kterým vlastně stanovujeme podmínky pro to, abychom tyto lidi s dočasnou ochranou dokázali opravdu velmi kvalitně posoudit. Vzali jsme si za vzor ten německý model, který v Německu funguje. Já ho potom ještě představím v té podrobné rozpravě s tím, že tou cestou má by to, abychom opravdu co nejvíce objektivně dokázali posoudit tu míru zdravotního postižení a toho handicapu a tomu nastavit finanční částky, které budou opravdu jako velmi, řekněme, velmi dobře nabízet tu pomoc těm lidem právě podle toho jejich stupně omezení, nebo respektive té jejich schopnosti z hlediska soběstačnosti.

Říkám to tady proto, že pokud se nám tento princip podaří dobře aplikovat, osvědčit, což bychom chtěli zvládnout od 1. 7. příštího roku, tak je to potom také zároveň i určitý pilot pro to, abychom do budoucna zvážili, jestli(?) Takovýto systém neuplatňovat místo toho dosavadního systému, který není úplně příliš objektivní, vytváří nám určité disproporce v tom, jakým způsobem to děláme dlouhé roky u českých občanů.

Takže tolik chci popsat ten návrh, který tady budu potom podrobněji představovat, a díky za to, že to mohlo být vlastně v té diskuzi, takto postupně aplikováno a vytvořeno až do té podoby toho dnešního návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, pane ministře. Jenom potom upozorním, abyste se přihlásil taktéž do podrobné rozpravy. My se ale nacházíme v obecné rozpravě. Na řadě je paní poslankyně Jana Pastuchová, připraví se pan poslanec Martin Exner. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Tak děkuji, pane předsedající. Je mi líto, že tu nesedí víc poslanců, protože si myslím, že je to hodně k zamyšlení o tom, o čem tady budu mluvit. Když přišel tento sněmovní tisk do Poslanecké sněmovny, tak já jsem se zarazila nad jednou věcí, kterou tady zmínil pan ministr Rakušan a... Pan ministr Rakušan teď, že se opravila, a pan ministr Jurečka.

Já předpokládám, že pozměňovací návrh, který jste vložil do systému v 15.21, což nerozporuji, že je to legislativně nemožné, nicméně výbor jsme měli v červenci 2024, kde jsem opravdu byla trochu nepříjemná ve smyslu toho, že by ukrajinští občané měli dostávat jako osoby zdravotně postižené jednotnou částku bez toho, abychom věděli, jaké postižení to je. Uváděla jsem tam, že nemůže dostat člověk ukrajinský na ventilátoru stejně peněz jako ukrajinský občan, kterého bolí záda. Tak to není ani u českých občanů. Český občan musí projít dlouhým, dlouhým kolečkem, než dojde k posouzení příspěvku na péči nebo průkazu OZP.

Musím na jednu stranu poděkovat ministerstvu, které se s tím začalo zabývat. Mrzí mě trochu, že tento pozměňovací návrh, který má tolik listů, (ukazuje materiál) přišel dneska, ale dovolím si říct, že té problematice opravdu rozumím, tomu posuzování, protože ho dělám už dva roky, a doufám, že ho pan ministr tedy načte. Já bych byla radši, kdybyste ho nenačítal, byla bych radši, aby došlo tam k nějakým změnám. Pane ministře, chválím vás za to, že jste se tomu věnovali a že jste rozdělili ty občany tak, aby se posoudili podle toho, jaké mají zdravotní postižení.

Co se mi ale vůbec nelíbí, že tady představujete pilotní program, jak jste řekl sám, podle německého modelu. Zapomněl jste ale říct, že v Německu se ti klienti šest měsíců před podáním žádosti sebehodnotí a pak teprve podají žádost a mohou se k tomu vyjádřit ti posudkáři. Já jsem si to přečetla, my tady budeme mít opět dvě skupiny posuzování českých občanů a ukrajinských občanů, a to ještě prosím od 1. 7. 2025 do 1. 7. 2025. Kdo si podá žádost stejným způsobem jako teď, to znamená, že pošle nějaký doklad, který nikdo nikde neověřuje, což mi bylo potvrzeno, tak prostě ještě těch půl roku dostane tu částku, kterou vy navrhujete, to znamená 4,5, potažmo 6 000 půl roku. Pak začne platit teprve posuzování ukrajinských občanů podle této německé zrychlené metodiky. (Ukazuje materiál.)

A co mě tam strašně zarazilo, že proč máme posuzovat ukrajinské lidi jinak než české občany? Proč k tomu děláte proboha novou metodiku? My umíme posuzovat české občany a bude to rychlejší. A co mě úplně dorazilo, že tyto posudky nebudou dělat sociální pracovnice doma, jako dělají u českých občanů, ale budeme to dělat my, sestry ONZP. Takže proč jste tu pozici dělali? My máme pomáhat posudkářům, aby ty posudky fičely a my teď půjdeme do pilotního projektu šetřit k těm Ukrajincům domů, my jako to jejich zdravotní postižení. Pak si to přivezeme a stejně ten posudek uděláme doma. A vy říkáte, že jestli se to osvědčí, že to budeme dělat i u českých občanů. No proboha, vždyť vám ty sestry všechny zdrhnou z tohohle posuzování, to jsou lidi, který třeba ty sestry nemůžou dělat na oddělení, je jim 60, nebo mají, doma se starají o nemocné rodiče. Proto šly dělat posudkářku ONZP. Je to kancelářská práce a opravdu to není pro všechny, kteří jsou zvyklí dělat ve špitále na ambulancích, protože sedí doma za počítačem a dělají kancelář, takže oni se teď budou přeměňovat na to, že jim dáte auto, dáte jim notebook a budou oni místo těch sociálních pracovnic ty sestry, který jste nabrali a udělali jsme pro ně tu možnost posuzovat, a budou jezdit oni po domácnostech? No, to snad nemyslíte vážně? To vám všichni utečou, protože tam jsou sestry na home office, aby to mohly dělat doma.

A řeknu vám německý model, německý model. Německý model, který se v Německu každý klient sám posuzuje šest měsíců, po těch šesti měsících vyjde nějaká statistika a podle toho to můžeme posoudit. Já jsem to fakt prolítla strašně rychle. Ale je to úplně jiný... Nebo takhle, je to trošku podobný našemu posuzování, ale naše posuzování má deset základních životních potřeb, které posuzujeme podle nějakého vydaného klíče a metodiky MPSV. A tady bude pilotní program nebo projekt u ukrajinských občanů, kam budeme jezdit teda my, sestry. Nevím, jestli s překladatelem nebo jako já nevím, jak to bude, a budeme posuzovat chování a psychické problémy.

A teď vám řeknu něco, odpovězte si sami. Já tam přijedu a řeknu máte neklid v noci? Máte strach v noci? Nebo máte vůbec strach, proboha živýho, tohleto je právě dotazník z Německa, (drží v ruce) který se vyhodnotí po půl roce sebehodnocení toho klienta. Ale já tam přijedu jako sestra a řeknu, máte neklid v noci? No, jasně, že mám, všichni máme neklid, né. Máte strach? No, jasně, že mám strach. Co to je za blbost? Co jste to zase udělali?

Proč děláte pro ukrajinský občany úplně jiný hodnocení pilotním projektem? A ještě tam pošlete ty sestry, které vám mají vyřešit nedostatky posudků, protože posudkáře nemáme. Takže budou auta, u nás v Libereckém kraji já si vezmu teda auto, pojedu na Bedřichov v zimě, v pohodě a pak přijedu domů a budu to dělat, ten posudek? To nemůžeme stihnout za tu dobu.

A další věc, zkrácení, jak vy píšete, to bude v jiném zákonu, k tomu se někdy dostaneme, že bude zkrácení? No nebude, protože taky tady dojde k přerušení toho posudku, ale ne na Úřadu práce, ale na České správě sociálního zabezpečení, protože všichni nemají ty lékařské zprávy a my si je musíme vyžádat. Další věc, proč mě zajímá zpráva z Ukrajiny, kterou mi má někdo přeložit? Ano, když přeložit, tak soudním překladatelem, ale ne že mi dá Ukrajinec přeloženou zprávu nějakou do češtiny. A další věc, kterou děkuji své kolegyni, co mi zrovna dneska přišlo.

Já jsem tady říkala, že ta vaše potvrzení o invaliditě nejsou nikým kontrolována, nikde. A dneska na Novinkách vyšel hezký článek Nemorální a ostudné, uznal ukrajinský generální prokurátor, po sérii korupčních skandálů rezignoval. A víte proč? Protože se tam vydávaly falešné potvrzení o invaliditě, aby se ti lidé vyhnuli vojenské službě. A teď si vezměte, že těhle nevím, nemůžu to říct, nemůžu to tvrdit, ale oni to mají vydaný, tady to píšou, a oni přijedou sem, pošlou to elektronicky to ani nepodají, pošlou to na úřady práce, my je vůbec neposuzujeme a oni ty prachy dostanou. Tak jako kde to jsme? Proč děláte...

Chválím, fakt vás chválím za to, že po tom mém vystoupení na výboru jste se zamysleli a opravdu jste udělali skupiny podle zdravotního stavu, tak to má být. Ale to úplně stačilo, ale stačilo napsat, že prostě každý, kdo žádá, si požádá standardně jako český občan, jako stejně českou cestou a bude posouzen stejně jako český občan. A vy tady nám vystřelíte pilotní projekt německý, který jsem, jak říkám, jste zapomněli říct, že ty lidi se šest měsíců předtím sebehodnotí a pak se teprve dělá posudek a já tam půjdu a zeptám se, jestli je nervózní v noci, nebo jestli je neklidný. No, co to je? A to jsou další věci.

Třeba. Opravdu jsem si to projela strašně rychle, protože ty posudky dělám opravdu každý den, takže mně to nedalo moc práce.

Vtírání látek nebo aplikace studených a teplých obkladů. Když si někdo promazává kůži, tak mu péči o zdraví fakt neuznám, protože si můžeme promazávat paty, mazat si záda. Říkám ano, pojďme to posuzovat, ale ne ze dne na den, ale po půl roce sebehodnocení toho samotného člověka.

Další věc. Ono je to z praxe, takže já bych byla ráda, abyste si to třeba někdy posoudili, co se dělá nebo co se posuzuje u nás a co se posuzuje teď v německém skvělém modelu. Úplně mě dostalo, když jste řekl, že když se to osvědčí, že to uděláte i pro české občany. No, to snad ne, proboha!

Mytí přední horní části těla. Mám to brát, jako že obličej nebo až po prsa? Já nevím. Intimní hygiena. Já si fakt neumím představit, že tento německý model pilotně bude zrovna odzkoušen na ukrajinských občanech, s kterými se fakt nedomluvíme, pokud je najdeme na adrese. Nechápu, proč jste nenechali pro ukrajinské občany stejný model posuzování jako pro české občany. Proč jim vymýšlíte něco jiného? Proč? Já to fakt nevím a nerozumím tomu, pane ministře.

Říkám, děkuji vám za to, že jste rozdělili ta postižení. To je sice super, ale my je přece rozdělené máme. Máme čtyři stupně a čtyři plus, tak proč se to nemůže úplně stejně týkat těch ukrajinských občanů?

Další věc, která mě fakt zaráží - to ještě nevím, jestli to řeknu špatně, nebo ne - že opravdu od 1. 7, kdy to má začít platit, nebo má být v platnosti ten zákon, tak ještě půl roku kdo si pošle na MPSV nějaké to osvědčení - teď z tohohle článku jich může být tedy fakt dost - tak mu to dáme, těch 4,5 až 6 000, co navrhujete? Všem, ať je na ventilátoru, nebo ho bolí záda. Všem prostě. Teď vidíme, kolik těch padělaných nebo uplacených potvrzení z té Ukrajiny tu může být. Takže půl roku tady budeme vyplácet všem.

Od 1. 7. je začneme chodit kontrolovat a ještě podle jiného pilotního modelu. Ještě tím uberete nebo přidáte práci ONZP, kteří tady měli být úplně kvůli něčemu jinému, aby pomohli vyřešit těch strašně moc žádostí, které se nestíhají dělat. Jsem za to ráda, jsem za to vděčná. Ty holky to baví, ale dělají to opravdu z nějakých důvodů, že se starají o nemocné rodiče doma, takže mají dvacetihodinovou péči a přitom můžou doma pracovat. Vy je teď tedy vyšlete na pilotní projekt. Ono toho nebude hodně, ale mě zarazilo to, že říkáte, že když se to osvědčí, že to chcete dát do českého systému. No, proboha, živého, to ne. To prosím nedělejte, protože se vám na to všechny ty holky vykašlou, včetně mě tedy.

Takže to je asi ten pozměňovací návrh, na který jsem čekala od července a přišel dneska. Možná kdyby mi ho ministerstvo práce - vy víte, že to dělám a že jsem to napadla - kdyby alespoň byla ta ochota mě k tomu pozvat nebo se o tom bavit, protože to dělám dennodenně, ale prostě ne. Prostě 15, 21 - říkám, je to legitimní, okay - ale já jsem to stačila přečíst, stačila, protože tomu rozumím. Můžu vám říct, že jsem z toho hodně smutná, že jste to tedy vyřešil, ale prostě německý pilotní projekt, který to všechno zase kazí a dělá zase dvě kategorie, kategorie Čechů a kategorie Ukrajinců. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Hendrich. Prosím, vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Budu stručný. Já jsem se k tomu tisku dostal také před chvílí, protože jste to poslal odpoledne. Zaujaly mě podobné věci jako moji kolegyni Pastuchovou, vaším prostřednictvím. Děláme opět dvě kategorie občanů - ukrajinských a českých. V podstatě obdobně jako teď, akorát trošku v jiném gardu. Vůbec nechápu, proč máme opravdu pilotovat něco zrovna na těch Ukrajincích a pak si promýšlet, jestli to je dobré, nebo není. Tohle si myslím, že je opravdu legislativní paskvil. Já tomu nerozumím. Chápal bych, kdybychom to sjednotili pro všechny najednou stejně, okay, ale zavádět něco nového a ještě s takovými výhradami, které jsem zde slyšel - předpokládám, že je budeme diskutovat - tak tomu opravdu nerozumím.

Ale mám dotaz. Opravdu, ono to tady padlo, ale jenom stručně. Jak to bude s těmi tlumočníky? Budete je nějakým způsobem zaměstnávat? Máme jich na to dost ve všech městech? Ne všichni Ukrajinci rozumí češtině a posuzování zdravotního stavu není úplně legrace, není to triviální věc, komunikace s tím člověkem, který by ho měl dostat, nebo neměl dostat. Takže na to se konkrétně ptám, pane ministře, jak to budete řešit s těmi tlumočníky? Jestli to skutečně už máte promyšleno, kolik jich bude, jakým způsobem budou honorováni a tak dál? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a s faktickou poznámkou se přihlásil v tuto chvíli pan ministr Marian Jurečka. Vaše dvě minuty běží, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já jenom stručně to, co tady říkala paní kolegyně Pastuchová. Všichni moc dobře víme, že dlouhodobě ten systém, který máme dneska nastaven, není objektivním systémem s celou řadou významných nedostatků, především tam, kde jsou lidé, kteří mají poruchy v rámci duševního zdraví. Tak se hledají systémy, které by na to dokázaly lépe reagovat. O tom tu debatu tady vedeme nejenom v tomto volebním období, ale dávno předtím. To znamená, hledají se cesty, jakým způsobem to posuzování zlepšit jak v případě validit, tak i v případě příspěvku na péči.

Ke kolegovi Hendrychovi, předřečníkovi. To, co říkáte, tento stát má dávno ošetřeno. Řešíme to jak na úřadech práce, na ÚMPOD, na ČSSZ. Tam, kde potřebujeme jazykovou podporu, tak ji k tomu také dodáváme. To znamená, jestliže ten klient není schopen komunikovat ve svém jazyce - je jedno, jestli je to ukrajinština nebo jiný jazyk - tak s tou podporou se musíme vypořádávat s využitím tlumočníka.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní kolegyně Pastuchová, přihlásí se paní kolegyně Ivana Mádlová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Budu reagovat na pana ministra. Pane ministře, já jsem vás pochválila za to, že jste to rozdělili finančně. Za to vám děkuji. Já jenom říkám, že jste mohli nechat stejný systém teď do toho července jako pro české občany. Pokud říkáte, že je ten systém špatný - já na to upozorňuji dva roky, co to dělám - tak jste to přece mohli - jako pro ty Ukrajince, když jste zvládli od července udělat do dnešního dne úplně novou metodiku - tak proč jste ji neudělali pro české občany a nesloučili to od 1. července v jedno?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji paní poslankyni. S faktickou poznámkou v tuto chvíli paní kolegyně Mádlová. Je to poslední z faktických poznámek. Poté budeme zpátky v obecné rozpravě a přihlásí se pan Martin Exner. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Musím říct, pane ministře, že jsem velmi negativně překvapena tím, co jste předložil za pozměňovací návrh. To je absolutní nehoráznost a amatérismus, jak vy přistupujete k pilotnímu projektu v takhle závažné věci, která ovlivní výši dávek, ovlivní to, že rozdělujeme přidělování těchto příspěvků na ukrajinské obyvatele a na české obyvatele. Pak tady máme také slovenské občany, vietnamské občany a tak dále a vybral jste si tedy zrovna tuto skupinu.

Mě by zajímalo, proč jste se uchýlili k tomu německému systému? Protože to jste nevysvětlili. Vy vlastně od toho dáváte ruce pryč velmi intenzivně a nechcete se o tom bavit, ale toto je velmi závažná změna. To znamená, proč jste přistoupili k německému systému? Jaké je vyhodnocení toho německého systému tedy tam? To znamená, jaké s tím jsou zkušenosti? Předpokládám, že ty informace nejsou asi součástí toho pozměňovacího návrhu. Koukám na kolegyni, tak vlastně nejsou.

Potom poukazujete, že tento systém není objektivní, ale jestliže používáte parametry, jako je neklid v noci, mytí nějaké přední horní části těla a podobně, tak co je na tom objektivního? Na to musíte mít nějakou škálu. Vždyť se to musí nějakým způsobem objektivně vyhodnotit a změřit, ale to vy tam vůbec nemáte. Ta vaše metodika potom zabere dalších 100 stran, protože když uvedete neklid, tak ve zdravotnictví si pod tím představíte tisíce věcí.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc paní poslankyni. V tuto chvíli je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Martin Exner. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, chtěl bych vás seznámit s pozměňovacím návrhem číslo 5055 poslanců Martina Exnera, Víta Rakušana, Pavla Blažka, Jana Bartoška, Pavla Žáčka, Michala Zuny, Jakuba Michálka a Petra Letochy, který se týká úpravy trestního zákoníku ve věci neoprávněné činnosti pro cizí moc. Trestní zákoník ve své stávající podobě neobsahuje specifický trestný čin, který by postihoval neoprávněnou činnost pro cizí moc prováděnou na území České republiky v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíž zájmů se Česká republika zavázala.

Dle stávající právní úpravy lze poskytnout pouze některé formy spolupráce s cizí mocí, například vyzvídání či předávání utajovaných informací. Spolupráce s cizí mocí, která může vést k ohrožení či poškození výše uvedených zájmů, může mít ale různé formy, které nelze podřadit pod některý ze stávajících trestných činů. Spolupráce s cizí mocí nicméně nemusí obnášet pouze zpravodajské aktivity zaměřené na získávání a předávání informací, ale může mít také podobu příprav, na které mohou navazovat například činnosti směřující k ovlivňování rozhodovací činnosti orgánů veřejné moci nebo k ovlivňování veřejnosti prostřednictvím sdělení mající charakter poplašných zpráv nebo násilné trestné činnosti a tak dále.

Navrhovaná právní úprava si proto klade za cíl doplnit trestní zákoník o definici nové skutkové podstaty, jež by postihovala obecně spolupráci s cizí mocí na území České republiky s cílem poškodit důležité zájmy České republiky anebo obranu či bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíž zájmů se Česká republika zavázala.

Skutková podstata nově definovaného trestného činu bude dopadat na vyzvídání informací pro cizí moc, předávání informací cizí moci, ale i na další aktivity ve prospěch cizí moci vedené úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité státní zájmy. Postih se navrhuje omezit územím České republiky nebo úzkým svazkem osoby k České republice, který odůvodňuje požadavek na loajalitu vůči České republice, neboť jinak by došlo k založení trestní odpovědnosti i cizích státních příslušníků bez jakéhokoliv vztahu k České republice, kteří mohou takovou činnost mít dokonce v popisu práce. Pokud by takovou činnost navíc vykonávali na území nepřátelského státu, jejich stíhatelnost by byla v zásadě nulová.

Cizí mocí se ve smyslu tohoto ustanovení rozumí každý stát mimo Českou republiku bez ohledu na postoje, jaké k České republice zaujímá, a nadnárodní, nadstátní organizace sdružující několik států, například vojenská nebo jiná uskupení. Cizí moc zde představují orgány a instituce cizího státu nebo nadstátní organizace reprezentované jejich pracovníky. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. V tuto chvíli je na řadě v obecné rozpravě přihlášen pan poslanec Hubert Lang, připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, členové vlády, kolegyně, kolegové. Máme před sebou sněmovní tisk 727. Už jsme něco probírali v prvním čtení, jsme ve druhém čtení. Tady na úvod, já nebudu úplně krátký, mám tady nějaké věci, které se opravdu týkají cizineckého zákona, azylového zákona, toho samotného sněmovního tisku lexu Ukrajina, což je zákon 65/2022 Sb., a budu mít také pozměňovací návrh, který byl konzultován s odborem azylové a migrační politiky, s cizineckou policií, přestože tedy neprošel bezpečnostní výborem, protože byl dopracován až poté, kdy se naposledy sešel bezpečnostní výbor, ale konzultoval jsem to vlastně i s koalicí, a napřed ho tedy načtu, protože potom v podrobné rozpravě se k němu přihlásím a k těm jednotlivým bodům, které tady budu zmiňovat, tak bych chtěl upozornit na některé věci, které nejsou z našeho úhlu pohledu úplně v pořádku, byť neříkám, že složitost toho lex Ukrajina, toho obrovského množství lidí příchozích k nám, že to bylo jednoduché nějakým způsobem zprocesovat, ale přece jenom už jsme dva a půl roku od té doby, kdy ti lidé k nám začali přicházet, a určité věci se domníváme, že by mohly být třeba zpracovány trošku lépe nebo zase já většinou vycházím z nějakých věcí, které si přečtu, a nějakým způsobem si to ještě ověřím.

Tak to, co tady říkala paní kolegyně Pastuchová, co se týká například těch různých posudků pro ty osoby přicházející z Ukrajiny, které jsou nějakým způsobem handicapovány, tak já tady budu mít takový článek o Chmelnické oblasti, což je jedna ze součástí Ukrajiny, kde prostě došlo k obrovskému korupčnímu skandálu, kdy na čistých bianco dokumentech vlastně za úplatu tam byli prostě, aby ti lidé se vyvázali z té vojenské služby nebo obecně, tak tam prostě docházelo k tomu, že z nich byli děláni invalidé v nějaké formě nebo prostě lidé s nějakým postižením, a je možné, že vlastně ti lidé se mohli objevit i na území České republiky. Takže já bych potom chtěl poprosit pana ministra vnitra nebo pana ministra práce a sociálních věcí, kdo to procesuje, tyto věci, aby se na to podívali, abychom těmto lidem zde třeba nevypláceli určité dávky, protože vlastně je čerpají neoprávněně. A zda tomu tak je, nebo není, to já se můžu pouze domnívat, protože nějaké indicie k tomu ty články nabádají.

Takže sněmovní tisk 727. Do systému jsem vložil pozměňovací návrh, který je pod číslem 4819, kdy za prvé v části článku I se za novelizační bod vkládá nový novelizační bod 9 a 10, čárka, který zní: Bod 9. V § 5 odst. 8 se na konci písmene c) slovo "nebo" zrušuje.

Bod 10. V § 5 na konci odst. 8 se tečka nahrazuje slovem "nebo" a doplňuje se písmeno e), čárka, které je zní: Po uplynutí 90 dní, kdy bylo místem pobytu cizince sídlo správního orgánu podle § 6 odst. 4." Dosavadní novelizační body 9 a 32 se označují jako novelizační body 11 a 34. Já potom ještě budu pokračovat v tom pozměňovacím návrhu, každý ten bod potom rozkomentuji, aby vlastně bylo zřejmé, o co se jedná.

Za druhé. V části první článku I se za původní novelizační bod v závorce 9, tedy nově závorka 11, vkládají nové novelizační body 12 až 14, které znějí:

Bod 12. V § 6 odst. 2 věta první, se za slovy "nemůže" vkládá slovo "z důvodů na jeho vůli nezávislých" a slovo "nebo Policie České republiky" se nahrazuje slovy "na žádost".

Bod 13. V § 6 odst. 5 věta první se slovo "byla udělena dočasná ochrana" nahrazuje slovy "je nebo byla udělena dočasná ochrana Českou republikou, nebo jde-li o cizince uvedeného v § 5 odst. 1 písm. c) nebo d), o státního příslušníka Ukrajiny, který je držitelem platného oprávnění k pobytu anebo o držitele víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky uděleného v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí ruských vojsk, a slovo trvání se nahrazuje slovem zavedení.

Bod 14. V § 6 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větami: "K žádosti o udělení víza podle věty první z důvodu podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky je cizinec dále povinen předložit doklad o zajištění ubytování podle odstavce 1. Doklad o zajištění ubytování podle odstavce 1 je cizinec dále povinen předložit před udělením dlouhodobého víza podle věty první z důvodu podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, jinak se vízum neudělí." Dosavadní novelizační body 12 až 34 se označují jako novelizační body 15 až 37.

Za třetí. V části první článku I se za původní novelizační bod 11 (nově 16) vkládá nový novelizační bod 17, který zní:

V § 6 se doplňuje odstavec 16, který zní: Jestliže cizinec, kterému bylo v období od 24. února 2022 uděleno v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí ruských vojsk vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky podle § 33 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců na území České republiky, které neopravňuje k pobytu za účelem dočasné ochrany, nebo podle § 33 odst. 3 zákona o pobytu cizinců na území České republiky, pobývá na území bez platného cestovního dokladu a prokáže, že nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých získat cestovní doklad u příslušného orgánu země původu, to jsme zde také probírali několikrát, vydá mu na žádost Ministerstvo vnitra cestovní průkaz totožnosti podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

To ovšem neplatí, jestliže místní podmínky vydání cestovního dokladu totožnosti toto neumožňují. Cizinec je povinen vždy předložit fotografii. Dosavadní novelizační body 17 až 37 se označují jako novelizační body 18 až 38.

Za čtvrté, v části druhé článku II, se za původní novelizační bod 1 vkládá novelizační bod 2 který, zní: V § 124 odst. 1 se slovo státem Evropské unie vkládá slovo Islandská republika, Lichtenštejnské knížectví, Norské království nebo Švýcarská konfederace. Dosavadní novelizační body 2 a 3 se označuje jako novelizační body 3 a 4.

Druhou částí toho pozměňovacího návrhu, vlastně to byl zákon o pobytu cizinců, a druhá část je část pátá, za část první se vkládá nová část druhá, která včetně nadpisu zní... Teď je tady výčet zákonů, které nebudu číst, je to zákon 325/1999 Sb., o azylu, kdy my se dotýkáme § 18,kdy za prvé v § 18 písm. e) slovo "nebo dnem uvedení v § 18a odst. 1" se zrušuje. A za druhé, § 18a se odst. 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce.1 a 2. Následující části a články další se přečíslují. K tomuto pozměňovacímu návrhu 4819, který jsme vložili do systému, se potom následně přihlásím v podrobné rozpravě.

Teď bych provedl okomentování jednotlivých návrhů tohoto pozměňovacího návrhu a zároveň bych tam dal i takové trošku širší shrnutí vlastně Lex Ukrajina 1 až Lex Ukrajina  6, teď jsme v té sedmičce, protože vlastně Lex Ukrajina 7 je poslední norma, kterou bude projednávat národní parlament. Další prodloužení nad březen 2026, pakliže by ten ozbrojený konflikt dále trval, tak vlastně už nebudeme schvalovat my, ale nastane tam ten automat, kdy se to bude automaticky prodlužovat o jeden rok. Jestli součástí toho automatického prodlužení o ten jeden rok, pakliže by ten konflikt dále trval, by byla ještě nějaká diskuze o nějakým dalším zpřísňování, to přesně nevím.

Takže odůvodnění námi navrhovaných změn. K té první části, zpřísnění podmínek trvání dočasné ochrany. Česká republika je vnitrostátním schengenským státem, a má proto jen velice omezené možnosti, jak kontrolovat, zda osoby využívající benefity spojené s dočasnou ochranou skutečně pobývají na území České republiky, a nedochází tak k jejímu zneužívání.

Tady se na to zaměřovala hodně laická veřejnost se ptala, jak je možné, že vlastně ti lidé, kteří tady pobývají, dostali víza dočasné ochrany, mohou cestovat, volně cestují po Evropě, bylo tady vysvětlováno, že neumožňuje vlastně ve své podstatě ta norma bránit těm lidem, aby třeba na tu dovolenou odjeli zpátky na tu Ukrajinu. Byť se to zdá zvláštní, když jsem vycestovali za účelem ochrany, že tam je válečný konflikt, ale prostě ta norma to umožňuje. A nedochází tak k jejich zneužívání.

Státní orgány, zejména Ministerstvo vnitra a policie, evidují řadu osob, v současné době je to z praxe, které mají jako místo hlášeného pobytu uvedenou takzvanou ohlašovnu.

Jedná se převážně o případy, kdy osoba byla majitelem nemovitosti nahlášena buď jako osoba neoprávněně na dané adrese přihlášená, takže prostě někdo se přihlásil jakoby za zády toho majitele nemovitosti na tu adresu. Nebo jako osoba, která se odstěhovala a nesplnila svou povinnost nahlásit nové místo pobytu. My jak jsme zpřísňovali postupně ty Lexy Ukrajina, tak vlastně jedna z podmínek vlastně přiznání těch různých dávek a podobně bylo, že prostě ty osoby, když se přestěhují z bodu a do bodu b, tak mají povinnost prostě do nějaké doby nahlásit změnu toho pobytu. Bohužel v tom velkém množství příchozích, já nevím, 530 000 víz dočasné ochrany, někteří lidé už odešli, někteří tady ještě zůstali, je tady určitá skupina, ale ne úplně malá, proto jinak by prostě na to nereagovala ta odborná veřejnost, lidí, kteří si prostě neplní svoje určité zákonné povinnosti, které mají.

Oni sem přišli, my jsme jim nabídli náš sociální systém, zdravotní systém, školský systém, otevřeli jsme jim naši náruč. Nikdo to nerozporuje, nikdy jsme to jako hnutí ANO nerozporovali, ale ti lidé si prostě neplní určité povinnosti, které si plnit mají. U těchto osob je proto důvodné se domnívat, že se na území České republiky nezdržují. Takže oni tady čerpají některé ty benefitní dávky, ale prakticky tím, že tady nemají hlášen nikde žádný ten pobyt, tak my vlastně nevíme, kde ty osoby jsou. To je jedna z těch výtek, kterou my dlouhodobě máme od samého počátku, že nemáme jasný přehled vlastně, kde ty osoby máme, kolik těch osob tady vlastně máme, jak se nám tady pohybují a podobně. Je to jedna z věcí, na které se neshodneme s panem ministrem vnitra, často na bezpečnostním výboru jsme se na to ptali a ptáme se na to stále a prostě jenom se nějak imaginárně domníváme, kolik vlastně těch osob tady na tom našem území máme.

U těchto osob je proto důvodné se domnívat, že se na území České republiky nezdržují a neměli by tak benefitovat z dočasné ochrany. V současné době se jedná o tisíce osob, říká tento odborný materiál, který vychází z odborné veřejnosti, jsou to tisíce osob v České republice, o kterých nevíme, jestli tady na nějaké adrese jsou, jestli se vůbec v České republice zdržují, nebo jenom tady nafasujou nějakou tu dávku a opět odjíždí na Ukrajinu, protože takové skupiny byly takto organizovány. Přijížděly prostě autobusy, nafasovaly si tu humanitární dávku a zase se vracely zpátky na Ukrajinu. Bohužel i k tomu tady docházelo. Neříkám, že to byla nějaká extra masivní věc, ale prostě samozřejmě potom všechno toto budí nějaká emoce v té české společnosti, která to platí, zejména když teda tato současná vláda prostě spoustu věcí neřeší pro české občany, a my tady otevíráme náruč, kterou ani nejsme schopni pořádně si zkontrolovat, kam ty finanční prostředky vynakládáme.

V současné době se tedy jedná o tisíce osob nejen v Praze, kdy v Praze se odhaduje, že takových osob je evidováno více jak 3 000, které jsou prostě na té ohlašovně. To, co jsem tady četl v tom pozměňovacím návrhu, tak se navrhuje zpřísnění. A to zpřísnění spočívá v tom, že navrhuje se proto, aby po třech měsících, kdy se osoba vedená v takzvané ohlašovně a nesplní tady svou zákonnou povinnost ohlásit řádné místo pobytu, jí byla dočasná ochrana odebrána. To znamená, dočasná ochrana jí zanikne. Ta osoba přijde o všechny ty benefity spojené s vízem dočasné ochrany, protože prostě my nemáme přehled o místě jejího pobytu, ta osoba se nějakým způsobem někam odstěhuje, přestěhuje a nesděluje nám tyto věci.

Je to poměrně přísné, ale jestliže prostě někomu něco poskytujeme, jsme 2,5 roku už po vypuknutí toho konfliktu, ti lidé by si měli uvědomit, že prostě máme tady nějaká pravidla a ta pravidla je třeba dodržovat.

Proč to říkám? Protože já hned tady k tomu jsem si našel několik článků, které hovoří obecně o té uprchlické ukrajinské krizi, kdy tady totální ruská invaze na Ukrajinu způsobila mimo jiné i největší nucenou migraci v Evropě od konce druhé světové války.

Do pohybu se postupně dala až jedna třetina obyvatel napadené země. Dva a půl roku od rozhoření konfliktu zůstává mimo své domovy na více jak 10 milionů Ukrajinců rozprostřených v evropských státech. Ten článek je poměrně rozsáhlý, který dále mapuje, kde se nachází kteří Ukrajinci, v jakém postavení, protože přestože máme na to tu evropskou směrnici, na základě které jsme udělali Lexy Ukrajina, a ten zákon, vlastně Lex Ukrajina, který takto slangově nazýváme, tak každý ten stát k tomu přistupuje trošičku odlišným způsobem. Zaměříme-li, se na Česko, tak zaměřujeme-li se na počet uprchlíků v přepočtu na obyvatele, na čele unijního žebříčku najdeme Česko, kde na 1 000 obyvatel připadá až 35 držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny. Větší podíl běženců v populaci hlásí v Evropě už jen mimounijní Moldavsko, kde tvoří uprchlíci zhruba dvacetinu populace. Ze západoevropských států nevykazuje nejvyšší relativní počet uprchlíků Německo, ale pro mnohé tak trochu překvapivě to Irsko. Od roku 2022 do současnosti získalo dočasnou ochranu například v Irsku 110 000 občanů Ukrajiny.

My jsme se tady mnohokrát utkali s panem ministrem vnitra, kdy jsme se ptali na tu otázku, jaká je vlastně ta horní hranice příjmu Ukrajinců do České republiky, jestli prostě můžeme mít nějaký strop. Kolik snese náš sociální systém, zdravotní systém, prostě ta naše ekonomika, kolik utáhne i z hlediska nějakého kvalitního bydlení, zdravotního zabezpečení, sociálního, školského systému a podobně.

Bylo řečeno, že ve své podstatě Ukrajina, která má kolem 40 milionů obyvatel, kdyby vlastně prchl každý druhý a přihlásil se tady na vízum dočasné ochrany v České republice, takže my ho přijmeme. Já úplně nevím, jak tomu je, protože já jsem tady objevil článek, kdy o tom hovoří Norsko, a je to docela zajímavé, protože já ten článek tady přečtu z důvodu toho zpřísnění. Norsko přestane automaticky udělat ochranu všem Ukrajincům. Norské úřady nebudou nyní posuzovat žádosti Ukrajinců přicházejících ze západu země. První článek, ze kterého já jsem citoval, úplně na konci je mapka Ukrajiny, což je obrovská země, že jo, největší evropská země, kde máme západ a východ Ukrajiny, kdy v té části, která je nejvíc dotčená válečným konfliktem, kde je Luhanská, Doněcká oblast, tak to je Oděská oblast, Kirovohradská oblast, Mykolajivská oblast, Dněpropetrovská oblast, Charkovská oblast a Kyjevská oblast. A na západě Ukrajiny, což tady přináleží ke Slovensku, k Polsku, k Moldavsku, je Zakarpatská, Lvovská, Volyňská, Rovenská, Ternopilská oblast. Tyto oblasti, které přináleží tady k nám a jsou trošku vzdálené od toho válečného konfliktu, tak tady v tom materiálu z Norska se píše, že právě z těchto oblastí, které jsem teď citoval a nejsou bezprostředně zatíženy tím válečným konfliktem, budou naši kolegové v Norsku přehodnocovat, norské úřady budou individuálně posuzovat žádost Ukrajinců přicházejících ze západu země. Opatření se týká zejména Lvovské, Volyňské, Zakarpatské, Ivanofrankivské, Ternopilské a Rovenské oblasti. Takže ve své podstatě ty oblasti, které já jsem tady citoval.

Norsko s okamžitou platností přestane automaticky udělovat ochranu všem Ukrajinců a příchody příchozích ze západu této země budou posuzovány individuálně. Takže já se tady ptám. My jsme to také říkali, jestli opravdu musíme přijímat každého individuálně. A co vede Norsko k té situaci? Od začátku války skandinávská země automaticky poskytovala ochranu všem příchozím ukrajinským běžencům. Nyní se ale vláda rozhodla ke změně postoje. Nemůžeme přece přijmout nepřiměřený počet vysídlených osob ve srovnání s podobnými zeměmi, jako jsou další severské státy - uvedla a zdůvodňuje to ministryně spravedlnosti Emilia Engelová Mehlová - jestli to říkám správně. Poznamenala dále, že budou posuzovat tedy norské úřady žádosti Ukrajinců přicházejících ze západu země, která je daleko od frontové linie, i když sem samozřejmě můžou občas dopadnout ruské rakety. Takže oni tam nevylučují, že samozřejmě někam tam může raketa spadnout, může mít někdo asi taky nějakou oprávněnou obavu nebo strach, ale prostě budou k tomu přistupovat individuálně.

Takže já se chci zeptat, jenom vznáším otázku: jak to tedy je? Musíme přijímat bezprostředně z těchto západních částí Ukrajiny všechny Ukrajiny? Nebo mohli bychom k tomu taky takto přistoupit? Protože k velikosti České republiky - Norsko má 5,6 milionu obyvatel a přijalo víc jak 85 000 Ukrajinců - nás je přibližně jednou tolik, to znamená, nějakým napočtením té věci bychom měli mít tady problém už s nějakými 170 000 Ukrajinci, pakliže bychom tedy chtěli jim zabezpečit to, co říkají Norové, a to je kvalitní ubytování, kvalitní sociální systém, kvalitní zdravotní systém a další věci. My jsme tady přijali víc jak 530 000 uprchlíků a pořád říkáme, že ve své podstatě jakoby problém nemáme, jo? Takže to my tak nějak úplně do těch počtů nesedí. To znamená, jestliže někdo opravdu si neváží toho, že získá vízum dočasné ochrany, neplní si své povinnosti z hlediska přehlašování a tak dále, tak já tady navrhuji v pozměňovacím návrhu, aby jim prostě vízum dočasné ochrany zaniklo. A je to po třech měsících, jo? Takže není to nějaký týden, nějaká úplná restrikce, je tam dána nějaká variabilita.

Druhá část z mého návrhu spočívá v tom - a je to zamezení zneužívání azylového řízení. V souvislosti s problémy z Ukrajiny - ještě tedy k jedničce jsem zapomněl říct, že jsme měli případ z hlediska evidování ubytování, tak nevím, do jaké míry to může být celorepublikový problém, ale ten problém se stal v Plzeňském kraji, kdy podvodník naoko ubytovával ukrajinské uprchlíky, připravil stát skoro o 2 miliony korun. A teď je tady článek, jo? Kriminalisté obvinili dvaapadesátiletého muže na Rokycansku, který fingoval - měl nějaký spolek a fingoval, že ubytovává Ukrajince. Podle vyšetřovatelů totiž naoko ubytovával ukrajinské uprchlíky a dostával za to odměny. Celkem si přišel na více jak 2 miliony korun. Muž coby předseda zapsaného spolku uzavřel s Plzeňským krajem smlouvu o zajištění ubytovací kapacity pro humanitární účely. V téměř třiceti případech podal žádosti o proplacení bezplatného ubytování pro uprchlíky. Dotyčný si tak přišel na více jak 1 700 000 korun, způsobil škodu proti České republice, v zastoupení Krajského úřadu Plzeňského kraje.

Rudolf Špoták za Piráty za Plzeň říká, že on nekalých praktikách nevěděli, protože muž splňoval všechny formální náležitosti, informace obdrželi od kriminalistů a tato věc je překvapila. Tady v té souvislosti bych chtěl říct, že při množství podávaných žádostí, obrovského množství lidí na těch adresách, když tedy víme, kde ty adresy vůbec jsou, tak v současné době je velice složité, abychom v současné situaci třeba u cizinecké policie z hlediska personálních vztahů a dalších věcí vůbec jako reálně byli schopni provádět nějaké důsledné kontroly, kontroly takovýchto subjektů, které ty cizince ubytovávají. Nevím, kolik nám z toho systému uteklo takovýchto věcí, jestli je to jenom marginální věc, ale vidíte, že ty věci se dějí, takže určité zpřísnění nebo provádění důslednější kontroly není od věci.

K zamezování zneužívání azylového řízení. Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině aktivovala Evropská unie mechanismus dočasné ochrany. Dočasná ochrana obecně plní dva hlavní cíle. První z nich je rychle a jednoduše poskytnout osobám prchajícím před válkou pobytové oprávnění a nějaký soubor benefitů - na tom se shodneme, to jsme nějakým způsobem vyprecizovali, to znamená, dává se jim pobytové oprávnění, dává se jim vízum dočasné ochrany, případně se jim dává vízum strpění, když je tam nějaký jiný status, a soubor benefitů. Soubor benefitů je velice široký. Potom se to rozděluje na zranitelné osoby, nezranitelné osoby a tak dále, to všechno lexy Ukrajina postupně upravovaly.

Druhým cílem je ochránit náš vlastní azylový systém před jeho zahlcením. Samozřejmě Ukrajinci, když jsme v tom počátku, jestli si to vzpomínám zpět, tak jsme nevěděli, podle kterého statusu se máme řídit, že jo. Než se přijala jednotná evropská norma, tak jsme říkali: zkusíme to udělat taky třeba podle azylového zákona. Ale úplně to na azylový zákon napasovat nešlo, takže vlastně se vytvořil ten institut evropský, který se poprvé aktivoval, a z toho se vygenerovaly lexy Ukrajina. Dobře, ale tady se stala věc zase z praxe, jo?

Dočasná ochrana je nyní na území Evropské unie prodloužena prozatím do března 2026, a má tedy i nadále zůstat hlavní cestou (k) zajištění práva pobytu pro osoby prchající z Ukrajiny. Nelze ovšem ztrácet na zřeteli i trvající druhý cíl, kterým je právě ochrana azylového systému před jeho zahlcením. Za této situace osoby z Ukrajiny nemají zpravidla vůbec žádný důvod o mezinárodní ochranu žádat. A tady se zase dostáváme do praxe, kdy se bohužel stává následující: Česká republika má jakožto stát s nejvyšším počtem vysídlených osob z Ukrajiny, takže per capita, to znamená, na hlavu, v Evropské unii téměř od počátku v platnosti úpravu, která se snaží spravedlivěji rozložit toto břemeno zátěže i na ostatní členské státy. Nepřijímá tak osoby, které mají nebo měly dočasnou ochranu v jiném členském státě. Má to logiku samozřejmě - pakliže někdo požádal v jiném členském státě o vízum dočasné ochrany, tak si nemůže říct: budu bydlet čtvrt roku v Německu, potom si zkusím požádat v Česku, když to zrušilo Německo, odcestoval na Ukrajinu, přijel do České republiky, tak se divili ti Ukrajinci, že u nás už vízum dočasné ochrany opětovně nezískali.

Ale co se děje? V posledních měsících však jsou zaznamenány trendy obcházení tohoto pravidla, a to cestou podávání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. I když se zatím jedná pouze o desítky osob, jde o strmý nárůst směrem nahoru. Je proto nutné zamezit zneužívání azylového řízení k obcházení pravidla, že za danou osobou je odpovědný stát, který osobě udělil dočasnou ochranu nebo jiné pobytové oprávnění. Rovněž je nutné zamezit zneužívání osobami, které mají na území České republiky jiné pobytové oprávnění a místo pokračování v tomto pobytovém režimu požádají o mezinárodní ochranu.

Ono je to poměrně složité, ale jestliže tady nějaký Ukrajinec měl třeba nějakou formu pobytu - kdy tady byli za účelem práce, to jim vypršelo, mezitím vypukl ten válečný konflikt, tak oni vlastně ve své podstatě se mohli překlopit za určitých podmínek do víza dočasné ochrany, nebo by měli vycestovat na území Ukrajiny - zase, když byli v odvodovém věku, tak by tam museli narukovat do armády, tak se prostě děje v praxi, že začínají lidé přicházet na odbor azylové a migrační politiky, případně na cizineckou policii, a říkají, že chtějí podle azylového zákona žádat o azyl.

A ve své podstatě, když tady máme ten institut lex Ukrajina, tak vlastně bychom neměli toto vůbec pro ně aplikovat. To znamená, ten pozměňovací návrh zase na toto reaguje a vlastně říká následující: Právo požádat o udělení mezinárodní ochrany není dotčeno obecně, cílem navržené úpravy není toto právo ani omezovat. Snahou je pouze zamezit čerpání benefitu s azylovým řízením jako takovým spojeným, jako je - a to je to, co přece nechceme, aby ti lidé tím, že řeknou azyl a musí se začít s těmito azylové řízení řešit, aby říkali, že chtějí bezplatné zdravotní pojištění, bezplatné ubytování nebo finanční příspěvek. Po dobu trvání vyhlášení dočasné ochrany na úrovni Evropské unie tak budou taková azylová řízení ze zákona přerušena.

To znamená, není možné, a ten pozměňovací návrh to upravuje, aby osoba, která prostě tady může být za podmínek víza dočasné ochrany nebo za účelem víza strpění, nebo jí skončí nějaký jiný pobytový status, tady žádala o udělení azylu a měla ty benefity, což ten mezinárodní azylový zákon nebo obecně azylový zákon umožňuje každé jiné osobě, třetizemci, která se tady objeví na našem území a řekne to kouzelné evropské slůvko azyl, na kterém vlastně naše jakoby ta politika migrační prostě trošičku pokulhává, protože dokud se nezmění ty podmínky azylového zákona obecně v Evropě, tak budeme s tím neustále válčit v rámci migrace.

Co upravuje dál ten pozměňovací návrh? Zpřísnění vydávání cestovních průkazů totožnosti v souvislosti s případnou mobilizací. My jsme na to také tady narazili. Já ještě tedy k tomu bodu dva. Jsou tady tři věci, kdy bych narazil na paní kolegyni Pastuchovou, která vlastně tady v té odborné věci týkající se posudku, vlastně té zdravotní způsobilosti a dalších věcí, prostě to velice precizně popsala, protože se tím zabývá a s panem Jurečkou si to tady prostě odborně vyříkávali. Já bych to posunul do té role jakoby policejní, prostě kdy jsou tady tři články, které jsou s nějakým časovým sousledem, a kde je napsáno: Prokurátoři na Ukrajině si obstarávali falešná potvrzení o invaliditě, aby nemuseli rukovat do armády. Úřednická rodina vymýšlela Ukrajincům nemoci, aby nemuseli do války. Vydělali desítky milionů dolarů. A finální článek z dnešního dne: Nemorální a ostudné, uznal ukrajinský generální prokurátor. Po sérii korupčních skandálů rezignoval.

Ve své podstatě není tady takový časový prostor, abych to hlouběji rozkomentoval, ale jedná se o to, že na té jedné části Ukrajiny, v té Chmelnické oblasti, byla paní, která tam dělala nějakou vedoucí celé té oblasti a měla na starosti právě tady ty zdravotní posudky. To znamená, ona se dostala k čistým formulářům, které vyplňovala a uváděla tam nějaká fiktivní onemocnění. Za to brala prostě úplatky ve výši desítek, stovek tisíc dolarů. Tady v tom článku se píše, že když tam prostě byla provedena domovní prohlídka, tak oni vyhazovali tašky s půl milionem dolarů z okna, dalších asi půl milionu dolarů našli někde ve skříních, 700 tisíc euro se tam někde válelo v posteli a další věci.

Tím chci říci, že na co my jsme tady narazili? Já bych, pane ministře vnitra, vás chtěl poprosit o jednu věc, nebo pana ministra práce a sociálních věcí, jestli bychom se mohli podívat, jestli z té Chmelnické oblasti, o které prokazatelně víme, že tam vlastně docházelo k tomu zkorumpování, a my tomu říkáme z hlediska padělání, i v té mé odbornosti předchozí, jsme tomu říkali neoprávněně vyplněný pravý formulář. Ten formulář je pravý, platný, někdo ho vyplnil, než ho zavřeli, a dal tam nějakou prostě schizofnii, nebo nevím co. Ta osoba sem mohla přicestovat. Tím, že vlastně ve své podstatě, jak říkaly správně tady kolegyně, to posuzovaly na úřadech práce, může tady čerpat nějakou dávku, k té dávce by neměla mít vlastně vůbec žádný přístup. My nejsme schopni to vůbec ověřit. Nebude to nějaký toaletní papír. Bude to čistý bianco formulář. Takže ono to bude vykazovat všechny znaky pravosti. Měli bychom se spojit s tou ukrajinskou stranou, zjistit vlastně, kolik těch lidí tady máme v České republice z této Chmelnické oblasti, nebo já bych udělal prověrku asi komplexní, můžeme to zadat cizinecké policii, která má na to specializaci, a můžeme se na to podívat, protože to není málo peněz. A můžou nám takto unikat poměrně velké finanční prostředky.

Ve finále, jenom to navazuje na to, že opravdu ta země, jak je veliká a lidé se tam snaží vyhnout tím různým způsobem různým věcem, tak my, prostě není to úplně všechno zalité sluncem, ano? Prostě tady píšou, že prakticky všichni prokurátoři na celé Ukrajině byli invalidi podle těch posudků, akorát jeden z nějaké oblasti to jediný neměl. Ale oni to měli pro své manželky, oni to měli vydáno pro svoje rodinné příslušníky. Takže prostě je tady nějaký problém, na který bychom se měli také podívat.

Co se týče třetí části toho pozměňovacího návrhu, která se týká těch průkazů totožnosti, tak Česká republika nevydává náhradní cestovní doklad osobám, kterým skončila platnost ukrajinského cestovního dokladu a které mají podle ukrajinských zákonů povinnost se registrovat ve vojenském registru. Zákon však není dostatečně precizní u cestovních průkazů totožnosti vydávaných osobám s takzvaným válečným vízem strpění. Je proto potřeba upravit a zpřísnit podmínky i pro tuto kategorii osob. V celkovém kontextu dochází k zpřísnění současné právní úpravy.

My jsme se na to také ptali, několikrát jsme se tady na to utkali, kdy ve své podstatě Ukrajinci, kteří tady byli, tak si přes nějaký ten svůj zprostředkovatelský systém chtěli prodloužit svoje cestovní doklady, ty cestovní doklady jim vyexpirovaly. Ten systém byl tady zase nějakým způsobem zkorumpován, to znamená, oni se k těm novým cestovním dokladům nedostalo a zůstávali na našem území jaksi viset ve vzduchoprázdnu, kdy neměli platné cestovní doklady. Takže tady je zase článek: Ukrajinci se v Česku dostali do pasti. Nemají platný pas a na Ukrajinu pro něj nechtějí dojet, protože by okamžitě dostali povolávací rozkaz.

Tak. Čtvrtá část toho našeho návrhu - zvýšení efektivity návratové politiky České republiky. V březnu 2023 byl spuštěn nový schengenský informační systém, kterým přinesl podstatné vylepšení a rozšíření vzájemného sdílení informací o cizincích, kteří mají uloženu povinnost opustit území Evropské unie a schengenského prostoru. Evropská unie a Schengenský prostor však nejsou svým rozsahem stejné státy. Zákon o pobytu cizinců poněkud nepřesně pracuje v oblasti zajištění a vyhoštění s pojmem členský stát Evropské unie. Od doby spuštění nového schengenského informačního systému však Policie České republiky detekuje a zjišťuje problém. Umí efektivně vyhošťovat i cizince, o jejichž návratu rozhodlo například Švýcarsko, nebo je tam to Lichtenštejnsko, nebo jsou tam ty další státy, které jsem jmenoval v tom pozměňovacím návrhu.

Je vhodné zpřesnit text zákona, aby plně pokrýval i tyto situace. To znamená, to upřesnění azylového zákona v tom § 18, jak jsem to tam citoval, tak vlastně hovoří o těchto státech, aby se nám dostaly do legislativy a dokázali jsme efektivně i pokrýt tyto státy a ty lidi dostat z našeho prostoru podle cizineckého zákona a efektivně je vyhostit.

Zpřísnění dopadu zápisu osob do sankčního seznamu, tady kolega Exner načetl něco s těmi občany Ruské federace. My zase z té praxe jsme se dostali k situaci, kdy novela zákona o pobytu cizinců připojená k lex Ukrajině zpřísňuje dopady zápisu cizince na sankční seznam včetně národního sankčního seznamu. Mezinárodní sankční seznam, máme i vytvořen národní sankční seznam. Na seznam jsou v současné době zapisovány výhradně bezpečnostně rizikoví cizinci z Ruska a Běloruska. V oblasti pobytu mají tak nově všechna pobytová oprávnění včetně trvalého pobytu zaniknout rovnou zápisem na tento seznam. Nebude tak již nutné dlouhé měsíce čekat až roky na případný soudní přezkum. Toto opatření zvýší efektivitu zápisu a odvrátí možnost cizince pobývat i po zápisu na území České republiky a pokračovat v bezpečnostních a rizikových operacích.

Já se domnívám, že tady i na základě té konzultace s tou praxí, jestliže tedy někdo vygeneruje takovéto bezpečnostní riziko, aby už ten subjekt, ta osoba byla zanesena do toho národníhoho sankčního seznamu nebo mezinárodního sankčního seznamu, tak vlastně touto v uvozovkách jednoduchou úpravou k tomu lexu Ukrajina IV jako jakýmsi přílepkem jsme schopni toto garantovat.

Dopady zápisu do oblasti migrace jsou vedle zákona o pobytu cizinců řešeny i v zákoně o azylu. Ano, tak říkám, máme tady cizinecký zákon, máme tady azylový zákon, nad tím máme tu evropskou směrnici a ten lex Ukrajina. Navrhuje se proto stejné mechanismy uplatnit i v zákoně o azylu a doplnit tak stávající právní úpravu. Návrh kopíruje jak mechanismus zániku, tak i mechanismus možnosti opětovného přiznání mezinárodní ochrany v případě zrušení zápisu na sankčním seznamu soudem. Takže není to tak, že bychom prostě někoho tam zařadili, neměl žádný opravný prostředek, pakliže se prostě bude soudit, ten soud vyhraje, tak bude z toho seznamu vymazán. Vidím, že kolegyně tady na mě valí oči, ale já to musím celé přečíst, protože jinak by to nemělo žádného smyslu.

Takže to je ve své podstatě základ pozměňovacího návrhu 4819, ke kterému se přihlásím potom v podrobné rozpravě. Těším se ještě případně na další kolegy, kteří tady budou k tomu mít nějaké doplňující věci. Uvidíme, co nám vyplyne vlastně ještě z dnešní debaty, jaké pozměňovací návrhy se ještě v systému objeví. My samozřejmě to budeme dalším způsobem v rámci našeho klubu diskutovat a nějakým způsobem se potom k tomu finálně postavíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní kolegyně Jana Pastuchová a poté se připraví v obecné rozpravě paní poslankyně Renáta Zajíčková, Radek Koten, Vojtěch Munzar a Olga Richterová.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom krátce musím zareagovat na svého kolegu Huberta Langa. Já jsem určitě nevalila oči, protože mluvíte dlouho. Ale mrzí mě, že tady nesedí kolegové, a ten váš projev by si určitě zasloužil větší účast těch poslanců.

Nicméně já mám tady ještě tři poznámky, které jsem chtěla říct ve své faktické, a mrzí mě, že tady není pan ministr, ale já předpokládám, že tuto debatu sledují jeho lidé na Ministerstvu práce a sociálních věcí. (Ministr Jurečka je v sále přítomen.) Pardon, pardon, tak já jsem vás hledala tady (ukazuje na vládní lavice). Omlouvám se, pane ministře.

Já jsem ještě měla na výboru pro sociální politiku dotaz, jestli jste si zjišťovali, že ti ukrajinští vlastně nemocní, když jsou uznáni, tak musejí pobírat nějaké finance na Ukrajině, které, když jsou teď tady, tak jim určitě přeposílají, vlastně dávají jim je na účet a oni si je zde mohou vybrat. Takže jestli toto jste zjišťovali.

A potom jsem vás chtěla opravdu požádat, já tedy bydlím v Liberci nebo v Libereckém kraji, takže tímto vaším pozměňovákem jste mě vlastně tak trochu donutil, že si dojedu těch dvacet kilometrů do nejbližšího města v Německu, objednám se tam a zeptám se na ten jejich německý systém. A opravdu bych chtěla od vás slyšet, nebo se budu ptát na výboru, jestli opravdu tam je šestiměsíční, což jsem si zjišťovala, šestiměsíční sebehodnocení a pak teprve podání o ten příspěvek. A já vás moc prosím, pane ministře, vy jste ten pozměňovák ještě nenačetl. Já vás moc prosím, změňte to, nedělejte to, nedávejte ho do systému, protože je to strašnej průšvih. Děláte opět dvě kategorie; Ukrajinci, Češi, německý model, český model. Anebo zkuste ještě, aby od 1. 1. 2025 jste posuzovali ty ukrajinské občany jako české občany a nedávali jim dalšího půl roku na to, aby si podali nějakou žádost, o které se teď mluví, jak se tam padělaly, a my jsme jim půl roku dávali 6 000 nebo 4 500. Spočítejte si to - krát šest. Takže od 1. 1. 2025 se mohou ukrajinští občané úplně jednoduše posuzovat jako čeští občané. Vy jim dáváte půl roku bianco šek a mně se to tedy fakt nelíbí. Znovu připomenu: občanům v prvním stupni jste nedali ani blbou pětistovku a tady dáváte čtyři a půl až šest tisíc. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Tím se vracíme zpátky do obecné rozpravy a poprosím paní poslankyni Renatu Zajíčkovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý večer. Svým příspěvkem v obecné rozpravě bych chtěla krátce okomentovat sněmovní dokument 4956, pod kterým se tedy ten pozměňovací návrh skrývá. Bude se týkat vzdělávání a přílivu ukrajinských uprchlíků, a to znamená jejich dětí do našich škol. To, že příliv ukrajinských uprchlíků má obrovský vliv na fungování našich škol, je asi zřejmé. Týká se to například skladby žáků, a tudíž to má vliv samozřejmě na celý výchovně vzdělávací proces. Přestože (počet?) nově příchozích ukrajinských občanů klesá, jsou v České republice místa, kde se naopak podíl ukrajinských občanů zvyšuje. Mezi taková místa patří hlavní město Praha, ale nejen, jsou to i vybrané obce a města ve Středočeském kraji, konkrétně třeba okolí města Benátky nad Jizerou, anebo je to třeba i město Brno. Pro ilustraci uvádím čísla, teď aktuální čísla z hlavního města Prahy, kdy k 31. březnu letošního roku bylo v pražských školách umístěno 7 867 ukrajinských dětí a od letošního července přibylo dalších 410 ve věku povinné školní docházky. Tato skutečnost samozřejmě vytváří obcím, městským částem a zároveň i ředitelům základních škol velmi složité situace, kdy se podíl cizinců v prvních třídách výrazně zvyšuje, a to má samozřejmě za následek nepříznivý vliv na integraci těchto dětí a komplikuje práci našim ředitelům a zřizovatelům právě efektivně pracovat s kapacitami.

Proto přicházím s pozměňovacím návrhem, který by měl dát možnost ředitelům a zřizovatelům škol vypsat dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Vycházím z doporučení České školní inspekce, která říká, že cílem je dosáhnout co nejrovnoměrnějšího rozložení žáků s odlišným mateřským jazykem. Proto přicházím s tímto pozměňovacím návrhem, který v § 2 doplňuje odst. 5 a 6, a tím, a to bych chtěla zdůraznit, dočasně, to znamená do konce účinnosti tohoto zákona, dává ředitelům a zřizovatelům možnost vypsat dvě kola pro zápis do první třídy. Tato možnost, která předpokládám, že bude využita velmi výjimečně, napomůže rovnoměrnému rozložení cizinců podle zákona č. 65/2022 Sb. mezi jednotlivými školami, to znamená, především vylepší integraci ukrajinských dětí do většinové společnosti. Touto možností se umožní ředitelům a zřizovatelům škol lépe pracovat s kapacitami a rovnoměrněji umisťovat ukrajinské děti do prvních tříd.

Budu ráda, když pozměňovací návrh tedy schválí oba dva garanční výbory a pak tím se dostane do třetího čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. V tuto chvíli je na řadě pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, tento zákon, který je zde v Poslanecké sněmovně, tak má poměrně mnoho dopadů jak do rozpočtu České republiky, tak i potom na spoustu institucí, ať je to Správa sociálního zabezpečení, obor migrační a azylové politiky a tak dále. Já bych byl rád, kdyby v důvodové zprávě byly vyčísleny dopady do státního rozpočtu České republiky. Nicméně, jak jsme se tady dozvěděli, ty jednotlivé pozměňovací návrhy, ať už byly představeny na výboru pro bezpečnost, anebo byly představeny až zde, tak si myslím, že by bylo fér je projednat zase na garančním výboru, což je tedy výbor pro bezpečnost. Takže navrhuji, aby to bylo vráceno na projednání tedy výboru pro bezpečnost.

Dále, jak jsme se tady dozvěděli, tak byl načten jeden přílepek, který má tedy dopad do trestního zákoníku, a dokážu si představit, že by byl velmi dobře zneužitelný třeba po letech, protože s někým půjdete na večeři, za dva roky nebo za pět let, podobně jak to bylo u Vrbětic, se zjistí, že to byl člověk, který byl zapojen do špionáže, a půjdete si za to pak třeba někde k soudu nebo si sednout. Takže to si myslím, že v tomto zákoně by určitě být nemělo. V případě, že chce nějaká z bezpečnostních složek státu měnit trestní zákoník, tak si myslím, že by se to mělo udělat právě v tom trestním zákoníku. Takže to je přílepek jak vyšitý.

Co se týká toho zdravotního postižení eventuálního a toho skandálu, který proběhl na Ukrajině, jsou toho plná média.

Samozřejmě nejsme schopni momentálně v této chvíli vyčíslit, o jakou škodu by se mohlo jednat. Pro státní rozpočet by to mohl být poměrně velký zářez. Ale mně tady vadí ještě další věc, a to ta, že my tady rozlišujeme občany na občany první kategorie, což jsou občané Ukrajiny, ti tedy dostávají jaksi tu pomoct třeba s tou invaliditou, která může být teda později vyhodnocena jako falešná nebo účelová, kdy tedy tu invaliditu získali pomocí nějakého úplatku na Ukrajině, no a tady v České republice tedy ten metr pro ty české občany je diametrálně odlišný. To, aby měli zařazení a posouzení toho svého zdravotního stavu, tak to probíhá úplně za jiných podmínek, takže v tomto ohledu jsou občané České republiky jako občané té druhé kategorie. A myslím si, že to je minimálně protiústavní, protože rozdělovat lidi podle toho, odkud přijdou, a podle toho jim dávat a rozlišovat, jakým způsobem se jim bude určovat invalidita nebo ověřovat invalidita, to si myslím, že je vysoce minimálně nemorální. Z těchto všech důvodů ještě navrhuji tedy potom v tom třetím čtení návrh na zamítnutí tohoto zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Rozumím tomu dobře, pane poslanče, že navrhujete vrácení návrhu zákona garančnímu výboru taktéž? Dobře, to budeme hlasovat tedy po podrobné rozpravě ještě ve druhém čtení. V tuto chvíli jsme v obecné rozpravě a pan poslanec Vojtěch Munzar je další na řadě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já chci, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, vaši pozornost přenést k pozměňovacímu návrhu, který jsem dal už prostřednictvím výboru pro bezpečnost a děkuju členům tohoto výboru, včetně zástupcům hnutí ANO, že ten návrh podpořili, nicméně chtěl bych ho tady okomentovat. Já tímto pozměňovacím návrhem, který předkládám po dohodě s Ministerstvem financí, navrhuji prodloužení možnosti zvýšeného odpočtu darů do výše 30 % daňového základu pro dary. A platí to na humanitární, charitativní, zdravotnické, vzdělávací, sociální, sportovní účely, tedy ty účely, které zná zákon o dani z příjmů, které byly vždycky na území České republiky a které jsme v roce 2022 rozšířili i o dary určené na podporu Ukrajiny, toto zvýšení odpočtu darů už mělo skončit, byla to dočasná záležitost, ale po dohodě s Ministerstvem financí předkládám návrh, aby tato možnost zvýšeného odpočtu byla i pro dary, které byly poskytnuté v letošním roce, které se budou dávat daňovém přiznání za tento rok a za rok 2025 a za rok 2026. Já chci zdůraznit, že se jedná o dary nejen pro Ukrajinu, ale i pro ni, ale i na území České republiky, což v této chvíli pomůže darům na pomoc například při povodních, ale ten návrh už jsem dával do výboru v srpnu, takže jsem nemohl tušit, že budou nějaké povodně, a teď by se to hodilo, pokud by to ve třetím čtení prošlo. A jak jsem říkal i na začátku, děkuju členům výboru pro bezpečnost, kteří návrh podpořili. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu poslanci Munzarovi, v tuto chvíli přihlášena do obecné rozpravy paní poslankyně Olga Richterová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já velice děkuji za slovo. Já jsem zde k věci, o které jsem velmi dlouze přemýšlela. Dostala jsem k ní spoustu psaní, spoustu konkrétních příběhů rodin. A jde sice o to, jakým způsobem se máme bránit jako Česká republika infiltraci lidmi z Ruské federace, kteří můžou spolupracovat s Putinovým režimem, versus jakým způsobem se stavět k těm, kteří tady prostě chtějí žít, protože jsme svobodná demokratická země, mají tady často rodiny, blízké. A opravdu dlouze jsem hledala, co s tím, protože se ukázalo vlastně v té veřejné debatě k tomu návrhu pana poslance Martina Exnera, že to nemusí být tak snadné se v Rusku vzdát toho občanství, že tam třeba konkrétně mladým mužům, kteří neodsloužili vojenskou službu, vlastně ta branná povinnost, která má být jakýsi závazek, tak je uloženo, že občan musí být zbaven nebo nemá mít závazky vůči státu, čili že prostě konkrétně třeba skupina mužů do 30 let, kteří nesplnili tu brannou povinnost, tak nemůžou být ani vlastně podle ruských zákonů, ať si o nich myslíme cokoliv, zbaveni ruského občanství.

Já jsem přesvědčena, že je to velmi složitá situace a že je potřeba, abychom i posílili kapacity těch, kdo prověřují ty žádosti o občanství. Nicméně že máme vzít v potaz tři věci. Za prvé, že opravdu jakkoliv vyhrocená je ta současná situace a jakkoliv strašná je nejenom Putinova agrese na Ukrajině, tak celkově to, jak se snaží zasahovat do dění v cizích zemích včetně naší země Putinovo Rusko, tak navzdory tomu všemu nemáme podléhat úplně jaksi skupinové diskriminaci konkrétní skupiny lidí. A proto nabízím, a to je druhá věc, kterou chci říci, zmírnění toho předloženého návrhu, je to společně s Jakubem Michálkem předloženo, a jde tedy o pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro bezpečnost, který byl schválen na tom výboru 5. září. 2024. Je to návrh vložit za § 7x odst. 1 nakonec větu: "Za doklad o pozbytí státního občanství Ruské federace se považuje i písemný projev vůle občana Ruské federace vůči příslušnému orgánu Ruské federace směřující k pozbytí občanství Ruské federace. Pokud občanství nelze podle právního řádu Ruské federace pozbýt, příslušný orgán Ruské federace pozbytí zamítne nebo zůstane nečinný."

Takže ještě jednou to odůvodnění. Je to prostě reakce na skutečnost, že Ruská federace neumožňuje vždy vzdát se občanství, je to reakce na to, ať tuhle skutečnost uznáme. Je to nahráno pod číslem 5175 jako sněmovní dokument. Já se k tomu samozřejmě přihlásím ještě v podrobné rozpravě. A zakončím tím, že řada těch lidí, kteří třeba mají za manžela nebo za manželku, občana Ruské federace, upozorňuje, že v takových těch zfalšovaných prezidentských volbách v roce 2024 si můžeme myslet cokoliv, jak to dopadlo konkrétně ve volebních okrscích v Rusku, ale v Praze Putin utrpěl svoji největší porážku, vlastně hlasovalo pro něj, pokud si to pamatuju správně, 16 % těch hlasujících na ruské ambasádě v Praze. Takže ti, kdo šli hlasovat v Praze, z ruských občanů vyjevili svou vůli takhle jednoznačně pojďme i tohle vzít v potaz.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji paní poslankyni a poprosím, máme tady faktickou poznámku Jiřího Maška, aby se ujal mikrofonu. Prosím, máte své dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane místopředsedo, dámy a pánové, jenom velice krátce, formou faktické bych chtěl navázat na kolegu Exnera, který nás tady seznámil s pozměňovacím návrhem 5055 a trošku mě překvapil, protože ten návrh nebyl projednán na výboru pro bezpečnost, zatímco jeho druhý pozměňovací návrh, návrh kolegy Munzara, projednán byl. Takže v souladu s kolegou Kotenem bych chtěl požádat o vrácení do projednání na výboru pro bezpečnost, protože jsem přesvědčen o tom, že se jedná v případě neoprávněné činnosti pro cizí moc, respektive zneužití pravomoci úřední osoby týkající se trestního zákoníku a výčtu, zároveň nepřekažení trestného činu, kam nově přibývá neoprávněná činnost pro cizí moc, tak jsem přesvědčen, že je potřeba toto řádně prodiskutovat ve výboru pro bezpečnost, a je otázka, jestli by to neměl prodiskutovat ještě ústavněprávní výbor. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji, vážený pane poslanče. V tuto chvíli vidím, že do obecné rozpravy už není nikdo přihlášen, ani se nikdo nehlásí z místa, tím pádem končím... Ano, ještě paní předsedkyně poslaneckého klubu Alena Schillerová.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já bych poprosila o 10 minut přestávku na jednání klubu hnutí ANO. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Tím pádem ještě předtím, než ukončíme obecnou rozpravu, tak vyhlašuji přestávku pět minut na jednání klubu hnutí ANO, deset minut - pardon - na jednání klubu hnutí ANO.

 

(Jednání přerušeno ve 21.40 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 21.50 hodin.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Přeji vám dobrý večer. Desetiminutová pauza na jednání klubu hnutí ANO vypršela. Nyní se tedy vracíme do obecné rozpravy. S faktickou poznámkou je nyní přihlášena paní poslankyně Pastuchová, kterou tímto prosím o slovo, a vás ostatní žádám o ztišení.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní předsedající. Tak to je paráda teď, kolik je tady lidí. A vy teď vlastně vůbec nebudete vědět, o čem budete hlasovat, protože jste tady nikdo neposlouchali ty důvody, pro které se má tento sněmovní tisk vrátit k přepracování. Můžu to tady říct znovu a moc ráda bych to řekla, ale samozřejmě to dělat nebudu. Ale já se připojuji ke kolegovi Kotenovi, aby tento sněmovní tisk byl přerušen a znovu prosím pana ministra práce, sociálních věcí, pana ministra Jurečku, aby zkusil popřemýšlet o tom, co jsem tady řekla o německém modelu posuzování versus českému modelu, a je příležitost to ještě narovnat tím, že to vrátíme k přepracování. Protože jestli toto projde, tak je to další paskvil, který si tady schválíte, a dopadne to na české občany, protože budou posuzováni úplně jinak než ukrajinští občané. Děkuji. (Potlesk zleva.)

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy v obecné rozpravě nevidím dalšího přihlášeného, obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečné slovo? Pan ministr? Nikoliv, pan zpravodaj také ne. Padl návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. Odhlásím vás všechny, abyste se opětovně přihlásili, přivolám kolegy a kolegy z předsálí, protože nyní budeme o tomto návrhu hlasovat.

Pan poslanec Beitl se hlásí s faktickou. To už není možné, tam je asi jenom předčasné hlasování.

 

Tak než se, kolegyně a kolegové, přihlásíte, tak ještě zopakuji, o čem budeme hlasovat. Je tu návrh na vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

V hlasování číslo 59 přihlášeni 143 přítomní, pro 52, proti 87. Návrh byl zamítnut.

 

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se v podrobné rozpravě přihlásili pan poslanec Lang, Exner, Zajíčková, Richterová. Prosím tedy nejdříve pana poslance Langa a vás, kolegyně a kolegové, žádám o ztišení.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já budu velice stručný. Chtěl bych se přihlásit k pozměňovacího návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 4819, který jsem v obecné rozpravě podrobně odůvodnil. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Exner. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Exner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 5055, který jsem také odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já děkuji. Nyní paní poslankyně Zajíčková.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý večer. Já bych se chtěla přihlásit tímto k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4956. Tento pozměňovací návrh se týká možnosti ředitelů a zřizovatelům vytvořit dva termíny pro zápis do prvních tříd základních škol. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně místopředsedkyně Richterová.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já se hlásím spolu s panem poslancem Jakubem Michálkem k dokumentu číslo 5175. Také jsem tento pozměňovací návrh podrobně odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ještě se hlásí pan poslanec Benda. Prosím o ztišení.

 

Poslanec Marek Benda: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové. Já bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, pod sněmovním dokumentem 5171. Odůvodnění je uvedeno v tomto tisku. Děkuji za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní se hlásí pan ministr Jurečka, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer. Já se hlásím k sněmovnímuu dokumentu číslo 5164. Jednak v tom dokumentu Je velmi podrobné odůvodnění a já jsem také tento dokument a jeho smysl odůvodňoval v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Nikoho dalšího už nevidím se hlásit, je-li tomu tak, končím i podrobnou rozpravu. Zájem o závěrečné slovo nemají ani pan předkladatel, ani pan zpravodaj, nezazněly žádné další návrhy, ať už na zkrácení lhůt, nebo další, které by byly hlasovatelné, proto končím druhé čtení tohoto návrhu.

Ještě jedna došlá omluva, pan poslanec Josef Kott se od 21.30 omluvil z osobních důvodů.

Tak jak dnes zaznělo na grémiu, tak tímto bodem bychom dnes končili své jednání. Takže, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, přerušuji 115. schůzi Poslanecké sněmovny do zítřka 23. října 2024 do 9 hodin. Přeji vám hezký zbytek dne.

(Jednání skončilo v 21.56 hodin.)

Aktualizováno 3. 12. 2024 v 18:21.