(pokračuje Věra Kovářová)

57.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 774/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede nikoliv ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který má své povinnosti, ale pan ministr Martin Dvořák. Prosím, ujměte se slova.

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, páni poslanci, jak už řečeno, za kolegu Síkelu předkládám k projednání Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o elektronických komunikacích a některé další zákony. Návrh zákona obsahuje legislativně technické úpravy vyplývající ze zkušeností z aplikační praxe regulátora a dále řeší problematiku rozhodování takzvaných účastnických sporů o peněžitá plnění, to je zjednodušeně spory o nesplacené faktury. Navrhovaná úprava spočívá v přesunutí části sporů, které v současnosti řeší obecné soudy, do působnosti Českého telekomunikačního úřadu. Jedná se o spory v případě plateb za služby a zboží, které nejsou službami elektronických komunikací, ale s poskytováním služeb elektronických komunikací souvisí. Tím dojde k zefektivnění systému pro stát, věřitele i dlužníka.

Dále návrh upravuje problematiku úhrady nákladů za zjištění odposlechů a uchovávání a poskytování takzvaných provozních a lokalizačních údajů. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Českým telekomunikačním úřadem zpracovalo návrh úpravy příslušného ustanovení zákona o elektronických komunikacích a dalších souvisejících předpisů tak, aby navržený text do určité míry zachoval hrazení některých nákladů, nicméně zároveň aby tyto výdaje byly lépe kontrolovatelné a bylo tak zajištěno hospodárné využívání prostředků ze státního rozpočtu.

Jedná se také o reakci na problematickou úpravu, která byla součástí konsolidačního balíčku a má nabýt účinnosti dnem 1. července 2025. Dále. Se návrhem zákona doplňují sankce za porušení povinností v případě regulace takzvaných mezinárodních volání v rámci Evropské unie. Tyto sankce v minulosti zákon obsahoval, ale z důvodu, že tyto povinnosti byly časově limitovány, a to s platností na pět let, dnem 14. května 2024 byly zrušeny.

Součástí nového zařízení Evropské unie o gigabytové infrastruktuře byla i tato problematika a platnost těchto povinností prodloužena. Proto Česká republika musí opět zavést sankce za jejich porušení do svého právního řádu. Návrh zákona bude přínosem pro občany i podnikatele a s ohledem na to, že jde z větší části o technický předpis, je třeba včas zrušit nevhodnou úpravu z konsolidačního balíčku, bych vás chtěl požádat o jeho rychlé projednání. Předem děkuji za vstřícnost při projednání tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů, a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, poslanec Marek Novák. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Elektronické komunikace. Tak tento vládní návrh zákona nám pan ministr víceméně představil. My samozřejmě se budeme bavit dál,protože všichni víme, že pokaždé, když se otevře zákon o elektronických komunikacích, tak se ozývají další a další, kteří by tam chtěli něco přidat.

Ale teď v tom současném stavu je skutečně cílem rozšířit právě tu působnost Českého telekomunikačního úřadu jako orgánu příslušného k řešení sporů. A jsou tam právě ty další věci nad rámec, že už to nejsou vyloženě ty věci, které se týkaly pouze dluhů za služby elektronických komunikací, což je volání, SMS a data, ale je tam vlastně nad rámec přidáno právě to, co se v průběhu let změnilo, a to jsou ty různé poskytování mobilních přístrojů na různé splátky, prodej jízdného, dárcovské SMS a podobně.

Takže podle toho návrhu, pokud zákazníci nezaplatí fakturu, kde jsou takové položky, tak už by se to řízení nerozdvojovalo a rozhodl by všechno Český telekomunikační úřad a už by vlastně ty zmíněné věci nešly k soudu. Takže je to skutečně zjednodušení a tenhle návrh je dobrý.

Když si to vezmeme dál, tak ten návrh dále obsahuje úpravu problematiky úhrady nákladů na zajištění odposlechů a uchování o poskytování provozních a lokalizačních údajů. (?) Zní to velmi jednoduše, nicméně kolegové, kteří jsou v komisi pro odposlechy, tak vědí, že tohle je docela zásadní téma, které se intenzivně na půdě komise komunikovalo. Ozývají se operátoři, že úplně nejsou v souladu s tou takzvanou dohodou, takže tam možná také uvidíme, jestli se o tom budeme dále bavit.

Dále se zpřesňuje ustanovení o zakázaném marketingu. Tam je to popsáno v § 96, kde

je navrhnutá změna oproti současnému stavu. Uvidíme, protože opět se nám ozývají dotčené osoby, které v tom nevidí úplně smysl. Protože jak je psáno v tom návrhu zákona, tak smyslem je, aby daný zákaz kontaktování za účelem marketingu platil plošně, respektive obecně ve vztahu k jakémukoliv kontaktování uskutečňovanému prostřednictvím hlasové komunikační služby. S výjimkou těch kontaktů účastníků, respektive uživatelů, kteří za a) poskytli souhlas se zveřejněním jejich kontaktu ve veřejném účastnickém seznamu a zároveň uvedli, že si přejí být kontaktováni za účelem marketingu, tedy vlastně dva souhlasy. Nebo za b), sice ve veřejném účastnickém seznamu vedení nejsou, avšak poskytli kvalifikovaný souhlas za takovým účelem jiným způsobem. Takže tam ještě o tom se budeme asi bavit. Dále se rozšiřují možnosti vzájemného předávání provozních a lokalizačních údajů k lepšímu odhalování podvodných praktik založených na spoofingu. Tady musím pochválit jak operátory, kteří hledali technické řešení, tak i Český telekomunikační úřad, protože není jednoduché spoofing řešit. Myslím si, že každý druhý z nás se s tím setkal. A já potom se přihlásím ještě do obecné rozpravy, kde to více popíšu, abych to nemíchal do zpravodajské Zprávy.

Dále při povolování staveb, kdy je třeba zajistit smluvní zřízení služebností, se navrhuje stanovit danou míru šíře služebnosti, a tedy míru omezení vlastnického práva k pozemku pro všechny podzemní stavby sítí elektronických komunikací a předejít  (Odmlka pro neklid v sále.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, prosím vás o ztišení. Děkuji. Prosím, pokračujte.

Poslanec Marek Novák: A právě díky té jasné definici předejít diskusím, jak velká šíře služebnosti má zatížit pozemek, a současně vlastně i ochránit vlastníka toho pozemku před zatížením pozemku nad míru nezbytně nutnou. Navržených je 0,3 metru, což by měla být standardní šíře služebnosti, nicméně v případě, že by šíře některé části sítě či zařízení překročila 0,3 metru, tak potom by zatížení pozemků služebnosti bylo stanoveno šíří sítě či velikostí technického zařízení.

Český telekomunikační úřad dále bude shromažďovat a uveřejňovat seznam všech blokovaných internetových stránek podle jiných právních předpisů. Tam je to velmi podobné jako dneska Ministerstvo financí s hazardem. Smyslem je, aby existoval úplný seznam blokovaných stránek dostupný na jednom místě, kdy v současnosti jednotlivé příslušné orgány uveřejňují seznam blokovaných stránek právě pouze z hlediska své působnosti, tak jako jsem zmiňoval Ministerstvo financí nebo Státní úřad pro kontrolu léčiv, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv a podobně.

Dále se zpřesňují a zpřehledňují ustanovení, kterými se stanoví důvody pro odvolání člena Rady Českého telekomunikačního úřadu, a právě případy, kdy nevzniká nárok na odchodné člena Rady ČTÚ. Tak tady musím poděkovat za ohleduplnost ke státnímu rozpočtu.

Poslanec Marek Novák: V souvislosti s předloženým návrhem novely zákona o elektronických komunikacích jsou dále navrženy dílčí úpravy zákonů o zpravodajských službách, o provozování rozhlasového a televizního vysílání, o správních poplatcích a zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů.

Tímto se, paní předsedkyně, hlásím potom i do obecné rozpravy jako poslanec. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Ještě před vámi se přihlásil pan poslanec Nacher. Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil nejprve pan poslanec Patrik Nacher a poté pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové. Já jsem upřímně rád, že to tady je, protože tohleto spadá do té sekce ochrany spotřebitele. Já jsem po té novele zákona o elektronických komunikacích volal, tuším, rok a půl, dva. To se schválně podívám v telefonu, kdy jsem o tom mluvil s panem ministrem Síkelou. O co tady vlastně jde? Jde o to, aby ty spory vycházející z, řekněme, služeb elektronické komunikace - já vám tady za chvilku popíšu, tam nespadá jenom to telefonování, esemeskování a podobně - tak aby se to řešilo na jednom místě.

Dneska je to tak, že to má rozpad, že něco řeší soudy a něco řeší ČTÚ. No, a ti lidé se v tom nevyznají. Já mám tady nějaký odhad takového typického průměrného dluhu 15 000. 90 % nezaplacených faktur obsahuje nezaplacené položky za jiné služby, než jsou služby elektronických komunikací, to je to telefonování, esemeskování. Ten rozpad je, že 10 000 jde na soud a 5 000 jde na ČTÚ. Jakým způsobem má teď tohleto fungovat? Takže naším cílem bylo, aby se to vlastně dostalo na jedno místo.

Historicky sděluji, že vlastně v minulosti se uvažovalo, že ta agenda se z ČTÚ úplně přesune na soudy. To se potom vyhodnotilo analýzou, že by to asi nebylo dobré. Teď je zase ta cesta, podle mě správná, že co nejvíc sporů se bude řešit přes, nebo u, ČTÚ. Typicky jsou to - mám tady takovou tabulku, položky, u kterých se navrhuje to dát do gesce ČTÚ. To jsou fakt věci, to ani nevíte, co všechno se platí - TV archiv, instalace zařízení, zřízení přípojky, aktivační poplatek a tak dále. Pak jsou položky, kde to není, ale kde by to právě býti mohlo - prémiové esemesky, mmesky, dárcové esemesky, platební transakce, pojištění, melodie a tak dále a tak dále. Teď to máte i v tom dokumentu, v tom materiálu - vstupenky, platby za audiovizuální, mediální služby, na vyžádání a podobně. Tudíž jde o to, aby se to vlastně potom nerozdvojilo, řešení takového sporu.

My jsme o tom mluvili - koukám na svého ctěného kolegu z podvýboru pro ochranu spotřebitele - je to asi rok, rok a půl, dva, zpátky. My jsme dokonce měli pozměňovací návrh, jestli si vzpomenete, k předchozímu ZEKu. Pak jsme ho stáhli s tím, že to tady budeme řešit samostatně. Tak bych jenom chtěl pro všechny říct - takový jako průvodce v tomhletom tématu - že tenhleten tisk 774 vlastně navazuje na náš společný pozměňovací návrh, který právě rozšiřoval to, aby se pokud možno nejvíc položek dostalo pod jeden úřad, to je to ČTÚ. To je právě to, co teď tady předložil pan ministr Dvořák. Tak to je jedna část.

Já jsem se ptal na ministerstvu, proč se to tak zdrželo, protože jsem to honil. Každý kvartál jsem pana náměstka nebo vrchního ředitele - já už se tam v tom nevyznám - honil. Ono se to právě honilo přes ty náklady na odposlechy. O tom mluvil pan zpravodaj, že tam jsou součástí i věci týkající se nákladů na odposlechy a tam kolem toho prý bylo to zdržení. No, dobře, zaplaťpánbůh za to.

Co je tam dál - a to bych ale chtěl, abychom si ve druhém čtení v rámci nějaké odborné debaty projednali, jestli můžu poprosit o pozornost - to je problematika telemarketingu a těch telemarketingových šmejdů, kde my jsme to v předchozím návrhu zpřísnili - jestli si vzpomenete - z toho opt-outu, kde vás ty firmy navolávají a vy, když nechcete, tak se musíte proaktivně odhlásit do toho opt-inu. Že je to prostě zakázané, to navolávání, a když to někomu nevadí, tak se musí proaktivně přihlásit. Neplatí to u firem, kde už nějakou tu smlouvu máte samozřejmě logicky. Máte tam smlouvu, tak vám někdo z té firmy zavolá, že má nějakou novou nabídku. Tady se § 66 odst. 1 a § 96 odst. 1 nějakým způsobem mění, že se zpřesňuje zakázaný marketing, včetně vymezení rozsahu pojmu marketing při zachování současného principu opt-in.

Smyslem navržené úpravy je údajně, aby daný zákaz kontaktování za účelem marketingu platil plošně, respektive obecně ve vztahu k jakémukoliv takovému kontaktování uskutečněnému prostřednictvím hlasové komunikační služby, s určitými výjimkami, které jsou tam vyjmenovány. Já bych chtěl skutečně tohleto odborně otevřít, protože to platí čerstvě od 1. 1. Tak bych jenom potřeboval vědět... V zásadě s tím nemám problém, na druhou stranu ten, který je na straně spotřebitelů. Ale platí-li to od 1. 1, tak to ještě podle mě není vyzkoušené, abychom teď hned po 10 měsících to znovu nějakým způsobem měnili nebo zpřísnili. Nebo jaký by to mělo důsledek? To by mě zajímalo a to je skutečně velmi odborná debata, která si zaslouží, jakože já to vezmu na podvýbor pro ochranu spotřebitele. Předpokládám, že kolega to vezme na ten svůj podvýbor, abychom se kolem toho bavili.

Jinými slovy, ta jedna část je v pořádku. To si dokonce myslím, že je to tady pozdě. Mělo to tady být dřív, ale zaplať pánbůh, že je to tady. To je to, aby co nejvíce těch služeb se řešilo na jednom místě, to je ČTÚ. Ta druhá věc je velmi odborná, si myslím, ta specifikace. Nedovidím tam ty důsledky. Pojďme se o tom odborně ve druhém čtení bavit. Tolik tedy v rámci prvního čtení. Kdyby to někoho zajímalo, tak mám tady různé srovnání, tabulky, grafy a tak dále. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Marek Novák. Prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Já teď mimo tu zpravodajskou zprávu se ještě vrátím k některým sporným bodům a spíš upozorňuji kolegy, že těmto bodům se budeme velmi intenzivně věnovat, ať na podvýboru, tak věřím, že i na výboru. Protože v první řadě, jak zmínil kolega Nacher - marketing. Myslím si, že současné platné znění, které v tom zákoně je, je naprosto dostatečné. Vidím ty problémy telemarketingu ne přicházející z České republiky, ale přicházející ze států mimo Evropskou unii, na které prostě nedosáhneme. Tam je ten problém a tam se můžeme bavit s operátory, jak to řešit.

Můžu volně tímto přejít ke spoofingu, protože tam se s operátory bavíme, že právě při telemarketingu ze zahraničí, kdy jsou zneužívána čísla, skutečná čísla skutečných lidí, kterým vy potom napíšete - teď nemůžu mluvit, napište mi, o co jde - tak vám odepíšou - já jsem vám nevolal, nevím, co se děje. Takže k tomuto dochází velmi často. Když ten telefon zvednete, tak většinou velmi lámavou češtinou vám někdo nabízí kryptoměny a podobně. Myslím si, že se už mnoho z vás anebo z vašich známých s tím setkalo.

Takže tam se navrhuje technické řešení, kdy operátor zjistí, má hlášené, že číslo se fyzicky pohybuje v rámci České republiky, hovor z toho čísla přichází ze zahraničí, automaticky zablokuje ten hovor a neměl by se vůbec uskutečnit. Takže za toto děkuji, protože tam byla velká diskuze, velké technické problémy a ti operátoři s tím mají taky potom nemalé problémy.

Poslanec Marek Novák: Co se týká nákladů na odposlechy, tam je problém v tom, že se udělala dohoda s velkými a neudělala se s malými operátory. Ti velcí operátoři to zvládnou, ti řekli my to zvládneme, my na to máme technologie, pro nás to není až takový problém. No, akorát se zapomnělo, že tam patří i ti malí operátoři a ti s tím teda zásadní problém mají a nemůžou pro stát dělat službu svým způsobem zadarmo, anebo za nějaký nuzný peníz, který jim nepokryje náklady ani z 20 %, takže tomu je potřeba se také pověnovat.

No, potom co se týká, jak jsem v úvodu té své řeči zpravodaje zmínil, budování sítí. Myslím si, že všichni z vás, co tu sedí, tak teď při povodních zaznamenali postesky některých starostů, nejde mi telefon, nejde signál, nedovoláme se. Bylo šest set, šest set stožárů, které nejely. Nejely hlavně kvůli tomu, že nešla elektrika. Ony mají většinou dieselagregáty, ty dieselagregáty něco vydrží. Ti operátoři, kterým já tímto děkuju jako dalším, byli 24/7 na nohách, spolupracovali se složkami IZS, spolupracovali s armádou, kdy se ke stožárům vrtulníky přepravovaly, přepravovalo palivo vlastně, aby mohly jet, takže z těch 600 stožárů je 470 dnes už v plném provozu, 130  má ještě nějaké problémy.

A proč tady zmiňuju ty stožáry? Je potřeba 200 nových stožárů na pokrytí pozor, bílých míst, bílých míst. My říkáme, jak chceme 5G, jak chceme dostupný internet, ale na druhou stranu máme těžkou překážku na straně Ministerstva životního prostředí, se kterým se nedokážeme domluvit. Ale já věřím, že když byl teď ministr životního prostředí, předseda komise, která se věnovala a řešila právě tu krizi s povodněmi, takže povolí a nebudou v případě posuzování zásahu do krajinného rázu tak urputní a uvědomí si, že právě i ten signál, který zajišťuje, že se z toho mobilního telefonu dovoláme, je prostě potřebný.

A ukázaly to právě i ty povodně. Takže rozhodně bude připraven pozměňovací návrh právě na tuto tématiku a nabízím všem kolegům, kteří by se na tom chtěli podílet, aby se přidali. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Táži se, ano, ještě zde máme faktickou poznámku pana poslance Vojtěcha Munzara. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Já bych možná navázal na Patrika Nachera, vaším prostřednictvím, protože ten § 96 zmíněný o tom telemarketingu, ten skutečně může být určitým způsobem vykládán různými způsoby, tak jak je navržen. Já si pamatuju, že v minulém období jsme s Patrikem Nacherem a bylo to napříč politickým spektrem, tehdejším panem kolegou poslancem Jirákem jsme hledali na výboru nějaké kompromisní řešení. Když to velmi zlidštím, tak aby spotřebitelé se neprodávali, jejich telefonní čísla, aby nevolaly neznámé firmy s neznámými nabídkami, aby je neobtěžovaly, ale zároveň aby zůstalo to, že když už někomu souhlas dám a jsem jeho klientem, tak aby v souvislosti s tím produktem nebo konkrétně tou službou, kterou jako spotřebitel u něj mám, tak aby mě a samozřejmě další spotřebitele mohl kontaktovat s nějakou nabídkou týkající se přímo toho produktu. Třeba nějaké zlevnění nebo nějakou slevu a podobně. Takže došlo k nějakému vybalancování, nevím, proč se to teďko mění. A skutečně tohle bude asi obsahem našich diskusí na výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se s přednostním právem hlásí pan předseda Josef Cogan. Prosím, máte slovo.

Poslanec Josef Cogan: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si jenom dovolil navrhnout zkrácení lhůty na projednání mezi prvním čtením na 30 dnů. Není to žádné šponování, já jsem tady s kolegama to probral. Byla to spíš jako určitá snaha o to, aby to mohlo ještě projít Sněmovnou tak, aby případná účinnost mohla být i od začátku tohoto roku.

Pokud to vlastně věcně a myslím, že tady byla poměrně odborná diskuze, a i na těch výborech to bude hodně asi věcná odborná diskuze, pokud to umožní, tak vlastně je to o téhle snaze. Samozřejmě, pokud by se to někde zadrhlo, tak případně by se ta situace v rámci výboru jako přerušila, pokud by se objevil prostě nějaký problém. Takže jenom říkám, z tohoto pohledu předkládám tento návrh na zkrácení lhůty na 30 dnů, tedy o 30 dnů mezi prvním a druhým čtením.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, tedy zaznamenala jsem váš návrh na zkrácení lhůty na projednávání ve výborech o 30 dnů na 30 dnů.

Táži se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Není tomu tak, končím tedy obecnou rozpravu. Je zájem o závěrečná slova? Pan ministr ani pan zpravodaj zájem nemají.

V obecné rozpravě nezazněl žádný návrh ani na vrácení, ani na zamítnutí předloženého návrhu. Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako výboru garančnímu? Není tomu tak. Já přivolám kolegy z předsálí.

A přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu? Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 140, přihlášeno 105 poslanců a poslankyň, pro 86, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Nikoho nevidím.

Konstatuji, že v obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty na projednávání ve výboru o 30 dnů na 30 dnů. O tomto návrhu budeme tedy hlasovat. Přivolám kolegy z předsálí.

A zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti?

Hlasování číslo 141, přihlášeno 105 poslanců a poslankyň, pro 90, proti žádný. Návrh byl přijat. A já konstatuji, že jsme zkrátili lhůtu na projednávání ve výboru na 30 dnů.

Vypořádali jsme se se všemi hlasováními, a já končím projednávání bodu 57. 

Ještě než zahájíme další bod, přečtu omluvy. Omlouvá se Pekarová Adamová Markéta od 15 hodin do 15.45 z pracovních důvodů, Babiš Andrej od 15 hodin z pracovních důvodů, Helebrant Tomáš od 14.30 z pracovních důvodů, Kučera Michal od 16.30 z pracovních důvodů.

Z členů vlády se omlouvají Jurečka Marian po celý jednací den - pracovní důvody, Válek Vlastimil od 14.30 do 17 hodin z pracovních důvodů, Výborný Marek od 14.30 do 16 hodin z pracovních důvodů. To byly omluvy z dnešního jednání.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: A nyní se budeme zabývat bodem

Aktualizováno 26. 9. 2024 v 22:51.