(pokračuje Jan Bartošek)

10.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 660/ - druhé čtení

Předložený návrh uvede za navrhovatele ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. A já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně připomněl hlavní body novely zákona o vysokých školách, která se vám nyní předkládá ve druhém čtení a kterou jsem již představil před prvním čtením. Novela reaguje na programové prohlášení vlády a jejím hlavním cílem je reforma doktorského studia a jeho financování. Mimo jiné novela upravuje minimální výši měsíčního stipendia prezenční formy doktorského studia ve výši 1,2násobku minimální mzdy a upravuje situaci, kdy bude docházet k souběhu studia s úvazkem, respektive s tvůrčí činností, která souvisí se vznikem disertační práce.

Dále novela podporuje internacionalizaci vysokých škol, například zrušením povinnosti stanovit poplatek za studium v cizojazyčném doktorském studijním programu a vyjasňuje některé záležitosti v oblasti společného uskutečňování studijních programů. Přináší komplexní úpravu v oblasti poskytovatelů zahraničního vzdělávání, zpřesňuje vnitřní předpisy soukromých vysokých škol, ulevuje do jisté míry byrokracii pro studenty vysoké školy i ministerstvo v procesech například nominování některých univerzitních orgánů a zavádí se nové skutkové podstaty přestupků a zpřísňují se sankce za neoprávněné užívání vysokoškolského titulu.

Je zřejmé, že příprava této novely je provázena poměrně velkou aktivitou jak mezi poslanci, kteří zvažují podání pozměňovacích návrhů, tak mezi zástupci vysokých škol, kteří i v parlamentních kuloárech prosazovali některé možné změny. Já to považuji za logické. Prostě vysokoškolský zákon pochází z roku 1998 a ukazuje se, že už v mnoha ohledech nestačí této době. A já se odvažuji doufat, že tohle je možná poslední větší novela, která projde Sněmovnou, a byl bych moc rád, kdyby příště už se Sněmovna třeba zabývala za nové vlády, ať bude jakákoliv, komplexním novým návrhem vysokoškolského zákona, protože ta právní úprava prostě už neodpovídá dnešním požadavkům.

Proto považuji za logické i čilé dění kolem pozměňovacích návrhů, některé z nich nepochybně Ministerstvo školství podpoří. Já očekávám, že podrobněji se k nim budeme moci vyjádřit na zasedání školského výboru, protože některé z nich jsou poměrně čerstvé a uvidí se, které dnes budou také načteny z těch dříve inzerovaných. Ale očekávám, že věcná debata bude pokračovat na výboru před třetím čtení a moc se na ni těším.

Děkuju vám za pozornost, kterou věnujete téhle novele.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 660/1 a 660/2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslanec Karel Rais, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy, aby odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Vážený pane místopředsedo, vážení pánové ministři, kolegyně a kolegové poslanci, dovolte mi, abych se vyjádřil jako zpravodaj k organizaci obsahu projednávaného tisku 660. Návrh zákona byl rozeslán jako sněmovní tisk 660 28. března. První čtení proběhlo 16. dubna. Výstupem prvního čtení a v podstatě jednání výboru bylo zmiňované usnesení - sněmovní tisk 660/2, s nímž bych vás později seznámil. Potom 3. září na kulatém stole s veřejností a s poslanci byly diskutovány základní záměry novely vysokoškolského zákona. Uvedený tisk a některé z předložených návrhů byly poměrně detailně projednány na jednání podvýboru pro vědu a vysoké školy. Tohoto veřejného jednání se zúčastnili zástupci reprezentace vysokých škol, české konference rektorů, rady vysokých škol a také zástupci z rady vysokých škol, zástupci odborů, zástupci Úřadu vlády pro vědu a výzkum a další stakeholdeři.

Byl navržen a projednán pozměňovací návrh skupiny poslanců napříč politickým spektrem. Ten bych, z jehož je tedy to usnesení, o kterém jsem hovořil. Dále byly projednány některé další jednotlivé poslanecké návrhy. V době mezi prvním a dnešním druhým čtením návrhu zákona se objevilo několik dalších návrhů, které nebyly projednány na příslušném podvýboru. Některé z původních pozměňovacích návrhů byly upraveny na základě připomínek rektorů a vysokoškolské veřejnosti a je dnes zřejmé, že se k původním, z dnešního pohledu nedokonalým, návrhům nikdo nepřihlásí, a naopak se zase poslanci přihlásí k zatím výborem neprojednaným pozměňovacím návrhům, tak jak hovořil pan ministr. V podstatě je tady řada nových pozměňovacích návrhů. Jako takovou kuriozitu bych řekl, že jenom za dnešní dopoledne bylo vloženo osm nových pozměňovacích návrhů.

Co se týká organizace projednávání, myslím si, že organizace diskuze byla kvalitně připravena, každý poslanec měl možnost se nejprve zúčastnit toho zmiňovaného podvýboru a potom ještě proběhlo veřejné jednání kulatého stolu. Zejména veřejné aktivity, podvýbor a kulatý stůl byly hojně navštíveny veřejností, tak jak jsem se zmiňoval.

Z hlediska obsahu předloženého sněmovního tisku bych rád zdůraznil několik skutečností. Oceňuji, že předložený tisk reaguje na řadu praktických problémů, před kterými univerzity stojí a které se snaží řešit. Tím mám na mysli například právní ukotvení pozice zahraničních univerzitních poboček v českém univerzitním prostředí. Za plus předloženého vládního návrhu považují definování akademických svobod učitelů a studentů univerzity, posílení nejenom sociálního statutu doktorského studenta v univerzitním prostředí, tak jak se zmiňoval pan ministr, a řadu dalších zásadních změn. Někde však poměrně kvalitní návrh ministerských úředníků zůstal na půli cesty, například otázka kvality a jejího řízení na univerzitách, ta by mohla být lépe zakotvena legislativně, a tak podobně.

Možná že nejenom limitované finanční prostředky, které dostávají univerzity od státu, ale i systém řízení s malou pravomocí rektorů nás odlišuje od zahraničních univerzit. Je nutné si uvědomit, že stát, který vkládá miliardové prostředky do výzkumu a výuky univerzit musí mít prostřednictvím rektora, jeho managementu a prostřednictvím správní rady vliv na chod a řízení škol. Toto není omezování akademických svobod univerzit, to je o vlivu státu na řídící systém univerzity. Z tohohle pohledu jsem rád, že do návrhu zákona navrhovatel vložil definici akademických svobod, ke které žádný z navrhovatelů ani poslanců zatím nemá připomínky a souhlasí s navrženým zněním. Domnívám se, že je na čase vytvořit robustní systém řízení v čele s rektorem univerzit, tak jak již známe ze západoevropských univerzit. O tomto problému proběhla prakticky na všech jednáních bohatá diskuse.

V některých částech návrhu novely, zejména ve zmiňované oblasti definování systému univerzit, je zřejmé, že návrh není dotažen. Proto se domnívám, že diskuze a eventuální schválení pozměňovacích návrhů má určitě smysl. Proto je potřeba, aby se poslanci vyjádřili ke konkrétním pozměňovacím návrhům. Já bych ještě s dovolením, pane místopředsedo, přečetl to usnesení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Určitě. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a výchovu z 38. schůze ze dne 5. června je uvedeno v informačním systému pod sněmovním tiskem 660/2 a je to usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů:

"Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládeže a tělovýchovu po odůvodnění náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy Jiřího Nantla, zpravodajské zprávě přednesené zpravodajem Raisem a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu sněmovní tisk 660 schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů." Ty jsou tady uvedeny. Já vás, zájemce, odkážu na ten tisk 660/2. Je tam doplněná poměrně samostatná část 17 Zvláštní oprávnění vysoké školy při zajištění bezpečnosti. Na to bych upozornil, protože to je reakce na ty smutné události na Karlově univerzitě.

"II. Výbor pověřuje místopředsedu výboru poslance Klímu, aby toto usnesení předložil předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

III. Pověřuje zpravodaje výboru Raise, aby toto usnesení předložil na schůzi Poslanecké sněmovny, ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl případné legislativně technické úpravy." Detailně ty změny jsou uvedeny v tisku 660/2, čili nebudu víc o tom hovořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a otevírám obecnou rozpravu, kde eviduji 12 přihlášek. Jako první je přihláška vaše, pane zpravodaji, připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner, Michal Zuna a další. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Ano, děkuji. Tak ještě jednou, vážený pane místopředsedo Sněmovny, vážené paní a pánové ministři, kolegyně a kolegové poslanci, dovolte mi, abych se v rámci projednávání tisku nejprve obecněji a pak zcela konkrétněji vyjádřil k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které jsem navrhl společně s mými kolegy akademiky z hnutí ANO.

Nejprve obecněji. Chtěl bych reagovat na výtky, které jsem slyšel v rámci projednávání na podvýboru a v rámci kulatého stolu, které lze shrnout do dvou oblastí.

Za a) potřebujeme více času na diskuzi nad vlastním zákonem. Podle mě diskuse nad úpravami vlastního zákona, zejména v oblasti řízení univerzit, kam je převážná většina návrhu směřována, probíhá prakticky nepřetržitě od revoluce 1989, samozřejmě s většími či menšími přestávkami. Do pozměňovacích návrhů byly zahrnuty a zpracovány ty nejběžnější výtky, které se v rámci univerzitní veřejnosti dlouhodobě vyskytují.

Za b) potřebné změny v systému řízení provedeme až v rámci změn Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a tehdy, když vláda předloží návrh zákona, který bude věnován kvalitě vysokých škol. Domnívám se, že je potřeba mít nejprve správně definovaný a provozovaný systém řízení univerzit a pak na tento systém roubovat systém řízení kvality. Takhle je to všude v praxi. Návrh zákona o kvalitě, respektive o NAÚ, o tom akreditačním úřadu, o kterém se mluví, který je zatím diskutován neformálně mimo Poslaneckou sněmovnu, přináší velká rizika jeho neprojednání do konce této Sněmovny.

Hlavní důvody okamžitého řešení chronických problémů vysokoškolské legislativy vidí každý normální občan kolem sebe, například nemožnost vyřešit tady na jedné pražské univerzitě několikaletý konflikt mezi děkanem a rektorem jako zástupcem univerzity. Vede to k nečinnosti, která může skončit až zrušením fakulty - jen tak mimochodem, na to reaguje právě ten společný komplexní pozměňovací návrh, ke kterému jsem se taky přihlásil. Hrubé překročení zákona na úrovni fakulty, za které je ale ze zákona zodpovědný statutární orgán, to jest rektor, vede k tomu, že rektor v uvozovkách "běhá po soudech", vedení fakulty rozhodne chybně v hospodářské oblasti podnikání a před soud jde samozřejmě rektor, popřípadě kvestor, s čímž mám řadu osobních zkušeností za těch posledních dvacet let. A daly by se takhle jistě najít i další příklady. Pokud byste potřebovali, tak je uvedu samozřejmě.

Rektor by měl mít tak jako v každé výrobní instituci pravomoc vybrat si děkana, svého přímého podřízeného, a odvolat jej, pokud se rektor domnívá, že uvedená změna manažera přispěje ke zvýšení kvality a mimo jiné i k výkonu fakulty. Jednoduše řešeno, to je ta moje známá teze, co propaguju několik let - je nutné posílit roli rektora jako generálního manažera univerzity a posílit úlohu jeho týmu v řízení školy. Dále je nutné posílit roli správní rady, kde mají zasedat nejzkušenější manažeři a reprezentanti dnešní společnosti. V této oblasti není podle mě na co čekat.

Překvapuje mě, že pravicoví představitelé akademické veřejnosti v minulosti bojovali za to, co jim dneska servírujeme na stříbrném podnose, a představitelé v uvozovkách "dnešní pravice" se tváří, jako kdybychom chtěli zničit či poškodit stávající univerzitní systém řízení.

Členové správních rad mají dnes ze zákona úplně plnou zodpovědnost za své rozhodnutí. Tato rozhodnutí jsou jim ale předložena pouze ke schválení či neschválení hospodářskými referenty školy, popřípadě akademickým senátem. Domnívám se, že je tady situace, kdy rektor a členové správní rady mají obrovskou zodpovědnost za své rozhodnutí, ale mají malé pravomoci. Toto bychom chtěli našimi pozměňovacími návrhy změnit. Bez jasně definovaného systému řízení univerzity nelze školu dobře vést a nelze generovat kvalitní absolventy kteréhokoliv studijního programu školy. To "generovat" mám samozřejmě v uvozovkách. Kvalitní manažerský systém řízení univerzity je podmínkou nutnou, nikoliv však dostačující, pro zvýšení kvality vzdělání. Možná to, co jsem říkal před chvílí, že nejenom limitované finanční prostředky, ale i systém řízení s malou pravomocí rektorů nás odlišuje od zahraničních univerzit i v řadě žebříčků, které zde máme.

Já bych se chtěl konkrétně věnovat některým pozměňovacím návrhům, které jsem se svými kolegy vložil do informačního systému a které jednoznačně podporují myšlenku vytvořit silný a dostatečně flexibilní manažerský univerzitní systém.

Dále považujeme za potřebné reagovat na současnou, zejména platovou situaci doktorandů, na změny v bezpečnostních systémech univerzit, které reagují na loňskou nesmyslnou střelbu studenta na Karlově univerzitě a podobně. Zde se v principu ztotožňujeme s názory koaličních poslanců.

Závěrem bych chtěl zdůraznit skutečnost, že předložený návrh zákona o vysokých školách jde dobrým směrem. Osobně jsem velmi uvítal řadu konkrétních článků, kdy jde o ukotvení pozic zahraničních univerzit. Domnívám se, že tam je řada dobrých věcí.

Ale chtěl bych se vyjádřit konkrétně k těm našim pozměňovacím návrhům. Já jsem celkově se svými kolegy předložil pozměňovací návrhy, kdy jde o pozměňovací návrh číslo 4407 jako první, jako druhý 4537, třetí 4555 a čtvrtý 4514. Cílem jednoho z nejdůležitějších návrhů, a to pozměňovacího návrhu 4407, je přenesení pravomoci akademického senátu veřejné vysoké školy schvalovat rozpočet, střednědobý výhled vysoké školy předložený rektorem a kontrolovat využívání finančních prostředků vysoké školy, jakož i schvalovat výroční zprávy o činnosti a výroční zprávu o hospodaření vysoké školy, tak to převést na správní radu veřejné vysoké školy. To je jádro toho prvního pozměňovacího návrhu. Autoři tohoto pozměňovacího návrhu jsou: Rais, Hanzlíková, Špičák, Válková.

Cílem dalšího, toho druhého pozměňovacího návrhu 4537, je úprava volby rektora veřejné vysoké školy tak, aby se na jeho volbě podílela i správní rada veřejné vysoké školy. Spolu s akademickým Senátem univerzity bude pro účely volby tvořit takzvané volební shromáždění. Toto volební shromáždění svolá a bude řídit předseda akademického senátu veřejné vysoké školy. Kandidáty na funkci rektora budou navrhovat členové akademického senátu a členové správní rady veřejné vysoké školy. Zvolen bude kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů všech členů volebního shromáždění. Návrh na jmenování rektora prezidentem republiky bude jako doposud podáván prostřednictvím ministra školství, avšak namísto akademického senátu samostatně jej bude podávat přímo volební shromáždění. Výše uvedená změna se dotýká toliko veřejných vysokých škol, na státních vysokých školách bude ponechána volba na akademickém senátu, a to mimo jiné z důvodu absence správní rady coby orgánu státní vysoké školy.

Pozměňovací návrh upravuje také skončení funkce rektora vysoké školy - zase opačně, že ho může odvolat pouze to volební shromáždění. Autoři tohoto pozměňovacího návrhu jsou: Rais, Válková, Berkovcová, Adámková.

Třetí pozměňovací návrh 4555 je umožnit rektorům, kteří budou ve funkci ke dni nabytí účinnosti vládního návrhu zákona již své druhé funkční období v řadě, dokončit plnění zahájení strategického záměru a dalších koncepčně rozvojových procesů veřejné vysoké školy, aniž by tyto procesy byly přerušeny případnou změnou v osobě rektora mající potenciálně za následek diskontinuitu v započatých strukturálních a kvalitativních proměnách instituce. Autoři tohoto pozměňovacího návrhu jsou: Rais, Brož, Hanzlíková, Berkovcová.

A poslední pozměňovací návrh, který předkládám, je návrh, kdy jde o schválení legislativního procesu zpřesněním ustanovení § 91a zákona o vysokých školách, který upravuje doktorský studijní příjem a doktorské stipendium. Právní vztah studenta doktorského studijního programu, který vykonává svou tvůrčí činnost ve vztahu k vysoké škole, a to na základě pracovního poměru, zůstává nedotčen. Jen prostě chceme trochu zvýhodnit doposud nepříjemnou situaci kolem příjmů a doktorských stipendií doktorandů. Autory tohoto pozměňovacího návrhu 4414 jsou: Rais, Špičák. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Jako další vystoupí přihlášený pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, nebudu nějak extrémně dlouhý, protože vše, co jsem potřeboval říci k této novele, už jsem říkal v prvním čtení. Takže já bych chtěl využít tento čas k přihlášení se k pozměňovacímu návrhu. Je to pozměňovací návrh vedený jako sněmovní dokument 4825. Je to pozměňovací můj, kolegyně Jany Berkovcové a kolegy Jana Kuchaře.

V rámci tohoto pozměňovacího návrhu v části první čl. 2 v bodě 18 se slova "sedm měsíců" nahrazují slovy "tří let" a v části první čl. 2 v bodě 19 se slova "sedm měsíců" nahrazují slovy též "tří let".

Novela zákona je připravena ve smyslu správného přístupu pro celkové kontinuální zpřísňování systému pro akreditace studijních programů. Stávající právnické osoby, například poskytující polské studijní programy, musely již při akreditaci programu realizovaném v České republice splnit velmi přísná kritéria, ovšem polské standardy preferují primárně jiný typ kritérií pro akreditaci programů, než jaké naopak nastavují tuzemské podmínky.

Implementace těchto rozdílů ve lhůtě sedmi měsíců představuje délku pouhého semestru v rámci akademického roku. Během jednoho semestru musí instituce studijní program realizovat dle stávajících standardů zahraniční akreditace a zároveň přejít na nový tuzemský systém. V této lhůtě za běhu semestru významně rozšířit tým o další docenty a profesory, včetně například i systémové podpory studia elektronických agend. To je velmi komplikované a řekl bych až nereálné. Přitom Evropská komise připravuje implementaci směrnice upravující jednotný evropský bakalářský a magisterský titul a v rámci EU dále pokračuje integrace i v oblasti vysokoškolského vzdělávání a uznávání titulů a studií. Takováto rychlá změna u realizace zahraničních studijních programů se pochopitelně významně dotýká zahraničních zřizovatelů, kteří jsou ze zemí Evropské unie.

V tomto prostředí je naopak zvýhodněn nový subjekt, který bude chtít realizovat zahraniční studijní program v České republice, kdy se předem zcela připraví na standardy tuzemského oprávnění, neb není zatížen realizací stávajících agend. Počet zahraničních vysokých škol se přitom přirozeně neustále snižuje. V posledních letech přibyly pouze v Praze. Zde studují převážně zahraniční studenti denního studia, kteří během studia značně přispívají k prosperitě metropole. Zde jsou převážně zřizovatelé z USA. Tuzemských studentů v zahraničních programech v regionech je statisticky nevýznamné minimum. Minimální optimální doba plynulého přechodu na nový typ kritérií představuje délka realizace studijního bakalářského programu, tedy tři roky.

Můj první pozměňovací návrh, který jsem vložil, byl podstatně ambicióznější. Tam to bylo pět let, ale po konzultacích napříč politickým spektrem a po konzultacích i s opozicí jsme dospěli ke kompromisu, tedy tří let.

To je z mé strany všechno. Já se k pozměňovacímu návrhu ještě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní poprosím o vystoupení pana poslance Michala Zunu, připraví se paní poslankyně Jana Hanzlíková. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi také stručně odůvodnit pozměňovací návrh nahraný v systému pod číslem 4534, což je pozměňovací návrh Olgy Richterové, Michala Zuny, Ondřeje Lochmana, Jana Bartoška a Martina Majora. Tento pozměňovací návrh má za cíl zajistit kontinuitu výuky v oblastech a oborech regulovaných zákonem o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Stávající stav je totiž takový, že bezpečnostní prověrku získává nebo může získat pouze rektor veřejné vysoké školy, který však má mandát vždy na čtyři roky, čímž je kontinuita toho oboru nebo té oblasti výrazně limitována a i v případě, že je rektor jmenován na další čtyřleté volební období, tak musí tu bezpečnostní prověrku opětovně získat.

Pozměňovací návrh tedy přichází s běžným řešením, které známe i z jiných oblastí regulace, a sice že může bezpečnostní prověrku získat pověřená osoba, u které lze předpokládat dlouhodobé setrvání na té konkrétní pozici, což může být například bezpečnostní ředitel. Samozřejmě za podmínky tedy získání té bezpečnostní prověrky.

Na závěr jen dodám, že tento pozměňovací návrh tak byl projednán s dotčenými orgány, s bezpečnostními službami i zástupci akademické sféry. A já se ještě v podrobné rozpravě k tomu přihlásím.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuju, pane poslanče. Poprosím o vystoupení poslankyni Janu Hanzlíkovou, připraví se paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Dovolte mi také představit dva pozměňovací návrhy. Tím prvním je pozměňovací návrh pod číslem 4405 poslanců Karla Raise, Heleny Válkové, Jany Berkovcové a Jany Hanzlíkové. Cílem tohoto návrhu je posílení pravomocí rektora vysoké školy v oblasti jmenování děkanů jednotlivých fakult. Zatímco dle stávající úpravy jmenuje rektor děkana fakulty pouze na návrh akademického senátu, pozměňovací návrh zavádí povinnost akademického senátu navrhnout rektorovi alespoň dva kandidáty, z nichž rektor vybere toho nejvhodnějšího. Navržený pozměňovací návrh si tak klade za cíl lépe reflektovat postavení rektora.

Tím druhým pozměňovací návrhem je návrh pod číslem 4411. Je to návrh poslanců Karla Raise, Věry Adámkové a Jany Hanzlíkové. Jeho cílem je zachovat stávající právní úpravu týkající se ukončení magisterských studijních programů. Povinnou součástí ukončení studia by i nadále měla být státní závěrečná zkouška. Její vypuštění a ponechání pouze obhajoby diplomové práce není dle předkladatelů pozměňovacího návrhu vhodné. V magisterském studiu, na rozdíl například od studia doktorského, je vhodné ověřit všeobecné znalosti daného oboru nezbytné k jeho úspěšnému absolvování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Berkovcová, připraví se paní poslankyně Romana Bělohlávková. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Tak děkuji za slovo. Já bych vám rovněž, vážené dámy a vážení pánové, představila některé z pozměňovacích návrhů, které jsme připravili s kolegy z hnutí ANO, podrobně je odůvodnila a posléze se k nim i přihlásím v podrobné rozpravě.

Cílem pozměňovacího návrhu číslo 4408, autoři, Rais, Špičák, Berkovcová, je vypustit pravomoc akademického senátu veřejné vysoké školy vyjadřovat se k záměru rektora, jmenovat nebo odvolávat prorektory. Jedná se o manažerské rozhodnutí čelného představitele univerzity, které by dle předkladatele pozměňovacího návrhu nemělo být žádným způsobem korigováno či dozorováno ze strany akademického senátu.

Další pozměňovací návrh číslo 4412, Rais, Berkovcová, upravuje lhůtu pro provedení záznamu do matriky studentů, jež mohou činit pouze zaměstnanci vysoké školy zvlášť k tomu pověření, ze tří pracovních dnů na sedm dnů. Vládním návrhem stanovená lhůta je příliš krátká a mohl by být problém v praxi ji dodržet, zejména v situaci, kdy záznam do matriky může provádět pouze zaměstnanec vysoké školy, který je k tomu zvlášť pověřen.

V pozměňovacím návrhu číslo 4413, Rais, Špičák, Berkovcová, navržená změna zpřesňuje stávající legislativní úpravu ustanovení § 47 odst. 4. Dle stávající zákonné formulace může disertační práci rovněž tvořit umělecký výstup nebo funkční prototyp technického zařízení, patentová přihláška vynálezu nebo technická dokumentace vytvořená při výzkumné, vývojové nebo inovační činnosti nebo jiný aplikačně realizovaný výsledek výzkumu. Poslanecký pozměňovací návrh navrhuje, aby byly citované výstupy nadále nanejvýše součástí disertační práce.

Pozměňovací návrh číslo 4554 odůvodňujeme následovně: autoři Rais, Brož, Hanzlíková, Berkovcová. Aby rektor mohl odpovídat za účelné nakládání a využití příspěvků a dotací a jejich vypořádání se státním rozpočtem, musí mít možnost stanovit metodiku, podle níž jsou dotace a příspěvky v rámci veřejné vysoké školy použity. Na základě této metodiky by pak měly být přidělovány příspěvky a dotace jednotlivým součástem vysoké školy, tedy fakultám, vysokoškolským ústavům a dalším součástem. S využitím přidělených prostředků, příspěvků a dotací a s využitím dalších příjmů součásti následně sestavují svůj rozpočet představující interní rozdělení prostředků, které má součást k dispozici. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí paní poslankyně Romana Bělohlávková, připraví se pan poslanec Jan Berki. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámila s poměrně krátkým pozměňovací návrhem, který podávám jménem svým a jménem pana poslance Šimona Hellera, a který se týká postavení a pomoci pro matky vysokoškolačky.

Tento pozměňovací návrh navrhuje doplnění nového odstavce číslo 4 do § 91 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, upravující stipendia v případech zvláštního zřetele hodných podle odst. 2 e). Na stipendium podle odst. 2 písm. e) mají právo rovněž studenti, kteří v daném měsíci pobírají rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu. Stipendium se přiznává po standardní době studia na 10 měsíců v akademickém roce, měsíční výše tohoto stipendia odpovídá jedné polovině výše základní sazby minimální mzdy za měsíc s tím, že takto určená výše stipendia se zaokrouhluje na celé desetikoruny nahoru. Nárok na stipendium prokazuje student oznámením Úřadu práce o přiznání rodičovského příspěvku.

Myslím si, že v této Poslanecké sněmovně se opakovaně zamýšlíme nad slaďováním profesního i rodinného života, a jistě bude dobře tuto pozornost zaměřit nejenom na ženy v pracovním poměru, ale také na ženy, které jsou ještě ve studijním procesu, což jsou právě maminky vysokoškolačky. Vzhledem k tomu, že za loňský rok u nás byla vlastně nejnižší porodnost za posledních 22 roků, narodilo se o 10 % dětí méně než v roce 2022, a to pouhých 91 100 dětí, toto stipendium dle dostupných informací by se týkalo ą500 studentek maminek za jeden rok, dopad do rozpočtu naší republiky by byl necelých 5 milionů korun, chci vás poprosit o podporu tohoto pozměňovacího návrhu a o podporu našich vysokoškolských maminek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Berki a připraví se pan poslanec Michael Kohajda v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové. Já pojedu v tomtéž duchu, co mí kolegové, to znamená, pokusím se ve stručnosti představit pozměňovací návrhy, nebudu diskutovat o těch ostatních, neb k tomu opět bude tak, jak už říkal pan zpravodaj, příležitost jednak na podvýboru, který je předběžně plánován na 8. 10. 2024 a na výboru, který je předběžně plánován na 9. 10. 2024.

Jsem si vědom toho, že jsem jeden z těch, kdo za různé skupiny poslanců a poslankyň přináší právě ty návrhy, které byly nahrávány až dnes. Jak ale říkám, ta příležitost je podrobně diskutovat bude. Zároveň si dovolím tedy i přes to je představit dnes jenom poměrně stručně. Jsou také, na to upozorňuji, rozděleny do několika dílčích pozměňovacích návrhů tak, abyste měli možnost potom i se rozhodovat právě o těch návrzích jednotlivě, abyste je nemuseli posuzovat nutně vcelku.

První pozměňovací návrh, který je pod sněmovním dokumentem 4935, který předkládají poslanci a poslankyně Berki, Havel, Kocmanová, Nováková a Zajíčková, se v zásadě týká toho, že zavádí studentské úvěry. Respektive tím gross je to, že zmocňuje vládu pro podzákonnou normu, která by mohla stanovovat některé podmínky právě takto poskytovaných úvěrů ke studiu.

 

Dalším návrhem je návrh pod sněmovním dokumentem 49 37, který předkládají Berki, Havel, Michálek, Nováková, Zajíčková. A ty se v zásadě týkají toho, že by se při akreditačním procesu mělo přihlížet ke standardům ESG, což je jeden z důležitých kroků právě k tomu, abychom přibližovali ty standardy tomu evropskému prostoru vysokoškolského vzdělávání. A zároveň je to jeden z kroků, který nás přiblíží k tomu, že budeme moci akreditační úřad dostat do systému EKAR (?). Neříkám, že to je jediný a že dostačuje, ale je to ten krok, který je k tomu důležité udělat.

Další pozměňovací návrh je pod sněmovním dokumentem 49 38, předkládají ho Berki, Havel, Michálek, Nováková, Zajíčková. A tam je takové jako zjednodušení, co se týká správního řízení v rámci akreditačního procesu, protože přece jen v tom vysokoškolském prostředí je poměrně běžné, že jsou jak do hodnocení výuky zapojováni lidé ze zahraničí, také je poměrně standardem, že v tom vysokoškolském prostředí se používá i jiný než český jazyk, tak nám přijde nadbytečné, aby v rámci toho procesu akreditačního řízení musel být zajišťován tlumočník. Jinými slovy, ten pozměňovací návrh přináší v tomto smyslu zjednodušení.

Další pozměňovací návrh je uveden pod sněmovním dokumentem 49 39, předkládájí ho Berki, Havel, Michálek, Nováková, Zajíčková. A to je taková zajímavá sada, která zjednodušuje rozšiřování studijních programů, které jsou již akreditovány, v zásadě byť standardním procesem, nebo institucionální akreditací, umožňuje vysoké škole samotné, bez toho, že by to muselo procházet reakreditací, měnit některé prvky toho studia, zároveň ho rozšiřovat o některé formy. Důležité je, že ten návrh počítá s tím, že tím, kdo potom evaluuje nebo potvrzuje takovou změnu, je rada pro vnitřní hodnocení nebo orgán, který vykonává její působnost, tedy vědecká rada u škol, kde není povinnost mít radu pro vnitřní hodnocení, a zároveň ten pozměňovací návrh upravuje možnost přestupu do těchto forem.

Další pozměňovací návrh je uveden pod sněmovním dokumentem 49 40. Předkládají ho Berki, Havel, Michálek, Nováková a Zajíčková. V zásadě se týká možnosti rozšířit spolupráci při zajišťování studijních programů u institucionálních akreditací o další veřejné výzkumné instituce, tedy nejenom Akademie věd a jiné vysoké školy.

Teď se dostanu ke dvěma pozměňovacím návrhům, které tu diskusi možná vyvolají trošku větší, a to je pozměňovací návrh, který je uveden pod sněmovním dokumentem 49 42, a ten řeší situaci ohledně akreditací programů na vyšších odborných školách. Tady jenom si dovolím krátký exkurs historický, proč vlastně ty programy na VOŠkách máme. Protože už od začátku byla potřeba mít kratší studijní programy, než byly standardní vysokoškolské, a pohybujeme se v době, kdy u nás ten standardní studijní program nebyl strukturovaný, ale byl dlouhý, magisterský nebo inženýrský, a v zásadě tu byla potřeba mít zvláště pro některé profese ty studijní programy kratší. Mezitím ale došlo ke strukturaci toho vysokoškolského studia na bakaláře a navazujícího magistra a zároveň, co je zajímavé, dlouhodobě se to vzdělávání získané na vyšší odborné škole kategorizuje, stejně jako bakalářské studijní programy.

Zároveň už ta současná situace počítá s tím, že by měl být relativně snadný přestup mezi VOŠkou a právě bakalářským studijním programem, jinými slovy, že by nemuselo být úplně nutné absolvovat ten bakalářský studijní program celý, protože by se jeho část uznala na základě toho studia na vyšší odborné škole. Tam ovšem tou překážkou z našeho pohledu je to, že ta kvalita je v tomto smyslu zajišťována různou institucí, takže podstata toho pozměňovacího návrhu je v tom, že by nově akreditace studijních programů na vyšších odborných školách podléhala stejné instituci, jako ty vysokoškolské, to znamená Národnímu akreditačnímu úřadu. A zároveň tím by se právě mohla zrušit akreditační komise MŠMT, která doposud ten akreditační proces zajišťovala. Součástí toho ale také je, že logicky, pokud ten vstup kontroluje nebo posuzuje Národní akreditační úřad, tak to bude stejný úřad, který potom následně provádí kontrolu, nikoliv Česká školní inspekce.

Předposlední pozměňovací návrh, který vám chci představit, je uveden pod sněmovním dokumentem číslo 49 47. A tady zase si dovolím lehce historický úvod. Já už jsem tu naznačoval, že jedním z našich úkolů je dostat ten náš Národní akreditační úřad do systému EKAR (?), tedy do toho evropského, a tam ovšem nás čeká těch kroků více. Jedním z těch kroků je ale udělat akreditační úřad skutečně nezávislým, protože v tuhle chvíli v zásadě je poměrně dost v některých procesních věcech vlastně podřízen ministerstvu. Tedy tento návrh, který předkládají Berki, Michálek, Nováková, Zajíčková - v zásadě navazujeme na akční plán z roku 2021, který si stanovoval pro rok 2025 některé možné kroky. Jedním z těch kroků, který ale děláme proto, abychom do systému EKAR (?) mohli vlastně ten náš Národní akreditační úřad dostat, je právě jednak to přibližování standardů a jednak právě zvýšení nezávislosti toho Národního akreditačního úřadu. Což v zásadě, když to zase zjednoduším, je především třemi kroky, a to je nominačním procesem, kde ten pozměňovací návrh vyjmenovává v zásadě reprezentace vysokých škol a tripartitu, já použiju spíš ten lidový název toho orgánu, pro složení vlastně většiny té rady. Stejně tak zavádí výběrové řízení, kde opět ministerstvo ztrácí naprostou většinu, respektive má tam jednoho nominanta v tom výběrovém řízení, v té komisi, která vybírá předsedu Národního akreditačního úřadu. A tou třetí položkou, aby ten úřad byl skutečně nezávislý, je samozřejmě rozpočtová položka, jinými slovy, nemůže být závislý na tom, kolik peněz mu dá ministerstvo, protože to by pak ta závislost tam pořád vlastně zůstávala - finanční.

Poslední pozměňovací návrh, ten předkládám s dovolením sám a je takový trošku vlastně zvláštní, protože reaguje na situaci, která není úplně obvyklá, je tedy uveden pod sněmovním dokumentem 49 52. Obrátil se na mě spolek, nejenom na mě tedy předpokládám, spolek absolventů vysokých škol žijících ale v tomto případě v Rakousku, a trošku je problém s naším titulem inženýr. Vzhledem k tomu, že to označení inženýr v některých zemích neznamená automaticky vysokoškolské vzdělání, tak to občas působí lehce matoucím způsobem. Přiznám se, že ten návrh, který jsem do toho systému vložil, je poměrně dost neortodoxní, vím, že se o něm ta diskuse povede a jsem i připraven na to, že pokud někdo přijde s lepším nápadem, nemám problém ten pozměňovací návrh stáhnout. Ale v zásadě jde o to, aby naši absolventi, kteří získají titul inženýra, mohli si v zahraničí uvádět před jménem titul diplomovaný inženýr, což je ekvivalent, který v zásadě znají většinou německy mluvící nebo francouzsky mluvící země. Pravdou je, že to neřeší úplně komplex, protože některé anglicky mluvící země naopak používají magistra věd, což ovšem zase má trošku širší záběr oborů, které do toho spadají. A já se rozhodně ovšem nechci pouštět do toho, že bych vyvolával diskusi o tom, jestli nemáme zrušit titul inženýra úplně a nechat si jenom magistra, který by byl srozumitelný, do téhle diskuse se pouštět já rozhodně nechci. Tak jenom nějaký pokus o to, jak jim v tomto pomoci spíše automaticky, než nějakým složitým systémem. Děkuju vám za pozornost a budu se těšit na diskusi jak na podvýboru, tak na výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju, pane poslanče. Já vám přeji krásný podvečer, vystřídali jsme se v  řízení schůze. Budeme pokračovat dvěma faktickými poznámkami. Jako první vystoupí paní poslankyně Berkovcová. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já bych chtěla v první řadě podotknout, že to, že jste během dneška načetli sedm pozměňovacích návrhů až dnes, považuji za velmi nesolidní. Vy jste nám tím dali mnohem méně času, téměř žádný čas, na to, abychom se s vašimi návrhy seznámili, a tudíž jste vlastně znemožnili jakoukoliv diskusi, což byl zřejmě záměr. Dokonce ten nejvíce kontroverzní návrh, který se týká akreditačního úřadu, jste načetli zhruba před nějakou hodinou, dvěma. A přitom právě na ten původní návrh novely, který se týká akreditačního úřadu, se snesla ze strany reprezentací vysokých škol vlna kritiky. Česká konference rektorů a Rada vysokých škol podaly více jak 200 připomínek. A jak je možné, že od té doby až doposud nikdo neměl možnost se seznámit s upravenou finální verzí? Tomu říkáte řádný legislativní proces, že původně zamýšlenou novelu přeměníte narychlo jen do podoby pozměňovacího návrhu, a v utajení do poslední chvíle ho zde načtete? Ten návrh, jak jsem říkala, byl vložen v podstatě před hodinou, a my jsme neměli šanci se s ním blíže seznámit. Přitom ministr Bek slíbil ještě v srpnu předložit a projednat návrh s Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol, přičemž byly reprezentace ujišťovány, že nebudou obejity a nepůjde se cestou pozměňovacích návrhů. A hle, máme tu pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí paní poslankyně Mádlová s faktickou poznámkou a připraví se pan poslanec Dufek. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se musím připojit ke kolegyni Berkovcové, ale s tím jste určitě počítal, že se ohradíme, protože skutečně zásadní změny, co se týče Národní akreditačního úřadu, a plus vlastně zakomponování vyšších odborných škol do novely vysokoškolského zákona, jste předložil vlastně během chvíle.

Já bych se chtěla zeptat právě na ty vyšší odborné školy, protože je to poměrně velký a řekla bych revoluční zásah, co se týče novely vysokoškolského zákona, kdy tam vlastně zabudováváte to, že budou vyšší odborné školy akreditovány podle vysokoškolského zákona na základě nějakých pravidel, nějakých principů, nějakých standardů, ale ty standardy, principy, zásady vlastně doteď nikdo neviděl. To znamená, jestli jsou tedy nějak připraveny, v jakém duchu budou.

Bylo řečeno i z úst pana ministra, že se uvažuje o zpřísnění podmínek, za jakých budou akreditovány vyšší odborné školy. To znamená, jestli by bylo možno tady vůbec jako představit nějaký návrh, jak se dál počítá s vyššími odbornými školami, mluvil jste o nějakém propojení přestupu z vyšších odborných škol do vysokého školství, to znamená, v jakém rozsahu, protože zahraniční modely jsou samozřejmě různé. A týká se to i financování, jestli VOŠky budou nějakým způsobem sahat do rozpočtu vysokých škol. A sám jste byl na kulatém stole, kde se toto otevřelo, a viděl jste - nebo slyšel jste, že těch otázek tam padlo opravdu velké množství, které zůstaly nezodpovězené. A najednou vlastně místo velké novely tady vidíme během dvou minut pozměňovací návrh, který takto zásadně mění akreditaci a vlastně zakomponování vyšších odborných škol do vysokoškolského zákona.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. A nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Dufek. (Předsedající se odmlčí.) Nevystoupí pan poslanec Dufek, mažu si ho. A vystoupí s přednostním právem pan ministr Bek.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych stručně zareagoval na ta předchozí dvě vystoupení. Myslím si, že bude dobře, když se kolegyně seznámí s těmi návrhy, protože zjistí, že ve skutečnosti jde o zcela minimalistickou úpravu z hlediska dopadů na ten systém. Ty návrhy se týkají výhradně věcí, které se dnes odehrávají na Ministerstvu školství. Nezasahuje nijak do procesů na vysokých školách, nezasahuje nijak do procesů vůči vyšším odborným školám, ale vlastně se tam jenom přenáší pravomoc z jednoho orgánu Ministerstva školství na druhý v případě vyšších odborných škol - a v případě osamostatnění Národního akreditačního úřadu, na rozdíl od té novely diskutované v létě, nezasahuje ten návrh vůbec, vůbec do nastavení procesů hodnocení kvality, jenom říká, že místo odboru Ministerstva školství bude vykonávat tu roli samostatná právnická osoba. Toť vše, což odpovídá akčnímu plánu, který byl schválen v roce 2021 ministrem Plagou, akčního plánu, který má asi šest bodů, a říká, co se musí stát, aby se vlastně mohla naše instituce akreditační dostat do toho evropského registru. Ale na rozdíl od té letní debaty se netýká vůbec ani nastavení auditů, ani institucionální akreditace, jen říká - místo odboru ministerstva bude vykonávat tu činnost samostatný orgán, který odpovídá těm mezinárodním standardům.

To je první nezbytný krok a myslím si, že tady vlastně nedochází vůbec k nějaké interferenci se zájmy vysokých škol, naopak, to je zcela v jejich zájmu, protože dokud nebudeme mít samostatný úřad, který splňuje podmínky nezávislosti, nebudeme moci vstoupit do těch struktur. Tak jenom na vysvětlenou.

Myslím si, že to je podstatné, jsou to organizační změny, které se dotknou ministerstva, státu, ale netýkají se nijak pravidel pro vysoké školy, nezasahuje se do nastavených procesů, ani standardů, ty zůstávají v platnosti. Tohle je, myslím, ten podstatný rozdíl a musím říct, že během letní debaty s vysokými školami jsem nezaznamenal ani jeden hlas, který by se stavěl proti nezávislosti akreditačního úřadu, naopak, reprezentace to od roku 2016 požadují. Já jsem měl v roce 2016 při jednání o vysokoškolském zákoně tu čest zastupovat konferenci rektorů. Tehdy požadavek rektorů Ministerstvo školství nezohlednilo, a proto osm let od přijetí zákona nejsme členy té mezinárodní struktury, což poškozuje vysoké školy, a upřímně řečeno, poškozuje to všechny absolventy našich vysokých škol a nebo absolventy české zahraničních vysokých škol, protože nám to například brání uzavírat smlouvy o automatické nostrifikaci v rámci Evropské unie, kde řada zemí už takové smlouvy uzavřela - a my, dokud nebudeme mít nezávislý národní akreditační úřad z hlediska právního postavení, tak prostě nebudeme moci vstoupit do tohoto procesu, který je v zájmu všech.

Tak to je ten podstatný rozdíl. Nemění se žádná pravidla pro vysoké školy ani pro VOŠky, mění se organizační uspořádání na Ministerstvu školství.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Nyní tady máme sérii faktických poznámek. Jako první pan poslanec Berki vystoupí, připraví se paní poslankyně Mádlová. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Berki: Nejprve se omlouvám. Mea culpa, mea maxima culpa, ten čudlík blbě zmáčknutý byla moje práce, moc se za to omlouvám. Tím, že jsem seděl na jiném místě, nedošlo mi to. Co se týká toho, co říkaly kolegyně, já tohle beru, skutečně to byly návrhy, které byly nahrány až dneska. Trošku bych se ohradil proti té hodině, ale tam nehraje roli to, jestli to byla jedna nebo dvě hodiny nebo tři hodiny. Tomu rozumím. Záměr to ale rozhodně nebyl, jenom bych vysvětlil, že relativně my až do poslední chvíle jsme diskutovali o rozsahu, který si dovolíme v rámci toho pozměňovacího návrhu nahrát. To znamená, rozhodně to není ve smyslu jedna ku jedné převzatá celá ta novela, která byla nazývána kvalitou, ale diskutovali jsme o tom, v jakém rozsahu ty pozměňovací návrhy budou nahrán. Podrobnosti říkal pan ministr, já bych pak poprosil i jeho na (o?) odpověď na to, na co jste se ptala vy, to znamená, případně plánovaná ta podzákonná norma, protože to je, to je samozřejmě otázka na pana ministra. Tak jsem chtěl jenom vysvětlit tu situaci s tím časem.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. Nyní vystoupí, jak už jsem říkal, paní poslankyně Mádlová, připraví se pan poslanec Rais.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom poznámku k panu ministrovi. Vy, pane ministře, nám tady říkáte: až se seznámíte s pozměňovacím návrhem, tak uvidíte. No, ale jako jestliže ho tam dáte dvě hodiny - během druhého čtení, tak asi těžko se s tím můžeme nějak seznámit. To znamená, že bych očekávala, že v této situaci, kdy to tam dáte na poslední chvíli a je to poměrně zásadní zásah do novely vysokoškolského zákona, takže to tady obhájíte, nějakým způsobem vysvětlíte, co dál s vyššími odbornými školami. Já vůbec nezpochybňuji to, že je potřeba toto téma řešit - to v každém případě - řeší se desítky let a je potřeba skutečně nějakého dalšího ukotvení při vzniku bakalářských studijních programů.

Nicméně nevěřím tomu, že se z vaší strany, ze strany ministerstva to týká jenom toho, že bude akreditace vyšších odborných škol podle vysokoškolského zákona. Přece tam musí následovat nějaké další kroky. A na to já jsem se ptala: Budete nějakým způsobem zpřísňovat podmínky třeba pro vyučující? Protože o tom jste mluvil. To znamená, budete uvažovat o nějaké tvůrčí činnosti, o nějakých dalších požadavcích, nebo jakým způsobem to bude a jaká bude prostupnost z vyšších odborných škol do bakalářských studijních programů? O tom jste taky mluvil a o tom se také mluví. Čili pokud tam dáváte takto zásadní změnu, tak bych očekávala, že nás tady seznámíte s nějakou celkovou koncepcí, nebo alespoň záměrem, jakým způsobem zakomponovat ty vyšší odborné školy do dalšího vysokoškolského vzdělávání. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Rais, připraví se k faktické poznámce paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Tak jak jsem říkal, vlastně v té zpravodajské zprávě jich bylo osm, těch pozměňovacích návrhů. K obsahu se těžko můžu vyjadřovat, když byly skutečně dané v průběhu několika hodin nebo několika minut, prostě nebyla šance se s nimi pořádně seznámit.

Je otázka, je to za léta, co tady jsem, je to jakýsi nový přístup k tomu druhému čtení. Možná bychom si měli teda, nebo spíš ti vládní poslanci, dnešní vládní poslanci, by si měli uvědomit to, že za rok, za dva to může být třeba všecko opačně. A je otázka, jestli toto je, jestli je to, já nevím, etické, nebo neznám přesně správné slovo, způsob organizace tady toho druhého čtení. Je pak otázka taky, tak jestli těm, co organizují vůbec ty schůze, tak by se neměl vytvořit prostě prostor pro to, aby tam dali nějakou ochrannou zónu časovou, aby to prostě nebylo takhle natěsno. Čili je to prostě něco, co tady zatím nebylo. Takže to si myslím, že bysme měli nějakým způsobem řešit. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A nyní vystoupí paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já se ještě vrátím k tomu Národní akreditačnímu úřadu. Já si přesto myslím, že takto zásadní transformace takovéhoto úřadu si zaslouží samostatnou novelu, samostatné projednávání v řádném legislativním procesu, a ne pozměňovací návrh na poslední chvíli utajeně hodinu dvě před druhým čtením.

Jenom, myslíte si, že změnu ke zvýšení kvality vysokých škol lze zajistit vytvořením úplně nového úřadu od základů? Místo toho, abyste využili nějak zkušeností toho osmiletého fungování úřadu a upravili spíše ten stávající systém, aby plně vyhovoval požadavkům ESG, NKUA a EKVAR. (?) A vůbec po rychlém přečtení toho návrhu, protože více času jste nám nedali, si přesto myslím, že ten návrh neřeší úplně podstatné věci toho původního návrhu naplnění evropských standardů. A taky si myslím, že ta diskontinuita rady a její výměna a výměna předsednictva mně přijde zbytečná a trošku z toho čouhá účelovost.

A teď tady, ať se na mě nezlobí pan ministr, ale já se musím zeptat, protože je veřejným tajemstvím, že pan ministr má nějaký osobní problém s předsedou rady, který jako bývalý ministr školství považoval školství za svou prioritu, jestli skutečně tam ta účelovost je, nebo není. A i zeptám se, zda členové Rady a předseda Rady jim bude umožněno dokončit svůj mandát, anebo, jak jsem zaslechla, jim bude ten mandát ukončen už v červnu 2025. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Berki.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuji a vaším prostřednictvím, pane předsedající, budu reagovat na kolegyni Berkovcovou. Nerad to dělám, ale byl teda vložen v 11.31, jo, jakože ten pozměňovací návrh v systému, je to vidět v tom systému. Ale to na tom nic nemění. Já jsem tohle jako neobhajoval, že to je dostatek času, jenom prosím, aby to nebylo omlacováno, že to byla jedna hodina. I o tom utajení, já nebudu zabíhat do podrobností, to není tak úplně - ale já znovu říkám, jsem připraven na to, že jak na podvýboru a dokonce i do něj budeme o té věci vést věcnou diskuzi. Protože druhé čtení v tuhle chvíli, a tady já souhlasím s kolegou Raisem, ale tak je teď v tuhle chvíli postaveno druhé čtení, až do jeho ukončení lze načítat pozměňovací návrhy. To znamená, v tuhle chvíli ten systém nepočítá s tím, že tam je nějaká ochranná lhůta, což se shodneme na tom, že zřejmě není úplně šťastné. Ale právě proto, aby se ta věc potom věcně dala projednat, tak je tam ještě to jednání ve výboru a v našem případě i v podvýboru, kde ten čas na to bude.

A co se týká toho Národního akreditačního úřadu, tak teď já za sebe jako za předkladatele, co se týká té jeho nezávislosti, tak to je ale jedna z těch podstatných prvků té proměny, kdy ta nezávislost spočívá v tom, kdo vlastně nominuje členy Rady a jak se vybírá předseda té instituce. To je poměrně podstatná věc. A právě když budeme s tímto krokem poměrně otálet, tak tam budeme mít poměrně dlouho někoho, kdo byl nominován a vybrán politicky. To vůbec neznamená, že to současné vedení nemůže být těmi reprezentacemi nominováno, protože ty nominace v tuto chvíli jsou v zásadě v rukách reprezentací a tripartity.

Stejně tak neznamená, že předseda Národního akreditačního úřadu nemůže být ve výběrovém řízení vybrán tentýž, ale jeho legitimita nebude odvozena od vůle ministerstva a od výběrového řízení a od nominace reprezentace.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak to byla zatím poslední faktická poznámka a nyní s přednostním právem pan ministr Bek.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu možná od konce. Já vlastně vůbec nechápu, z čeho vychází paní poslankyně, když usuzuje, že mám nějaké problémy s předsedou Národního akreditačního úřadu. Vůbec nechápu, kde by takové indicie bylo možné vzít. Tady nejde o žádné personálie, tady jde o to, že v tuto chvíli máme bohužel rozhodnutím z roku 2016 špatně nastavený institucionální kontext fungování akreditací. V roce 2021 Ministerstvo školství pod vedením Roberta Plagy přijalo plán, který předpokládá, že do roku 2025 se napraví ta chyba a ta chyba se týká prostě neexistence samostatné právnické osoby národní akreditační úřad. Bez toho nesplníme ty standardy. Tedy musí vzniknout nová instituce, tím pádem musí také podle nových pravidel, která jsou v souladu s těmi standardy, být nominován ten orgán, který vede takovou instituci.

A ta dosavadní praxe zase, která je v souladu s platným zákonem, neodpovídá těm standardům, protože je to vláda, kdo rozhoduje o jmenování předsedy Národního akreditačního úřadu a těch členů. Což je model, který není v souladu s těmi standardy, a ve většině zemí se proto sahá k výběrovému řízení. To znamená, dokud nebudeme mít těmito procesy ustanovený ten úřad, tak nebude odpovídat standardům a my nebudeme moci vstoupit do toho evropského registru a nebudeme moci tedy vstupovat i do těch bilaterálních jednání o uznávání kvalifikací.

To je důvod té změny. Vychází z dlouhodobého postoje ministerstva za posledních čtyři nebo pět let. Je zcela věcně v pořádku. A já musím kategoricky odmítnout, že by tady šlo o personálie. Tady nejde o personálie, jde o to, jak je institucionálně zakotveno to těleso.

Pokud jde o předložení nějaké koncepce rozvoje VOŠek, to je jistě něco, o čem máme debatovat. Máme to možná na straně ministerstva časem předložit. Tahle ale změna, která tady byla představena, jenom říká, že místo akreditační komise pro vyšší odborné školy vykonává ty pravomoci Národní akreditační úřad. To je vše. Nemění se nic. Nemění se žádné požadavky na kvalitu tímto krokem, nemění se tím ani požadavky na personální zajištění. Pokud by se v budoucnu měly měnit, tak musíme změnit příslušné vyhlášky, legislativu, a to je něco, co nepochybně bude projednáváno s parlamentem.

Veďme o tom debatu na školském výboru, o budoucnosti VOŠek. Já jsem pro, myslím si, že to důležité relevantní téma, ale ta navržená změna vlastně jenom říká, že místo jednoho orgánu, který si Ministerstvo školství zřizuje, to bude dělat pro stát jiný orgán. Ale zůstávají zachována pravidla, standardy, nic se nemění.

Že si od toho slibujeme do budoucna profesionálnější akreditační procesy, je nepochybně na místě, protože ten národní akreditační úřad má větší profesionální zázemí. Z tohoto hlediska je to určitě posun k lepší kvalitě těch procesů, ale v zásadě debata o tom, co s VOŠ, jak proměnit jejich programy, nás teprve čeká, je před námi a není podmínkou pro to, abychom teď udělali organizační změnu, která je, s prominutím, úplně banální, minimalistická. Tady se prostě přesune z jednoho orgánu na druhý agenda, která je relevantní, ale bude se jistě v čase nějakým způsobem proměňovat. Já se na tu debatu těším napříč politickým spektrem. Budoucnost vyšších odborných škol je důležité téma.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji. S faktickou poznámkou se v tuto chvíli přihlásila paní poslankyně Mádlová. Než dorazí, načtu omluvy. Omlouvá se paní předsedkyně Pekarová Adamová od 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jáč Ivan od 17 hodin z rodinných důvodů, pan poslanec Kaňkovský Vít celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Síla Jan z pracovních důvodů od 17 hodin. Z členů vlády se omlouvá pan ministr Válek od 17 do 18.30 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Budu mít jenom krátkou poznámku, protože vašemu postoji úplně nerozumím. Tady bylo jasně řečeno, že prostupnosti z VOŠ na bakalářská studia brání i to, že některé vyšší odborné školy nejsou tak úplně kvalitní. To tady zaznělo. Proto se budou akreditovat podle nového vysokoškolského zákona, čili bude tam ta klauzule, že se budou akreditovat podle tohoto zákona. To tady zaznělo a pro mě to určitě není banální věc, co dál bude s vyššími odbornými školami, protože jich je poměrně hodně, a určitě i vysoké školy by si zasluhovaly vědět - a na tom kulatém stole to jasně zaznělo, že tam je celá řada otázek, které nejsou zodpovězené. To znamená, že pokud vy říkáte, že tady máte pochybnost o kvalitách některých vyšších odborných škol, tak předpokládám, že budete zpřísňovat nějaká pravidla.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí pan poslanec Berki s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslanec Jan Berki: Jenom v rychlosti. Prostřednictvím vás, pane předsedající, bych chtěl reagovat. To byla možná moje zkratka v tom smyslu, že to je jeden z kroků tím směrem. Nechtěl jsem tím říct, že v tom pozměňovacím návrhu samotném se už dějí (?) i ty další kroky. Skutečně v tom návrhu je přesunutí toho, kdo akredituje a kontroluje pod NAÚ, nikoliv už pod akreditační komisí a Českou školní inspekcí.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Paní poslankyně Berkovcová.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Ještě jenom dotaz k těm vyšším odborným školám. Jak to bude tedy s kontrolou a hodnocením práce a kvality těch vyšších odborných škol? Protože doteďka vyšší odborné školy jsou součástí regionálního školství, patří nebo jsou zřizovány pod školským zákonem, učitelé spadají pod zákon o pedagogických pracovnících a doteďka je kontrolovala Česká školní inspekce. Co vím, tak i v tom původním návrhu tady toho zákona bylo, že i nadále bude kontrolovat vyšší odborné školy jak Česká školní inspekce, tak akreditační úřad. Nyní tam tedy zůstává pouze akreditační úřad a myslíte si, že tedy akreditační úřad bude stíhat a zvládat kontrolovat, jak ty vyšší odborné školy takhle nově fungují? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní se dostáváme zpátky do obecné rozpravy. Přihlášen je pan poslanec Kohajda.

 

Poslanec Michael Kohajda: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý podvečer. Já jsem se určitě chtěl vyjádřit k návrhu novely vysokoškolského zákona. Začnu tím, co tato novela dosud měla řešit. To znamená zejména doktorské studium. Já si myslím, že s doktorským studiem mám bohaté zkušenosti z pozice školitele doktorandů, i z pozice toho, jak proděkan pro doktorské studium funguje. Musím říct, že situace v doktorském studiu ve společenskovědních oborech je skutečně tristní. Jestliže si dnes vezmeme, že to průměrné měsíční stipendium je nějakých 11 400 korun, které je z toho standardního příspěvku. K tomu ti doktorandi samozřejmě mají možnost se zapojovat do různých grantů. Myslím, že když je ten doktorand úspěšný, tak si dokáže takto přivydělat pět, sedm, tisíc korun a možná trošičku více.

Když to vezmu na příkladu třeba pražské Právnické fakulty, tak ten opravdu úspěšný doktorand může mít třeba 20 000 korun čistého. To samozřejmě v Praze je extrémně málo peněz a je to ten důvod, proč se doktorandi nemohou věnovat svému studiu, nemohou se věnovat svému výzkumu. Protože aby se tady vůbec uživili, aby tady mohli bydlet, a samozřejmě nejlépe mít i rodinu - protože jsou to velmi dospělí lidé, jsou to lidé, kteří samozřejmě jsou v ideálním věku na zakládání rodinného života - tak nemají reálnou šanci. Musí bydlet v rámci různých spolubydlení, nebo dokonce na nějaké vysokoškolské koleji. Nedej bože, pokud je to celý pár dvou doktorandů, kteří spolu žijí, tak samozřejmě ty příjmy jsou extrémně nízké. To je realita posledních mnoha let a je to realita v těch společenskovědních oborech úplně standardní.

Já jsem se pokoušel hledat průměrné stipendium, které se mi úplně nepodařilo z těch oficiálních zdrojů najít. Nicméně z neoficiálních zdrojů by v roce 2021 mělo činit cirka 22 000 korun, ale to je stipendium průměrné. Samozřejmě tam zásadně zasahují přírodovědné a technické obory, protože v těch v rámci daleko větší podpory projektové, grantové v oborech technických a přírodovědných je možné, aby se ten student zapojil do těchto projektů a tam samozřejmě mohl mít vyšší příjem. To znamená, neměli bychom se nechat takovým průměrem ukolébat a určitě by bylo dobré, kdybychom se podrobněji seznámili s průměrnými stipendii podle jednotlivých oborů.

Dnešní stav, který máme tady v tom návrhu, je takový, že vlastně minimální příjem studenta by měl být na úrovni 1,2 násobku minimální mzdy. To, když vezmu pro předpokládaný příští rok, je cirka necelých 25 000 korun. Tady je otázka, nakolik vlastně tahle změna reálně změní situaci studentů. Jestli v příštím roce tady v Praze, když student doktorand bude mít 25 000 korun... Samozřejmě nemůžeme být naivní v tom, že touto prostou změnou se navýší stipendium, to základní, a všechna ostatní stipendia zůstanou zachována. To znamená, že těmi dalšími stipendii bude možné si navýšit celkové stipendium.

Realita zřejmě bude taková, že z těch bývalých složek, o které se dalo vlastní aktivitou navyšovat, se stane součást toho základního stipendia a na ty další složky již se nedostane. Takže je otázkou, zda tato reforma je dostatečně ambiciózní, protože za 25 000 korun tady v Praze přežít prostě nelze. Zase to bude vést k tomu jedinému, že ti studenti budou muset tady pracovat při svém studiu. Pokud to doktorské studium má být kvalitní, tak je to věc, které by se ideálně ten student měl věnovat pět dní v týdnu. Pokud bude vedle toho muset pracovat, tak samozřejmě tento prostor mít nebude.

Další věc, která zatím nebyla vyřešena - já jsem čekal, že právě bude vyřešena nějakým z pozměňovací návrhů - je otázka rozdílu mezi tím, na koho vlastně tato nová pravidla vůbec budou dopadat. V rámci studia samozřejmě student nastupuje v nějaké realitě a teď v této chvíli mu říkáme, že jeho kolega, který bude přijat třeba pro příští akademický rok, bude mít jiné podmínky stipendia, bude mít lepší podmínky.

Tady podle mě jsou zcela reálné ty dotazy a relevantní těch jednotlivých studentů, jestli je spravedlivé, aby za stejnou činnost dostával menší peníze. Odpovědí na to může být, že ta vysoká škola může dorovnat ty prostředky tomu studentovi, že tady je autonomie vysokých škol, že se vysoká škola o to má postarat. Což samozřejmě řešení by bylo, kdyby vysoké školství nebylo dlouhodobě podfinancováno. Když si vezmeme nárůsty prostředků, které jsou určeny na regionální školství, versus nárůsty prostředků, které jsou určeny na vysokoškolský sektor, a podíváme se třeba na posledních cirka 10 roků, zjistíme, že ten nárůst je nižší, než je jenom kumulovaná inflace.

Takže tady je zásadní otázka, kterou budeme muset umět těm studentům zodpovědět. Jestli skutečně za stejné studium, za stejnou práci, ve stejném studijním programu je odpovídající, aby získali, dostali nižší to základní stipendium.

Další otázkou je, co vlastně v globálu to způsobí na těch jednotlivých vysokých školách. Je to samozřejmě tlak na to, aby těch prezenčních doktorandů bylo co nejméně. Logicky, když bude na ně málo peněz, když budou ty prostředky ve stávající výši a bude se z nich muset vyplácet vyšší stipendium, klesne počet doktorandů. Nicméně tam, kde to nejsou velké obory, tak samozřejmě těch doktorandů, ti budou přijati pak jeden, dva do celého studijního oboru, nebo do konkrétního doktorského studijního programu. V rámci života mladých lidí, a já se s tím setkávám velmi často, je samozřejmě v dnešní době strašně moc lákadel, které nám odlákávají ty doktorandy.

Za prvé je to samozřejmě nabídka toho, že mohou získat někde práci, která je zajímavější, nebo, a to je velmi časté, jsou to změny v nějaké rodinné situaci, někdy to bývá samozřejmě mateřství, rodičovství. A zde samozřejmě, pokud v tom oboru ze dvou studentů vypadne jeden 50 %, tak je to pro ten obor zásadní, pokud třeba vypadnou oba dva, tak najednou prostě tam kontinuita není.

Další otázka je ta, jaký důsledek to bude mít, když ti studenti budou jeden, dva v tom oboru, ale bude tam samozřejmě neustále v rámci schválených studijních programů ta potřeba výuky, protože máme dánu, že v rámci doktorského studijního programu musíme mít určité penzum kreditů určitého rozsahu výuky. A tady je otázka, na kolik se pak stává efektivní, aby se vlastně jeden akademický pracovník věnoval jednomu studentovi doktorského studia. Je to samozřejmě extrémně luxusní situace, je to situace možná více než ideální, ale je otázka, zda je to v reálném stavu těchto současných vysokých škol, fakult, a já zase znovu odkazuji na zásadně jinou situaci v oblasti společenských věd, kde ty finance se nedostávají v podstatně větší míře.

Takže já si myslím, že je důležité, že tady tato novela přichází. Mám ale některé otazníky nad tím, jak skutečně pak bude fungovat, jak ji ty vysoké školy budou moci realizovat, pokud prostě nebude možno získat více finančních prostředků, pokud prostě vysoké školy nezískají více finančních prostředků, obávám se, že realizace celé té doktorské reformy bude vážně ohrožena.

Pak bych se chtěl zde vyjádřit k tomu, že skutečně jsem i já dneska viděl, protože jsem se na to připravoval v předchozích dnech na projednání tohoto bodu, že tam narostl velký počet pozměňovacích návrhů. Já musím říct, že některé z nich i mne překvapily, proto jsem kontaktoval zástupce reprezentace vysokých škol a ti byli, když to řeknu pěknými slovy, velmi rozhořčený. Já historicky jsem byl také v reprezentaci vysokých škol, už jako student jsem byl ve Studentské komoře Rady vysokých škol a vždy jsem to bral, že ta debata mezi reprezentací vysokých škol, na jedné straně Rada vysokých škol, konference rektorů, na straně druhé Ministerstvo školství, mládeže, tělovýchovy, že je to debata partnerská.

Já nedokážu posoudit, jestli ty pozměňovací návrhy jsou dobré, nebo špatné, protože jsem neměl dostatek času se s nimi podrobněji seznámit. Já jsem se snažil o to, abych každý z nich rychle prošel, abych si udělal nějaké výpisky, vytvořil jsem si tabulku s jednotlivými pozměňovacími návrhy a jejich obsahem.

Ale nedokážu říct, jestli je dobrý, nebo špatný. Jediné, co dokážu říct, že některé jsou překvapující, když tady zazněl například ten Národní akreditační úřad. Samozřejmě posílení nezávislosti orgánu je určitě zajímavé. A jak pan ministr zmínil, je to také žádoucí z hlediska našich mezinárodních závazků, tady ale musím říct, že nezávislost každé instituce má několik vrstev.

Ta personální nezávislost, která tady byla zmíněná, je pouze jednou z těch vrstev. Druhou a podle mě taktéž zásadní je nezávislost finanční. Jestliže jsem dobře nastudoval ten pozměňovací návrh, tak tam vlastně se to jenom posouvá, že namísto Ministerstva školství, kde součástí dnes NAÚ je uvnitř, tak vlastně ty finance bude schvalovat vláda. Tady já osobně jakoby nevidím posouzení nezávislosti. Pokud chcete skutečně posílit nezávislost NAÚ, tak je možným způsobem vytvoření samostatné kapitoly v rámci státního rozpočtu, tu kapitolu, o ní bude rozhodovat Poslanecká sněmovna. To je evidentně posílení nezávislosti Národního akreditačního úřadu.

Co se týká dalších věcí, já tady nechci polemizovat s některými věcmi, ale je opravdu potřeba, aby se podvýbor na některé ty návrhy podíval i trošku z jiné optiky, než je jenom školství. Určitě je velmi dobrá myšlenka a velmi dobrý cíl, například ty studentské půjčky. Je však otázkou, alespoň tak, jak jsem to rychle mohl si přečíst, jestli vůbec vláda má možnost svým nařízením určit podmínky, které se liší od podmínek tržních, jestli může nařídit poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby poskytoval někomu výhodněji za výhodnějších podmínek, než jsou tržní podmínky. Na základě čeho? Řeknu, že tento má poskytovat třeba za 1 % na 20 roků. Těch otázek je tam určitě mnoho. Já si myslím, že bychom se skutečně jednotlivým pozměňovacím návrhům měli věnovat. Tak já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Přeji hezký večer. Nyní zde vidím faktickou poznámku, pan poslanec Rais. Prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Rais: Já bych navázal na předřečníka, o kterém si myslím, že tam byla řada věcí, kdy měl pravdu. Jedna z věcí bych se chytil tady toho, na koho budou ta uvedená nová pravidla platit a kdy, protože dneska máme v podstatě na škole dvě skupiny lidí. Doktorand, který učí 8 hodin týdně cvičení a musí dělat výzkum, a teď, pak tam bude ten nový, který bude jenom dělat výzkum, ten bude dostávat víc peněz než ten, co tam má tu výuku. Takže těch problémů tam skutečně kolem toho doktorského studia je víc.

Svého času přišel rektor jedné nejmenované pražské univerzity nám sdělit na výbor, že má asi 160 nebo 180 doktorandů na škole. Kdo to teda s dotazem, kdo to bude platit? Z našeho pohledu ta odpověď byla tehdy jednoduchá. Prostě že to bude platit samozřejmě škola.

Já ještě bych se vrátil k tomu, jak jsem říkal, že nevím, jak vyjádřit tady tu novou skutečnost, kdy se dávají pozměňovací návrhy v podstatě těsně před druhým čtením. Během doby mě to napadlo, je takový krásný česko- židovské slovo, kterému se říká chucpe, to se prostě nedělá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen do obecné rozpravy pan poslanec Lubomír Brož, připraví se paní poslankyně Renáta Zajíčková. Prosím, máte slovo.

 

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rozmohl se nám tady takový nešvar - podávání pozměňovacích návrhů, zejména vládních poslanců, v krátkou dobu před projednáváním ve druhém čtení. Jenom připomenu, že minulý týden při zákoně o audiovizi jich takhle přistálo asi osm, ale o tom už tady mluvili kolegyně i kolegové. Já jsem tady přišel mluvit o tom zákoně, ale ono už hodně věcí padlo. Zůstává nám chvilka.

Já bych se přihlásil, nebo vysvětlil, odůvodnil pozměňovací návrh, který podal poslanec Igor Hendrych, Karel Rais, Josef Bělica, Lubomír Brož, Stanislav Fridrich a Jana Berkovcová. Je to pod sněmovním dokumentem 4479. A tenhleten pozměňovací návrh upřesňuje podmínky přijetí ke studiu v doktorandském studijním programu tak, aby nedocházelo k nesystémovému přijetí studentů, u kterých je řádné absolvování magisterského studijního programu, který se zvoleným doktorským programem nijak odborně nesouvisí, předpoklad, že vzhledem k logické absenci odborných znalostí v konkrétních oblastech dosavadního vysokoškolského studia existuje velké riziko, že zvolený doktorský program nedokončí, nebo v krajních případech může získat nejvyšší možnou kvalifikaci dle zákona o vysokých školách, k níž však nedospěl jejím postupným zvyšováním v rámci stejného či příbuzného oboru. Samozřejmě v pozměňovacím návrhu, který je již delší dobu v systému, máte všechny konkrétní změny paragrafů.

Jenom snad úplně zjednodušeně to shrnu, že ten návrh má vlastně zlepšit kvalitu přijímání studentů do doktorských programů a zabránit tomu, aby studenti bez potřebné odborné základny neúspěšně dokončovali nebo zbytečně komplikovali své studium. A přece jenom ještě pro upřesnění tady přečtu jednu z věcí, která se tam mění, že v § 48 odst. 3 se za slova "řádné ukončení studia v" vkládají slova "stejném či příbuzném oboru". Takže to je celé. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí paní poslankyně Nina Nováková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, my můžeme mluvit o nešvarech, anebo se nám něco líbí nebo nelíbí. Ale podle jednacího řádu lze tady představit pozměňovací návrh i během druhého čtení a nemusí to být nikde jaksi dopředu, ani dáváno do systému. Tak jestli se vám nešvar zdá špatný, tak navrhněte změnu jednacího řádu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická poznámka, k té se přihlásila paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Jen krátká reakce na moji předřečnici. To je samozřejmě v pořádku. My jsme to tady zdůrazňovali, že je to právo. Samozřejmě je. My jenom upozorňujeme na to, že ty pozměňovací návrhy obsahují poměrně zásadní změny v novele vysokoškolského zákona a že jsme neměli dostatek času na to, se celými pozměňovacími návrhy probrat. Koneckonců to tady zaznělo i od vašeho kolegy, že jsou tam poměrně zásadní změny, a to i překvapivé. Takže to jen na vysvětlenou.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. K další faktické se přihlásil pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Vaším prostřednictvím k paní Nině Novákové, taky k tomu, co říkala. Stále taky platí tady v této Sněmovně, že můžeme říkat jakýkoliv svůj názor. Doufám, že to tak platí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je do obecné rozpravy přihlášena paní poslankyně Renáta Zajíčková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobrý podvečer. Budu se snažit být maximálně stručná, nicméně mám tři pozměňovací návrhy, z toho dva jsou poměrně jednoduché, ten třetí je malinko složitější. Ale jak říkám, budu se snažit o maximální stručnost.

První pozměňovací návrh je pod číslem 4812 a týká se Univerzity obrany, kdy se analogicky k zákonu o předškolním, základním a středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání vkládá možnost, aby si univerzita mohla vyžádat od zřizovatele posouzení žadatele o studium. Tato změna je v návaznosti na možné bezpečnostní hrozby, které jsou tady s přijímáním uchazečů k vysokoškolskému vzdělávání na Univerzitě obrany ze zemí s bezpečnostním rizikem možné, proto tedy navrhuji doplnění zákona s tím, že tedy to znění je: cizinec může být ke studiu na vojenské vysoké školy přijat pouze s předchozím souhlasem Ministerstva obrany, není-li to v rozporu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. Myslím si, že tímhletím snad vznikne vyšší míra kontroly nad vstupem osob z rizikových zemí do odvětví ozbrojených sil České republiky. Takže to je jeden pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh podali Eva Decroix, Vít Vomáčka, Jakub Janda, Renáta Zajíčková, Matěj Ondřej Havel a Jan Lacina. Je pod číslem 4847 a týká se těhotných studentek a zároveň matek, které tedy v průběhu studia jsou buď těhotné, nebo už pečují o narozené dítě. Ukazuje se, že je potřeba více sladit podmínky studujících právě v souvislosti s těhotenstvím a péčí o dítě. Současná právní úprava bohužel nezohledňuje různé možnosti a vytváří tak vlastně i tlak na ženy odsouvat mateřství do pozdního věku. Myslím si, že to z mnoha důvodů není žádoucí, některé důvody už tady zazněly, vysoká porodnost a podobně. Proto navrhuji, aby i těhotná studentka měla právo na prodloužení lhůt pro plnění studijních povinností včetně splnění podmínek pro postoupení do dalšího semestru nebo ročníku. Těch změn je tam více, ale týkají se vlastně této situace - těhotná žena, matka a povinnosti, které vyplývají ze studia na vysoké škole. Takže to je druhý pozměňovací návrh.

Třetí pozměňovací návrh je pod číslem 4962. Jak jsem řekla, ten je trošku složitější. Týká se nostrifikace výsledků nebo uznávání výsledků z vysokých škol v zahraničí. Vzhledem k tomu, že tato novela akcentuje internacionalizaci, dá se předpokládat, že mnoho našich studentů bude cestovat do zahraničí, bude studovat nejenom v Evropě, ale i v jiných zemích světa, a proto je důležité, aby bylo jasné a předvídatelné prostředí právě pro tyto studenty. Velkou roli v této změně v tomto pozměňovacím návrhu hraje Lisabonská úmluva, ke které jsme se zavázali a z které jednoznačně vyplývá, co při nostrifikacích má být zohledňováno a posuzováno. Myslím si, že formulace obsažené v pozměňovacím návrhu lépe vystihují, že kvalifikační úroveň uznávaného diplomu vychází ze znalostí a dovedností, které jsou potvrzeny vysokoškolským diplomem, jenž je v rámci řízení o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace posuzován.

Měla jsem připravené další zdůvodnění, ale vzhledem k časové nouzi, tísni to myslím takhle stačí. Děkuji vám a budu vám vděčná za podporu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní je přihlášen pan poslanec Karel Haas. Připraví se pan poslanec Philipp. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu velmi stručný vzhledem k pokročilému času. Chci tady načíst pozměňovací návrh uvedený pod sněmovním dokumentem číslo 4958 poslanců Karla Haase a poslankyně Evy Decroix. Pozměňovací návrh se zaměřuje na zaplnění mezery v zákoně, kdy vysokoškolské ústavy v současném znění mohou poskytovat samostatné akreditované programy, aniž by bylo garantováno stejné právní postavení studentů jako v případě vysokoškolských fakult. Ve zbytku odkazuji na písemné odůvodnění. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Philipp.

 

Poslanec Tom Philipp: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, rád bych načetl pozměňovací návrh 4823 poslanců Philippa, Němečkové, Šebelové, Ochodnické, Kocmanové, Adámkové a Telekyho. Zdůvodnění je jednoduché. Jde o to, že když lékař nebo jiný zdravotnický pracovník učí, je zároveň zaměstnancem fakulty a zároveň zaměstnancem zdravotnického zařízení. To není plně v souladu se zákonem. A my chceme, aby tato praxe, která je dlouhodobě užívaná a těžko nahraditelná, byla zákonem potvrzena. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova? Pan ministr, pan zpravodaj? Pan ministr - krátce prosím.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, jenom děkuji všem za ty příspěvky do debaty, i těm, kteří s námi nesouhlasili, těším se na debatu na výboru.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Pan zpravodaj nemá zájem. A nyní zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Kolegyně, kolegové, je 19 hodin... Ještě s přednostním právem pan předseda Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Já bych rád řekl, že tady panuje všeobecná shoda napříč poslaneckými kluby, že bychom podrobnou rozpravu ještě dokončili a pak se teprve vrátili k bodu, který je pevně zařazen na devatenáctou. Doufám, že nikdo v podrobné rozpravě už nebude hovořit. (Smích v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, zajímavý komentář. Tedy je zde návrh po domluvě předsedů klubů s tím, že bychom pokračovali v podrobné rozpravě a bod, který byl původně zařazen napevno na 19. hodinu, by následoval posléze. Pokud není námitek, jako že tedy nevidím nikoho s námitkou, tak budeme pokračovat v zahájené podrobné rozpravě. A konstatovala jsem, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Nyní je přihlášen do podrobné rozpravy pan poslanec Karel Rais a dávám mu slovo. Momentíček, předávám řízení schůze.

 

Poslanec Karel Rais: Díky. Takže můžu mluvit, mám to dovolené? (Předsedající poslankyně Kovářová souhlasí.) V podstatě jsem podrobně popsal pozměňovací návrhy, ke kterým se hlásím, a jsou to pozměňovací návrh číslo 4407, 4537, 4555, 4414. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. My jsme se v tuto chvíli vyměnili v řízení schůze Sněmovny. Další, kdo je, tak s přednostním právem se hlásí ještě v podrobné rozpravě pan předseda Jakub Michálek. Pane předsedo, prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se hlásím k několika pozměňovacím návrhům. Za prvé je to pozměňovací návrh, sněmovní dokument 4949, který se týká problematiky změny doby pro řekněme přezkumné řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky nebo její části, je to pozměňovací návrh mě a dále kolegů a kolegyň Jana Berkiho, Niny Novákové, Matěje Ondřeje Havla.

A dále pozměňovací návrhy, které mají dvě části, a to je sněmovní dokument 4948. Je to pozměňovací návrh, který v části A) mění rozsah zveřejnění bakalářských, diplomových, disertačních a rigorózních prací tak, aby skutečně u všech veřejných vysokých škol bylo možné jejich nevýdělečné zpřístupnění na internetových stránkách. Bohužel se nám tady rozmohl nešvar, že jsou některé vysoké školy, které diplomové práce nezveřejňují tímto způsobem, a tudíž jsou v podstatě nedohledatelné. A v části B) tím pozměňovacím návrhem se doplňuje regulace reklamy, a to v souvislosti právě se zveřejňováním závěrečných prací na vysokých školách a v souvislosti s reklamami na různé služby, které jsou v rozporu s právními předpisy. Myslím si, že je zvláštní, že na jednu stranu se snažíme o to, aby se na vysokých školách studovalo čestně a poctivě, a na druhou stranu si čteme leckdy inzeráty, kdy soukromé firmy nabízejí, že pro někoho napíšou diplomovou práci. To si myslím, že by se stávat nemělo. Takže takovéto jednání by bylo do budoucna kvalifikováno jako přestupek, a tudíž by ty firmy byly odrazeny od toho, aby takovýmto způsobem nabízely služby, které jsou v rozporu s právními předpisy. Děkuji za zvážení těchto pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Pokračujeme v podrobné rozpravě. Další je pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Tímto bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu vedenému pod sněmovním dokumentem 4825. Je to pozměňovací návrh můj, kolegyně Jany Berkovcové a kolegy Jana Kuchaře. Podrobné zdůvodnění jsem přednesl v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Další, kdo je na řadě, je pan poslanec Michal Zuna. Prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu 4534 skupiny poslanců a poslankyň, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Paní kolegyně Jana Hanzlíková je další přihlášenou do podrobné rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo. Já se tímto hlásím k pozměňovacím návrhům číslo 4405 a 4411 a podrobně jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Další, kdo je přihlášený v podrobné rozpravě, je paní poslankyně Jana Berkovcová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Já se přihlašuji k pozměňovacím návrhům číslo 4408, 4412, 4413 a 4554, které jsem zdůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Romana Bělohlávková je další poslankyní, přihlášenou do podrobné rozpravy. Prosím.

 

Poslankyně Romana Bělohlávková: Děkuji za slovo. Hlásím se tímto ke sněmovnímu dokumentu 4923 který byl odůvodněn v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Pan poslanec Berki je připraven, vidím. Prosím.

 

Poslanec Jan Berki: Hlásím se tímto ke sněmovnímu dokumentu 4935, 4937, 4938, 4939, 4940, 4942, 4947, 4952. Se zdůvodněním se odkazuji na obecnou rozpravu a samotné dokumenty.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Můj ctěný kolega Lubomír Brož je dalším přihlášeným do podrobné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu skupiny poslankyň a poslanců, který je pod sněmovním tiskem 4479. Zdůvodnění. Jsem pronesl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Paní poslankyně Renáta Zajíčková je další. Prosím, mikrofon je váš.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Jedná se o tři pozměňovací návrhy. První s číslem 4847, týká se podmínek studia pro těhotné ženy a matky, pak je to sněmovní tisk 4812,  ten se týká podmínky pro přijetí ke studiu uchazeče ze zahraničí, a třetí pozměňovací návrh pod číslem 4962 a týká se nostrifikací a sladění s Lisabonskou úmluvou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Náš ctěný kolega Karel Haas. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát, vážený pane předsedající. Přihlašuji se tímto k pozměňovacímu návrhu poslanců Karla Haase, Evy Decroix pod číslem sněmovního dokumentu 4958 který jsem stručně odůvodnil v obecné rozpravě a detailně je zdůvodněn v písemném znění pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A je tomu tak. Tom Philipp je dalším přihlášeným do podrobné rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Já se hlásím k návrhu 4823 skupiny poslanců. Zdůvodnění bylo v dřívějším vystoupení.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, je to tak. A posledním, kdo je přihlášen, je pan Vladimír Balaš.

 

Poslanec Vladimír Balaš: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, já bych rád načetl pozměňovací návrh číslo 4527 podaný panem poslancem Vondrákem, ke kterému jsem se rozhodl nepřipojit, ale načítám ho v souladu s § 63 odst. 4. písm. a) Jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a to za pana poslance. Ten písemný návrh je nahraný v systému a upravuje vymezení akademických pracovníků, kteří spolu se studenty tvoří akademickou obec vysoké školy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pokud už nevidím nikoho, kdo se přihlásil do podrobné rozpravy ani z místa pléna Poslanecké sněmovny, tak končím podrobnou rozpravu.

 

Žádné hlasování o dalších návrzích nemáme před sebou, v tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

A poněvadž jsme se gentlemansky domluvili, že dalším bodem, i když je 19.09 hodin, bude bod číslo

Aktualizováno 27. 9. 2024 v 17:06.