(pokračuje Olga Richterová)

226.
Ústní interpelace

které jsou určené právě předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dneska bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Sněmovny. Upozorňuji všechny poslance a interpelované členy vlády, že pokud budou vyčerpány interpelace na předsedu vlády Petra Fialu, pak bude ihned zahájen blok interpelací na ostatní členy vlády.

Ještě než předám slovo první vylosované poslankyni, tak načtu omluvy, kdy se omlouvá pan poslanec Oldřich Černý, a to od 14.30 hodin z pracovních důvodů, Robert Králíček od 12 hodin z pracovních důvodů, Karel Smetana od 14.30 hodin z rodinných důvodů, Pavel Svoboda do 10.30 hodin z pracovních důvodů a z členů vlády ministr Mikuláš Bek bere zpět svou omluvu z pracovních důvodů a taktéž pan ministr Jan Lipavský se omlouvá, a to od 14.30 hodin z pracovních důvodů.

A já nyní dávám slovo paní poslankyni Lence Knechtové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu a připravit se může pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, neustále jsme upozorňováni od partnerů v území na kritičnost celé situace v rámci digitalizace stavebního řízení. Dokonce Svaz měst a obcí vám zaslal apel na předložení adekvátních listin prokazujících, jak byl celý informační systém stavebního řízení vytvořen a s jakou architekturou. Digitalizace stavebního řízení je nutná a má moji podporu, ale musí být funkční a uživatelsky přívětivá. Co řeknete úředníkům, občanům a všem, co chtějí stavět a kolaudovat? Těm všem totiž digitalizace ve vašem podání a v podání vaší vlády značně zkomplikovala život. Jsou vystaveni právní nejistotě a je potřeba jim pomoci, protože oni za současné problémy nemohou. Stavební úřady nemohou pracovat a vysílají jasný signál, že nový systém je nefunkční.

Jak chcete zabránit, aby nedocházelo k porušování právních předpisů? Kdy budou úřady vzájemně propojeny, existovaly centrální statistiky, šablony a tak dále? Pořádání konferencí a mlčení situaci nevyřeší.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím, ujměte se slova.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem rád, že se opět setkáváme při interpelacích, a věřím, že otázky a témata, kterým se zde budeme věnovat, jsou ta, která zajímají veřejnost a občany, a také ty, kteří nás sledují, zdravím.

Pokud jde o otázku položenou paní poslankyní, která se týká nefunkčnosti systému digitalizace stavebního řízení, tak chci říct jasně, že se nebudu tvářit tak, že spuštění systému digitálního stavebního řízení proběhlo v pořádku a že všechno funguje. Částečně to funguje, ale s aktuální podobou nejsem spokojen ani já, ani vláda a systém se musí nadále zlepšovat. Chtěl bych ale říct, že problémy tady nenastaly 1. 7. letošního roku, a netvařme se, že předtím jsme tady měli výborně fungující stavební řízení. Opak byl pravda. Extrémní délka a komplikovanost stavebního řízení patří dlouhodobě mezi největší problémy naší země. Je to věc, která otravovala celá léta podnikatele, život lidí, odrazovala investory, prodražovala ceny nemovitostí, lidé si na to pravidelně stěžovali a dožadovali se změny.

My jsme byli od začátku připraveni celý ten systém předělat, a to znamenalo nejprve připravit a schválit nový stavební zákon a v návaznosti na to rozběhnout samotnou digitalizaci povolovacího řízení. Naším cílem bylo, a to je ve stavebním zákoně, aby ten, kdo žádá, tak jednal s jedním konkrétním úřadem, aby nemusel dokládat nesmyslné množství dalších údajů, aby se celý ten proces zjednodušil prostřednictvím portálu stavebníka a tak dál a tak dál. Ten přesun do digitálního prostoru měl zároveň odstranit zastaralé postupy, různé nesmyslné požadavky, přinést větší transparentnost, zjednodušit komunikaci všech zúčastněných občanů, developerů, úřadů. A naším cílem je ve finále zajistit konkrétní zrychlení, tak aby každý mohl počítat s tím, že jeho vlastní stavební řízení proběhne v době výrazně kratší, než tomu bylo dříve. Jsou tam jasné lhůty 30 dnů pro jednoduchou stavbu, 60 dnů pro třeba bytový dům.

Zavádění takto složitých systémů nebo rozsáhlých systémů je často provázeno problémy, ale samozřejmě naší snahou bylo a mělo by to být snahou každého, kdo takový systém zavádí, aby těch problémů bylo co nejméně. A digitalizace stavebního řízení je součástí také masivní modernizace, rozsáhlé modernizace a digitalizace státní správy, která probíhá úspěšně, a je mi líto, že problémy s digitalizací stavebního řízení, za které odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, i když odpovědnost je samozřejmě na vládě jako celku, na to vrhají určitý stín.

Já se tady nechci vymlouvat na problémy, které tu byly, ale připomenul bych, že rozjezd nového systému od počátku provázely určité komplikace. Stavební zákon byl schválen až na jaře roku 2023 a podmínkou vlastně pro to, aby se mohly začít soutěžit systémy, byla existence tohoto zákona. Proto se to všechno mohlo rozběhnout až na jaře minulého roku, kdy do termínu zbýval už jenom jeden rok. A sice jsme slyšeli rady, ať to odložíme, ale odložení nepřicházelo v úvahu kvůli podmínkám evropských fondů, respektive Národního plánu obnovy. Ano, byly tu připravené zakázky z minulého vládního období v hodnotě 1,9 miliardy korun z roku 2021 kdy, tento úřad, ministerstvo, vedla Klára Dostálová, ale ty byly vyhodnoceny jako předražené, nevyhovující a musely se tedy zrušit. A tohle způsobilo na začátku určité zpoždění. Dalším faktorem byl vliv rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže; Ministerstvo pro místní rozvoj dvakrát muselo zrušit zakázky a toto si vyžádalo taky určitý čas. A třetím problémem je mimořádné navýšení počtu žádostí, které stavebníci poslali na úřady těsně před začátkem účinnosti nového stavebního zákona.

Nemám čas teď mluvit o tom, co jsme udělali... (Předsedající: Ano, čas.) ...a jak se systém zlepšuje, ale vím, že je ještě jedna interpelace na stavební zákon... (Předsedající: Čas, prosím.) ...takže tam ten prostor mít budu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Ještě paní poslankyně položí doplňující otázku, takže bude ještě prostor pro krátkou reakci. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Děkuju, paní místopředsedkyně. Pane premiére, já se vás ptám jako krizového manažera na přesně ten okamžik, kdy prostě víme, že ti lidé mají vložené doklady v systému, že jim plyne lhůta 30 dnů, popřípadě v září 60 dnů, a oni nemají to rozhodnutí. A to rozhodnutí, kdyby si ho zakládali do nějaké složky doma, tak ještě jako řeknu, že se nad to nějak povzneseme, ale to rozhodnutí je klíčem k tomu, aby čerpali úvěr na koupi bytu, aby navýšili kapacitu školní družiny. Prostě jsou to významné stavby a my potřebujeme v tom území, aby tohleto se odšpuntovalo.

Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času a nyní s reakcí pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To máte pravdu, paní poslankyně. A nelze před tím zavírat oči, proto od začátku pracuje pan ministr Bartoš na odstranění těch problémů, které se objevily. Část těch problémů se daří průběžně zlepšovat. Ministerstvo zajistilo rozšířenou podporu uživatelů, zřídilo specializovaná call centra, která nabízejí pomoc stavebním úřadům tam, kde se dostávají do problémů. Bylo vydáno metodické doporučení pro kolaudování staveb. 23. srpna byla spuštěna nová verze národního Geoportálu územního plánování, probíhala pravidelná komunikace s uživateli tak, aby se odstranily ty hlavní problémy, postupně přibývají funkce, ta funkcionalita se zlepšuje prakticky každý týden.

Tyto opravy a vylepšení přispěly k tomu, že se do nového informačního systému už přihlásili, pracují s ním prakticky všichni úředníci, což na začátku byl problém.

Zvyšuje se počet i zahájených řízení, tedy za první dva měsíce jich systém evidoval už více než 16 000. Zapojily se do toho další organizace. Ministerstvo pro místní rozvoj rozšířilo svůj expertní tým. My se na vládě těm problémům s digitalizací stavebního řízení věnujeme prakticky na každém zasedání. Já jsem pověřil další tři ministerstva, dopravy, financí a ministerstvo průmyslu a obchodu, aby s ministrem pro místní rozvoj spolupracovala a pomáhala mu co nejrychleji najít to správné řešení nebo odstranit všechny ty problémy, které se tam objevují.

Jak už jsem říkal, od počátku se ty chyby, část těch chyb, podařilo odstranit. Ani z mého hlediska to není dostatečně rychlé a účinné a budeme pracovat dál na tom, aby ten systém fungoval dobře a byl hlavně jednoduchý pro všechny uživatele.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Radek Rozvoral, který byl vylosovaný jako druhý, a poté se připraví pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vaše vláda za své tříleté vládnutí zadlužila zemi o rekordní bilion korun a v tomto trendu nadále pokračuje. Počítá s tím i při stanovení státního rozpočtu pro příští rok a dále i výhledově pro roky 2026 a 2027. Takto vysoké rozpočtové schodky jsou i jednou ze základních příčin dlouhotrvající vysoké inflace a zdražování veškerých základních životních potřeb. Hnutí SPD i renomovaní ekonomové se shodují, že k takto vysokému rozpočtovému deficitu není v době, kdy nepanuje žádná mimořádná společenská situace či krize, absolutně žádný důvod. Vše se děje ze strany vlády v době, kdy má rekordní příjmy. Tyto nadstandardní příjmy nemá ovšem díky své schopnosti, ale díky své neschopnosti, jelikož nastartovala rekordní inflační spirálu, která na jedné straně okradla, všechny střadatele, důchodce a zaměstnance, a současně díky drahotě zvýšila nominální obraty v hospodářství, a tím i příjmy státu. V uměle vyvolané energetické krizi neudělala vaše vláda nic pro snížení cen za energie pro naše občany, naopak zajistila nejvyšší ceny energií v Evropě, a tím díky vzedmuté inflaci připravila každého občana či firmu až o třetinu úspor.

Místo toho, aby stát slušně zaplatil všechny občany, kteří svou prací tvořili celý život jeho bohatství, jim bere to, na co mají nárok ze zákona.

Z toho vyplývá i moje otázka. Počítáte při tvorbě státního rozpočtu pro rok 2025 i s takovými opatřeními, která povedou ke zlepšení finanční situace našich občanů?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, já oceňuji, že se věnujete problematice zadlužování státu, a to myslím bez ironie, protože ta problematika je důležitá pro dobrou budoucnost, zásadní pro dobrou budoucnost naší země a vlastně každého státu a cílem každé vlády musí být, byly zdravé veřejné finance, pokud možno vyrovnaný rozpočet a tak dál.

Nicméně jsem překvapen, že se na to ptáte mě, že tu otázku pokládáte mně, jste tady už druhé volební období, určitě si vzpomenete, že to byl někdo jiný, kdo to rekordní zadlužování naší země způsobil. Nebyl jsem to já, nebyl to pan ministr Stanjura, ale byla to vláda Andreje Babiše, která spustila rekordní zadlužování, na což upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad a na co upozornily také renomované zahraniční agentury.

Za naší vlády to tempo zadlužování klesá. Já tady náhodou mám k dispozici takový graf, kde se můžete podívat, jaký je pokles toho tempa zadlužování (Ukazuje graf přítomným poslancům.) právě za mé vlády. A platí to, k čemu jsme se zavázali, že budeme konsolidovat veřejné finance, že budeme postupně směřovat k vyrovnaným rozpočtům, a také to děláme. Jenom připomenu to, co jste tady mohli vidět. Z 5,6 % HDP, tedy deficitu veřejných financí v roce 2020, 5 % v roce 2021 /to ještě uvádím ta vylepšená čísla/, jsme se postupně dostali na letošní 2,3 % a příští rok na 2,1 % HDP.

Jenom přitom připomínám, že maastrichtská kritéria hovoří o 3 %. A pane poslanče, v absolutních číslech, mluvíme o snížení deficitu, je to téměř 200 miliard korun za toto volební období.

To, k čemu došlo za předcházející vlády, bohužel znamená, že máme dluh, který nyní platíme, a pro představu, Česká republika bude muset platit na úrocích příští rok 100 miliard korun a bez těchto dodatečných úroků bychom měli deficit o desítky miliard nižší.

A ještě přidám jedno číslo. To si myslím, že je taky zajímavé. Zatímco celkové zadlužení za vlády Andreje Babiše vzrostlo o devět procentních bodů, za mé vlády za srovnatelné období to bude 3,7 procentních bodů, tedy o méně než polovinu. I toto číslo ukazuje správný trend, který naše vláda nastavuje. Já samozřejmě nejsem spokojen. Já bych rád, kdybychom se ještě rychleji dostali k vyrovnanému rozpočtu.

Můžeme si říct, že výše plánovaného schodku by mohla být nižší. Ano, mohla, ale musíme si taky položit otázku, za jakou by to bylo cenu, za jaké by to byly náklady. Náš rozpočet na příští rok, přestože snižuje deficit veřejných financí, a přestože snižuje ten deficit v absolutních číslech, tak je jednoznačně prorůstový, na to jsem hrdý. Rekordní investice 250 miliard korun a máme projekty schválené, víme, kam budeme tyto peníze investovat, tak, aby se stavěly silnice, abychom zlepšovali infrastrukturu České republiky. A nedělat to by byla chyba.

Mluvím tu o konkrétních projektech od dostavby Pražského okruhu přes D35, a tak bych tady mohl pokračovat dál.

Ale ať nemluvím jenom o České republice, můžeme se podívat na srovnání s okolními státy, jak snižujeme tempo zadlužování. Určitě víte, jak jsou na tom státy ve V4 s výší salda veřejných financí. Náhodou tu mám zase ještě jeden graf. (Opět ukazuje přítomným graf.) Tady myslím, že to je velmi názorně vidět, jak si stojí Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi. Česká republika je z tohoto hlediska na tom nejlépe. A to si myslím, že také ukazuje odpovědnou politiku naší vlády v této věci.

Takže snižujeme deficit veřejných financí, snižujeme to tempo zadlužování a přitom rekordně investujeme, a to je dobrá zpráva pro budoucnost České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s doplňující otázkou pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Pane premiére, sám moc dobře víte, že na zásadní nebezpečí zvyšování zadlužení státu ze strany současné vlády ve své zprávě nedávno upozornil i Nejvyšší kontrolní úřad, který konstatoval, že zadlužování v České republice bylo vloni druhé nejvyšší v Evropské unii. Za poslední tři roky, kdy je u moci vaše vláda, se veřejný dluh České republiky navýšil o 50 % a už přesáhl hranici 3 bilionů korun. A vzhledem k tomu, že jste mi neodpověděl na moji otázku, tak ji položím ještě jednou. Počítáte při tvorbě státního rozpočtu pro rok 2025 i s takovými opatřeními, která povedou ke zlepšení finanční situace našich občanů? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já myslím, že odpověď zazněla a že je jasná. Aniž bychom omezovali investice do budoucnosti, aniž bychom ohrožovali prosperitu České republiky v budoucích letech, protože investujeme, tak dokážeme snižovat deficit veřejných financí. A dokážeme snižovat ten deficit jak v tom klíčovém parametru, tedy to je ten podíl k HDP, a jenom připomínám, že jsme převzali zemi, když deficit veřejných financí byl přes 5 % hrubého domácího produktu, příští rok dosáhneme 2,1 %. Jsme hluboce pod třemi procenty, což jsou maastrichtská kritéria, což tak obecně bývá považováno za hranici zdravých veřejných financí. Je to výsledkem kroků, které děláme, ozdravný konsolidační balíček a další a další věci, které vedou k tomu, že tempo zadlužování České republiky se výrazně snížilo.

K těm číslům, která uvádíte, já jsem už tady připomínal, že za vlády Andreje Babiše rostl dluh státních institucí o devět procentních bodů. Při všech krizích, kterým jsme čelili, a pomoci, kterou jsme museli dát na energie a další věci, tak za naší vlády se předpokládá navýšení dluhu o 3,7 procentních bodů, tak si tyto dva údaje srovnejte. Snižujeme tempo zadlužování, máme prorůstové rozpočty, každý rok snižujeme deficit veřejných financí. Za celou dobu mé vlády to bude kolem 200 miliard korun. To jsou prostě jasná čísla, která mluví o tom, že dáváme veřejné finance do pořádku, a je to dobře. A přitom neškrtíme ekonomiku, poučili jsme se z minulosti (čas) a naše rozpočty jsou prorůstové.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní přistoupíme k následující interpelaci. Pan poslanec Nacher je omluven, takže to bude interpelace paní poslankyně Bereniky Peštové a poté se připraví pan poslanec Zlínský. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, v článcích jsem se dočetla, že nám na Ministerstvu životního prostředí vysublimoval politický náměstek za TOP 09 pan Tesař. A dále v článku bylo uvedeno, že vy, jako vláda, jste byli informováni BISkou, tajnou službou, o jeho aktivitách, které zřejmě nebyly moc košer. Tak můj dotaz zní, jak jste se k tomu postavil vy jako premiér, protože tuto zprávu jste jistě dostal vy jako premiér, protože vy tyto zprávy dostáváte od BISky, jak jste se k tomu postavil, jaké opatření jste udělal? A myslím si, potom dám doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní má slovo předseda vlády Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní poslankyně, tady asi budeme moci ušetřit hodně času pro další interpelace. To, co obsahuje zpráva Bezpečnostní informační služby, komentovat nemohu a nebudu. A pokud vím, tak náměstek, jehož jméno jste zmínila, tak už náměstkem není. To je myslím všechno, co se k tomu dá v tuto chvíli říct.

Naše personální politika, tak se jmenuje vaše interpelace, je určitě odpovědná. Vyvozujeme rychlou odpovědnost z jakýchkoliv pochybení a kroků, které narušují etiku, kterou očekáváme od politiků a lidí, kteří pracují pro stát, ale k tomuto případu žádný další komentář dávat nebudu a ani nemohu.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A je zájem o doplňující dotaz, paní poslankyně? Prosím.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Pane premiére, já jsem nečekala, že mi řeknete úplně stručný nebo nějaký velký obsah toho, co jste dostal nebo jakou jste dostal zprávu od tajné služby. I novináři byli jako víc sdílní. Napsali, že Tesaře smetl úklid po lomu ČSA, tiše zmizel z ministerstva. Já jsem očekávala, že mi třeba řeknete, jak jste se k tomu postavil. Že třeba vás zajímalo, jestli tam opravdu něco takového bylo, protože ty články jsou jednoznačné, tam už je to řečeno, že to bylo ohledně dolu ČSA a jeho, a zmíněné přirozené sukcese, kterou tam pan Tesař razil. A já jsem jenom od vás chtěla vědět, jak jste se k tomu zachovali jako vláda. To znamená, jestli jste to stopli nebo jestli v tom dál pokračujete. To znamená, že sice vysublimoval pan Tesař a teď nám vysublimují miliony nebo ty miliardy, co tam jsou, nebo budou nebo měly by tam být na těch účtech. Jako očekávala jsem, že spíš mi řeknete ten váš postoj té vlády k tomu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A já vnímám zájem o reakci.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Postoj jsem vám řekl. Co jsem mohl komentovat, jsem komentoval. A myslím, že to základní sdělení je, že pan náměstek Tesař už není náměstek. A v ničem, nevím o ničem, co by mělo pokračovat a bylo problematické nebo nelegální, nic problematického a nelegálního bychom netrpěli a nedovolili, aby fungovalo pod vedením naší vlády nebo v době, kdy naše vláda spravuje zemi. To je všechno, co se k tomu dá říct. A všechno ostatní je na jiných lidech a orgánech, aby to popřípadě komentovali nebo o tom informace sdělovali. Můj úkol to není. Já respektuji to, že byla provedena výměna ve funkci náměstka. Myslím si, že to je všechno, co se k tomu v tuto chvíli dá říct. To, co se objevilo v médiích, je určitě hodno pozornosti, ale není možné, abych to nyní dál komentoval.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A my přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Vladimír Zlínský, poté se připraví pan poslanec Kolovratník.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, vážený pane premiére, dovolte, abych zde zmínil jednu z nejdůležitějších nepříznivých tendencí, které ohrožují integritu, ale i existenci současných rozvinutých společností, a to je pokles porodnosti a hlavně úhrnné plodnosti, která udává počet nově narozených dětí na jednu ženu ve fertilním, tedy plodném věku v dané populaci a v daném čase. K razantnímu zlomu v tomto směru došlo v České republice v roce 2022, kdy poklesla úhrnná plodnost hodnoty 1,83 v roce 2021 na 1,62, tedy o celých 11 %. V roce 2023 tento meziroční propad dále pokračoval, a to o dalších 10 % oproti roku 2022 a údaj úhrnné plodnosti poklesl na 1,43. Dle údajů z tohoto roku tento proces i nadále prograduje, jelikož meziroční propad do dubna 2024 byl opět přes 4 %. Oproti roku 2021 se narodilo v roce 2023 o cirka 20 000 méně dětí, což znamená, že hodnota porodnosti poklesla na úroveň nejnižších hodnot konce devadesátých let minulého století.

Proto se vás jako odpovědného představitele této vlády ptám, zdali jste provedli analýzu tohoto stavu, jaké jsou její závěry a jaké navrhujete krátkodobé i dlouhodobé opatření na základě této analýzy, které zvrátí tento nepříznivý trend? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní má slovo předseda vlády České republiky Petr Fiala. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, porodnost v České republice je skutečně na nízkých hodnotách a je pravda, že rok 2023 je slabší, pokud se týče nově narozených dětí. Počty novorozenců skutečně klesly ve srovnání s předloňským rokem zhruba o 9 %. Podle odhadů, které máme, tak se v roce 2023 narodilo zhruba 91 000 dětí. V předcházejících letech to bylo mírně nad 100 000, což tady tento trend dokládá. Bohužel, není to výkyv v jednom roce, ale ten trend je dlouhodobý. Od roku 2018 klesá počet nově narozených dětí ze 114 000 až tady na ta čísla, která se nyní zmínil.

Když se podíváme ale kolem, tak vidíme, že podobný trend je v celé Evropské unii, kde je navíc ještě v průměru menší porodnost. Míra porodnosti, tedy průměrný počet dětí na jednu ženu, byl v roce 2018 v Evropské unii 1,54 a v České republice 1,71. Tedy Česká republika na tom byla lépe než průměr Evropské unie. To trvá. V roce 2022 v evropské unii porodnost 1,46, v České republice 1,64. Je tedy jasné, že my jsme mírně nad průměrem, Česká republika nad průměrem Evropské unie. Jsou země, kde je situace horší, Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Maďarsko, ale jsou země, kde ta situace lepší, což je třeba Francie, Bulharsko, Rumunsko. Celkově, a to někdy bývá taky zdůrazňováno, počet obyvatel v České republice roste, nyní jsme na čísle 10,85 milionu obyvatel, na konci roku 2021 to bylo 10,51 milionu obyvatel. Ale důvodem je zejména migrace, to je potřeba říct, není důvodem vyšší porodnost.

Není to jedno, je to problém, který bude do budoucna tlačit na důchodový systém, pracovní sílu. Může to ovlivňovat příliv zahraničních investic a je potřeba s tím něco dělat. Děláme k tomu reformní kroky. Ne vždycky je opozice podporuje, ale děláme opatření, která pomohou, a to v oblasti rodin, trhu práce, školství a nakonec i důchodového systému, což s tím taky souvisí.

Připomenul bych některá opatření pro rodiny, což jsou ty kroky, které tomu mohou mírně napomoci, ale ten problém to úplně neodstraní. Opatření, která jsme udělali pro rodiny: flexibilní zákoník práce z hlediska rodin obsahuje podporu slaďování rodinného a pracovního života pro rodiče malých dětí, možnost na základě DPP, DPČ dělat stejný druh práce, který vykonávali před nástupem na dovolenou, zaručený návrat na stejnou pracovní pozici, na stejné pracoviště pro zaměstnance vracející se z rodičovské dovolené před dosažením druhého roku věku dítěte, zkrácení výpovědní doby na jeden měsíc a tak dál a tak dál. Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem na základě dohody se zaměstnavatelem a řada dalších kroků, které vedou k tomu, že se dá lépe sladit rodiny a pracovní život.

Udělali jsme také kroky, které umožní navýšit kapacity v mateřských školkách, kde se daří snižovat počet dětí ve třídách a přitom navyšovat kapacity. Od roku 2020 do roku 2023, kdy máme k dispozici data, přibylo více než 11 000 míst v mateřských školkách, z toho 82 % ve školkách zřizovaných obcemi, zvýšili jsme počet vyučujících v obecních školkách, a to na 32 000. Výrazně jsme zlepšili i vybavenost školek, zlepšujeme podmínky pro péči o nejmenší děti, podmínky pro rodiče. Zavedení pětiprocentní slevy na pojistném pro zkrácené úvazky. Sousedské,dětské skupiny, už jenom telegraficky vyjmenovávám kvůli času. Vláda schválila v květnu také záruku míst v dětské skupině pro tříleté děti. A tak bych mohl pokračovat. Těch opatření je celá řada a snažíme se (Předsedající: Čas!) tomuto trendu čelit.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A pan poslanec má zájem o doplňující otázku.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážený pane premiére, děkuji za některé odpovědi, které jste tady řekl. Ale nicméně já budu trochu torpidní a chtěl bych slyšet, jaký máte názor na to, že ty rozvinuté civilizace nebo společnosti se potýkají s tímto problémem poklesu porodnosti či úhrnné plodnosti, protože to jste tady neřekl. A protože vlastně z těch problémů bychom se pak měli odrazit, jak je vlastně budeme řešit.

Já jsem rád, že jsme mezi slepými jednookým králem, ale nicméně vzhledem k tomu, že nám klesá ta úhrnná plodnost, která je relativním číslem, která nám jasně říká, že ten zlom začal v roce 2022, že lidi se začali chovat jinak, přistupovat k zakládání rodin a početí svých dětí, tak měli bychom si říct, proč v roce 2022 došlo k tomuto zlomu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A reakce předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Tak ptáte se na můj osobní názor vlastně. Tak ten vám řeknu. Já jsem schválně jmenoval nebo připomínal ta čísla, abychom viděli, že to není výkyv v nějakém jednom roce, že to je dlouhodobý trend v České republice a je to hlavně dlouhodobý trend v Evropě, ale i v řadě jiných zemích. Ano, mohl bych vám tady dávat odpovědi, které nabízí kolegové sociologové, politologové a další, kteří se z různých aspektů, hledisek demografií zabývají. Ale to asi není to podstatné. Spíš si klaďme otázku, nakolik to a jakými prostředky může řešit politika. A tady si myslím, že my můžeme dělat jenom to, co děláme, a to znamená zlepšovat podmínky pro zakládání rodiny, odstraňovat všechny obavy, které by lidé mohli mít z toho, že budou mít děti a že budou vytvářet rodiny. A dělat všechno pro to, aby zde neexistovaly nějaké sociálně ekonomické překážky. Já jsem vám tady uváděl řadu příkladů, co jsme udělali za opatření, která by v tomto smyslu mohla fungovat, ale myslím si, že toto není jádro toho problému. Ten leží jinde a není asi ani úkolem politika, aby na ty otázky odpovídal. Nicméně můžeme jít příkladem. Tak já mám tři děti s jednou ženou, tedy 3,0 na jednu ženu, a tím si myslím, že sám naplňuji ten požadavek na to, abychom zvyšovali porodnost a bránili tomu, aby společnost vymírala.

To je vše, co k tomu mohou z osobního hlediska říct.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a my postoupíme dál. S další interpelací vystoupí pan poslanec Martin Kolovratník, připraví se poté pan poslanec Kukla. Prosím, ujměte se slova.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobré odpoledne, pane premiére, za mě emisní povolenky EU ETS II. Tisk 697 který, máme tady ve Sněmovně, a pane premiére, dopředu říkám, a prosím, nevymlouvejte se nebo nereagujte ve své odpovědi na předchozí vládu, na Babiše, ale reagujte na dobu svého působení ve vládě a na vaše konkrétní vyjádření Petra Fialy, kde jste říkal nedopustím zvýšení cen emisních povolenek, nedopustí naše vláda to, aby dopadly na občany.

A já rychle zrekapituluji, že ta evropská směrnice, respektive její část, která se vztahuje, a teď cituji z důvodové zprávy tisku 697 na spotřebu paliv, na paliva, tuhá, kapalná, plynná, používaná k vytápění budov, plyn na vytápění budov, na silniční dopravu, energetiku, průmysl, stavebnictví, na stavění budov. A jak jsem se doptal a mám potvrzeno, i na městskou hromadnou dopravu. To všechno je naší povinností přijmout, pracovat s tím a vaše vláda to zatím z té směrnice, z toho tisku, který tedy máme, vyjmula. Nemusím to rekapitulovat, jak ten tisk probíhá, měli jsme ho na hospodářském výboru a zatím do legislativního procesu dáváte pouze tu jednu část, to monitorování, sledování a výkaznictví.

Ale pane premiére, my tomu říkáme zákon o zelené přirážce, prostě máme to tady a je to tady na stole.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Ale pane premiére, my tomu říkáme zákon o zelené přirážce, prostě máme to tady a je to tady na stole. A já vás prosím v téhle interpelaci o jasné odpovědi. A prosím, buďme féroví. Ne výmluvy, ale jasné odpovědi. Proč to odkládáte až na dobu po volbách, proč to máte rozděleno. Jak budete pracovat s pozměňovacím návrhem vašeho stranického kolegy poslance Krále, který to tam všechno do toho zákona dodává, zavádí? Jak se k tomu koalice postaví? Pokud k tomu dojde za této vlády, za budoucí, tak pokud to bude za této, jak budete chtít kompenzovat dopady toho zdražení na rodiny? Máte připraveny nějaké varianty, kroky A, B, C, D a tak dál? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času. A nyní má slovo předseda vlády pro svou odpověď. A já předávám slovo, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče. No, to je dobré. Nemluvte o těch příčinách, nemluvte o tom, kdo ten požár založil a proč to všechno hoří, ale mluvte jenom o tom, jak to teď budete hasit, ale ono často spolu souvisí, kdo to způsobil a jak jsme k tomu dospěli. Tak jenom tady opravdu připomenu, a nebudu se vracet k Green Dealu, kdo ho schválil a kdo schválil klimatický zákon. Já myslím, že to všichni dobře víme, Andrej Babiš, Richard Brabec.

Ale já jenom tady připomenu tu rámcovou pozici, kterou schválila minulá vláda, která se týká přesně toho, na co se ptáte. Nechápu, proč bychom to neměli připomínat, protože i to byste měli vysvětlit, proč jste tehdy, nebo vaše vláda napsala, že zpoplatnění emisí v oblasti budov a silniční dopravy by mělo přispět k rychlejšímu rozšíření bezemisních technologií, což považujeme za žádoucí. To je dost silné prohlášení, to považujete za žádoucí. Tak jste to považovali za žádoucí, tím jste položili základy těch opatření, o kterých mluvíme, které jste tehdy podporovali. A teď se tváříte, že o nich nevíte.

A ano. Pak probíhaly některé navazující legislativní akty i v době, kdy jsme měli české předsednictví. Nemusím připomínat, že předsednictví nedisponuje žádným právem veta, ale plní roli moderátora, musí získat kvalifikovanou většinu pro ta rozhodnutí. A vyslyším vaši prosbu nebo výzvu a nebudu tady třeba připomínat hlasování jedné z nejzelenějších frakcí v Evropském parlamentu, frakce Renew Europe, jejichž součástí hnutí ANO v té době bylo.

A taky třeba postoje poslanců Občanské demokratické strany, abychom teda věděli, kdo je hasič a kdo žhář.

Ale teď k tomu, co má vláda udělá a čeho jsme dosáhli, když se snažíme eliminovat dopady na Českou republiku. Úprava směrnice Euro 7 bez zpřísnění emisí uhlíku. Česká republika získá do roku 2030 více než 1 200 miliard korun na úsporná opatření a další investice. Teplárny získají zdarma část emisních povolenek, a tedy nebudou muset zdražovat. Toto všechno má konkrétní pozitivní dopad na občany. Systém nových povolenek. A to jsme taky vyjednali. Obsahuje mechanismy proti růstu ceny, takže se nemůže stát to, že by třeba pohonné hmoty zdražily o desítky korun, jak tady někdo straší. Přehodnotí se ukončení prodeje nových spalovacích motorů v roce 2026. My budeme požadovat revizi tohoto rozhodnutí.

Vyjednali jsme revizní klauzuli pro zavedení nového systému ETS 2, která umožní odsunutí náběhu o jeden rok. To jsou konkrétní kroky a to jsou konkrétní výsledky toho, co jsme vyjednali a jak prostě korigujeme ten už rozjetý vlak.

A co chceme do budoucna? A tam věřím, že bychom se mohli shodnout a mohli bychom postupovat třeba v některých věcech i společně, a to možná doufám příliš, chceme revizi některých přijatých závazků, zákaz spalovacích motorů, nařízení v oblasti zemědělství, to se teda mimochodem už děje, tam jsme úspěšní s tou revizí některých přijatých závazků. A chceme také revizi náběhu systému ETS 2. A já bych považoval za vhodné tento systém odložit.

Myslím si, že je to i nutné, protože Evropská unie pořád čelí důsledkům energetické krize. To ovlivnilo rychlost přechodu na obnovitelné zdroje. Nejde to tak rychle, jak někteří plánovali. Stejně tak opatření, která měla eliminovat růst cen paliv a energií, například rozšíření elektromobilů, přechod na jiné typy vytápění, tak nejdou podle plánu. My jsme před tou rychlostí varovali dlouhodobě, takže my se budeme snažit, aby tento systém byl odložen. A budu rád, pokud tyto návrhy podpoří i opozice. A to i přesto, že třeba s tím zaváděním ze začátku souhlasila. Ale doba se změnila a myslím si, že je potřeba na tom odložení pracovat společně. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní doplňující otázka pana poslance Kolovratníka. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane premiére, ta reakce v úvodu byla opravdu zbytečná. Není potřeba, nepotřebuji od vás znovu se vracet k tomu, kdo to způsobil a kdo za to může. Buďme vstřícní. A vy jste řekl, že na to můžeme spolupracovat, protože možná chcete moc. No, nechcete moc. Když se přijdete podívat na hospodářský výbor, tam jsme se všichni shodli na tom, že tu část směrnice to EU ETS 2 chceme revidovat, že na tom máme shodu koalice a opozice.

Vaši kolegové v hospodářském výboru, nejen z ODS, ze všech koaličních stran jsme to viděli všichni naprosto stejně. A tak tedy, ať jsme vstřícní, ať jako tu podanou ruku si zkusíme k sobě přiblížit, tak já teď dávám konkrétní otázku, dvě otázky. Jak budou poslanci ODS a koalice reagovat, hlasovat na pozměňovací návrh pana poslance Krále? To za prvé.

A pokud říkáte, že to chcete revidovat, tak a neberte to útočně, jestli zůstane pouze u vašich slov z 12. září tady při interpelaci, anebo jestli přijdete s konkrétními kroky. Za nás v hospodářském výboru (Předsedající: Čas.) můžu říct, že jsme připraveni. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: To myslím, že není úplně podstatné, co říkám tady na této interpelaci, byť za každým svým slovem stojím. Podstatné jsou ty kroky, které jsme už udělali, a ty jsem vám tady vyjmenoval, a myslím, že nejsou malé, a samozřejmě budeme dál jednat na evropské úrovni tak, abychom dosáhli toho, o co tady usilujeme, a doufám, že tentokrát už i s podporou napříč politickým spektrem v České republice, což jsme předtím, když jsme se snažili o to, jako třeba Občanská demokratická strana, tak jsme podporu neměli.

Pokud se to změnilo, tak to mohu jenom přivítat. Vidíte, jak dneska tady vstřícně to pěkně probíhá. A pokud jde o tu vaši konkrétní otázku, návrhy kolegy pana poslance Krále. My je nebudeme podporovat jako Občanská demokratická strana. A pokud jsem dobře informován, tak ani on sám pro ně už nehlasoval při jednání výboru. Takže takto si myslím, že jsem odpověděl naprosto jasně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A následující interpelaci přednese pan poslanec Martin Kukla, poté se připraví pan poslanec Jiří Mašek. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážené kolegyně, kolegové. Já jsem teďka za poslední tři týdny sjezdil Vysočinu křížem krážem a zjistil jsem, co si lidé myslí. Pane premiére, já vám řeknu, co si lidé myslí, co jste pro ně tady za to volební období udělali.

Vy jste zrušili EET, které mohlo přinést desítky miliard do rozpočtu. Místo toho jste zvedli daně, zavedli jste korespondenční volbu, abyste měli asi ještě šanci se udržet u moci, protože ta čísla ze statistického úřadu vám říkají, zaveďte korespondenční volbu a možná dostaneme nějaký ten hlas ze zahraničí navíc. Ale že lidé ztratí důvěru ve volby, to vám je asi jedno.

Snížili jste valorizaci důchodů. Každému seniorovi jste vzali tisícovku měsíčně, no a jak jste to schvalovali tady v Poslanecké sněmovně, vzpomeňte si. V nehorázných podmínkách jsme tady byli přes noc jenom proto, abyste tu tisícovku každému seniorovi vzali, dokonce ve stavu legislativní nouze. Drahé energie lidé trápí.

 

Poslanec Martin Kukla: A co jste jim vzkázali? Zastavíme ruský plyn! A jaká je realita? 65 % ruského plynu stále proudí do České republiky. Zrušili jste pobočky pošt a finančních úřadů, zdvojnásobili jste daň z nemovitosti a dali jste na ni ještě inflační doložku, zvýšili jste DPH u vodného, stočného, u piva, opravy kol a také u sportovních a kulturních akcí. Zrušili jste příspěvek na stavební spoření, dokonce pro mladé rodiny, což je nepochopitelné, jste zrušili odpočet na školkovné. Zvyšujete spotřební daň na naftu, zvýšili jste dálniční známku opět s inflační doložkou, to znamená, že se bude každý rok zvyšovat. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: A nyní se ujme slova předseda vlády, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vy jste tu svoji interpelaci poeticky nazval "vláda selhala" a argumentujete tím, jak jezdíte po republice. Já také jezdím po republice a setkávám se s občany a mám ty reakce úplně jiné než vy. Myslím, že můžeme nechat na občanech, aby za rok ve volbách rozhodli o tom, jestli jsme selhali, nebo jsme neselhali. Určitě to nebude na základě vašeho výroku.

Ale já bych tady připomenul některé věci, které vláda udělala a které se pozitivně projevují na tom, v jaké kondici je dnes Česká republika. Na rozdíl od vaší vlády minulé my investujeme do budoucnosti. Za volební období otevřeme 207 kilometrů nových dálnic, 322 kilometrů nově zahájených staveb dálnic bude za naše volební období, 177 rekonstruovaných nádraží za volební období, 307 kilometrů modernizovaných železničních tratí. A tak bych mohl pokračovat. Výrazným způsobem pohneme s tím, co byl velký problém této země, a to je nevyhovující dopravní infrastruktura.

Investujeme do bezpečnosti. Za mnou sedí tady paní ministryně obrany, připomenu jen rozhodnutí o stíhačkách, vrtulnících, nákladních automobilech, tancích. Investujeme do budoucnosti tak, aby se lidé mohli i v příštích letech cítit bezpečně. Opět napravujeme to, co se tady zanedbalo - modernizace Armády České republiky.

Podporujeme hospodářský růst nejenom tím, jaké sestavujeme rozpočty a jak investujeme, ale i přípravou flexibilního zákoníku práce. Já jsem tady už připomenul slaďování rodinného pracovního života, což je důležité a na co lidi dlouho čekali. Ale flexibilita zákoníku práce, o které tady v Poslanecké sněmovně opakovaně mluvíme, je důležitá i pro to, abychom vytvořili lepší podmínky pro firmy, vytvořili lepší podmínky pro investory a abychom si poradili s určitým problémem, který Česká republika má, a to je nedostatek pracovních sil. Mohl bych připomínat zkrocení inflace, antibyrokratické balíčky, kterými jsme ulehčili život podnikatelům, především těm drobným a středním, na kterých nám zvláště záleží.

Pokud jde o životní úroveň, zvyšujeme reálné mzdy. Schválili jsme automatickou valorizaci minimální mzdy pro ty, kteří minimální mzdu pobírají. Udělali jsme kroky, které zlepšují také pohyb na pracovním trhu, rozvoj celoživotního vzdělávání, rozvoj duálního vzdělávání, konečně podnikatelské mise do zahraničí, rekordní zahraniční investice jsme přivedli do České republiky, což je mimochodem nejenom díky naší diplomacii, vyjednávání, osobnímu nasazení, ale je to i díky tomu, jaké podmínky pro zahraniční investory tady vytváříme, jakou mají důvěru v ta opatření, která děláme. A když jsem mluvil o té průměrné mzdě, průměrná hrubá mzda v letošním prvním kvartále stoupla o 7 % meziročně, po odečtení inflace se reálně zvýšila o 4,8 %. Růst reálných mezd se letos celkově očekává kolem 4 %. A za naší vlády rostly průměrné mzdy o více než 6 000 korun.

Zlepšujeme fungování státu. Taky, dlouho se o tom mluvilo, nic se nestalo. Snížili jsme rekordně počet státních úředníků o 4,5 %. K roku 2024 snížení o 5 300 úředníků proti roku 2018. Letos jsme měli o 11 000 pokles celkového počtu státních zaměstnanců.

Digitalizujeme státní správu. Digitalizujeme činnost státu. Všichni to vidí. Občanku máte v mobilu nebo můžete mít v mobilu, očkovací průkazy, dopravní portál a další a další věci. Modernizujeme vzdělání, elektronizace přijímaček na střední školy, ale hlavně velká úprava rámcových vzdělávacích programů. A modernizujeme energetiku. A mohl bych tady jmenovat celou řadu věcí. A zvyšujeme i bezpečnost.

Ale jenom řeknu jednu poznámku k tomu, co vy jste tady řekl. Je obrovský rozdíl být závislí na ruském plynu a nemít jinou možnost, a mít možnost nemít ruský plyn vůbec.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, prosím. Děkuji. A nyní pan poslanec položí doplňující otázku a dá tak možnost případně i dokončit. Prosím.

 

Poslanec Martin Kukla: Děkuju. Vážený pane premiére, vy tady říkáte, že investujete. Ale vy investujete jenom díky tomu, že vláda Andreje Babiše vám všechny ty investiční projekty připravila. (Potlesk z lavic ANO.) Takže já vám za to děkuju, že nás chválíte. Protože je to stejné jak u nás v Kraji Vysočina - váš pan hejtman se chlubí investicemi. A pod všemi těmi investicemi jsem podepsaný já za minulé volební období.

Vy tady vysíláte signály. A já říkám konkrétní věci. A můžu pokračovat. Zvyšujete koncesionářské poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Řešili jste problém nedostatek léků a nevyřešili jste ho doteď. Pořád, stále nejsou některé typy léků. Hlavně že se chlubíte tím, že jste koupili nesmyslně F-pětatřicítky a podporujete elektromobily. Důchodci a pracující prostě pro vás nejsou prioritou. Podívejte se, od září jste slíbili valorizaci. A co jste udělali? Nic. (Potlesk z lavic ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas, pane poslanče. Děkuji. Nyní zareaguje předseda vlády. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já tady nevysílám žádné signály. Vy tady mluvíte velmi obecně, zatímco já jsem uváděl konkrétní čísla. A až si srovnáte ta čísla o tom, kolik jsme my otevřeli staveb, zahájili staveb, kolik jste otevřeli a zahájili staveb vy za vlády Andreje Babiše, až si srovnáte ta čísla, kolik jsme těch staveb dokončili a kdy jsme je připravili a začali, tak uvidíte, jak ubohý byl ten váš výsledek ve srovnání s tím, co tady udělala naše vláda, pokud jde o dopravní infrastrukturu. Ale já myslím, že není teď důvod, abychom se tady o to přeli. Já myslím, že to všichni občané uvidí na těch konkrétních číslech, ale hlavně to vidí kolem sebe, kolik se staví nových silnic a dálnic a kolik staveb silnic a dálnic jsme zahájili. Já vím, že ještě deset let, co budete v opozici, budete vykládat, že to všechno jste připravili vy, ale on už vám to nikdo věřit nebude, protože to prostě není pravda.

Zmínil jste situaci důchodců, seniorů, tak bych vám chtěl připomenout, a to jsou zase fakta, data, že senioři, důchodci jsou jediná sociální skupina v naší zemi, které valorizace kompenzovaly inflaci i v těch velmi těžkých časech, kterými naše země procházela. Už jsem tu připomínal věci, které děláme pro mladé rodiny, pro mladé lidi, mluvil jsem o modernizaci našeho vzdělávacího systému, pracovního trhu.

A ještě bych snad v tom zbývajícím čase se dotkl jedné věci, kterou vy jste tady tak zesměšnil, a to jsou investice do obrany. Na tom není nic směšného, ani něco, co byste nám měli vyčítat, naopak byste se měli stydět, že jste bezpečnost českých občanů, obranyschopnost naší země zanedbali, že jste nemodernizovali naši armádu, že jste se nestarali o to, zda bude bojeschopná a zda naši lidé budou v bezpečí. My to děláme. Tak to prosím respektujte a této věci se nevysmívejte. Svědčí to jenom o tom, jak vy nejste dostatečně odpovědní. (Tleská ministryně Černochová.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A než přejdeme k další interpelaci, tak načtu omluvy, kdy se omlouvá pan ministr Pavel Blažek, a to do 11 hodin, a poté od 14.30 hodin z pracovních důvodů. Dále se omlouvá pan ministr Bek, a to od 10 do 16 hodin z pracovních důvodů. A nyní vystoupí pan poslanec Jiří Mašek se svou interpelací, poté se připraví pan poslanec Marek Novák. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane premiére, tento týden ministryně vnitra Nancy Faeserová oznámila, že německá vláda vyvinula model pro efektivní odmítání migrantů na hranicích, které bude v souladu s evropským právem. Reagovala tak na požadavek CDU/CSU, která žádala častější odmítání migrantů přímo na hranicích.

V této souvislosti například Rakousko už varovalo, že nepřevezme žádné migranty, které na svých hranicích Německo odmítne bez řádné procedury. Český ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že v souvislosti s novým opatřením Berlína neočekává změny na česko-německých hranicích. Němci kontrolují stejně jako polské a švýcarské už od října loňského roku a na hranicích s Rakouskem jsou dokonce kontroly už od roku 2016. V současnosti je možné odmítnout někomu vstup na pozemní hranici Německa jen v případě, že má uložen zákaz vstupu do země nebo nepožádá o azyl. Podle německého Ministerstva vnitra byl od loňského roku přímo na hranici odmítnout vstup 30 tisícům lidí.

Pane premiére, v čem se mění přístup Německa k migrantům doopravdy, když v tom ti Rakušané vidí tak velký problém? Proč to bagatelizuje na druhou stranu náš Rakušan, váš ministr vnitra?

V této souvislosti mám na vás dva dotazy. Dotaz zní: Jednala o tom naše vláda? A druhý dotaz: Jsme na tuto hrozbu připraveni?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji i za dodržení času a nyní s reakcí vystoupí předseda vlády České republiky. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, ano, Německo chce od 16. 9. zavést na šest měsíců kontroly na všech svých pozemních hranicích s cílem omezit nelegální migraci a zvýšit bezpečnost v zemi, což je jejich zdůvodnění. Česká republika je nadále pouze tranzitní zemí a pokud jde o situaci na česko-německé hranici, tak ta situace je stabilní. S německými kolegy jsou naše úřady v pravidelném kontaktu a zabýváme se tou situací, abych odpověděl na vaši otázku.

To, co je ale důležité, nebyly schváleny změny ve způsobech navracení migrantů, které požadovala německá opozice. Takže k této změně nedošlo a nedošlo ani podle informací, které máme k dispozici z německé strany, k charakteru stávajících hraničních kontrol. To znamená, ty kontroly na česko-německé hranici by podle dosavadních informací měly probíhat stejným způsobem, jako probíhaly dosud.

Je potřeba taky říct, že se nám daří snižovat nelegální migraci přes území České republiky. Od začátku roku bylo v rámci tranzitní nelegální migrace přes naše území zadrženo 139 osob. Je tady výrazný meziroční pokles a je jasné, že ta opatření, která jsme udělali v minulých letech, se ukázala jako účinná.

Když se podíváme na celkovou situaci v Evropě - a to já neříkám, že je nějaká skvělá, to není, ale je potřeba s nelegální migrací bojovat, a je s ní potřeba bojovat razantněji než dosud, tak ale když se podíváme na data, tak za první polovinu letošního roku můžeme zaznamenat pokles nelegální migrace na západobalkánské trase o téměř 70 % a je pokles i v centrálním Středomoří. Stejně tak když se podíváme na čísla za předcházející roky, tak vidíme pokles nelegální migrace přes území České republiky včetně tranzitní migrace, který je naprosto zřejmý. Ta čísla mám k dispozici, ale nebudu je tady uvádět.

To, co je podle mě důležité, je, co budeme dělat dál a co budeme dělat do budoucna. Já tady dlouhodobě říkám - a neříkám, že na má slova došlo, ale říkám to opakovaně - pokud nenajdeme evropské řešení, tak se vrátíme k tomu, co nechceme a co vlastně je porušení jedné z největších výhod Evropské unie, a to jsou otevřené hranice, otevřený schengenský prostor. A abychom tomu do budoucna zabránili, tak musíme přijmout razantní fungující celoevropské řešení.

Česká republika je proto od počátku ve skupině 19 členských států, která se snaží vytvořit návrhy na efektivní řešení migrace. Tato skupina formulovala dopis - návrhy řešení pro Evropskou komisi. Nechci je tady říkat úplně do detailů, protože na to není čas, ale k těm iniciativám patří vytvořeni bezpečných zón s nouzovým tranzitním mechanismem, koncepce bezpečných zón ve třetích zemích, to je podstatné, aby migranti, kteří jsou zachráněni v mezinárodních vodách, byli převezeni do třetí země ležící mimo území Evropské unie a zde byly identifikováni. Dalším potom prvkem může být následný přesun migrantů do nouzového tranzitního mechanismu v jiné třetí zemi tak, aby došlo k posouzení nároku na mezinárodní ochranu. To samozřejmě vyžaduje i komplexní partnerství se třetími zeměmi. Dále je to důslednější boj proti pašování migrantů - tady musí být zintenzivněna reakce Evropské unie, včetně účinné kontroly na vnějších hranicích, lepší výměna operací a tak dál. Rozšíření konceptu bezpečné země, který už nyní je částečně uplatňován, ale je nutné odstranit nebo alespoň omezit požadavek na dostatečnou (Předsedající: Čas!) zpětnou, promiňte, dostatečnou vazbu a tak dál a tak dál.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní s doplňující otázkou pan poslanec.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Vážený pane premiére, já jsem neměl tu ambici se vás ptát na řešení celého schengenského problému, schengenských hranic a toho, co pomohl způsobit pan ministr Rakušan v Lucemburku a od čeho se teďka vaše pětikoaliční vláda snaží odklánět a nějakým způsobem ty věci řešit. Já jsem se vás zejména chtěl zeptat, co začneme dělat, až se nám jako do tranzitní země začnou vracet autobusy uprchlíků. Jestli o tomhletom jednáte. A já bych vás chtěl strašně moc poprosit za občany České republiky, jestli to bude možné, jestli byste o tomto problému dokázal dvoustranně jednat se svým protějškem a kancléřem Olafem Scholzem. Já si myslím, že je to na místě, protože když budeme dlouho čekat, tak pak se budeme divit, jaké budou následky. Takže byl bych v tomhletom preventivní a moc bych vás o to prosil. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji za dodržení času a nyní s reakcí pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, my na nic nečekáme a já jsem vám už na začátku své odpovědi řekl, jak, jaký má charakter to opatření německé vlády, že jsme na všech úrovních, které jsou potřeba, včetně úřednické, ale nejenom té, v kontaktu s německými kolegy a že nemá dojít ke změně stávajícího způsobu kontrol na hranicích a ani neprošly ty návrhy, které by měnily způsob navracení migrantů.

Současně jsem vám říkal o těch krocích, které děláme na evropské úrovni, abychom s problémem nelegální migrace něco udělali.

A teď to podstatné. Migrační pakt nezpůsobuje navýšení nelegální migrace. To teda spíš naopak. To jsou ta čísla, která jsem vám tady říkal.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Znovu opakuji, pokud nenajdeme účinné evropské řešení, tak si budou jednotlivé státy hledat svoje řešení, které bude spočívat v zavedení kontroly na hranicích, a to je prostě špatná cesta. Podle mého přesvědčení je to špatná cesta.

Migrační pakt je krok v zásadě dobrým směrem, ale nedostatečný, proto jsme se také zdrželi při jeho schvalování. Nedostatečný. Proto také přicházíme s těmi dalšími návrhy, které jsem tady zmínil, protože jedině pokud je uskutečníme na evropské úrovni, tak jsme schopni si s nelegální migrací poradit. Pokud si neporadíme s nelegální migrací na evropské úrovni, tak pak budeme čelit těm problémům, o kterých se tady bavíme a které tady zmiňujete. Nakonec byla to i Česká republika, která musela zavést kontroly na hranicích v minulosti, abychom přerušili některé migrační trasy. Byli jsme v tom úspěšní, ale pořád si myslím, že lepší cesta pro naše občany je, když najdeme řešení na evropské úrovni.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Marek Novák. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane premiére. Začala nová sportovní sezóna a první a vlastně i poslední, co se v klubech a hlavně amatérských klubech řeší, jsou finance a úvahy, zda pokračovat a jak pokračovat. Máme k dispozici různé koncepce podpory rozvoje sportu. Od té nejzákladnější úrovně až po tu státní tak, abychom dostali efektivně ty prostředky k mládeži. Nicméně ony se tam tak nějak nedostávají.

Zjišťuji a pociťuji na vlastní kůži, že všechny sliby a proklamace skutečně zůstaly jen a pouze sliby, které nikdo neplní. O tom, jaký je skutečný stav financování sportu, se jako poslanec pravidelně přesvědčuji v mém kraji. Podle skutečných svědectví lidí, kteří sport pro děti a mládež zajišťují, se prokazuje, že na podporu sportu prostě nejsou peníze a vláda se snaží na základě různých proklamací tento fakt prostě skrýt a zapřít. Jde to vysledovat například na úspěšnosti podání dotačních žádostí projektů ve srovnání s roky 2021 a 22 a dále roky 2023 a 24, což jsou vlastně dvě vlády - vy víte které. Tam jasně vidíte, že úspěšnost těch projektů znatelně poklesla.

Jako důkaz nedostatku financí i obstrukci, jak zabránit tomu, aby se vůbec kluby k těm financím dostaly, mohu uvést mnoho příkladů, ale skutečně na to nemám teď čas, ale rozhodně je velmi rád doložím.

Pane premiére, rád bych se zeptal - máte vládní koncepci sportu. Zajímá mě, kdy tuto vládní koncepci začnete plnit tak, aby se o ni kluby mohly opřít a spoléhat na to, že je vláda nenechá na holičkách. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní s reakcí předseda vlády Petr Fiala, prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, my jsme v posledních letech provedli několik významných změn v Národní sportovní agentuře, abychom zvýšili její efektivitu, transparentnost, abychom také reagovali na kritiku, která se tady v minulých letech objevila. Jedním z těch opatření je to, že Národní sportovní agentura zavedla nové systémy pro přidělování dotací, které jsou nyní jednodušší, a je tam lepší kontrola nad těmi výdaji. Došlo také ke zrychlení vyplácení dotačních prostředků, takže ti příjemci je dostávají dříve, což jim umožňuje lépe plánovat a hospodařit.

Ale také jezdím po sportovních klubech, nedávno jsem navštívil několik z nich. Přestože sportovní funkcionáři říkají - je to lepší - tak pořád to není takové, jak bychom si to přáli mít. Musíme ty procesy ještě zrychlit, protože sice už nedostanou peníze v listopadu, ale dostanou je třeba v červenci. Samozřejmě ale naší snahou by mělo být, aby to bylo ještě dříve, a v tom určitě budeme postupovat dál.

Bylo přijato několik opatření k zefektivnění rozhodovacích procesů, posílení spolupráce s jednotlivými sportovními svazy. Toto je taky důležité, protože jedině díky této spolupráci je pak možné ty peníze skutečně efektivně směřovat a využívat pro rozvoj sportovních aktivit mládeže, pro amatérský sport a samozřejmě také pro profesionální sport. Podařilo se užší propojení sportovního prostředí, zlepšení komunikace se zástupci těch střešních sportovních organizací a tak dál a tak dál.

Zajistili jsme, že prostředky jsou směřovány lépe, směřovány na zlepšení sportovní infrastruktury, včetně modernizace stávajících zařízení, výstavby nových sportovišť. I o tom jsem se mohl přesvědčit na svých cestách. Mimochodem, myslím si, že jsou tu programy a způsoby podpory, které se dostanou i k těm malým klubům a fungují dobře. To je třeba celá ta dotační výzva Můj klub a viděl jsem i řadu příkladů toho, kde tyto prostředky pomáhají právě třeba těm malým sportovním klubům, které by jinak na tu podporu nedosáhly.

Co se týká celkové podpory sportu, tak jsme stabilizovali financování Národní sportovní agentury. Když se podíváte do návrhu rozpočtu na příští rok, tak tam uvidíte, že se předpokládá částka 6,9 miliardy korun, stejně jako tomu bylo v letošním roce. Nicméně si uvědomuji, že investice do sportu je dobrá investice, protože tam nejde jenom o výkony reprezentací, které nás všechny těší, ale sport má pozitivní dopad na zdraví lidí, snížení civilizačních chorob a další věci.

Sport se rozhodně vyplatí podporovat, takže úplně nejsem spokojen s tím, že bychom na sport měli dát stejně jako v letošním roce. Předpokládám, že při tom závěrečném projednávání rozpočtu ve vládě zvýšíme kapitolu, která jde Národní sportovní agentuře o nějakou částku. Předpokládám, že zhruba o miliardu korun tak, aby tam bylo meziroční navýšení, které už bude v tom sportovním prostředí nějakým způsobem pociťováno.

Myslím, že úpravy, které jsme provedli v Národní sportovní agentuře, byly dobré, že fungují. Národní sportovní agentura se také snaží o to, aby výrazně podpořila sportování dětí. Považuje podporu sportu dětí, včetně menších klubů, za jednu z klíčových oblastí, a tomu odpovídá i směřování finančních prostředků.

Jsem také ale přesvědčen, že podpora sportu není a nesmí být a nemůže být jenom záležitostí státu, ale že se na tom musí podílet i kraje a obce. Některé to dělají, některé to dělají více, některé to dělají méně, ale jedině tím, když všichni ti aktéři se na tom budou podílet, tak ten systém bude dobře fungovat tak, jak bychom si představovali, aby sloužil veřejnosti a zlepšoval zdraví a kondici našich občanů. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a táži se, zda je zájem o položení doplňujícího dotazu? (Ano.) Tedy prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Já těch dotazů mám hrůzu tedy. Ale děkuji vám, pane premiére, i za to, že sám uznáváte, že je potřeba tady zabrat. Každopádně v rozpočtu 6,9 miliardy, a věřím, že mi odpovíte to číslo, které máte ve své vlastní koncepci sportu. Byl bych rád, kdyby v tom rozpočtu bylo to číslo, které tady za chvilku řeknete.

No, ono se totiž toho děje víc. Rodiče nemají na kroužky, kluby musí zdražovat, protože jinak to neutáhnou, pokud to těm dětem nezdraží. Tím pádem ale zase těch dětí přijde méně a stává se z toho luxus. To je bohužel výsledek toho všeho.

Co se povedlo? Vy jste ještě v daňovém balíčku živnostníkům a dohodářům zavedli vyšší odvody. To znamená, že trenér, který má u nás 5 000 korun, což je asi 50 korun na hodinu, tak platí další zhruba 4000 navíc ročně na tom, co vy jste tady zavedli. Takže i za toto vám trenéři děkují. (Předsedající: Čas prosím.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní je prostor pro závěrečnou reakci předsedy vlády na tuto interpelaci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Já si nemohu odpustit jednu obecnější poznámku. Když jsem tady čelil - a rád - řadě interpelací během té hodiny a půl, tak půlka těch interpelací byla o tom: šetřete, konsolidujte rychleji veřejné finance, je potřeba šetřit a hledat úspory - a druhá polovina byla o tom: tamhle přidejte, tamhle je málo peněz, tamhle to a všechno to bylo od jedné politické strany - nebo skoro, pardon, od dvou. Ono to všechno úplně jako nejde spojit. Tak já myslím, že musíme vždycky hledat to, co je možné a co jsou nějaké priority a podle toho postupovat. Sport určitě k důležitým věcem patří, o tom není pochyb. Já jsem vám tady řekl, že to číslo, které je teď ve státním rozpočtu, nepovažuji za konečné, že se budu snažit o to, abychom ho dokázali zvýšit, a jsem přesvědčen, že k tomu určitě dojde a že návrh rozpočtu, který půjde z vlády, bude obsahovat vyšší částku pro Národní sportovní agenturu, než tomu bylo v letošním roce.

A to ale nestačí. Já myslím, že to, o čem jsem tady mluvil na začátku - nejde o tu celkovou sumu peněz - já už docela něco pamatuji, pokud jde o sport a jeho podporu, nejenže mě sport zajímá, ale byl jsem také před mnoha lety ministrem školství, které mělo tehdy sport plně na starosti, a vím, jaké problémy tady byly už před deseti, dvanácti lety - a ty problémy dneska jsou vlastně menší. Ale přesto se musíme snažit o to pořád dál a dál, aby se ty peníze dostaly rychle k těm, kteří je dokáží skutečně využít pro rozvoj sportovních aktivit širší veřejnosti. A o to se snaží i nové (Předsedající: Čas.) vedení Národní sportovní agentury a myslím, že úspěšně.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A my přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese pan poslanec Hubert Lang. A poté se možná ještě připraví paní poslankyně. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, ve vaší vládě Ministerstvo pro místní rozvoj a zároveň vicepremiérem pro digitalizaci je pan Bartoš, předseda Pirátské strany. Vy jste byl tento týden nemocen a v úterý jsme první část vlastně až do noci věnovali digitalizaci stavebního řízení. Můj dotaz je poměrně jednoduchý, protože se mě na to ptá celá řada občanů. Jste vůbec schopen pochopit, že pan Bartoš nezvládl digitalizaci stavebního řízení? Mělo to fungovat od 1. 7. 2024. Úterní schůze jasně ukázala s jasnou argumentací, že tam je celá řada chyb, je tam celá řada nedodělků. Pan Bartoš se vymlouvá jako malé dítě. Přitom jedno ze základních hesel Pirátské strany bylo "pusťte nás na ně" a "umíme dělat digitalizaci". Tak jsme to viděli.

Proto moje otázka, ještě než budu mít doplňující otázku, jasně zní: proč nejste, pane premiére, schopen odvolat pana Bartoše? Nebo vy se domníváte, že digitalizace stavebního řízení i po tom všem, co jsme si tady vyslechli to úterý, tu argumentaci lidí ze stavebních úřadů, specialistů, kteří se tím zabývají, že je to v pořádku? Domníváte se, že v nějaké soukromé firmě, kdyby se někdo takovýmto způsobem zachoval, že by v té firmě dále pracoval? Já se domnívám, že takový člověk by byl vyhozen na minutu. Máte sílu - nechci říct nějaké jiné slovo - na to, abyste se jednou za čtyři roky pochlapil a konečně dokázal odvolat člověka, který nezvládá svoji funkci? Doplňující otázku ještě dodám. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já děkuji. A nyní má slovo předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážený pane poslanče, změny ve vládě jsou samozřejmě možné vždycky a já jsem jich několik udělal. Ale dělám změny ve vládě jenom tehdy, když jsou nutné, nebo si myslím, že povedou k zlepšení té situace. A moje otázka, kterou tady položím - nebo protiotázka - je vlastně trochu řečnická, ale myslím ji vážně. Tak dobře, tak odvolám pana ministra Bartoše se všemi důsledky, které to bude mít, a jakým způsobem to zlepší stavební řízení? Jakým způsobem to pomůže těm žadatelům? Jakým způsobem to pomůže těm úředníkům? Jakým způsobem se tímto vyřeší ty problémy, které tam jsou? A ne nadarmo a ne jen jako výmluvu nebo zbytečně jsem tady u první interpelace zmiňoval některé ty příčiny, které vedly k tomu, že se digitalizace stavebního řízení nedaří takovým způsobem, jak jsme si všichni přáli a představovali. A tyto příčiny a tyto problémy neodstraníme tím, že odvoláme pana ministra Bartoše, toto řešení není.

Já také tady mohu odpovědně říct, že vláda tu situaci nepodcenila. My jsme se jí pravidelně zabývali, pan ministr Bartoš referoval o přípravě stavebního řízení prakticky na každé vládě a intenzivně řešíme i ten problém, který tam nastal. Nenechali jsme v tom Ministerstvo pro místní rozvoj. Já jsem mohl říct: no, tak prosím, podívejte se, tady Piráti, pan Bartoš to nezvládl, to je prostě hotovo, myju si ruce. Ne. My jsme udělali něco, co je mnohem těžší a mnohem odpovědnější - požádali jsme další ministry, pověřili jsme další ministry, aby se té věci věnovali, a snažíme se ten systém rozchodit tak, aby fungoval nejenom dobře, ale hlavně aby naplnil cíle, se kterými byl zaváděn, to znamená, aby byl jednodušší a příznivější pro všechny, kteří s ním pracují. Ano, já se tady nevymlouvám, na začátku jsem řekl: systém nefungoval dobře, nefunguje tak, jak bychom si představovali, je zde celá řada oprávněných výtek a na odstranění chyb a nedostatků se intenzivně pracuje.

A není pravda, že to je bez výsledku. Od července do začátku září přes Portál stavebníka bylo odesláno více než 16 tisíc žádostí, zvýšil se počet - prakticky úplně byl naplněn počet úředníků přihlášených v informačním systému, data ukazují výrazný pokrok v oblasti zahajování řízení a správy dokumentů, kde se počet uživatelů a zahájených řízení rychle zvyšuje. Mluvil jsem tady o podpoře, která byla vytvořena pro ty, kteří s tím mají problém. Byl aktualizován informační systém stavebního řízení a Portál stavebníka v polovině srpna s řadou dalších kroků. Bylo vydáno metodické doporučení pro kolaudaci staveb - to zase vycházelo ale z reakcí nebo z požadavků a potřeb stavebních úřadů. Byla spuštěna nová verze Národního geoportálu územního plánování. A tak bych mohl pokračovat.

Řada chyb byla odstraněna, řada chyb bude odstraněna v nejbližší době. Nové systémové funkce využívané úředníky se budou doplňovat v říjnu po soutěži na novou zakázku. Proč ta soutěž byla až teď? To jsem tady zmiňoval při odpovědi na první interpelaci. Harmonogram - tady bych mohl ještě i zmiňovat harmonogram rozvoje Portálu stavebníka do konce roku, jaké jsou tam plánované úkoly - a to si myslím, že není tak důležité. Důležité je, aby ten systém co nejrychleji fungoval.

Takže znovu říkám - přes všechny problémy, se kterými jsme se na začátku potýkali, se ten systém postupně zlepšuje, ne tak rychle, jak bych si já přál, ale dochází k posílení funkcí, zvyšuje se funkcionalita, dochází k vyššímu počtu žádostí. Ten systém postupně začíná mít většinu těch parametrů, které jsme si od něj slibovali. Nevyřeší to zlepšení, žádné odvolávání nikoho (někoho), ale je potřeba pracovat na odstraňování problémů, které tam jsou. Sloučit tři informační systémy není jednoduché, sloučit dva je neskutečně složité. Tady ta samotná materie je komplikovaná. Jestli to mělo být připraveno lépe, to se ukáže až na základě nějakého následného posouzení, (Předsedající: Čas.) ale to, že to nefunguje tak, jak bychom chtěli, to je prostě fakt.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A nyní doplňující dotaz avizovaný. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane premiére. Já teď nepotřebuju, abyste mi zdůvodňoval, proč nejde a kolik systémů se má sloučit a podobně. Prostě tečka. 1. 7. 2024 s tím, jak to Piráti garantovali a na co jsme se tady ptali na jaře, spousta našich kolegů, tak to mělo fungovat! Kdyby to bylo v soukromé firmě, ten člověk do týdne si balí kufr a letí. Prostě tečka. Nebylo to připravené, nebyl udělán žádný pilotní projekt. Jednoznačně. Vy jste mě vůbec nepochopil! Víte, že existuje něco jako přijetí politické odpovědnosti? Ať je to ten ministr takový, nebo makový.

My jsme tady v úterý večer přijímali jednoznačně usnesení, které vy zase pětikoaličně jste nám zase všechna zamázli, kromě jednoho bodu, že pan ministr bude v měsíčních cyklech sdělovat, jakým způsobem zase tam dodává určité funkcionality, na což vlastně opravdu fakt čekají ti úředníci stavebních úřadů, ti lidé, kteří staví a kteří čekají na ta stavební povolení. To je jediné, na co vy jste zvedli ruku, a všechny další věci, kdy my jsme dávali návrhy řešení, tak jste nám zavázli! Vždyť je to šílená ostuda! Prostě vy před těmi - vy chcete dovládnout v pětikoalici, chcete být premiér, který prostě udrží vládu za každou cenu (Předsedající: Čas!) a je to šílené!

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A ještě je prostor pro reakci předsedy vlády.

 

Předseda vlády ČR Petr Fiala: Rozhodně nedržím vládu za každou cenu, ale držím vládu, která modernizuje tuto zemi, včetně digitalizace, která je v naprosté většině aspektů úspěšná. Držím vládu, která investuje, která spravila veřejné finance, která konečně dělá klíčové kroky v tom, abychom byli energeticky soběstačnou a bezpečnou zemí, vládu, která zlepšuje dopravní infrastrukturu naprosto zásadním způsobem, vládu, která přijala odvážná rozhodnutí, ať už se to týká energetické infrastruktury, ať už se to týká bezpečnosti a obrany. Držím vládu, která konečně tuto zemi posouvá mezi nejúspěšnější země na světě, a v tom vidím ten smysl.

A znovu opakuji, já jsem vás pochopil, pane poslanče. Já jsem vás úplně přesně pochopil. Vy říkáte, to se vyřeší, když odvoláte Bartoše. A já říkám, to se nevyřeší, když odvolám pana ministra Bartoše. My intenzivně pracujeme na tom, aby se všechny ty problémy postupně odstranily a ten systém fungoval. Já z toho nemám žádnou radost, já to tady bezhlavě nehájím. Já jenom říkám, jaké kroky děláme a udělali jsme pro to, aby ten systém fungoval, jak si představujeme. A čekáme na to všichni, čeká na to tato země, protože znovu říkám, do 1. 7. jsme tu neměli dokonalé stavební řízení. Měli jsme tu jedno z nejdelších stavebních řízení na světě, které mělo závažné dopady na to, jakým způsobem se v této zemi stavělo, jak se s tím potýkali občané, firmy, podnikatelé, investoři. To měníme. Nový stavební zákon je v tomto směru dobrý, je to krok správným směrem a jsou zde problémy s jednou jeho částí, a to je digitalizace stavebního řízení. Ty musíme co nejrychleji odstranit. Nikdo před tím nestrká hlavu do písku. Děláme, co můžeme, aby všechny ty problémy, a není to jednoduchá věc, byly co nejrychleji odstraněny a systém fungoval a byl jednoduchý.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a uplynula šestnáctá hodina, čili budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády a já vám přeji hezký zbytek odpoledne a předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji všem poslancům a poslankyním, kteří vznesli své dotazy, panu premiérovi za jeho odpovědi. Nyní tedy v tuto chvíli budou následovat

ústní interpelace na ostatní členy vlády. Já v tuto chvíli poprosím pana poslance Jana Bureše, aby přednesl interpelaci na ministryni obrany Janu Černochovou a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, než začnu svoji interpelaci, tak bych chtěl poděkovat za to, že konečně ve Sněmovně přestáváme používat papír a začínáme používat digitalizaci, že jsme tady vždycky na ty interpelace měly vytištěny stohy papíru, a to konečně už odpadlo.

Nyní mi dovolte, abych přednesl svoji interpelaci. Vážená paní ministryně, součástí agendy Ministerstva obrany je i oblast péče o válečné hroby a pietní místa nejen u nás, ale i v zahraničí. Této oblasti mediálně není věnována příliš velká pozornost, což považuji za škodu, ale ani já ji nepovažuji za okrajovou. Koneckonců loňský, letošní i příští rok jsou léty, kdy si připomínáme řadu významných kulatých výročí souvisejících s druhou světovou válkou a památkou našich vojáků. Chtěl bych se tedy i v této oblasti zeptat na aktuální projekty v této oblasti, jaké realizace památníků či jejich obnovy v zahraničí probíhají nebo jaké jsou plánovány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a nyní poprosím paní ministryni Janu Černochovou, která je v tuto chvíli přítomna, aby se ujala odpovědi. Dobrý den. Máte slovo.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, milí kolegové, kolegyně. Péče o válečné hroby byla jedna z mých priorit. V loňském roce proto vzniklo po 20 letech existence zákona samostatné oddělení na odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany a na rok 2024 jsme navýšili rozpočet na péči o válečné hroby z 12 milionů na 15 milionů.

K vašemu konkrétnímu dotazu. Péče o válečné hroby v zahraničí umožňuje České republice zviditelnit naše historické vojenské tradice a vytvářet nové vztahy. My tomu říkáme takzvaná pomníková diplomacie. V současnosti evidujeme válečné hroby v 50 zemích světa. V poslední době se nám podařilo také zintenzivnit spolupráci v této oblasti s našimi přidělenci obrany a zastupitelskými úřady, což se také ukázalo jako cesta správným směrem. Dokonce pro ně pořádáme školení a vybavili jsme je metodickou příručkou, která jim poskytuje nějakou metodiku, návod.

V lednu tohoto roku jsme zahájili systematickou digitalizaci archivních materiálů z fondu evidence válečných hrobů, což nám umožnilo identifikovat nové válečné hroby u nás i v Evropě. Mezi dokončené projekty patří například válečné hroby našich legionářů v Terstu v Itálii, v Kišiněvě v Moldavsku, ve Valcartieru v Kanadě a pokračujeme také v dlouhodobém projektu věnovaném památce českých, respektive československých vojáků z bojů s Maďary o hranice v letech 1918-1919. V rámci tohoto projektu byl také realizován válečný hrob ve městě Lenka na středním Slovensku. Na Ukrajině jsme odhalili válečný hrob ve starém Martinivu věnovaný více než sedmistovce padlých vojáků z českých zemí v rakousko-uherské armádě. Mimochodem vím, že jste příznivec těchto spolků, takže při mé příští návštěvě Ukrajiny bych si dovolila vám poskytnout nabídku navštívit toto pamětní místo. Je tam naprosto skvělá paní starostka a velmi si váží toho, že pečujeme o toto místo, a oni společně Ukrajinci s námi.

Plánujeme komplexní rekonstrukci válečných hrobů z druhé světové války v Sokolovo a v Černivci. V polském městě Dukla připravujeme výstavbu válečného hrobu pro 668 československých vojáků, kteří padli během karpatsko-dukelské operace na polské straně Dukelského průsmyku, a ti až do dnešního dne neměli vlastně žádný hrob.

Další projekty zaměřujeme na válečné hroby z první světové války. Na Balkáně je to Srbsko, Albánie, ve střední Asii, včetně připravovaných oprav hrobů zajatců z první světové války ve Fort-Šefčenko Kazachstánu. V následujícím období plánujeme opravy válečných hrobů našich padlých hrdinů v první světové válce, především na Balkáně, v Itálii, v Polsku. Navštívili jsme Skotsko, kde kolem skotského jezera Loch Dun vzniknul krásný příběh, který opravdu v té lokalitě velmi rezonuje, kde na počest československého pilota RAF Františka Hekla chceme vystavět památník společně tedy se skotskou samosprávou. Tento muž se v roce 1941 při cvičném letu zřítil do tohoto jezera a vytáhli vlastně Spitfire, ve kterém zahynul. A mimochodem je to Spitfire, který bojoval i v bitvě o Británii, takže samozřejmě pro země Commonwealthu má velkou hodnotu.

Pro vaši úplnou informaci, abyste, kolegové, věděli, kolik máme hrobů, tak v zahraničí máme celkem 3 706 hrobů, válečných hrobů s ostatky je 3 413. Je tam 12 186 pohřbených. Pietních míst máme 293 na 5 500 místech. V České republice je to 38 132, hrobů s ostatky je 22 634, 200 tisíc pohřbených a pietní místa máme na 15 500 místech a je tam nějakých skoro 300 tisíc 000 připomenutí těch pietních míst.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji paní ministryni a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku. A chce. Prosím.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji, paní ministryně. Já jsem si dělal poznámky, když tak si ještě doplním potom z vašeho projevu nějaké informace, pro svoje použití.

 

Poslanec Jan Bureš: Je to obrovské číslo a svědčí to také o tom, jakým způsobem fungovali naši vojáci při různých válečných konfliktech, a že máme o to pečovat, určitě je velký úkol, myslím si, že nejenom pro Ministerstvo obrany, i pro nás koneckonců pro všechny. A když jsem poslouchal, i jak se to děje na Slovensku, tak věřím, že to je i ve spolupráci se slovenskou stranou.

Ale ten můj doplňující dotaz směřuje trošičku jinam. Mě by zajímalo, jestli přináší péče o válečné hroby v zahraničí také nějaké výsledky právě u nás v České republice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Paní ministryně bude odpovídat. Prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Samozřejmě máme celou řadu, jak jsem zmiňovala, těch hrobů i v České republice, a to hrobů i cizích vojáků u nás, takže na tiskové konferenci vloni jsme představili záměr komplexní rekonstrukce válečného hřbitova v Chodském Újezdu. Je to ten Újezd u Tachova, který je ve vlastnictví Ministerstva obrany. Dokonce byl v minulosti na seznamu nějakého zbytného majetku. My jsme ho z toho seznamu vyňali, protože nám přijde naprosto nedůstojné, abychom se zbavovali majetku s ostatky, prostě hrobů vojáků, ať už jsou naši, nebo to jsou vojáci různých národností. Byli tam Rusové, Rumuni, Litevci, Italové, Ukrajinci, Poláci. Takže hřbitov jsme z nepotřebného majetku vyjmuli a nyní máme zpracovaný architektonický návrh, ke kterému se připravuje projektová dokumentace a dokončení toho projektu plánujeme na příští rok.

Samozřejmě příští rok, tím, že si budeme připomínat kulaté výročí konce druhé světové války, tak tady v našem hlavním městě se chystá celá řada akcí, něco děláme i s místními samosprávami, děláme s Prahou 4, připomenutí vlastně pražského povstání, bude probíhat celá řada výstav, zapojujeme intenzivně vlastně do těch příprav výročí konce druhé světové války náš Vojenský historický ústav. V neposlední řadě víte, že jsme na den ozbrojených sil, tedy 1. červenec, že jsme dokonce, nebo respektive poslední červen, že jsme dokonce konečně získali zpátky Vítkov jako památník. Stavěli ho legionáři. Konečně byla dohoda díky panu primátorovi Svobodovi v tom, že se o tento památník může starat zpátky náš Vojenský historický ústav, takže i vevnitř tohoto památníku chystáme celou řadu akcí.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji panu poslanci i paní ministryni za odpovědi a pokračujeme dál. Pan poslanec Vladimír Zlínský, který byl vylosován na druhém místě, vzal zpět svou interpelaci, a proto nyní dávám slovo paní poslankyni Věře Adámkové, která byla vylosována na třetím místě, a to k přednesení ústní interpelace na místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku, a připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Paní ministryně, pánové ministři, dámy a pánové, obrátím znovu pozornost na zdravotně sociální problematiku. Není to tady poprvé, není to nová záležitost, ale je to v trošku jiném světle a v jiných konotacích ekonomických, které naši občané mají. Jenom připomínám, že zdravotně sociální pomezí prosím se netýká pouze seniorů. Tady se nejedná jenom o populaci starších osob, ale některé rodiny skutečně se potýkají s mnoha problémy, ať už to jsou děti, nebo ti rodiče a podobně, a je potřeba je jakýmsi způsobem komplexně zabezpečit.

A moje otázka na pana ministra je, jaké nové trendy po zvážení všech nových ekonomických situací, možností a tak dále, Ministerstvo práce a sociálních věcí vidí a jaké připravuje pro příští dobu. Já jsem s touto otázkou poměrně dlouho teď nebyla u interpelací, protože za prvé to není věc, která se dá měnit den ze dne, to tedy úplně nejde, to musíme připustit, za druhé je to samozřejmě s velkou spoluprací ještě se zdravotnickými některými obory, takže je komplexní. Nicméně MPSV tam zůstává jako takovým hlavním pilířem, a proto bych byla ráda na ten poslední rok do voleb, jakou tam ministerstvo má strategii v komplexní pomoci.

Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pan ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka je již připraven se svou odpovědí. Pane ministře, vašich pět minut, prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já za ten dotaz děkuju, protože je to vlastně velmi důležitý dotaz v dnešní době, a vlastně i správně paní poslankyně tady pojmenovala to, že rozvoj sociálních služeb a sociálně zdravotního pomezí a vzájemné a opravdu dobré fungování péče o pacienta a klienta je velkou výzvou, a to nejenom v souvislosti s demografií, ale opravdu i s celkovým dopadem na všechny věkové skupiny obyvatel v České republice.

My s panem ministrem Válkem a s našimi lidmi jsme udělali obrovský posun v tom, jak jsme dokázali třeba propojit datovou základnu tak, abychom právě byli schopni velmi dobře a velmi přesně i pro kraje, případně pro obce s rozšířenou působností ukázat, jaká bude potřebnost v těch příštích letech z hlediska nárůstu počtu klientů, z hlediska nutné kapacity jak pobytových, ale i nepobytových služeb, které budeme muset vykrýt z hlediska finanční náročnosti, finanční náročnosti nejenom provozní, ale i investiční a zároveň i personálního zabezpečení, protože to je jedna z největších výzev vůbec. Ten beton se nějak zafinancovat dá, ale mít ty lidi, mít ty vzdělané lidi, to je obrovská výzva.

Počítám s tím, že v těch příštích měsících se s těmito výstupy budu obracet přímo na kraje, počítám s tím po krajských volbách, abych těm krajům tato dílčí data pro ty jednotlivé kraje byl schopen poskytnout třeba i včetně toho detailu, kolik by bylo potřeba, aby optimálně nastupovalo studentů na střední školy, zdravotnické, sociální obory, a potom samozřejmě pokračovali i třeba v návazném vysokoškolském nebo vyšším odborném studiu. Takže to je jedna část, která je velmi důležitá pro tu část jakoby správně zvolené strategie.

Když zaměřím ten pohled na toho klienta, tak tam já vidím klíčové to, abychom v maximálně možné míře posilovali schopnost pečovat o toho klienta v domácím prostředí, tam, kde to je samozřejmě pro něj prospěšné a je to ještě efektivní. Není vždy každá péče v domácím prostředí je ta nejlepší v daný okamžik. Ale obecně se na tom podle mě asi všichni dokážeme shodnout. Navíc i v těch modelech, které dneska už máme, vidíme, že vlastně v naprosté většině případů je to i levnější. Dneska prostě člověk, který je na intenzivním lůžku ve zdravotnickém zařízení, tak nás může klidně stát měsíčně 150, 200 tisíc korun, ale zároveň to může být klient, který může být i doma v domácí péči, a s podporou terénních sociálních služeb, s podporou případně odlehčovacích služeb bychom byli schopni o toho člověka pečovat doma.

My k tomu děláme společně, a za to děkuju, kroky, které se týkají jak zvýšení příspěvku na péči, které se týkají teď i, neříkám, že to jednoduchá materie, ale i novely zákonů v rámci sociálně zdravotního pomezí. Teď k tomu připravujeme také i změny v oblasti posuzování a vůbec vyřizování příspěvku osobám se zdravotním postižením. To nás posune a výrazně zrychlí. A samozřejmě to souvisí také se zabezpečením financování sociálních služeb v nějakém dlouhodobém horizontu, na čemž teď pracujeme. Příští týden počítám, že zveřejním číslo, kolik se podařilo navýšit pro sociální služby v příštím roce.

Takže je to celá řada kroků, věcí, které se teď aktuálně dějí, které se snažíme posunout, a řešíme třeba také i dílčí věci, jako je třeba otázka osobní asistence, jako je rozvoj podpory a vlastně služeb v rámci duševního zdraví. Tady vidíme právě z těch společných dat velký nárůst lidí, kteří dneska vlastně získávají invaliditu právě třeba z důvodů duševního stavu a projevů, které s tím souvisejí. My vidíme v datech, že nám narůstají i invalidity u lidí mladšího věku, kde to dřív zdaleka nebylo tak výrazné jako nyní. Takže ta nutnost opravdu udělat celou řadu dalších důležitých změn, které souvisejí třeba i s podporou v rodinách, aby děti sportovaly, s podporou tělesné výchovy na školách, s podporou firem, aby měly motivaci pečovat a podporovat dobré zdraví svých obyvatel. To jsou všechno další výstupy, které nám jasně ta data říkají, co je potřeba. A to není úkol jedné vlády, to není úkol jeden rok, to je úkol opravdu dlouhodobý, který musíme společně začít řešit líp než doposud, jinak budeme mít obrovské problémy z hlediska udržení ufinancovatelnosti sociálních, zdravotních služeb, budeme mít velké problémy na trhu práce, protože prostě opravdu nám vypadává velké množství lidí, kteří by ještě před deseti, patnácti lety standardně v daleko větším procentu měli pracovat. Dneska tito lidé mají invaliditu druhého, někteří i třetího stupně a tak dále.

Tak já jsem se pokusil tady popsat v rychlosti to téma na hodně dlouho, alespoň některé věci, které se snažíme dělat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji taktéž panu ministrovi a táži se paní poslankyně - ano, bude chtít položit doplňující otázkou. Prosím, běží vám čas.

 

Poslankyně Věra Adámková: Ano, děkuji. Děkuju, pane ministře za to shrnutí. Myslím si, že bylo velmi solidně udělané, a za to děkuju. Mám ale jeden konkrétní dotaz, který mě i vedl k tomu, proč jsem to teď dávala, a jsem teda moc ráda, že je tady i pan ministr školství, protože je to tak provázaná problematika, že se do toho dostáváme, a to jsou třeba předepsané povinné / povinné tedy v uvozovkách/ lyžařské zájezdy dětí prvního stupně základních škol. A já vím z konkrétních škol, že už tam je řada dětí, které hlásí, že na ně nemají, takže se to řeší tím, že některé pojišťovny podle zase pojištěného dítěte tam mají nějaké příspěvky na pohybovou aktivitu a z toho něco dodávají.

Nemyslím, že byste teď mi mohl úplně odpovědět, ale já jenom chci avizovat, že budu tuto problematiku navrhovat jako bod jednání na výboru pro zdravotnictví a bude to s dostatečným předstihem, kde bych byla velmi ráda, kdyby se mohl někdo za MPSV potom zúčastnit, potažmo vy, protože si myslím, že tady máme zaděláno na velký problém. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr bude chtít ještě paní poslankyni odpovědět.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já odpovím jednak v konkrétní rovině a jednak i v určité obecné. Ta konkrétní je ta, že pokud je to rodina, kde rodiče by splnili podmínky žadatele v hmotné nouzi, tak v mimořádné okamžité pomoci už je metodicky upraveno, že je to nějaký čas, že vlastně i nejenom aktivity na začátku školního roku, ale i v průběhu školního roku za financování právě lyžařských kurzů, škol v přírodě, hudebek a jiných volnočasových aktivit je možné, a je možné i opakovaně během školního roku, až vlastně ve výši zhruba 50 000 korun za ten rok využít pro profinancování těchto nákladů, které ten rodič má, pokud splňuje, to znamená, je tam ten majetkový test, který tam je už dlouhé roky.

Jinak já se připojuju ještě k jedné věci, a to samozřejmě budeme chtít potom probírat právě i s kolegy z MŠMT, s panem ministrem, že se vlastně musíme fakt hluboce zamyslet nad tím, jak nám prostě klesá zdravotní kondice a výkonnost dětí na základních školách, mladých lidí, kolik dneska z těch mladých lidí na druhých stupních a středních školách vůbec vlastně nechodí na tělocvik.

Je to opravdu problém, který se možná zná někdy zpovzdálí jako marginální, ale musím říct, že když jsem viděl ta data a ty trendy, tak to je fakt jako vážně problém. Jestliže máme dneska lidi do 30 let, kteří prostě jsou invalidní, protože mají nadváhu, mají vysoký tlak, mají náběh na cukrovku a tak dále, tak to jsou prostě věci, které souvisí s tím, jak se snažíme ty lidi motivovat, aby byli aktivní, aby měli nějaký přiměřený sport, pohyb a tak dál.

Tak v tom si myslím, že se zase určitě dokážeme shodnout. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Tím pádem jsem vyčerpali interpelaci paní poslankyně Věry Adámkové. V tuto chvíli je na řadě interpelace paní poslankyně Ivany Mádlové na nedostupnost vyšetření prsou, připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Moje interpelace se týká dostupnosti neboli nedostupnosti vyšetření prsu v rámci preventivních prohlídek. Karcinom prsu patří k nejčastějším zhoubným nádorům u žen. Avšak zhruba za poslední rok a půl se setkávám s tím, že je velmi problematické dostat se vůbec na preventivní vyšetření. Konkrétně mluvím o třeba Plzeňském kraji, kde se jedno pracoviště zavřelo, kolegyně se přihlásila, snažila se objednat na druhé pracoviště, kde jí řekli, že z kapacitních důvodů ji vůbec nemůžou přijmout, a pokud tam nechodila, tak to nelze. Zkusila ještě další pracoviště, tam jí řekli totéž, že prostě z kapacitních důvodů není možné ji objednat. Když se obrátila zpátky na lékaře, který jí vlastně předepsal žádanku nebo vyplnil žádanku, tak samozřejmě odpověď byla logicky - prostě zkoušejte to.

Čili zkoušela to a nakonec tedy se na to vyšetření dostala, to znamená, že bylo možné se objednat na sono prsou, ale takto je to vlastně u poměrně většího počtu žen, konkrétně v mém okolí, třeba v Plzeňském kraji. V jiném kraji se stalo, že si nahmataly bulku v prsu a dostaly vyšetření za dva měsíce. Umíte si představit, pane ministře, co ty dva měsíce ta žena prožívá?

To znamená, že opravdu se setkávám s tím, že z kapacitních důvodů je velký problém objednat se na preventivní vyšetření prsou. A já jsem se chtěla zeptat, co v tomto směru ministerstvo dělá, aby ta péče v rámci mamoscreeningu a prevence vyšetření prsu byla zajištěna, aby se péče nezhoršovala, zda v tomto směru nějak spolupracujete se zdravotními pojišťovnami. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a poprosím o odpověď pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Pane ministře, vašich pět minut.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já zkusím, ale úvodem bych pár termínů, aby nebyla nejasnost. Nic jako preventivní vyšetření prsu neexistuje, neexistovalo a nedomnívám se, že v budoucnu existovat bude. Existuje screeningové vyšetření prsu a tam ultrazvuk nemá žádné místo. Je to vyšetření, které se dělá s pomocí rentgenové metody, ta metoda se jmenuje mamografie. Dělá se ve screeningových centrech a technicky je vyloučeno, aby screeningové centrum z kapacitních důvodů odmítlo pacienta, protože tam žádná kapacitní limitace není. To znamená, pokud nějakého pacienta z kapacitních důvodů screeningové centrum odmítne, je potřeba tu informaci jaksi doručit nejlépe na Ministerstvo zdravotnictví, mamografický screening. A v takovém případě samozřejmě my okamžitě zakročíme, ale to se nemůže stát a hlídá to komise pro mamografický screening, která je složená z odborníků, a ti pravidelně, každý v pravidelných intervalech, takto to funguje už 20 let, kontrolují ta pracoviště, jestli neodmítají, jaké jsou čekací doby a tak dále, řídí profesor Daneš už dlouhou dobu.

Co se týče pacientů, kteří si nahmatají bulku v prsu, tak tam je to jednoduché. Ty by měli jít přímo na gynekologii anebo na onkologii, v Plzeňském kraji do komplexního onkologického centra ve Fakultní nemocnici Plzeň a určitě by se neměli objednávat a neměli by být objednávání na screeningovou mamografii, protože ta se netýká pacientů s hmatnou lézí. Tam je zcela jiný režim, hmatná léze, okamžitě na onkologii, indikační komise v Plzeňském kraji, profesor Fínek, komplexní onkologické centrum.

A teď k tomu screeningu obecně. A já moc děkuju za ten dotaz. Vy jste se strefila shodou okolností do týdne, ve kterém nejenom dostupnost screeningu, teď se bavím o mamografickém screeningu karcinomu prsu, intenzivně řešíme. Ten dlouhodobý problém v České republice byl, že data, která mělo k dispozici Ministerstvo zdravotnictví, a tady zase já poděkuju panu ministru Jurečkovi, umožňovala hodnotit dostupnost v kraji, ale ne v okrese.

Tím, že jsme propojili data obou rezortů, tak dneska dostal ÚZIS za úkol přesně analyzovat situaci v jednotlivých okresech, protože když vezmu kraj, třeba Olomoucký, tak to, že je dostupný screening v Olomouci, neznamená, že je dostupný v Jeseníku. Já jsem poprosil ÚZIS, ať toto zpracuje, a to zpracováno bude, nebo je to zpracované, zítra to budeme řešit na poradě ministra, protože jsem byl informován shodou okolností včera profesorem Duškem, že ta data jsou už konečně k dispozici. A my jsme na základě předběžných dat už reagovali. Typickým příkladem byl Zlínský kraj, který měl dostupnost mamografického screeningu dobrou podle dat z hlediska kraje a podle dat, řekněme komise pro mamografický screening, tedy odborníků pro screening. Ale my jsme opakovaně diskutovali s panem hejtmanem, že ve Zlíně tomu tak není, že jsou tam velké sezónní výkyvy. Takže tím, že jsme se dostali na úroveň okresů a měst, tak jsme okamžitě reagovali. V červnu jsme tyto data ověřili a do 31. 7. vyhlásilo Ministerstvo zdravotnictví výzvu k podání žádosti o udělení statutu screeningového centra karcinomu prsu ve Zlínském kraji s tím, že vím, že se přihlásí do té výzvy pravděpodobně jejich krajská nemocnice. Ta výzva byla zveřejněna už ve věstníku číslo 9/24, což se dá snadno ověřit.

Zlínský kraj není v tomto případě jediný. Podobná situace je v Karlovarském kraji, kde zase ta okresová dostupnost není a úplně stejným způsobem budeme řešit Karlovarský kraj.

A já jsem se tady zmínil kraji Olomouckém, kde zase z makrodat je dostupnost dobrá, ale když jsme udělali tedy, podařilo se udělat to spojení těch dat obou resortů a máme okresy, tak dostupnost v Jeseníku je konkrétně špatná, tady paní starostka na to opakovaně upozorňovala, paní starostka Blišťanová, a narážela právě na komisi pro mamografický screening, složenou, jak říkám, z odborníků, protože ta měla data na úrovni kraje. Takže já hodlám co nejdříve vypsat výzvu pro screening v Jeseníku, kde se domnívám, že mám graf dokonce v nemocnici, ne pouze screeningové centrum. A předpokládám, že by to mělo dobře dopadnout. Zdeňce Blišťanové za to moc děkuji, protože ta opravdu byla v tomto směru velmi aktivní.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ono se to netýká jenom mamografického screeningu, týká se to screeningu karcinomu prostaty, kde už jsme to takto nastavili na úrovni okresů. U screeningu kolorektálního karcinomu je to složitější, protože ten je organizován cestou praktických lékařů. Nicméně my jsme posílili endoskopická centra screeningová částkou blížící se 1 miliardě, aby se mohla vybavit dostatkem kolonoskopů a zkrátily se termíny.

Vážená paní poslankyně, na Ministerstvu zdravotnictví probíhá pravidelně monitoring dostupnosti objednávání dob mamografického screeningu, a nejen toho, že screening je naprosto klíčový, tak jako prevence. (Pane ministře, čas.) A důkazem je to, že jsme řešili situaci v těchto městech.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, určitě ještě bude prostor na vaši odpověď, poněvadž paní poslankyně Mádlová se chce doptat. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Pane ministře, já děkuju za to vaše upřesnění, co pro to děláte. Nicméně já jsem vám tady skutečně řekla konkrétní příklady. A opravdu to tak je, že pokud je ženě nad pětačtyřicet let, tak dostává žádanku na to, v nějakém případě samozřejmě, že je, má se objednat na sonografické vyšetření prsou v rámci prevence. A jsou opravdu velký problém ty kapacity. A já jsem vám tady řekla konkrétní příklady. To znamená, že to skutečně existuje. Já bych neměla důvod se na to ptát, kdybych neměla ty konkrétní příklady během roku a půl, které se udály a nejsou to ojedinělé případy. To znamená, že ty kapacitní důvody opravdu problém jsou. Vy jste některé přiznal a samozřejmě je chvályhodné, že to řešíte, protože to opravdu velký problém je. Takže já nemám dotaz, ale jenom jsem chtěla říct, že jaksi nemá smysl popírat, že něco takového není, když opravdu něco takového je.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. Pan ministr bude chtít pravděpodobně pokračovat. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já vůbec nepopírám, že něco takového není. To byste mohla říct, že jsem řekl, že lžete, to bych si jednak vůči dámě v životě nedovolil, a navíc vám bezmezně věřím. Ale teď já se nebavím jako ministr, bavím se jako lékař, který se screeningem zabývá, ultrazvuk... Vlastně tady je absurdní, aby žena, která chodí pravidelně na screening, má-li víc než pětačtyřicet let, tak by měla chodit pravidelně na mamografický screening, šla, byla objednaná na ultrazvuk. Pokud na základě toho... No, ale pak je to selhání konkrétního člověka, co ji objednává, prostě je to selhání konkrétního případu.

Technicky všechno probíhá tak, že žena, pokud jde na mamografický screening, bavíme se o screeningu, a na mamografu je nějaký nález, který je potřeba dopřesnit ultrazvukem, pak se ten ultrazvuk dělá na tom screeningové pracovišti, protože každé screeningové pracoviště má ultrazvuk, dokonce jsme to dotovali, a tam, kde jí byl dělán ten mamografický screening, se současně musí udělat ten ultrazvuk. A pokud to takhle neproběhlo v konkrétním případě, tak je potřeba zjistit, co bylo selháním v konkrétním případě. Není to systémový problém, ale je to případ konkrétní. Prostě pokud ta žena opravdu chodila na screening, dělala se jí mamografie a našli na ní něco, tak na pracovišti, kde jí udělali ten screening, na tom stejném jí musí udělat ultrazvuk v nějakém termínu. Tam v podstatě nezáleží na dnech.

Jiná situace je ten druhý příklad, a to se pak pobavme, co je to za konkrétní pracoviště, abych já zjistil, kde je ten problém. Jiná věc je ta nahmataná bulka a tam je samozřejmě absurdní, aby dostala termín na vyšetření a čekalo se, protože to je hmatná léze a ten proces, postup je úplně stejný. Je to úplně stejné, jak když si nahmatáte cokoliv jinšího, pak nejdete na prevenci na screening, ale jdete na mamografické nebo jdete na onkologické pracoviště a tak dále. Co se týče dostupnosti ultrazvuku... (Váš čas, pane ministře.) Jo, tak pardon.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli je na řadě, a to s interpelací na pana ministra Dvořáka, s názvem Portfolio ministerstva pro evropské záležitosti paní kolegyně Zuzana Ožanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, už několikrát jsme v rámci debat o konsolidaci veřejných financí mluvili o zmenšení počtu ministerstev, samozřejmě jedním z nich bylo i Ministerstvo pro evropské záležitosti. Několikrát jsme ve veřejném prostoru slyšeli věty, že právě toto ministerstvo je zbytečné. I já sama jsem hledala jeho význam po ukončení našeho předsednictví. A světe, div se, nedávno jsem pochopila, že smyslem je řízený únik informací.

Pane ministře, blíže to rozvedu. Nedávno jsem poslouchala podcast Insider Michala Půra a Tomáše Jirsy, přesněji řečeno jejich pořad Brífink, kde probírají aktuální témata. Jedním z témat byla debata o možném portfoliu v EU pro vládou nominovaného ministra Síkelu. Oba pánové tam mluvili o jedné zajímavé věci. O čem? O tom, kdo poskytl médiím dopis od šéfky Evropské unie Ursuly von der Leyenové o tom, že máme doplnit v nominaci ženy, přestože vláda již svou nominaci zaslala. Kdo tedy poskytl médiím tento dopis? Byl jste to vy, nebo vaše ministerstvo? Čeho mělo být dosaženo, když vláda jednoznačně rozhodla, že pouze se rozhodla pro jednu nominaci? Je v portfoliu ministerstva přeposílání písemností novinářům? Jsem zděšena. Tak se hájí zájmy naší země v EU? Nátlakem na vládu? Vláda České republiky a dle mě správně nominovala pouze toho, koho chce, a není na rozhodnutí nějakého nevoleného úředníka z Bruselu, koho má nominovat či nenominovat česká vláda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dodržení času a poprosím pana ministra, který je tady přítomen, aby paní poslankyni Ožanové odpověděl. Vážený pane ministře, máte pět minut.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Vážený pane místopředsedo, děkuju. Vážená paní poslankyně, já myslím, že ani pět minut nebude potřeba. Já jenom na úvod musím říci, že mě zmátl trošku ten název vaší interpelace, protože hledal jsem marně portfolio v našem právním řádu. Portfolio je pouze soubor majetku ve finančním právu a k tomu hlásím, že já žádné portfolio nemám.

Ale k té věci samé, já trošku nerozumím tomu, co to tady vlastně řešíme. Protože bez ohledu na to, jak to popisuje pan Půr v nějakém podcastu, přece dopis předsedkyně Komise Evropské unie není žádný tajný dokument. Vy se snad domníváte, že bylo záhodno ten dokument utajit? Jak dlouho by se asi tajil, když přece všechny země, všech 27 zemí ho dostalo? A nebylo vůbec žádným tajemstvím, že požadavek Ursuly von der Leyen je jeden z těch požadavků, je tohle. Takže bez ohledu na to, jestli jsem to novinářům dal já nebo nedal, tak prostě to, co říká pan Půr, mě vůbec nezajímá v tomto ohledu. Ten dopis byl naprosto veřejný a nebyl žádný důvod ho nějakým způsobem nechat uniknout. A jestli to vytváří tlak na vládu nebo nevytváří, to prosím pěkně zase jako jestli ho chtěla vytvořit paní předsedkyně von der Leyen, tak ho možná vytvářela tím dopisem, ale rozhodně ne já. Já jsem ten dopis ani nepsal a ani nekoncipoval, ani nepřesvědčoval paní předsedkyni, aby ho poslala. O tom se vědělo, co v jeho obsahu bude. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji a paní poslankyni (odmítavě kývá hlavou), (která) už pokračovat nechce, taktéž děkuji. Rozumím tady tomuto a my budeme pokračovat paní poslankyní Lenkou Knechtovou v interpelaci na pana ministra zdravotnictví Vlastimila Válka ohledně duševního zdraví. Připraví se Berenika Peštová. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Ministerstvo zdravotnictví je garantem psychiatrické péče v České republice s cílem modernizovat celý systém a zvýšit kvalitu péče o pacienty. Zároveň reforma zajistí přesun léčby z velkých institucí do personálně lépe zajištěných lokálních center.

Reforma psychiatrické péče vychází ze strategie Světové zdravotnické organizace. Ta podporuje především rozvoj komunitní péče, zvýšení role primární péče a všeobecných nemocnic, transformaci psychiatrických léčeben a vzdělávání odborných pracovníků.

Zcela zásadní součástí reformního úsilí v České republice je přitom dle strategie Ministerstva zdravotnictví posun k humánnímu a udržitelnému způsobu léčby v co největší míře právě v přirozené komunitě. Myšlenka reformy s sebou přináší velkou změnu. Jakým způsobem aktuálně Ministerstvo zdravotnictví pokračuje a zajišťuje reformu, její financování a vytváření mezistupňů péče a podpory začlenění pacientů do běžného prostředí a do společnosti? Co připravujete jako ministr zdravotnictví? Protože jsme měli možnost v prvním zářijovém týdnu slyšet stanovisko Ministerstva vnitra a Ministerstva školství, tak já bych ráda znala i váš postoj, pane ministře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji. Pan ministr určitě bude odpovídat. Než dorazí k pultíku, přečtu omluvu. Pan poslanec Josef Bělica se omlouvá z celého dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. Máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já vám, paní poslankyně, velmi děkuji. Vy jste to přesně všechno popsala. Ta reforma duševního zdraví vychází z nějakých doporučení Evropské unie a byla podpořena penězi, grantovými penězi Evropské unie, dotačním titulem, ty peníze byly vyčerpány a dál už musí být financována z národních zdrojů, tedy cestou veřejného zdravotního pojištění. A to se děje. My jsme posílili financování center duševního zdraví, ve spolupráci s panem ministrem Jurečkou jsme je ukotvili v úhradové vyhlášce, což nebylo v té době, kdy já jsem nastoupil na ministerstvo. Tu Radu pro duševní zdraví řídí profesor Kašpárek, který je uznávaný odborník. Je to uznávaný psychiatr, ale i uznávaný expert pro koordinaci a organizaci zdravotnictví, koneckonců co se týče psychiatrie. Takže já, kdybych řekl stran center duševního zdraví vzniklo dalších 40 nových, teď vím, že v září budou další dvě centra, pokud vím, kraje plánují 26 nových center a ministerstvo, respektive přímo řízené organizace, mají v plánu 12 .

Ten problém je personál, to jste tam zmínila. V rámci té reformy se samozřejmě investovalo do transformace, do budování psychiatrických pracovišť, ale z různých důvodů, které bych si netroufl kritizovat, a ony byly objektivní, mimo jiné kvůli covidu, se vlastně neinvestovalo do personálu, respektive nezvýšil se počet těch, kteří by atestovali v oboru psychiatrie, klinická psychologie. Nezvýšil se ani počet studentů v oboru psychologie. To znamená, sice se transformovalo, vznikala nová pracoviště, ale není k tomu víc těch doktorů v této odbornosti. Aby ten doktor v té odbornosti byl k dispozici, musí atestovat a ta atestace, ta je po jakési přípravě, která trvá pět let. To znamená, v prvním roce, ať udělám cokoliv, tak v prvním roce následující vlády z toho budou atestovaní lékaři, taky nějak to neobejdete. U klinických psychologů je to velmi podobné.

My jsme navýšili počet rezidenčních míst v těch oborech, v letošním roce jich bylo 50 těch rezidenčních míst. A není to tak, že bychom to limitovali, ale v podstatě všechny zájemce, kteří měli zájem o tyto obory, ať už je to dětská psychiatrie, ať už je to psychiatrie, klinická psychologie, či dětská klinická psychologie, nebo psychoterapie, jsme uspokojili. A současně ve spolupráci s lékařskými fakultami jsme požádali, aby v rámci výuky psychiatrie se výrazně zdůrazňovala podpora té dětské psychiatrie.

Současně jsme z realizovali akreditovaný klasifikační kvalifikační kurz psycholog ve zdravotnictví, které vedle vysokých škol dělá i doškolováky, a ten kurz zvýšil kapacitu z 60 na 360 účastníků za ty tři roky. Dále byla zrušena zákonná podmínka délky specializačního vzdělávání psychologů v délce pěti let, to byla jedna z velkých limitací navyšování počtu těch klinických psychologů. Také jsme stanovili podmínky pro zavedení třístupňového modelu psychoterapie, tak, jak to navrhla ta skupina, kdy se zapojí sestry, adiktologové a zdravotně sociální pracovníci, protože ta centra duševního zdraví musí být komplexní a musí to řešit i po této stránce.

Ukotvili jsme to legislativně, některé ty věci budou v zákonech, které půjdou do Poslanecké sněmovny. Ty čtyři, o kterých mluvím.

Investičně podporujeme ambulantní i lůžkovou péči skrze integrované regionální operační programy. Vzniknou by tak mohlo až 180 nových lůžek, další jsou v procesu předkládání projektů. Pokud ty projekty budou, my je velmi rádi podpoříme. Rezort Ministerstva zdravotnictví a přímo řízené organizace spolupracují s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a za to bych rád poděkoval. Je to na úrovni opravdu odborníků a náměstků ředitelů, kteří se pravidelně schází a nastavuji podporu pro duševní zdraví a návaznou péči o děti s duševním onemocněním. Tady je potřeba říct, že ten nárůst se týká dětí ve věku 14 až 19. Tam je nejprudší nárůst, to ostatní v podstatě, u těch závažných je to trošku jinak, ale u těch, o kterých pravděpodobně mluvíme, je to takto, a proto jsem inicioval debatu ve výboru společnosti psychiatrické o adolescentní psychiatrii. To bychom se dostali do strašných detailů. Ale ta blokace je, že ty lůžka pro tyto adolescenty musí splnit (nesrozumitelné) lůžka pro malé děti nula až čtyři, což strašně limituje výstavbu těch nových lůžek. Dohodli jsme se na jakási lůžka pro adolescenty.

Podporujeme například péči o duševní zdraví na školách. Tady ty debaty probíhaly i ve Sněmovně. A připravujeme provázaný systém krizové péče v návaznosti na další odbornou péči. Já bych mohl pokračovat, ale pokud budete mít ještě dotaz, tak to rád doplním o konkrétní dva příklady nebo tři příklady. Je ale ještě na čem pracovat. Je toho hodně, a nejenom pro mě, ale pro mé následovníky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Bude mít dotaz paní Knechtová, nebo ne? Bude. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, pane místopředsedo, děkuji za slovo. Pane ministře, děti jsou v podstatě pod trvalým tlakem. V  tom věku, jak jste uváděl, samozřejmě je puberta, a je potřeba s nimi nějakým způsobem být emočně propojení, je to logické. A svým způsobem i útoky na školách potom jsou nějakým vyústěním složité situace, takže tady si myslím, že ta spolupráce s Ministerstvem školství je na místě.

A za další, 75 % duševních onemocnění se projeví právě ve věku do 24 let. To znamená, to, co my v předškolních zařízeních nějakým způsobem vidíme a uvažujeme o tom, tak to potom jenom nějakým způsobem diagnostikujeme. Takže za mě zhruba z těch statistik vychází, že jedno ze sedmi dětí a dospívajících se potýká s psychickými problémy, a to si myslím, že je to téma, o kterém bychom měli diskutovat nejenom uzavření v té škatulce zdravotnictví, ale měli bychom to umět propojit s Ministerstvem školství a (Předsedající: Čas!). Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr bude chtít ještě reagovat, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já zase naprosto souhlasím, máte pravdu, to je věc, která se týká prevence. To je věc, která se týká toho, co je příčinou toho vzestupu. A myslím si, že to jednoduché vyšetření, může za to covid, je příliš úzké. To vyšetření je komplexní, ta situace je opravdu velmi špatná a není možné ho řešit vždycky v rámci volebního období. Musí tam být konsensus, že se v něm bude pokračovat minimálně 10, 15 let. A tak, jak já jsem navázal na Vojtěcha Adama, dál pokračuju v cédézetkách a dál pokračuju v té Radě pro duševní zdraví. V podstatě jsem nezmínil její složení, jenom jsem požádal profesova Kašpárka, respektive předsedkyni psychiatrické společnosti, aby jí předsedali, tak ty kroky jenom posilujeme tou podporou personálu. Protože jak se do toho dostane politika, tak je to pro ty děti smrtelné.

Já bych chtěl říct dva příklady, kde se pochlubím. Jedno jsou Opařany, které byly v katastrofální situaci. My jsme nakonec rozhodli, že je nezrušíme, nebo já jsem rozhodl, že je nezruším, protože jsem se domníval, že je to nesmysl je rušit. A dneska já tam mám snad 14 dětských psychiatrů a mám tam jaksi buňku toho, kde se mohou vychovávat noví lékaři.

Druhý příklad na opačné straně republiky jsou Kroměříž, kde psychiatrická léčebna byla ve velmi složité situaci. Tady je potřeba poděkovat panu kolegu, panu profesoru Havlíkovi, řediteli Fakultní nemocnice Olomouc. Tomu se za dva roky tu nemocnici podařilo dostat do plusových čísel. A já mám dobrou zprávu. Schválili jsme výstavbu moderního pavilonu, který bude pobytový pro psychiatrické pacienty v této léčebně. A tady to není moje zásluha, je to zásluha pana ředitele Pavly (Romana?) Havlíka a pana profesora Havlíka, který tam odvedl neskutečný kus práce. Tak asi tak, aby bylo něco pozitivního.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Tím pádem jsme vyčerpali tuto interpelaci. Na řadě je paní kolegyně Berenika Peštová, která má interpelaci na pana ministra Martina Dvořáka ve věci dezinformací pana ministra. Připraví se pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Tak já děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, v Otázkách Václava Moravce jste řekl, a teď parafrázuji, že zdražením benzínu a nafty donutíme lidi, aby méně jezdili, ale hlavně tím snížíme zisk Putinovi.

Pane ministře, já jsem, máme tady jednu rafinérii, já jsem v té rafinérii kdysi dělala, když se ještě jmenovala Chemopetrol, pak Unipetrol, pak Unipetrol RPA a pak PKN Orlen, protože to koupili Poláci. V té firmě PKN Orlen má Polsko zastoupení, mám pocit, 49,9 %. A moje otázka zní, odkdy je jeden ze spoluvlastníků Rusko? Když teda snížíme tím zisky tomu Putinovi, když jste teda, ale vy jste to konkrétně řekl, ten benzín a naftu. Takže odkdy je tam teda spoluvlastníkem Rusko? A myslím si, že potom dám nějakou doplňující otázku.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pane ministře, máte slovo. Prosím.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Děkuju za slovo. Tentokrát mi možná pět minut úplně stačit nebude, nicméně děkuju, paní poslankyně, že jste tohle téma otevřela. Já se musím přiznat, že jsem opravdu poněkud šokován tím, co se odehrálo po otázkách Václava Moravce.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Přesně řečeno poté, co je okomentovalo Echo24 ještě ten večer. Protože Echo zveřejnilo titulek, který opravdu nepopisoval to, co jsem řekl, a vy sama říkáte, že jste to neviděla, což je zvláštní, když se mě pokoušíte interpelovat. (Poslankyně Peštová reaguje z lavice.) Pardon, tak jestli jste to viděla, tak jste to parafrázovala. A já si dovolím říct, že nic z toho, co jste řekla, tam nezaznělo.

Dovolím si zopakovat, a bohužel, kdybych byl býval věděl, kdybyste netajila, na co se mě chcete zeptat, tak bych si nachystal výpis z toho pořadu. Šlo o to, že vedla se debata o tom, jestli směrnice o ETS2 se má uplatnit co nejrychleji, anebo naopak odkládat, odkládat a odkládat. A já jsem řekl, že si myslím, že taková směrnice se má uplatnit co nejrychleji, protože taková opatření, když se budou dělat později, se stejně budou muset udělat, protože ta směrnice platí, akorát to bude stát víc peněz a bude to bolestnější. To je jedna věc.

Pak jsem k tomu dodal, že obecně takováto směrnice má za cíl, aby se snížila spotřeba fosilních paliv, což má samozřejmě svoje pozitivní důsledky na životní prostředí. To myslím, že už taky dnes nikdo nezpochybňuje. A pak jsem říkal, že se domnívám, že celá ta akce proti Green Dealu a proti snižování spotřeby fosilních paliv velmi nahrává Rusku, které je producentem takových paliv, a dodává je, bohužel stále je ještě i k nám. O tom, jestli Orlen patří, nebo nepatří Rusku, nebo jestli Moll patří, nebo nepatří Rusku, opravdu nebyla ani půl slovem zmínka. Šlo o to, a na tom si trvám, že snižování spotřeby fosilních paliv znamená snižování zisku Ruska.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Paní poslankyně Peštová má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Pane ministře, já jsem na tom ministerstvu ten zákon ohledně emisních povolenek měla pod sebou v gesci, takže ho znám velice dobře. Znám i u ETS1 a znám i současnou směrnici, která se má transponovat do českého práva u ETS2. Já jsem na to koukala, vy jste to tam řekl. Vy jste to normálně řekl natvrdo, proto mě to zvedlo ze židle, protože vy jste tam řekl za prvé donutíme, aby lidi míň jezdili těmi auty.

A ta druhá věc je, že proto jsem řekla, že to parafrázuji, že neříkám slovo od slova. A ta druhá věc je, že snížíme ten zisk toho Putina. Proto mě to dostalo z té židle, proto jsem ten dotaz vznesla. A jelikož jsem v té firmě dělala a znám velice dobře ty výroby, tak proto jsem se na to zeptala, odkdy jsou spolumajitele. Já rozumím tomu, že vám asi zřejmě šlo o to, že fosilní paliva jsou benzín, nafta, plyn, uhlí. Ale že to klíčový je ta ropa, ropa, jo? (Předsedající: Čas.) Ale vy jste to řekl špatně, a proto se to takhle rozjelo.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Ministr pro evropské záležitosti ČR Martin Dvořák: Děkuju. Já myslím, že to nebudou dvě minuty. Paní poslankyně, já mám pocit, že takhle bychom si tady mohli teďka pinkat, kdo to řekl nebo neřekl, chtělo by to pro skutečně doslovný přepis nebo případně pustit ten záznam.

Nicméně jsem rád, že alespoň uznáváte, že jaksi jsem mínil fosilní paliva a nikoliv výrobky Petrol, kde jste vy pracovala v Orlenu (nesrozumitelné). Zkrátka šlo obecně o to, že tyto zákony kolem životního prostředí mají snižovat spotřebu fosilních paliv, tedy produkci skleníkových plynů, a to, že je smyslem těch vyhlášek, a protože je přijímáme a že to samozřejmě Rusku nevyhovuje, je, doufám, jasné.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu ministrovi. S další interpelací je tady na pana ministra Pavla Blažka, a to ve věci personální zabezpečení PMS, pan poslanec Igor Hendrych. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, členové vlády. Pan ministr tu bohužel není opět.

Moje interpelace se vztahuje k Probační mediační službě. Tam na té tabuli visí zkratka a jejímu personálnímu zabezpečení. Je to téma, kterému se věnuji dlouhodobě. Existují dva faktory, které by měly nějakým způsobem negativně intervenovat do současného vytížení pracovníků probační mediační služby. Ten nejzásadnější je ten, že se bude velice brzy, v řádu měsíců, předpokládám aspoň podle avíza Ministerstva spravedlnosti, novelizovat trestní právo, respektive trestní zákoník, a bude z toho vyplývat to, že Probační a mediační službě přibude mnohem víc práce, než má nyní, protože má přibýt alternativních trestů, a tudíž i logicky dohledu nad těmito alternativními tresty.

Pak je tu ještě jeden faktor, a to je ten, že zákoník práce, který je teďka momentálně v legislativním procesu, by měl právem přiznat úředníkům a asistentům Probační a mediační služby týden dodatkové dovolené navíc. Z toho logicky plyne, že ti současní zaměstnanci, kterých je kolem 500 cca v terénu, v této době v podstatě přibude volno, ale neubudou jim případy, kterých je cca 100 ročně, což je i podle samotné služby příliš mnoho, a přiznává to i ministerstvo, že i optimální stav je kdyby jich bylo takových nějakých padesát, sedmsát ročně na jednoho pracovníka, aby mohl v klidu tu svoji práci vykonávat.

A já se vás ptám, pane ministře, jestli už plánujete a jakým způsobem a odkdy navýšíte početní stavy zaměstnanců Probační a mediační služby? Protože těch stávajících 500 kterých je cca nějakých 15 let, je skutečně málo na to, aby tu práci dál zvládalo pod tíhou tady těchhle těch argumentů, které jsem před chvíli uvedl. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, já také děkuji. A je to skutečně tak v souladu s jednacím řádem vám odpoví pan ministr písemně do 30 dnů. Další z poslanců, který je na řadě se svou ústní interpelací, je pan poslanec Jakub Janda na paní ministryni Janu Černochovou, a to ve zvýšení zájmu o obranu. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, z veřejných zdrojů vím, že Ministerstvo obrany provádí dlouhodobé snahy o zvýšení zájmu zejména u mladé generace o obranu země a její zapojení do systému obrany státu, přípravu na krizové situace, případně i o vstup do armády nebo aktivní zálohy. Chtěl bych se v této souvislosti zeptat, jaké v tom Ministerstvo obrany podniká kroky a jakým způsobem se snažíte zvýšit zájem mladé generace o obranu naší země, bezpečnostní otázky a zároveň její odolnost pro případné krizové situace.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za dotaz. A paní ministryni připravená odpovědět. Než se tak stane, tak já přečtu omluvy. Pan Mikuláš Bek je omluven od 10. do 16. hodiny z pracovních důvodů, pan ministr Pavel Blažek z pracovních důvodů celý jednací den, pan Petr Hladík celý jednací den z pracovních důvodů, pan Marian Jurečka z pracovních důvodů od 11.30 do 15 hodin. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju. Já moc děkuju za tu otázku. Považuju nějaký přístup mladé generace k obraně naší země za velmi užitečný. Vedle POKOSu, tedy přípravy občanů k obraně státu, tak víte, že jsme v letních měsících zkoušeli nový projekt, který jsem vlastně se snažila prosadit ještě když jsem byla i opoziční poslankyně. Říkali jsme tomu tehdy Boot campy. Jednalo se o prázdninové cvičení středoškoláků, kteří se hlásili z různých středních škol, zejména zčásti vlastně Západočeského kraje a Severomoravského kraje. Jedno cvičení probíhalo v Žatci, druhé cvičení probíhalo v Hranicích na Moravě, bylo realizováno od 27. 7. po 15. 8. A kupodivu opravdu nás to překvapilo, protože o něj projevilo zájem 174 studentů. Nastoupilo nám jich 127 z toho dokonce 24 žen, a dokončilo 110, což je úspěšnost 90 %.

Dlouhodobě sledujeme ty statistiky třeba u běžných přijímání aktivních záloh a tam takto úspěšní bohužel nejsme. Co je také pozitivní zpráva, je ta, že zhruba 40 účastníků toho cvičení, absolventů toho cvičení, projevilo zájem stát se vojáky z povolání, dalších 14 z nich projevilo zájem o vstup do aktivní zálohy.

Šest z nich deklarovalo, že by rádi studovali univerzitu obrany, a zbylých 50 ještě nebylo rozhodnuto, k čemu by se po ukončení střední školy přiklonili, čemu by se rádi věnovali, což neznamená, že třeba je ještě nepřesvědčíme.

Možná takovou zajímavostí je, že ohlas tohoto projektu se zřejmě odrazil i ve zvýšeném zájmu veřejnosti o vstup do aktivní služby v Armádě České republiky i o dobrovolná vojenská cvičení. Nebudu vás unavovat statistikou, ta dobrovolná vojenská cvičení jsou pro nás velmi důležitá. A já mám snad konečně velmi pozitivní zprávu pro vás pro všechny, že se nám po dvou letech podařilo dokončit proces změny zdravotní vyhlášky. Takže vlastně na ta dobrovolná, těmi dobrovolnými předurčenci vedle těch dobrovolných cvičení mohou být i lidé, kteří třeba mají nějaký zdravotní handicap a nesplnili by ty zdravotní testy, ty zdravotní předpoklady.

 

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Slibujeme si od toho to, že budeme mít v našich zálohách lidi, třeba IT specialisty, právníky, různé profese, které prostě se z nějakého důvodu třeba nemohou přihlásit do aktivní zálohy, přesto chtějí nabízet službu České republice a pomoct České republice v případě nějakých krizových situací.

Určitě tohleto dobrovolné cvičení teď pro ty středoškoláky, které jsme dělali v létě, využijeme i k nějaké analýze poznatků chování v uvozovkách té mladé generace, protože samozřejmě mladá generace má zcela jiné požadavky a potřeby než generace moje nebo generace mladší či starší, než jsem já. Prostě dneska ty mladé lidi, pokud jsme se jich dotazovali, co třeba oni očekávali od toho cvičení, tak někteří z nich si mysleli, že vlastně třeba budou přemisťovat nějaké předměty nebo že budou někde v nějakých skladech, takže je zarazilo, překvapilo to, že vlastně to probíhalo opravdu jako základní kurz vojenské přípravy. Oni dokonce, pokud toto absolvovali, úspěšně absolvovali, tak tento kurz základní vojenské přípravy by se jim započítal ve chvíli, kdy by se rozhodli jít do aktivní zálohy nebo do profesionální armády, což je samozřejmě také pozitivní, protože by tím ušetřili čas a pak už by mohli jenom cvičit se svojí jednotkou.

Určitě v tom chceme, pane kolego, pokračovat. Zapojujeme do toho vedle POKOSu i různé spolky, máme různá memoranda s orientačními běžci, se Sokolem, s Orlem, prostě s různými organizacemi, kde je nějaký sportovní duch a vidíme v nich nějaký potenciál.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času a pan poslanec má doplňující dotaz, prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Ano, děkuji za slovo. A děkuji vám, paní ministryně, za odpověď. Vy už jste tady tak částečně vlastně toto otevřela, že je v tomto nějaký program. Já jsem tuto informaci zaregistroval díky jedné mamince, která se mě na to ptala. A chtěl bych tedy vědět, protože Ministerstvo obrany otevřelo stipendijní program pro studenty učilišť a středních škol, mohla byste tuto informaci nějak upřesnit?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ano, paní ministryně chce. Tak prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Ano, děkuju, ráda upřesním. Ano, vedle našich vlastně stávajících středních škol, které máme v Moravské Třebové a máme je v Sokolově, tak se snažíme zapojovat i jiné střední školy a učiliště do toho, aby nám prostě nějakým způsobem vychovávaly budoucí i třeba občanské zaměstnance. Trpíme zoufale nedostatkem technických profesí, takže se snažíme získávat nové lidi. Jde o učební obory či maturitní obory s technickým zaměřením, ale i jiné: informatika, elektronika, elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, strojírenství a strojírenská výroba, doprava a spoje, speciální a interdisciplinární obory, právo, právní a veřejnoprávní činnost. Principem je to, že student se zaváže k tomu, že po dokončení svého studia se stane vojákem z povolání, bude řádně plnit studijní povinnosti a za to může pobírat stipendium 4 až 5 000 korun měsíčně. Zároveň jeho závazkem je, že v armádě bude sloužit minimálně dvojnásobek doby, po kterou mu bylo stipendium poskytováno. Ale my samozřejmě doufáme a věříme, že to bude doba delší.

I v této věci se setkáváme s kladným ohlasem a pracujeme na popularizaci tohoto kroku. V souvislosti s tím bych ráda zmínila i projekt virtuálního náborového střediska, které jsme spustili v loňském roce a který stále rozvíjíme. Snažíme se, jak jsem tady zmiňovala, i tu novou generaci, která má jiné požadavky, tak právě je neoslovíme úplně nějakými letáčky, plakáty, ale je oslovíme právě v tom virtuálním prostředí, o což se tedy snažíme, protože jsme v 21. století, a samozřejmě tyto technologie tato generace používá zcela zásadním způsobem. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Tím pádem jsme vyčerpali interpelaci pana poslance Jandy a v tuto chvíli je na řadě pan poslanec Karel Rais, který má interpelaci na pana ministra Beka s názvem Povinný druhý cizí jazyk. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Mě zaujalo ve veřejném prostoru vyjádření pana ministra Beka ohledně časové dotace na cizí jazyk, v podstatě chce zavést povinnou angličtinu od první třídy a povinný druhý jazyk už od šesté třídy, jestli tomu dobře rozumím. Čili zajímaly by mě detaily tady kolem téhleté teze, protože to souvisí samozřejmě s vícenáklady, protože se domnívám, že ty třídy musí být děleny taky nebo bývají děleny na dvě skupiny, čili to je poměrně drahá výuka. A jsme prostě pořád v situaci, kdy více či méně nemáme na ty nepedagogické pracovníky slušné finance, takže jde mi trochu o to, aby se neopakovala situace s inkluzí, kdy tehdy ještě byla dotovaná ta inkluze z Evropské unie financemi, a stejně tvrzení tehdejší paní ministryně, že peníze a prostředky jsou. Když jsme se jí na to ptali, tak nakonec bylo jasné, že finance nejsou a dodnes se řeší řada finančních prostředků směrem k asistentům a podobně.

Čili první část dotazu se týká, kdyby řekl svoji představu, jak to bude s druhým povinným jazykem. Pro mě jako pro technika a pro přírodovědce je samozřejmě druhým komunikačním jazykem v podstatě matematika. A v tomto kontextu mě překvapilo tvrzení, které jsem si našel v jednom článku, že vlastně kapacita, nároky na jazyky, co se týká studentů v prvním a v druhém stupni, že jsou v podstatě dvojnásobné proti matematice. Jazyky na prvním stupni 42 hodin, matematika pouze 20, na druhém stupni jazyky 33 hodin, matematika 15. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Dobře, děkuji. Zeptám se pak dál.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuju. Pan ministr Bek je připraven na svou pětiminutovku. Prosím.

 

Mikuláš Bek: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za to, že tuhle debatu přenášíme i na parlamentní půdu a budu v ní rád pokračovat na půdě školského výboru. Ta debata je vlastně součástí diskuse nad novým vzdělávacím programem pro základní školy, který je připravován již nejméně tři roky a byl vlastně avizován ve vzdělávací strategii přijaté minulou vládou. Debata o cizích jazycích se ukázala jedním z polí, kde odborná diskuse na pracovních fórech nedospěla k souladu. Debata se točila kolem toho, zda druhý cizí jazyk má být povinný nadále, což je současný stav, kdy je vyučován nejpozději od osmé třídy, typicky od sedmé třídy, anebo zda má být jenom povinně nabízen školou a má být z pohledu dětí vlastně volitelný.

Já jsem připraven rozhodnout v té věci, bude to mé rozhodnutí, za které ponesu plnou zodpovědnost, do konce tohoto roku. Není to věc, která by byla legislativní povahy. Ale usiluji o to, abychom v té věci měli co nejširší konsensus, protože je vlastně vitální z pohledu konkurenceschopnosti budoucích generací a celé země.

Když jsem se podíval na průběh debaty, tak jsem byl vlastně překvapen jednou věcí. Jako člověk pocházející z vysokoškolského prostředí jsem zvyklý se ve věcech týkajících se obsahu a kvality studia okamžitě dívat na porovnání se zahraničím. V tomhle případě je to srovnání díkybohu jednoduché, protože v roce 2022 vydala evropská organizace zajišťující data srovnávající vzdělávací systém Eurydice studii, která ukazuje, jak na tom které země jsou. A to zjištění je vlastně tristní z řady důvodů. Historicky máme úroveň dosahovanou v prvním cizím jazyce o jeden stupeň nižší, než je obvyklé v severských zemích, v Pobaltí, v Německu nebo ve Francii. Střední, východní a jižní Evropa míří na úroveň A2 podle evropského referenčního rámce, což je pořád velmi začátečnická úroveň znalosti cizího jazyka, zatímco země na západ, na sever od nás míří o úroveň výš už v 15 letech. Proto jsem přesvědčený o tom, že bychom měli zvýšit tu výstupní úroveň a také začít s výukou jazyků dříve. Mezinárodní srovnání ukazuje, že s oběma jazyky začínáme spíš později, než je evropský mainstream.

 

Mikuláš Bek: V případě angličtiny ale platí, že polovina našich dětí už dnes má od první třídy angličtinu. To znamená, pokud bychom udělali ten krok a rozšířili tu výuku ještě od první třídy, tak jenom vlastně pokračujeme v trendu, který tady je.

U druhého cizího jazyka je to zhruba takto: Povinný druhý cizí jazyk nemají typicky země, jejichž mateřština je světovým jazykem, tedy Francouzi, Němci, frankofonní Belgičané nemají druhý povinný jazyk, protože jejich mateřština je světovým jazykem. Menší evropské země, které jsou v podobné situaci jako Česká republika, typicky mají ten povinný cizí jazyk, Slovensko od něj ustoupilo a vedlo to k tomu, že ta nabídka se v části škol nerealizuje ani jako nepovinný jazyk, protože to není logisticky možné.

Já budu stručný už. Já jsem vlastně do té debaty vstoupil záměrně před okurkovou sezónou, protože jsem považoval za důležité, aby všichni aktéři té debaty měli čas si připravit argumenty. Já jsem připravený tu svoji pozici na základě věcné argumentace upravit, revidovat. Ale jsem přesvědčený o tom, že si tahle země nemůže dovolit vybavovat děti v budoucích dekádách horšími kompetencemi v cizích jazycích, než je běžné u našich sousedů v té vyspělejší části Evropy nebo v Pobaltí. Jsem přesvědčený o tom, že je na místě klást větší důraz na výuku angličtiny než dosud, a jsem také přesvědčený o tom, že je správné zachovat druhý cizí jazyk a spíš usilovat o to, aby byl vyučován lépe. Má to konsekvence pro objednávku učitelů.

Jeden problém chci ještě zmínit. V dnešní situaci učíme na základních školách 12 různých druhých cizích jazyků, ale úplně chaoticky nemáme nastaveno pokračování na středních školách. Takže ty děti začnou v sedmé nebo v osmé třídě, dostanou se na úplně elementární úroveň, přijdou na střední školu, což 90 % našich dětí přijde, a tam s tím cizím jazykem, se kterým se dva roky, tři roky potýkaly, nemají možnost pokračovat. To je mrhání časem dětí, učitelů (Předsedající: Pane ministře, čas.), je to mrhání také penězi. Myslím si, že do toho musíme vnést určitý systém. A budu rád za společnou debatu i s poslanci napříč politickým spektrem.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: A pan poslanec Rais bude chtít reagovat. Prosím, máte minutu.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Tak já samozřejmě souhlasím s tím, aby byla děcka co nejvíce vzdělaná, zejména třeba v angličtině, a že by měla být nějaká strategie výuky jazyků, aby se neučila dva tři roky zbytečně jazyk a pak dál to nešlo.

Ale my jsme odešli od dvou věcí. Čili takový postesk, co se týká té matematiky. Ten rozdíl je tam poměrně značný. A jak jsem říkal, matematiku považuju za komunikační jazyk techniků a přírodovědců. To je první věc.

A druhá, ten rozpočet. Já nevím, jak vypadá ten budoucí, ale ten letošní byl celkem hodně ořezaný a představa, že by ještě ty náklady tam... Prostě je potřeba, abychom se taky bavili o nákladech, protože třeba z těch neinvestičních, z NIVů už tam není kde brát, to už všecko ti ředitelé víceméně byli nuceni vybrat v souvislosti s těmi platy kuchařek a nepedagogických pracovníků.

Tak dvě poznámky. NIV nebo náklady a v podstatě ta matematika. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Pan ministr bude ještě odpovídat. Prosím.

 

Mikuláš Bek: Děkuji za ten prostor ještě. Já vlastně stejnou pozornost věnuji matematice. Mé zjištění - já jsem si vyžádal mezinárodní benchmarking - je, že to nastavení dosud navrhované je nižší, než je potřeba, a usiluji o to, abychom zvýšili tu hladinu.

Já se domnívám, že vlastně v tom novém vzdělávacím programu jsou z mého pohledu tři citlivé body, a to je čtenářská gramotnost, komunikace v jazycích a matematika a matematická gramotnost.

A myslím si, že ta debata v tomto případě není vlastně moc omezována těmi finančními zřeteli, protože ono to nutně neznamená navýšení nákladů. My máme v tuto chvíli ten prostor vymezený těmi PHmaxy tak, že jsme sto to pokrýt. (?) Samozřejmě složitá debata bude nepochybně mezi učiteli a řediteli škol ve chvíli, kdy zvýšíme ty nároky na matematiku, zvýšíme nároky na cizí jazyk, tak samozřejmě ty hodinové dotace se budou posouvat a to nebude jednoduchá debata. Ale jsem na ni připraven, jsem také připraven na debatu o významu matematiky ve středoškolských programech včetně maturity, což bude debata, kterou povedeme v příštím roce. A já jsem přesvědčený o tom, že ani v matematice, ani v cizích jazycích si prostě nemůžeme dovolit ztrácet konkurenceschopnost.

A moje zkušenost z jednání s velkými investory, kteří zvažují do těch technologicky vyspělých odvětvích své investice - jejich otázka je jazyková vybavenost a samozřejmě technické vzdělání, matematika a podobně. A oni se budou rozhodovat podle toho, jestli budou naši zaměstnanci sto samozřejmě komunikovat uvnitř té firmy v angličtině, to je zcela jasné, a to ovlivní ty klíčové investice, a samozřejmě technické vzdělání je nesmírně důležité. Veďme o tom debatu, nabízím to i jako téma pro školský výbor, přestože to není legislativní věc a přestože je to mé rozhodnutí, ale potřebuje konsenzus.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za odpověď. Než se dostaneme k další interpelaci, přečtu omluvy ministrů: Jan Lipavský od 14.30 - pracovní důvody, Vít Rakušan od 16 - pracovní důvody, Zbyněk Stanjura - celý jednací den ze zdravotních důvodů, Marek Ženíšek - z důvodu zahraniční cesty celý den a Vlastimil Válek - od 16.50 z pracovních důvodů.

V tuto chvíli je na řadě interpelace pana kolegy Jana Hofmanna na paní ministryni Janu Černochovou ve věci zapojení českých firem do armádních zakázek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hofmann: Já vám, pane předsedo, děkuji. Vážená paní ministryně, omlouvám se, že takto hovořím k vám zády (ministryně Černochová si posléze přesedla proti poslanci Hofmannovi do první lavice), nicméně bych měl dotaz týkající se armádních zakázek.

Ministerstvo obrany v posledním období uzavřelo řadu klíčových smluv na modernizaci české armády. Stále se ovšem objevuje řada otázek na zapojení českého průmyslu právě do těchto zakázek.

Já bych měl konkrétní dotaz na konkrétní projekt, což je nákup pásových bojových vozidel pěchoty CV90 švédského výrobce BAE. Já jsem měl tu možnost se svými kolegy Pavlem Žáčkem, Karlem Krejzou, Petrem Liškou se účastnit jednání se švédskou protistranou, které bylo vyvoláno opozicí a kde nám měl být představen plán na to, jakým způsobem budou zapojeny české firmy do projektu právě těchto pásových bojových vozidel pěchoty. Nicméně opozice se tohoto jednání nezúčastnila, ani jeden zástupce.

I proto bych se rád zeptal, jaká je současná situace zapojení českých firem právě v tomto klíčovém projektu. A je to vlastně druhý největší projekt naší armády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Paní ministryně má zájem o odpověď. Prosím, máte pět minut.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuju. V první řadě všechny chci pozvat příští víkend na Dny NATO do Ostravy, kde si budete moct CV90ky i tanky Leopard prohlédnout přímo v akci. Tak jenom doufám, že nám to povodně a nepřízeň počasí nezhatí.

K dotazu pana místopředsedy výboru pro obranu Hofmanna. Ve smlouvě je, že máme mít garanci podílu 40 % českého obranného průmyslu. Tak jsme to deklarovali. A ještě před uzavřením našeho smluvního vztahu s tou samotnou společností BAE už byly uzavřeny smlouvy s těmito společnostmi jako klíčovými dodavateli: s VOP CZ, Excalibur Army, s Ray Servicem, s Meoptou, s VR Group. Následně v další fázi společnost BAE ke dni 3. dubna 2024 uzavřela smlouvy s firmami ACE-Tech, s. r. o., LASER CENTRUM CZ, URC  Systems, Agados, s. r. o., PRAMACOM - HT, Drahoš, s. r. o., DELINFO, spol. s r. o., ZAKO Turčín, s. r. o. Od té doby pak uzavřela společnost BAE ke dni 23. července 2024 v rámci zakázky na vozidla CV90 smluvní vztahy s následujícími českými českými společnostmi: MPI s. r. o., EVPÚ Defence a. s., VMV s. r. o., MS ProTech s. r. o., OPTOKON a. s., SVOS s. r. o., a CHARVÁT Group, s. r. o.

K 23. červenci 2024 má tedy BAE uzavřeny smlouvy s 20 českými podniky. Finanční objemy uzavřených smluv nemůže společnost BAE veřejně sdělovat, nicméně kontrola plnění závazku 40% podílu českého průmyslu je zakotvena ve smlouvě a průběžně ze strany Ministerstva obrany prostřednictvím týmu pro průmyslovou spolupráci probíhá a bude probíhat, a to včetně přezkumu hodnoty transakcí, které mají být do programu průmyslové spolupráce započteny.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Chci zdůraznit, že začlenění českých zbrojních firem do dodavatelského řetězce znamená obchodní příležitosti pro další projekty, které společnost BAE realizuje i pro jiné zákazníky. Zapojení čeští dodavatelé jsou tudíž součástí globálního dodavatelského řetězce BAE Systems a mohou být požádáni o dodávky pro další projekty.

Podle vyjádření zástupců BAE je tato společnost ve fázi budování výrobních kapacit. Toto úsilí probíhá v úzké spolupráci nejen s pěti strategickými partnery, s nimiž byly smluvní vztahy uzavřeny podpisem smluv z Ministerstva obrany, ale také s dalšími dodavateli, jejichž počet není rozhodně konečný. Společnost BAE je přesvědčena, že splní nebo překročí smluvní požadavky týkající se průmyslové spolupráce, neboť jednání s dalšími českými dodavateli nadále probíhají a seznam bude po uzavření kontraktu nadále doplňován.

Tady bych ráda tohle zmínila a podtrhla to, co jsem řekla, protože teď jsem nedávno slyšela v nějakých pořadech, že obranný průmysl se tady nepodílí na rozpohybování ekonomiky. Všichni, co jste slyšeli teď moji odpověď na interpelaci pana poslance Hofmanna, tak snad budete vědět a budete říkat svým kolegům, jak to je v realitě, že toto jsou české firmy, které zaměstnávají české zaměstnance, platí tady české daně, ti lidé tady odvádějí svoje daně. Je to přesně ten multiplikační efekt, který se do české ekonomiky dostává, přestože ten dodavatel techniky je ze zahraničí.

Takže opravdu tady bych prosila, abychom neříkali věci, které nejsou pravdivé. Toto je prostě zásadní zapojení českého průmyslu do velké armádní zakázky - 40 %. Budete si moci opravdu pohlídat, že to těch 40 % je. Už teď jsem vám ty firmy vyjmenovala a těch firem bude na konci ještě víc. Když už nám navyšuje vláda rozpočet, tak se snažíme na resortu Ministerstva obrany, aby opravdu část těch finančních prostředků zůstala v naší republice, aby nebyla vyváděna do zahraničí, jako to bylo v minulosti u některých jiných projektů.

Já jsem to ani nekritizovala, protože je mi jasné, že ne všechno jsme schopni si vyrobit v České republice. Takže třeba nákup amerických vrtulníků mým předchůdcem jsem nijak nekritizovala, ani že tam není prakticky žádné zapojení našeho průmyslu nebo je velmi nízké, protože ne vždycky to jde. Takže se snažím udělat maximum s mými kolegy, co lze, a myslím si, že se nám to podaří. Takže ještě jednou, zvu vás příští sobotu a neděli do Ostravy na dny NATO. Uvidíte tam naše nová bojová vozidla pěchoty a budoucí tanky, které bude naše armáda využívat pro těžkou brigádu, tak je uvidíte v akci.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Moc děkuji za odpověď. Pan poslanec má ještě doplňující dotaz. Nestačilo to. Prosím, máte minutu.

 

Poslanec Jan Hofmann: Pane předsedo, děkuji vám. Jsem rád, že na modernizaci české armády mohou participovat české firmy. Za modernizaci jsem taky rád, na rozdíl od jednoho z kolegů, který zde interpeloval pana premiéra. Nicméně zaznělo tady od vás, paní ministryně, že české firmy získají příležitost k zapojení se i do jiných zakázek společností BAE, do jiných projektů. Já jsem se chtěl zeptat, jestli už existují, nebo jestli už jsou nějaké hmatatelné projekty, nebo existují i příklady, kde se české firmy zapojují již nyní právě v tomto projektu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Také děkuji za dotaz. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně obrany ČR Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Ano, i tohle je jeden z velkých úkolů mých kolegů, kteří mají na starosti průmyslovou spolupráci. Takové případy již také nyní existují. Například společnost Tatra Defence Vehicle, akciová společnost, takto od BAE získala zakázku na svařování ocelových korb pro vojenské obojživelné dvoudílné pásové obrněné vozidlo BVS 10 pro své zákazníky ve Švédsku, Německu a Spojeném království. Nebo společnost Laser Centrum poskytuje díly do švédských variant CV 90, které se právě vyrábějí s norským průmyslovým partnerem. Tady také věříme a máme nějakou představu, že se naše průmyslová spolupráce bude dále rozvíjet. Teď jsem uvedla jenom tyhlety dva případy. Pracujeme na tom, aby těch případů bylo v budoucnu ještě mnohem víc.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tuto chvíli jsme tady tuto interpelaci ukončili a na řadě je interpelace pana poslance Jana Síly a to na Vlastimila Válka. Ale nevidím tady nikde pana poslance Sílu v tuto chvíli. Musím říct, že pan poslanec interpelaci nenačte, a tím pádem počká na přítomnost pana ministra, stáhnul interpelaci. Máme na řadě paní poslankyni Andreu Babišovou, taktéž na Vlastimila Válka, a to o diagnóze českého zdravotnictví. Prosím.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Chci poděkovat panu ministru Válkovi, že přišel za mnou osobně, omluvil se, že ze zdravotních důvodů odchází a že mi odpoví písemně, takže děkuji. Proto načítám tento dotaz. Můj název příspěvku Diagnóza českého zdravotnictví není v pořádku. Je tam napsán trošku špatně, protože tam chybí slovíčko Katastrofální diagnóza českého zdravotnictví, jaký byl původní název. 10. září letošního roku, to znamená toto úterý, byla svolána tisková konference, kterou svolal Odborový svaz zdravotnictví, Lékařský odborový klub a samozřejmě Česká lékařská komora, právě s tímto názvem - Katastrofální diagnóza českého zdravotnictví.

Pokud jste někteří z vás zde přítomných tuto konferenci neboli tiskovou konferenci sledovali, tak jste se dozvěděli samozřejmě argumenty, proč tato konference byla svolána. Mezi nejdůležitější, co tam zaznělo a bylo řečeno, vlastně vyplynulo, že Ministerstvo zdravotnictví a vláda neplní společnou dohodu o odměňování zdravotnických pracovníků z prosince roku 2023, kterou spolu s těmito odborovými svazy a kluby uzavřely.

Dále tam bylo zmíněno, že za devět měsíců jednání, které zatím probíhaly, nedošlo k žádnému posunu a návrhy vlády, které nakonec po jednáních přišly, vůbec neodpovídají podepsané dohodě z prosince roku 2023.

Dále jsme se dozvěděli, že se nedodrželo ani sjednocení odměňování mezi veřejným a soukromým sektorem, že stále probíhá velké podfinancování regionálních nemocnic a je ohrožena akutní péče v regionech.

Poslední takový nejdůležitější, který bych z těch všech argumentů, které tam zazněly, chtěla vypíchnout, to znamená opět trápení personálních problémů českého zdravotnictví, které se samozřejmě prohlubuje se stárnutím české populace. Takže se ptám pana ministra a ministra zdravotnictví, jakým způsobem budou nadále jednat s těmito odborovými svazy a kdy dojde k nějakému konsenzu tak, aby byly obě dvě strany naprosto spokojeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan ministr není přítomen, je omluven od 16.50 hodin, proto vám, vážená paní poslankyně, odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů písemně. V tuto chvíli máme další interpelace, a to pana poslance Huberta Langa na pana ministra Víta Rakušana ve věci personální stabilizace Policie České republiky. Co pro to děláte, pane ministře? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Pane místopředsedo, děkuji, že jste řekl, že jsem ministr, to ještě nejsem, děkuji. Vážený nepřítomný pane ministře vnitra, moje otázka - já ji stabilně takhle pokládám vždycky v nějakém průběhu času. Jak jsme na tom z hlediska personální situace u Policie České republiky? Já jsem zaregistroval v poslední době, že opět tedy nastává vlna odchodovosti od Policie České republiky, která může být spojena například s tím, že sliby, které jste dal na svých debatách Bez cenzury, kde jste bezostyšně z mého pohledu zalhal, když jste slíbil policistům 10% navýšení od 1. října, což jste neměl předjednáno s koaličními partnery, a dopadlo to, jak to dopadlo. Údajně se ke mně dostala informace, že každý týden - občané, poslechněte si to - odchází 15 zkušených policistů jenom z Prahy! Takže když si to napočítáme, tak samozřejmě ten policista, než je vyškolen, vycvičen, než je schopen vracet tomu státu, co do něj nainvestoval, tak je to nějaký rok.

Před chvilkou jsem tady slyšel paní ministryni Černochovou, která se snaží, seč může, aby motivovala mladé lidi, aby vstupovali do armády České republiky, což není jednoduchá situace. V těch ozbrojených sborech se o tyto lidi soutěží, o mladé lidi, kteří jsou schopni se jaksi podřídit a za tu naši zemi nasadit třeba i svůj život, ať už v armádě nebo policii, nebo u hasičů či v rámci jiných složek integrovaného záchranného systému. My tady z mého pohledu bezostyšně plýtváme zkušenými lidmi a nejsme schopni je udržet a zastabilizovat. Je to opravdu smutné, když ti lidé přestanou po x letech věřit státu, ke kterému nastoupili, a prostě řekli si - ano, mělo by to být celoživotní povolání - a my o tyto vyškolené a vycvičené lidi přicházíme.

 

Poslanec Hubert Lang: Pane ministře vnitra, chtěl bych vás požádat, abyste mi tedy odpověděl na to, jak vy to vlastně cítíte a jaká je ta vaše odpovědnost, když jste něco slíbil, což jste nesplnil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. A pan ministr je omluven, tím pádem vám odpoví, pane poslanče, v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů. A já poprosím paní poslankyni Lenku Dražilovou, která má interpelaci na pana ministra Mariana Jurečku ve věci IT systému Ministerstva práce a sociálních věcí. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vážený pane ministře, tento týden vyšla zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, která konstatuje, že některé klíčové IT projekty v resortu MPSV nebyly letos v únoru ani po 10 letech dokončené. Občané sice mohou komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou, v některých případech elektronicky, úředníci však data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Jsem si vědoma toho, že vy jste tuto zprávu rozporoval a reagoval jste, že všechno u vás skvěle funguje a že jste příkladem digitalizace státu. Já, abych byla objektivní, tak musím konstatovat, že opravdu pod vaším vedením v digitalizaci se udělalo hodně dobrého, ale je několik věcí, o kterých se nemluví, a já bych se na ně chtěla zeptat, chtěla bych vám položit tři otázky. Za prvé, můžete prosím vyčíslit celkové náklady na digitalizaci agend na MPSV a na úřadech práce od 17. prosince 2021, kdy jste vstoupil na úřad? Za druhé, můžete uvést, jak konkrétně máte nastavené KPI digitalizace, tedy jak přesně měříte efektivitu investic do digitalizace procesů a podle čeho vyhodnocujete, zda jsou tyto investice skutečně smysluplné? Zároveň nám prosím vysvětlete, zda budou případně tato data veřejně dostupná. A moje třetí otázka, které firmy se podílí na digitalizací agend a jak do těchto procesů vstupuje Digitální a informační agentura, kterou vaše vláda zřídila proto, aby pomáhala s digitalizací státu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. A já poprosím o odpověď pana ministra Mariana Jurečku, který je přítomen. A vašich pět minut, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, já děkuji za tuto položenou interpelaci, protože musím říct, že když jsem si přečetl celý kontrolní protokol zprávy NKÚ přes víkend a přečetl jsem si tiskovou zprávu, kterou NKÚ vydalo, tak ty dva dokumenty spolu prostě zdaleka ne ve všem jsou v souladu. Je potřeba si uvědomit, že NKÚ kontrolovalo především období mých předchůdců a předchůdkyň, a u mého období ta kontrola končila únorem 2024. Tady připomenu, že my jsme klíčové nástroje v digitalizaci nasadili, tedy klientskou zónu Jenda v srpnu 2023 na příspěvek na bydlení. Pak v prosinci do té zóny se rozjela agenda přídavku na dítě a příspěvků - ne, rodičák byl v srpnu, v prosinci byl přídavek na dítě, příspěvek na bydlení - a v prosinci jsme nasadili také digitalizaci žádostí o důchod, vyřizování důchodů.

V době, kdy tady končilo to kontrolní šetření, tak ta digitalizace byla v rozsahu někde kolem 20, 30 % podávaných žádostí digitálně u těchto dávek. Jak jsem teď na konci srpna zveřejňoval data, kdy v případě rodičáku jsme na 60 %, v případě příspěvků na bydlení jsme skoro na 40 % a v případě přídavků na dítě jsme zhruba na 35 %. To jsou průměrná data teď aktuálně. Tedy 180 tisíc lidí za ten rok už nemusí chodit na úřad. A zároveň s tím, jak jsme tyto věci postupně nahráli do Jendy a propojili jsme data, kdy dneska umíme oslovovat za klienta energetickou společnost, od ní přímo si stahovat data, kolik ten člověk měl úhradu elektřiny, plynu a podobně. To stejné umíme udělat na účtárnu na tu firmu, takže opravdu i v tom je obrovský posun za poslední měsíce, že tady už neplatí to - a to jsem také říkal v to pondělí v té reakci - že bychom tady dělali to, co jsme dělali ještě před rokem, že jsme ty dokumenty strojově nechávali číst, skenovat a přiklápěli jsme je do systému nebo jsme je přepisovali. V tom je obrovský posun. To znamená, já jenom korektně říkám, že od toho února jsme se posunuli významně kupředu.

K vašim otázkám já - přiznám se - neumím vám říct úplně z hlavy odpověď na všechny vaše otázky. Když to řeknu v těch částkách od roku 2022, tak výdaje na ICT u nás byly v roce 2022 560 a 318 milionů - v roce 2022 318 milionů, v roce 2020 470 milionů, letos počítáme s 1 miliardou korun, protože těch činností tam naběhlo opravdu velmi výrazně, na příští rok máme zhruba předpoklad částku kolem 915 milionů korun.

Nevím fakt z hlavy, kolik máme dodavatelů na IT na MPSV/Úřad práce a Česká správa, to jsme schopni vám případně dodat. Byznys case probíhá naprosto jednoznačně, kdy, než rozhodneme o tom, že daný proces budeme digitalizovat, tak musí být dopočítáno, jakou to přinese úsporu, jakou to přinese úsporu v FTéčkách konkrétních lidí, úředníků, případně klientů, na druhé straně, to znamená, lidí, domácností, firem - a v okamžiku, kdy tady opravdu nám vychází jednoznačná návratnost, tak postupujeme tím, že digitalizujeme.

Už jsme rozhodli, že třeba některé činnosti, byť by to třeba úředníci rádi zdigitalizovali, tak z pohledu nákladů na to, co by to stálo, nákup a vývoj toho systému, tak jsme řekli, že to (dělat?) nebudeme, jdeme třeba cestou nějakého chytrého Excelu a podobně. Takže toto děláme opravdu naprosto jednoznačně. Podle toho také prioritizujeme, to znamená, prioritizujeme podle toho, jak zjednodušíme a jakému počtu klientů zjednodušíme život digitalizací, a pak jakou úsporu nám to přináší do státního rozpočtu.

Já díky tomu také dokážu snižovat poměrně efektivně počty lidí na těch úřadech, od začátku mého mandátu je to 1 950 lidí, jsme snížili, zhruba 1 000 lidí je zhruba 1 miliarda korun ušetřených nákladů.

Takže to jsou asi ty klíčové informace k vašim dotazům. Omlouvám se, ty firmy nevím z hlavy, s digitální agenturou v některých činnostech spolupracujeme, spolupracujeme s kolegy z vnitra, protože ti mají na starosti třeba základní registry, tam potřebujeme mít opravdu - a to jsme řešili od začátku - třeba posílenou kapacitu. Zažili jsme taky, když jsme startovali Jendu, že nám třeba na několik hodin vypadlo napojení na základní registry. Takže my tam tu spolupráci, myslím, že je korektní, ale já bych řekl, že to know how a to, že máme lidi u nás, uvnitř, je to klíčové, co nás dokáže posunovat dál. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pane ministře. Paní kolegyně Lenka Dražilová má zájem? Ano, má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vy jste tady zmiňoval aplikaci Jenda a podle kontrolorů v té zprávě bylo napsáno, že vlastně právě při budování tady té webové aplikace Jenda došlo k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, protože jste tuto aplikaci nechali vytvořit bez zadávacího řízení, v rámci - teď to přečtu přesně - smlouvy na podporu provozu a rozvoje stávajících aplikací, přičemž předmětem plnění této smlouvy ale není tvorba nových aplikacích. NKÚ se zmiňuje o tom, že mohlo dojít až k použití 93,5 milionu vynaložených na tvorbu této aplikace jako skutečnost, která by nasvědčovala porušení rozpočtové kázně. Mohl byste se mi k tomuto ještě vyjádřit?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji za doplňující dotaz. A pan ministr, prosím, máte dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já s tímto závěrem jednoznačně nesouhlasím. Pokud si to NKÚ myslí, ať podá podnět finančnímu úřadu, potažmo Ministerstvu financí, protože je to hluboké nepochopení toho, jak Jenda funguje. Je to vlastně logické vyústění těch jednotlivých systémů, se kterými pracujeme, a my jsme jenom z těch systémů dali ta data dohromady tak, abychom byli schopni klientsky komunikovat, to znamená, my jsme nevytvořili žádný další paralelní systém navíc. To je asi tolik, co já bych k tomu poznamenal.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Tím pádem jsme vyčerpali interpelaci paní kolegyně Lenky Dražilové. V tuto chvíli je na řadě paní poslankyně Marie Pošarová, která má interpelaci na pana ministra Josefa Síkelu, a to ve věci podpory obnovitelných zdrojů energie. Vážená paní poslankyně, máte dvě minuty, prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, stále nevíme, jak bude vaše vláda pro příští rok řešit chybějící desítky miliard na povinné dotace na takzvané obnovitelné a zelené zdroje energie. Bude to přes státní rozpočet, anebo to opět v plné výši zaplatí občané a firmy ve vyšších cenách elektřiny, abyste dodrželi naplánovaný schodek rozpočtu, respektive strategii mírného snižování astronomického rozpočtového deficitu?

 

Poslankyně Marie Pošarová: Nebo objem těchto dotací snížíte, jak se chvástal ministr Stanjura? Hrozí našemu státu v této souvislosti mezinárodní soudy a arbitráže s firmami v oblasti produkce takzvaných obnovitelných zdrojů energií nebo ne? Proč jste toto vše nechali opět na poslední chvíli? To považujete za zodpovědné jednání? Ministr financí Stanjura vloni původně veřejně sliboval, že stát se nebude bát jít do sporu se solárními barony, do arbitráží a že se toto výpalné lidem a firmám na faktury už nikdy nevrátí. Tato odvaha mu vydržela asi tak týden. Pak opět otočil a tvrdil, že by se měl objem plateb pro solární podnikatele zredukovat, ovšem částečně by ho znovu měli platit i koncoví spotřebitelé. Uvažovalo se přitom i o využití výnosů z prodeje emisních povolenek na dotace pro provozovatele zelených elektráren. To ale zakazuje nová legislativa Evropské unie.

Vážený pane ministře, řekněte prosím a na rovinu občanům, jak to bude tedy s dotacemi solárních baronů v příštím roce. Půjdou ze státního rozpočtu, nebo je zaplatí v plné výši a nedobrovolně koncový spotřebitel?

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Pan ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela je připraven na svou odpověď. Pane ministře, pět minut je vašich. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážené paní poslankyně a páni poslanci, jak jsem pochopil, interpelujete mě, nikoliv pana ministra financí, byť to z té položené otázky nebylo zřejmé. Dovolte mi tedy, abych ve věci podporovaných zdrojů energie pouze pro rok 2025 uvedl následující.

Ministerstvo průmyslu a obchodu předložilo do mezirezortního připomínkového řízení návrh usnesení vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu pro poskytnutí dotace pro rok 2025 na úhradu složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu podle § 28 odst. 3 zákona číslo 165/2012 Sb. ze dne 31. ledna 2012, o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů pro financování podpory. Dotace pro financování podpory z prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2025 navrhuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ve výši 31 miliard 200 milionů korun. Dotace podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2025 je rozložená na jednotlivé hladiny pro předávací místa s přenosovou nebo distribuční soustavou následovně: na napěťové hladině vysokého napětí a velmi vysokého napětí se jedná o 19 miliard 120 milionů a na napěťové hladině nízkého napětí o úhradu 12 miliard 80 milionů korun.

Uvedený návrh usnesení zachovává vývoj regulované ceny elektřiny, tedy složku ceny služby distribuční soustavy a složku ceny služby přenosové soustavy na podporu elektřiny pro předávací místo s přenosovou nebo distribuční soustavou na napěťové hladině velmi vysokého napětí a vysokého napětí na úrovni roku 2021, kdy nebyly ceny ovlivněny negativními vlivy energetické, respektive cenové krize. Pro hladinu nízkého napětí bude stejně jako v roce 2024 uplatněn zákonný limit 495 korun za megawatthodinu. Pro srovnání: na rok 2024 byla alokována státní dotace ve výši 12,85 miliardy korun.

Důvody meziročního nárůstu celkových nákladů na provozní podporu v roce 2025 jsou zejména: významný pokles cen elektřiny oproti rokům 2022 a 2023, a to jak na forwardovém trhu, který ovlivňuje náklady na roční zelené bonusy, tak i na spotovém trhu, který ovlivňuje náklady ve výkupní ceně, a hodinovém zeleném bonusu.

Zvlášť významný je pokles cen na spotovém trhu ve slunečných dnech a o víkendech, kdy se cena elektřiny pohybuje na velmi malých nebo záporných hodnotách. Nové podpory výrobnám uvedeným do provozu v roce 2025 v rozsahu návrhu novely nařízení vlády číslo 189/2022 Sb., o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, upravený o současný stav a schválení notifikačních rozhodnutí, například State A, SA. 108368/23/N Czechia: Support for electricity from high-efficiency combined heat and power generation. A pak do toho vstupuje ještě zákonná indexace provozních podpor u nepalivových výroben ve výši 2 %.

Orgánem odpovědným za implementaci usnesení vlády je podle zákona o podporovaných zdrojích energie ministerstvo, které bude rozhodovat o poskytnutí a výplatě dotace pro operátora trhu ve výši podle schváleného usnesení vlády, a Energetický regulační úřad, který v návaznosti na stanovené prostředky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nastaví výši složky ceny služby distribuční soustavy a složky ceny služby přenosové soustavy na podporu v regulované ceně elektřiny. (Ve vládní lavici zvoní mobil.) Já se omlouvám. (Ministr Síkela odchází vypnout mobil. Předsedající: Ano, jistě.) Omlouvám se.

Navrhované usnesení vlády je v souladu se zákonem o... (Předsedající: A čas, pane ministře.) Ano, děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Ptám se paní poslankyně, zdali bude chtít mít doplňující dotaz. Ano. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já se chci jenom zeptat; vy jste vlastně naposledy říkal, že byste chtěl poslat 23 miliard ještě právě na ty solární dotace. Tak bych se chtěla zeptat, z jaké kapitoly byste to tedy chtěli sehnat, vzít a jak to tedy vypadá tedy s ministrem Stanjurou, jestli tam ty peníze přijdou nebo ne, právě díky tomu, že by mohly pak hrozit nějaké budoucí ty arbitráže.

Díky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji za dotaz. A pan ministr má zájem odpovědět. Na tuto odpověď má dvě minuty. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Já jsem uvedl, jaké usnesení jako gesční ministr předkládám vládě a budeme o tom na vládě určitě jednat. Případné další postupy vyplynou z toho, jak se na vládě dohodneme ohledně alokace těch prostředků v případě nějakých právních úprav, které by nějakým způsobem tu alokaci ovlivnily.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Tím jsme vyčerpali tuto interpelaci. Paní poslankyně Iveta Štefanová, která byla vylosována na 17. místě, vzala zpět svou interpelaci, a proto nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Hanzlíkové, která má interpelaci na pana Mariana Jurečku, ministra práce a sociálních věcí. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace se týká oblasti sjednocení dávek pro osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálního zabezpečení. Jedná se o návrh, který má za cíl tedy sjednotit všechny sociální dávky vázané na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav pod Českou správu, tudíž by nově o příspěvcích na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením rozhodovaly územní správy sociálního zabezpečení namísto Úřadu práce České republiky.

Tato změna mě teď zajímá především z pohledu pracovníků Úřadu práce, kteří doposavad tuto agendu na úřadu vykonávali a pro které to teď bude poměrně velká změna. Musím říct, že zrovna tito pracovníci si za posledních pět let prošli opravdu nelehkým obdobím. Začalo to v podstatě během covidové pandemie, kdy jim narostl hodně objem práce, pak museli zvládnout skokový nárůst administrativy spojený s příchodem ukrajinských uprchlíků. A to všechno, a to víme, v náročném a někdy i stresujícím prostředí. Takže tato změna určitě pro ně bude hodně závažná a citlivě vnímaná.

Proto se ptám pana ministra, jaký je plán přechodu zmíněných agend, zda, jakým způsobem a kdy dostanou pracovníci, kterých se to bude týkat, podrobné informace a jak budou řešeny organizační záležitosti, to znamená změna výkonu práce, plat a podobné věci.

Děkuji.

 

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a pan ministr je připraven se svou odpovědí. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, kolegyně, kolegové, dobrý večer. Já musím říct, že ta otázka zlepšení vůbec celé situace kolem vyřizování dávek osobám se zdravotním postižením, tak je dlouhé roky opravdu v tristní situaci. Lidé dneska čekají na příspěvek na péči velmi často 120, 130, 140 dnů. Potkávám se situacemi, kdy mně píší pozůstalí, že na jejich maminku a tatínka vůbec vlastně nepodařilo stihnout vyřídit příspěvek na péči, a ta situace prostě dlouhodobě takto nemůže fungovat. Proto jsme se rozhodli přistoupit k zásadním změnám. My jsme vlastně s těmi změnami začali už od léta letošního roku, kdy jsme změnili strukturu České správy sociálního zabezpečení, upravili regionální působnosti neboli místní příslušnosti, udělali jsme změny v tom, abychom tady měli i ten institut pro posuzování zdravotního stavu jako specifickou součást České správy sociálního zabezpečení, a to s vědomím toho, že chceme provést tyto změny, kdy příspěvek na péči, který dneska vyřizují dvě organizace, Úřad práce a Česká správa, tak od příštího roku převedeme pod Českou správu.

To je návrh zákona, který schválila tento týden vláda, putuje do Poslanecké sněmovny. Předpokládám, že během podzimu tuto změnu projednáme. Slibujeme si od toho výrazné zkrácení lhůt, slibujeme si od toho zjednodušení celého administrativního procesu tak, abychom příspěvky na péči naprosto běžně rozhodovali do 60 dnů a u pacientů, klientů s nevratnou diagnózou, je vůbec netahali po nějakých složitých procesech rozhodování a posuzování. A tady na základě specialisty, ošetřujícího lékaře, třeba onkologa, aby mohl být hnedka přiznán příspěvek na péči ve třetím stupni na dobu 12 měsíců.

Pokud jde o tu otázku organizační změny, tak ta samozřejmě souvisí nejenom s otázkou personálního zabezpečení. Souvisí také i s přípravou digitalizace na tuto změnu. My počítáme, že tato agenda se bude dělat od 1. 9. 2025 v klientské zóně Jenda.

Významnou část těch dokumentů přesuneme právě i do toho digitálního prostředí a počítáme s tím, že část těch personálních kapacit lidí na Úřadu práce bude přesunuta na Českou správu sociálního zabezpečení a část těch lidí bude využita pro jiné činnosti Úřadu práce, především zase v souvislosti s tou velkou změnou revize dávek, kde si snažíme vytvořit také prostor, abychom personálně byli schopni od toho 1. 7. příštího roku mít daleko větší kapacitu na tu individuální práci s těmi klienty, především těmi, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, potřebují nastavení toho podpůrného plánu a konzultace a realizace té změny k tomu, aby ti lidé dokázali si tu práci díky rekvalifikacím nebo třeba institutu veřejné služby postupně získat a vrátit se do práce. To znamená, počítáme s tím, že z části lidí ten přesun na Českou správu, z části lidí, že zůstanou na Úřadu práce, a samozřejmě já obecně za oba dva, za oba dva tyto úřady také počítám s tím, že ještě v průběhu těch příštích měsíců dojdeme postupně k nějakému ještě i snížení počtu osob, protože jednak tam máme neobsazená místa a vlastně se snažíme díky využití přirozené fluktuace na to takto reagovat, už nedělat propouštění, které se tady bohužel někdy děje, přes ty takzvané bazénky, což samozřejmě státní rozpočet také něco stojí, ale proto využíváme vlastně to, že teď už od poloviny tohoto roku máme velmi přísně nastavený systém vypisování nových výběrových řízení tak, aby měl ten prostor udělat systemizaci tak, aniž by musel propouštět skutečně konkrétní osoby z toho Úřadu práce. To znamená, snažíme se to nějakým, řekněme, lidským a sociálním přirozeným balancem.

Tak tolik asi k vaší otázce.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. Má paní poslankyně doplňující dotaz? Má. Prosím. Máte minutu.

 

Poslankyně Jana Hanzlíková: Tak Já děkuju za odpověď. Mně ani tak nešlo ten pohled těch klientů, protože samozřejmě pokud by se ta situace zlepšila, co se týká doby vyřízení příspěvků, tak to samozřejmě budeme kvitovat i my jako opozice, to je jasné, protože na to hodně upozorňujeme, ale mně šlo opravdu o to, jakým způsobem se to dozví ti pracovníci, protože vím, že už samozřejmě tím, že to proběhlo tento týden na vládě, tak se to na těch úřadech práce řeší. Už jsem měla několik jakoby telefonů, ty lidi jsou z toho nervózní. Já jsem už jednou takovou situaci zažila, když jsem byla jako náměstkyně na MPSV, kdy jsme jenom mapovali, nebylo to ještě v té fázi prostě, že už by byl nějaký návrh zákona, a přesto to samozřejmě vyvolává v těch lidech jako velkou nejistotu. Proto jsem tady říkala, ty lidi opravdu nedělají lehkou práci, dělají ji skvěle, tak jsem chtěla hlavně vědět, v jakém třeba časovém sledu a jak hodně se bude s těmi lidmi prostě mluvit, protože oni teď ty informace nemají a samozřejmě je to hodně znervózňuje. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuju a bude pravděpodobně poslední odpověď v těchto interpelacích pana Mariana Jurečky. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já musím říct, že my teď máme do konce září velkou poradu, na které budu osobně s vedením Úřadu práce včetně zastoupení i právě lidí z jednotlivých krajů, kde bychom měli vlastně finálně probrat i tuto záležitost. My jsme do určité míry taky čekali na projednání vládou, protože jsme také ještě dělali některé úpravy v rámci Legislativní rady vlády, vypořádávání poslední připomínek. To znamená, teď já už beru, že ta základní kostra v tom zákoně už má tu, řekněme, předfinální podobu. Neočekávám nějaké dramatické výrazné změny tady na půdě Poslanecké sněmovny pokud jde přímo o tu organizaci toho přesunu. Takže já počítám s tím, že se začátkem října už bychom měli být schopni komunikovat do obou těch organizací, jak to bude realizováno, jednak pokud jde o ty konkrétní lidi, a souhlasím, že dělají důležitou práci, já mám velký respekt před tím, jak se opravdu zvýšila výrazně kvalita, rychlost agendy na úřadech práce i na České správě. Dneska důchody vyřizujeme ve lhůtách tak krátkých jako nikdy. Dneska i vidíme, příspěvek na bydlení i v Praze nám za poslední týdny spadl už někde na průměrnou dobu 21 dnů, takže opravdu jako je vidět velký kvalitativní posun.

Takže počítám s tím, že s těmi lidmi to bude probráno v průběhu začátku října tak, abychom potom ještě dořešili i ty věci typu technického zabezpečení, kanceláře, prostory, to samozřejmě taky bude obnášet taky nějaký čas, jak tohle dokážeme všechno vyřešit.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji, pane ministře, tak to byla interpelace paní poslankyně Jany Hanzlíkové, pan Krejza pravděpodobně chce stáhnout svou interpelaci, to znamená, že ji nebude načítat, a tím pádem jsme vyčerpali v tuto chvíli i časově, poněvadž je 17.57 hodin, všechny interpelace.

Já, vážené kolegyně a vážení kolegové, přerušuji tuto 112. schůzi Poslanecké sněmovny do zítra, to jest do pátku 13. září 2024 do 9 hodin.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji vám příjemný zbytek dnešního dne.

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 26. 9. 2024 v 22:51.