(pokračuje Olga Richterová)

30.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 715/ - druhé čtení

Tento tisk taktéž uvede pan vicepremiér Jurečka. Prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Tak já děkuju za vstřícnost u toho předchozího hlasování, a tedy také zastoupím pana ministra Hladíka i u tohoto sněmovního tisku 715, vládní novely návrhu zákona č. 201/2012  Sb., o ochraně ovzduší. Tady si dovolím poznamenat, bylo taktéž představeno poměrně podrobně v prvním čtení. Tím cílem, který sleduje tato novelizace, je navrhnout úpravu.

Navrhovanou úpravou dochází k elektronizaci ohlašování jednorázového měření emisí. Dále se řeší vymezení stacionárního zdroje, u nějž provozovatel zjišťuje úroveň znečišťování pravidelným jednorázovým měřením emisí, zavádí se nová povinnost nepřetržitého sledování provozního parametru pro kontrolu správné funkce technologie ke snižování emisí nebo opatření ke snížení emisí.

S účinností od 1. ledna 2028 se zavádí pro provozovatele povinnost ohlašování výsledků kontinuálního měření emisí, a to elektronicky v téměř reálném čase, prostřednictvím informačního systému kvality ovzduší, tedy provozuje ČHMÚ. Dále se zavádí nová povinnost orgánů ochrany ovzduší vycházet při vydávání podkladových správních aktů a vydávání povolení provozu pro vymezené stacionární zdroje též za stanovených minimální vzdáleností mezi těmito stacionárními zdroji a některými plochami vymezenými v územních plánech.

Nový institut minimální vzdálenosti představuje preventivní nástroj, jehož účelem je zabránit obtěžování prachem, zápachem. Navrhovaná právní úprava rovněž stanoví opatření k předcházení vzniku prašnosti ze stavební činnosti a k omezování jejího šíření. Současně zavádí s tím související povinnosti zhotovitele stavby.

Dále u poplatku za znečišťování ovzduší je nově stanovena výše sazeb pro rok 2025. A dále je to tak, že se dorovnává o inflaci v budoucnu. Současně se u těchto sazeb navrhuje, aby nominální hodnota byla automaticky dorovnávána o inflaci na základě inflační doložky, stanovené tedy přímo v zákoně. Navrhuje se též nové nastavení právní úpravy nízkoemisních zón, a to za účelem jejich zefektivnění.

Dále navrhovaná právní úprava zahrnuje zejména změny v úpravě zařazování stacionárních zdrojů a sčítacích pravidel, změny u programu zlepšování kvality ovzduší za účelem zlepšení účinnosti, nové nastavení právní úpravy postupu při smogových situacích nebo komplexně revidovanou právní úpravu podmínek pro výkon činnosti autorizovaných osob, komplexně revidovanou právní úpravu přestupků a změny ve vymezení takzvaných vyjmenovaných stacionárních zdrojů v příloze číslo 2. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 715/1 a 2. A já nyní požádám, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro životní prostředí, pan poslanec Karel Smetana, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

Poslanec Karel Smetana: Krásné poledne, dámy a pánové, já vás seznámím s usnesením výboru pro životní prostředí z 33. schůze konané dne 4. září 2024 k Vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012. Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů. Usnesení zní. "Po úvodním slově ministra životního prostředí Petra Hladíka, zpravodajské zprávě poslance Karla Smetany a po rozpravě výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů." Tady se dovolím, pokud nebudou námitky, odkázat na sněmovní tisk 715/2. "Za druhé pověřuje předsedkyní výboru, aby toto usnesení předložila předsedkyni Poslanecké sněmovny. Za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona na schůzi výboru pro životní prostředí. A za čtvrté zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji pěkně a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím.

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Teď jsem si všimla, než tento bod byl otevřen, tak do systému byl nahrán pozměňovací návrh, který byl trošičku modifikován, ale už jednou byl, už tento pozměňovací návrh byl diskutován ve výboru životního prostředí. Týká se to vyspělých biopaliv. Vyspělá biopaliva, které jsou v tomto případě zmíněna, jsou tuky z kafilerek. A směrnice nám říká, že můžeme započítat fyzicky 1,7 %, ale můžeme si to, teda takhle, fyzicky můžeme mít 1,7 %, ale můžeme si započítat dvojnásobek této hodnoty, to znamená 3,4 %.

První pozměňovací návrh zde načetl pan poslanec Bureš, který tato procenta, byť směrnice říká 1,7 fyzicky, načetl na 3,4. To znamená, že bychom si mohli započítat dle tohoto pozměňovacího návrhu 6,8, což je v rozporu opět se směrnicí. Teď přišel modifikovaný pozměňovací návrh, který je opět nad 1,7 %, to znamená, že počítá s nějakými 2,4 procenty. To znamená, že bychom si podle něj mohli započítat 4,8 %.

V článku 27 odst. 1, to je písmeno v) zde stanoví postup výpočtu množství biopaliv.

A jasně je řečeno, že můžeme mít podle přílohy IX b započítat pouze výši 1,7 % fyzicky plus ten dvojnásobek. I zákon o ovzduší na to pamatujev § 20. Jestliže by prošel tento pozměňovací návrh, který je v rozporu se směrnicí RED 3, tak nám to vůbec nic nepřinese, protože si nebudeme moct nic započítat, to, co je nad 1,7 %, to znamená ten dvojnásobek. A co to přinese?

No, přinese to to, že tady někdo bude mít zajímavý byznys. Započítat si to nebudeme moct, protože si budeme moct započítat pouze 1,7 %, ten dvojnásobek, teda 3,4 a ten zbytek je nám k ničemu. Takže já se ptám, proč tyto pozměňovací návrhy jsou neustále načítány, když ve své podstatě nám jako naší republice k tomu snížení 11 % nám nic nepřinesou. Kdo z toho něco má? By mě zajímalo. Kromě toho, že zřejmě asi nějaký subjekt, který bude to tam plnit, ale kdo z toho, co má?

Logiku, by to dávalo, kdyby tam místo 11 % snížení těch emisí, který nám říká, že musíme splnit, to bylo třeba 12, 13,14. To by dávalo logiku, ale teď to logiku absolutně nedává, protože k snížení nám to nepomůže, protože si to nemůžeme započítat. Jediné, co tam vidím, že se nám zvedne cena a zdraží se nám cena pohonných hmot, ale někdo z toho asi zřejmě něco bude mít.

Takže v každém případě, až tento pozměňovací návrh, který zřejmě tady bude načten, projde do výboru životního prostředí, tak budu zásadně proti tomu vystupovat, protože je v rozporu se směrnicí. První byl v rozporu se směrnicí, druhý modifikovaný je opět v rozporu se směrnicí.

Já bych chtěla hovořit o svém pozměňovací návrhu. Já jsem jich tam dala víc, které mi samozřejmě výborem životního prostředí neprošly, asi zřejmě, protože jsem to načítala já, ale to je jedno. Ale v každém případě na jednom pozměňovacím návrhu trvám, a to klidně tady budu krvácet na barikádách, a týká se průmyslu. A myslím si, že ten, kdo má něco společného s průmyslem, tak by měl trošku zbystřit. V novele zákona o ovzduší je implementováno, že velká spalovací zařízení, která mají kontinuální měření, tak budou muset posílat online všechny výstupy ven směrem z té fabriky nebo firmy nebo jak bych to nazvala.

V současné době ten, kdo prošel provozem, tak ví, že všechny ty velíny, které jsou, nebo kde jsou ta měření k dispozici, tak jsou vlastně uzavřené systémy. A to je z hlediska toho, aby tam zabránil kyberútokům a tak dále. Takže opravdu na těch velínech nesmíte mít ani internety, jo? Ti lidé, co tam sedí, tak opravdu mají uzavřený systém a v tom systému oni pracují. Jinak by to bylo hrubé porušení i pracovní kázně a tak dále.

A teď se počítá s tím, že vlastně tato data budou online posílána, což samozřejmě průmysl v tom spatřuje zaprvé to bude muset být nějak ošetřeno nějakými systémy, jestli to bude do nějaké mezibanky nebo respektive někam do nějakého meziúložiště a z toho úložiště to půjde potom dál, to jsou další finanční náklady, které s tím budou spojeny. Takže tam identifikovali to, že to bude nákladné. Pak samozřejmě to musí být nějakým způsobem zabezpečené, ale hlavně my tady máme Českou inspekci životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí má oprávnění, je to kontrolní orgán Ministerstva životního prostředí a je oprávněna k tomu, aby dělala kontroly. Takže když půjde do jakéhokoliv subjektu, který má kontinuální měření, a řekne si chci vidět data od do, tak ten subjekt je povinen ze zákona jí ta data dát. Samozřejmě fyzicky na místě, ale je povinen je dát.

Takže nevím, proč jdeme nad rámec něčeho. Já jsem si udělala menší screening kolem našich sousedů, to znamená Německo, Polsko, Rakousko, nikdo to nemá, nikdo to nemá. My bychom byli pionýři opět, Hujeři, pionýři, kteří byschom zatížili průmysl.

Nikdo z našich sousedů nevykazuje data online kontinuálních měření někam do systému.

Nevím, jaký smysl to má. Pan ministr, když jsem se ho ptala, jaký to má přínos pro životní prostředí, jestli mi toto sníží nějakým způsobem emise, nebo jaké to má kladné dopady na to životní prostředí, tak mi vysvětlil, že ve své podstatě je to ušetření práce České inspekci životního prostředí, aby nemusela nikam jezdit. Nezlobte se na mě, to je pro mě chabý důvod. Na to, abych zatížila průmysl dalšími finančními náklady, a říct, že to je jenom proto, aby Česká inspekce, která to má ze zákona dané, že ty kontroly má dělat, aby nikam nemusela chodit, aby seděla a otevřela si počítač a tam viděla, jestli dochází nebo nedochází k nějakému překračování, tak to je sakra komfort.

Když to okolní státy nikdo z nich nemá. Myslím si, že v současné době ten průmysl už má naloženo dost.

To, co se na něj všechno hrne, tak má opravdu naloženo dost. Když si vezmete, co všechno musely investovat do BREFů, BATů a dalších a dalších investic, které právě spočívaly v tom, aby snižovaly ty emise, tak nevidím jediný rozumný důvod, proč by průmysl měl posílat kontinuálně nebo online tyto kontinuální měření. Takže jsem tam načetla pozměňovací návrh, který toto měření, nebo respektive tento přenos dat ruší.

Jenom na vás bude, jestli s tím souhlasíte, nebo nesouhlasíte, ale myslím si, že jsem to vyargumentovala tak, že je to zcela pochopitelné, když to okolní státy nemají, nic nám to nenařizuje, nikdo to po nás nechce, tak proč zatěžovat ten průmysl ještě víc? Takže já vám děkuji za pozornost.(Potlesk poslanců hnutí ANO.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A to byla jediná přihláška do obecné rozpravy. Opět vnímám, zda je zájem vystoupení v obecné rozpravě? Není, tudíž obecnou rozpravu končím.

Pro pořádek se táži zájem o závěrečná slova není. A nyní tedy zahajuji rozpravu podrobnou. Já vnímám paní poslankyni, ale ta se hlásí z místa. Čili nejprve, co se přihlásili písemně. A to je pan poslanec Jan Hofman.

Připomínám ještě, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A prosím, pane poslanče.

Poslanec Jan Hofmann: Já vám děkuji za slovo. Dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se přihlásil ke čtyřem pozměňovacím návrhům.

Ten první má číslo 4885 a je předkládán s kolegy Janem Burešem a Vítkem Vomáčkou. Navrhuje ponechat možnost uplatnění úspor CO2 prostřednictvím těžby až do 1. 1. 2026, kdy má vejít v platnost směrnice RED III. Dřívější omezení uplatnění úspor z těžby by znamenalo dřívější promítnutí zdražení do ceny paliv. Je nutné zmínit, že 26 zemí EU ještě RED III neimplementuje, a my bychom tak byli mezi prvními.

Další pozměňovací návrh má číslo 4889. Je předkládán s kolegy Janem Burešem a Vítkem Vomáčkou. A navrhuje ponechat bio výjimku pro státní hmotné rezervy uváděné do volného daňového oběhu na území České republiky při jejich obměně v rozsahu současné úpravy. Původně navrhovaná úprava výjimky by se promítla negativními ekonomickými dopady.

Další pozměňovací návrh je s číslem 4890. To je ten pozměňovací návrh, který zde zmínila paní kolegyně Peštová. Je předkládaný s kolegou Janem Burešem, upravuje podíl vyspělých biopaliv v rámci legislativy o ochraně ovzduší. Návrh se soustředí na zvýšení maximálního podílu energie z vyspělých biopaliv kategorie 9B v dopravě, a to z 1,7 na 2,4 %. Hlavním cílem je umožnit distributorům paliv, aby efektivnější plnění klimatických požadavků RED III, které vyžadují vyšší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě, do roku 2030. Já jen dodám, že Nizozemsko tento limit má 10 % a oblíbené Maďarsko má 4 %.

Další pozměňovací návrh, to je ten čtvrtý s číslem 4901, který předkládám pouze sám, kde časté změny výše poplatků budou vytvářet administrativní zátěž na straně poplatníků poplatků i vyměřujících orgánů. S ohledem na předvídatelnost podnikatelského prostředí by mělo ke změnám výše poplatků docházet až při nárůstu úhrného indexu spotřebitelských cen o 10 %. Poplatky se tak nebudou zvyšovat každé dva roky, ale až po delší době, přibližně čtyři až pět let. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Jako další je přihlášen pan poslanec Václav Král a poté z místa paní poslankyně Peštová. Prosím.

Poslanec Václav Král: Dobrý den, dámy a pánové. Také nebudu zdržovat, chtěl bych se přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je nahrán v systému pod číslem 4899. Je tam dostatečně zdůvodněný, týká se rozšíření výjimky z kontinuálního ohlašování výsledků měření emisí na všechny plynové zdroje. Vláda tuto výjimku předjímala u plynových kotlů.

My jsme přesvědčeni o tom, že u těchto zdrojů, které spalují zemní plyn, nehrozí nějaká zásadní změna parametrů, tudíž si dovolujeme navrhnout rozšíření té výjimky i na motory a plynové turbíny, které sehrají jednu z důležitých rolí při transformacích naší energetiky. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní paní poslankyně Berenika Peštová.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji. Tak za prvé se chci přihlásit k tomu pozměňovacího návrhu, který jsem zde odůvodnila, který je v systému pod číslem 4902. A ještě bych k té těžbě pana kolegy, to mohu doplnit, čl. 6 ruší směrnice Rady EU 2015/652 s účinností od 1. ledna 2025. Takže to, co vy teďko tady požadujete tam vrátit zpátky, se ruší. To znamená, že ten váš pozměňovací návrh už je dávno překonán tím, že je to zrušeno, takže započítávání už nelze, jo? Takže potom se domluvíme a zrušíme to oba. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Tímto se vyčerpala podrobná rozprava, už se do ní nikdo nehlásí, já jí proto končím. Pro pořádek se táži, zda je zájem o závěrečná slova? A vítám zde pana ministra Hladíka. Máte zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. To znamená, že já končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji panu ministrovi a panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

A nyní je to otázka trošku organizační, protože bod 22 byl přerušen do přítomnosti pana ministra, zda se k němu vracíme nyní. Tudíž já otevírám bod dvacátý druhý, který byl přerušen do přítomnosti pana ministra Hladíka a byl přerušen v okamžiku, kdy jsme byli ještě v uvádění daného bodu.

Aktualizováno 3. 12. 2024 v 18:06.