Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Aleš Juchelka)

11.
Vládní návrh zákona o integračním sociálním podniku
/sněmovní tisk 661/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme zahájili ve středu 11. září 2024 a přerušili jej právě do dnešního dne, do pátku 13. září. Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede pan místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. A já vás prosím, pane ministře, abyste se ujal slova. Prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, veřejnosti na galerii, zdravím taktéž. Já si dovolím uvést novelu zákona respektive vládní návrh nového zákona o sociálním integračním podniku. Zároveň také připomenu, že tady tato zákonná úprava má také doprovodné změnové zákony, které jsou v tom dalším tisku. Takže já se teď vyjádřím k oběma záležitostem těchto dvou tisků, a to je vlastně to, proč to celé děláme.

Sociální integrační podnik má za cíl, aby výrazným způsobem nám tady rozšířil možnost, jak opravdu smysluplně a zároveň efektivně více pracovat s lidmi nejenom se zdravotním postižením, ale s lidmi, kteří mají celou řadu dalších handicapů, s lidmi, kteří například přicházejí a vrací se do života po výkonu trestu, vrací se zpátky do společnosti například po léčbě ze závislostí různých typů. Dnešní systém chráněného trhu práce na tyto situace úplně nepamatuje. My pamatujeme a efektivně řešíme pomoc se zaměstnáváním lidí, kteří mají zdravotní handicap vytvářením pracovních podmínek pro to, aby takováto firma mohla třeba to pracovní místo upravit, patřičně vybavit, vytváříme finanční podporou také podporu pro firmy, je tady příspěvek státu, který každý rok roste, na právě zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a chybí nám institut, který by právě podpořil ty lidi, kteří mají své specifické potřeby a kde kromě toho, že řešíme třeba na tom pracovišti právě tu úpravu pro to, že ten člověk je třeba na invalidním vozíku nebo má nějaké další zdravotní komplikace, které snižují jeho výkonnost, tak ale nemáme dobře nastavený systém pro to, abychom podpořili třeba tu individuální práci i v té sociální rovině v tom, že je potřeba u toho člověka opravdu pracovat se všemi dalšími okolnostmi pro jeho správnou integraci, aby zvládl tu práci, aby vůbec zvládl nástup do toho běžného života právě třeba v situaci, kdy se člověk vrací třeba po deseti, patnácti, dvaceti letech z výkonu trestu. A nám jde o to, abychom v těchto krocích nastavili ten systém lépe, aby ti lidé měli šanci práci získat, aby měli šanci práci udržet.

A ta motivace je v tom zákoně vtělena tak, že to není jenom o tom toho člověka v tom systému základním udržet, ale je tady motivace pro ty sociální integrační podniky v tom, že když se jim podaří toho člověka dostat i na ten otevřený trh práce a udržet ho tam stabilně, tak potom dostávají ještě finanční ocenění díky tomu, jak je ten zákon nastaven. To znamená, nám jde opravdu o to, abychom nastavili smysluplně a efektivně tu sociální trampolínu a aby ten systém nám, pokud to bude možné, vždy to možné není, pomáhal k tomu ty lidi opravdu dostat na ten otevřený trh práce k vlastní zodpovědnosti, k vlastnímu přístupu spravování těch všech životních okolností a potřeb. Ale samozřejmě v sociální oblasti je často i úspěchem, že vůbec zvládneme toho člověka nějak základně zastabilizovat, a víme, že třeba už nejsou možnosti ho posunout dál, takže samozřejmě i to v tom systému je takto zohledněno.

V tom návrhu také v diskusi nad pozměňovací návrhy řešíme otázku, jakým způsobem správně nastavit ten pohled na standardní chráněný trh práce, jakým způsobem zohlednit ta specifika sociálního integračního podniku, zároveň jak vytvořit větší motivaci toho, aby firmy opravdu zaměstnávaly lidi se zdravotním postižením, lidi se specifickými potřebami a aby třeba nebylo tak běžné, že je jednodušší udělat to přes zaplacení té takzvané sankce vůči státu nebo přes náhradní plnění, protože to je někdy velmi diskutabilní, ale abychom se opravdu snažili vytvářet motivační prostředí především pro faktické zaměstnání těch lidí. To je ten cíl.

Česká republika má nižší podíl, než je obvyklé v Evropě, osob se zdravotním postižením. A tak, jak jsem říkal v úvodu, ten systém, je potřeba to také rozšířit, abychom pamatovali právě na osoby se specifickými handicapy a specifickými potřebami.

Tolik asi do úvodu těchto dvou tisků a toho smyslu nového zákona, proč ho vytváříme a proč dlouhé roky se tady o něm diskuze vede, a teď se myslím blížíme k tomu, aby opravdu to bylo vtěleno do legislativy, aby ten systém nám začal fungovat a velmi vhodně doplnil a navázal na ten systém chráněného trhu práce. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednávání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu, usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky číslo 661/1 a 2. Já moc poprosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro sociální politiku pan poslanec Vít Kaňkovský a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, ministři, milé kolegyně, kolegové. Výbor pro sociální politiku se zabýval sněmovním tiskem 661 na dvou svých schůzích, bylo to během června, přičemž na té druhé schůzi 19. června přijal usnesení, se kterým vás krátce seznámím. Je to usnesení z výboru pro sociální politiku z 50. schůze ze dne 13. června k vládnímu návrhu zákona o integračním sociálním podniku, jedná se o sněmovní tisk 661:

"Po vystoupení zpravodaje poslance Víta Kaňkovského a po rozpravě výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona o integračním sociálním podniku, sněmovní tisk 661, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů." - Těch pozměňovacích návrhů nebylo mnoho, nicméně nebudu vám je zde foneticky číst, odkáži na příslušný dokument, o kterém už mluvil pan místopředseda Sněmovny, je to sněmovní dokument 661/2. A

"II. výbor zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl příslušné legislativně technické úpravy."

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu zpravodaji. Než otevřu obecnou rozpravu, načtu omluvy. Od 10 hodin se omlouvá z osobních důvodů pan poslanec Aleš Dufek, dále Stanislav Fridrich od 10 hodin z osobních důvodů, Karel Krejza celý jednací den z pracovních důvodů, Jana Mračková Vildumetzová celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Patrik Nacher od 11 do 12.30 z pracovních důvodů a do 9.45 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Ladislav Okleštěk celý jednací den z pracovních důvodů, David Pražák celý jednací den z pracovních důvodů, Petr Vrána celý jednací den ze zdravotních důvodů, Vladimír Zlínský od 11 hodin z pracovních důvodů.

A v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane ministře, já budu velice stručný. Já tuhletu iniciativu kvituji, dlouhodobě se zabývám problematikou začleňování lidí po výkonu trestu. Sociální podpora nebo ta institucionální podpora té jejich sociální inkluze je v České republice na ne příliš vysoké úrovni a je to jeden z důvodů, proč máme vysokou recidivu trestné činnosti, proč máme hodně lidí ve výkonu trestu obecně ve srovnání s vyspělými státy. Tohle by měl být krok, který by měl pomoci tomu, aby ta recidiva byla nižší, abychom v tom výkonu trestu měli méně lidí. Je to zatím v rovině teorie a já doufám, že se naplní i v praxi. Takže tahleta iniciativa podle mě má smysl. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pořád máme otevřenou obecnou rozpravu, vidím paní místopředsedkyni Olgu Richterovou, která se hlásí do obecné rozpravy. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, opět jako u toho předchozího tisku bych ráda ocenila to, že nám, pokud vím, úplně všem, co jsme v této Sněmovně, záleží na tom, aby se sociální podnikání v naší zemi začalo rozvíjet. Díky za to.

Já jsem chtěla připomenout, že jsme zákon o sociálním podnikání už předkládali v minulém období, nestihl se projednat. Já jsem byla tehdy jednou ze spolupředkladatelek a věděla jsem, že není dokonalý, ale přála jsem si, ať aspoň uznáme, že tento sektor je významný a že pro část lidí na našem trhu práce není možné obstát bez nějaké podpory. A nyní jsme, řekla bych, u dalšího milníku, který ale ve skutečnosti bude jenom takovým počátečním stavebním kamenem.

Jak už řekl můj předřečník, jedna z těch částí je podpora lidí, co jsou sociálně znevýhodnění. A nejsou to jenom právě, jak bylo zmíněno, lidé po výkonu trestu, kteří už si ten trest odsloužili, ale potřebujeme, aby se začlenili, aby mohli zvládnout začít normálně fungovat, a dnes je to velmi obtížné a máme obrovskou míru recidivy. Ale je to i spousta dalších skupin.

Tohle jsou jenom dva příklady za mnoho dalších, kvůli kterým má určitě smysl tento zákon schválit. Já nicméně chci připomenout, že je to určitě jenom začátek. Jsou v něm určitá omezení, vypadá to i z toho, jak vypadají pozměňovací návrhy, že si budeme muset vyhodnotit po nějakém roce, dvou, jestli všechno, co tam je navržené, bude opravdu fungovat, anebo jestli třeba něco nebude klást zbytečné překážky. A já za to zmíním jednu věc, za tenhle princip vyhodnocování nových zákonů. Je tam navržený fond, který, já si osobně myslím, že by fungoval lépe, kdyby byl navržený na principu vkládání podílu ze zisku a nikoliv z kapitálu. A to se přesně bude muset ukázat v budoucnu, jestli to, k čemu jsme došli nějakými kompromisy, bude fungovat, anebo zda to je opravdu ten stavební kámen, který budeme do budoucna i dále upravovat.

Myslím si, že u těch nových zákonů musíme být otevřeni právě tomu druhému, budoucím rozšiřováním, ať už směrem od integračního podniku k podnikům třeba dalšího typu, jak jsou známé ze zahraničí, nebo i k úpravě vnitřního nastavení a regulací. Díky, že to už, doufám, brzy bude schválené a budou moci integrační sociální podniky se začít dál rozvíjet.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji paní místopředsedkyni Olze Richterové. V tuto chvíli vidím, že do obecné rozpravy se přihlásil taktéž pan předseda výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský. Pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vít Kaňkovský: Já děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych nejprve se vyjádřil se stanoviskem klubu KDU-ČSL. My velmi vítáme to, že po spoustě let, kdy se tady o podpoře sociálního podnikání, jeho rozšíření právě i na nejenom osoby se zdravotním handicapem, ale na osoby, které mají nějaký sociální handicap - už to tady zaznělo, jsou to lidé po výkonu trestu, ale jsou to také lidé po oddlužení, lidé, kteří už do života vstupují s nějakým sociálním handicapem, protože jsou třeba už z rozvrácených rodin a jejich životní perspektiva není jednoduchá i třeba z hlediska jejich absolvovaného či spíše neabsolvovaného vzdělání, tak si myslím, že v této oblasti měla Česká republika velký dluh, a já jsem rád, že tady máme dneska na stole tento zákon, který Česká republika potřebuje.

Samozřejmě jeho vznik provázela spousta debat a my jsme se do toho zapojovali už vlastně předtím, než vznikl návrh toho zákona v řadě pracovních skupin a diskusí se stávajícími provozovateli sociálních podniků, snažili jsme se od nich navnímat, jak oni to vidí. Ale samozřejmě ty názory jsou na řadu věcí různé a ten zákon se nerodil úplně jednoduše. KDU-ČSL ho podporuje, já jsem přesvědčený o tom, že pokud se nám ho podaří schválit, takže to bude velký krok k tomu rozšířit sociální podnikání právě i o tu skupinu sociálně handicapovaných a jako klub KDU-ČSL ho podporujeme.

Nicméně v rámci projednávání jednak ve výboru, ale v rámci navnímávání ještě i reakcí stávajících provozovatelů sociálních podniků, ale i těch potenciálních zájemců o to získat statut sociálního integračního podniku, si dovolíme navrhnout ještě variantně pozměňovací návrh k oblasti, které se ti stávající poskytovatelé bojí a mají z toho obavy, zejména z hlediska toho, že původně nastavené podmínky jsou poměrně tvrdé a oni sami říkají, že až demotivující. A já musím říci, že my jsme vlastně kolem té oblasti vytváření integračního fondu strávili asi nejvíce času, bylo to asi nejvíce střetové téma. Tady má do toho co mluvit Ministerstvo financí, ne vždycky jsme se tam potkávali v těch názorech a já za sebe obavy těch budoucích provozovatelů nebo budoucích adeptů na udělení statutu integračního sociálního podniku tak vnímám. Z toho důvodu jsme se pokusili ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí a v diskusi s Ministerstvem financí připravit ještě změkčení podmínek pro takzvaný integrační fond, a to tak, aby vkládaný kapitál se tam snížil, protože to byly ty největší obavy, které právě ti uchazeči v tuto chvíli mají.

V tom původním návrhu zákona bylo, že by vlastně měli vkládat do integračního fondu až 30 % vlastního kapitálu, což když si představíte, to opravdu není úplně malá částka. Proto jsme si po diskusi dovolili navrhnout, že by se tato částka snížila na 15 %, a to ještě rozloženo do tří let, to znamená, že by ty počáteční obavy mohly být tímto zmírněny. I tak ale ten určitý neklid mezi uchazeči dále trvá, a proto jsme navrhli nebo budu dneska načítat ještě jednu variantu - já za sebe říkám, že tu upřednostňuji - a tam ještě částku těch finálně 15 % snižujeme na 7,5 % s postupným náběhem během tří let, to znamená, 2,5, 5 a 7,5 %. A ta druhá varianta, za mě tedy o něco méně preferovaná, je 5, 10 a 15 %.

Takže budou to dva pozměňovací návrhy, ke kterým se pak následně vyjádřím nebo respektive přihlásím v podrobné rozpravě, a budu vás velmi prosit, abyste se alespoň pro jednu z těchto variant pak ve finálním hlasování ve třetím čtení rozhodli, tak, abychom dali zelenou tomuto zákonu jako celku. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji moc. V tuto chvíli máme otevřenou obecnou rozpravu. Pokud se - a vidím, že - už nikdo nehlásí do obecné rozpravy, tak já obecnou rozpravu končím. Případně se zeptám pana předkladatele a pana zpravodaje, zdali mají zájem v obecné rozpravě o závěrečná slova. Nemají.

A já zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy zdůvodněny. A do podrobné rozpravy se jako první hlásí paní poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Prosím.

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych se ráda přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který předkládám společně s kolegy Vítem Kaňkovským, Martinem Dlouhým, Janou Bačíkovou a Olgou Richterovou, který jsem nahrála do systému pod číslem 4864. Důvodem tohoto návrhu je předpoklad, že pouze jedna výše příspěvku by motivovala integrační sociální podniky k zaměstnávání osob se specifickými potřebami, s nižší mírou znevýhodnění, a nejednalo by se tak o vhodný motivační prostředek. Z tohoto důvodu navrhuji rozdělit osoby s těmito specifickými potřebami do dvou skupin, a to s lehčím sociálním znevýhodněním a s těžším, tím pádem bude na tyto dvě skupiny poskytován i diferencovaný příspěvek, a to v částce 1 000 korun za kalendářní měsíc a 2,5 tisíce za kalendářní měsíc. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Další, kdo se hlásí do podrobné rozpravy, je pan poslanec Vít Kaňkovský.

Poslanec Vít Kaňkovský: Ještě jednou dobré dopoledne, vážený pane místopředsedo, paní ministryně, páni ministři. Jak už jsem avizoval, chtěl bych se přihlásit ke dvěma sněmovním dokumentům. Ten první je sněmovní dokument 4887 a je to ta avizovaná varianta číslo 1 u integračního fondu, při vytváření integračního fondu se navrhuje v bodě jedna: integrační sociální podnik vytváří integrační fond, který odpovídá alespoň za a) 2,5 % vlastního kapitálu v období jednoho roku od okamžiku získání statusu, za b) 5 % vlastního kapitálu v období od uplynutí jednoho roku od získání statutu do okamžiku uplynutí dvou let od získání statusu, a za c) 7,5 % vlastního kapitálu v období od okamžiku uplynutí dvou let od získání statutu.

Pak to má další pokračování. Pak samozřejmě odkazuji na ten sněmovní dokument 4887. Je to za mě ta preferovaná varianta číslo 1, která je z mého pohledu nejvíce vstřícná k potenciálním žadatelům o statut sociálního integračního podniku.

A varianta číslo 2, to je sněmovní dokument 4888, tam už nebudu číst celou tu textaci, ale nominálně se to tam mění. Za první rok 5 % vlastního kapitálu, za druhý rok 10 % a 15 % vlastně po uplynutí dvou let od získání statutu. Je to tedy jakoby dvojnásobek. Pořád je to ale polovička toho, co je navrženo v tom vládním návrhu zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji a poslední, kdo se hlásí do podrobné rozpravy, je paní poslankyně Jana Pastuchová. Prosím.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já bych tady načetla dva pozměňovací návrhy za kolegu Aleše Juchelku, který předsedá, tak je nemůže načíst sám. Je to pozměňovací návrh načtený v systému pod číslem 4892 a 4893.

Pozměňovací návrh 4892 se týká čl. 1 v bodu 5, kde to odůvodním jenom tím, že podle dostupných dat z evidence náhradního plnění je dlouhodobě využíváno maximálně 58 % dostupného objemu limitu náhradního plnění. Z toho plyne objektivní potřeba postupného snížení stanoveného ročního limitu. Využití tohoto nástroje i pro obchodní podporu integračních sociálních podniků je potřebným krokem, avšak není jakýkoliv důvod ke zvýhodnění výše limitu ve prospěch integrovaných sociálních podniků, jak je navrhováno. Cílem přijetí zákona o integračním sociálním podniku je umožnit skutečné zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním.

A 4893, to je jen změna v části páté čl. 6 bodu 6 a je tam změna, že tento zákon nabývá účinnosti 1. ledna 2025 s výjimkou ustanovení čl. 1 bodu 6, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2026. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Vidím, že do podrobné rozpravy se už nikdo nehlásí ani z místa, já tím pádem končím podrobnou rozpravu. Vnímám pravděpodobně, že ani pan ministr, ani pan zpravodaj nemají zájem o závěrečná slova, tím pádem končím druhé čtení projednávání tohoto návrhu. Děkuji všem, panu ministrovi i panu zpravodaji.

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 13:06.