(pokračuje Klára Dostálová)

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb.,
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti
a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 659/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí pan Zbyněk Stanjura. Prosím, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Návrh zákona adaptuje a implementuje právo Evropské unie v nařízení TFR, odstraňuje nedostatky identifikované v pátém kole hodnocení České republiky výborem MONEYVAL, což je výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu Rady Evropy, reaguje na nedostatky implementace směrnice DAC, což je směrnice o správní spolupráci při správě daní, a reaguje na požadavky aplikační praxe. Konkrétně se návrh zákona týká následujících okruhů změn.

Za prvé, úprava vymezení poskytovatelů služeb spojených s virtuálními aktivy v reakci na vývoj evropské legislativy. Věcně nedochází k téměř žádnému posunu proti stávajícímu stavu. Za druhé, povinnost oznámit převoz peněžních hotovostí vyšší než 15 000 eur i v rámci EU. Kontrolním orgánem bude Celní správa České republiky. Za třetí možnost, aby advokát a notář v roli povinné osoby mohli převzít identifikaci zastoupeného klienta a nemuseli ho osobně identifikovat. Jedná se o reakci na požadavky České advokátní komory a Notářské komory vznesené v souvislosti s předchozími novelami AML zákona. Za čtvrté automatické přejímání sankčního seznamu Rady bezpečnosti OSN dříve, než jej promítne do svého sankčního seznamu Evropská unie. Za páté, zpřesňují se ustanovení upravující mezinárodní spolupráci na základě doporučení finančního akčního výboru a poznatku z praxe. Za šesté, zavádí se vyšší míra ochrany pro osoby pracující pro FAU a ochrana osob spolupracujících s FAU. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Jenom pro záznam: s hlasovací kartou 32 hlasuje pan poslanec Fifka.

Mám poznámku, že došlo ke změně na pozici zpravodajky, tou bude paní Hana Naiclerová. O této změně, protože jsme v prvním čtení, budeme muset dát hlasovat, takže zagonguji, protože kolegové opustili sál.

Ale myslím, že jsme v dostatečném počtu, abychom schválili změnu zpravodajky na paní poslankyni Hanu Naiclerovou.

Zahajuji hlasování, ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 172, přihlášeno 139 poslankyň a poslanců, pro 113, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Prosím, aby se slova ujala zpravodajka paní Hana Naiclerová, prosím.

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, já tedy pár stručných informací. Jedná se o vládní návrh zákona. Vláda předložila Sněmovně tento návrh 28. 3. 2024 a byl rozeslán poslancům téhož data 28. 3. 2024. Předsedkyně Sněmovny 9. 4. doporučila projednat tento návrh a navrhla přikázat k projednání rozpočtovému výboru rozhodnutím číslo 67.

Návrh zákona má primárně za cíl adaptaci a implementaci evropského práva a nápravu nedostatků, které Česká republika má v oblasti praní špinavých peněz. Já tedy stručně shrnu jenom ty změny, které v zákoně nastanou.

Mění se rozsah a zařazení poskytovatelů služeb spojených s virtuálními aktivy, upřesňují se požadavky na kontaktní osobu, zpřesňuje se rozsah informační povinnosti povinné osoby vůči FAU, dochází k rozšíření povinností poskytovatelů služeb spojených s virtuálními aktivy, vymezení a zpřesnění činností vykonávaných Finančním analytickým úřadem, rozšíření okruhu osob povinných poskytovat údaje pro hodnocení rizik na úrovni České republiky, úpravy související s poskytováním informací Finančnímu analytickému úřadu při správním dozoru příslušnou profesní komorou u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce, úprava nových povinností při přepravě peněžní hotovosti v hodnotě vyšší než 15 000 eur v České republice a zjednodušení postupu pro zadržení peněžní hotovosti. Jsou tam také úpravy v oblasti přestupků. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji paní zpravodajce.

Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana poslance Zunu. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se vyjádřil ke dvěma bodům, které jsou součástí této novely takzvaného AML zákona. Oba z nich velmi vítám. První je úprava související s poskytováním informací směrem k Finančnímu analytickému úřadu ze strany příslušných profesních komor. Bohužel, v současné době část společnosti získává větší nedůvěru vůči řekněme advokátním úschovám. Je tomu tak, že za posledních patnáct let došlo ke zpronevěře ve výši více než půl miliardy korun. Tou poslední, i velmi mediálně známou kauzou s paní advokátkou Sukovou, ve výši 153 milionů a já jsem velmi rád, že v této úpravě se zvětšuje povinnost právě profesní komory ve směru k Finančnímu analytickému úřadu, aby předcházela těmto případům, ať už se jedná o lhůty, nebo zavedení lhůt pro provedení kontrol či informace o ukončení. Stejně tak zde chyběly i sankce vůči profesním komorám, což je věc, kterou vítám. Možná ještě se pobavme o výši těch sankcí, ale to bych si nechal na druhé čtení.

Tím druhým bodem je úprava povinných osob, konkrétně tedy poskytovatelů služeb s virtuálním aktivem. Jsem rád, že tato novela už připravuje povinné osoby spojené s virtuálním aktivem na budoucí implementaci nařízení MiCA, která řeší právě regulaci kryptoaktiv, a dle tedy současného návrhu se tato povinná osoba právě mění i tak, aby odpovídala tomuto nařízení.

Ale s touto úpravou si dovolím poukázat na jeden problém, který se týká spíše Ministerstva průmyslu a obchodu než Ministerstva financí, který tady vznikl historicky. Jedná se o to, že živnost poskytování služeb virtuálním aktivem je volnou živností. K této chybě došlo za doby pana ministra Havlíčka, konkrétně v červenci roku 2021, kdy se upravil nařízením vlády právě seznam volných živností, a volnou živností číslo 81 se stalo poskytování služeb s virtuálním aktivem. To způsobilo to, že každý, kdo si na živnostenském úřadu zažádá o živnostenské oprávnění, a požádá si o to, že chce mít zapsány všechny volné živnosti, živnostenský úřad vyhoví a díky tomu zde v České republice máme 20 000 poskytovatelů služeb s virtuálním aktivem. Myslím si, že to je možná světový rekord, že nikde jinde takové číslo nemají. A s tím se pojí i další problémy, které jsou spojeny například s hodnocením Moneyvalu vůči České republice. To hodnocení řeší, jak si Česká republika vede v řešení problematiky praní špinavých peněz, a to, že tady máme 20 000 takto udělených volných živností, je samozřejmě výrazným problémem, protože je potřeba si uvědomit, že tato volná živnost umožňuje nejenom směnu nebo správu a zprostředkování nákupu či prodeje, ale dokonce je tam uvedeno i "emise virtuálního aktiva". To znamená, že každý z těch 20 000 zde může založit nějaký nový altcoin, což je z mého pohledu naprosto nepředstavitelná věc. Dalším problémem v tomto bylo, že tuto volnou živnost si celá řada obchodníků špatně vyložila, a například když si zakládali živnost s tím, že chtějí ve své kavárně nebo ve svém obchodě přijímat virtuální aktiva, chtějí umožnit svým zákazníkům, aby platili například bitcoinem, tak si tuto volnou živnost vzali, ale vzali si ji zcela zbytečně, protože stejně tak, jako pokud obchodník přijímá platební karty, nepotřebuje mít oprávnění k poskytování bankovních služeb, takže ani v tomto případě takový obchodník nepotřebuje mít tuto živnost. Právě tím, že těch živností je 20 000, a například v Rakousku jsou pouze čtyři, alespoň tedy dle informací Finančního analytického úřadu, tak poskytovatelům, kteří ty služby opravdu poskytují, a v rámci České kryptoměnové asociace takových společností je přibližně 15, tento stav výrazně zhoršuje jejich postavení na trhu, protože například banky potom nejsou ochotny otevírat účty těmto poskytovatelům právě z té obavy, že zde máme těch neuvěřitelných 20 000 volných živností, které v uvozovkách také poskytují služby, ale není tomu tak. Zároveň bych chtěl těchto 20 000 držitelů této volné živnosti upozornit, že jsou zároveň povinnou osobou AML zákona, a součástí této novely je i zpřísnění podmínek a mají své povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu. Takže je otázkou, zda opravdu všichni ti, kteří přišli na živnostenský úřad, požádali o 82 volných živností, aniž by o tom věděli, že jsou povinnou osobou AML zákona, si dnes ty své povinnosti vůči Finančnímu analytickému úřadu plní. Takže moje doporučení je: pokud neposkytujete služby s virtuálním aktivem a máte tuto volnou živnost, určitě bude lepší si ji nechat odhlásit.

Takže já už se chýlím ke konci, a závěrem tedy jenom upozorňuji na to, že považuji za zcela zbytečné pro živnostníky anebo i pro právnické osoby, které tyto služby neposkytují a tu volnou živnost mají, aby ji i nadále s ohledem na ty povinnosti, které vyplývají z AML zákona, drželi. A zároveň považuji za důležité, aby Ministerstvo průmyslu a obchodu zvážilo to, zdali tato služba nebo tato živnost má být mezi volnými živnostmi. Z mého pohledu zcela určitě ne a bude velmi vhodné, když tuto chybu, která se stala za pana ministra Havlíčka v červenci roku 2021, Ministerstvo průmyslu a obchodu napraví. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a mám zde dvě přihlášky, jedna s přednostním právem pana ministra a poté se z místa hlásil pan poslanec Nacher. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuju. Já bych chtěl navrhnout zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů na 30 dnů. Je to po konzultaci a souhlasu i paní předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, eviduji. A nyní tedy poprosím pana poslance Nachera.

Ještě načtu omluvy, co v mezičase dorazily, a sice se omlouvá paní poslankyně Margita Balaštíková od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Bernard od 13 do 14 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová od 13.35 hodin z rodinných důvodů.

Nyní požádám pana poslance, aby se ujal slova. Prosím.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, dámy a pánové, já bych chtěl využít tohoto předkladu, abych upoutal pozornost, a viděli jsme to v nějakém komplexu, na některé věci, které s tím obsahově souvisí, on už o tom mluvil kolega Zuna trošičku. Tedy my tady máme v systému tisk 631, což je novela zákona o platebním styku, kde jsem shodou okolností a náhod zpravodajem, který řeší právě vlastně postavení bank vůči firmám, které obchodují s kryptoměnami, tak, aby jim nemohly zrušit zjednodušeně řečeno účty tak snadno, aby k tomu měly nějaký relevantní důvod.

Tu druhou věc, kterou bych vám tady chtěl říct dopředu, že připravuji změnu i na základě zkušeností s koncem Sberbank na větší ochranu účtů u zvýšeného pojištění. Dneska víte, že pojištění vkladů je do výše 100 000 eur, ale v mimořádných situacích je to do výše 200 000 eur. Ty mimořádné situace jsou tam vyjmenované, jako je prodej nemovitosti, dědictví, pojištění, pojistná událost a podobně, a to po dobu tří měsíců, pak už musíte ty peníze rozprostřít. Dneska je to 200 000 eur. Teď se ukazuje a týká se to i úschovních účtů, že ta ochrana je nedostatečná. Netýká se to všech, je to 2 %, 98 % lidí to neřeší, ale myslím si, že bychom se na to měli dívat i z tohoto úhlu pohledu.

Takže jedna věc je tady, pojďme donekonečna zpřísňovat opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, my jako PEPky si to užíváme myslím každoročně, AMLko a tohle, ale na druhou stranu se pojďme zamyslet - a já to nahraji do systému a poprosím vás o podporu o větší ochranu prostředků, které máme v bance, které jsou dneska chráněny do výše 200 000 eur právě při mimořádných chvílích, jako se třeba stalo u Sberbank. Nevidím důvod, proč by tam měla být ta horní hranice, protože ty situace jsou omezené taxativně a jsou omezené i časově.

Takže já jsem jenom chtěl, kolegyně, kolegové, upoutat vaši pozornost na něco, co už je v systému, to je ten tisk 631, a něco, co tam nahraju dál a co má tenhleten půvab, abychom viděli tu problematiku komplexně, nejenom tak, jak je v tomhletom tisku 659. Tolik tedy stručně můj výstup. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Táži se, zda má ještě někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě? Není tomu tak, takže obecnou rozpravu končím.

Pro pořádek, je zájem o závěrečná slova? Nikoliv.

Jelikož nepadly hlasovatelné návrhy, tak se budeme nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání výboru garančnímu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Já se opět táži, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Takže přistoupíme k hlasování.

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 173, bylo přihlášeno 139 hlasujících, pro 126, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru rozpočtovému jako garančnímu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak.

Nyní přistoupíme k hlasování o návrhu na zkrácení lhůty na 30 dnů. Jde o návrh přednesený panem ministrem a poslancem Zbyňkem Stanjurou, návrh na zkrácení lhůty o 30 dnů na 30 dnů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 174 se účastnilo 139 hlasujících, pro 132, proti 0. Konstatuji, že jsme zkrátili lhůty.

Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce a ukončuji prvé čtení tohoto tisku, jakož i tento 23. bod.

Otevírám bod

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.