(pokračuje Aleš Juchelka)

15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 688/ - druhé čtení

A já poprosím pana předkladatele, kterým je, jak jsem říkal, pan ministr pro legislativu Michal Šalomoun, aby se ujal slova. Vážený pane ministře, máte slovo. Prosím.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Já děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych připomněl, co je v tomto návrhu zákona, který jsem představoval už v prvním čtení. Jde o zřízení funkce takzvaného dětského ombudsmana, který významně posílí ochranu práv dětí v České republice. My jsme jednou z posledních zemí v Evropské unii, které dětského ombudsmana nemají. Dovolte mi představit ty základní obrysy. Ta novela vlastně ustanovuje postavení a nezávislost budoucího dětského ombudsmana a také rozsah jeho pravomocí. Navrhuje se model dvou samostatně působících ombudsmanů, jednak toho dětského a stávajícího veřejného ochránce práv, a to v rámci stávající Kanceláře veřejného ochránce práv. Mezi pravomoci dětského ombudsmana by mělo patřit jednak tradiční vyřizování stížností proti postupu úřadů a dalších orgánů veřejné moci, vzdělávací a osvětová činnost o právech dítěte.

Velkou změnou a novinkou, kterou novela přináší, je kompetence, která by dětskému ombudsmanovi ve striktně vymezených případech umožňovala vstupovat v pozici vedlejšího účastníka do některých soudních řízení týkajících se ochrany práv dětí. Jedná se především o řízení ve věcech ochrany proti domácímu násilí, ve věcech péče soudu o nezletilé nebo řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče nebo zařízení sociálních služeb. Cílem je rozhýbat procesy tam, kde váznou, což má značný dopad na život dětí. Tyto případy lze odhadnout počtem na nižší jednotky desítek za rok a jsou to přesně ty smutné případy, kterým chceme naší novelou předejít. V novele je dále řešen způsob výběru vhodného kandidáta na dětského ochránce práv. Mohla by se jím stát osoba starší 35 let s právnickým vzděláním, která se v průběhu předchozích deseti let, nejméně pěti let, věnovala ochraně či prosazování práv dětí.

Novela umožňuje ucházet se o funkci ochránce práv dětí také soudcům a soudkyním, zejména těm, kteří projednávají opatrovnické spory. Věřím, že tato novela získá ve sněmově podporu, protože už při její přípravě to probíhalo takovým širokým konzultačním procesem a v pracovní skupině byla současná i bývalá zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, paní poslankyně Helena Válková, dále předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová, byli tam i zástupci ministerstev práce, sociálních věcí či spravedlnosti, a také poslankyně Marie Jílková, Eva Decroix, Pavla Pivoňka Vaňková, dále senátorka Adéla Šípová. Takže to bylo opravdu jako velmi rozkročené a myslím, že se nám podařilo uhníst poměrně funkční regulaci. Takže děkuji za její podporu.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji panu ministrovi. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání petičnímu výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru a výboru pro sociální politiku. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 688/1 až 5. Prosím, aby se v tuto chvíli nyní ujala slova zpravodajka petičního výboru a zároveň zpravodajka ústavněprávního výboru, paní poslankyně Helena Válková, informovala nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, milí kolegové.Tak jsme konečně ve druhém čtení tohoto zákona, novely zákona o veřejném ochránci práv. Víte, že už za minulého volebního období jsme se snažili prosadit tento zákon, a já se připojuji k těm pozitivním slovům pana ministra Šalomouna stran nadstranického projednávání nebo napříč politickým spektrem v zájmu lepší ochrany práv dětí v České republice, která, jak všichni víme, není dostatečná.

Jako zpravodajka musím konstatovat, že je to zřejmé, ta pozornost, naštěstí i na těch termínech, protože tisk byl rozeslán poslancům pod číslem 688 dne 26. 4. 2024. Za zhruba pět měsíců již byl projednáván, přikázán a ústavněprávní výbor doporučil jeho schválení bez pozměňovacích návrhů v té podobě, jak ho pan ministr předložil již 7. června 2024. Výbor pro sociální politiku, který překvapivě také dostal tento tisk k projednání, ho projednával dvakrát, jednou to projednávání přerušil, protože já osobně jsem podávala několik pozměňovacích návrhů, které si chtěli kolegyně a kolegové pečlivě prostudovat. Potřebovali nějaký termín, čili 19. 6. 2024 přerušil to projednávání, ale poté 11. 7. 2024 vydal také své doporučující usnesení, čili doporučuje schválit ve znění, jak ho předložil pan ministr Šalomoun.

A konečně petiční výbor, který je garančním výborem, projednal návrh, a ten převzal dva pozměňovací návrhy, takže se v tom usnesení, které bylo vydáno 10. července 2024, už objevily i dva pozměňovací návrhy. Já vám nebudu číst to, co znáte z usnesení ústavněprávního výboru a z usnesení výboru pro sociální politiku znovu. Jsou tady i zpravodajky příslušných výboru. Jenom jsem stručně popsala, že zde došlo ke schválení.

Pokud jde o usnesení toho petičního výboru, tak to si dovoluji načíst právě z toho důvodu, že jsem jednak pověřená a jednak hlavně tam došlo k těm změnám. To znamená, 2. července 2024 vydal usnesení petiční výbor pod číslem 688/5, aby vás to nepletlo, ono tam bylo předtím ještě technicky nedokonalé usnesení, takže bylo revokováno. A tohle je to ta finální verze pod číslem 688/5. A doporučuje Poslanecké sněmovně parlamentu přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna parlamentu vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů a dalších souvisejících zákonů, čili ten sněmovní tisk číslo 688, a to ve znění pozměňovacího návrhu. V čl. 29 se slovo ledna nahrazuje slovem července, čili nabyl by účinnosti, nikoliv 1. ledna 2025 ale až 1. 7. 2025, což asi všichni chápeme tím, že přece jenom jsme už na prahu října nebo konce září. Tak v této době by se nestačilo organizačně a personálně vše připravit.

Za druhé. V článku I bodě 7 se slova § 15 odst. 4 zrušují, v čl. I bod 21 se slova § 15 odst. 4 zrušují, v čl. I se za bod 32 vkládá nový bod 33 který, zní: V paragrafu, a to je teď to důležité, ten druhý pozměňovací návrh, který si osvojil petiční výbor, v § 15 odst. 4 zní: pro účely postupu podle odst. 1 až 3 se vůči Veřejnému ochránci práv nelze dovolávat povinnosti mlčenlivosti stanovené jiným právním předpisem nebo uložené smlouvou.

Poslankyně Helena Válková: Dosavadní body 33 až 49 se označují jako body 34 až 50. Vysvětlím srozumitelně. Jde o to, že už je tady prolomená mlčenlivost vůči veřejnému ochránci práv, nicméně v praxi není zatím specifikován způsob, jakým se zajistí to prolomení mlčenlivosti. A stává se nikoliv vzácně, že se různě ti příslušní odpovědní funkcionáři vymlouvají, že se musí zeptat jednoho nadřízeného, druhého nadřízeného, ten je na dovolené nebo je nemocný. A do té doby jde většinou o dotazy, které jim klade veřejný ochránce práv třeba ve vězeňských zařízeních a potřebuje okamžitou odpověď, nebo v uzavřených dětských zařízeních. A do té doby, než se toto jako vyřídí, no tak samozřejmě ta situace může doznat změny. Takže ten pozměňovací návrh reguluje tuto situaci v tom smyslu, že okamžitě, když se zeptá, tak se i zajišťuje způsob toho, jakým se zajistí tedy to prolomení té mlčenlivosti v tom smyslu, že ten odpovědný funkcionář nebo ta osoba, která byla dotázána ze strany veřejného ochránce práv, musí odpovědět.

To je smysl toho pozměňovacího návrhu, který si osvojil petiční návrh. Já jsem ho podávala. No a pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil, což se stalo, a já abych jako zpravodajka výboru o tom referovala. Takže to je, pokud jde o usnesení výboru. Čili sociální výbor doporučuje, ústavněprávní výbor doporučuje, petiční výbor doporučuje osvojit si dva pozměňovací návrhy.

A zůstaly zde ještě další pozměňovací návrhy, které shodou okolností teď nebudu jako zpravodajka (číst), ale já se k nim potom budu přihlašovat. A já jenom teď stručně řeknu, pane místopředsedo, jednu větu, abych je charakterizovala, a pak se k nim přihlásím. A ještě o nich můžu popovídat. (Prosím.) Takže děkuji. Je to pozměňovací návrh 4556, vložený 27. 6. 2024, který rozšiřuje kompetence v oblasti návrhu na zahájení řízení tak, aby byly vyvážené a odpovídaly kompetencím a té legitimaci vstupovat už do zahájených řízení. Čili dětský ombudsman by mohl, já to ještě potom podrobněji zdůvodním, vstoupit například, a to je podle toho vládního návrhu, do řízení ve věcech domácího násilí proti dětem. Ale zatím z nějakého ne zcela logického důvodu tam vypadlo, že když se dozví, že to domácí násilí je a není ještě zahájené to řízení, takže by mohl takový návrh podat. Jsou tam jiné návrhy a zrovna tenhle vypadl. Takže to je číslo 4556, Válková.

Další, je to participace dětí v hodnotícím procesu. Já budu, hned si dovolím komentovat i význam. Ten první pozměňovací návrh je obsahově zásadní, ten druhý je na našem zvážení. Mně osobně jako předkladatelce toho pozměňovacího návrhu se zdálo trošku řekněme na diskusi, aby děti, kterým je 12, 13 roků, se podílely na hodnotícím procesu výběru kandidáta na dětského ombudsmana. A navrhla jsem tam, jako je třeba hranice trestní odpovědnosti, školní docházka 15 let. Já jsem pro participaci a také naprosto jsem to podporovala, dětí na všech procesech, které se týkají veřejného zájmu ve vztahu k dětem. Třeba ve vztahu, kde má být zřízené koupaliště, kde má, aby mohly vyjádřit svůj názor, diskotéka a tak dále. Ale hodnotící proces ombudsmana, se mi zdálo, že přece jenom v těch dvanácti letech, nevím, jaká kritéria ty dvanácti, třináctileté děti do toho vnesou, čili jsem navrhla 15 let, zváží test. Je to návrh 4557.

Další návrh je pozměňovací 4558. To je zase významný návrh, protože já ho také v podrobné rozpravě ještě zdůvodním. Jde o rozdělení kompetencí mezi veřejného ochránce práv a jeho zástupce, kde na základě negativních zkušeností z minulosti, z jednoho období, kdy docházelo velmi často k medializovaným neshodám mezi veřejným ochráncem práv a jeho zástupkyní, se napevno stanoví v tom vládním návrhu, že když se nedohodnou do 30 dnů, tak automaticky spadnou velmi významné oblasti, které vám potom řeknu, ale ne tady, teď tedy, na zástupce veřejného ochránce práv. A to je zvláštní, protože pokud by je chtěl, tak stačí, kdyby někdo z vás nebo kdokoliv byl zvolen zástupcem veřejného ochránce práv, a řekne si, ale já bych chtěl mít tyhle kompetence, tak se prostě nedohodne 30 dní a dostane je podle toho zákona, což mi připadá tedy fakt absurdní.

Já vím, každé řešení má svoje plus a minus. Tohle je takové trošku zvláštní, ale možná pan ministr to ještě vysvětlí, co tím ten vládní návrh měl na mysli. Ty dva si osvojí.

a poslední, který nebyl osvojen petičním návrhem, tak to je... Ne, to je vlastně všechno, protože ten jeden byl nahrazený, takže to jsou vlastně ty pozměňovací návrhy, ke kterým já se ještě vyjádřím. Protože ten návrh 4561 byl navržen, nahrazen tím 4565, takže k tomu se nepřihlásím. Nebudu vám tímhle komplikovat hlavu. Jako zpravodajka musím říct, že to je jednoduchý tisk. Předcházející debata vůbec jednoduchá nebyla, trvala několik let a začala ještě v té době, když jsem byla zmocněnkyní vlády pro lidská práva. A nynější paní zmocněnkyně, jak zde bylo řečeno, ten vývoj dál podporovala, akcelerovala možná a myslím si, že jsme teď rádi, že o tom budeme už moci brzo hlasovat.

Za mě je to teď jako zpravodajka všechno a pak se přihlásím v podrobné rozpravě, respektive v té obecné rozpravě ještě, jak je tady zvykem, potom odkážu v podrobné na to zdůvodnění k těm svým zbývajícím pozměňovacím návrhům, které si ty výbory, které dostaly přikázány, tisk 660 (?) 688 zatím neosvojily. Děkuji, pane místopředsedo.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Nyní prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Jana Pastuchová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Tak výbor pro sociální politiku se s tímto sněmovním tiskem zabýval 10. července. Jsem také ráda, že jsme ve druhém čtení, a doufám, že schválíme tento zákon do konce volebního období.

A já si dovolím přečíst usnesení výboru pro sociální politiku z 51. schůze k vládnímu návrhu o veřejném ochránci práv, sněmovní tisk 688: "Po vystoupeních zástupce ministerstva pro legislativu Jana Kněžínka, zástupce veřejného ochránce práv Alexandra Schorma, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

I doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony;

II zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy." Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Tím pádem máme za sebou odůvodnění u všech výborů. Já otevírám obecnou rozpravu, do které jako první se přihlásil se svou žádostí pan veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Vážený pane ombudsmane, dobrý den. A prosím, máte slovo.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já rozhodně se nechystám dlouho zde hovořit, jsme ve druhém čtení, před (nesrozumitelné) hlasování. Chtěl bych jenom upozornit na několik bodů, které považuji za důležité. Hovoříme zde stále o dětském ombudsmanovi. Ale tento zákon přece mění tři zákony, především zřizuje lidskoprávní instituci na ochranu lidských práv NHRI.

Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček: O tom se ve veřejnosti nemluví a není to, je to mimo pozornost a obávám se, že většinou ani veřejnost neví, co by to mělo vlastně znamenat. A přesto tento zákon to zřizuje.

Na rozdíl od dětského ombudsmana je tato instituce více sledována Evropskou unií, má své vlastní orgány v Evropské unii, vyžaduje určitou akreditaci. Musí být absolutně nezávislá. Já si nejsem jist, zda tento zákon už od začátku tu nezávislost stanoví, nemá vlastní rozpočet, je součástí jiné instituce, čili to v této chvíli nechci říkat. Domnívám se, že nezávisle posuzování lidských práv v České republice ale je zapotřebí. Nikdo to totiž nedělá.

Mě už nebaví poslouchat, že Česká republika pořád diskriminuje a nevím, co všecko, zprávy, které přichází odkudkoliv. Já bych chtěl, aby tady byla nezávislá instituce, která řekne i do zahraničí, jak to je vlastně, co děláme proti té diskriminaci, co jsme všechno pro to udělali. A ne, že pořád diskriminujeme a někomu ubližujeme to. To se mi nelíbí.

K tomu však, aby byly splněny alespoň minimální předpoklady nezávislosti, je třeba, aby byl přijat pozměňovací návrh k písmenu 2a, jak na tom hovořila paní zpravodajka. Tam pokud by to bylo v tomto znění, nezávislost je ohrožena nejen veřejného ochránce práv, ale i samozřejmě i toho dětského ombudsmana. Pokud jde o toho dětského ombudsmana, je tam námitka, jestli to můžeme dělat my jako veřejný ochránce práv. My tam máme dětské oddělení, ale dělat to prostě nemůžeme, to, co ukládá zákon, protože nemůžeme zasahovat do občanskoprávních vztahů, k tomu nejsme zmocněni. Čili ty kompetence veřejného ochránce práv, tak dětského ombudsmana jsou mnohem širší, než je tomu u veřejného ochránce práv.

Já teď ve volební kampani slyším, kde co je prioritou v krajích. Dětská práva rozhodně prioritou nejsou, nejsou v naší republice. Zákonodárné (nesrozumitelné) schvalují soužití nebo setkávání nebo vztahy osob, kde koho, kde s kým, ale jak se to týká, práva dětí, jaká budou práva dětí z těchto vztahů? To myslím, je trošku mimo pozornost a samozřejmě zcela nezaslouženě. Jakoby neexistovala Deklarace práv dítěte, která ukládá, že dítě má právo znát své rodiče. To je, myslím, zcela mimo pozornost.

S velkými rozpaky slyším někdy u některých párů, jak si opatří dítě copak dítě lze opatřit? Kde se vezme dítě opatřené tak, aby neznalo (znalo?) své rodiče? To všechno jsou problémy samozřejmě nejen České republiky. A taky nemyslím, že by to ochránce práv mohl nějak změnit, ale alespoň by mohl říct nezávislé slovo k tomu. Nezávislé slovo, nezávislé, skutečně nezávislé na nikom, závislé ani na vládě, ani na své neodvolatelnosti, by mohl toto velmi (nesrozumitelné).

Čeká nás nebo vás i nás změna zákona o změně pohlaví na základě rozhodnutí Ústavního soudu a musí dojít jít ke změnám. Jak se toto dotkne? Změna pohlaví muže, ženy, ale rodičů? Jak bude tato změna působit na děti? Jaké bude vůbec postavení dětí a mladistvých v těchto věcech? To jsou všechno důležité věci, ke kterým by nezávislé stanovisko ochránce práv dětí mohl přispět.

Za důležité také považuji, aby ochránce práv dětí sjednotil tu praxi. Dneska právě práce o děti je rozšířena mezi sociální obory, kulturní, sportovní a všechny možné organizace, které vzájemně ne vždy se koordinují. A právě veřejný ochránce práv dětí by mohl kontrolovat, dávat dohromady tato stanoviska, sjednocovat tato stanoviska. to by, myslím, bylo velice zapotřebí.

Dámy a pánové, k tomu, abychom splnili objev funkce, o kterých jsem tady hovořil, a který tady budete hlasovat, jsou zapotřebí dvě věci. Jednak finance. Pokud tyto instituce nevybavíme dostatkem finančních prostředků, tak nebudou fungovat a vytvoříme Potěmkinovu vesnici, o které často hovořila paní zpravodajka. Budeme v Evropské unii hodní, vy jste to schválili, to je bezvadné, ale nebude to fungovat. A hlavně zklame to očekávání, které lidé očekávají zejména od toho ochránce právní dětí. Čili finanční (nesrozumitelné) je důležité.

No a druhé podle mého názoru důležité je výběr kandidáta. Bude to na vás, samozřejmě. Měl by to být člověk, který zná práva dětí, prakticky s nimi jedná. Soudce, učitel, já nevím. Pokud to bude politik, který (nesrozumitelné) institucemi, no tak uslyšíme jen obecné fráze a to by, myslím, bylo velké zklamání a neprospělo by to. Dámy a pánové, ochránce práv dětí by neměl říkat rodičům, jak mají děti vychovávat, ale myslím, že by bylo vhodné, aby říkal, jak by to bylo dobré. Věřím ve vaše šťastné rozhodnutí a děkuji vám, že jste mě vyslechli.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji panu veřejnému ochránci práv. Do obecné rozpravy je nadále přihlášen pan poslanec Stanislav Berkovec. I vám dobrý den, pane poslanče, a prosím, máte slovo.

Poslanec Stanislav Berkovec: Děkuji, pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeju vám pěkný den. A dovolte, abych navázal na váženého pana doktora Stanislava Křečka a podpořil filozofii vzniku nové lidskoprávní instituce našimi zkušenostmi z pracovní cesty petičního výboru v Itálii, kde se mnou byly mé dvě vážené kolegyně a kde jsme se mimo jiné také setkali na úřadu zastupitelstva Regionu Lazio s několika ombudsmany.

Itálie je specifická tím, že má toho hlavního ombudsmana a pak má specializované ombudsmany. A potom ještě jednotlivé provincie nebo autonomní oblasti, jednotlivé regiony mají taky své ombudsmany. Je to taková filozofie, že jsou prostě, že chtějí být blíž lidem. Mně se ta filozofie osobně velmi líbí a považuji to za velmi podnětné.

My jsme se setkali třeba s panem Mario Fardellim, který je předsedou Nejvyššího úřadu pro koordinaci veřejných ochránců práv v jednotlivých regionech a autonomních provinciích, který také spolupracuje s panem doktorem Křečkem. Takže opravdu ty zkušenosti přejímáme i ze zahraničí, tam, kde fungují.

Setkali jsme se s paní Monicou Sansoni, která je veřejnou ochránkyní práv Regionu Lazio pro dětská práva nebo s panem Sandrem Companionim, který je ochráncem práv vězňů. Takže já bych velmi rád podpořil, a myslím si, že na této cestě vybudování této lidskoprávní instituce jdeme správnou cestou nebo správným směrem. A myslím si, že i ta poznámka pana ombudsmana o tom, že nemůžeme vytvořit Potěmkinovu vesnici, ale fungující instituci, je tady na místě.

Pokud byste chtěli, tak ta zpráva má asi šest nebo sedm stránek, je velmi podrobná, (Ukazuje zprávu.) a je k mání na petičním výboru. Děkuji za vaši pozornost. Grazie, grazie tante.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Další, kdo je přihlášen do obecné rozpravy, je paní zpravodajka tohoto tisku, paní poslankyně Helena Válková.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom upřesním, že teď budu vystupovat jako poslankyně Válková, ne jako zpravodajka. Jde o ty tři pozměňovací návrhy, které bych si dovolila tady ještě jednou představit a vysvětlit vám, o co tady jde. Ty si zatím nikdo neosvojil, může si je osvojit Poslanecká sněmovna. Nejvíc a nejdůležitější je ten první pozměňovací návrh 4556. Ten návrh se týká právě rozšíření té aktivní legitimace zahájení řízení, kterého by se měl domoci dětský ombudsman.

Tím pozměňovacím návrhem se ta dosavadní jeho aktivní legitimace rozšiřuje velice logicky. Obdobně jako je to již v těch vstupech do již zahájeno řízení. Abych vám vysvětlila tu souvislost ustanovení § 8a odst. 1 zákona číslo 292/2013, o zvláštních řízeních soudních, už upravuje samozřejmě oprávnění ochránce práv podat návrh na zahájení soudního řízení týkající se dětí do takového občanského soudního řízení nebo do takového občanského soudního řízení vstoupit.

Poslankyně Helena Válková: Ten výčet, který je v zákoně, vychází zhruba z toho, co je oprávněno i státní zastupitelství. V tom zákoně z nějakých ne zcela úplně jasných důvodů, nesystematicky, a opravdu to není odůvodněné, se omezuje ta aktivní žalobní legitimace ochránce práv dětí pouze na řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče a o řízení o vyslovení nepřípustnosti držení v zařízeních sociálních služeb. Ale takových řízení je více, a proto se, kde je třeba zájem dítěte chránit, i tím, že když se o například domácím násilí dozví dětský ombudsman, tak nebude muset čekat a podá sám aktivně návrh na zahájení řízení. Proto ten pozměňovací návrh logicky rozšiřuje aktivní žalobní legitimaci ochránce práv i na řízení o přivolení k zásahu do integrity nezletilé osoby. Kdy jindy než toto, nebo co jinak než toto ve věcech ochrany proti domácímu násilí. To opravdu chci zjistit, pane ministře, proč teda tohle jste vynechali. Přitom vstupovat může, ale tady bude čekat?

Ve věcech určení nebo popření otcovství a ve věcech péče soudu o nezletilé. Opravdu v tomto ohledu si myslím, že ta malinká změna § 8a, kde se v odst. 2 jenom škrtají písmenka a doplňují ve věcech uvedených v odst. 1 písm. a) až f) může ochránce práv dětí podat návrh na zahájení řízení v případech, kdy toto právo svědčí dítěti, takže ještě se tím omezuje, je to právo, které svědčí dítěti. Takže já to ještě jednou tady vyčtu, udělám nebo přednesu ten výčet je krátký.

Takže ochránce práv dětí již teď může podle vládního návrhu vstoupit do zahájeného řízení. Samozřejmě že původně v tom návrhu bylo, že má i aktivní legitimaci, a nějak v průběhu legislativního procesu tam z neznámých důvodů mně vypadlo, takže já tam znovu vracím, aby to bylo logické a systematické přivolení k zásahu do integrity nezletilé osoby ochrany proti domácímu násilí, určení nebo popření otcovství, péče soudu o nezletilé, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče a vyslovení nepřípustnosti držení v zařízení sociálních služeb.

Takové, když už to děláme a chráníme to dítě, tak to udělejme důsledně, osvojení logicky z toho vypadá to tam ani není možné. Čili z tohoto pohledu je to, doufám, přehlédnutí. Doufám, že zatím není nějaký záměr. Já jsem toho využila dokonce i v předvolební debatě kandidátů do Senátu, kdy jsem položila otázku panu senátorovi Hrabovi a říkala jsem mu podpoříte, kdybyste zvítězil, a nebudu tam já tou senátorkou na Benešovsku, ale vy tam budete, podpořil byste tenhle návrh, a bylo tam poměrně dost mladých lidí, tak všichni s napětím očekávali odpověď, a já ji tady odcituji, a je to na záznamu, takže si to můžete zkontrolovat, a ta odpověď zněla zhruba v tom smyslu, že dětský ombudsman ano, pokud bude mít ale hodně těch kompetencí, které dosavadní ombudsman podle jeho názoru nemá, protože jenom doporučuje a nemůže být aktivní, což tedy zůstává v tomto ohledu. Ale mně se líbila ta jeho odpověď, takže jsem řekla fajn, mám tady svědky, když vyhraju já, pohlídám si to v Senátu.

Může vyhrát úplně někdo jiný, například vítěz z Nagana, pan senátor, pan kandidát na senátora Dominik Hašek. Ale pokud by vyhrál pan senátor Hraba dosavadní, tak mám jeho slovo, že se o to zasadí v Senátu, tak jsem zvědavá. A pokud bych se dostala já jako senátorka do Senátu, no tak logicky budu prosazovat, aby něco takového určitě prošlo. Čili tady velmi vás prosím, podívejte se na to a hlavně zjištěme společnými silami, proč najednou v legislativním procesu vypadlo to, co tam bylo, a to, co odpovídalo a korespondovalo. Vstup do řízení, aktivní legitimaci zahájení řízení. Pokud mi to někdo vysvětlí věcně, tak to budu akceptovat. Pokud je to jenom nějaká politická šaráda, tak takovouhle hru nehraju, protože jde o zájem dětí, a v tomhle směru se mnou není absolutně možné jakýkoliv kompromis uzavřít. A budu to stále kritizovat.

Pokud jde o pozměňovací návrh, takže to je pozměňovací návrh vložený pod číslem 4556, mimochodem k němu nebylo třeba na garančním výboru zaujato stanovisko. Bylo nás tam málo.

Pozměňovací návrh 4557 je ten méně závažný. A nechávám to samozřejmě na vás a nerada bych děti, které mě sledují, možná tak, aby se jich to dotklo, ale nejde tam o nic jiného než o to, že v tom výběrovém hodnotícím procesu bychom možná měli zvednout tu věkovou hranici, aby se ho zúčastnilo dítě starší těch 12 let. Já jsem tam navrhla hranici 15 let, protože i když český právní řád poskytuje vyvratitelnou domněnku, že dítě starší 12 let je schopno pojmout informace o soudním řízení a svůj názor před soudem projevit, podle § 861 odst. 2 zákona č. 89/2012, čili občanský zákoník, nejeví se vhodné, aby tato věková hranice byla rovněž určující pro zastoupení dětí v hodnotící komisi, která má za cíl posuzovat u kandidátů předpoklady pro výkon funkce ochránce práv dětí.

Mně se to zdá, mám desetiletého vnuka, když si představím, že bude za dva roky hodnotit kandidáta nebo by mohl hodnotit kandidáta na dětského ombudsmana, tak si myslím, že ano, v poradním sboru může být zastoupeno takové dítě naopak, a zřizuje se ta participace od 12 do 18, já to velmi vítám a velmi jsem to podporovala. Ale jako hodnotitel výběru dětského ombudsmana mi připadala příliš nízká, těch 12 let. Ale pokud zůstane, tak budu jako vy důvěřovat. A zřejmě předkladatele vedla dobrá myšlenka tady, aby i těm nejmladším dětem, dvanáctiletým, se dala možnost si vybrat svého dětského ombudsmana, který právě by ale měl mít tu aktivní legitimaci, když se jim děje domácí násilí, tak dát návrh na zahájení toho řízení. Takže to bylo vložené pod číslem 4557. A poslední návrh, blížím se ke konci.

Tak tady jde o ten podíl teda té moci zástupce veřejného ochránce práv a veřejného ochránce práv. A tady prostě jsem trošku na pochybách, jestli takové široké kompetence, které by získal zástupce veřejného ochránce práv jenom tím, jenom tím, že by si založil ruce v bok a řekl by no, já se nedohodnu s tím veřejným ochráncem práv, já si to vyčkám, já si to vymlčím se mnou, já chci ty kompetence a za 30 dní by je dostal. Já vám přečtu to dosavadní znění, které já navrhuji jenom škrtnout, vypustit, je to velice malá změna legislativní.

V současném znění je, pokud v uvedené lhůtě, to znamená těch 30 dnů od vzniku funkce zástupce, pokud v uvedené lhůtě nedojde ke vzájemné dohodě, nebo pokud veřejný ochránce práv pověření odvolá, platí, že zástupce veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí vykonává působnost veřejného ochránce práv podle § 1a odst. 1písm. a), c), e) až g). Takže když si to potom přečtete, co jsou to ta písmenka, co se pod nimi skrývá, no tak uvidíte, že jsou to velmi široké kompetence, například to řízení, respektive výkon té působnosti v oblasti té nově vznikající lidskoprávní instituce.

Tak tohle asi by se nikdy nemělo vymlčet, milé kolegyně a milí kolegové, tohle by se mělo skutečně nějak dohodnout a já věřím, že se ta situace, ale jsem pořád označována za příliš optimistickou až idealistickou až naivní, takže už se nebude opakovat ta situace, které jsme byli svědky nedávno, to znamená, ty neshody mezi veřejným ochráncem práv a zástupkyní a jeho zástupkyní. Podle jednoho špatného příkladu bychom neměli měnit zákony nebo je vytvářet. To jsou všechny moje návrhy.

Tento poslední návrh se týká čísla 4558, a já potom v podrobné rozpravě, do které se současně i hlásím, jenom velmi stručně na ně odkážu, protože odůvodnění jsem, až bych řekla velmi podrobné, všech právě přednesla. Pane místopředsedo, možná tady můžu i zůstat? Že bych... Anebo ne.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ne. Ještě v tuto chvíli se hlásí do obecné rozpravy pan kolega Kolovratník. A ještě budeme mít určitě možnost závěrečných slov. V tuto chvíli dávám slovo dalšímu přihlášenému, panu poslanci Kolovratníkovi.

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne. Já tady chci, kolegové a kolegyně, vystoupit z pozice předsedy volební komise Sněmovny a obrátím se teď tedy hlavně na předkladatele, řeknu v dobrém, v dobrém úmyslu, aby vnímali, abychom i zaznamenali a pak se domluvili na potenciálním problému nebo organizačním problému, který tady ta novela přináší nám dovnitř do Sněmovny právě z pohledu volební komise.

V té novele, která navazuje na předchozí zákon, jasně se počítá s tím, že tedy ochránce práv, respektive ochránce práv dětí volí Poslanecká sněmovna. To je standardní postup, na který jsme zvyklí a který tady organizuje volební komise. Ale nově, já to nebudu číst celé, ale nově tady v té novele je vymyšleno nebo navrženo, že pro účely hodnocení navržených kandidátů podle odst. 2 nebo 3, tedy kandidátů, které obdržíme jako Sněmovna, navíc zřizuje Poslanecká sněmovna hodnotící komisi složenou nejméně z devíti členů, které jmenuje ze zástupců vědecké a akademické sféry, občanské společnosti, národnostních menšin a dalších společenských skupin s přihlédnutím ke spravedlivému zastoupení mužů a žen. V případě členů hodnotící komise zřizované pro účely hodnocení kandidátů navržených na funkci ochránce práv dětí ještě navíc Sněmovna zajistí, je tam slovíčko "Sněmovna zajistí", zastoupení dětí a organizací zastupujících zájmy dětí v této komisi. Členem komise může být dítě, které dosáhlo věku 12 let. A navíc, to je poslední odstavec šestý, součástí hodnotícího řízení je pak veřejné slyšení kandidátů.

Já tady chci povědět, že teď už jsme v druhém čtení, a nechci kolegům ten zákon zdržovat a navrhovat nějaké odložení, abychom to ještě dopracovávali v zákoně. Ale upozorňuji, varuji, že je tu vymyšleno, a věřím, že v dobrém zájmu, že tedy Sněmovna pro účely té volby si ještě zřídí nějakou komisi, kterou bude vybírat jak tedy z občanské společnosti nebo ze zástupců dětských organizací a budou tam přítomny i děti, takže si i vnitřně budeme muset upravit podmínky práce té komise, je tady i řečeno podrobnosti o způsobu hodnocení kandidátů právě ze strany té komise.

Jenom velmi stručně připomenu, máme tady spoustu různých voleb. Když jsou to například volby do mediálních rad, tak si tohle obstarává mediální výbor. Vidím tady pana předsedu Nachera. Máme to v zákoně i stanoveno, že mediální výbor vyhlašuje veřejnou výzvu, pak zužuje počet kandidátů a tak dále. Když máme různé jiné druhy voleb, tak zas to třeba zajišťuje, navrhuje školský výbor, v jiném případě pan ministr kultury posílá návrhy. Tady to upraveno není, je řečeno jenom, že Sněmovna si zřídí. A já tedy z dosavadní praxe jsem se nikdy nesetkal s tím, že by toto organizovala přímo naše volební komise. Ta je vlastně jenom tím, kdo pak organizuje ty volby podle nějakých parametrů nebo nějakého zadání.

Takže chci, aby tady to upozornění nebo ta připomínka ode mě za volební komisi zazněla na mikrofon do stenozáznamu. Já za sebe navrhuji, abychom se potom domluvili, ať nezdržuji průběh projednání zákona, na nějakém vnitřním usnesení Sněmovny, jak by to vlastně ohledně té komise tady bylo připraveno. A teď prosím, je to můj subjektivní názor, na tom už se opravdu můžeme dohodnout a nejsme v žádném sporu, může to být gesčně buď pod petičním výborem, to by dávalo logiku, nebo mě napadá ústavně-právní výbor, který by si mohl vlastně ty podmínky sám nějak stanovit, navrhnout i třeba podávat právě výzvy do veřejnosti na podávání návrhu na členy té komise. A my v naší vnitřní komisi nebo volební komisi už bychom pak s tím mohli pracovat. Takže jenom tady na to chci upozornit, abyste s tím počítali, že i tohle budeme muset dopracovat, a není to potřeba řešit pozměňovacími návrhy, ale nějakou pracovní dohodou a vnitřním následným usnesením Sněmovny.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Do obecné rozpravy se dále z místa přihlásila paní místopředsedkyně Olga Richterová, poté pan ministr. A paní Richterová dává přednost panu ministrovi. Prosím, pane ministře, máte slovo.

Ministr pro legislativu ČR Michal Šalomoun: Děkuji za slovo. Jenom vlastně, jak říkal pan poslanec Kolovratník, my jsme nikdy neměli jako ambici tady nějak vytvářet nějaké organizační normy, jak má fungovat Sněmovna a podobně, takže bereme to, že je to jako vnitřní organizační problém, který si tady svým dovedným způsobem vyřešíte.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Další je přihlášena paní poslankyně a místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju. Opravdu velice stručně. Já jsem chtěla jenom doplnit, že se určitě zvládneme dohodnout na tom, jak to zorganizovat i vzhledem k tomu, že institučně to přece jenom bude do budoucna ukotveno při úřadu veřejného ochránce práv, takže to zas není, že by to nemělo nějaké i organizační a instituční zázemí.

A jenom k tomu, proč to projednáváme. Protože prostě systematicky ty nedostatky v ochraně práv dětí u nás nemá kdo řešit. Jsou to takové ty případy, které můžou vypadat jako exces, ale když se opakují roky a roky, tak je dobré, aby někdo je měl na zřeteli.

A já jsem chtěla říct jednu věc. Já jsem si opravdu byla velmi vědoma toho, jak je výjimečné to, že jsme se na té novele, na podpoře dětského ombudsmana dokázali shodnout napříč, že to navazuje na práci paní poslankyně Válkové v minulém období, že to navazuje na dlouhodobé debaty, kdy i paní vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková také dlouhodobě upozorňuje i ze své praxe, jak je ta pozice potřeba.

A jenom na závěr jeden příklad, který bude pomáhat tato pozice řešit. Byl to velmi medializovaný případ chlapečka, co byl dlouhodobě v nemocnici bez nějaké své pečující osoby. A protože byl v bezpečí, byl nakrmený, tak úřady neřešily, že to pro něj není dobré, aby maličké dítě bylo rok v nemocnici, když nemusí. To je přesně příklad toho, kdy je potřeba, aby někdo, kdo má zároveň jasně definovanou úřední pozici, protože nemůžeme připustit, aby do situací opuštěných dětí samozřejmě mluvil jen tak někdo, to by taky nebylo v pořádku, kdo bude moci rozpohybovat to dění v nejlepším zájmu dítěte. A tohle je příklad toho mazání oleje v soukolí, jak to nazývá pan ministr Šalomoun.

A já jsem chtěla jenom poděkovat, že jsme se dokázali opravdu na potřebnosti této pozice shodnout úplně napříč. Děkuju.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji paní místopředsedkyni. V tuto chvíli už nemáme nikoho přihlášeného do obecné rozpravy. Já se táži, zdali se někdo hlásí z pléna Poslanecké sněmovny ještě tady k tomuto bodu? Vidím, že ne, tím pádem končím obecnou rozpravu a požádám pana ministra o závěrečná slova, pokud má zájem. Nemá. Paní zpravodajka má zájem? (Hlásí se, ale až do podrobné rozpravy.) Ano. V tuto chvíli tedy, pokud se jedná tady o toto, a ne o závěrečná slova, tak otevírám podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A v tuto chvíli se přihlásila paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Na tabuli to právě není. Pane místopředsedo, děkuji vám, že jste mi dal slovo. Jenom odkážu na odůvodnění těch tří pozměňovacích návrhů, které byly vloženy do systému a před chvílí jsem podrobně zdůvodnila. Je to pozměňovací návrh 4556, pozměňovací návrh 4557 a pozměňovací návrh 4558.

Když už jsem tady, tak závěrečné slovo mi přece jenom dovolte. Já už si teď z toho průběhu opravdu myslím, že by se mohly 1. 7. 2025 děti dětského ombudsmana dočkat. A myslím si, že by to bylo velmi hezké, protože by tak mohly oslavit den dětí, který je 1. 6. Takže držte nám palce, ať legislativní proces dále bude probíhat jako tento. Děkuji.

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Už nevidím nikoho, kdo by se hlásil do podrobné rozpravy, tím pádem končím podrobnou rozpravu a končím i druhé čtení tady tohoto návrhu. Taktéž děkuji panu veřejnému ochránci práv Stanislavu Křečkovi, který byl účasten tomuto jednání právě tady o tomto bodu, a přeji mu hezký zbytek dne. Na shledanou.

Před námi je další bod, bod číslo

Aktualizováno 26. 9. 2024 v 22:51.