(pokračuje Olga Richterová)

155.
Ústní interpelace

Já ho otevírám a jedná se o ústní interpelace, které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Petra Fialu či na vládu České republiky a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

A nyní předám slovo panu poslanci Igoru Hendrychovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Petra Fialu. Poté se připraví paní poslankyně Lucie Šafránková. Pane poslanče, ujměte se slova. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane nepřítomný premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci zajištění vnitřní bezpečnosti České republiky. Vy jste na nedávné schůzi, která se týkala bezpečnostních hrozeb, v podstatě dal na stejnou váhu, a má to si myslím hlubokou logiku, vnitřní i vnější bezpečnost. Já jsem už několikrát hovořil o tom, že co se týká vnitřní bezpečnosti, aktuálně tedy shledávám jistá nedopatření. Týká se to konkrétně personálního a finančního zabezpečení bezpečnostních sborů v České republice, kdy mám informace, že aktuálně jim chybí na výplaty, konkrétně i na provoz peníze zhruba na poslední měsíc letošního roku.

Já jsem v této věci už interpeloval s takovým užším zaměřením trošku pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který má v gesci Vězeňskou službu České republiky, kde jsem mu podrobně tedy přednesl argumenty o tom, jak je na tom konkrétně tento bezpečnostní sbor, který je nedílnou součástí vnitřní bezpečnosti České republiky, a k mému překvapení - příjemnému - mi v podstatě všechny mé domněnky potvrdil a v té interpelaci, v odpovědi na interpelaci, kterou mám tady u sebe, mi v podstatě všechno potvrdil. Já to tady nebudu číst všechno, odkazuji vás, prosím vás, pane premiére, na odpověď pana ministra spravedlnosti ze dne 22. března 2024, kde podrobně v podstatě popisuje všechny problémy, které se konkrétně tohoto bezpečnostního sboru týkají, popisuje zde situaci v podstatě ve stejných intencích jako já a očekává, že na vládě bude projednán neprodleně materiál, který zabezpečení personální i finanční vlastně napraví v této oblasti, a nejenom v této oblasti, ale i v jiných bezpečnostních sborech. Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Je to tak, předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní vystoupí paní poslankyně Lucie Šafránková, poté se připraví pan poslanec Zlínský. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, dle posledních statistických údajů by měla minimální důstojná mzda v České republice v roce 2023 činit 45 573 korun hrubého měsíčně. Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek je definována tak, aby pokryla základní životní potřeby dospělého člověka s dítětem, volný čas i menší spoření. Pod touto částkou se aktuálně pohybuje 67 % českých zaměstnanců. Jsou zde zohledněny průměrné náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání i menší rezervu a také aktuální růst cen. Přitom skutečná minimální mzda činila vloni 17 300 a průměrná mzda 43 341 korun. Mzdový medián byl na úrovni 37 227 měsíčně. K tomu doplňuji, že reálné mzdy v České republice klesají již dva a půl roku v řadě. Vaše vláda ovšem nečiní nic pro to, aby se tento neúnosný stav zlepšil.

Navrhujete zrušit zaručené minimální mzdy v soukromém sektoru, což opět povede k poklesu mezd, a od 1. ledna letošního roku jste doslova zařízli všechny pracující rodiny s nejmenšími dětmi, když jste jim zrušili daňovou slevu ve formě školkovného a razantně jste omezili přístup k daňové slevě na manželku či manžela. Kvůli tomuto vašemu kroku přišly rodiny s předškolními dětmi od tří let o 44 000 korun ročně a ty ostatní o 19 000 ročně. To má být ta vaše prorodinná politika? Čím nižší mzdy, tím se méně vybere na důchodovém pojištění

Pane premiére, řekněte jasně, co konkrétně hodláte udělat pro to, aby poctivě pracujícím českým občanům rostly (Předsedající: Čas!) jejich reálné mzdy, a proč jste sebrali desítky tisíc korun našim rodinám.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas! Děkuji. Jako další vystoupí pan poslanec Vladimír Zlínský se svou interpelací, připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Prosím.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře a vážený pane premiére, vaše vláda nedávno podepsala kontrakt s americkou stranou na nákup 24 kusů amerických víceúčelových letounů F-35 včetně technické podpory v hodnotě několika stovek miliard korun českých. Mohl byste nám sdělit, jaké konkrétní částky budou za vaší vlády investovány do výcviku vojáků i občanů, vojenského materiálu, infrastruktury a vybavení a těchto zbraňových systémů, které jsem identifikoval na základě současného konfliktu na Ukrajině? A jsou to tyto systémy: systémy elektronického boje, drony, raketometné systémy, přenosné protiletadlové a protipancéřové zbraně, pozemní systémy protiletadlové a protiraketové obrany, které povedou ke zvýšení obranyschopnosti území našeho státu v případě jakéhokoliv možného typu konfliktu v blízké budoucnosti. V opačném případě budeme zcela závislí na obranných schopnostech našich partnerů v NATO.

Možný turbulentní vývoj v blízké budoucnosti může vést - nemusí, ale může vést - k rozpadu této organizace v důsledku vnitřních konfliktů. Tím se staneme téměř zcela bezbrannými proti jakékoliv vnější i vnitřní bezpečnostní hrozbě. V tomto případě tato závislost může vést k totální podřízenosti politickým, ekonomickým a jiným zájmům vojensky silnějších aktérů v našem okolí, jejichž zájmy se nebudou slučovat s našimi zájmy, se zachováním naší aspoň současné limitované samostatnosti (Předsedající: Čas!) či přímo úplné státnosti. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Opět zopakuji, že předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní vystoupí s další interpelací pan poslanec Oldřich Černý, připraví se paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji vám za slovo. Pane nepřítomný předsedo vlády, v nedávných dnech se mediálně propírali i někteří politici, většinou ti s opozičními názory, kteří novinářům, jež je náhodně oslovili, odpovídali na jejich dotazy, a bylo jim důrazně vytýkáno, že si neověřují, komu dávají rozhovory, protože tento portál vláda následně zařadila na sankční seznam. Všichni tito vámi kritizovaní se provinili pouze tím, že si toho novináře, který se jich prostě na něco zeptal, dopředu neprověřili. Stejný humbuk z koaličních stran například zazníval i začátkem roku na adresu jednoho hokejového klubu za to, že si dostatečně politicky neprověřil nového brankáře. Ten se provinil tím, že hrál hokej za takzvaně špatný tým. Sousední Němci, kteří jej poté angažovali, na to mají asi jiná kritéria.

Velmi zarážející pak ale je, že na to se nás ptají stovky našich občanů, že když si někoho neprolustruje někdo od vás, z koaličních partnerů, vše je zcela v pořádku, a tak se stane, že předsedkyně vládní TOP 09 a místopředsedkyně ODS bez problémů nadšeně objímají a fotí se s ugandskou političkou, která prosazuje vraždění jistých skupin občanů, jejichž názory paradoxně obě dvě na půdě Poslanecké sněmovny prosazují. A vy to celé korunujete svojí účastí na zápase NHL jak finančně za vstupenku, tak i potleskem, čímž jste veřejně podpořil i kapitána, jehož domovem je země agresora, proti kterému posíláte opakovaně zbraně.

Já i občané tomu říkáme dvojí metr. Já se ptám, jak tomu říkáte vy, pane premiére.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím o dodržování času. Musím měřit všem stejně.

Nyní vystoupí paní poslankyně Iveta Štefanová, připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dle výstupů z výroční zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2023 není Česká republika připravena dostatečně na krize a mimořádné události. Z této zprávy vyplývá, že odpovědné vládní instituce podcenily mnohé zásadní události, jako byla například pandemie onemocnění covid-19, a dostatečně se z nich nepoučily. NKÚ proto varuje před tím, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, k plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel. NKÚ v této zprávě mimo jiné konstatuje, že stále není dotvořen systém ochrany měkkých cílů a slabým místem je i dlouhodobě opomíjený stav ochrany obyvatelstva, jehož systém má zásadní nedostatky. Občané nejsou dostatečně informováni, chybějí masky i stálé úkryty, kterými je zabezpečeno jen asi 3,2 % obyvatel.

Zásadní odpovědnost za tento stav nese vaše vláda. Opakovaně nereflektujete na varování NKÚ a jeho zprávy bagatelizujete. Vláda musí tento stav neprodleně napravit a já žádám, abyste nám, tedy Sněmovně, předložil seznam, kdy a které opatření uděláte pro odstranění vytýkaných nedostatků k zabezpečení občanů České republiky v krizových situacích. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času. Předseda vlády je omluven, jen připomenu, že odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní požádám pana poslance Radka Kotena o přednesení jeho interpelace. Následně se připraví pan poslanec Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený nepřítomný pane premiére, ve veřejném prostoru se objevily informace, i v rámci té vaší iniciativy munice a střelivo pro Ukrajinu, v nějakém počtu, dokonce se nyní hovoří o počtu přes milion kusů. Chápu tedy, že se snažíte, co to jde, sehnat dělostřeleckou munici i mimo Českou republiku. Právě v tom veřejném prostoru se objevila informace, že snad se má jednat dokonce o munici z Řecka, tedy o munici a dělostřelecké granáty, které jsou s takzvaným bílým fosforem. Tato dělostřelecká munice je zakázána od roku 1980 jak Radou bezpečnosti OSN k používání v konfliktech, tak i dalšími světovými organizacemi. Já jsem tomu nevěřil, a tak jsem si tedy dohledal stenozáznam řeckého parlamentu, kde jsem si bohužel tuto informaci potvrdil.

Chtěl jsem se tedy zeptat, zda vaše vláda o tom věděla a zda i přesto porušuje konvence Rady bezpečnosti OSN, v podstatě za každou cenu, a dělá tedy z České republiky stát, který nedodržuje tyto konvence. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: I nyní děkuji za dodržení času. Odpověď přijde v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Já se rozhlížím, zda je v sále přítomen poslanec Radek Vondráček. Není tomu tak, takže přistoupíme k dalšímu přihlášenému, kterým je pan poslanec Karel Sládeček. Připraví se paní poslankyně Vladimíra Lesenská. Prosím, předneste svou interpelaci.

 

Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, kolegové, CNN Prima News přišla 3. března s článkem Ministři za rady platí 145 milionů korun. Ministr Dvořák ze státních peněz financuje i správu svého soukromého webu. Celkem ministerstva včetně Úřadu vlády za druhou polovinu loňského roku utratila za externí poradce a právní služby přes 145 milionů korun. Nejvíce utratil rezort obrany, něco málo přes 35 milionů korun, a rezort financí necelých 38 milionů korun.

A teď třešnička na dortu, ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák ze STANu zaměstnává grafika, který mu za plat ze státních peněz spravuje soukromé webové stránky. Vyplývá to z dat zveřejněných Úřadem vlády.

Pane premiére, máte tisíce úředníků na ministerstvech. Proč vyhazujete stamiliony za externí poradce? Nepřijde vám skandální, aby daňoví poplatníci platili vládnímu politikovi jeho soukromé webové stránky? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Předseda vlády odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní zvu k pultíku paní poslankyni Vladimíru Lesenskou. Připraví se paní poslankyně Zuzana Ožanová. Prosím.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím svou interpelaci ponechat, až tady bude přítomen pan premiér. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Přistoupíme tedy k interpelaci následující, kterou přednese paní poslankyně Zuzana Ožanová. Připravit se může pan poslanec Zdeněk Kettner. Paní poslankyně, ujměte se slova.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Já se naopak budu těšit na písemnou odpověď. Myslím, že bude lepší než ústní.

Tak jsem se v tisku 29. února letošního roku dočetla o akci protidrogového koordinátora. Po jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislosti uvedl protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, že policie bude postihovat držení HHC podobně jako držení a prodej konopí. Toto považuji za zcela věcné sdělení. Následně však měl navíc uvést, že požádal prezidentskou kancelář, aby zvážila udělování milostí pro potrestané běžné uživatele. Tomu fakt nerozumím. Protidrogový koordinátor koordinuje místo boje proti drogám prezidentskou kancelář? Opravdu si myslíte, pane premiére, že nepřekročil své pravomoci? S nadsázkou z pozice úředníka žádá o nesystémové řešení něčeho, co on považuje za problém. Jelikož je národním protidrogovým koordinátorem zodpovídajícím se vládě, jeho jednání vyznívá tak, že tento postup vládě nevadí a schvaluje jej. Pokud má problém se sankcemi za drogové delikty, může dát návrh na úpravu legislativy, a nikoliv volit takovéto řešení. Institut prezidentských milostí tu není pro různé koordinátory čehokoliv, ale pro hlavu státu, aby ve zcela mimořádných případech mohl prezident udělit milost.

Vážený pane premiére, je třeba zvážit, zda člověk, který bere, že by se měly systémově používat prezidentské milosti pro jednu jedinou věc, měl nadále zůstávat ve své pozici. Děkuji předem za písemnou a skvělou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji paní poslankyni za dodržení času. Předseda vlády tedy odpoví do 30 dnů písemně.

My přistoupíme k interpelaci následující, kterou přednese pan poslanec Zdeněk Kettner, připraví se poté pan poslanec Radek Rozvoral. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Pane nepřítomný premiére, a teď marně přemýšlím, jestli mám říct České republiky. To je totiž hlavní gros té otázky. Rád bych vám jenom zopakoval, jste premiér České republiky, zvolili vás občané České republiky, jste placen z daní občanů České republiky, a já když koukám na to, co probíhá v médiích, a jak vás tak sleduji, tak tam ty občany pořád nějak nevidím. To je prostě Ukrajina, Ukrajina, 500 000 granátů, milion granátů, rakety. Marně tam hledám tu Českou republiku. F-35, nákup za těžké peníze. Občané Ameriky, ti z toho budou mít bonus, že, ti zaměstnanci. Leopard, který sice je krásný, úžasný, ale tak těžký, že ho neunesou mosty, a jak jsem se teď dověděl, tak ani pontonové mosty, které mají k dispozici naši ženisté. Takže já se vás ptám, a řekněte to na rovinu, ať máme jasno, čí občany jakého státu vy vlastně hájíte. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Předseda vlády je omluven a odpoví na tuto otázku v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací nyní vystoupí pan poslanec Radek Rozvoral, připravit se může pan poslanec Patrik Nacher. Upozorňuji rovnou, že není přítomen. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Rozvoral: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný premiére, reálná průměrná mzda se na základě údajů Českého statistického úřadu o vývoji mezd ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 snížila na úroveň roku 2017. Devět posledních čtvrtletí reálná úroveň platů klesala a za poslední dva roky klesla o 11 %. Podle vyjádření vaší vlády, když vycházím z analýz expertů, by měla letos znovu začít růst, ale na předpandemickou úroveň se vrátí nejdříve v roce 2026. Dle zveřejňovaných průzkumů stále více českých domácností žije takzvaně na hraně, což znamená, že co vydělají, to utratí a nemohou si vytvářet žádné finanční rezervy, a to i přesto, že v mnoha případech celoživotně poctivě pracují, nebo v případě seniorů pracovali. Jako příklad uvedu data z průzkumu společnosti Ipsos s názvem Jak se žije v Česku, zpracovaného pro web Seznam, podle kterého je na tom téměř 40 % českých občanů finančně hůře než před rokem. Vše je důsledkem toho, že vaše vláda dlouhodobě neřeší otázky v ekonomické a sociální oblasti zaměřené na podporu všech slušných a pracujících občanů. Když k tomu vezmeme v úvahu, že letos zatím zůstává zaměstnancům nominálně stejná hodnota platu, tak je tu inflace a zároveň menší objemy peněz, takže kromě tarifních složek, které zůstávají stejné, budou netarifní složky nižší a zároveň tu máme změnu z daňového balíčku, která kromě zvýšení daní a zrušení některých benefitů nově odečítá z platu pojistné na nemocenskou.

Z toho vyplývá i moje otázka: Jaké konkrétní kroky uděláte pro to, aby se konečně pracujícím adekvátně zvedly jejich reálné mzdy? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Protože poslanec Nacher není v sále, přistoupíme k interpelaci paní poslankyně Karly Maříkové a připraví se opět pan poslanec Koten. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane nepřítomný premiére, podle slovenského premiéra Roberta Fica byl v Praze připravován rozpad Vé čtyřky. Nálada předtím, než jste šli s dalšími premiéry z Vé čtyřky na tiskovou konferenci, byla podle premiéra Fica velmi napjatá. I přes váš odlišný názor na zahraniční politiku s našimi sousedy je Vé čtyřka mimořádně důležitý nástroj, který nám dává velkou sílu, protože Vé čtyřka dohromady reprezentuje více než 60 milionů obyvatel. Čekají nás k řešení důležitá témata, jako je Green Deal, migrační pakt, a regionální spolupráce čtyř zemí je pro nás velmi důležitá.

Pane premiére, můžete mi sdělit, kvůli čemu na tomto jednání Vé čtyřky byla vypjatá nálada a co vedlo Roberta Fica k podezření o chystaném rozpadu Vé čtyřky? Jaký je váš názor na fungování Vé čtyřky a její důležitost pro Českou republiku?

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji, paní poslankyně. Odpověď opět přijde v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A nyní následují dvě interpelace pana poslance Radka Kotena. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený pane premiére, samozřejmě vzhledem k tomu, že interpelace se za poslední dobu stává, že jsou jenom velmi zřídka, tak mohu reagovat tedy až nyní. Dne 25. 2. letošního roku se objevilo v americkém deníku New York Times výbušné a velmi opožděné plné přiznání americké zpravodajské služby CIA, že nejenže byli nápomocní při rozhodování o válce na Ukrajině, ale zřídili a financovali špičková technologická, velitelská a kontrolní špionážní centra. Dělala to dlouho před tím než těsně před ruskou invazí, ale již od roku 2014.

Chtěl jsem se vás zeptat, zda tedy i o těch základnách i o výcviku elitních komand na Ukrajině americkou špionážní tajnou službou CIA jste měl nějaké informace, či nikoliv. Vzhledem k tomu, že jste byl na návštěvě Spojených států, a byl jste tedy i v Langley, tak by mě skutečně zajímalo, zda tyto informace s vámi byly komunikovány před nebo po této návštěvě. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Tímto jsme se tedy vypořádali s oběma interpelacemi. Je tomu tak? Protože ještě byl k dispozici čas. (Poslanec Koten: Děkuji za upozornění, já bych se zase vrátil.) Já jsem vstřícnost sama, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Já vím, já vás mám rád. Takže ještě jednou děkuji za slovo. Má poslední interpelace se týká různých prohlášení jak náčelníka generálního štábu, tak vás, pane premiére, protože v tom veřejném prostoru se objevily různé zprávy o takzvané iniciativě států NATO a Evropské unie, kde vedoucím je pan prezident Macron, který tedy zvažuje vysílání nějakých vojsk směrem na Ukrajinu. Zatím se tedy hovoří o nějakém mírovém sboru nebo výcvikovém sboru.

Chtěl jsem se vás touto cestou zeptat, zda tedy i v České republice takové to vypouštění balonků, že se musíme připravit na konflikt se silným nepřítelem a podobně, zda tedy to není takový předvoj toho, že naši vojáci budou nasazeni do nějaké mise přímo na území Ukrajiny, ať už se tedy týká pouhého výcviku, anebo zda tedy později to může přerůst do nějakého zavlečení České republiky do konfliktu na Ukrajině, až dojdou ukrajinští vojáci. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Omluvený předseda vlády odpoví i na tuto interpelaci v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně a já upozorňuji, že byly vyčerpány veškeré přihlášky na předsedu vlády, a nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Nyní tedy vyzývám pana poslance Huberta Langa, aby přednesl svoji interpelaci na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana a aby tak zahájil blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane ministře, moje interpelace se dotýká schváleného vízového a migračního paktu, dneska jsme se tady o něj částečně utkali, a sám jste dnes řekl, že ve své podstatě ta implementace stávajícího nařízení bude přibližně v červenci 2026. Já jsem měl tady už několikrát na vás interpelaci, která se týká vlastně toho, abychom si tady řekli, kdo to bude realizovat. Logicky je to cizinecká policie a složky odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Chtěl jsem se zeptat opětovně, jak se na to připravujeme z hlediska náboru služby cizinecké policie a odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, protože samozřejmě ten náběh migračního paktu bude pro nás znamenat různé věci. Jako příklad uvedu, pakliže někdo tedy by požádal třeba na vnější schengenské hranici, což je v České republice na letištích, o azyl, tak samozřejmě musí být detekován do nějakého zařízení, bude se tam provádět bezpečnostní screening a budeme na to potřebovat nějaký obslužný personál. Budeme potřebovat nějaká detenční zařízení, která máme v současné době čtyři, a pravděpodobně ta kapacita nám nemusí postačovat.

Cizinecká policie v současné době není liniově řízena, pouze ředitelství služby a útvary, které řídí vnější schengenskou hranici, ostatní jsou řízeny - 14 těch odborů je řízeno jednotnými krajskými ředitelstvími. V té souvislosti bych se chtěl zeptat, jestli opravdu nezvažujete, abychom opět cizineckou policii nějak centralizovali, dali ji pod jedno řízení, protože z mého úhlu pohledu by to bylo lepší řešení, abychom se připravili na situaci, kterou vízový migrační pakt nám může přinést, protože my opravdu nevíme, jaký bude náběh a jaké množství případných migrantů nebo žadatelů o azyl, abych se vyjádřil úplně přesně, na území České republiky se může objevit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní má slovo první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, chtěl jsem jenom říct, vy mě dneska zásobujete, ale nejenom vy, bude to asi dvacet, takže se uslyšíme tady častěji až do 18 hodin. A mám pro vás jednu pozitivní zprávu. Dnes až do 18 hodin nejsem omluven, takže se dostane určitě na ty z vás, kteří byli vylosováni v nějakém příhodném pořadí, a těším se na to. Tady se omlouvám ještě za pomůcku, protože mám vytisknutou jednu tabulku velmi maličkatým písmem.

Co se týká OAMPu, zcela upřímně řečeno, v současné době máme na území 1 077 843 osob cizí státní příslušnosti. Pro srovnání, v roce 2014 se jednalo o 450 000 a je zcela evidentní, že ten nárůst je takový, že potřebujeme kapacity jako takové posilovat. Co my jsme v tomhle roce vybojovali, v roce, kdy byly dány i nějaké nároky po vládní dohodě, v konsolidační dohodě, aby se snižovaly počty úředníků? Co se nám povedlo pro tento rok vybojovat, a to je zaručené, že stávající kapacity OAMPu se nijak nesnížily, zůstaly zachovány, jsou v té míře, jako byly v loňském roce, a žádné redukční tendence se jich netýkaly.

V rámci vyjednávání o rozpočtu na příští rok máme připraveno i se zástupci odboru azylové a migrační politiky personální posílení, to znamená, nadefinování těch potřeb, které nebudou určitě ideální. To bychom museli zdvojnásobovat třeba ten počet, to se určitě pro příští rok nestane, ale nárůst a řekněme pevnější, robustnější struktura odboru azylové a migrační politiky pro příští léta musí být dlouhodobé koncepci, která bude nezávislá na tom, kdo zrovna bude vládnout. Takže tady pro letošní rok nedošlo k vůbec žádné redukci při vyjednávání o rozpočtu. O tom, jak budou vypadat personální stavy, jsme připraveni naopak tady tu strukturu jako takovou posilovat, je to důležité. Ten systém byl skutečně vystaven na nějakého půl milionu lidí na území České republiky, je větší. Já teď úplně nechci strašit dopady migračního paktu, protože ta detence jako taková primárně bude probíhat na vnější hranici. Vnější hranice a detenční zařízení tam, to je to, co jsem se tady snažil předtím prezentovat.

Na druhou stranu je potřeba vnímat potenciální rizika všemožných - a teď nechci konkretizovat, ale vy to určitě tušíte - vývoj ve světě, v Evropě. Můžeme mít různé scénáře a ty různé scénáře mohou znamenat další příliv lidí - teď se bavím třeba i o Ukrajině. Já stále věřím, že Ukrajina jako taková zvítězí, ale tyhle scénáře my určitě připravujeme, včetně potenciálních dodatečných personálních kapacit.

Co se týká přímo cizinecké policie, tady se neshodneme, a já to říkám dlouhodobě, já si myslím, že v současné době to organizační zajištění cizinecké policie - ještě jednou říkám, prosím, organizační, ne personální, organizační zajištění - je v pořádku, že cizinecká policie v této organizační struktuře prokazuje svoji životaschopnost a že může operativně reagovat na ty jednotlivé výzvy, které jí čekají. Je to odborná debata, jistě ji ještě povedeme, jistě ji ještě povedete s panem policejním prezidentem. Tady prostě máme jiný názor, který dlouhodobě prezentuji, a nemám pocit, že by cizinecká policie v tom současném organizačním uspořádání měla nějaký deficit ve svém fungování, v tom, jakým způsobem chrání bezpečnost obyvatel České republiky.

To, že v současné době máme - třeba u té mobilní jednotky cizinecké policie - reálný podstav, snažíme se nábory, tu situaci samozřejmě lepšit vnitřními motivačními faktory v rámci policie, to určitě ano, nicméně všichni víme - a vy to víte taky - že je tady dlouhodobě nadefinovaný nějaký ideál. Ten ideál celkového počtu policistů stojí poměrně vysoko, ten ideál se nepovedlo dosáhnout zatím nikomu za ta poslední léta a já jenom můžu pozitivně konstatovat, že nábory minulý rok byly od roku 2020 - nábory versus odchody - v rekordně úspěšné bilanci od roku 2020. Byl bych rád, kdybychom to samozřejmě zachovali.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a prostor pro doplňující otázku pana poslance. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, zkusím to v minutě. Samozřejmě, organizačně se neshodneme, pane ministře, protože na podzim 2026 vy tady možná budete v roli ministra vnitra, možná budete učit na reálce v Kolíně, ale někdo to tady bude muset zvládnout, ten náběh vízového migračního paktu. Vy jste tady dneska zmiňoval ve svém projevu, že ve své podstatě určité opatření, znovuzavedení kontrol na česko-slovenské hranici v rámci, protože nám nefungovaly úplně ty věci, že to stálo 300 000. Předtím, když to proběhlo, těch pět měsíců, to bylo dalších asi 500 000. Jsou to velké finanční prostředky a víte, proč to stálo tolik peněz? Protože drtivá většina byly přesčasové hodiny a práce policistů, kteří vůbec nejsou ze složek služby cizinecké policie. Jsou to policisté, kteří byli z jiných složek policie, a jestliže někdo jede například z dopravky z Karlových Varů chránit česko-slovenskou hranici, kde neví, kde je, prostě bez místní, věcné znalosti, tak to stojí nějaké peníze, a tam byly ty náklady. Samozřejmě tu stávající koncepci podporuje pan současný policejní prezident a my se v tom opravdu neshodneme. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní s reakcí pan ministr vnitra.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju. Kde budeme - kdo? Vy? Já? Třeba budete v kachlíku sedět v roce 2026 vy, pane kolego. Tak potom to budete mít pod sebou a přijdete s vaší koncepcí cizinecké policie. No, možná, kdybych učil - já jsem učil v Kutné Hoře, ne v Kolíně - tak kdybych učil nadále v Kutné Hoře, tak by možná minimálně můj osobní život byl šťastnější, ale to sem asi nepatří. Takže žádná životní vize určitě není špatná. O to, kdo bude ministrem vnitra, se ještě určitě popereme. Tady je ten rozdíl v naší interpretaci určitě jasný, protože přece se nemůžeme dívat jenom na náklady spojené s migrační krizí a s tím, že jsme zavírali hranice. Tady musíme sečíst potenciální náklady, kolik by nás takové pracoviště stálo, o kolik lidí bychom museli mít více, zda by organizační struktura nevyžadovala v trvalých nárocích větší peníze, a nemůžeme si tady dát nějakou sumu proti nějaké imaginární, kterou by stála ta případná organizační změna. Tu teď nemám vyčíslenou, nemám ji do podrobné koruny, ale to, že ochrana hranic něco stála? Stála. Já bych za to ale policisty spíše pochválil. A já hlavně doufám, že kontroly na vnitřních hranicích prostě nebudou něco, na co si musíme zvykat a čemu musíme přizpůsobovat strukturu Policie České republiky. Já opravdu věřím tomu, že kontroly na vnitřních hranicích Schengenského prostoru jsou teď důsledkem nějakého nedobrého stavu, který se v průběhu třeba pěti let k lepšímu změní. Já schengenskému prostoru a otevřeným vnitřním hranicím věřím, pokud budeme dobře chránit ty vnější. Tedy nemáme teď vyčíslené náklady na to, kolik by stála ta struktura cizinecké policie, jak vy si ji představujete, a znovu bych chtěl jenom ubezpečit o tom, že vaši bývalí kolegové z cizinecké policie pracují velmi dobře, své úkoly plní i v rámci stávající organizační struktury.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju pěkně. A my nyní přikročíme k další interpelaci, kterou je interpelace paní poslankyně Ivety Štefanové, která byla vylosována na druhém místě, a přednese ji na místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, nedostatek léků a jejich opakovaný výpadek přímo zapříčinil další závažný problém v České republice, a to v podobě nárůstu množství padělaných léků na našem trhu. Lidé jsou totiž nuceni čím dál častěji si shánět léky po vlastní ose a činí tak i takzvaně neoficiálními cestami. Dostanou se pak k prostředku, který mnohdy neobsahuje udávanou účinnou látku nebo nemá její dostatečnou dávku, což zhoršuje jejich zdraví, protože jsou nedostatečně léčeni, aniž by o tom věděli.

To ale není jediný problém léků vyráběných mimo schválené výrobny. Padělané léky můžou v mnoha případech účinnou látku obsahovat, dokonce její správné množství, ale nedodržováním schválených postupů při výrobě obsahují i mnoho nečistot a dalších látek, které způsobují množství nežádoucích účinků, a to včetně závažných alergických reakcí.

Ozempic jsem nazvala tuto interpelaci, protože se jedná o jeden z příkladů aktuálně se často vyskytujících padělků na našem trhu. Chápu, že se primárně jedná o věc orgánů činných v trestním řízení, ale Ministerstvo zdravotnictví nemůže u takto závažného problému zůstávat stranou. Za mě tady z vaší strany chybí zejména dostatečné varování veřejnosti a šíření potřebné osvěty.

Bude ministerstvo provádět nebo prosazovat potřebná opatření proti šíření padělaných léků u nás? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní má slovo pan místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Je potřeba definovat, čemu říkáme šíření. Pokud někdo zajede do Severní Koreje, tam si koupí padělaný lék a doveze ho do České republiky, tak ano, v širším slova smyslu šíří, ale tomu nezabrání Ministerstvo zdravotnictví. Pokud si někdo koupí lék na internetu z nějakého pochybného čínského webu a ten lék je jasný padělek, tak tomu také Ministerstvo zdravotnictví nezabrání. Co se Ozempicu týče a ostatních léků, tomu zabránit ministerstvo může, aby se nešířily, tedy neprodávaly v České republice, a to Ministerstvo zdravotnictví, ale především SÚKL dělají. Padělky léčivého přípravku Ozempic se objevují ve více členských státech EU, o čemž SÚKL informuje. SÚKLy národní si informace předávají, samozřejmě ty informace dostávají od příslušné evropské organizace a ty informace jsou na webových stránkách SÚKLu.

Do dnešního dne však SÚKL, který situaci nepřetržitě monitoruje a je to jedna z priorit SÚKLu, neobdržel informaci o výskytu padělku tohoto léčivého přípravku v legální distribuční síti České republiky. Pokud by se jakýkoliv padělek objevil v legální síti a dozví se to SÚKL, dozví se to ministerstvo, přijde jakýkoliv podnět a ty podněty chodí od lékárníků, Lékárnické komory, někdy i od pacientů nebo občanů, tak okamžitě SÚKL zasahuje. V souvislosti s informacemi o výskytu padělku léčivého přípravku Ozempic na území EU a závažných zdravotních komplikacích po jejich aplikaci Ministerstvo zdravotnictví spolu s Českou lékárnickou komorou v říjnu 2023 a od té doby opakovaně apelovalo na občany, kteří získali léčivý přípravek Ozempic jinou cestou, než je předpis od lékaře a výdej v lékárně, tedy především se jedná o prodej na internetu - to bych chtěl zopakovat, aby jej odevzdali v nejbližší lékárně. Prostě Ministerstvo zdravotnictví a SÚKL před nákupem léků na internetu, z pochybných zdrojů opakovaně varuje a využívám i této příležitosti, abych varoval - nedělejte to. Levná Viagra z internetu fakt není dobrý nápad. Levný Ozempic z internetu fakt není dobrý nápad. Většinou jsou to fejkové léky, jsou to léky, které jsou neúčinné. V lepším případě vám nepomohou, bohužel vám mohou ublížit. Ale to je problém globalizace světa. Prostě takto si řada lidí nakupuje na internetu různé věci, které ve svém důsledku mohou být rizikové, nebezpečné a tak dále.

Dobrá zpráva je, že před schválením je preparát, který pro ty, kteří plánují, že svojí nadváhu vyřeší ne tím, aby sportovali a zdravě jedli a dodržovali životosprávu, ale tím, že tedy to vyřeší polykáním prášků, takže pro tyto bude preparát pravděpodobně v dohledné době k dispozici, speciálně vyvinutý na léčbu obezity. Ozempic není preparát vyvinutý na léčbu nebo podporu redukce váhy, je to preparát, který slouží primárně pro diabetiky a to je jeho hlavní účel. Nicméně jeho vedlejší efekt byl tady tento, a proto příslušná firma vyvinula speciální preparát, který je cílený právě k tomuto účelu. Ten preparát, pokud vím, probíhá nějakým registračním procesem a bude v dohledné době k dispozici.

Ale co je klíčové, a za to vám chci, paní poslankyně, poděkovat, a bylo by dobré, aby podobná interpelace byla každý čtvrtek a abychom využívali Poslaneckou sněmovnu k tomuto velice důležitému apoštolování: nekupujte si léky na internetu. Na nakupování léků jsou lékárny. Malé lékárny, lékárny dostupné, lékárny, které existují. Nejděte do rizika. To riziko nestojí za to. V lepším případě vám ten lék neublíží. Ale to je jenom v lepším případě.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Paní poslankyně, máte zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za odpověď. Já samozřejmě vím, že Ministerstvo zdravotnictví o tomto problému ví a že už určitá varování se vydala, ale ta jsou umístěna právě na těch webech, ať už v SÚKLu, nebo Ministerstva zdravotnictví, v případě vlastně, kdy ten člověk se chce něco o tom dozvědět, tak si ty informace v podstatě ve většině případech musí sám aktivně vyhledávat. A já chápu, že vy nemůžete ten problém, všechny ty faktory nějakým způsobem řešit z postu Ministerstva zdravotnictví. Ale právě to varování a šíření osvěty je ta nejdůležitější část, aby ti lidé věděli, že se jedná opravdu o závažný problém, a tady to byla vlastně ta podstatná část mého dotazu, zda ministerstvo neplánuje nějakou větší kampaň, protože problém v rámci proměny společnosti, toho trhu, prostě stále narůstá a ty informace zřejmě nejsou stále dostatečné.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní s reakcí pan ministr.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ta kampaň kontinuálně i ty kampaně kontinuálně probíhají. My s Lékárnickou komorou na nich opakovaně pracujeme. Ale to téma je zajímavé jenom tehdy, když dojde k nějaké komplikaci. Tak já mám nápad. My chodíme ze zdravotního výboru a já také do řady debat, do diskusí. Pojďme si říct tři, čtyři věci, co bez ohledu, kdo to bude, jestli opoziční, nebo koaliční poslanec, řekneme a společně je budeme apoštolovat, využijme tady tohoto prostoru.

Jedna z těch věcí může být: Nekupujte léky na internetu. Druhá může být: Chraňte své děti před gumovými medvídky, které mohou obsahovat HHC. A třetí může být: Dávejte si pozor, jestli vaše děti nepoužívají kratom. Já myslím, že tady není nikdo v této Sněmovně, kdo by s tím nesouhlasil. Tak pojďme využít toho, že máme ten prostor, a pojďme to pořád a pořád a pořád dokola opakovat. My máme obrovskou výhodu jako poslanci, a tu stejnou mají senátoři, že máme mediální prostor. Tak si řekněme pár věcí, které nejsou politické, na kterých se slušní lidé shodnou bez ohledu, v které jsou politické straně, a pojďme je říkat všichni, a ono pak možná daleko víc bude v té společnosti rezonovat.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a my přistoupíme k následující interpelaci, kterou přednese paní poslankyně Karla Maříková. Připravit se poté může pan poslanec Karel Tureček. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Pane ministře, jak se ukázalo, Česká republika nemá v migračním paktu vyjednanou žádnou explicitní výjimku, kterou jste sliboval. Znamená to, že dle migračního paktu, který jste dojednal na Radě ministrů pro vnitřní bezpečnost loni v červnu a poté jej intenzivně tady v České republice hájil, Česká republika buď přijme uprchlíky, nebo zaplatí, jak říkám, výpalné do společného fondu.

O výjimce rozhodne na základě splnění mechanismu asi dvaceti faktorů, které musí za ně splnit Rada, není tam žádný automat. Toto potvrdilo i samo Ministerstvo vnitra, kterému šéfujete. Vy jste přitom tvrdil, že ze začátku nic přispívat ani nikoho přijímat nebudeme, a protože hostíme uprchlíky z Ukrajiny, žádná taková explicitní výjimka ovšem neplatí a nejen to, ono se o takové výjimce ani nejednalo, potvrdila komisařka Johansson europoslanci Kolajovi, jak řekl v debatě na CNN Prima News.

Mohl jste ve svém projevu dnes vysvětlit vaše počínání, ale místo toho jsme se dočkali jen napadání hnutí SPD a ANO. Slyšeli jsme, že migrace je velký problém, což určitě nikdo nepopírá, ale na to podstatné jste neodpověděl, a to bylo, proč jste nemluvil pravdu ohledně výjimky pro Českou republiku, a lhal jste. Přesvědčil jste tím všechny, že nevíte, jak z toho ven. Ruce od vás dali pryč a potvrdili, že nemluvíte pravdu, dokonce europoslanci vašich koaličních partnerů. A pozastavil se nad tím i na sociálních sítích Miroslav Kalousek, což už o ledasčem vypovídá.

Uznejte, pane ministře, že jste nemluvil pravdu, omluvte se tady všem občanům České republiky, že jste jim lhal, hodil jste je přes palubu, a podrazil jste dokonce naše partnery z Vé čtyřky.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní má slovo první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně, prostřednictvím vaším, paní poslankyně. Já myslím, že drtivou většinu té přípravy, ne všechnu, to jsem zaregistroval, jste si psala asi ještě před dopolední schůzí Poslanecké sněmovny nebo tou, která trvala do 14.25 hodin, protože řada těch věcí byla tady už vysvětlena. Mně se trochu líbí ze strany opozice - já si pamatuju na vaše přestřelky, nemyslím vaše osobně, ale vašeho hnutí, druhého opozičního hnutí, s Miroslavem Kalouskem - tak mně se opravdu líbí vtahování této jistě významné osobnosti české politické scény - teď bych řekl významné osobnosti zatím tedy minulosti, uvidíme, jak se ta situace vyvine do naší debaty tady - ale pokud už jste tak učinila, tak si čtěme ty Novinky.cz i Aktuálně, protože tam před chvílí vyšel článek, jehož titulek je, že Miroslav Kalousek se premiéru Fialovi a ministru Rakušanovi omluvil za to, že včera šířil tuto informaci. Tak to je článek stejně dohledatelný jako ten včerejší, ale já si myslím, že to vůbec není relevantní, se tady zabývat slovy a výroky a tím, co se použije v článku v novinách bývalého poslance Parlamentu České republiky. Použila jste to vy, tak vám na to odpovídám, že by asi bylo dobré si ta fakta srovnat.

No, my s panem premiérem říkáme celkem jasně, jak to je, a pokud citujete paní europoslankyni Johansson, já ještě jednou přečtu dnešní její vyjádření k té věci: "Členské státy mají flexibilitu, země jako Česká republika, která již projevila solidaritu tím, že hostí velké množství Ukrajinců, bude moci být osvobozena od jakýchkoliv povinných solidárních příspěvků." V současné době je to § 44f, ale bude to přečíslováno, nevím, jestli už k tomu došlo, nebo ne, takže tady může dojít k nějakému posunu, který udává 20 indikativních parametrů pro to, aby členská země měla nárok na výjimku. V zásadě je to pro země, které jsou vytíženy velkou migrační krizí, což v případě 350 000 Ukrajinců na území České republiky o tom nemůže být pochyb. Ne úplně přesně tady paní místopředsedkyně Dostálová uváděla, že ty podmínky jsou kumulativní, že se musí splnit 20 podmínek. To je neporozumění textu, ať už z důvodu jazykového, nebo věcného, ty podmínky jsou jednotlivé. To znamená, že pokud některou z nich stát splňuje, zažádá o tuto výjimku. Znovu upozorňuji na zápis z Rady ministrů z 9. června 2023 v Lucemburku, kde Česká republika přímo upozorňuje a žádá, aby parametr výjimky pro přetížené země byl uveden v migračním paktu - jak vidíte, v migračním paktu tato výjimka definována je - a v zápise z Rady upozorňujeme na to, že Česká republika bude žádat v případě dočasné ochrany statisíců Ukrajinců o aplikaci této výjimky.

A teď jedna věc, kterou jsem tady dopoledne už také jasně řekl, já ani pan premiér jsme neuvedli nikdy nic jiného. Samozřejmě že ta výjimka platí jenom do doby, kdy jsme vytíženi výraznou migrační krizí. Opravdu tam nikde není generální výjimka pro Českou republiku, že nikdy se nebude podílet na celoevropském solidárním řešení, ta tam opravdu není a nenajdete ji tam, a vlastně ani nevím, proč by tam měla být. My jsme pouze upozorňovali na to, že v migračním paktu se musí objevit takové ustanovení, které České republice umožní nepodílet se na solidárním mechanismu finančně, protože se na solidárním migračním mechanismu podílíme tím, že máme na svém území 350 000 Ukrajinců, o které se staráme. A možnost této výjimky v migračním paktu samozřejmě je. Já jsem vám tady přečetl dnešní citaci paní eurokomisařky. Opravdu nevím, co odpovídala kde a jakému europoslanci v parlamentu, to nevím. Já nevím, jestli máte ten text k dispozici, dejte mi ho, já jsem slyšel jenom mediální výrok. Zato já vás tady konfrontuji s pevným textem, který paní eurokomisařka zcela veřejně a transparentně dneska zveřejnila. Já si myslím, že je to víc než nějaké mediální tvrzení. Můžu odkázat na výrok paní eurokomisařky při její návštěvě České republiky pro Českou televizi, kde přímo mluvila o tom, že díky České republice a jejímu vyjednávání se toto ustanovení pro přetížené země migrací v migračním paktu skutečně objevilo, a objevilo se i v té finální podobě, o které hlasoval Evropský parlament.

Takže já bych teď chtěl od vás specifikovat, v čem jsem se dopustil lži, pan premiér, nebo já. Pokud mně to nevysvětlíte, omluvte se.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. Nyní s reakcí paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vy jste asi, pane ministře, nepochopil, o čem jsou interpelace. Ptám se tady já a vy odpovídáte. Jinak: učili vás v dětství, že lež má krátké nohy? To, že se o tom nejednalo, potvrdila i sama eurokomisařka Johansson, která má migraci v gesci. Pan Kalousek se vám sice omluvil, ale já jsem teď ten článek četla a on si stojí za tím, že se v migračním paktu o žádném výjimce nehovoří a "mluvit o ní je zavádějící", řekl. On tu výjimku musí totiž někdo schválit, a ten, kdo to je, je Rada. Není tam žádný automat. Migrační pakt bude platit za dva roky, těžko za dva roky se budeme vymlouvat na nějaké uprchlíky z Ukrajiny.

Můžete mi laskavě vysvětlit váš pohled na pojem povinná solidarita? Pokud je něco povinné, tak to není solidarita, ale je to nařízení.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a pan ministr, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: No, absolutně jednoduchá odpověď, já jsem nechtěl - já jsem se vás na nic neptal, nebo respektive, ano, řečnickou otázku, dobře, jsem položil. Já jsem vás vyzval k omluvě, to je jednoduché a na tom si trvám, protože ta výjimka jako taková - já nevím, jestli jste ho četla, já jsem ten migrační pakt četl, já jsem hodiny, hodiny seděl s experty nejenom našeho ministerstva, ale i evropské úrovně nad tím, jak ten pakt zní. Já jsem vám uvedl paragraf, kde je uvedena výjimka pro státy přetížené migrací, a ano, že evropský princip je takový, že rok co rok se o takovou výjimku musí žádat - no, to je přece zcela logické, protože za rok se absolutně může změnit to, v jakém stavu ta daná země je, za ten rok se opravdu může stát, že nebudeme mít na území 350 000 uprchlíků z Ukrajiny, a v té chvíli budeme hodnoceni podle jiných kritérií. Já říkám, že pokud tady ukrajinští migranti budou, pokud ta hrozná putinovská válka neskončí, tak v té chvíli na tu výjimku máme nárok. Ale to, že Česká republika ji nebude mít na věky věků, kdo tohle tvrdil? Tohle nikdo netvrdil a je to i nesmyslné pojetí. A že se o každé výjimce rok co rok znovu hlasuje, pokud nějaká země, jiná - Itálie, Řecko - napíše: Jsme vytíženi migrací, máme taková a taková čísla, tak ta čísla za rok budou jiná, proto se rok co rok ta výjimka jako taková hodnotí na návrh toho, co posílá jednotlivá členská země, to je úplně normální mechanismus.

Za další. Opět - legislativní pojem povinná solidarita tam není. Není! To je zaužívaný pojem pro naši diskusi, ale povinná solidarita není, mluví se o solidárním mechanismu. A solidarita? Solidarita buď je, nebo není, prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně, buď ji uplatňujeme, nebo neuplatňujeme. Jestli ji neuplatňujeme, tak takovou solidaritu bychom neměli potom ani přijímat - to už dvacet let tady v Evropské unii děláme, na solidaritě je evropské fungování založeno a být solidární, to není nic špatného.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a my přistoupíme k interpelaci následující, kterou přednese pan poslanec Karel Tureček, připravit se poté může pan poslanec Lubomír Brož. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, my jsme obdrželi jako členové zemědělského výboru prostřednictvím sekretariátu zemědělského výboru státní závěrečný účet kapitoly Ministerstva zemědělství za rok 2023. Já po prostudování musím konstatovat, že jsem trochu zneklidněn vůbec vývojem čerpání finančních prostředků v rámci této kapitoly i s ohledem na současnou situaci, krizovou situaci v zemědělství. Já jenom připomenu nějaká čísla, co se týče rovnoměrnosti čerpání výdajů kapitoly 329 v jednotlivých čtvrtletích. Zatímco v prvním čtvrtletí to plnění odpovídalo, dokonce bylo mírně překročeno 28 procenty celkového rozpočtu na rok 2023, ještě druhé čtvrtletí bylo v pořádku, nicméně propad čerpání výdajů nastal zejména v třetím a čtvrtém kvartálu tak, že skutečnost čerpání výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstva zemědělství, podpora agrárního sektoru, byla na úrovni pouze 71 %, což je 29 % nevyplaceno. To znamená, že oproti nespotřebovaným nárokům v roce 2023, které činily 8 700 000 000, zřejmě narostou tyto nespotřebované nároky v roce 2024.

Ještě horší situace je z hlediska přehledu ukazatelů finančního plnění ZIFu, kdy v běžných výdajích propad výdajů ZIFu oproti schválenému rozpočtu je pouze na úrovni skutečného plnění 60 %.

Vážený pane ministře, můžete nám tedy přiblížit strukturu použití nespotřebovaných nároků v roce 2024 (Předsedající: Čas!) v kapitole Ministerstva zemědělství? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: DěkujI. Nyní má slovo pan ministr zemědělství Marek Výborný. Prosím.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, děkuji za váš dotaz.

Skutečně, závěrečný účet tady mám k dispozici a byl přesně tak, jak nám ukládá zákon, předložen zemědělskému výboru Poslanecké sněmovny v celé kapitole 329 Ministerstva zemědělství.

Já jenom krátce shrnu, abychom věděli, o čem se bavíme: celkové příjmy kapitoly byly schváleny ve výši 38,3 miliardy korun. V průběhu roku rozpočtovými opatřeními byly navýšeny o 1,4 miliardy, celkový rozpočet příjmů byl ve skutečnosti splněn na částku 38,3 miliardy korun, tedy 96,7 %. To, že to nebylo na 100 %, je dáno důsledkem časového posunu příjmů z evropských peněz. Celkové výdaje kapitoly schválené ve výši 57,5 miliardy korun, a to je asi to, co vás zajímá, byly v průběhu roku rozpočtovými opatřeními navýšeny o 4,8 miliardy korun. Skutečnost výdajů za rok 2023 činila 57,4 miliardy, čili 92,2 % při čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. Schválený rozpočet běžných výdajů kapitoly Ministerstva zemědělství za rok 2023 činil 47,4 miliardy a v průběhu roku byl navýšen o 3,6 miliardy. Běžné výdaje byly s využitím nároků z nespotřebovaných výdajů čerpány ve výši 46,1 miliardy korun. K tomu je potřeba připočíst rozpočet kapitálových výdajů kapitoly MZe na rok 2023. Ten činil 10,1 miliardy, v průběhu roku byl navýšen o 1,2 miliardy a kapitálové výdaje tak byly čerpány ve výši 11,3 miliardy korun.

Jako poslanec zemědělského výboru moc dobře víte, že se v průběhu roku podařilo navýšit dvě kapitoly, a to je lesní hospodářství a vodní hospodářství, kde z celkové výše 3 miliardy korun ve vodním hospodářství byly čerpány 4,2 miliardy. V lesním hospodářství z celkové výše 3,1 miliardy byly nakonec čerpány ve výši 4,7 miliardy. Bylo to i díky mimořádnému odvodu z Lesů České republiky, který byl ve stu procent použit právě pro soukromé vlastníky lesů.

Nejvýznamnější položkou rozpočtu byly samozřejmě částky směřované na společnou zemědělskou politiku a také na zemědělské dotace národní. Ty byly skutečně vypláceny prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu. Tady k tomu byla alokována částka 37,9 miliardy čili podstatná část celého rozpočtu kapitoly 329 Ministerstva zemědělství, a to včetně tedy podpory Programu rozvoje venkova, téměř 16 miliard korun. Přímé platby 21,5 miliardy, společná organizace trhu 0,8 miliardy, zemědělské národní dotace 2,7 miliardy korun. Tolik tedy čísla.

A jestli jsem správně pochopil váš dotaz, ten směřoval k nevyrovnanosti výdajů. Tak bych skoro předpokládal, pane poslanče, že jako člověk znalý věci, který během své politické dráhy, odborné dráhy působil mimo jiné i jako náměstek ministra zemědělství, se sám dokážete zorientovat v tom, jak se čerpá v kapitole 329. Moc dobře přece víte, že to čerpání není kontinuální, ale záleží také právě na výplatě podpor v rámci společné zemědělské politiky, na tom, kdy se podávají žádosti, kdy se vyplácí. Mimochodem, proto tam není těch 100 %, protože některé ty položky jsou vypláceny až v následujícím rozpočtovém roce, takže se ty prostředky převádí. A přijít s kritikou toho, že na jaře čerpáno, na podzim méně, mně přijde zcela irelevantní. Podstatné je to, kolik celkově do zemědělského sektoru směřovalo, a to, že jsme byli schopni udržet například kapitolu Národní dotace na částce 2,7 miliardy korun, a ta byla také takto čerpána, samozřejmě s výjimkou těch žádostí, které například nesplnily kritéria, podmínky, tak ty logicky samozřejmě vyplaceny býti nemohly. Čili určitě to je otázka na to, proč to nebylo vyrovnané v průběhu celého rozpočtového roku, protože prostě to jsou specifika kapitoly 329, Ministerstvo zemědělství. Garantuju vám, že kdybyste třeba byl ministrem zemědělství vy, tak to bude to samé, a tomu se netřeba divit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a vnímám zájem o doplňující dotaz. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Tureček: My jsme se úplně, pane ministře, nepochopili. Já se znovu ptám: v evropských penězích, v příjmech to není, protože skutečně podle schváleného rozpočtu z Evropské unie mělo přijít 20,5 miliardy korun, přišlo 19,775 miliardy korun, to je skutečnost k 31. 12. na přímé platby, takže tam ten rozdíl není. Já jenom se ptám na strukturu nespotřebovaných nároků a upozorňuju, že tyto struktury nespotřebovaných nároků, které činily v roce 2023 zhruba 8,7 miliardy korun na společnou zemědělskou politiku - podotýkám, nikoliv na vodní hospodářství a lesní hospodářství, společnou zemědělskou politiku - zřejmě narostly, protože Ministerstvo zemědělství ve skutečnosti oproti schválenému rozpočtu po úpravách, který byl 62,492 milionu korun, vyplatilo pouze 50 miliard 806 milionů. (Předsedající: Čas!) Tam je velký propad skutečně a nárůst nespotřebovaných výdajů. (Předsedající: Čas! Čas, prosím!) V tom je problém.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Požádám dodržování času a nyní prostor pro pana ministra.

 

Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Děkuju. To, o čem hovoříte, pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, znovu říkám, jednak pohybujeme se v rámci celého rozpočtového roku, čili ta diskontinuita je asi nám oběma jasná, a odpověď na váš dotaz je také logická. My jsme v loňském, potažmo ještě i v letošním roce, kdy se dokončuje minulé období společné zemědělské politiky - tím jsou některé ty disproporce, o kterých vy hovoříte, dány. Tím, že jsme zatím v úvodu nové společné zemědělské politiky 2023 až 2027, tak loňský rok - a tady se bavíme o státním závěrečném účtu právě za loňský rok - je ovlivněn situací, kdy dokončujeme a dočerpáváme prostředky za společnou zemědělskou politiku, která byla zahájena ještě za předchozí vaší vlády. Takže my tyto věci dočerpáváme a z toho se vyvíjejí i ty disproporce, o kterých vy hovoříte. Nic jiného za tím není.

Chci zdůraznit, a to je důležité, protože to je jasný vzkaz i směrem k veřejnosti: pokud jde například o kofinancování společné zemědělské politiky, které jsme na rozdíl od předchozího období navýšili už na 65 % - jsme v tom premianty v Evropě, patříme asi ke třetímu nebo čtvrtému státu v rámci Evropské unie, co se týče výše kofinancování druhého pilíře společné zemědělské politiky - tak to jsme naplnili jak v roce loňském, tak, nebo respektive budeme naplňovat v roce letošním, kdy je vyplácen ten první rok. Čili všechny tyto závazky směrem ke kofinancování evropských peněz platí stejně tak, jako jsme vyplatili všechny žádosti v rámci jednotné žádosti společné zemědělské politiky v prvním pilíři. Čili to platí. Skutečně tam, kde nebyla splněna kritéria, podmínky, tak tam ty prostředky i v roce loňském vyplaceny nebyly.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně i za dodržení času a nyní přistoupíme k následující interpelaci. Tu přednese pan poslanec Lubomír Brož. Upozorňuji, že pan ministr je omluven.

 

Poslanec Lubomír Brož: Děkuji. Moje interpelace směřuje na pana ministra Hladíka, ministra životního prostředí. Vážený pane ministře, na Praze 5 se nachází takzvaná motolská skládka, jedna z problematických skládek v České republice. Náklady na její sanaci se v odhadech pohybují od desítek milionů až po miliardy korun. Počátkem února skládku navštívila předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Jana Krutáková v doprovodu radního Prahy 5 pro veřejný prostor a životní prostředí pana Milana Vrkoče a dle informací pana radního Vrkoče na sociálních sítích přislíbila pomoc při řešení problematické skládky.

Pane ministře, mám tři jednoduché dotazy v souvislosti s tím. Za prvé: řeší Ministerstvo životního prostředí situaci pražské motolské skládky? Za druhé: Probíhá komunikace Ministerstva životního prostředí s radnicí Prahy 5 nebo Magistrátem hlavního města Prahy? A za třetí: Chystají se již konkrétní opatření týkající se řešení motolské skládky na úrovni Ministerstva životního prostředí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan ministr je omluven a v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně.

My mezitím přistoupíme k následující interpelaci paní poslankyně. Ano, nejprve je tam pan poslanec Radek Vondráček, ale protože není v sále, můžeme rovnou tuto interpelaci odmazat a přistoupit k paní poslankyni Janě Berkovcové. Připraví se poté pan poslanec Patrik Nacher. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Vážený pane ministře, často od vládních představitelů slyšíme, že stát musí šetřit. Šetří se hlavně ale na vzdělávání, na občanech a na důchodcích. V kontextu stávajících rozpočtových škrtů se jeví jako naprosto nehorázné výdaje za vaše ubytování v Praze. Je veřejně známo, že vám Ministerstvo školství proplácí náhradu na přechodné ubytování ve výši 57 000 korun měsíčně. Celkové roční náklady tak dosahují téměř 700 000 korun, což představuje významnou částku, kterou by ve svém rozpočtu ocenila každá škola, a mimochodem představuje částku, za kterou by bylo možné zaplatit práci tří kuchařek ve školních jídelnách, a částka je dokonce vyšší než roční plat učitele. Jde o částku výrazně převyšující obvyklé náklady na podobný byt ve stejné lokalitě a rovněž i převyšuje náklady na ubytování ostatních ministrů.

Jak to vysvětlíte, pane ministře, s ohledem na vládou zdůrazňovanou nutností úspor, a to i v oblasti školství? Neměl byste v tomto ohledu jít veřejnosti příkladem? Jakou motivaci podle vás mají ředitelé škol, které mají méně peněz na výuku, na zajištění nepedagogické práce, a učitelé, kteří nedostanou slibovaných 130 % průměrné mzdy, aby vydrželi a přečkali současnou bídnou situaci ve školství?

Rozumím, že jako mimopražský politik máte nárok na proplácení náhrad na přechodné ubytování, ale tento nárok by měl vycházet ze zdravé finanční disciplíny, ze zdravého hospodaření s veřejnými financemi, a ve světle aktuálního úsilí o úspory by bylo vhodné, aby i výše náhrad pro ministry byla zastropována stejně, jako to mají poslanci, a aby veřejní činitelé šli příkladem svými umírněnými životními nároky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan ministr je omluven a v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně.

My pokročíme k interpelaci pana poslance Patrika Nachera, poté se připraví pan poslanec Igor Hendrych. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Právě jsem se vrátil z pražského zastupitelstva, kam se zase vrátím, až ukončím tuto interpelaci. Ta je za mě docela důležitá. Týká se kyberzločinu, kyberšmejdů, což je problematika, která teď nabrala na síle. Pořádal jsem tady seminář v Poslanecké sněmovně a myslím si, že to je věc, která se trochu podceňuje a které se nevěnuje až tolik pozornosti.

Když se podíváte na ta čísla, celkové počty registrovaných skutků spáchaných v kyberprostoru, tak když to vezmu, že v roce 2011 jich bylo 1 500, a udělám střih, 2021, po deseti letech, 9 500, ale loni už to bylo téměř 20 000, přesně 19 592, to znamená dvojnásobek toho, co v roce 2021, tak se to skutečně vyvíjí velmi, velmi dynamicky. Když se podíváte na procentuální zastoupení případů kyberkriminality, v roce 2016 to bylo 2,3 %, loni už to bylo téměř 11 %.

A můj dotaz je jako celkem jednoduchý: Jakým způsobem se tomu věnuje pan ministr vnitra, respektive Ministerstvo vnitra? Já jsem tady měl i jako prezentátory lidi z policejního prezidia, kteří se tomu věnují, policisty, co to šetří, a skutečně i oni potvrzují, že to začíná být velký problém, i nástup moderních technologií a sofistikované podvody skutečně to ztěžují, ztěžují těm klientům, kteří jsou na ledacos zvyklí. A já bych byl docela rád, aby se z toho stala priorita, protože cítím, že priorita je boj s dezinformacemi (Předsedající: Čas.), ale tady tohleto trošičku zapadá. Tak jestli by pan ministr mohl prezentovat, co se děje.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a poprosím nyní pana ministra. Vystoupí pan ministr vnitra Vít Rakušan a odpoví na přednesenou interpelaci. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně. Odpovím rád a vlastně za ni děkuji, protože tahle interpelace mně spíše umožňuje prezentovat to, co policie systémově dělá. Vycházíme ze stejných dat, statistiky tady před sebou mám úplně stejné. Pozitivní zprávou, byť dílčí, a to zdůrazňuji, a trendy se mohou ještě změnit, je to, že obecně kriminalita v letošním roce v porovnání s loňským rokem klesá. A pokud se podíváme na meziroční pokles, ale bavíme se o těch prvních třech měsících letošního roku - znovu upozorňuji a říkám, tohle číslo není vypovídající, rozhodný je vždycky celý rok, nicméně i kyberkriminalita klesla o 37,8 % ve srovnání s tím rekordním, a to máte pravdu, prostřednictvím paní místopředsedkyně, pane poslanče, loňským rekordním rokem.

První věc, která se udělala: Národní centrála proti terorismu a kybernetické kriminalitě - NCTEKK, to je specializované pracoviště pracující na celonárodní úrovni. O tom se dlouhá léta třeba i za minulé vlády za minulého pana ministra Hamáčka dlouho mluvilo, mluvilo se o reformě, a my jsme s tímhle pracovištěm přišli. Samozřejmě je to nové pracoviště, rok se potýká s nějakými personálními výkyvy. Nicméně současný počet důstojníků je vyšší, než byl před rokem, a to pracoviště funguje. Bylo oceněno například v rámci mezinárodní spolupráce za velmi efektivní pomoc FBI v jedné velmi závažné trestné činnosti. Je to každopádně pracoviště, které se osvědčilo.

Na každém okresním pracovišti Policie České republiky máme člověka, který se specializuje na příjem podání v oblasti kybernetické kriminality. Vy jste dal do názvu vaší interpelace kyberzločinec, kyberšmejd, já ta slova také používám. Zákon je nezná, ale když se obecně budeme bavit o kyberkriminalitě jako takové, tak se zaměřuje policie především na phishingové kampaně, zabývá se každopádně podvodnými telefonáty, často se lidé vydávají za bankéře, policisty a podobně, falešnými e-shopy, inzertními podvody, reverzními inzertními podvody.

Jaká jsou řešení prevence? Pokud se podíváte třeba na to, když tady byl Den bezpečného internetu, Ministerstvo vnitra vydalo první takový manuál k tomu, jakým způsobem, třeba i ve spojitosti s umělou inteligencí, se bezpečně na internetu chovat, jaká jsou rizika, na co si dát pozor třeba i v případě deepfake videí, která mohou mnohdy realitu posouvat velmi daleko. Nicméně tady bych trochu oponoval tomu, co říkáte. Prostě ta deepfake videa jako obrovská hrozba nejenom pro politickou realitu, ale pro společenskou realitu v příštích letech jsou velmi blízce spojena s oblastí dezinformací a šíření lží a posunuté reality ve veřejném prostoru. Tady Ministerstvo vnitra velmi aktivně spolupracuje i s provozovateli platforem a zároveň máme pracovní skupinu, která se zabývá za prvé možnostmi využití umělé inteligence pro bezpečnostní sféru, za druhé detekcí, popsáním a navržením preventivních kroků pro umělou inteligenci ve smyslu toho, co může negativního ve společnosti způsobit.

Zároveň kvalitně vzděláváme nejenom e-learningově, ale i prakticky policisty, a to policisty po celé republice. Snažíme se efektivně koordinovat trestní řízení, spojování trestních řízení podle shodných atributů, aby pachatelé skutečně byli potrestáni. Máme velmi kvalitní spolupráci na mezinárodní úrovni, společné vyšetřovací týmy kyberkriminality. Na tom se podílí především NCTEKK. A samozřejmě, jak jsem řekl, spolupráce s dalšími subjekty, ať už vzdělávacími, protože prevence je tím nejdůležitějším krokem, prevence, kterou třeba v metodických školících programech bude navrhovat jak Ministerstvo vnitra, tak Policie České republiky.

Naopak právě to, že za naší vlády došlo k reformě, kdy vzniklo celostátní pracoviště zabývající se kyberkriminalitou a terorismem, si myslím, že ten akcent tomu dáváme a i uspořádání jednotlivých krajských ředitelství, okresních pracovišť Policie České republiky, vždycky obsahuje lidi, kteří se v současné době oborově specializují právě na kyberkriminalitu, takže tady nejsme v žádné neshodě. Ten trend vnímáme, ten trend je celoevropský, dokonce celosvětový, výrazně posílený covidovou pandemií, a já to určitě vnímám jako jednu z priorit Policie České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Nyní s doplňující otázkou či komentářem pan poslanec Nacher, prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: No, myslím, že nejsme ve sporu. Mně šlo spíš o to, že je to problematika, na kterou je potřeba nasvítit, kterou je potřeba vnímat jako nějakou prioritu. Jak od policistů, tak od odborníků jasně zaznělo, že prvním a nejdůležitějším krokem je osvěta. To znamená, že všechny ty nové možnosti, metody, deepfake útoky, všechny ty strategie, které máme oba dva v těch materiálech - americký voják, různé ty finty a tak dále, takže když budeme tu osvětu šířit a budeme to mít jako prioritu, tak tím minimalizujeme - neříkám, že to úplně zmizí - ale minimalizujeme ty spotřebitele, kteří přijdou o svoje peníze při útoku na jejich účty.

Takže mně jde spíš o to, vyvolat vás a trochu vyprovokovat k tomu, aby ten boj s kyberšmejdy a kyberzločinci se stal prioritou. Neříkám, že policie se tomu nevěnuje, naopak, ale jestli můžu poprosit, tak aby to byla politická priorita. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní pan první vicepremiér a ministr vnitra, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně, jsem rád, že tady i před svědky předvádíme, že ne vždycky musí být opozice a koalice ve sporu. Absolutně tady nejsme, máme stejná východiska, stejné cíle. Je to opravdu velké nebezpečí a já to jako politickou prioritu určitě vnímám. Politická priorita buď může být deklarovaná, to znamená, že ji tady budeme křičet do mikrofonu v Poslanecké sněmovně, nebo politická priorita může být aplikovaná. V případě toho, když mluvím o politické prioritě, je to aplikované, proto vzniklo národní pracoviště zabývající se kyberkriminalitou. Aplikovaná je i proto, že tomu odpovídají struktury regionálních pracovišť Policie České republiky.

Souhlasím s vámi, osvěta - ať už vzdělávací materiály, rámcové vzdělávací programy v rámci Ministerstva školství nebo našeho oddělení prevence, které dodává materiály i ostatním oborům - je důležitá. Stejně jako finanční gramotnost, i gramotnost v oblasti kyberbezpečnosti považuji u mladých lidí za absolutní prioritu. Nejenom u mladých samozřejmě, týká se to i starší generace. Tam už je to jenom trošku složitější, nicméně máme například univerzity třetího věku a podobně. I pro ně vytváříme výukové materiály, jak ochránit naše seniory.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Tím skončila tato interpelace a přistoupíme k interpelaci následující, kterou přednese pan poslanec Igor Hendrych, a opět míří na pana ministra vnitra. Prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, není úplně obvyklé, že se tady něco oceňuje ze strany opozice směrem k vládní koalici, nicméně já tady jisté ocenění chci přednést, ale zároveň mám k tomu pár poměrně důležitých otázek.

To ocenění je v tom smyslu, že Ministerstvo vnitra v rámci připomínkového řízení k novelizaci zákona o důchodovém pojištění navrhlo rozšířit o nový novelizační bod, ve stručnosti? Zvláštní ustanovení o důchodovém věku strážníků obecních policií. Velice to kvituji, já jsem o tom tady hovořil několikrát na plénu, protože si myslím, že tato profesní skupina je trošku znevýhodněna, odsouvána na okraj a tak dál. Jsem velice rád, že poměrně podrobně Ministerstvo vnitra - teď právě nevím, jestli Ministerstvo vnitra jako celek, respektive jeho úředníci, anebo jestli za tím stojíte i vy jako ministr - navrhuje, aby v podstatě strážníci městské policie byli dáni na roveň podnikových hasičů a zdravotnických záchranářů, což jsme už tady vyřešili. Nicméně vypořádání je takové, že je neakceptováno s velice stručným zdůvodněním, že snižování důchodového věku pro tuto skupinu nebylo součástí politického zadání dohodnutého K15. To znamená, že bylo vypořádáno negativně, nicméně Ministerstvo vnitra nadále na připomínce trvá a de facto k ní dává rozpor.

Já se domnívám, že by skutečně ještě stálo za to, to přehodnotit. Kdo jiný než první vicepremiér vlády a ministr vnitra by na to měl mít politickou sílu, aby v podstatě tento rozpor mezi ministerstvem a navrhovatelem tohoto zákona nepřetrvával? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji velmi i za dodržení času. Nyní na tuto interpelaci odpoví pan ministr vnitra Vít Rakušan, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Děkuji za dotaz, vážený pane poslanče, prostřednictvím paní místopředsedkyně. Tady ta odpověď bude o poznání stručnější. Vy jste ten popis stavu řekl celkem přesně. Já jsem deset let, devět a kousek, strávil jako starosta okresního města. Vím, jak potřebná je práce městské policie. Sám vím, jak je těžké motivovat v současné době městské policisty k tomu, aby přišli do služby - nováčky. Městské policie po celé zemi stárnou, a to výrazně. Nemáme výsluhové náležitosti jako u státní policie. Omezené možnosti městského rozpočtu nedávají možnost příliš ani jiným dalším bonusům, byť je lokálně vymýšlíme.

Nicméně tady určitě nebudu teď žádným způsobem mluvit za vládu jako celek. Chápu váš apel. My jako Ministerstvo vnitra jsme k tomu nějaký názor zaujali. Mezirezortní připomínkové řízení běží a určitě o tom bude ještě diskuse v rámci vládní koalice, kde konzistentně budu zastávat to stanovisko, které tady je. Sám víte, že politika je těžká disciplína, uvidíme, jak to dopadne. Ale já sám i za Ministerstvo vnitra i za odborný názor našich lidí si za tím stojím, mám pro to mnohé důvody. Viděl jsem tam třeba Senátem přidané podnikové hasiče a podobně, tak si myslím, že v té chvíli i městští policisté, městští strážníci, by na toto měli mít nárok.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Vnímám zájem o doplňující dotaz pana poslance, prosím.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji, velice stručně. Pane ministře, děkuji vám za to vyjádření. Já jsem svého času z pozice náměstka primátora městskou policii řídil, konkrétně v Opavě, a mám s tím bohaté zkušenosti. V podstatě ty argumenty, které jste tady uvedl, sdílím. Budu rád, budu to sledovat, pokud se budete za městské strážníky bít. Lze předpokládat, že by třeba i formou eventuálně nějakých pozměňovacích návrhů v případě, že byste se dohodli ještě v koalici, byla možnost implementace tady tohoto ustanovení? To je moje stručná otázka ještě na závěr. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak my preferujeme dlouhodobě - v drtivé většině případů se nám to povedlo jako každé funkční koalici, a ta naše funkční je - nějakou koaliční shodu. Moje odpověď je ta, že se teď budu snažit o koaliční shodu, budu se j snažit dosáhnout. Takže ty metody oba dva známe, jak je toho možné dosáhnout v Poslanecké sněmovně. Znovu říkám: nevím, jestli to bude úplně jednoduché. Tady prezentuji názor svého rezortu i svůj osobní.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Tím skončila tato interpelace.

Než dám slovo panu poslanci Strýčkovi, který je v pořadí další vylosovaný, upozorním, že pan poslanec Jiří Mašek se omlouval. Omlouval se mi tady zde osobně, že z pracovních důvodů musí odjet, takže bych požádala, zda je možné ho i vymazat, aby pan poslanec Zlínský věděl, že je poté další na řadě.

Nyní, pane poslanče Strýčku, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za slovo. Vidím, že pan ministr vnitra je dneska frekventovaná osoba s dotazy. Mám jeden takový dotaz na pana ministra a ten se týká záležitosti, která už tady byla několikrát otevřena na plénu Poslanecké sněmovny, a to je zřízení vyšetřovací komise týkající se střelby na Filozofické fakultě, po které voláme nejenom my jako opoziční poslanci, ale po které volá i veřejnost, s tím, že vaše vyjádření, pane ministře, bylo, že v současné době zřízení vyšetřovací komise týkající se střelby nemá smysl. Nemá smysl údajně proto, že ještě není ukončeno vyšetřování GIBSem a nejsou známy oficiální závěry Úřadu vnitřní kontroly. Jinými slovy se musí počkat s možným zřízením až po ukončení vyšetřování. Paní předsedkyně Poslanecké sněmovny se dokonce nechala slyšet, že zřízení vyšetřovací komise nedává smysl, abychom útok nepolitizovali. Jenom podotýkám, přesně ta Markéta Pekarová Adamová, která se chodila fotit před DEZA s hesly "Bečvu vyšetříme a zřízení vyšetřovací komise prosadíme", což tedy já osobně považuji za absolutní politizaci tehdejší kauzy.

Chtěl bych se zeptat: Když se zřídila ta komise, už bylo ukončeno vyšetřování, bylo podáno trestní oznámení a tak dále, nicméně z úst opozice tady neustále zaznívaly připomínky, dotazy, potažmo i zpochybňování práce Policie České republiky. Já bych se tedy chtěl zeptat na jednu věc. V případě, že bude ukončeno vyšetřování střelby na Filozofické fakultě a my jako opozice budeme mít dotazy, budeme potřebovat informace nad rámec těch informací, které vyplynou z toho šetření, dejme tomu uzavřeného šetření, jestli tedy vy osobně minimálně s poslanci STAN podpoříte zřízení této vyšetřovací komise tak, jak jste to učinili v případě Bečvy? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně za dodržení času. Předám slovo pro reakci panu prvnímu místopředsedovi vlády a ministru vnitra Vítu Rakušanovi, současně předám řízení schůze. Pane ministře, prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji, paní místopředsedkyně, za slovo. Vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče, tady mně dovolte delší reakce, mám na to těch pět minut, myslím si, že tentokrát je využiju.

Mně trochu vadí, nezlobte se, ten název vaší interpelace: Vyšetřování skončilo, zapomeňte. Ono není pravdivé v ničem, za prvé vyšetřování neskončilo, za druhé zapomenout nikdo nechce. Já si skutečně myslím, že v současné době česká společnost, samozřejmě že rodiny obětí, všichni ostatní, potřebují zodpovědět ještě nějaké otázky. Nic není uzavřeno a pro celospolečenskou atmosféru k návratu pocitu bezpečí je určitě nutné, abychom se k mnoha věcem z toho případu jako takového vrátili.

Na bezpečnostní výbor donesl, myslím si, pan policejní prezident pravděpodobně materiály, zprávu, která byla začerněna. Objevilo se na to mnoho mediální kritiky - polovina věcí začerněná, dvě třetiny, fotky začerněné, všechno začerněné, my se nic nedozvíme. A já jsem teď byl na debatě se studenty Právnické fakulty, kde se mnou byla paní doktorka Bradáčová, a otázka na paní doktorku Bradáčovou od studentů, kteří studují právo, byla úplně jednoduchá: Kdyby teď byla zřízena vyšetřovací komise, může dostat nějaké materiály z trestního spisu ve větším rozsahu, než jste ukázali doteď, to znamená ty začerněné? Jednoznačná odpověď paní doktorky: Ne, ani vyšetřovací komise. Takže teď byste dostali totéž co bezpečnostní výbor. Vyšetřovací komise jako taková by opravdu neměla žádný smysl.

A uvědomme si, tady se šetří odporný, hnusný, brutální trestný čin. Byť známe pachatele, tak se jedná o vraždu na třech místech, v jednom případě mnohačetnou vraždu, a u každého trestného činu, obzvlášť u vraždy, i když je znám pachatel, i když není naživu, tak se primárně šetří motiv, hledají se příčiny a případně se hledá i to, jestli systém zdravotní péče, psychosociální pomoci v České republice, psychologické pomoci, psychiatrické péče někde něco nezanedbal, jestli se neobjeví slabé místo v celém životním příběhu pachatele, které ukazuje, že v našem systému napříč rezorty třeba něco nefunguje ideálně. Ale na tohle dá odpověď až vyšetřování trestného činu, které, jak mylně píšete v názvu své interpelace, neskončilo, skončí v červnu, v červenci, záleží na státním zastupitelství. GIBS někdy dokončí svoji činnost, prediktivně říkali, že to bude trvat dva tři měsíce. GIBS není pod ministrem vnitra, to naopak kontroluje policii a hasiče, tedy orgány, které pode mnou jsou. Nemám žádnou možnost popohánět tuhle práci. Můžu se zeptat pana ředitele, kdy to tak odhaduje, ale nemůžu ho nějak popohánět.

A za mě, co vám můžu slíbit: Já vám teď nemůžu slibovat zřizování vyšetřovací komise, co vám ale můžu slíbit, je otevření diskuse. Otevření diskuze o tom, jaké byly motivy, jaké byly příčiny, co k tomu vedlo, a jestli naše společnost jako celek - ne ministr, ne policie, ale jestli naše společnost jako celek preventivně může udělat něco více, jestli můžeme systémově něco změnit, třeba ve výměně informací mezi psychiatry a praktickými lékaři a podobně a policií, což mimochodem chystáme v novém registru, který se programuje v současné době. Tuhle debatu já určitě otevřu, otevřu ji otevřeně za přítomnosti paní státní zástupkyně Bradáčové, za přítomnosti policejního prezidenta a určitě tohle bude otázkou oprávněného veřejného zájmu. Tohle je oprávněný veřejný zájem.

Potom jsou detaily, protože zdaleka ne všechny rodiny, pane poslanče, zdaleka ne všechny rodiny si přejí jakékoliv vyšetřování, zdaleka ne všechny. Opravdu, věřte mi, já jsem také v kontaktu s lidmi, kteří z toho prostředí jsou, a jsou naopak lidé, kteří chtějí v intimní atmosféře tohle uzavřít, něco se dozvědět o motivech.

Veřejná debata, pokud nebude bulvární a bulvarizující, je potřebná a té se nikdo nebrání, ale přece jako zákonodárci dokážeme pochopit, že jsme teď v nějaké logické části procesu prověřování GIBSem, prověřování ze strany Státního zastupitelství, Policie České republiky. Není to uzavřená kauza, jako ministr vnitra jsem neviděl a nechci vidět nic jiného než tu začerněnou zprávu. Ani na to nemám zákonný nárok a na nikoho ani nenaléhám. Nic jsem neviděl jiného, než viděli poslanci bezpečnostního výboru, a v téhle fázi je to správně. To, co jsme mohli zveřejnit krátce po té tragédii, jsme zveřejnili. Ale rozhodně to není konec transparentní komunikace. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku? Chce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Strýček: Děkuji za odpověď. Jenom na vysvětlení, když se bavíme o těch začerněných údajích a tak dále. Členové vyšetřovací komise Bečva si to velmi dobře pamatuji, škoda že odešel pan tehdejší poslanec Jurečka: byla to živá kauza a byl dán k dispozici trestní spis, celý živý trestní spis, do kterého jsme všichni mohli nahlížet. To je jedna věc.

Druhá věc k tomu názvu. Já jsem to v rámci těch prvních dvou minut nestihl vysvětlit. Mně se jedná o to, jestliže my jako opozice tady vzneseme připomínky, dotazy, argumenty, jak jste vznášeli vy k vyšetřovací komisi Bečva, jestli vy tady zřízení té komise podpoříte, nebo nepodpoříte, anebo se to dovyšetří a zavře se nad tím voda, proto ten název. To není o tom, že já bych chtěl říct, že prostě se na to zapomene, že se to nevyšetřuje a tak dále. To byl hlavní důvod toho názvu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr má zájem odpovědět. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji. Vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, děkuji za vysvětlení, pane poslanče, teď už tomu rozumím, berme tohle jako vyřešené i mezi námi, protože tohle jsem já zas považoval za nutné vysvětlit. No, ono teď, a to jsem se snažil říct já, ono je to vždycky těžké i v tom limitu, který je u mě delší, ale taky ne dostatečně dlouhý.

Sám počkám na to, s čím přijde oficiální vyšetřování, jaké informace dostaneme, a já teď nebudu říkat bianko šek: Zřizujme vyšetřovací komisi, třeba z toho vyšetřování a z toho, co bude moct být zveřejněno, dostaneme ty informace, na které se ptáme. Třeba se dozvíme věci - protože to dělají profesionálové, my profesionálové ve Sněmovně nejsme, my jsme prostě amatéři, hrajeme si potom na vyšetřovatele. Nezpochybňuju, vím, že to bylo v mnoha případech, ale nejsme profesionálové v naší většině.

Já teď počkám, s čím přijde Státní zastupitelství, policie, případně GIBS, co z toho může být zveřejněno, a pokud by byly nějaké legitimní otázky k tomu, aby se jimi zabývali policisté, nebudu teď říkat ano, ani ne, ale počkám si na oficiální vyšetřování. To je podle mě správný postup, a kdybych jako ministr vnitra postupoval jinak, tak by to z mého pohledu nebyl postup správný, a dokonce v některých věcech ani právně korektní. A v tomhle případě - nemám to černé na bílém, to přiznávám, ale já jsem se skutečně paní státní zástupkyně Bradáčové, ona by to jistě nepopřela - přímo ptal, jestli by v téhle fázi vyšetřovací komise dostala něco jiného než ty údaje, které už byly na bezpečnostním výboru. Řekla mi, že v případě mnohačetné vraždy, v případě takto citlivého trestného činu by prostě nic jiného vyšetřovací komise v téhle chvíli opravdu nedostala, a nepřijde mně ani logické paralelně tady vést oficiální vyšetřování, odborné vyšetřování a parlamentní vyšetřování. Ale není to, a znovu zdůrazňuju, zájem cokoliv tajit. Já si naopak myslím a jsem o tom bytostně přesvědčen, že i celospolečensky se tahle situace, konverzace, komunikace dokončit musí.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Jako jedenáctý byl vylosován pan poslanec Jiří Mašek, ten je ovšem řádně omluven.

Přistoupíme tedy k další interpelaci. Jako dvanáctý byl vylosován pan poslanec Vladimír Zlínský, který bude interpelovat pana ministra Rakušana ve věci ochrany před následky jaderné havárie. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, já se na vás obracím s interpelací, kterou jsem měl nedávno i na pana premiéra. Já se přiznám, já jsem s jeho odpovědí nebyl úplně spokojen, takže to je důvod, proč se obracím i na vás.

Pan premiér tady řekl, že v případě jaderného konfliktu nebo jaderné havárie, které postihnou naše území, jsme v podstatě na to připraveni tím způsobem, že máme protiatomové kryty patřičně vybavené, to znamená - které by měly mít zásoby jídla, pití, lůžka, funkční odpady s toaletami a filtroventilační zařízení - že máme asi 100 000 míst, což je asi pro 1 % našeho obyvatelstva. A mě by tedy zajímalo, jestli je znám klíč, na základě kterého budou tito obyvatelé vybíráni v případě nějaké havárie nebo konfliktu, kdo jsou tito lidé a jakým způsobem jsou poučeni a informováni.

A dále, na co mi nebylo odpovězeno, pro kolik procent obyvatel máme ochranné protiradiační obleky zvané atombordely - omlouvám se za vulgaritu, plynové ochranné masky, osobní dozimetry - kolik máme dekontaminačních zařízení po celém území republiky, včetně vycvičeného personálu a samozřejmě včetně zdravotníků. Já samozřejmě nechci strašit, že za humny číhá jaderný konflikt, nicméně s tím, jak se situace ve světě mění, a i vzhledem k tomu, kolik existuje v našem okolí jaderných elektráren, které by mohly být napadeny nebo tam dojít k havárii, tak si myslím, že (Předsedající: Čas!) ta šance havárie není nulová. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má nyní první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju vám, paní místopředsedkyně. Vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče, asi nebudete spokojen ani se všemi mými odpověďmi, nicméně já jsem bedlivě zaznamenával vaše konkrétní dotazy na počty a podobně, a ty jsem samozřejmě ochoten a připraven vám poskytnout písemně. Člověk vždycky si jenom čte dopředu tu otázku a jistě neví, na který konkrétní detail se který poslanec zeptá, proto i doplňující odpovědi tady jsou.

Co se týká obecně naší obrany nebo ochrany před následky jaderné havárie, Česká republika má národní radiační plán. Gestorem pro radiační havárii je Státní úřad pro jadernou bezpečnost a Ministerstvo vnitra s tímto státním úřadem spolupracuje velmi blízce. Dokonce máme i aktivní nácviky takové události. Není to, že bychom se nepřipravovali. Měli jsme tady ostré zasedání, opravdu nasimulované do posledního detailu, ústředního krizového štábu, které právě simulovalo takovou událost. Asi nebudu úplně specifikovat. Předsedal jsem ústřednímu krizovému štábu a snažili jsme se samozřejmě v té chvíli dojít k veškerým potenciálním slabým místům toho systému. Že se dlouhodobě ukazuje to, že posledních 30 let se občas zapomínalo na tu každodenní přípravu a že tady nějaký deficit máme, ale nejenom my, ale celá Evropská unie, celá Evropa jako taková, to je pravda. Podle mých informací stoprocentní kapacitu kvalitních krytů má v současné době, pokud se nepletu, Finsko a Švýcarsko, ostatní země na tom nejsou tak špatně.

Chtěl bych jenom opravit jeden údaj, který se chybně objevil i ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, kde se uvádělo, že kryty jsou asi pro 3 % obyvatel. My jsme tuhle zprávu dementovali. To číslo je asi 13 %, což v současné době samozřejmě není úplně ideální, na druhou stranu jsou akční plány a postupy, kam se schovávat třeba i mimo to. V hlavním městě, sám víte, že v těch krizových dokumentech je uvedeno metro a podobně. Ne každé město tím disponuje. A tohle jsou určitě věci, kterými se potenciálně zabývat musíme a musíme umět do této oblasti i investovat.

Na druhou stranu ty plány, které jako Česká republika máme, patří i v rámci celoevropských cvičení k těm úplně nejlepším. Jsme v tom nejlepším srovnání s nejvyspělejšími evropskými zeměmi. Následná opatření v ochraně obyvatelstva jsou v gesci Hasičského záchranného sboru. Tedy primárně gestorem pro radiační havárii je Státní úřad pro jadernou bezpečnost, následná aplikační opatření - Hasičský záchranný sbor. Ty věci jsou samozřejmě nacvičovány, trénovány a je potřeba říct, že tohle není něco, co by i v pohledu ústředních krizových orgánů bylo podceňováno. Přesné počty pomůcek, které také navyšujeme, procházíme revizí. I na vládě jsme se bavili, co ve státních hmotných rezervách dlouhodobě je a není, tak to procházíme pravidelně. Mimochodem, pokud se na to podíváme, tak tahle vláda spíše, a když srovnáme stav před dvěma lety a teď, tu situaci někam posouvá oproti tomu, jak tady nějakých 25 let byla neřešena.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, a táži se pana poslance, chce-li položit doplňující otázku. Má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za slovo. Přiznám se, že velmi ocením, když nám pošlete ty konkrétní údaje. Jsem mile překvapen, že máme protiatomové kryty pro 13 procent populace, to znamená, že ty kryty budou plně vybavené, protože pokud tam třeba nebude filtroventilační zařízení, tak ten kryt je v podstatě k ničemu. Totéž se týká jídla, pití a hlavně odpadů. Dovedeme si představit, jak by to v takovém krytu vypadalo druhý den, pokud tam nebudou funkční toalety.

A já bych chtěl jenom říct, co mně vadí, kde já vidím ohromnou insuficienci, je v tom, jakým způsobem jsou občané informováni o možných rizicích, protože oni o tom nemají takzvaně, jak bych řekl, ánung, a pokud by k nějaké takové situaci došlo, tak by samozřejmě vypukla panika a já si myslím, že je třeba nějakým způsobem ty lidi i běžné občany na to připravovat a cvičit, a hlavně aby věděli, kam se mají obrátit, kam mají jít. V případě té havárie k tomu může dojít během několika hodin. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas. Děkuji za dodržení času a pan ministr má zájem o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Jenom velmi rychle. Tady určitě nejsme ve sporu. Já si skutečně myslím, že ten pohled na to, když jsme zažívali branná cvičení před listopadem, trochu jsme se tomu vysmívali, možná tam byly i kompetence, které to dítě nemusí umět, pobíhali jsme v těch igelitových pytlících a podobně, ale dlužno dodat, že to kyvadlo se potom přehouplo do druhého extrému. To znamená, že na nějakou připravenost na krizové situace jsme méně dbali. Dlouhodobě říkám, jako starosta jsem podporoval a i to máme třeba v našem programu, že připravenost na krizové situace jako součást rámcových vzdělávacích plánů já považuji za důležitou. A přesně jak říkáte, absolutní shoda, eliminace paniky. Není to jenom reakce na takovou událost, o které vy hovoříte, která může být fatální, ale je to reakce na jakoukoliv krizi. Ve chvíli, když zazní siréna, co máme v té chvíli dělat? Ve chvíli, když zažijeme autonehodu, jak se v té chvíli chovat? Jakým způsobem zachovat klid? Jakým způsobem nepanikařit? Jak zavolat pomoc? Jakým způsobem poskytnout první pomoc? To je prostě kompetence, která chybí. Já vždycky říkám, že jsem prošel pedagogickým vzděláním, a za tu dobu jsem ani jednou nemusel prokázat, že jsem schopen poskytnout první pomoc. To byla nějaká moje aktivita mimo rámec vzdělávacích osnov. Proto říkám, tohle je zásadní a tohle se ale i v českém školství podle mě postupně zlepšuje a myslím si, že mnoho nejenom jednotlivých škol si to uvědomuje, ale především mnoho zřizovatelů, a určitě si to uvědomujeme i při formulaci nových rámcových vzdělávacích programů.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní bychom přistoupili k interpelaci paní poslankyně Vladimíry Lesenské, která byla vylosována jako čtrnáctá, a bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci národního akčního plánu. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, mým civilním povoláním je stavařina. Jsem sice projektant, ale autorský dozor na stavbách v případě nesrovnalostí jsem musela realizovat, stejně tak jsem se po nejrůznějších stavbách pohybovala, když jsem pracovala na pozici investičního technika. Je mi proto velmi blízká problematika BOZP - bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dodržování veškerých bezpečnostních předpisů, používání ochranných pomůcek, ale i ergonomie jednotlivých pracovišť, to znamená kancelářemi počínaje, přes školská zařízení, až po vybavení jednotlivých pracovišť, ordinací stomatologů a dalších odborných lékařů, ale i pracovišť ve výrobě a třeba i techniky pro lesní práce.

Ergonomie se promítá i do našich domovů a jejich vybavení. Tato oblast, to znamená oblast BOZP, ale řeší i nemoci z povolání a způsoby, jak jim předcházet i jak odškodňovat zaměstnance, když už je jejich zdravotní stav vlivem pracovního prostředí zhoršený. Z těchto důvodů jsem hledala na ministerských webových stránkách Národní akční plán pro oblast BOZP, na který byl vyčleněn 1 milion korun v rozpočtu ministerstva i v roce 2022. Byl zpracován, pokud vím, ale na stránkách jsem neuspěla. Nenašla jsem ani veřejně dostupnou informaci o zasedání Rady vlády pro BOZP, která by tento materiál projednávala a případně schválila. Jste jejím předsedou, takže se ptám: Kdy byl národní akční plán Radou BOZP vlády projednáván a případně jejími pracovními skupinami schválen, a kde ho najdu? Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Slovo má nyní Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, veřejnosti. Když jsem poslouchal dotaz paní kolegyně poslankyně Lesenské, musím říct, že ano, máme zde Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dokument, na který následně navazuje Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zatímco ten dokument Národní politiky je koncepční, strategický a vychází z konkrétních úkolů, které mají zabezpečit naplňování těchto konkrétních kroků.

Já se přiznám, v tento okamžik nejsem schopen přesně říci, jestli zápisy a informace z jednání Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, které předsedám, zdali tyto zápisy jsou nebo mají být na Úřadu vlády nebo na webu MPSV, teď se přiznám, kde vy jste případně se dívala, pokud tady tyto informace a zápisy nejsou, tak jsem samozřejmě připraven, aby byly doplněny a aby byly pro veřejnost k dispozici včetně i jasných dokumentů, ze kterých následně má vycházet realizovaná politika. Já mohu obecně říci za náš rezort, snažíme se - a myslím, že se to pro letošní rok daří velmi kvalitně - nastavit se sociálními partnery, tedy jak odbory, tak zaměstnavateli, to, aby celá agenda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kterou také podporujeme z národního rozpočtu každý rok v rámci financování přípravy projektů, studií a věcí, které s touto tematikou souvisejí, tak aby se tyto aktivity výrazně zkvalitnily co do výstupů a následné aplikace do praxe. Zároveň toto téma se snažíme také aktivně řešit v rámci práce SÚIPu, dozorového kontrolního orgánu, kde se zaměřujeme také více nejenom na tu kontrolní činnost samotnou ve firmách, ale snažíme se také i více posílit prevenci, více posílit školení, edukaci právě ve spolupráci se sociálními partnery, se svazy a podobně, abychom se snažili opravdu udělat maximum pro to, abychom této problematice se věnovali a snižovali potenciální rizika jak pro konkrétní osoby z hlediska zdravotních pracovních úrazů, nebo případně i úmrtí, která nám vznikají v rámci výkonu práce, a také logicky snižovali dopady na nemocnost, případné zdravotní (nesrozumitelné) a zároveň tím také negativní výpadky v rámci výkonnosti naší ekonomiky.

Takže k vašemu přímému dotazu - já vám to teď tady nejsem schopen říci. Děkuji za ten podnět, podívám se na to, ať už z hlediska zveřejňování zápisů, i zveřejňování dokumentů. Rada se schází, osobně jsem na jednání Rady byl přítomen, ale teď vám neřeknu, kdy bylo přesně poslední jednání. Děkuju vám.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

Než jí udělím slovo, přečtu omluvy. Omlouvá se Ratiborský Michal po celý jednací den z pracovních důvodů a Válek Vlastimil od 15.30 z pracovních důvodů.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Já děkuju. Děkuju za vaši odpověď, pane ministře. Já jsem se neptala na zápisy z Rady vlády pro BOZP, protože ani já si nejsem jistá, jestli jsou, nebo nejsou veřejné, opravdu nevím. Ale určitě by měl být veřejný právě ten plán, akční národní plán, a ten jsem nikde nenašla. Na ten jsem se ptala.

Vy jste zmínil, že si nepamatujete, kdy vlastně naposledy Rada zasedala, a já bych se tedy ještě zeptala, třeba mi ta čísla řeknete v následujících dnech nebo na jednání výboru pro sociální politiku, kolikrát vlastně ta Rada zasedala za toto volební období, protože si pamatuji, že kdysi měla zasedat čtyřikrát za rok.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Určitě dotazy, které tady byly položeny, i když tato interpelace je vypořádávána teď a tady v reálném čase, nepřepadává do standardního písemného vypořádání, tak tyto věci paní kolegyni poslankyni doplním, včetně toho, kolikrát Rada zasedala. Já si myslím, že ten standardní formát obecně u Rad vlády je minimálně čtyřikrát ročně. Myslím si, že i tato Rada to takto bude naplňovat. Nejsem přítomen vždycky na každém jednání, ať už této Rady, nebo jiných, tam potom případně chodí vrchní ředitelé či náměstci, ale myslím si, že tento cyklus minimálně čtyřikrát ročně je dodržován.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Přistoupíme nyní k další interpelaci. Pan poslanec Jan Kubík byl vylosován na 15. místě a bude interpelovat pana ministra Martina Baxu ve věci sousoší Marie Uchytilové v Lidicích. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Kubík: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážený pane ministře kultury Martine Baxo, jste v čele rezortu, který má spravovat mimo jiné umění, kulturně-výchovnou činnost, kulturní památky, prostě uchovávat naše české dějiny a národní dědictví pro příští generace. Vy sám se vnímáte jako ten, jehož zájmy jsou historie, architektura, literatura a výtvarné umění. Chci vás ale upozornit na problémy, které bohužel obrázek o úrovni naší kultury kazí.

Letos si připomínáme 100. výročí narození akademické sochařky Marie Uchytilové, rodačky z vašeho kraje, autorky díla, které nemá na světě obdoby, památníku dětských obětí ve vyhlazených Lidicích, kterému tato mimořádná umělkyně věnovala dvacet let svého života. Její naprosto mimořádné dílo, 82 soch, symbolizuje osud 13 milionů nevinných dětí, které přišly o život během druhé světové války. Toto sousoší je nyní v kritickém stavu a vyžaduje bezodkladně komplexní restaurátorský zásah.

Co je k tomu potřeba? Je potřeba shromáždit 13 milionů korun, aby se zachránilo dílo unikátní hodnoty a významu, aby nezmizela připomínka utrpení dětí nejen v roce 1942 v Lidicích, ale na celém světě. V Lidicích proto založili prostřednictvím Donio sbírku a peníze shánějí. Je potřebné a důležité bez ohledu na jiné výdaje na památky z tohoto období finanční prostředky na záchranu dětského sousoší najít, už proto, že zejména v posledních letech připomíná sousoší lidických dětí utrpení dnešních dětí ve válečných oblastech.

Mám proto na vás dvě otázky: Pane ministře, co konkrétně uděláte pro to, aby sousoší Marie Uchytilové v Lidicích bylo zachráněno, a zda případně přispějete osobně na účet Donio?

Pane ministře, věřím, že řešení existuje a že ho najdete. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr Baxa je řádně omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní bychom přistoupili k interpelaci s číslem 16 paní poslankyně Jany Pastuchové, která bude interpelovat pana ministra Jurečku ve věci dohody o provedení práce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové, já bych se pana ministra chtěla zeptat na jednu věc. Včera při projednávání sněmovního tisku 570 byl do toho tisku vámi osobně jako poslancem Marianem Jurečkou podán pozměňující návrh, který do toho sněmovního tisku dle mého vůbec nepatřil, a to, že nově navrhujete odložit zavedenou povinnost platit odvody na pojistném z dohod o provedení práce z původní poloviny letošního roku, tedy s původní platností 1. 7. 2024, kterou jste si schválili ve sněmovním tisku 488.

Já si dovolím citovat rychle naši poslankyni a předsedkyni Alenu Schillerovou, která při projednávání daňového balíčku upozorňovala na to, že to je špatně. Nebylo to na vás. Vážený pane předsedo Jakube Michálku, jste si vědom, že změny, které daňový balíček zavádí u dohod o provedení práce a bezmála dvou milionů dohodářů a jejich čtvrt milionu zaměstnavatelů, jsou ze strany příslušných ministerstev naprosto nepřipravené a způsobí naprostý chaos a kolaps tohoto systému a že jedinou šancí je daňový balíček nepodpořit nebo podpořit alespoň pozměňovací návrh hnutí ANO, který byl navržen jako pozměňovací návrh 3120, který odkládá účinnost k 1. 1. 2025. Vaše stanovisko jako ministra bylo nesouhlasné. Z přihlášených 194 poslankyň a poslanců bylo pro 80, proti 98. Co se najednou stalo? Vložil jste úplně ten samý pozměňovací návrh do sněmovního tisku 570 s tím, že najednou prodlužujete platnost od 1. 1. 2025. (Předsedající: Čas!) Já se chci zeptat, co se stalo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Slovo má pan ministr Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobré odpoledne ještě jednou. My když jsme připravovali daňový konsolidační ozdravný balíček, tak jsme se samozřejmě zabývali i jednou dílčí problematikou, kterou v dlouhodobém systému máme, a to je, že nám v případě dohod, především u DPP, za posledních deset let výrazně narůstá jejich objem. Ten objem dosáhl za rok 2022 celkové výše 58 miliard korun vyplacených finančních prostředků za práci přes DPP a pouze ze 2 miliard korun bylo odváděno pojistné. Tempo toho nárůstu je opravdu velmi rychlé a vlastně určitá část firem dělá v rámci optimalizace a snižování těch svých mzdových nákladů to, že určitou část lidí převádí právě na dohody, především na DPP, dokáže je řetězit. Vlastně doba covidu nám ukázala, že tito lidé dost často vlastně ani vůbec netuší, že nemají třeba například některé sociální nároky nebo nárok na některé nástroje sociální ochrany, jako třeba v případě covidu bylo OČR.

Proto jsme se tou problematikou zabývali a došli jsme po odborné i politické debatě k tomu, že je potřeba nastavit systém za prvé registrace dohod, abychom vlastně věděli, do jaké míry je třeba tady ta problematická část toho řetězení, v jakém počtu dohod se v České republice pohybujeme, protože tady v této oblasti stát bohužel dlouhé roky vlastně žádnou aktivitu nevyvinul a vlastně dopustil rozvoj toho stavu, který potom ve finále je extrémně nevýhodný pro samotné dohodáře a z dlouhodobého hlediska i pro stát. Proto jsme přistoupili k tomu návrhu registrace a i k tomu návrhu nastavit nějaký systém, který nezatíží plošně všechny dohody od nejnižší částky tou povinností odvádět pojištění sociální a vytvoří ještě i kombinaci, aby tady byl určitý limit, a limit vztažený případně na kombinaci vícero zaměstnavatelů. Toto jsme do daňového balíčku vetkli.

Následně po těch dalších debatách, které se vedly v průběhu podzimu s firmami a potom i s odbornou veřejností, komorou daňových a účetních poradců, přišel velmi silný požadavek, že kombinace těch faktorů může být limit, který se vztahuje na vícero zaměstnavatelů a na určité částky. Tam byly částky dvě, takže vlastně se ukazuje jako pro praxi ne úplně vyhovující. Na základě těch odborných diskusí se přistoupilo k tomu, že se ten model zjednodušil, nastavila se ta hodnota na 25 % výše průměrné mzdy. Pokud se tato překročí, potom se začne uplatňovat sociální odvod na pojistném od jednoho zaměstnavatele a zároveň se tady přistoupilo na jasný princip, který se už dneska velmi dobře v praxi osvědčil a funguje u částečných úvazků, že takovýto limit si zaměstnavatel rezervuje u České správy sociálního zabezpečení. Takže k té změně se přistoupilo poté, co - byť jsme se snažili vyhovět řekněme už při tom prvním kroku, při tom prvním návrhu, nějakému kompromisu, který by dával flexibilitu jak těm zaměstnavatelům, tak zaměstnancům - tak nakonec v té diskusi se potom v průběhu podzimu přistoupilo k této úpravě tak, abychom to nastavili tímto modelem. Zároveň se také vyšlo i vstříc volání firem, především potom i softwarových firem, které musí potom doupravit ty jednotlivé systémy pro účtárny firem, aby se tady udělaly dva kroky a rozložila se účinnost pro povinnost evidovat a potom pro tu povinnost odvádět pojistné o půl roku později.

Takže proto se to takto rozfázovalo, proto se k tomu takto přistoupilo a ten legislativní nosič, který byl využit, byl zákon, který tady byl prostě otevřen. Já jsem požádal pana ministra financí, zdali bych tento pozměňovací návrh mohl načíst. Myslím, že Sněmovna nakonec ten pozměňovací návrh podpořila napříč celým politickým spektrem. Takže proto tento krok, proto tento postup.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane ministře. Ta odpověď nebyla přesná nebo neuspokojila mě, protože kdybyste si přečetl ten pozměňovací návrh náš, za hnutí ANO, tak tam bylo, že už v tu dobu jsme vás upozorňovali na to, že aby nenastal chaos a ministerstva a všechny instituce se na to mohly připravit, tak jsme žádali o prodloužení od 1. 1. 2025. Vy jste to zamítl. Samozřejmě že jsme pro to hlasovali, protože to byl náš pozměňovací návrh už při daňovém balíčku a já opravdu nevím, jestli se mám divit tomu, že to zase podalo hnutí ANO jako opozice a vy jste zase přišel za pár měsíců na to, že jsme měli pravdu, ale musel jste to podat vy jako poslanec. To mě mrzí. Děláme to pro zaměstnavatele, kteří na to opravdu upozorňovali, už když se tam tato změna udála. Nerozumím vašemu otočení o 180 stupňů během půl roku, ale jsem ráda, že jste na to přišel a že jste ten náš původní návrh načetl.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce také ještě reagovat. Takže prosím, pane ministře, máte na to dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si dovolím vysvětlit ještě znovu věcně. Ten původní návrh měl jednu část, která stále platí, a to je, že nabíhá povinnost evidovat dohody od 1. 7. 2024. To zůstává. Ten druhý krok znamená úpravu i toho principu a nastavení, kdy už nebudou dva limity, které by zohledňovaly kombinaci u dvou zaměstnavatelů. Proto se vlastně mění ta změna jako taková, neposune se jenom účinnost. Proto se vchází vstříc tomu, abychom ten systém udělali nakonec jednodušší, než byl původní návrh. A protože tato změna přichází teď, v tento okamžik, do té doby jsme se chystali na to řešení, tak jak to uvádí zákon v té současné platné právní úpravě, a protože jsme tuto změnu provedli a je ku prospěchu těch firem - to já s tím souhlasím - tak aby na toto byl potom čas toho druhého pololetí. Proto to posunutí. Takže není to úplně, to, co jsem teď načítal, stejné s tím, co tenkrát načítalo hnutí ANO v rámci svého pozměňováku, když tady byl ozdravný daňový balíček. To jenom pro vysvětlení, že to nejsou úplně stejné totožné návrhy. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Nyní je vylosovanou interpelující paní poslankyně Ivana Mádlová, která ale není přítomna, proto se přesuneme k další interpelaci, kterou má paní poslankyně Marie Pošarová, která přítomna je a bude interpelovat pana ministra průmyslu Síkelu ve věci obnovitelné zdroje. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla zeptat ohledně obnovitelných zdrojů, protože jsou vlastně v zásadě špinavé. Ekonomicky jsou těžko smysluplné a drahé, ale zároveň musí být samozřejmě vyzálohovány. Tvrdíte, že obnovitelné zdroje jsou levnější, ale ve finále se kvůli nim zdražuje elektrická energie. Záloha se dělá buď uhelnými elektrárnami, nebo v lepším případě plynovými elektrárnami, které ale nemáme. Nevyjednali jsme si výjimku jako Německo a Polsko, to znamená, že v roce 2026, 2027 budeme nuceni kvůli cenám povolenek a kvůli této nevyjednané výjimce zastavit uhelné elektrárny jako zálohování pro obnovitelné zdroje. Popřípadě už se vyjádřil Tykač a další, že by chtěli pak nějaké kompenzace, třeba od státu, aby jim nějakým způsobem pomohl dál to provozovat.

A já se ptám, jestli někdo jedná v rámci Evropské unie o výjimku, protože vím, že samozřejmě tato vláda za to nějakým způsobem nemůže, ale jedná někdo za Českou republiku?

A dále bych poukázala na vyjádření generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše, který říká, že ČEZ musí vybudovat 2 až 3 tisíce megawatthodin v plynových elektrárnách do roku 2030, ale musí k tomu zajistit také dostatečné množství plynu. A pokud by se mělo takové množství plynového výkonu v plynových elektrárnách vystavět, jen jeden z nich bude znamenat navýšení o 20 % spotřeby elektrické energie. Takže na jedné straně se u nás snažíme ekologizovat a na druhé straně budeme chtít dovážet více plynu.

Já se ptám, odkud, když chtějí stavět i Němci paroplynové elektrárny, které by sebraly veškerou kapacitu v plynovém potrubí jen pro sebe, a na nás už by nic nezbylo. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy bude pan ministr reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Vážená paní předsedkyně, vážená paní poslankyně, páni poslanci, paní poslankyně, dovolte mi, abych se vyjádřil k této interpelaci.

Já, paní poslankyně, nevím, z jakých dat jste čerpala, pravděpodobně používáme jiné zdroje, ale v odborných kruzích je obecná shoda, že optimálním energetickým mixem, který vede k nejlevnější ceně elektřiny, je kombinace obnovitelných zdrojů a jádra. A ty země, které jsou v obnovitelných zdrojích dál, než jsme my, mají v průměu nižší výrobní náklady na cenu elektřiny, než je to dnes u nás, právě i kvůli zmíněnému nepříznivému fosilnímu mixu. My se snažíme náš závazek plnit. Obnovitelné zdroje nyní dosahují 17,7 % podílu na konečné spotřebě energie. Ve vytápění jsme na tom dokonce ještě lépe, 24 % v podílu obnovitelné energie na spotřebě, vytápění a chlazení.

Rozvoj a vývoj obnovitelných zdrojů se neustále zrychluje a ke konci loňského roku evidovaly distribuční společnosti více než 167 000 připojených fotovoltaik. Z toho od začátku roku bylo nově připojeno 116 000, od začátku 2022, tedy za tu dobu, co jsem převzal zodpovědnost za energetiku v této zemi, 167 000 proti 116 000 od začátku roku 2022. My jsme společně s dalšími rezorty připravili celou řadu dalších opatření na urychlení rozvoje a mezi tato opatření patří třeba právě navýšení z 10 kilowatt na 50 kilowatt limitu výkonu pro menší zdroje včetně solárních, kde se nemusí žádat o licenci. Domácnosti či firmy si mohou pořídit také licence na elektrárny až s pětkrát vyšším výkonem než dosud.

Dále byly obnovitelné zdroje do 50 kilowatt osvobozeny od stavebního povolení či ohlášení o umístění stavby a územního souhlasu. Obnovitelné zdroje do 100 kilowatt byly zařazeny mezi jednoduché stavby, u kterých platí kratší povolovací lhůty ve stavebním řízení, a velké výrobny OZE nad 1 megawattu byly zařazeny mezi vyhrazené stavby, které bude posuzovat speciální stavební úřad. Byla schválena také pravidla pro komunitní energetiku, energetická společenství a sdílení energie vyrobené z OZE a já pevně doufám, že se mi zítra konečně podaří otevřít první čtení zákona lex OZE III nebo novely zákona, což už bude osmá nebo devátá novela, která se bude týkat akumulace, agregace a flexibility, což je další důležitý krok pro některé další kroky, i třeba ve vztahu k Evropské unii, protože tím vlastně vymažeme ty nesplněné domácí úkoly, které měly být dávno splněny.

Současný, v současné době pro vyjednávaný návrh aktualizace Státní energetické koncepce plánuje do budoucna výrazné zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů a ty by měly do roku 2050 dosáhnout 36 až 44 % primární spotřeby. Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů by se měla v blízké budoucnosti stát jedním z pilířů zajištění dodávek elektřiny pro tuzemský trh. Platnost lex OZE III předpokládáme od 1. ledna příštího roku, a jak už jsem zmínil, bude se týkat primárně akumulace čili ukládání energie na pozdější spotřebu v elektrizační soustavě a pak agregace a flexibility a s tím rozvojem obnovitelných zdrojů samozřejmě otázka správného energetického nebo chcete-li elektroenergetického mixu velmi úzce souvisí, zejména pokud jde o zajištění zdrojové přiměřenosti.

Vnímáme, že se nyní v mediálním prostoru objevují zmínky o relativně brzkém konci uhlí ze strany energetických společností. K tomu mi dovolte v obecné rovině poznamenat a ubezpečit vás, že v této věci podnikáme řadu kroků. Ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy, společností ČEPS, analyzujeme všechny možné scénáře a jejich dopady na elektrizační soustavu, včetně něčeho, čemu říkáme superkatastrofický scénář, který třeba zahrnuje odstávku v každé jaderné elektrárně až jednoho bloku. Komunikujeme také i s ohledem na otázku nutnosti zajištění služeb výkonové (Předsedající: Čas.) rovnováhy. (Předsedající: Pane ministře, bohužel už vám vypršel pětiminutový limit.) Já, jestli dovolíte, v té druhé části pak dokončím ty nezodpovězené otázky.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Ano. Paní poslankyně má zájem položit doplňující dotaz, takže budete mít ještě dvě minuty následně. Prosím.

 

Poslankyně Marie Pošarová: Já bych ještě k tomu chtěla dodat, že co se týče - teď jsem zaznamenala, že ohledně posilování distribuce bude třeba přes 100 miliard. Někdo tvrdí, že možná to bude i 200, takže vlastně vy to pak přenesete na spotřebitele? Nebo kdo to zaplatí? A ještě v rámci Evropské unie, jestli někdo právě na plénu tam jedná za Českou republiku, nebo ne, tu výjimku?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Já navážu tam, kde jsem přestal. Já už jsem zmínil, že teď analyzujeme otázku nutnosti služeb zajištění výkonové rovnováhy, zejména těch takzvaných nefrekvenčních služeb, které by mohly vyžadovat zachování provozu některých zdrojů. Dále připravujeme mechanismus umožňující motivaci vzniku nových, zejména tedy plynových zdrojů. V tomto směru je důležitá i notifikace provozní podpory kombinované výroby elektřiny a tepla, kde jsme již v úplném závěru a čekáme na finální schválení ze strany Evropské komise, které by mělo přijít v následujících dnech. Dílčí projekty také vznikají s využitím veřejné podpory, zejména v programu HEAT v rámci Modernizačního fondu. V rámci návrhu aktualizace Státní energetické koncepce jsme také zakotvili přípravu legislativního rámce odchodu od uhlí a nástroje umožňující tento přechod z hlediska případného zajištění zdrojové přiměřenosti.

Mluvila jste o plynu, ptala jste se na plyn, jak jsme na tom s plynem. Pokud se jedná o plynárenskou soustavu, je na možnost budoucího fungování nových plynových zdrojů včetně navýšení spotřeby velmi dobře připravena, přepravní soustava je dostatečně robustní a disponuje potřebnými kapacitami pro přepravu objemu plynu potřebného pro fungování nových plynových zdrojů. Rovněž tak jsou dostatečné kapacity tuzemských zásobníků. Zmíněné zásobníky byly před posledními dvěma zimami vždy naplněny na maximum, a mimochodem, například v současné době po skončení zimního období jsou v těchto zásobnících více než 2 miliardy kubíků, tedy jsou naplněny přibližně na 60 % jejich kapacity. A jinak mohu uvést, že v rámci nových projektů ve Spojených státech a Kataru dojde k navýšení (Předsedající: Čas.) těžebních kapacit o 250 miliard kubíků, (Předsedající: Pane ministře, mrzí mě to, ale...), tedy o 50 % víc, než tomu bylo doposud, (Předsedající: Pane ministře, musím vás už přerušit.) a to... (nesrozumitelné).

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vidím, že máte toho hodně na srdci, ale musím opravdu dodržet čas.

Nyní tedy má možnost vznést svoji interpelaci pan poslanec Kettner na nepřítomného pana ministra školství Mikuláše Beka v tématu regulace AI ve školách. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedající. Já mám dotaz ohledně umělé inteligence a jejího využití ve školách. Obávám se totiž, že by se to mohlo negativně projevit na školství jako takovém. Vezměte si Google vyhledávače, reakce dětí taková - pamětní učení, nemusím se nic naučit, protože si to takzvaně vygoogluju. S příchodem umělé inteligence hrozí ještě větší katastrofa. To znamená, že děti už nebudou muset ani myslet, cokoliv vytvářet, řeknou, že na všechno je umělá inteligence. Proto mě trošičku děsí takové nekritické nadšení z umělé inteligence, jak nám v školství pomůže. Dobře, berme to na specializovaných středních školách a na vysokých školách, ale skutečně na základních školách to beru jako velkou hrozbu pro rozvoj dětí, rozvoj jejich vnímání, jejich samostatné práce a podobně. Proto bych se chtěl pana ministra zeptat, zda kromě té nadšené podpory ve školství ministerstvo už připravuje i nějakou regulaci, především na základních školách, to znamená první a druhý stupeň základních škol tak, aby umělá inteligence nenadělala v této oblasti více škody než užitku. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je vylosován v pořadí pan poslanec Pavel Růžička, který tady ale přítomen není.

Proto se posuneme k další a to je interpelující paní poslankyně Andrea Babišová na pana ministra Síkelu ve věci stavba gigafactory - Dolní Lutyně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Paní předsedkyně, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, mám na vás prostý a jednoduchý dotaz, který budu vznášet jako poslankyně za hnutí ANO Moravskoslezského kraje, a především za oblast Karvinska a za občany oblasti Karvinska, kterých se výstavba gigafactory týká.

Pan poslanec vládní koalice Petr Letocha z hnutí STAN podal pozměňovací návrh zákona o liniových stavbách, který se týká zařazení strategického průmyslového parku v Dolní Lutyni na Karvinsku mezi strategické stavby státu, které jsou veřejně prospěšné. Proti tomuto projektu jsou už nyní tisíce lidí a dotyčná obec navíc chystá referendum. Jenom ve zkratce. Na pozemcích o rozloze 278 hektarů, což je přibližně 380 fotbalových hřišť, v Dolní Lutyni u hranic s Polskem chce stát postavit takzvanou gigafactory, tedy továrnu na výrobu baterií do elektroaut. Hovoří se o vzniku až 7 000 pracovních míst, v první fázi jich má být 1 800. Investice má hodnotu 200 miliard korun. Přípravu území pro příchod strategického zahraničního partnera už schválila vláda. Kdo by byl investorem, zatím stát tají.

Oproti stavbě jsou však obyvatelé dotyčné obce s přibližně 5 300 obyvateli. Sepsali petici, kterou již podepsalo přes 3 500 obyvatel, a spolu s obcí připravují referendum. Návrh pana poslance Letochy vzbudil obrovskou vlnu emocí. V této chvíli, když proběhlo veřejné slyšení v obci Dolní Lutyně, občané věřili, nebo respektive snažili se uklidnit tím, že kraj rozhodl o tom, že proběhne veškeré schvalovací řízení, proběhne rozhodovací řízení a občané této obce čekají na vyjádření kraje, zda bude kladné, či záporné. (Předsedající: Čas. Pan ministr určitě odpoví, ale...) Omlouvám se. Dotaz, pane ministře. Jaký je váš názor na návrh pana poslance Letochy?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Musíme dodržovat časový limit. Pan ministr však bude reagovat ve svém pětiminutovém limitu. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jozef Síkela: Snažím se ho dodržet. Na úvod mi dovolte uvést, že v případě přípravy strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni se jedná o stěžejní záměr, který by regionu a České republice přinesl nejen významné okamžité investice, které se mohou v parku usídlit, ale také rozvoj navazujících dodavatelských řetězců, ve velmi moderním odvětví s vysokou přidanou hodnotou, a také rozvoj technického vzdělávání v moderním oboru budoucnosti. Opravdu to tedy považuji za velkou příležitost.

Rád bych zdůraznil, že chápu, že projekt přináší řadu změn, zejména do života občanů v nejbližším okolí projektu. Každá změna vytváří nejistoty, které jsou spatřovány jako riziko, a tudíž nechtěné. Nicméně si dovolím tvrdit, že v případě tohoto projektu a ostatně i podobných projektů v minulosti, mluvím zde o podnikatelské zóně Kolín - Ovčáry nebo Nošovice, realita ukázala, že většina změn přinesla především příležitosti pro místní komunitu, a nikoliv negativní dopady. Chápu, že někteří občané touží po vyvolání referenda, což respektuji. Nicméně si dovolím uvést, že i nesouhlasné referendum s realizací projektu nemůže přípravu nijak zastavit, ale pouze zpomalit.

V intenzivních debatách s vedením obce Dolní Lutyně hledáme cesty, jak občanům pomoci, jejich obavy zmírnit a hledat odpovědná řešení všech aspektů projektu. Obcím proto nabízíme dohody a závazné plánovací smlouvy, aby mohly být dopady záměru případně vhodně kompenzovány. Doufáme, že jednání o referendu tyto snahy o konstruktivní jednání nezmaří. Často slyšíme obavy, že dojde k znehodnocení jejich majetku. Tady si opět dovolím obrátit se na zkušenost z minulých projektů, kdy tyto obavy byly stejné, ale v realitě se nenaplnily. Naopak, jde o velkou příležitost pro rozvoj regionu, pracovních příležitosti, příležitosti pro drobné podnikatele, rozvoj kulturního a sportovního využití v rámci podpory od investora či kraje nebo státu a zhodnocení nemovitostí. Strategický investor obvykle vytvoří nadační fond v rámci politiky dobrého souseda. pomáhá s rozvojem určitých projektů jak v obcích v bezprostředním okolí, tak v celém okresu i kraji. Například Hyundai Motor Manufacturing Czech Republic například v rámci svých nadačních fondů a politiky dobrého souseda takto podpořil kulturní, sportovní a občanské projekty v Nošovicích a okolních obcích částkami s celkovou sumou čítající miliony korun. Nejednalo se pouze o sponzorství, podpořeny byly například inovativní studentské projekty.

Cílem námi vytvořené státní a investiční rozvojové společnosti, kterou jsme za účelem přípravy těchto komplexních projektů na začátku roku zřídili, je stejný odpovědný přístup. I proto nemám obavy z následků tohoto projektu a plně podporuji poslanecké návrhy, které povedou k urychlení výstavby v České republice. Půjde například o zavedení strategických staveb a jejich urychlený proces výstavby, protože pro nás mají tyto stavby s ohledem na důležitost transformace české ekonomiky a právě Moravskoslezského kraje obdobný význam jako například stavby liniové, energetické a další.

Stejným směrem jde i Evropská unie, která žádá, aby členské státy v přípravných povolovacích procesech a dalších oblastech prioritizovaly i projekty zaměřené na průmysl pro nulové čisté emise.

Doufám, že jsem odpověděl na vaše otázky. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane ministře. Nyní se ptám paní poslankyně - ano, chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Pane ministře, děkuji za odpověď. V zásadě s vámi souhlasím, že je to strategický projekt. Vždycky je každá situace černá a zároveň i bílá. To, co někomu přinese užitek, samozřejmě pro část občanů přinese velké zklamání, pocit, že se jim sníží životní úroveň a samozřejmě komfort bydlení. Tady toto já všechno chápu. Přesto si myslím, že bychom měli dát čas těm občanům na to, aby se s těmi všemi změnami mohli nějakým způsobem ztotožnit či sžít, a právě proto si myslím, že zrovna u tohoto projektu jako pozměňovací návrh pana poslance Letochy si myslím, že prostě není vhodný, pokud chceme, aby to všechno dobře dopadlo a situace se uklidnila, protože to, co se dneska děje v Dolní Lutyni a v okolí, prostě občanskému soužití absolutně nepřispívá. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr již reagovat nechce.

Nyní tedy přistoupíme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Karel Rais na nepřítomného pana ministra dopravy Martina Kupku ve věci Oprava dálnice D1 u Brna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Vážený pane ministře, od začátku srpna minulého roku doposud probíhá oprava dálnice D1 u Brna v úseku exit 52 na Vídeň a Brno-jih u dálnice D2 na Bratislavu. Rekonstrukce mezi 194. a 196. kilometrem přináší každodenní dopravní komplikace, vytvářené kolony začínají na D1 několik kilometrů za Brnem, vytvářejí se hodinová i delší zpoždění pro běžné řidiče. Většina z nás, kteří putují na Moravu, tuto situaci zná. Sjetím z dálnice s objížďkou přes město Brno si ale nějak nepomůžete, protože v Brně je cirka asi přes dvacet uzavírek. Tvrzení, že po ukončení oprav dojde k výraznému zvýšení plynulosti, se sice hezky poslouchá, ale dnešní realita je naprosto jiná, zbytečně utracené peníze za pohonné hmoty pouhým popojíždění těchto kilometrů prakticky od Domašova až po východní část Brna, nemožnost plánování dojezdu pro cestující a tak dál.

Zajímalo by mě proto, do kdy bude oprava D1 u Brna trvat, a za druhé: v Rakousku a jinde v Evropě často vidíme, že stavební práce probíhají v nočních hodinách a o svátcích. Proč to u nás nejde také? Děkuji za odpověď.

A ještě bych dodal, že pan ministr se mně omlouval, že nemůže dneska přijít, a telefonicky mi před chvílí slíbil, že připraví písemnou odpověď. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Ano, v souladu s jednacím řádem vám pan ministr odpoví do 30 dnů.

Nyní je tedy dalším vylosovaným v pořadí pan poslanec Radek Koten, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Martina Baxu v otázce výše koncesionářských poplatků. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, já už jsem několikrát měl otázky, co se týká koncesionářských poplatků pro koncesionáře v České republice, a nyní vzhledem k tomu, že se zdražuje v podstatě všechno, zdražují se dálniční známky, budou se tedy pravděpodobně zdražovat i koncesionářské poplatky, alespoň tak nám to je předkládáno. A já bych se chtěl zeptat tedy, zda vlastně v těch multiplexech, kde jsou vysílány veřejnoprávní programy - to znamená ČT1 až ČT24, ČT:D a tak dále, ČT art, kde tedy z toho vysílání vypadl program ČT3, kde byly vysílány vesměs starší filmy nebo filmy pro pamětníky - nyní tedy v tom multiplexu běží vysílání ukrajinské televize a ukrajinského rádia. Konkrétně bylo mi sděleno některými lidmi, kteří mi psali na můj poslanecký e-mail, že vlastně jako první, když dáte automatické ladění na televizoru, naskočí právě tyto programy, ani ne ty české, nicméně ty ukrajinské a ukrajinské rádio. Chtěl jsem se tedy zeptat, kdo financuje vysílání ukrajinské televize a ukrajinského rádia v České republice, zda za to platí čeští koncesionáři, protože ten provoz není nějak laciný a někdo to skutečně musí platit, tak se vás chci zeptat touto cestou, jaké je financování, odkud je financováno tady to vysílání, zda tedy to platí koncesionáři na Ukrajině, nebo ne. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji. Na váš dotaz bude tedy odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní je další v pořadí paní poslankyně Ožanová na opět nepřítomného pana ministra spravedlnosti Pavla Blažka ve věci Oběť promluvila, proto soud zveřejnil verdikt. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. Já jsem zaregistrovala, stejně jako vy všichni, kauzy, které se zveřejnily na Novinky.cz. První článek zněl Dřevorubec roky znásilňoval nevlastní dceru, u soudu si vyskuhral podmínku. K této kauze bylo vydáno 17 článků. Nyní k samotnému dotazu. Znásilněná promluvila o svém traumatu, který byl bagatelizován soudem, proto Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že zveřejní anonymizované znění rozsudku. No, promiňte, mě to velmi překvapilo, proto mám tyto otázky. Anonymizaci rozsudku jsem si vždy představovala tak, že rozsudek nelze přiřadit ke konkrétní oběti nebo pachateli. Bylo zveřejnění rozsudku v pořádku? Protože tam ta kauza běžela a ke konkrétní kauze se zveřejnilo anonymizované znění. No, to je anonymizace tedy!

Za druhé, opravdu smí soudy takto poškozovat oběť? Dovolím si citovat část právní věty z nálezu Ústavního soudu ze dne 15. března 2005, spisová značka 1 US 367 03: "Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, to je například činnost politiků, místních i celostátních úředníků, soudců, advokátů, popřípadě kandidátů čekatelů na tyto funkce." Další věta zní: "Tyto veřejné záležitosti, respektive veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány." Za mě je tedy otázkou, zda zmíněná reakce na kritiku v médiích není v rozporu například s tímto nálezem Ústavního soudu. Soudce i politik musí snést větší míru kritiky. Není to jednoduché, ale je to správné.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Na vaši interpelaci taktéž bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Další v pořadí je vylosována paní poslankyně Dražilová Lenka, která bude interpelovat pana ministra Jurečku ve věci zkrácených úvazků. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Děkuji. Vážený pane ministře, stále více se na mě v poslanecké kanceláři obracejí lidé s otázkou, proč stát více nepodporuje zkrácené úvazky a proč aktivně neřeší neochotu zaměstnavatelů dávat lidem nad 55 let práci. Vím, že jste se na tiskové konferenci pochválil, že vaše podpora zkrácených úvazků přinesla 22 000 nových pracovních míst, což s ohledem na to, že zde máme asi 300 000 žen na rodičovské, přes 400 000 lidí v předdůchodovém věku a dalších zhruba 560 000 lidí je čerstvě v důchodu, je zde asi 1,3 milionu lidí, pro které by tato forma zaměstnávání mohla být velmi atraktivní. Pokud tedy máme na jedné straně zhruba 1,3 milionu lidí, pro které by zkrácené úvazky byly atraktivní, tak na druhé straně výsledek, že se vám podařilo vytvořit 22 000 nových pracovních míst, je sám o sobě k zamyšlení. O to víc, že řada těch nových míst nejsou ve skutečnosti nová, ale třeba i ta, která tu byla a jen využila vaši podporu. Ještě před rokem jste tipoval, že vznikne 50 až 80 tisíc těchto nových pracovních míst, což se nepodařilo, a plán jste naplnil zhruba na 27 %. Už více než rok mají zaměstnavatelé výhodnější podmínky pro zkrácené úvazky, a přesto je nenabízejí, nebo je nabízejí velmi málo a sami potvrzují, že úpravy, které novela přinesla, žádný vliv neměly. Hlavní důvody jsou podle nich nízké zvýhodnění a naopak přebujelá demokracie (byrokracie?). Chtěla bych tedy od vás slyšet, co konkrétně uděláte pro to, aby pro české zaměstnavatele bylo atraktivní zaměstnávat lidi na částečné úvazky, a jak chcete podpořit zaměstnávání lidí nad 55 let. Chtěla bych vědět, zda váš úřad má nějakou analýzu zaměstnávání lidí nad 55 let. A nakonec bych vás chtěla požádat o zaslání detailního vyhodnocení současné podpory částečných úvazků, která stála daňové poplatníky téměř miliardu korun. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Prosím o dodržování času. Nyní tedy odpoví pan ministr. Prosím.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Já velmi rád odpovím, protože když se podíváme na tu situaci, ještě před třemi lety nebyla v České republice vůbec žádná faktická podpora pro zaměstnavatele, aby nabízeli zkrácené neboli částečné úvazky. Toto se podařilo legislativně změnit a v praxi se od února loňského roku rozběhl poprvé historicky v České republice legislativní a faktický systém podpory zaměstnavatelů, aby nabízeli částečné úvazky svým zaměstnancům. My jsme to definovali pro určité vybrané skupiny - pro rodiče pečující o děti, pro lidi pečující o osobu blízkou, pro lidi po rekvalifikacích, pro studenty a samozřejmě i pro osoby 55 let plus s tím, že podíl osob s věkem nad 55 let tvoří teď zhruba 25 % všech takto podpořených osob v tomto systému. Měsíční počet osob, které jsou takto podporovány a které využívají tento zkrácený částečný úvazek, je někde mezi 80 až 100 tisíci lidmi s tím, že je tady zhruba 23 000 zaměstnavatelů, kteří nabízejí a svým zaměstnancům dávají takovýto zkrácený úvazek, když to řeknu zjednodušeně, v rozsahu 0,2 až 0,8. A když se bavíme o těch opravdu vzniklých nových místech, to je na základě statistiky, kdy se díváme, jestli ten člověk posledních 12 měsíců pracoval na trhu práce.

Určitě vám uděláme detailní rozbor, já se podívám, jestli jsme schopni třeba po devíti, po šesti měsících si opravdu říci, nakolik se ukazuje, že ten nástroj má ten smysluplný účinek a dopad. Já osobně si myslím, že to, že tady máme kolem 80 až 100 tisíc lidí, kteří jsou takto podpořeni, vůbec není malé číslo.

My samozřejmě se teď snažíme také zvětšit tu edukaci, aby toto využívaly a věděly o tom i malé a střední podniky, protože samozřejmě snadněji se takováto informace dostává do velkých firem tam, kde jsou opravdu HR oddělení, personalistika kde funguje, ale už je to samozřejmě složitější vždycky v tom přenosu informací k těm opravdu středním a malým firmám.

Já myslím, že vzhledem k tomu, že jsme někde na začátku toho příběhu, který tady píšeme čtrnáctý měsíc, tak je pořád samozřejmě prostor pro to, aby ten podíl rostl, a věřím, že on nám v České republice poroste, protože ve srovnání s Evropskou unií má Česká republika jeden z nejnižších podílů vůbec zkrácených úvazků v rámci pracovního trhu. Pro mě je velmi důležité to, že ta druhá čtvrtina takto podporovaných, (nesrozumitelné) je to 30 % za celý loňský rok, když neberu ta čísla aktuální, třeba posledního měsíce, dvou, tak jsou opravdu právě rodiče a pečující. Tady je to opravdu samozřejmě zase velmi důležité, abychom dokázali podpořit skloubení rodinného a pracovního života.

Pokud se ptáte ještě přímo na podporu lidí předdůchodového věku na pracovním trhu, teď máme před prvním čtením, doufám, že na to dojde v pátek, nový, kompletně nový návrh zákona o sociálním integračním podniku, kde právě na lidi 60+ let věku ten sociální integrační podnik pamatuje v svém nástroji, že takovéto osoby zaměstnavatel, který plní kritéria sociálního integračního podniku, může zaměstnávat a má na to určité benefity. Takže přidali jsme další nástroj, který by měl takto těmto lidem pomáhat. A pak samozřejmě ještě v důchodové reformě nástroj, který se potom už týká přímo lidí, kteří už dosáhli důchodového věku a mají nárok na starobní důchod, tam počítáme s podporou přímo těchto osob tím, že jim tam dáme zrušení odvodů pojistného 6,5 % na sociálním důchodovém pojištění tak, aby tito lidé měli další benefit v reálném čase, okamžitě, bezprostředně, měsíc poté, co jsou ekonomicky aktivní, v tom, že budou mít potom také i vyšší čistý příjem z té činnosti.

A pokud jde o celý systém podpory zkrácených úvazků, já jsem řekl, že uzavřeme celých 12 měsíců, to znamená, teď do konce tohoto poletí uděláme vyhodnocení i včetně diskuse se zaměstnavateli, jestli těch 5 % slevy na pojistném, což byla ta necelá 1 miliarda korun, jestli je pro ně dostatečně motivující, nebo není. Na druhou stranu si myslím, že z toho, co jsem slyšel, a mluvil jsem se zaměstnavateli, tak je to pro ně motivující, je to pro ně zajímavé.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, pane ministře, a to i za dodržení času. A nyní tedy paní poslankyně bude reagovat? Ano, má zájem reagovat. Prosím.

 

Poslankyně Lenka Dražilová: Já už jenom velice krátce a děkuji za to, že jste mi slíbil, že mně zašlete tu analýzu. A k těm zaměstnavatelům, otázka vyhodnocení, jak jste říkal, to, jestli je to zvýhodnění nízké, nebo ne, ale tak bych chtěla, abyste nezapomněl při tom vyhodnocení na to, že upozorňují na přebujelou byrokracii, jestli by tam třeba ještě nešlo něco zjednodušit pro ně. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Myslím, že opravdu u tohoto tématu podpory zkrácených úvazků jsem v poměrně intenzivním kontaktu se zaměstnavateli včetně svazů zaměstnavatelských. Nezaznamenal jsem výhradu, že by ten systém byl administrativně složitý, protože to celé probíhá elektronicky s Českou správou sociálního zabezpečení, včetně potom vypořádání vratky, potažmo slevy, která je zaměstnavateli poskytnuta s vyúčtováním dalšího odvodu v dalším měsíci. Klidně, pokud máte nějaký konkrétní podnět, kde někdo ještě upozorňuje na to, že by viděl prostor pro zjednodušení, já ho určitě beru, takže to velmi rádi probereme. A když jsme měli poslední prezentaci teď i na setkání s novináři, tam byli právě i kolegové přímo z firem, kteří realizují tuto formu podpory a poskytnutí tohoto benefitu svým zaměstnancům, a kvitovali, že se do toho systému zapojili. A říkám: 23 000 firem, které to využívají, není úplně málo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní teď přistoupíme k další interpelaci. Dalším interpelujícím poslancem měl být pan poslanec Síla, není však přítomen, takže interpelace propadá.

Dále měl být interpelujícím poslancem pan poslanec Marek Novák, nicméně není přítomen, interpelace propadá.

Dalším interpelujícím poslancem měl být Patrik Nacher, ani ten není přítomen, interpelace tedy propadá.

Pan poslanec Radek Koten už přítomen je a bude interpelovat naopak nepřítomnou paní ministryně Janu Černochovou ve věci Administrativní odvody a logistické souvislosti. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já bych se rád touto cestou paní ministryně obrany zeptal na některé věci, které jsme spolu komunikovali ještě v minulém volebním období na neformálních schůzkách, například s Hasičským záchranným sborem, ale vlastně nyní nastala ta doba nebo dozrála do takového stavu, že se o tom začalo veřejně hovořit. Vzhledem k tomu, že branná povinnost v České republice nikdy nebyla zrušena, tak my jsme se tehdy bavili, jakým způsobem by bylo možné v případě nějaké krize nějakým způsobem mobilizovat anebo vycvičit brance, u kterých tedy branná povinnost nikdy neskončila, co se týká zákonné povinnosti. V současné době se tedy hovoří o takzvané výběrové mobilizaci nebo o mobilizaci, nicméně ten výcvik není zatím nijak vyřešen, není k tomu žádná logistika. Budovy, které měla Armáda České republiky, mnohdy ani neexistují, stojí na tom nějaká logistická centra nebo jiný typ budov. A mě by tedy zajímalo, jakým způsobem by v případě konfliktu se dala zvládnout mobilizace branců a jakým způsobem a kde by probíhal výcvik, protože prohlášení jak náčelníka Generálního štábu, že se musíme připravit na dlouhý konflikt se silným nepřítelem, tak to už nevyvolává v lidech příliš důvěry, eskalace napětí na Ukrajině i na Blízkém východě je také poměrně velká. A vzhledem k tomu, že to máte v gesci, tak byste měli mít připraveny nějaké plány pro to, jak a kde to udělat. Děkuji za odpovědi.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Na vaši interpelaci tedy bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno do 30 dnů písemně.

Nyní už vidím paní poslankyni Zuzanu Ožanovou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Blažka ve věci porušování zákona soudcem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedkyně. V tisku tento týden na Seznam Zprávy se objevil článek týkající se soudce zlínské pobočky Krajského soudu v Brně. Soudce měl v rozporu se zákonem nabývat nemovitý majetek v exekučních dražbách. Můj dotaz zní, zda se tímto případem bude zabývat Ministerstvo spravedlnosti. Soudce měl mimo jiné uvést, že zákonů je tolik, že málokterý právník zná všechny zákony i ze své oblasti. Jak se staví ministerstvo k otázce poučení soudců, k jejich omezením vyplývajícím z jejich postavení soudce? Je nutné každého soudce poučit? Nebo se má za to, že soudce sám by si měl být vědom své zodpovědnosti za své jednání a sám se zabývat tím, zda svým jednáním neporušuje zákony České republiky?

Jenom na okraj bych chtěla uvést, že svým způsobem tato interpelace souvisí s interpelací, kterou jsem podala před cca deseti minutami. Jedná se bohužel opět o Krajský soud v Brně, který, jak už jsem předchozí interpelaci uváděla, viktimizoval oběť zveřejněním údajně anonymizovaného rozsudku. Nyní opět člověk, soudce stejného soudu, nepostupuje v souladu se zákony České republiky. Děkuji předem za odpověď panu ministrovi.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Pan ministr bude reagovat v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní již bude interpelovat pan poslanec Lang pana ministra Rakušana ve věci Změna zákona o služebním poměru - výsluhy policistů. Prosím, máte slova.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Pane ministře vnitra, chtěl jsem vás interpelovat ve věci, kdy se na mě obrací celá řada příslušníků bezpečnostních sborů, zejména policistů. Týká se to novely zákona o služebním poměru č. 361/2003 Sb. Pro ilustraci, tento zákon byl mnohokrát od svého vzniku již novelizován, je to více jak 27 různých novel. Jedná se mi o to, že v současné době vlastně je nějaká pracovní skupina v rámci gescí Ministerstva vnitra. My bohužel nejsme účastni toho jako opozice - já jsem si to ještě ověřoval u SPD, jestli třeba kolega tam není přizvaný. Takže se chci zeptat na určité věci, které se týkají zejména výsluhových nároků policistů, protože na pracovním trhu - dneska víme všichni, ať budete vy ministr vnitra, nebo bude ministr vnitra někdo jiný, musíme samozřejmě obnovovat policejní sbor - na pracovním trhu v České republice, kdy potřebujeme zdravé, mladé lidi, netrestané, kteří jsou ochotni sloužit této vlasti v policejním sboru, tak je nedostatek těchto lidí. A samozřejmě, když potom ti lidé se propracují k nějaké výsluhové náležitosti, není úplně dobře, aby byli znejistěni a přepočítávali si to.

Já jsem se vás tady během těch dvou a půl let několikrát dotazoval - je pravda, že vy jste mi i na kameru tady řekl, že nepočítáte s tím, že by mělo dojít k nějaké změně výsluhových záležitostí, ale tady bylo řečeno mnoho věcí, které potom byly v reálu trošičku jinak, tak bych se chtěl ujistit o této věci. A samozřejmě, i poměr policistů, kteří jsou déle sloužící, a tedy již mají výsluhové náležitosti, je dneska v poměru přibližně 60 : 40, jak se nám ten poměr začne pomaličku přesouvat, tak bych se opravdu nechtěl dočkat toho, aby se měnily třeba i nějaké výsluhové náležitosti.

Ještě potom položím doplňující otázku. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, vaším prostřednictvím, vážený pane poslanče, na slovech, která jsem tady řekl, trvám, a za další bych chtěl vysvětlit složení té skupiny. To není žádná politická skupina. V té pracovní skupině jsou zástupci jednotlivých složek, které spadají pod zákon o služebním poměru. Je to jejich pracovní skupina. Ano, samozřejmě tam jsou přítomni úředníci Ministerstva vnitra, ale to ani není skupina, kde by zasedali politici z koaličních stran, nějaký formát K5, K10, K15. Vůbec takhle to nefunguje. Je to ryze odborná příprava zákona a to vypořádání také odborně funguje.

Já jsem měl s největšími odborovými organizacemi těchto organizací relativně nedávno schůzku. Tam jsme se shodli i na tom, že dokonce i v jejich případě, a jedna z těch organizací se za to veřejně omluvila i na svých stránkách, došlo k nedorozumění, a jim jsou zasílány tyto materiály k připomínkování. Vyřešili jsme si to osobně a oni sami uznali, že jejich první informace nebyla správná, omluvili se za to. Takže mají i odborové organizace dokonce možnost být přítomny a zapojeny do vypořádávání připomínkového řízení. Dokonce jsme na jejich žádost - na jejich žádost! - prodloužili lhůtu, byť my jako vnitro jsme připraveni, oni žádali více času na prostudování, na případné podání připomínek. Ve všem tom jsme vyhověli.

Tato právní úprava, kterou budu za vnitro dávat, neupravuje samotný nárok na odchodné a výsluhový příspěvek a podle tohoto návrhu zůstává jejich výše stejná, jako je nyní. To jsem tady řekl několikrát a opakuji to tady i teď. Několikrát jsem tuto informaci posílal skrze nejrůznější kanály do policejních, hasičských sborů. Teď to nemyslím špatně na policisty, vždycky jim s humorem říkám, že policejní sbory jsou ukázněné, ale ještě jsem nezažil těleso, kde by se nějaká řekněme fáma šířila rychleji. Proto tuhle informaci opakovaně při jednání s odbory stále vysílám do éteru.

Změna, která tam je navrhována - pokud by vás zajímala, my o tom budeme diskutovat - je, že příslušník, který byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, opakuji, úmyslný trestný čin, nebude mít nárok na výsluhový příspěvek, neměl by takový vůbec vzniknout. Myslím si, že veřejnost tyhle případy vnímá s velkou nevolí, a na tom se shodují podle mých informací i jednotlivé sbory, které spadají pod zákon o služebním poměru.

Modernizuje se ustanovení o procesním vyřizování žádosti o valorizaci výsluhového příspěvku, souběhu s důchody, informační povinnost příjemce, srážkách z výsluhových nároků i výplatě výsluhových nároků. Rozhodování bude jednodušší a rychlejší, ale příslušníci budou mít stále stejné možnosti ochrany svých práv. Opět zdůrazňuji, v tom daném návrhu se nejedná o celkovou sumu výsluhových náležitostí.

Samozřejmě že to je teď stav, který tady je, to je stav za mého ministrování. A vy jistě sám víte, že člověk nemůže nikdy predikovat, co nastane, ať tam bude sedět kdokoliv. Já jsem tohle přislíbil a tenhle příslib jsem dodržel.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec chce reagovat, jak avizoval. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju. Pane ministře, jsem velice rád, co z vaší strany slyším. Chtěl jsem se tedy zeptat, kdy tedy bude ta novela připravena tak, abychom se k ní dostali, protože tuším, že vy jste to měli i v programovém prohlášení, abychom se tady mohli na to, abychom měli na to dostatek času, abychom se na to mohli podívat. Samozřejmě ty pracovní skupiny jsou tam různé.

A chtěl bych vás jenom požádat, abyste opravdu napřel veškeré úsilí k tomu, abyste toto více říkal do toho sboru nebo abyste to dali někam na nějaké stránky, protože opravdu tím by se předešlo tomu, že policisté jsou nějakým způsobem - a další příslušníci bezpečnostních sborů, kteří mají na to nárok - aby nebyli znejistěni, protože tím, že nás oslovují, a nejsem sám, kdo ty dotazy dostává, tak je v tom částečně nejasno, jo? Teď se to tady trošku vysvětlilo a doufám tedy, že to bude platit. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr bude reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Znovu, já tuhle informaci říkám kontinuálně, chápu, že se objevují nejrůznější informace, a chápu, že je potřeba ji stále opakovat. Ani nemám pocit, že bych to snad nedělal.

Připomínkové řízení - jestli si teď správně pamatuji, pane poslanče, když tak vám to ještě potvrdím písemně - pokud se nepletu, bylo prodlouženo někdy do poloviny května, ale přesné datum vám ještě řeknu. Až tohle bude vypořádáno, tak se samozřejmě zákon dostane do řádného procesu, dá se do systému, nahraje se, pak se stává zcela transparentním a budou se všichni moci přesvědčit, co v něm je a co v něm není. Ale od začátku i ze strany vedení sboru je toto prezentováno jako novela, která má vést ke zlepšení některých technických věcí, které tam jsou. Sám jste správně řekl, prostřednictvím paní předsedkyně, že ten zákon jako takový v mnoha věcech už ne úplně kvalitní je, doba se vyvíjí. Ale tenhle základ se tady nemění, znovu jsem to řekl i na jednání s odborovými organizacemi. To je návrh Ministerstva vnitra a já věřím tomu, že tak bude také podpořen.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi.

Nyní bychom přistoupili k další interpelaci. Nyní by měla interpelovat paní poslankyně Jana Berkovcová, nicméně není přítomna.

Přistoupíme tedy k interpelaci paní poslankyně Vladimíry Lesenské na pana ministra Jurečku, a to ve věci Konsolidační balíček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji, paní předsedkyně. Vážený pane ministře, budu tentokrát hodně krátká. Při projednávání právě takzvaného konsolidačního balíčku, tedy spíš daňového, v loňském roce - prosadili jste ho a schválili jste ho převahou pětikoalice, jestli se dobře pamatuju - jste vy načetl novelizaci zákona č. 346/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích. Pokud to byl někdo jiný, tak se omlouvám. Dle mého je to úžasný přílepek, no, budiž, s konsolidací veřejných finančních prostředků podle mého změna statutu těchto institucí úplně nic společného nemá.

V letošním roce, vlastně jsme ve čtvrtině roku, v podstatě běží opatření z inkriminovaného balíčku, jsou platná a účinná, a můj dotaz je takový: Tím, že změna veřejných výzkumných institucí byla víceméně schovaná v balíčku, proč jste ji vlastně načítal? A co s těmi výzkumáky zamýšlíte?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne nebo podvečer ještě jednou, paní předsedkyně.

Vážená paní kolegyně, myslím, že ten dotaz vlastně upozorňuje velmi dobře na opět jednu z dlouhodobě neřešených problematik, kterou v České republice máme. Já jsem měl možnost za dobu, kdy jsem působil ve dvou vládách, mít pod sebou, počítám-li správně, celkem devět vévéíček, vědecko-výzkumných institucí, které byly přímo a jsou zřizovány ministerstvy, ať už to bylo na Ministerstvu zemědělství, na Ministerstvu životního prostředí nebo na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Moje zkušenost je taková, že v této oblasti zdaleka nemůžeme říct, že by stát využil všechny pozitivní efektivní nástroje k tomu, aby ty instituce fungovaly co nejvíce efektivně, dokázaly snížit své běžné provozní náklady a zároveň posílit svůj vědecký výkon.

Když jsme připravovali tento návrh, soubor celé řady zákonů, kdy tím nosným cílem bylo hledat efektivní, smysluplné úspory na straně státu, tak jsem byl jedním z těch, který přišel i s tou iniciativou, abychom se právě zabývali otázkou v. v. i., které zřizují jednotlivá ministerstva. Nebyl to návrh, který by byl doplňován pozměňovacím návrhem, byl to návrh, který byl od začátku součástí toho balíčku.

Obecně se kloním k tomu, ať už v agendě svého rezortu, nebo o tom mluvím třeba se svými kolegy z KDU, kteří spravují rezorty Ministerstva zemědělství či Ministerstva životního prostředí, abychom se podívali na to, jak ty v. v. i. fungují, protože u některých z nich máme třeba velmi blízké činnosti nebo třeba některé z nich fungují dokonce i v rámci společných prostor, společných areálů a podobně, a hledali cestu, jak i s využitím tohoto zákona udělat kroky, které povedou ke snížení nákladů státu a ke zvýšení výkonu těch institucí.

Pokud mám mluvit za Ministerstvo práce a sociálních věcí, za které teď budu odpovídat, tak ano, velmi vážně uvažuji o tom, že bychom tyto dvě vědecko-výzkumné instituce, ať už je to VÚBP, nebo VÚPS - Výzkumný ústav bezpečnosti práce či Výzkumný ústav práce a sociálních věcí - abychom zvážili kroky, které by vedly k tomu, že by tady mohla být jedna silná rezortní vědecko-výzkumná instituce, která by dokázala mít třeba nižší náklady u některých činností, ať už jde o management jako takový a takové ty základní činnosti, které jsou v zásadě dané jako fixní náklady v takovýchto institucích, typu otázka správy mezd, právní a tak dále, což netvrdím, že jsou nějaké horentní úspory, ale jsou a mohou znamenat nějakou úsporu peněz daňového poplatníka, ale zároveň místo dvou řekněme spíše malých v. v. i. mít tady jedno silné v. v. i. jak pro potřeby rezortu, tak pro potřeby odborných institucí, firemních institucí a firemní klientely s ambicí, abychom byli schopni rozšířit rozsah činností, protože co mně na mém rezortu opravdu dlouhodobě chybí, je větší potenciál a větší kapacita, ať už v rámci vědy a výzkumu, nebo i plnění ad hoc operativních úkolů. Když to srovnám třeba s Ministerstvem zemědělství, tak tam v. v. i. mají dneska v součtu zhruba přes nějakých tisíc lidí a na MPSV nemáme ani dvě stovky lidí, a to děláme agendu, která má obrovské dopady na kvalitu života obyvatel České republiky, obrovské rozpočtové dopady.

Chtěl bych tedy opravdu budovat vědecko-výzkumnou entitu, která bude mít podobnou kapacitu, podobné renomé, jako to mají podobné výzkumáky u mých adekvátních ministerstev v zahraničí, kde je tam výkon toho výzkumu i té operativy větší nejenom pro potřeby státu, ale výrazně větší pro potřeby právě vysokých škol, jiných veřejných institucí, včetně privátního sektoru, který si potom u takovýchto výzkumáků objednává celou škálu činností, za které je připraven také platit na komerční bázi. Tolik asi k vašemu dotazu a k tomu záměru a využití těch nástrojů, které nám přinesla tato novelizace. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má zájem reagovat nebo vznést doplňující dotaz. Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Ano, vy jste, pane ministře, zmiňoval, že součástí konsolidačního balíčku byl tento zákon od prvopočátku. Ano, v prvním čtení bylo konstatováno, že se bude měnit fond FKSP, nikoliv to, že se bude měnit organizační struktura těchto institucí. Nicméně kdysi, když jsem tady už jednou fungovala ve Sněmovně, vím, že pod jedním z těch výzkumáků, který teď vlastně řídíte, je laboratoř. Jestli se nepletu - teď mě můžete opravit - tak podle mého má vyloženě evropskou akreditaci, a doufám, že tu laboratoř nehodláte privatizovat.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Samozřejmě, jasně tady chci deklarovat, že pokud jde o rozsah činností obou těch institucí, které spadají dnes pod MPSV, rozhodně nemám ambici redukovat jakoukoliv složku té činnosti. Naopak jsem v situaci, kdy bych dneska i potřeboval daleko větší servis. Pokud jde o možnost certifikovat, která byla klíčová třeba i v době covidu, ta si myslím, že je opravdu unikátní. Rozhodně nepočítáme s tím, že bychom tuto činnost měli nějak omezovat. Ona je navíc řekněme i z hlediska finančního docela zajímavá, takže tady rozhodně žádné tupé škrty nelze očekávat.

Znovu jenom poukazuji na to, že prostě chci, abychom tady měli pro potřeby tak klíčového rezortu, jako MPSV je, pro jeho rozhodování v rámci mnoha agend, opravdu relevantní, kvalitní podklady, které, upřímně říkám, dneska v některých situacích tady chybí nebo nejsou v tak rychlém čase k dodání, abychom mohli třeba v některých případech operativně rozhodovat opravdu na základě nejrelevantnějších, nejkvalitnějších dat. To není problém jenom tohoto volebního období, to je opravdu problém dlouhodobý.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji panu ministrovi. Nyní bychom měli přistoupit k interpelaci paní poslankyně Babišové, která není přítomna, takže její interpelace propadá.

Následuje pan poslanec Mašek, který opět není přítomen, takže jeho interpelace propadá.

Pan poslanec Kettner přítomen je a bude interpelovat paní ministryni Černochovou, která přítomna není, ve věci Leopardy bez zázemí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Nepřítomná paní ministryně, mám dotaz. Už delší dobu mám pocit, že náš stát nemá připravené koncepce prakticky na nic, že to jsou takové výstřely do tmy, viz F-35 bez zázemí. Zaujal mě článek v novinách, který mluví o tom, že ženijní vojsko je v katastrofálním stavu, a jak jsem zjistil, tak tanky Leopard, které mají mnohem větší váhu, než tanky doposud používané... Doposud jsem si myslel, že tyto tanky mají problémy pouze s klasickými pevnými mosty, teď jsem zjistil, že bohužel ani u ženijního vojska, ani naše pontonové mosty nejsou na tyto tanky vůbec připraveny a vůbec stavěny.

Tak bych se chtěl zeptat, když se připravují takto velké nákupy, které jsou na hodně dlouhé období přesahující rámec jednoho volebního období, jestli vůbec na ministerstvu existují nějaké odborné ucelené koncepce, které každý takový nákup promyslí do posledního detailu právě i na základě zázemí, nebo skutečně to jsou jenom velmi výnosné obchody, které jdou do zahraničí. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Paní ministryně odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů písemně.

Nyní by měla následovat interpelace pana poslance Růžičky, který není přítomen, takže jeho interpelace propadá.

Následuje paní poslankyně Dražilová, která taktéž není přítomna, takže její interpelace propadá.

Dále je zde vylosován pan poslanec Igor Hendrych, taktéž nepřítomen, jeho interpelace propadá.

Paní poslankyně Štefanová Iveta je nepřítomna, její interpelace taktéž propadá.

Následuje opět pan poslanec Hendrych, který, jak jsme konstatovali, není přítomen, takže jeho interpelace propadá.

Pan poslanec Koten není přítomen, jeho interpelace taktéž propadá.

Už se chystá paní poslankyně Ožanová, která přítomna je a bude ve věci Kamarádi na Ministerstvu životního prostředí interpelovat pana ministra Hladíka, který je omluven. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní předsedkyně. 27. února loňského roku jsem zaregistrovala na iDNES článek: "Plat 70 000 i bez vzdělání. Hladíkův člověk má na ministerstvu místo ředitele." Jen připomínám, nebyl jste tehdy ministrem, a přesto jste měl zajistit svému bývalému vedoucímu vašeho sekretariátu na magistrátu, panu Bc. Martinu Polívkovi, místo ředitele odboru komunikace, přestože taková pozice do té doby na ministerstvu neexistovala. Na stránkách ministerstva jsem dnes zjistila, že pan Bc. Polívka je stále ředitelem odboru. Pokud je mi známo, ředitelé odboru mají minimálně 13. platovou třídu a podmínkou je vzdělání v magisterském studijním programu. Titul bakalář neznamená absolvování magisterského programu, pokud se tedy něco nezměnilo.

Chtěla bych vědět, kolik mělo ministerstvo zaměstnanců před nástupem Bc. Martina Polívky, po jeho nástupu a zda pro něj skutečně bylo vytvořeno ředitelské místo? Počty mám na mysli počet obsazených míst, celkový počet tabulkových míst před a po této akci. Předem děkuji za odpověď.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů písemně.

Nyní by měla následovat interpelace pana poslance Maška, který není přítomen, takže jeho interpelace propadá, stejně tak jako interpelace pana poslance Růžičky, který taktéž není přítomen.

Ale přítomen je pan poslanec Lang, který bude interpelovat taktéž přítomného pana ministra Rakušana, a to ve věci Detenční zařízení v ČR - počty, kapacity. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Musím říct na úvod, že jsem rád, protože jsem netušil, že deset kolegů nebude. Děkuji i panu ministrovi, který opravdu chodí na interpelace, abych byl korektní.

Pane ministře, moje otázka zní opět k vízovému migračnímu paktu. Můžeme se tady střetávat politicky, ale říkali jsme, že to má i nějaké praktické dopady do výkonu. Implementační doba je dvouletá, máme na to dva roky, já jsem to říkal tady tuším asi tři dny zpátky, a tentokrát moje otázka je taková záludná. V případě, že někdo na té vnější schengenské hranici v České republice požádá o azyl - vy jste říkal, samozřejmě, že spíš budou dotčené státy na tom vnějším prstenci, ale může se stát, u nás máme vnější schengenskou hranici třeba na Ruzyni, někdo tam přiletí a řekne: Azyl. My potřebujeme detenční zařízení pro tyto lidi. Česká republika má čtyři detenční zařízení, kdy ve své podstatě ani jedno není tady bezprostředně v okolí Prahy. Máme tady Balkovou, potom máme Vyšní Lhoty, Bělou-Jezovou a Zastávku u Brna, takže všechno je to poměrně daleko.

Moje otázka zní - a zaznělo to i na semináři na Ministerstvu vnitra v pondělí, kdy vlastně jak z OAMPu, tak z Cizinecké policie zaznělo, že by bylo třeba - abychom už s předstihem mohli právě implementovat všechny ty věci, byli jsme na to připravení, a tam jsou i moje dotazy na kapacity, na ty lidi a podobně - vybudovat nějaký objekt tady v Praze, protože převážet ty lidi někam daleko do Plzeňského kraje není úplně rentabilní. Tak se chci zeptat, jestli se s tímto počítá, protože kapacita 1 000 míst, která dneska je - a pravdou je, co jste řekl vy, že máme dneska těch azylantů tady nižší stovky, třeba 120, 150 lidí, ale může se to změnit, nevíme, jaká ta situace nastane - tak jestli se počítá s vybudováním nějakého objektu tady v teritoriu Prahy, protože opravdu Ruzyně je největší naše letiště s největším mezinárodním provozem, a já sám vím ze svého původního povolání, že největší záchyty jsme měli právě na Ruzyni, takže ten problém zcela jistě nastane a byl bych rád, abychom se odborně na toto připravili. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za dodržení času. Pan ministr přichází k reakci. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, vážená paní předsedkyně. My jsme s panem poslancem ve shodném úžasu z toho, že na 49. interpelaci ještě došlo, ale aparát Ministerstva vnitra je prediktivní, připravený, nicméně na záludné otázky pana kolegy Langa nemůže být nikdy připravený zcela.

Já se tady jenom zastavím ještě u těch kapacit, jak to vypadá v současné době, protože to vás určitě také zajímá. Máme detenční zařízení - a to vy ze své profese víte velmi dobře - Balková, Bělá-Jezová, Vyšní Lhoty. Kapacitně Balková má kapacitu v současné době 174, přičemž obsazenost je 53, Bělá-Jezová má kapacitu - a tam jsou veliké rezervy - 419, v současné době je tam pouhých 12 lidí, a ve Vyšních Lhotách máme kapacitu 450 a v současné době je to 46 lidí, kteří jsou v detenci. Pokud si ta čísla sečteme, v téhle chvíli to vychází tak, že celková kapacita detence je 1 043 míst a obsazenost je 111.

Na letišti v Praze-Ruzyni krátkodobé detenční zařízení existuje už v současné době. My samozřejmě plánujeme, že by tady - protože máte pravdu, že to je a může být ten první stát, kde se někdo ocitne, byť to nebývá ta nejobvyklejší trasa, ale ano, uznávám, stává se - tak chceme i tady to detenční zařízení rozšiřovat zatím v nějakých stávajících kapacitách a prediktivně. Pokud ten pakt v nějakém dopadu začne platit za dva roky, samozřejmě chceme vyhledávat kapacity i v hlavním městě Praze, které by za takovým účelem byly zřízeny. Nicméně já si skutečně nemyslím, že by byl nápor na ty státy, které neleží na okraji, které neleží na vnější hranici, při typu migrace, která je, že jsou to většinou opravdu ilegálové, kteří si nesednou do letadla a nepřiletí, že jsou to opravdu lidé, kteří se v drtivé většině pokoušejí překonat nějakým způsobem zelenou hranici. Víme, že proud z balkánské trasy vede přes Maďarsko, vy i já jsme viděli, jak tam to reálně vypadá, to jsou lidé, kteří se tam plíží křovinami a snaží se překonat velmi nápaditými způsoby plot, který tam je. Tohle je většinou to, co nás tady potkává. Ale ano, já uznávám, že připravenost i v hlavním městě Praze na letišti je, detenční zařízení tam funguje pro krátkodobou detenci, zatím jeho kapacity stačí a určitě uvažujeme o jeho rozšíření.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan poslanec chce reagovat a dotázat se dále. Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji. Tím, že nás je tady takhle pět a půl jak do mariáše, tak pane ministře, já se tady jenom snažím - a myslím si, že tady nejsme v nějaké při - domýšlet, co vlastně ve své podstatě schválený migrační pakt může predikovat. Sám jste to tady řekl, prostě nějaká predikce je třeba, a já nevím, jak to dopadne s těmi azylanty nebo žadateli o azyl v případě, že třeba Německo, které dneska zjistilo, proč se jim to tam nejvíc hrne, protože tam mají ty štědré sociální dávky - vy jste to dneska v tom projevu řekl a měli jsme to i na bezpečnostním výboru - které se omezují, takže jestliže v západní Evropě klesne ta nabídka, nebude to pro ně tak zajímavé, tak atraktivní, byť tam pořád zůstávají ty diaspory, zůstávají tam ty komunity, kam ti lidé směřují, protože oni žijou takovým tím životem spíš rodinným, že jdou za příbuznými, tak nám se opravdu může stát, že se nám ty počty tady zvýší. Znám ty počty, že jsou zatím nízké, ale prostě to tak je. Je to prevence. I kdyby to nebyl nikdo, musíme tyto síly držet.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Já tady skutečně ve sporu nejsem a samozřejmě je potřeba se podívat na všechny možné dopady, kde v tom sporu trochu jsme, ale už se k tomu teď asi nechci vracet, ani není čas a vím, že je to nefér, protože nemáte možnost další reakce, tak to nechme na nějakou jinou platformu, na diskusi, kde si ty názory můžeme déle vyměňovat.

V čem se určitě neshodneme, je to, že migrační pakt současnou situaci zhorší. Já naopak říkám, že ten stav, který je teď, je výrazně krizový. Podívejme se na Rakousko, podívejme se na 100 000 žadatelů o azyl, podívejme se na to, že mezi sebou státy zavírají hranice, Německo má kontroly na všech hranicích, které si umíme představit, se Švýcarskem, Rakouskem, s námi, s Polskem, to je prostě situace neutěšeného stavu bez pravidel, který tady teď panuje. Migrační pakt je nějakým základem, který přece jenom stanoví přísnější detence na vnějších hranicích, rychlejší návraty, ale jak jsme se doufám i shodli - jestli na něčem, tak že musí tady být nové koncepty. A ty nové koncepty jediné, které budou pomáhat, je spolupráce se třetími zeměmi, spolupráce s třetími bezpečnými zeměmi s tím, aby azylové řízení, pokud k němu vůbec dojde, nebo i návratové řízení probíhalo pokud možno mimo hranice Evropské unie. A tady si myslím, že dokonce máme shodu, a na tom bychom měli jako Evropa pracovat v nových konceptech jako takových.

Takže ano, připravenost ano, rozšíření detenčního pracoviště v Praze v rámci letiště určitě ano a souhlasím s vámi, připravenost na to také, zároveň ovšem nestrašit. Ta vytíženost teď vysoká není, je nižší, než byla v loňském roce, a opravdu si nemyslím, že ten pakt něco zhorší - právě naopak.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Padesátou interpelaci měl mít pan poslanec Nacher, který není přítomen, proto interpelace propadá.

Paní poslankyně Berkovcová Jana taktéž není přítomna, proto taktéž interpelace propadá.

Nicméně je tady přítomen pan poslanec Kettner, který má dnes smůlu, protože ani pan ministr Bek není přítomen, na kterého má další svou interpelaci, ale může ji přednést, samozřejmě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Na pana nepřítomného pana ministra, co se týká úprav RVP v dějepise. V naší společné debatě jste to, že by se LGBTQ+ komunita, že by se mělo vyučovat na základních školách, konkrétně se tady jedná o dějepis. Protože jste to, pane ministře, podpořil, mám ale druhou otázku. Zároveň se na základních školách učí přírodověda, biologie, kde na rozdíl od LGBTQ+ komunity, kde máme 155 a více pohlaví, v biologii se učí o dvou pohlavích, takže tady je jednoznačný rozpor, a jestli si to vůbec uvědomujete? Budeme tedy předělávat i hodiny biologie? Budou učitelé biologie učit o 155 dalších pohlavích? Já jenom očekávám, kdy v hodinách zeměpisu budeme dělat také úpravy a začneme učit o tom, že Země za určitých okolností může být i placatá. Takže tady mám dotaz, jak to pan ministr vidí s tou výukou x pohlaví v hodinách biologie. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní by měla interpelovat paní poslankyně Babišová, nicméně je nepřítomna, její interpelace propadá.

Pan poslanec Růžička je taktéž nepřítomen, jeho interpelace propadá, stejně jako pan poslanec Mašek, kterého interpelace propadá.

Proto poprosím znovu pana poslance Kettnera, který opět bude interpelovat nepřítomného ministra školství Beka, a to tentokrát ve věci Nedostatek dětských psychologů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. To jsem tady opravdu nečekal, že budu tak plodný dneska. Já mám na pana ministra dotaz, protože samozřejmě víme, že psychické problémy v mladé generaci narůstají - čím je to způsobené? Já si myslím, že vím, čím to je, ale to tady nebudu teď momentálně v této interpelaci rozmazávat. Spíš se zaměřím na nedostatek psychologů. Když jsem se ptal odborníků z oboru, mám mezi nimi i známé, tak ti mi říkali, že právě studium dětské psychologie je velice náročné. Po klasickém studiu se musí pokračovat ve studiu, čili je to náročné jak finančně, tak délkou studia, a to je důvod, proč to málokdo chce studovat, a nedostatek těchto specialistů se bude nadále prohlubovat. Proto mám dotaz na pana ministra, zda by nestálo za to, nebo jestli už se to tak neděje na Ministerstvu školství, zda neuvažují o nějakých změnách, úpravách a zjednodušeních na lékařských fakultách, kde se psychologie vyučuje, aby se zvýšil počet zájemců o toto studium, a tím pádem se zvýšilo i množství těchto specialistů, kteří potom eventuálně mohou pomáhat dětem ve školách. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. I na tuto vaši interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní tedy asi zřejmě dnes již poslední interpelace, a to pana poslance Langa na pana ministra Rakušana ve věci Ukrajinští muži v ČR - alkohol, problémové chování. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já jsem poslanec zvolený za Plzeňský kraj. V Plzeňském kraji jsme třetí největší oblastí, která je zatížena příchozími z Ukrajiny v rámci víz dočasné ochrany. Máme tam i průmyslové zóny, to znamená, měli jsme už řadu pracovníků i před vypuknutím rusko-ukrajinského válečného konfliktu a samozřejmě vždycky nějaké problémy s tou komunitou byly.

Já jsem byl vyzván, voliči mi píšou u nás, protože my, pane ministře, opravdu máme, začínáme mít velký problém, a to je s alkoholem při řízení motorových vozidel v Plzni, kdy vlastně není týdne, abychom neměli několik z pátku do neděle opilých řidičů původem z Ukrajiny, kteří opravdu mají ne půl promile, ale oni mají 2,5, 3, 3,5 promile. Jsou tam nehody, kde už jsou i nějaká zranění, většinou tedy zničí ta auta zatím, ale byly tam už i nějaké střety. Já vím, že vy mi budete argumentovat samozřejmě, co můžete mít připraveno na svých stránkách, že trestná činnost Ukrajinců je přiměřená, i na to, že jich sem přišlo 570 000, tak ta komunita není příliš veliká. Je to i otázka těch mužů, kdy vlastně dneska vidíme, že Ukrajina sama mobilizuje, shání vojáky. Samopal sám nevystřelí, raketa se sama neodpálí, prostě ten Rus se sám nezatlačí zpátky za hranice Ukrajiny. Je to trošičku problém. Já nevím, co mám říci svým voličům, protože oni se ptají, proč toto tady v nějaké míře tolerujeme, byť neříkám, že by to nebylo řešeno. Samozřejmě ti lidé si nesou následky svého jednání, dostávají zákazy pobytu, i součást toho může být samozřejmě, že potom po ukončení toho konfliktu budou transportováni pryč. Ale je to taková věc, která mě trápí, a úplně nevím, jak do toho. Prostě je to trošičku v našem regionu problém a já jsem považoval za nutné to tady zvednout a zeptat se, jaký na to máte třeba vy názor. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr chce - nebo bude tedy reagovat na váš dotaz. (Pobavení.) Nebudu předjímat, zda chce anebo nechce, ale už je taková uvolněná večerní atmosféra poslední interpelace. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, paní předsedkyně. To sloveso nebudu komentovat, jestli chci, nebo nechci, ale vyšlo na nás, a tady jsem viděl i u pana poslance Langa, že jsme na tom stejně. K 57. interpelaci on neměl přípravu a já už ji nemám také, takže teď si můžeme popovídat tak, jak si o tom myslíme, že se na tuhle situaci dá reagovat.

Za prvé, já jsem měl bilaterální jednání s ministrem vnitra Ukrajiny a měl jsem teď jednání i se šéfem protikorupční policie Ukrajiny, což bylo velmi zajímavé, protože jsem je samozřejmě upozorňoval na to, že příchod mužů sem je porušování nějaké jejich legislativy, a upozornil jsem je na to, aby v rámci kapacit, které jsou v době válečného stavu ze strany ukrajinské policie určitě omezené, se na tohle zaměřili, aby se na oblast Zakarpatí opravdu zaměřili, a že je to něco, co my můžeme jen těžko legislativně postihovat, což ani mezinárodní právní úmluvy nedovolují, ale je to určitě něco, co může finálně škodit samotné Ukrajině. Takže ta jednání se v tomhle smyslu určitě vedou a samozřejmě, pokud je to spojeno s nějakou korupcí typu převaděčství a podobně, tak se na tom - a tady nemůžu být podrobnější - podílejí i naše orgány, které samozřejmě s těmi ukrajinskými blízce spolupracují. Takže tohle určitě není jednoduchá věc.

To, že ti lidé, kteří si třeba prošli nějakým válečným traumatem, můžou potřebovat nějakou psychosociální pomoc, někdy i psychiatrickou péči, to je také pravda a my se na to musíme soustředit. To jsme řešili s paní zmocněnkyní pro lidská práva, že tady i v rámci nabídky nějaké pomoci, v rámci adaptačního procesu se musí myslet i na tohle. Já neumím teď odhadnout, a ta statistika asi neexistuje, jak třeba problémy s alkoholem zasahují českou komunitu ve srovnání s tou ukrajinskou. Máte pravdu v tom, že čísla kriminality - a to není nijak posunuté, vymyšlené, to není nějaká interpretace, která by měla pomoct pocitu ve společnosti, to jsou fakta - se stále pohybují na nějakých 4,2 až 4,3 % z celkového objemu kriminality. Ukrajinců tady máme více jak 5 % v celkové populaci. Liší se to určitě podle regionu a určitě v regionech, kde je ta komunita početnější, logicky i to číslo vyskakuje, ale skutečně není nikterak nadprůměrné oproti tomu, jakou trestnou činnost, v jakém rozsahu, v jakém segmentu páchají čeští obyvatelé.

Můžu, a to vám slíbím, se specificky zaměřit a dotázat se na informaci, jak to vypadá u dopravních přestupků, jak to vypadá s indikací alkoholu za volantem tady, a samozřejmě se vyžaduje přísnost. Ale sám víte, že v případě nějakých závažných trestných činů i vaší poslaneckou prací, naší kooperací s Ministerstvem vnitra jsme dali už výrazné zpřísnění v minulém zákonu lex Ukrajina VI, pokud se nepletu, kde jsme i možnost vyhoštění za nějakých jasně specifických podmínek závažného trestného činu a podobně také dali a umožnili. A tohle, pokud soud určí, samozřejmě může být aplikováno.

K nějakým dílčím zpřísněním bude docházet i v lex Ukrajina VII. Tady ale nechci být konkrétnější, protože to budeme projednávat spolu, to budeme projednávat na bezpečnostním výboru, to budeme projednávat v Poslanecké sněmovně, ale opět si myslím, že tady nebudeme narážet na žádnou výraznou neshodu.

Co vám můžu slíbit na základě téhle interpelace, zaměřit se i na statistiky, které se týkají dopravních přestupků, požití alkoholu a podobně. Tady tu odpověď nemám. Statistiku před očima nemám, ale znovu říkám, že ti lidé mnohokrát třeba potřebují i nějakou účinnou psychosociální pomoc, což pomůže ta terénní práce, doporučování, kontakty, vyhledávání a zaměření se i na segment psychického zdraví. Ale tady bych chtěl říct, že to je možná takový nedostatek nejenom v ukrajinské komunitě, to je něco, kde má resty celá naše společnost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Chci se zeptat, jestli pan poslanec má ještě zájem na stručný doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Hubert Lang: Ano, děkuju. Opravdu děkuju za to, když se na to případně, pane ministře, podíváte, případně nějaké dopravněbezpečnostní opatření se zaměří vlastně na tyto cizince. Jak jste řekl správně, máme tady 5 %, máme tady z těch 5 % příchozích je více jak 100 000 mužů. Já vůbec nerozporuju, že někdo, kdo prošel tím válečným konfliktem, může mít nějaká traumata, ale zase na druhou stranu aby to nešlo tím, že nějaká 2,5 až 3 promile potom - já bych takového člověka nechtěl potkat na silnici. Jenom prostě reaguji na to, co mi píšou naši občané, protože je to opravdu co týden tak máme dva tři problémy v Plzni, konkrétně ve městě nebo v našem kraji, kde něco takového je, a bohužel i kromě Čechů samozřejmě, protože to není jenom problém Ukrajinců, tak hodně bohužel tato ukrajinská komunita je v tom zatažena.

Takže děkuju za to, že případně kdybyste byl schopen mi třeba dodat nějakou statistiku nebo směřovat dopravní bezpečnostní akce třeba i v našem kraji (Předsedající upozorňuje na čas.), tak budu jedině rád. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Pan ministr již reagovat nebude.

Konstatuji, že jsme dnešní čas věnovaný interpelacím tímto vyčerpali, protože už je po 18. hodině, kdy dnešní jednací den má končit.

Ještě načtu došlou omluvu. Pan poslanec Síla se od 17 hodin omluvil z pracovních důvodů.

Děkuji všem ministrům i těm několika málo přítomným poslancům.

Přerušuji schůzi do zítřejší 9. hodiny ranní. Hezké odpoledne, spíše večer. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 18.02 hodin.)

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 12:57.