(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

55.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 770/ - prvé čtení

Než paní paní ministryně dojde k pultíku, tak je dáno oznámení. Tady tento tablet (zvedá nad hlavu) se našel na pánských toaletách. Jeden z kolegů mi jej sem přinesl. Pokud jej kdokoliv z vás postrádáte, či někdo jiný, tak prosím, je tady k dispozici. Neotevírala jsem jej, abych zjišťovala, čí to je, třeba podle nějaké úvodní fotografie, nic takového jsem nečinila.

Tak nyní tedy z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně obrany Jana Černochová a já ji prosím, aby se ujala slova.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegové, kolegyně, předkládaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, si klade za cíl posílit a zvýšit obranyschopnost České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských objektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i dál rozvíjet. Materiál je předkládán v návaznosti na stále se zhoršující bezpečnostní situaci nejen v Evropě, na kterou je třeba reagovat přehodnocením dosavadního pohledu na zajištění bojeschopnosti a připravenosti Armády České republiky, kterou není možné zajistit bez funkčních vojenských objektů, které slouží například k uskladňování munice nebo výcviku či ubytování vojáků.

Faktem je, že se nejedná o nový problém. Vím to, protože jsem v minulém volebním období působila ve výboru pro obranu jako předsedkyně tohoto výboru a také jsme tam opakovaně řešili některé problémy, zejména s muničními sklady. Takže je to vlastně téma, které se tady táhne jako červená nit touto Sněmovnou poměrně dlouhou dobu. A tím, že ta situace nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině je, jaká je, tak samozřejmě nás to nutí, opravdu nutí k tomu, abychom něco s tou legislativou udělali i v tomto směru. Takže snažíme se tím všichni dneska splatit dluh, který vznikl v nějaké dávné minulosti.

Při vracení majetku právoplatným majitelům pozemků nebo jejich právním nástupcům v rámci restitucí totiž došlo i k tomu, že vlastníkem pozemků i v těch nejvýznamnějších vojenských objektech, například muničních skladech, není v současnosti výlučně stát. Vlastník samozřejmě může vůči Ministerstvu obrany uplatňovat veškerá svá vlastnická práva, což se také stává, například může chtít neadekvátně vyšší nájem, což se děje, nebo může požadovat vyklizení svých pozemků, což je stav, který ale ohrožuje obranyschopnost České republiky.

Návrhem chce rezort obrany docílit rozvázání rukou při vyjednávání a hlavně toho, aby náhrada za pozemky mohla být vyšší, než je tomu doposud. Kdyby tady seděl dneska můj předchůdce, pan kolega, předseda výboru Metnar, tak by tady určitě mohl připomenout i jednu záležitost, kterou řešila vlastně ještě vaše předešlá vláda, a tam zcela správně paní tehdejší ministryně financí nechtěla dát souhlas k té ceně a vlastně ten problém se odložil, protože cena toho pozemku se jí zdála neadekvátní. A neměla vlastně ani oporu v zákoně, aby kromě nějaké výjimky, kterou by udělovala vláda, což je vždycky riziko, protože vždycky pak někdo může zpochybňovat, proč ta vláda rozhodla v tomto případě o výjimce. Takže třeba tenhleten problém tohohletoho konkrétního muničního skladu se do dnešního dne nevyřešil, protože to vázne vlastně na dohodě o ceně. Takže jak jsem říkala, návrhem je docílit toho, abychom měli více rozvázané ruce při vyjednávání.

Za uvedeným účelem se proto konkrétně navrhuje následující. Umožnit Ministerstvu obrany nákup pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, respektive v případech hodných zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku.

Návrh také upravuje speciální účel vyvlastnění. A tady bych chtěla říct, každý z nás se hrozí, někteří se i křižujeme při slovu vyvlastnění. A říkáme jen to ne, nechceme mít nic společného s nějakou věcí, která tady probíhala za minulého režimu, a pořád v nás přetrvává prostě nějaká reminiscence těch případů, které se děly. Vždy je to krajní nouze a opravdu krajní řešení té situace, když už ten stát neví, kam dál.

Vážené kolegyně, já tady nechci zneužívat situaci na severu Moravy, ani prostě v Jeseníkách. Od řady z vás slyšíme, a je to v pořádku, já mám na to stejný názor, velmi silné výroky ohledně výstavby nějaké přehrady, kterou někdo blokuje.

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Ono je to vlastně jako přes kopírák, je to podobné, tady jde také o nějaké nemovitosti, které nikdo nechce nikomu sebrat, ukrást bezúplatně. Chceme se s těmi vlastníky v první řadě dohodnout, chceme jim v první řadě nabízet vyšší finanční prostředky. Ale pokud selžou všechna tahleta jednání, tak pak ten institut vyvlastnění by tedy nějakým způsobem měl nahradit ten nesouhlas.

Takže jde nám o to, aby stát mohl být výlučným vlastníkem klíčových vojenských objektů, které jsou zcela nezbytné k zajištění obrany v těch případech, kdy opravdu není možná dohoda s těmi stávajícími vlastníky, a to ani za cenu, že opravdu jim dáme finanční prostředky několikanásobně vyšší, než se třeba dávají i v rámci jiných obchodních záležitostí.

Můžu tady zmiňovat muničáky v Černé nad Orlicí. To je právě ten případ, který jsem zmiňovala, který ještě řešila vaše vláda. Možná si na to vzpomene i paní tehdejší ministryně Schillerová, která vlastně ten souhlas logicky nedala, protože se vám ta cena zdála vysoká, ale nehnuli jsme se z místa. A my ten muničák, nějaký muničák v té lokalitě prostě potřebujeme, takže to nemůžeme nechat spát, nemůžeme to nechat být a musíme to dořešit. Stejně tak Dobronín, Travčice, Týniště nad Orlicí.

Návrh dále umožní přístup státu k již existujícím vojenským objektům na základě majetkového práva v podobě věcného břemene, takzvané služebnosti, a to na základě vyhodnocení takové potřeby, kdy zřízení bude podléhat rozhodnutí soudu. Ministerstvo obrany se snaží průběžně jednat a dohodnout s vlastníky pozemků na odkupu či směně pozemků pod vojenskými objekty. V některých případech jsme byli úspěšní, v jiných stále narážíme, a to právě kvůli nemožnosti zaplatit větší částku za ten odkup. Resort obrany se bude vždycky na prvním místě snažit s vlastníky dohodnout, ale tento stav je neudržitelný. Nemůžeme se nechávat vydírat do nekonečna a je stále větším bezpečnostním rizikem, proto ho musíme vyřešit.

Závěrem mi dovolte ještě poznámku, kterou jsem zaregistrovala v mediálním prostoru. Byly to články typu Obrana hrozí vyvlastňováním, chce pozemky pod sklady munice, psal to pan Danda z Novinek 29. 7. 2024.

Vážené dámy, vážení pánové, toto chci velmi rezolutně odmítnout. Ne, obrana opravdu nikomu nehrozí a jasně podotýkám, že ctíme osobní vlastnictví, a i proto vyvlastnění připadá v úvahu vždy až jako ta úplně, úplně poslední možnost. Na prvním místě vždy bude dohoda s vlastníky, a pokud ty snahy o odkoupení nebudou úspěšné do tří let a nebyla by převedena vlastnická práva k vojenským objektům uvedeným v příloze zákona na stát, až poté by Ministerstvo obrany přistoupilo ke standardnímu procesu jejich vyvlastnění, samozřejmě za finanční odškodné. S tímto návrhem jsem již také předběžně seznámila i kolegy z výboru pro obranu a pevně věřím, že tady nalezneme nějakou společnou řeč a dohodu, protože opravdu, ať na pozici ministra bude sedět Jana, Pavel, Petr, Luboš, Pepa, kdokoliv, tak bude narážet na tyhle ty problémy a pojďme to vyřešit teď, ještě v tomto volebním období, protože ještě jsme schopni to stihnout v tomhle volebním období, vlastně i pod optikou toho, co se děje na východě od nás. Děkuju za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já vám také děkuji. Prosím tedy, aby se slova ujal zpravodaj, nyní zpravodaj, ještě ne ministr, pro prvé čtení poslanec Josef Flek.

Poslanec Josef Flek: Děkuji, paní předsedkyně. Vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, dovolte mi přednést zpravodajskou zprávu, i když tady několik věcí už zaznělo, takže se budu opakovat. Návrh zákona je předkládán z důvodu zajištění a zvýšení obranyschopnosti České republiky cestou posílení jejího právního postavení ve stávajících vojenských subjektech tak, aby je mohla nadále využívat a podle potřeb i rozvíjet. Navrhovaná právní úprava vždy jednoznačně upravuje kritéria, na jejichž základě Ministerstvo obrany jedná. Navrhovaná změna je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Na zajištění obrany státu je nepochybně dán veřejný zájem, přičemž zajišťování obrany státu je současně i celospolečenskou potřebou. Absence vlastnictví pozemků v areálech vojenských objektů totiž fakticky znemožňuje rozvoj areálu, dostavbu kapacit skladišť nebo jejich modernizaci a rekonstrukci bezpečnostních prvků a inženýrských sítí v celém areálu.

Za současné mezinárodně politické situace přitom dochází k výraznému nárůstu požadavků jak na kvalitu, tak na bezpečnost vojenských objektů. Soukromí vlastníci mohou s pozemky pod vojenskými objekty libovolně nakládat, například je prodat cizím státním příslušníkům nebo státům, požadovat nepřiměřeně vysoké nájemné nebo v horším případě podat žalobu na vyklizení nemovitostí. Dále Česká republika nemůže tyto vojenské objekty rozvíjet, například zvyšovat jejich skladové kapacity, stavět nové budovy, což představuje významné riziko pro obranyschopnost České republiky.

Návrh zákona upravuje možnosti - umožnění Ministerstvu obrany nákup pozemků a staveb pro účely zajišťování obrany státu za cenu obvyklou, respektive v případech hodných zvláštního zřetele až jejího čtyřnásobku, aby stát byl výlučný vlastník klíčových vojenských objektů, které jsou zcela nezbytné k zajištění obrany České republiky, aby k ostatním již existujícím vojenským objektům měl stát alespoň majetkové právo ve formě věcného břemene. Pokud to bude Ministerstvem obrany vyhodnoceno jako potřebné zařízení, bude podléhat rozhodnutí soudu.

V této souvislosti také sjednocujeme terminologii v oblasti obranné legislativy. Dopad na státní rozpočet lze pouze předpokládat podle výčtu objektů, které mohou být v budoucnu ve výlučném vlastnictví státu. Podle dostupných údajů Ministerstva obrany se obvyklá cena za výkup pozemků ve vojenských objektech pohybuje v řádu přibližně 500 milionů korun. Je nutné ale dodat, že nová výstavba či přesun, pokud je to vůbec možné, by byly finančně náročnější. Podle odhadů by výstavba jednoho, pouze jednoho muničního skladu vycházela na 2,3 až 2,8 miliardy korun. Děkuji za pozornost.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já děkuji panu zpravodajovi. Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu, do níž nevidím žádného přihlášeného, pokud tomu tak je a nikdo se do rozpravy obecné nehlásí, tak JI končím. Nyní tedy je možnost závěrečných slov. Paní ministryně, máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv, pan zpravodaj také ne. Měli bychom tedy hlasovat. Protože nezazněl návrh ani na vrácení, či na zamítnutí, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Eviduji zájem o odhlášení, tak Jsem vás všechny teď odhlásila, prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím s nějakým jiným návrhem, proto přistoupíme k hlasování.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu? Ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování 137. je přihlášeno 90 přítomných, pro 89, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Tedy konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro obranu jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo takovýto návrh, abychom přikázali ještě dalšímu výboru? Nikoho nevidím se hlásit, proto vzhledem k tomu, že žádný další návrh hlasovatelný nezazněl, končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodajovi a předám řízení schůze. (Probíhá výměna předsedajících.)

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Přeji hezké odpoledne, kolegyně, kolegové, budeme pokračovat v našem programu.

Nyní se budeme zabývat bodem

Aktualizováno 26. 9. 2024 v 22:51.