(pokračuje Karel Havlíček)

33.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 724/ - druhé čtení

Poprosím pana místopředsedu vlády Ivana Bartoše, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych vám stručně zopakoval hlavní informace k návrhu zákona, kterým se mění zákon 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento vládní návrh byl vypracován Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a jeho spolupředkladatelem je Ministerstvo pro místní rozvoj. Je předkládám především v souvislosti s potřebnou implementací nařízení Evropského parlamentu a Rady EU 2022/2560 ze 14. prosince roku 2022, o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh do českého právního řádu tak, aby mohla být zajištěna řádná aplikace tohoto evropského nařízení.

Cílem je, aby měly všechny firmy v rámci Evropské unie férové a rovné podmínky, což se dneska úplně neděje. Zatímco máme přísně nastavená pravidla pro podporu jednotlivých podniků ze strany členských států, u podpory od zemí mimo Evropskou unii v tuhle chvíli nic takového neplatí. To může samozřejmě negativně pokřivovat společný trh, zvýhodňovat určitou část firem a právě na to se snaží toto nařízení reagovat. Nově tak budou mít podniky, které se ucházejí o veřejnou zakázku nebo se plánují spojit, povinnost ohlásit veškerou obdrženou státní podporu i od zemí, které jsou mimo Evropskou unii, pokud tedy její hodnota překročí určitý limit.

Nařízení reaguje na možná narušení vnitřního trhu způsobená subvencemi třetích států, které dosud kontrole ze strany Evropské komise nepodléhaly, a dává Evropské komisi nástroje, které by měly umožnit omezení škodlivých dopadů. Nařízení tak má za cíl zajistit rovné podmínky všech subjektů, které působí na vnitřním trhu Evropské unie. Nařízení se uplatňuje automaticky ve všech zemích unie ve chvíli, kdy vstoupí v platnost. Není tedy nutné, abychom ho plně promítaly do právního řádu, nicméně aby fungovalo efektivně, některé právní úpravy nutné jsou.

Nařízení se dotýká oblasti veřejné podpory zakázek i spojování podniků. Jeho implementace se tak logicky odráží v souvisejících zákonech. Jedná se o zákon o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory, zákon o ochraně hospodářské soutěže, zákon o zadávání veřejných zakázek, zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o zákon o prověřování zahraničních investic.

Právě k tomu zákonu o zadávání veřejných zakázek předložila paní poslankyně Olšáková pozměňovací návrh, a to před projednáním celé věci na garančním hospodářském výboru. Za Ministerstvo pro místní rozvoj s jeho obsahem souhlasíme. Návrh snižuje byrokratickou zátěž pro zadavatele veřejných zakázek bez toho, aby se to negativně odrazilo na transparentnosti.

Kvůli inflaci se navrhuje zvýšení limitů u veřejných zakázek malého rozsahu, u nichž není povinnost uskutečnit zadávací řízení. U dodávek a služeb by šlo o zvýšení ze dvou milionů korun na tři miliony korun a u stavebních prací z šesti milionů na devět milionů korun. Uvedené zvýšení limitů veřejných zakázek malého rozsahu z důvodu inflace je logické a ze strany Ministerstva pro místní rozvoj podporované. Jeho přijetím se z povinnosti provést zadávací řízení podle zákona vyjme odhadem až jedna třetina dosavadních veřejných zakázek.

Zároveň pozměňovací návrh ulevuje zejména obcím prvního a druhého typu a jejich organizacím, protože zvyšuje limit pro povinné uveřejnění smlouvy na veřejnou zakázku na profilu zadavatele z půl milionu na jeden milion korun, čímž se výrazně sníží administrativní zátěž zejména u těch menších zadavatelů, což by však nemělo být na úkor transparentnosti zadávání těchto veřejných zakázek malého rozsahu.

Pozměňovací návrh byl proto doprovázen i souvisejícími novými ex post uveřejňovacími povinnostmi, které by měly zajistit alespoň minimální transparentnost u zakázek malého rozsahu nad jeden milion korun. Po veřejných zadavatelích by mělo být požadováno, aby po zadání veřejné zakázky malého rozsahu nad jeden milion korun uveřejnili kromě vybraného dodavatele a smluvní ceny také způsob zadání této veřejné zakázky.

Ta informace doposud není nikde uveřejňována, nelze tedy jednoduše zjistit, zda zakázka byla zadána například na základě otevřené výzvy, nebo napřímo jednomu dodavateli. Zavedení této povinnosti by tak mělo velký význam právě z hlediska transparentnosti a splnění povinnosti by bylo možné provést jednoduše, vlastně vyplněním předdefinovaných kolonek na profilu onoho zadavatele.

Hospodářský výbor však doporučil projednat a schválit jen uvedené navýšení limitů pro zakázky malého rozsahu a limitů pro uveřejňování smluv na profilu zadavatele bez souvisejících povinností. S tím naopak Ministerstvo pro místní rozvoj nemůže souhlasit. Jsem přesvědčen, že pozměňovací návrh včetně navržených povinností je nezbytný. Uvedený pozměňovací návrh také nyní předkládá poslanec Jakub Michálek společně s dalšími poslanci, a já si vás tímto dovoluji požádat o jeho podporu.

K návrhu byly před druhým čtením zákona předloženy paní poslankyní Olšákovou další čtyři pozměňovací návrhy k zákonu o zadávání veřejných zakázek. První z nich upravuje určité nezbytné legislativně technické a terminologické změny. Druhý se týká zejména řešení situace, kdy smlouva na veřejnou zakázku nebyla řádně uveřejněna v registru smluv.

Třetí pozměňovací návrh obsahuje návrh výjimek pro podlimitní veřejné zakázky, mimo jiné týkající se plánovacích smluv podle stavebního zákona nebo výjimku umožňující sdílení elektřiny zadavateli v rámci energetických společenství nebo společenství pro obnovitelné zdroje.

Ve finále čtvrtý návrh odstraňuje zákaz opakovaného vyhlášení veřejné zakázky před zrušením původního řízení, což by mělo odstranit někdy velmi dlouhé blokování realizace veřejných zakázek, pokud je původní zakázka přezkoumávána před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.

Ministerstvo pro místní rozvoj tyto pozměňovací návrhy podporuje a já bych vás rovněž rád požádal o jejich následnou podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane ministře. Poprosím paní poslankyni Obornou, aby se ujala jakožto zpravodajka hospodářského výboru slova. Jenom ještě upřesním to, že návrh jsme v prvém čtení přikázali právě hospodářskému výboru jakožto garančnímu a usnesení tohoto výboru vám bylo doručeno jakožto sněmovní tisk 724/1. Máte slovo.

Poslankyně Monika Oborná: Děkuji za slovo, pane místopředsedo, krásný den, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením hospodářského výboru ze 45. schůze ze dne 5. září 2024, k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 724.

Usnesení zní. "Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po vyslechnutí úvodního výkladu předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petra Mlsny a mé zpravodajské zprávy:

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 724 ve znění předloženého vládního návrhu zákona a ve znění schválených pozměňovacích návrhů;

II. zmocňuje zpravodajku výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR provedla v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

III. pověřuje zpravodajku výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesla zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;

IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR."

Poslankyně Monika Oborná: Jak už tady říkal pan ministr, k tomuto tisku 724 byl doposud podán jeden pozměňovací návrh paní kolegyně Elišky Olšákové, který byl dne 5. 9. 2004 (2024?) projednán na hospodářském výboru.

Co se týká toho pozměňovacího návrhu kolegyně Olšákové, vidím, že je přihlášena, takže věřím, že si ten pozměňovací návrh ještě odůvodní. Byl velmi obšírný a obsáhlý, proto my jsme se na hospodářském výboru rozhodli ho vlastně hlasovat po nějakých částech. Hospodářský výbor schválil zejména ty části, kde se jedná o navýšení limitů jak pro veřejné zakázky malého rozsahu, to už tady pan ministr říkal, z těch 2 milionů na tři a ze 6 milionů na devět.

Dále hospodářský výbor schválil také ten pozměňovací návrh, co se týká zvýšení limitu, od kterého je zadavatel povinen uveřejnit smlouvu v registru smluv z 500 000 na 1 milion, a poslední ta část, která prošla hospodářským výborem, byla ta výjimka pro uveřejňování smluv uzavřených za účelem zajištění bezpečnosti nebo obrany ČR. Takže já věřím, že si to ještě paní kolegyně tady nějakým způsobem odůvodní.

Co se týká za tu zpravodajskou zprávu, tak za mě vše, já se ještě přihlásím s nějakým stanoviskem našeho klubu hnutí ANO potom v rozpravě. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, paní poslankyně. A poprosím pana předsedu Michálka, který je přihlášen do podrobné rozpravy. (Poslanec Michálek nechce vystoupit.) Pardon.

Máte pravdu, já jsem to tady doloval, takže samozřejmě má paní poslankyně přednost, omlouvám se. No, máte pravdu, já už jsem v zemi, kde zítra znamená již včera. (Pobavení v sále.)

Poslankyně Eliška Olšáková: Děkuju, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, páni ministři, já bych se ráda v podrobné rozpravě vyjádřila a přihlásila ke čtyřem pozměňovacím návrhům, které jsem podala tady k tomuto sněmovnímu tisku 724.

Jsou to pozměňovací návrhy, které ve svém úvodním slovu v podstatě krátce zdůvodňoval i pan ministr jako předkladatel.

Pozměňovací návrh číslo 1, který byl v systému nahrán jako sněmovní dokument 4881, je zčásti legislativně technický a věcná úprava je provedena pouze v § 211a v příloze číslo 6. § 211 říká, že úprava okamžiku řeší úpravu okamžiku doručení při komunikaci prostřednictvím elektronického nástroje. A v příloze číslo 6 se upravuje stanovení hodnotících kritérií v dynamickém nákupním systému tak, aby se i na tento systém vztahoval zákaz hodnocení jen dle nejnižší ceny u některých služeb, například projektantů nebo technického dozoru.

Pozměňovací návrh číslo 2, který je nahrán v systému pod číslem sněmovního dokumentu 4882, tak tento pozměňovací návrh ukládá možnost, nikoliv povinnost centrálnímu zadavateli uzavírat písemnou smlouvu týkající se práv a povinností v souvislosti s centrálním zadáváním, v souvislosti s rozvojem centralizovaného zadávání to není považováno za nezbytné například v situaci, kdyby centrální zadavatel v budoucnu provozoval pro zadavaele něco, jako je e-shop, který by mohli využívat. A dále umožňuje zadavateli vyřešit situaci, kdy uzavřená smlouva s vítězem veřejné zakázky byla zrušena z důvodu nezveřejnění v registru smluv.

Metodika DIA umožňuje provést nápravu opakovaným uveřejněním identické smlouvy v případě, že teda nebylo zatím plněno a či dohody o narovnání. Tím jsou vyřešeny problémy ze soukromoprávního hlediska, protože z hlediska zákona o zadávání veřejných zakázek byl takový postup dosud považován za rozporný se zákonem, což není pro praxi žádoucí, a může to mít vliv třeba na čerpání dotací a na fungování v obcích nebo tam, kde ty zakázky se realizovaly.

Třetí pozměňovací návrh se týká podlimitní výjimky a byl nahrán do systému pod číslem sněmovního dokumentu 4883, a tento pozměňovací návrh se týká zejména výjimek pro povinnost zadat podlimitní veřejnou zakázku v zadávacím řízení, konkrétně pro nákup potravin. Typicky třeba ze strany škol, nemocnic či věznic, nebo pro případy, kdy energetické společenství je v případě potenciálního dodavatele. To je pozměňovací návrh číslo 3.

Pozměňovací návrh číslo 4, který je v systému nahrán pod sněmovním dokumentem 4884, ten vypouští pravidlo, které zadavateli brání v zahájení nového zadávacího řízení v situaci, kdy nedošlo k ukončení zadávacího řízení s obdobným předmětem plnění, protože je řada případů, kdy toto pravidlo prodražuje zadavatelům zadávání zakázek a komplikuje proces zadávání, například v situaci, kdy je v původní veřejné zakázce vedeno řízení před ÚHOSem, však zadavatel by potřeboval vyhlásit veřejnou zakázku znovu s již upravenými podmínkami či například rozdělit veřejnou zakázku na více částí. Nyní musí čekat často velmi dlouhou dobu, než ÚHOS řízení dokončí, a pak teprve může upravenou zakázku vyhlásit. Případné zneužití bude moci ÚHOS stíhat i nadále na základě porušení principu transparentnosti.

Navíc toto pravidlo nevyplývá z evropských směrnic, a lze ho tedy vypustit. Takže já se teda tímto hlásím k těm čtyřem pozměňovacím návrhům, které byly do systému nahrány a podány, a jejich čísla jsem řekla.

A co se týká pozměňovacího návrhu, o kterém hovořila paní zpravodajka, který byl vlastně na hospodářském výboru přijat jenom zčásti, tak tady tu část odůvodní pan kolega Jakub Michálek. Já si stojím za tím, že ten pozměňovací návrh byl podán správně, že pokud se zvyšují limity u zakázek malého rozsahu, tak je nutné zvýšit i opatření pro jejich transparentnost. Děkuju.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Já děkuji, paní poslankyně. A nyní tedy už pan předseda Jakub Michálek. Připomínám, že jsem otevřel obecnou rozpravu.

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane vicepremiére, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, já se tímto hlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou pod mým jménem nahrány v našem informačním systému a které jsem zpracoval ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj.

V prvním případě se hlásím k sněmovnímu dokumentu 4903, což je pozměňovací návrh poslanců Jakuba Michálka, Ivana Bartoše, Elišky Olšákové a Róberta Telekyho. Je to ten už zmíněný pozměňovací návrh, o kterém mluvil pan ministr i paní kolegyně Olšáková, který byl projednáván na hospodářském výboru, respektive je upravený tak, aby byly doplněny podmínky transparence, které mají být schváleny souběžně s tím, když jsou navyšovány limity pro zakázky.

V druhém případě jde o sněmovní dokument, ke kterému se hlásím, 4943. Je to pozměňovací návrh můj a dále kolegů Josefa Cogana, Aleše Dufka a Jana Jakoba. A jde o pozměňovací návrh, kterým se v návaznosti na problematiku řešenou ve sněmovním tisku 724, který se mimo jiné dotýká i vylučování dodavatelů z výběrových řízení, se navrhuje doplnit další podmínky vyloučení vybraného dodavatele a zpřesnit právní úpravu veřejných zakázek, která navazuje na zákon 159/2006 jako zvláštní právní předpis.

Jde tam o vyjasnění té problematiky, že zákon o veřejných zakázkách aktuálně umožňuje vyloučení pouze z důvodu stanovených tímto zákonem, a nikoliv zvláštním právním předpisem, takže ta právní úprava se nově sjednocuje tak, aby všechny podmínky vyloučení byly obsaženy v zákoně o veřejných zakázkách, a dále se upřesňuje, že ta kritéria se týkají pouze, pouze státu jako subjektů veřejné moci, ve kterém jsou daní veřejní funkcionáři, nikoliv problematiky samospráv. A současně tam dochází k úpravě kritéria, že nově nebude rozhodujícím kritériem ovládání, ale kritérium skutečného majitele. Jde o takzvaný rakouský model. Už o tom byla diskuze při předchozím projednávání problematiky veřejných zakázek, takže domnívám se, že tímto způsobem zpřehledníme tu úpravu návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane předsedo, a v tuto chvíli se dívám, nikdo další se nehlásí do rozpravy. Tak ji můžeme ukončit a pouštíme se tedy do podrobné rozpravy. Připomínám, že pozměňovací návrhy a tak dále, přednesené v podrobné musí být jako vždy odůvodněny.

Teď už to bylo... (Poznámky), Máte pravdu, teď už vlastně jsme ukončili podrobnou, vy jste tam předal návrh jasný, omlouvám se, takže v tuto chvíli se jenom ptám ještě tedy pana ministra, jestli má zájem vystoupit. Nemá, paní zpravodajka rovněž ne, takže v tuto chvíli já končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji.

Můžeme se pustit do dalšího bodu. Bod číslo

Aktualizováno 26. 9. 2024 v 22:51.