(pokračuje Karel Havlíček)

16.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 689/ - druhé čtení

A poprosím pana vicepremiéra Rakušana.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji vám moc za slovo. Pane místopředsedo, dámy a pánové, tenhle návrh novely zákona č. 119/2002 Sb. byl celkem podrobně diskutován už v prvním čtení, přičemž ovšem ty časové možnosti vždycky vedly k tomu, že jsem byl přerušen někdy na konci svého slova, takže mně dovolte jenom velmi krátce zopakovat, co je podstatou tohoto návrhu novely zákona.

Založili jsme pracovní skupinu pro zbraňovou legislativu, která po těch nešťastných, tragických událostech loňského prosince přicházela a stále přichází s doporučeními, která jsou postupně zapracována, samozřejmě ne automaticky, rozhodně všechna, o některých se velmi intenzivně diskutuje a potom plenárně v rámci té komise přijímána nejsou a my je nepromítáme do žádného legislativního textu. Nicméně na dvou věcech tady v té pracovní skupině shoda byla, nicméně to (je) jenom pracovní platforma, tu shodu musí vyslovit logicky Parlament a ukázat podporu danému návrhu.

Projednávaný návrh má za cíl urychlit platnost dvou institutů zbraňového práva, které budou účinné od 1. 1. roku 2026, kdy začne platit námi schválená i Senátem schválená, prezidentem podepsaná nová zbraňová legislativa, nový zákon o zbraních. Naším cílem, cílem předkladatele bylo některé segmenty té právní úpravy, která bude platná od 1. 1. 2026, začlenit už do té stávající i na to přechodné období, než tedy vyprší platnost současného zákona.

O co se jednalo? Za prvé, nově navrhujeme, aby podnikatelé v oboru zbraní a střeliva byli povinni hlásit policii podezřelé transakce. Na výboru jsme debatovali rozsáhle i o co by se konkrétně tady jednalo. Za druhé, dojde k rozšíření pravomoci Policie České republiky zajistit zbraň v případě, kdy dle informací orgánů veřejné moci vyplývá, že držitel zbraně může být nebezpečný, že držitel zbraně třeba nějakým výrazným způsobem změnil svoje chování, že držitel zbraně ve škole mezi svými spolužáky a podobně hovoří o sebevražedných tendencích, má nějaké násilné sklony a prostě evidentně je jeho psychický stav v té chvíli změněn.

Samozřejmě, a to chci tady zdůraznit, není to nějaká policejní libovůle, tohle rozhodnutí je vždycky soudně přezkoumatelné a držitel zbraní má právo se svého zákonného práva držet zbraň dovolávat. Ještě jednou bych chtěl říci, že oba dva tyto instrumenty již obsahuje novela zákona, která Poslaneckou sněmovnou i Senátem prošla, kterou jsme schválili a v celkem velké konsenzuální shodě i tady na půdě Poslanecké sněmovny.

Tyto dvě bezpečnostní pojistky mohou a měly by být v praxi účinné z našeho pohledu, z pohledu Ministerstva vnitra co nejdříve. Nevyjádřili jsme souhlas s projednáním tohoto návrhu zákona v takzvané devadesátce, tedy dát souhlas už v prvním čtení. Já to respektuji, prosím, nehodnotím to, je to právo Poslanecké sněmovny, tedy tento návrh byl řádně projednán na posledním zasedání výboru pro bezpečnost a novela je projednávána ve standardní proceduře.

Je tedy logické, 1. červenec máme za sebou, že tato účinnost už je za námi, nicméně bychom byli velmi rádi, aby mohla začít platit patnáctým dnem po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů, a byl bych rád, kdybychom byli schopni v rámci a řekněme pro bezpečnost a prevenci takových tragédií, které se staly v loňském roce, skutečně dojít ke shodě a tento návrh zákona, novelizaci zákona, v co nejkratší době schválit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. Jen hlásím, že jsme se vystřídali v řízení Sněmovny. Děkuji moc panu ministrovi za jeho slova. Návrh jsme projednali v prvém čtení a přikázali k projednávání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 689/1. A já v tuto chvíli prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro bezpečnost, pan poslanec Petr Letocha a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, tento návrh jsme projednávali v obecné rozpravě na 103. schůzi Poslanecké sněmovny, Sněmovna nesouhlasila s projednáváním tak, aby mohla s návrhem zákona vyslovit souhlas již v prvním čtení. Čtení proběhlo 11. 6. 2024 na 105. schůzi. Tento návrh jsme projednávali na 46. schůzi výboru pro bezpečnost dne 5. září 2024 a v rámci usnesení číslo 171 jsme přijali také jeden pozměňovací návrh, který odsouvá účinnost návrhu z 1. července 2024 na patnáctý den po jeho vyhlášení.

Nyní vás jako zpravodaj seznámím s přijatým usnesením. Výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ministra vnitra magistra Víta Rakušana, vedoucí oddělení obecní policie, zbraní, dopravního inženýrství a soukromých bezpečnostních služeb Ministerstva vnitra České republiky magistry Mileny Bačkovské, zpravodajské zprávě poslance Petra Letochy a po obecné a podrobné rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, zákon o zbraních, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila souhlas ve znění tohoto pozměňovacího návrhu. V čl. 2 bodě jedna se slova "dnem 1. července 2024" nahrazují slovy "patnáctým dnem po jeho vyhlášení". Za druhé zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl příslušné legislativně technické úpravy a za třetí pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Celkem byly k tomuto sněmovnímu tisku do dnešního poledne podány tři pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji, pane poslanče. Než otevřu obecnou rozpravu, načtu omluvy. Pan poslanec Ondřej Babka ze zdravotních důvodů se omlouvá od 11.53. Na celý jednací den je z pracovních důvodů omluven pan Josef Bělica, z pracovních důvodů od 11.30 do 12 pan poslanec Roman Bělor, pan poslanec Marcel Dlask od 11.30 z pracovních důvodů. Z pracovních důvodů, taktéž od 10 hodin, paní poslankyně Helena Válková a z pracovních důvodů od 12.30 pan ministr Vlastimil Válek.

V tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili poslanci Zdeněk Kettner a Pavel Růžička. Jako první vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající, dámy a pánové, budu malinko delší, ale zase ne tak extrémně dlouhý, jako jste zvyklí ohledně školství. Já ke zbraním jako takovým a k zbraňovému zákonu mám velmi úzký vztah. Pocházím ze střelecké rodiny, oba moji strýci, můj tatínek, stříleli závodně. Bratránci a i já v té rodinné tradici pokračujeme, takže to není jenom, že by mi někdo něco našeptal do ouška, ale k těm zbraním jako takovým mám velmi úzký vztah.

Za prvé bych se rád přihlásil k jednomu ze zmiňovaných pozměňovacích návrhů, konkrétně pod číslem 4830. Je to pozměňovací návrh můj a kolegy Radka Kotena. Odůvodním to už nyní, abych se potom v té podrobné rozpravě mohl pouze přihlásit a nemusel jsem to narušovat nějakým dalším delším projevem.

Takže v bodu 2 se navržený text ustanovení § 57 odst. 2. písm. b) ve znění "pokud ze stanoviska nebo informace orgánu veřejné moci vyplývá, že osoba, která s nimi nakládá, představuje vážné nebezpečí pro vnitřní pořádek nebo bezpečnost", vypouští a nově se vkládá do bodu 2 tento text: Bod 2. § 18 odst. 3 zní: "Příslušný útvar policie může vydat rozhodnutí, jímž nevyhoví žádosti o vydání zbrojního průkazu, jestliže je žadatelem cizinec, i když splní všechny podmínky uvedené v odst. 1. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat."

A nyní odůvodnění jako takové. Předložený návrh je v rozporu s čl. 12 Listiny základních práv a svobod a likviduje od roku 1990 respektovanou a od roku 1996 uzákoněnou zásadu nárokového pojetí práva na získání zbrojního průkazu. Předložený pozměňovací návrh jednak upravuje text do souladu s Listinou základních práv a svobod a zachovává nárokový princip pro získání zbrojního průkazu pro občany České republiky za současného naplnění legitimních bezpečnostních požadavků, které předkladatele mohly vést k předložení návrhu z bodu 2 tisku 689 tím, že policii umožňuje, aby v jednotlivých odůvodněných případech, například na základě informací od zpravodajské služby, měla pravomoc cizinci z jakékoliv země vydání zbrojního průkazu odmítnout.

Současný stav, jako je bezpečnostní situace, demografický vývoj, nebo například podpora terorismu hnutí Hamás v Evropské unii již totiž zcela stírají rozdíly mezi cizinci z jednotlivých států, pokud jde o riziko, které by pro Českou republiku vzniklo umožněním jejich legálního ozbrojení.

A nyní k tomu tisku 689 jako celku.

Návrh novely zákona č. 119/2002 Sb. je velice špatný a já si myslím, že jeho přijetí prakticky není možné. Nejdříve co v návrhu zcela chybí. Přestože parlamentní komisi čeká ještě mnoho práce, tak dnes prakticky nezpochybnitelně známe příčinu toho, jak je možné, že při těch různých událostech v Praze, na fakultě, byl vrah ozbrojen legálně. A šlo o systémové selhání komunikace mezi lékaři. Systémové selhání, protože systém připouští, že za vydání posudku s kladným závěrem nenese nikdo ze zúčastněných trestní nebo sankční odpovědnost. I přes znalost tohoto faktu návrh novely zákona neobsahuje ani slovo o tom, jak do budoucna obdobná selhání eliminovat. Už tato skutečnost je samo o sobě dostatečným důvodem k zamítnutí návrhu. Pokud za této situace nacházíme v důvodové zprávě pasáž, cituji: důvodová zpráva, obecná část jedna, důvod předložení návrhu. Návrh novely zákona č. 119/2002 Sb. Je předkládán coby dílčí opatření v reakci na tragický útok ozbrojeného útočníka na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, k němuž došlo v odpoledních hodinách dne 21. prosince 2023. Takže potom jde o zneužití tragédie k politickým cílům a je přímým výsměchem obětem a pozůstalým.

A teď, co v návrhu je?

V bodu 1 požaduje po držiteli zbrojní licence, aby oznamoval podezřelé jednání zákazníka, a to bez bližšího stanovení, co takovým podezřelým jednáním je.

Tuto definici si má naplnit onen držitel licence tak nějak sám, asi pocitově. Tak, jak je to formulováno, tedy nepůjde v právním státě někoho za opomenutí oznámení sankcionovat. Co půjde? Půjde s ním vést několik let řízení a jenom ho popotahovat. Nebezpečnost ustanovení tohoto bodu však zjevně s časem poroste, jak bude Česká republika jako právní stát zanikat mimo jiné přijímáním návrhů obdobných tomu tisku 689.

K bodu 2 návrhu. Potom nemá nic společného s bezpečnostní a ani s právní úpravou civilního držení zbraní. Jde o bezprecedentní útok na čl. 12 Listiny základních práv a svobod, na domovní svobodu, kdy v případě přijetí tohoto textu bude moci provádět domovní prohlídky u kohokoliv bez vazby na trestní řízení, bez vyjádření státního zástupce a bez souhlasu soudu a bez ohledu na to, zda je držitelem zbraně nebo zbrojního průkazu. A tato šílenost je způsobena uvedením zbraně kategorie D v bodu 2 návrhu § 57 odst. 2. Zbraň kategori D je zbraň neregistrovaná, například vzduchovka, paintballová či airsoftová zbraň. Půjde-li se orgán podle představ předkladatele podívat k vám domů, stačí rozhodnout o zajištění zbraně, kterou vyhlédnutá oběť prostě nebude mít. Třeba se u staršího člověka bude chtít zajistit airsoftová zbraň, protože je nepravděpodobné, že ji má. A následuje postup podle § 57 odst. 5, tedy ta domovní prohlídka.

Teď cituji § 57 (odst.) 5: Pokud držitel zbraně, střeliva nebo dokladu, o jejichž zajištění bylo rozhodnuto podle odst. 1, je na výzvu příslušného útvaru policie neprodleně neodevzdá nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí, je příslušný útvar policie oprávněn za účelem zajištění zbraň, střelivo nebo doklad odebrat. Pozor, přitom je oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají. Ustanovení správního řádu o exekuci na nepeněžitá plnění se nepoužijí.

V odůvodnění návrhu je potom uvedena otevřená lež. Lež, že toto ustanovení je součástí již přijatého nového zákona. Přestože na podobné ustanovení v novém zákoně směřoval pozměňovací návrh, aby v novém zákoně nebylo vůbec, tak si každý může snadno ověřit, že jak v textu návrhu, tak ve schváleném textu jsou uvedeny zbraně kategorie R1 až PO, nikoliv zbraně kategorie NO, tedy ta současná kategorie D. Tedy v případě zajišťování zbraní podle nového zákona je jasné, o jaké zbraně jde, a že osoba tyto zbraně vlastní a jejich vydání může domovní prohlídku dle § 57 odst. 5 odvrátit. Tento návrh má právě uvedením zbraní kategorie D do textu v novém zákoně naprosto odlišný význam a má to dopad na ústavně zaručené svobody občanů.

Dále k bodu 2 návrhu je třeba uvést, že návrh manipuluje s pojmem orgán veřejné moci, což je asi 15 000 subjektů, třeba České dráhy, pošta nebo například nejrůznější stravovací zařízení či obecné samosprávy.

Za zmínku stojí třeba Řeporyje známé svoji (nesrozumitelné) starosty. Toto všechno bude moci navrhovat policii, odzbrojení občana, a tím i likvidaci firmy, pokud půjde o držitele zbrojní licence. Zde můžeme hovořit ne o možnosti zneužití, ale spíš o jistotě zneužití tohoto institutu. Není tajemstvím, že za pojmem orgán veřejné moci skrývá svůj zájem jistá služba. Fakt, že tento zájem je zakryt maskovací sítí, dokládá jediné, ona služba není schopna předstoupit před poslance, svůj požadavek vznést a řádně odůvodnit. Kdyby se tak ovšem stalo a její důvody by byly relevantní, bylo by potřeba do návrhu stejně doplnit potřebné kontrolní a přezkumné mechanismy tak, aby nebylo snadné či spíše jisté jeho zneužití.

Je třeba si uvědomit a důkladně zvážit také fakt, že návrh tak, jak je předložen, ukončuje v České republice období takzvaného nárokového vydání zbrojního průkazu po splnění sice přísných, ale zákonem stanovených podmínek a vrací nás před rok 1990, kdy právo na zbraň bylo nenárokové, akorát s tím, že zde nebude předmětem zvůle zpravodajské služby či v důsledku použití krycího názvu orgán veřejné moci jiného subjektu vydání, ale naopak odebrání dokladů a zbraní. Odkaz na možnost soudního přezkumu je potom s ohledem na běžnou délku soudních řízení spíše výsměchem postiženému.

Předchůdcem dnes účinného zákona o zbraních 112/2002 Sb. byl zákon 288/1995 Sb. Hlavním důvodem pro jeho přijetí bylo zakotvení principu nárokového pojetí práva na nakládání se zbraní po splnění zákonem stanovených podmínek. A ty podmínky jsou bezúhonnost, spolehlivost a zdravotní způsobilost. Dále pochopitelně zákon vyžaduje dosažení věkového limitu, krom výjimek, například školy sportovců, je to 18 let a svéprávnost, ta souvisí s tou zdravotní způsobilostí, a uvedení řádného, tedy zákonem stanoveného specifikovaného důvodu.

Tento princip se u nás aplikoval již od roku 1990, kdy stále platil zákon 147/1983 Sb. Ale tento komunistický zákon byl nahrazen zejména právě proto, že neobsahoval právě to nárokové pojetí práva a stále existoval prostor pro korupci a zvůli státního orgánu.

Tisk 689, návrh novely zákona 119/2002 Sb. počítá s ukončením období, kdy toto pojetí bylo po splnění podmínek nárokové, byť právo na nakládání se zbraněmi nepodmiňuje souhlasem například uličního výboru či základní organizace KSČ, ale naopak to staví negativně, a to nesouhlasem orgánu veřejné moci, za čímž pochopitelně musíme v realitě stále vidět jednu ze zpravodajských služeb, za pojem orgán veřejné moci se skrývající, aniž by byly stanoveny nejzazší lhůty pro takové zadržení, reálně podle reálie fungování naší justice prakticky napořád či bližší podmínky pro vydání onoho nesouhlasu.

Reálně tedy pro vydání zbrojního průkazu a možnost držet zbraně budeme v případě přijetí tohoto návrhu mít tyto podmínky: bezúhonnost, spolehlivost, zdravotní způsobilost. A nově nebudete vadit svými názory, svým podnikáním, třeba jako konkurence nejen dané službě, ale těm zmiňovaným 15 000 subjektům, respektive lidem, co je ovládají, které jsou v tomto tisku použity jako ona maskovací síť. Reálně toto opravdu chceme? Máme se zase posunout zpět tam, kde už jsme byli, a kam se posunout nechceme?

A já zamítnutí vidím jako jedinou správnou možnost, jak s tímto návrhem naložit. Pokud kolegyně poslankyně a kolegové poslanci se s tímto jediným správním řešením nebudou moci ztotožnit, je předložen jako variantní řešení právě pozměňovací návrh bodu 2 jako havarijní řešení tak, aby nedošlo k přijetí protiústavní právní normy útočící na elementární právo občana této země zakotvené v čl. 12 Listiny základních práv a svobod. A ještě jednou opakuji, jménem klubu SPD podávám návrh na zamítnutí návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji. Nacházíme se v obecné rozpravě. S faktickou poznámkou poprosím pana poslance Milana Brázdila. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Asi vy jste čekali, že budu se vyjadřovat k té zdravotní způsobilosti už proto, že jsem lékař, ale i sloužící. Sloužil jsem u výsadkářů v Prostějově, mám k tomu blízko. Ale, pane ministře, prosím, mohl bys, kolego, (jeden poslanec hovoří k ministrovi) teď nechat pana ministra?

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já poprosím, aby byl (nesrozumitelné).

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Brázdil: Možná to bude opravdu zajímat veřejnost. Jednoduchý dotaz. Chce stát, chcete vy, jako člen vlády, vláda, chcete, aby lidi v naší republice byli ozbrojeni? A to mluvím v kontextu i s tím, co se stalo na Filozofické fakultě, jasně, to se stane vždycky, ať těch zbraní bude moc nebo málo, a i v kontextu toho, co se děje kolem nás, migrace, válka a podobně. Já se vás chci zeptat, jaká je vlastně ta myšlenka tohoto našeho státu? Chceme, aby lidi měli zbraně a uměli se bránit? Anebo je to tak, že vlastně jako jim to chceme zamezit a vlastně přenést to, dejme tomu, na armádu nebo na policii? A my víme, že těch lidí není dost. Není vojáků, není policistů. Prosím, jestli byste to tedy mohl veřejnosti objasnit. Z toho, co navrhujete, je (možné) tušit, že spíš jako nechceme, aby lidi byli ozbrojeni. Ale myslím, že i když ty zbraně, těch zbraní bude míň a těch lidí, kteří je budou vlastnit, tím nezamezíme to, co se stalo na té Filozofické fakultě. Buďte tak hodný, jestli byste to mohl... Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji panu poslanci a dostáváme se zpět do obecné rozpravy, do které je přihlášen pan poslanec Pavel Růžička. Prosím.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení páni ministři. Já jsem si dovolil ve spolupráci s paní ministryní Černochovou, Jirkou Maškem a Hubertem Langem připravit dva pozměňovací návrhy, které jsou zavedeny pod sněmovním tiskem 4832. To je ten první. Cílem navrhované změny je jednoznačně stanovit povinnosti držitele zbrojní licence ve vztahu k navrhovanému novému pojmu důvodně podezřelé jednání. Navrhovaná změna je v souladu s důvodovou zprávou a předkládaným návrhem a záměrem navrhovatele, přičemž lze změnu považovat za zpřesnění původního návrhu. Tím se jednak zvyšuje míra právní jistoty držitele zbrojní licence a současně umožňuje lepší vymahatelnost daného ustanovení příslušným orgánem policie. V praxi se objevují problémy při výkladu takzvané červené dlaždice v centrálním registru zbraní.

Mezi držiteli zbrojních licencí panuje extrémní míra nejistoty ohledně hranic jednání, které by mělo být považováno za důvodně podezřelé, a podléhat povinnosti nahlášení ze strany držitele zbrojní licence. Tato výkladová nejasnost může ve svém důsledku vést k praktické neúčinnosti ustanovení, a jelikož nelze očekávat plnění povinnosti, které není dostatečně definováno a jejíž obsah je předmětem pochybností. Pozměňovací návrh proto cílí na zavedení několika alternativ důvodně podezřelého jednání, jejichž gramatický výklad je poměrně jasný a neměl by v praxi způsobovat nejasnosti.

Písmena A a B míří v zásadě na skutečnosti, které by se v případě nahlášení držitele zbrojní licence měly rovnou stát předmětem prověřování ze strany Policie České republiky, neboť základní podezření z možného páchání trestného činu. Písmena C a D míří na skutečnosti, které by v případě nahlášení držitelem zbrojní licence měly vést přinejmenším k jejich prověření ze strany policie, a to z hlediska zachování v případě budoucího posuzování spolehlivosti anebo zdravotní způsobilosti dle zákona o zbraních. Přitom lze také subsidiárně pro výklad návykové látky použít ustanovení zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který v § 2 písm. a) uvádí, že návykovou látkou se rozumí alkohol, tabák, nikotin, omamné a psychotropní látky a jiné látky s psychoaktivními účinky, jejich užívání může vést nebo se podílet na vzniku a rozvoji duševních poruch a poruch chování. Písmeno E míří na zbývající skutečnosti, které nejsou dostatečně upraveny předchozím ustanovením.

Kromě toho ustanovení mimo jiné podporuje možnost podání oznámení držitele zbrojní licence, který s ohledem na okolnosti může své oznámení považovat za žádoucí, avšak může mít zároveň pochybnosti o jeho zařazení mezi ostatní skutkové podstaty uvedené v předešlých písmenech.

Navrhované doplnění a zpřesnění ustanovení je zároveň žádoucí z těchto následujících důvodů: to znamená důvodně podezřelé jednání, přesto naprosto ojedinělé, statisticky zcela zanedbatelné excesy v rámci jinak plně legitimní legální činnosti držitelů zbrojních licencí. Příliš široká opatření by vedla nejen k právní nejistotě držitelů zbrojních licencí, ale také k faktické nemožnosti tuto zákonnou povinnost plnit. Navíc požadované posouzení provádí přímo daný odborník na místě, respektive jeho(?) zaměstnanci.

Musí tak vycházet ze skutečností daných prodejců, respektive zaměstnanců, vnímavosti, ale i korektnosti okolností dané transakce. Legální držitelé zbraní jsou stejně rozmanití jako zbytek české společnosti jak co do svého demografického profilu, tak i co do konkrétních nákupních zvyklostí. Například pro závodní sportovní střelce je běžné spotřebovat desítky tisíc nábojů ročně, zatímco jiným postačí nižší stovky nábojů, anebo někomu 10 nábojů na několik let. V neposlední řadě bude navrhovaná změna ustanovení převážně dopadat na důvodně podezřelá jednání legálních držitelů zbraní, respektive zbrojních průkazů. Jedná se tedy o osoby, které již prošly procesem prověření a ze strany policie včetně prověření zdravotní způsobilosti, která zahrnuje eventuální prověření duševního stavu. Jde tedy osoby, u nichž držitel zbrojní licence důvodně presumuje obecný soulad s právním pořádkem jako celkem, a tedy v případě prostých pochybností má důvod se klonit spíše k závěru, že vládní definovaná definice není naplněna.

Ustanovení představuje zavedení doplňkové pojistky nad rámec stanovených pojistek vynucovaných příslušným útvarem policie. I proto je potřeba, aby definice povinnosti držitelů zbrojních licencí byla co nejpřesnější. V bodu 2 a 3 se navrhuje překlenout zřejmě zamýšlené rozšíření daného ustanovení převzatého z obdobné úpravy zákona č. 19/2024 Sb., o zbraních a střelivu na zbraně kategorie D a s tím související obavy z ústavní konformity ve vztahu k čl. 12 listiny zaručující nedotknutelnost obydlí. Proto se navrhuje vypuštění zbraní kategorie D, a to skrz zavedení zcela nového odstavce namísto návrhu na rozdělení a doplnění současného odst. 2. Tím bude návrh také v souladu s úpravou dle nového zákona o zbraních č. 90/2024 Sb., tak, jak pan ministr říkal, že tady byl schválen většinou.

Dále se upravuje precizace návrhu co do okruhu orgánů veřejné moci a navazujícího postupu řízení. V první řadě se navrhuje taxativně omezit výčet orgánů oprávněných incident, daný daný postup, na orgány, které typicky pracují s relevantními informacemi a jsou schopny také důsledně analyzovat. Zhodnocení relevance zjištěných informací bude tedy na vyjmenovaných orgánech, a nikoliv na policistech odboru služby pro zbraně a bezpečnostní materiál, kteří jinak zpravidla rozhodují na základě objektivních podkladů a nejsou k této analytické činnosti personálně ani odborně vybaveni. Taxativní výčet orgánů veřejné moci nebude pouze předávat informaci, nýbrž stanovisko. To na jednu stranu lépe zapadá do rámce ostatních v zásadě objektivních důvodů pro zjišťování, na druhou stranu to jasně vymezuje způsoby a procesy institutu obrany proti zjištění, respektive rozděluje role jednotlivých správních orgánů, a to jak z hlediska správního řízení samotného, tak i v případě následné odpovědnosti za škody způsobené nezákonným rozhodnutím.

Dále je navrhována lhůta 30 dní trvání zajištění dle tohoto ustanovení. To odpovídá skutečnosti, že dané ustanovení by mělo být využíváno naprosto výjimečně a v zásadě by mělo představovat překlenovací období pro zhodnocení postupu dle ostatních standardních zajišťovacích institutů, případně jiných institutů právního řádu, například zákona č. 114/1961 Sb., trestní řád. Zavedení lhůty je navrhováno také s ohledem na požadavek proporciality zásahu do ústavních práv. Co do okruhu orgánů, které mohou vydávat stanovisko, návrh vychází z důvodové zprávy k zákonu č. 90/2024 Sb., podle níž zajištění je nově možné také na základě indikativního stanoviska příslušného orgánu veřejné moci, typicky v praxi může jít o zpravodajskou službu nebo Policii České republiky. Vedle toho jsou doplněny také Generální inspekce bezpečnostních sborů, vojenská policie, tedy orgány, které zpravidla disponují relevantními informacemi vztahujícími se k příslušníkům bezpečnostních sborů a armády. Takže to je jeden pozměňovací návrh.

Druhý pozměňovací návrh, ten vychází de facto z toho, co postupně se dozvídáme z té nešťastné události na Univerzitě Karlově. A my jako hnutí ANO jsme cítili potřebu zdravotní způsobilost jako takovou nějakým způsobem již vtěsnat do novely tohoto zákona. Zase tento pozměňovací návrh jsem podal společně s Janou Černochovou, Jiřím Maškem a Hubertem Langem, je to sněmovní dokument 4835.

V bodu 1 a 2 návrh změny řeší nedostatek v oblasti posuzování způsobilosti žadatele, držitele zbrojního průkazu, navrhuje se zavedení prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti. Změna je inspirována návrhem zástupce odborné veřejnosti vzneseným v rámci pracovní skupiny Ministerstva vnitra ke zbraňové legislativě. A skutečně tato pracovní skupina, kterou nechal zřídit pan ministr vnitra, tam pracuje se spoustou zajímavých věcí, které postupně se dozvídáme z toho, co uvolňuje policie.

Cílem je zavedení podkladů pro posuzovanou činnost ve formě vlastního prohlášení žadatele, jak je znám z jiných posudkových oblastí, například řidičský průkaz nebo letecký průkaz. Žadatel v rámci žádosti předkládá vyplněný formulář Prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti, v němž žadatel popisuje svůj zdravotní stav, vady či nemoci, užívané léky či návykové látky a zároveň také kontakt na odborného lékaře či klinického psychologa, u kterého se žadatel opakovaně či dlouhodobě léčil či léčí.

Přesný obsah bude následně vymezen v prováděcím předpise. S ohledem na to, že návrh zavádí také navazující možnosti správního trestání, lze v prováděcím předpise předpokládat omezení rozsahu dokládání informací na ty, které jsou pro zbraňovou posudkovou činnost relevantní, tedy zejména vztahující se k duševnímu stavu v případě omezení časové ve vztahu k předkládaným informacím týkajícím se z hlediska držení zbraně méně významných otázek. V bodu 3 až 5 zavedení prohlášení posuzované osoby ke své zdravotní způsobilosti, dále jen Prohlášení by bylo neúčinné, pokud by na něj nebyla navázána kontrola jeho správnosti. Návrh změny tedy vychází ze vzájemného provázání Prohlášení s informacemi zjištěnými z lékového záznamu. Uvedené má dopad nejen na zjištění relevantnosti takto posuzovaných informací, ale také na zefektivnění činnosti posuzujícího lékaře. Primární pro posuzujícího lékaře bude propojení informací z lékového záznamu o lékařích, kteří žadateli vydali konkrétní léky, s informacemi v prohlášení o specializaci těchto lékařů.

Cílem uvedené změny je předejít situacím, kdy posuzující lékař nemá informace, které by mohly vést ke vznesení požadavků na další odborná vyšetření dle § 20 odst. 4 zákona 119/2002 , o zbraních. K bodu 6. Navrhovaná změna reaguje na zjištění plynoucí z vyšetřování Policie České republiky, útoků spáchaných studentem Filozofické fakulty ve dnech 15. a 21. 12. 2023 a zejména na volání odborné veřejnosti po precizaci povinnosti týkající se sdílení informací mezi specialisty a všeobecnými lékaři. V současnosti mají specialisté povinnost předávat zprávu o poskytovaných zdravotních službách všeobecnému lékaři, je-li jim znám. To v praxi vede k případům, kdy tyto zprávy předávány nejsou. V souvislosti s útoky se odborná veřejnost opakovaně vymezila proti takto stanovené zákonné povinnosti, a to také s odkazem na to, že zjištění všeobecného lékaře je relevantně jednoduché.

Navrhovaná změna bere v potaz skutečnost, že tato povinnost specialisty nemůže být dána jako zcela objektivní, když mohou nastat situace, kdy zjištění všeobecného lékaře není možné například proto, že je pacient nezná. Proto je řešení navrhováno povinností přiměřenými prostředky se pokusit informaci o všeobecném lékaři zjistit za účelem možného splnění povinnosti předání zprávy. Uvedené ustanovení tak je chrání posuzované osoby, žadatele, když dává posuzujícím lékaři lepší možnosti zhodnotit, zdali je další odborné vyšetření jako podklad pro vydání posudku podrobné či nikoliv. Lze totiž konstatovat, že samotné zjištění předchozího poskytování odborné péče pacientovi skrze prohlášení a lékový záznam nemusí nutně vést k potřebě odborného vyšetření, pokud se specialistou poskytovaných zpráv posudek vyjádření lékaře dojde k závěru o jeho nadbytečnosti. (?)

V podrobné rozpravě se k těmto pozměňovací návrhům přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já taktéž děkuji a v obecné rozpravě se přihlásil také pan ministr. Vážený pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Stejně jako u předchozího projednávaného materiálu nechci uhýbat nějakým závěrečným slovem a přihlásil jsem se do obecné rozpravy, byť teď musím, vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznat, že jsem v ne úplně komfortní situaci. Díval jsem se do systému, je to vaše právo a nevyčítávám to, všechny pozměňovací návrhy, které jsou tady prezentovány, byly nahrány dnes v dopoledních hodinách 11. 9. To znamená, že ano, uznávám, slovně, verbálně mně bylo avizováno, že se takové pozměňovací návrhy objeví, bylo to řečeno i na výboru pro bezpečnost, ale faktické znění těch pozměňovacích návrhů jsem neměl možnost ani číst.

Teď jsem slyšel referát pana kolegy Růžičky, akceptuji, něco jsem si poznamenal. Nicméně pochybnosti třeba o tom, zda by jeho pozměňovací návrh neznamenal i nutnost změnu zákona o specifických zdravotních službách, já to nevím. Nicméně tu pochybnost to ve mně budí a musím to konzultovat s legislativci Ministerstva vnitra, abych mohl říct relevantní právní názor, sám právníkem nejsem, na to, co tady předkládáte.

Pokud chcete vždycky i v tom druhém čtení relevantní reakci předkladatele, potom je potřeba ty pozměňovací návrhy skutečně do toho systému dávat o něco dříve než během dopoledních hodin v ten den, kdy se daná zákonná norma projednává. Tedy prosím, nechtějte po mně v téhle chvíli žádný soud. Já vám děkuji za načtení těch pozměňovacích návrhů, určitě se s nimi seznámím a určitě k nim dám své stanovisko ve třetím čtení. A to oficiální stanovisko předkladatele, ale i klidně to neoficiální v rámci rozpravy, kterou otevřeme. Pár věcí bych tam určitě rád komentoval.

Než dojdu k netrpělivému kolegovi Brázdilovi, ještě bych rád reagoval na prvního vystupujícího v této rozpravě. Omezení pro cizince v rámci držení zbrojního průkazu je prostě v rozporu s evropskou legislativou. Už jsem to tady několikrát říkal, můžeme si o tom myslet, co chceme, ale dávat do zákona něco, o čem víme, že je v podstatě neústavní a nemožné, považuji za absolutní nesmysl.

A jednu obecnou poznámku, která ale trochu směřuje ke všem, kteří jste tady hovořili. My tady v téhle chvíli nemluvíme, já vím, že je v tom trochu zmatek, těch zbraňových zákonů je celá řada v systému, něco jsme projednávali, ještě jeden projednávat budeme, ten jsme pozastavili, budeme řešit na bezpečnostním výboru někdy na konci září nebo kdy je termín zasedání - ale tohle, o čem se teď bavíme, je něco, co jsme pracovně nazývali rychlonovelou. Tohle, co teď projednáváme, bude, pokud to vůbec schválíme, platit jenom do konce roku 2025. My se bavíme o mezidobí, než naběhne nová legislativa. A věcně, věcně tady nedochází k žádnému posunu od toho, co vy jste schválili spolu s námi, opozice, koalice už na začátku tohoto roku.

Takže prosím, nevydávejme tenhle zákon, který teď tady vytváříme, za něco, co zásadně změní v podstatě filozoficky pohled na zbraně, zbraňovou legislativu v České republice. Není to pravda. Tohle je jenom implementace některých nových prvků zbraňové legislativy, které jste vy i my schválili, my dohromady jako Poslanecká sněmovna, i do toho stávajícího právního stavu, i do té stávající platné legislativy.

A nemá pravdu ani pan kolega, ani poslanecký klub SPD, že se mění, že jsme lhali, že snad dáváme jiný smysl ustanovení do této rychlonovely, než je v té novele od 1. 1. 2026 . To je technická záležitost. Pokud máte novou terminologii, novou legislativu a věcně adaptujete některé prvky té nové legislativy na tu stávající, tak ta věcnost je zachována, ale paragrafové znění a ta textace je logicky jiná, protože odpovídá té stávající právní normě a stávající právní úpravě. Ale to nic nemění na tom, že věcný obsah zůstává zachován.

A takové ty výhrady, a už jsme se tady o tom bavili v prvním čtení, já nevím, jestli to mám, nebo nemám opakovat, kdy bychom měli situaci ad absurdum. Policie opravdu vejde do obydlí někoho, kdo může být potenciálně nebezpečný, ona mu zabaví zbraně, střelné zbraně z toho důvodu, že ten člověk je nebezpečný a může to být preventivní působení. V té rodině objeví, vy říkáte zbraně kategorie D, kde najdete jenom vzduchovky. Ale ony to nejsou jenom vzduchovky, nezjednodušujme to.

Jsou to i ty historické zbraně, historické zbraně, střelný prach a podobně, a policie by neměla právo, vzala by mu všechny ty moderní zbraně a nechala by nebezpečné osobě v tom jeho obydlí historické zbraně, které taky samozřejmě mohou při nějakém používání zabít. Vždyť je to nesmysl. Proto je to definováno i v té kategorii zbraní D. Ale o tom veďme diskusi, o tom veďme diskusi v dalších čteních, o tom veďme diskusi při hlasování.

Jenom chci říci, že nejsem schopen okomentovat jednotlivosti vašich pozměňovacích návrhů. A k panu kolegovi Brázdilovi. I pro vás, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, jsem schválně uvedl tenhle zákon. Žádný pohled, filozofii, definici toho, jak se vláda staví ke zbraním, rozhodně nemění. Tohle je rychlonovela. Pokud jsme měli vést někdy tu diskusi, tak u té velké novely zbraňové legislativy, která tady byla na začátku letošního roku. Ale já vám rád odpovím. Stát se nikdy nemůže a nesmí zříci své zodpovědnosti za bezpečnost svých obyvatel, za vnější ani vnitřní. Stát nikdy nemá, pokud chce respektovat zákonnost a ústavu, přenášet zodpovědnost za bezpečnost, za ochranu svého bezpečí na občany. Ale stát má vytvářet takové podmínky a Česká republika v rámci své kvalitní zbraňové legislativy dlouhodobě vytváří, aby bezúhonní občané, občané kteří nepředstavují pro společnost riziko, měli právo vlastnit zbraň a měli právo na svoji vlastní obranu. A tady říkám, že v tom vláda České republiky v předkládané legislativě ani v té, kterou jste nám i vy schválili, rozhodně nic nemění.

Pokud reagujeme na nějaké události a reagujeme na to, že lidé se změněným psychickým stavem, lidé, kteří se dostanou do nějakého duševního diskomfortu, v té chvíli nemají vlastnit zbraně, to rozhodně není omezování řádných držitelů zbraní v České republice. Takže rozhodně tahle vláda nejde proti nikomu, kdo je bezúhonným občanem a má právo vlastnit zbraň a tu zbraň může vlastnit i nadále. Pokud ovšem jakýmkoliv preventivním zásahem umožníme to, aby zbraně nevlastnili lidé, kteří nejsou k tomu způsobilí, ať už fyzicky, nebo duševně, tak naopak pro bezpečnost našich občanů děláme maximum. Ještě jednou shrnuji, zodpovědnost za bezpečnost je vždycky na státu a má to tak být.

Právo držet zbraň je ústavně garantováno a nijak nedeformujeme kvalitní českou zbraňovou legislativu. To je přístup téhle vlády.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Než se k nim dostaneme, načtu omluvy. Tomáš Helebrant se omlouvá z pracovních důvodů od 12 hodin a pan ministr Vlastimil Válek z celého jednacího dne.

V tuto chvíli tady máme celou řadu faktických poznámek. Začneme paní kolegyní Zuzanou Ožanovou, připraví se Hubert Lang, Pavel Růžička a Jiří Mašek. Vážená paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, k odborné stránce se budou, předpokládám, vyjadřovat mí kolegové, já půjdu trochu k věcné. Děkuju, pane ministře, že s námi chcete diskutovat. Uvedl jste, že kolegové nahráli pozměňovací návrh až dnes. Víte, já jsem zažila, kdy jeden z vašich koaličních kolegů až v podrobné rozpravě načetl celý pozměňovací návrh, který vůbec nebyl v systému. To znamená, je to normální, a tam jsme o tom nemohli diskutovat vůbec.

Tady kolegové, protože na tom pravděpodobně ještě pracovali, načetli až teď. Nicméně těší mě váš zájem o tom diskutovat, protože dříve tomu tak úplně nebylo. A domnívám se, že ta kultura se v tomto trochu zlepšila. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Dalším, kdo je přihlášen, je pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, pane místopředsedo. Tak já bych chtěl také, vlastně kolegyně mi trošičku vzala vítr z plachet tím svým vyjádřením. My jsme na těch pozměňovacích návrzích, protože já jsem zpravodaj toho tisku jako za náš klub, tak my jsme vlastně avizovali, že jsme vetovali to v té devadesátce z toho důvodu, že jsme tam chtěli načíst pozměňovací návrhy, byly konzultovány s odbornou veřejností, vlastně se na nich pracovalo ještě do včerejška.

Samozřejmě, pane ministře, máte pravdu v tom, že standardní postup, pakliže bychom se k té finalizaci toho pozměňovacího nebo dvou pozměňovacích návrhů v tom jednom tisku dostali dříve, tak bychom to předložili bezpečnostnímu výboru, to je ten klasický postup, abyste nebyl překvapen. Ale přece jenom je to načteno teďko do toho třetího čtení, ještě je tam prostor, abyste to mohl s vaší legislativou prodiskutovat.

Finálně bychom se měli dostat k něčemu, co bude teda realizovatelný, co pomůže vlastně té věci a tak to k tomu vlastně bylo i přistoupeno, jo. Kolega Růžička tady zmínil, že opravdu ti odborníci, kteří se v této oblasti pohybují, tak na tom pracovali. A je to náš úhel pohledu na tu vaší malou úzkou novelu. Takže nechte nám jakoby v uvozovkách, byť vy jste to nevytknul, a nechte nám právo toho našeho pozměňovacího návrhu. My na to takto pohlížíme a můžeme si to potom argumentačně vyříkávat. Ještě máme na to poměrně čas. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Na řadě s faktickou poznámkou je pan kolega Pavel Růžička. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Jasný, pane ministře, my nemáme za sebou aparát ministerstva, Ministerstva vnitra, my tyto pozměňovací návrhy jsme si dělali vlastními silami a bohužel chviličku trvalo, než se nám ty pozměňovací návrhy vrátily zpět, protože jsme si ověřovali na Ministerstvu zdravotnictví a u právníků, zda to může být v takovéto formě nebo i jiné formě. Ale žádný zákon jsme neporušili, ty pozměňovací návrhy jsme nahráli ve stanoveném čase tak, jak nám říká jednací řád.

No, vy tady říkáte nějaké věci, ale potom jako většina z nich jsou hlouposti, jo. Jestliže policie půjde a zabaví historickou zbraň, tak ten člověk půjde a za 20 minut si koupí novou. Takže prosím vás, važte slova, která tady říkáte, protože těm technickým věcem, pane ministře, fakt nerozumíte.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já děkuji. S další faktickou poznámkou je přihlášen pan kolega Jiří Mašek. Mikrofon je váš. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji také panu ministrovi. Pane ministře, nám opravdu nejde o to zabavovat někomu zbraně, kategorie D, jestli je zabavíme, nebo nezabavíme, když ta policie, vojenská policie, GIBS nebo služby budou mít důvod jít k držiteli zbraní, který má řadu zbraní, má zbrojní oprávnění a má tam i déčkové zbraně, tak asi to odnesou všechno. Ale tam jde spíš o to, to, co tady naznačil kolega Růžička, že by nemělo být důvodem toho, že někdo vlastní déčkovou zbraň, čili zbraň s malou nebezpečností, zbraň, na kterou nepotřebujete zdravotní posudek žádný, můžete si jí běžně koupit tak, aby vlastnictví zbraně D mohlo být důvodem a průlomem k tomu, aby ho mohla policie v uvozovkách navštívit bez soudního rozhodnutí a provést mu prohlídku. Takže jde o ten vstup do obydlí těch, kteří mají zbraň kategorie D a nemají zbrojní oprávnění. To je meritum té věci.

A k té zdravotní způsobilosti a ke společnému návrhu pozměňovacímu s panem kolegou Růžičkou, s paní ministryní Černochovou a s Hubertem Langem chci jenom říct, že tam je jedna podmínka. To, co jste slibovali, že od 1. 1. 2026 bude fungovat provázanost registru, já na to jenom upozorňuju, vy už jste slibovali, že to tak bude, byli jsme o tom ubezpečováni. Teďka na té digitalizaci stavebního řízení vidíme, že mohou být problémy. A já jenom jako lékař nechci, abych byl já jako praktický lékař nebo moji kolegové nuceni detektivně pátrat složitě v registrech, my na to fakt nemáme čas. Když tam ta provázanost bude, tak budeme rádi, a proto to i podporujeme, chceme, aby tady byla řádná posudková činnost, ale je to podmíněno tou digitalizací a propojením registru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil i pan ministr. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Já už budu smírnost sama. Pan kolega Růžička za mnou předtím tady byl, nebudeme dneska nic hrotit, pouze načteme pozměňovací návrh. A on má sebenaštvávací mentalitu, já jsem ho skutečně naštvat nechtěl, on se vyhecoval sám a chtěl mi to tady osladit. Je to jeho právo, já mu to dneska rozhodně odvádět nebudu. Já jsem vůbec nezpochybňoval, že byste porušili nějaký zákon, dokonce ani jednací řád. Já jsem tady pouze úplně jednoduše sdělil, můžete se podívat na hlasování, že jsem byl při projednávání všech předchozích bodů a že jsem fakticky fyzicky, mentálně neměl prostor na to, abych se seznámil s obsahem vašich pozměňovacích návrhů, a z toho vašeho dlouhého referátu tady jsem určitě nebyl schopen podchytit všechny detaily, proto se nebudu k jeho obsahu detailně vyjadřovat.

Některé věci mě tam zaujaly pozitivně, pane kolego, prostřednictvím pana místopředsedy, a myslím, že se na nich i dohodneme. O některých mám své pochybnosti. To je celé, co jsem se tady snažil sdělit.

A ta druhá věc - ano, že si může někdo tu zbraň pořídit znovu, jistě. Já jsem pouze v té chvíli říkal, že aby zbraně kategorie D byly nějakým způsobem vyjmuty z toho, co a kdy může být zabavováno, že nepovažuji za vhodné. To je úplně celé, co jsem tady říkal. Nemusíme se častovat ani žádnými hodnotícími nálepkami. Den co den si říkáme, že už to dělat nebudeme, tak já se toho budu držet a odpustím si to.

Co se týká poznámky pana kolegy Maška, mám už velmi málo sekund. Tak jaký je ten harmonogram? Je tady za březen 25 testování, vyhodnocování pilotního provozu, šestý měsíc 25 produktivní provoz, pilotování v plném nasazení, první měsíc 26 účinnost daného zákona.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji za dodržení času. A máme tady další dvě faktické poznámky - Jiřího Maška a Pavla Růžičky. Jiří Mašek je v tuto chvíli už na cestě k mikrofonu. Prosím, máte dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji. Bude to krátké. Pane ministře, skutečně bude ještě prostor do třetího čtení o těch věcech hovořit a seznámit se s nimi. A možná taková omluva toho načtení na poslední chvíli - jednak kolega Růžička se vracel ze zahraničí a jednak v této Sněmovně není úplně běžné, že pozměňovací návrhy, které podepíše na prvním místě zástupce opozice a zároveň se na nich podílí i někdo z koalice, že nemusejí být nějakým způsobem předjednávány a podobně. Takže to může být další z důvodů, proč se objevily tady až dneska.

A jinak se těším pak na tu diskusi ve třetím čtení. Díky.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. Pan kolega Pavel Růžička. Máte dvě minuty, prosím. Děkuji.

 

Poslanec Pavel Růžička: Pane ministře, samozřejmě my jsme se hned od toho prvního jednání nějak tak jako asi nenaladili na tu stejnou notu. Dobře. Vy mě tady víceméně taky zesměšňujete a můj referát. Já jsem se snažil tady seznámit Sněmovnu se svojí důvodovou zprávou, a to jsem udělal s nejlepším vědomím a svědomím. Vy potom řeknete posměšně, že jsem tady přečetl nějaký referát. Byla to důvodová zpráva, proč jsme se rozhodli tyto pozměňovací návrhy dát.

Já myslím, že to považuji za uzavřené, a odpouštím vám, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Děkuji. V tomto případě nemáme nikoho, kdo se hlásí ani do obecné rozpravy, ani s faktickou poznámkou. Tím pádem končím obecnou rozpravu.

Zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musejí být vždy odůvodněny. Do podrobné rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, pane předsedající, dámy a pánové, budu velice stručný. Tímto bych se chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu jako sněmovní dokument 4830. Je to pozměňovací návrh můj a kolegy Radka Kotena. Kompletní znění a kompletní zdůvodnění už jsem přednesl v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Já také děkuji. Do podrobné rozpravy je přihlášen i pan poslanec Pavel Růžička.

 

Poslanec Pavel Růžička: Děkuji. Já svým referátem, který jsem přednesl, se přihlašuji k pozměňovacím návrhům 4832 a 4835. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Aleš Juchelka: Taktéž děkuji. Končím tedy podrobnou rozpravu. Případně se zeptám v tuto chvíli, zdali je nějaký návrh? Ne. Žádná závěrečná slova nebudou. Tím pádem končím druhé čtení tady tohoto návrhu.

 

Otevírám bod číslo 7 této schůze

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 11:21.