(pokračuje Olga Richterová)

7.
Vládní návrh zákona o integračním sociálním podniku
/sněmovní tisk 661/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Než vám předám slovo, poprosím kolegy - je tady opravdu velký hluk! A zejména se obracím, ano, na zadní stranu před sebou. Děkuji za ztišení.

Pane ministře, ujměte se slova.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý večer, vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové. Já si dovolím uvést tento sněmovní tisk 661 a zároveň vlastně i částečně již představím i ten navazující sněmovní tisk 662, protože to je zase část změnových zákonů, která se váže k tomuto tématu.

Dovolím si tedy říci, že si smyslem návrhu tohoto nového zákona je to, abychom v České republice rozšířili systém podpory zaměstnávání osob s různým typem hendikepu. Je to systém, který máme my dnes v České republice postaven především na chráněném trhu práce a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, ale nemáme v tom systému dostatečně pokryté osoby s nějakým dalším typem sociálního hendikepu. Navíc tady přichází doba, která v posledních letech vlastně vytváří větší povědomí o tématu sociální odpovědnosti, sociální odpovědnosti firem, a dnes i tyto firmy se orientují nejenom na problematiku environmentální, ale třeba například právě i na tu problematiku podpory zaměstnávání lidí s hendikepem, podpory nákupu těchto služeb, a především nadnárodní korporace s tímto tématem přišly už před několika lety. A my vlastně v České republice nemáme systém, který by naprosto jednoznačně, jasně říkal, co to je sociální podnik, co to je sociální integrační podnik. Máme dnes řekněme nějaké indikativní seznamy, které ale nemají jasně vymezená práva, povinnosti, podmínky pro tu splnitelnou definici.

To znamená, my tímto zákonem definujeme, co to je sociální integrační podnik, a zároveň jasně nastavujeme pravidla, práva, povinnosti, registr, aby toto bylo přehledné a nebylo to zneužitelné. Vytváříme prostor pro to, abychom právě dokázali v rámci toho sociálněintegračního podniku zaměstnávat nejenom osoby se zdravotním postižením, což už naše legislativa dávno zná, náš systém podpory toto umí podporovat, ale přidáváme k tomu právě to, abychom byli schopni zaměstnávat osoby se specifickými potřebami. Uvedu příklad například osoby, které například byly v dětských domovech a vstupují plnohodnotně do života, nebo osoby, které jsou například po léčbách závislosti, nebo osoby, které jsou po výkonu trestu, nebo například také osoby, kterým je 60 let a více. To znamená, abychom i u těchto osob dokázali vytvořit podpůrný systém pro jejich zaměstnávání právě v sociálním integračním podniku.

Smyslem a cílem sociálního integračního podniku není jenom dát lidem s různým typem hendikepu práci, ale co je jiné oproti chráněnému trhu práce, je, že my u těchto podniků chceme motivačním příspěvkem motivovat to, aby se tito lidé dostali na otevřený trh práce. Aby ten sociální integrační podnik s těmito lidmi dokázal pracovat. Takže má za cíl, pokud to je alespoň trochu možné, tyto lidi umístit na trh práce.

Motivační příspěvek je nastaven tak, aby vlastně ten sociální integrační podnik dostal finanční podporu až v okamžiku, kdy se podaří potom prokázat, že osoba na otevřeném trhu práce dokázala být udržitelná i delší časové období. To znamená, my tady opravdu jsme schopni vytvořit systém, který podporuje vytvoření toho pracovního místa, vytvoření podmínek pro to pracovní místo, podporuje to, aby s tím člověkem byla i individuální sociální práce a abychom potom, pokud to je jenom trochu možné, u těchto osob se snažili o jejich přímé umístění na pracovním trhu. Kombinujeme tady standardní nástroje, které dneska jsou právě v rámci chráněného trhu práce, to znamená, je tady vyplácen i příspěvek na zaměstnání osob se zdravotním postižením, ale je tady také i vyplácena finanční podpora právě na osoby se specifickými potřebami a pak samozřejmě i ten příspěvek, který je potom vyplácen ve třech splátkách poté, co se podaří umístit tu osobu na otevřeném trhu práce.

Zároveň ale celý systém je také ještě podpořen úpravou, která se právě týká toho změnového zákona, kde vlastně je ještě i přes systém vyhrazených veřejných zakázek podpořeno to, aby ten integrovaný sociální podnik v těchto zakázkách mohl být úspěšný, mohl realizovat činnosti v rámci veřejného zadávání právě přes své zaměstnance sociálního integračního podniku. Zároveň tady také jasně definujeme to, že úřady práce mají mít určitou profilaci, pokud jde o osoby, které se snažíme klientsky provázet v rámci trhu práce, abychom dokázali lépe naši činnost zacílit, lépe s těmito skupinami pracovat, více individuálně. Tak toto je také součástí toho změnového zákona, který je tím druhým tiskem. To jsou asi hlavní důvody, proč tento zákon tady přichází do legislativního procesu. (V sále je silný hluk.)

Já si dovolím ještě jenom poznamenat pro kontext, že Česká republika za třicet let rozvíjela sociální podnikání, máme celou řadu úspěšných sociálních podniků v různých oblastech, které pracují s osobami nejenom zdravotně postiženými, ale i hendikepovanými. Například známé příběhy jsou příběh třeba Neratova v Orlických horách, kde se tato forma sociálního podnikání velmi slušně rozvinula za ty dlouhé roky, nebo například sociální podnikání v rámci sociální zemědělské farmy v Týně nad Vltavou a celá řada dalších. Dneska těchto podniků máme desítky. Předpokládáme, že s tímto uceleným, ukotveným systémem podpory by těchto sociálních integračních podniků v České republice mohly být stovky a mohli bychom takto rozšířit aktivizaci těchto lidí s hendikepem, protože nám jde o to, aby tito lidé mohli být opravdu smysluplně aktivizováni, zapojeni, aby jejich talenty i přes jejich hendikepy byly využitelné a oni se takto mohli podle svých schopností realizovat, byť třeba jenom na pár hodin denně.

To je asi tak všechno. To je to podstatné shrnující k těmto tiskům. Děkuju vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nyní ještě požádám pana zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Vít Kaňkovský, aby se ujal slova. Prosím.

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, pan ministr poměrně zevrubně představil návrh zákona o integračním sociálním podniku. A přestože večer je ještě mladý, tak jednací den tady ve Sněmovně už je poměrně pokročilý, tak už se omezím jenom na pár poznámek.

Jak už pan ministr řekl, zatímco sociální podnikání se v České republice poměrně dobře rozvíjí, tak je přece jenom limitováno některými bariérami. A jedna ze zásadních bariér je, že nemáme komplexní zákon, který by zastřešoval sociální podnikání. A také, jak už zde zaznělo, máme poměrně dobře propracovaný systém zapojování osob se zdravotním hendikepem, i když i tady jsou různé limity, ale neumíme dobře začleňovat lidi, osoby se sociálním hendikepem. A právě toto by měl ten nový zákon přinést.

Ten zákon jasně definuje, co to je integrovaný sociální podnik, jasně definuje, jaké způsoby podpory sociálního podnikání v České republice vzniknou. A pak v tom dalším sněmovním tisku 662 se rozšiřuje i okruh podpory zásahem do dalších legislativních norem. Tolik asi na úvod.

Jenom technicistně: zákon vláda poslala do Poslanecké sněmovny 28. března tohoto roku a dneska stojíme v prvním čtení. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Aleš Juchelka. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Budu stručný. Já bych možná navrhl úplně na začátek, abychom sloučili klidně rozpravu i u sněmovního tisku 662 s 661, že v tom jakoby žádný problém nevidím. Nicméně dovolte mi, abych se jenom úplně v krátkosti vyjádřil k zákonu o integračním sociálním podniku, s ním souvisí samozřejmě i zákon o zaměstnanosti, který bude tím dalším navazujícím ohledně chráněného trhu a s prací. A samozřejmě bych velmi rád i poděkoval panu ministrovi Jurečkovi za to, že se ten příspěvek navýšil o 1 500 korun, úplně o to maximum, a že to bylo velmi příjemným překvapením pro všechny okolo.

Já jsem dělal seminář zhruba před měsícem právě o integračním sociálním podniku a zákonu o zaměstnanosti. A taktéž panu ministrovi děkuji za to, že tam mohli být přítomni zaměstnanci Ministerstva práce a sociálních věcí, kteří do toho dali větší vhled. Nicméně hlavně jsme se bavili o zákonu o zaměstnanosti, který bude o něco zajímavější. Tady v tuto chvíli tento zákon, bych řekl, že je trošičku technický, vytváří vazby na prováděcí předpisy právě zákona o integračním sociálním podniku. Nicméně byl dvakrát vrácen s připomínkami ministerstvu a potřetí už spatřil světlo světa na vládě bez jakýchkoliv připomínek a neprošel žádným připomínkovým kolem, což je právě to, o čem se budeme bavit i na výborech a budeme dávat pozměňovací návrhy tak, aby zákon o integračním sociálním podniku byl dle nás co nejfunkčnější.

Takže v tuto chvíli bych požádal o to, abychom tady sloučili rozpravu, abychom se tady déle nezdržovali. A těším se na diskusi na výborech.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane poslanče. Já tedy se domnívám, že není třeba to slučovat. Můžeme to samozřejmě nyní ještě probrat, jestli se za mnou chcete stavit u pultíku. Nyní bych se otázala, protože toto je návrh, který... (Reakce poslance Juchelky.) Jestli můžete za mnou přijít. Já bych se ráda otázala, jestli chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? (Ne.) Domluvili jsme se. Pokud není už zájem o vystoupení v obecné rozpravě, tak ji nyní končím. Poprosím o závěrečná slova. Má zájem pan ministr? Pan zpravodaj? Nikoliv.

My se nyní budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Přivolala jsem kolegyně a kolegy z předsálí. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru, kdy paní předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Takže opět otázka, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Přistoupíme k hlasování, a sice kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro tento návrh? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 16 bylo přihlášeno 136 hlasujících, pro 120, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu.

Dále předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalším výborům k projednání? Je tomu tak. Paní poslankyně Eva Fialová. Prosím.

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Já bych poprosila projednání tohoto tisku na výboru pro veřejnou správu, protože sociální podniky můžou vlastně vznikat i na základě obcí a bylo by dobré si tam říct nějaká pravidla a mít více informací. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za tento návrh. Budeme tedy hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento návrh na přikázání výboru pro veřejnou správu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

V hlasování číslo 17 se účastnilo 136 hlasujících, pro 62, proti 5. Konstatuji, že tento návrh nebyl schválen.

Ještě se rozhlížím. Další návrh nebyl přednesen. Děkuji panu ministrovi, děkuji panu zpravodaji. Končím prvé čtení tohoto tisku, jakož i projednávání tohoto bodu.

Nyní přikročujeme k bodu číslo

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 7:19.