(pokračuje Olga Richterová)

24.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb.,
o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů
(zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 660/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede pan ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek. Prosím, ujměte se slova.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představil novelu zákona o vysokých školách. Předložená novela reaguje na programové prohlášení vlády a klade si za cíl zejména připravit reformu doktorského studia a jeho financování. Mimo jiné upravuje minimální výši měsíčního doktorského studijního příjmu studenta prezenční formy doktorského studijního programu ve výši 1,2násobku minimální mzdy. Upravuje také situaci, kdy bude docházet k souběhu studia s úvazkem, respektive s tvůrčí činností související se vznikem disertační práce. Upravuje celou řadu dalších oblastí, a to na základě zkušeností z aplikační praxe. Dochází ke komplexní úpravě v přípravě poskytovatelů zahraničního vzdělávání, zpřesňuje se úprava vnitřních předpisů soukromých vysokých škol, dochází k podpoře internacionalizace, například zrušením povinnosti stanovit poplatek za studium v cizojazyčném doktorském studijním programu nebo vyjasněním záležitostí v oblasti společného uskutečňování studijních programů. Snižuje se byrokracie pro studenty, vysoké školy i samotné ministerstvo. zavádí se nové skutkové podstaty přestupků a zpřísňuje se sankce za neoprávněné užívání vysokoškolského titulu. Nynější novela je napjatě očekávána ze strany vysokých škol, protože jim umožní další rozvoj, zejména v oblasti doktorského studia, a podporu internacionalizace.

Předem vám děkuji za podporu předloženého návrhu zákona.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji pěkně a nyní požádám, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Karel Rais. Prosím, ujměte se slova.

Poslanec Karel Rais: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení kolegové a kolegyně, v ideálním případě by bylo samozřejmě nejlepší napsat místo novely zákona z roku 1998 zákon nový, ale na to není čas.

Takže řadu věcí už řekl pan ministr, já bych se vyjádřil stručně k plusům a k minusům tady toho návrhu.

Za plus považuji to, že je řešen vztah státních orgánů a zahraničních vzdělávacích firem, protože zejména malé soukromé zahraniční vysoké školy si v legislativně nedefinovaném prostředí dělaly v uvozovkách, co chtěly a co jim vyhovovalo. Tato část je úředníky Ministerstva školství zpracována solidně a nezaznamenal jsem nějaké připomínky k této části.

Dále další důležitý krok bylo zkvalitnění procesu zvyšování přístupnosti vysokoškolského vzdělávání všem bez rozdílu. V podstatě je zde tlačeno na podporu zdravotně postižených studentů, a to si myslím, že je velmi, velmi správné. Na některých univerzitách je to rozvinuto hodně, na některých málo, tady se to standardizuje. To považuji také za plusové.

Za jisté minus považuji to, že novela se nevěnuje kvalitě vysokoškolského vzdělávání. Na jednu stranu slyšíme z programového prohlášení vlády poměrně hodně o kvalitě, tady v reálu v tom návrhu je toho málo. Možná v procesu pozměňovacích návrhů k tomu ještě něco přijde.

Považuji za pozitivní to, co se děje na univerzitách, ale je to tady legislativně zakotveno, a to je uskutečňování studijních programů v kooperaci jednotlivých fakult téže vysoké školy, prostě že ze dvou fakult anebo více fakult spolupracují učitelé na jednom studijním programu. To si myslím, že je také velmi dobré. Těch plusů bych tady pár našel ještě.

Co se týká minusů, tak mně vadí způsob zakončení, kdy v podstatě ořežeme státní závěrečné zkoušky, ořežeme zkoušky z vybraných předmětů a soustředíme se pouze na disertaci anebo tedy na závěrečnou práci. Na jednu stranu se říká, že to je prostě - příznivci tohoto hovoří o tom, že se přibližujeme Západu, ale my si vždycky ze Západu vezmeme jenom to, co je snazší. Nikdo už nehovoří třeba o studijní morálce studentů na západních univerzitách a u nás, takže to si myslím, že je tam také dost takové nedokonalé.

Z pohledu politického za výrazný nedostatek považuji to, o čem se zmiňoval pan ministr, ale samozřejmě v jiném duchu, a to je financování doktorského studia. Jestliže se podívám na RIA, na zprávu tady k tomu zákonu, v podstatě veškeré finanční náklady na plat doktoranda, který bude činit asi 23 000 korun plus minus, jde na vrub vysokých škol a není to vůbec kryté. Příští rok to znamená asi 60 milionů a pak asi 260 milionů ročně, každý rok, a toto je nekryté, tohle zůstane v podstatě, protože bude ten zákon platit od 1. září příštího roku, toto zůstane vyloženě na bedrech nové vlády, takže tato vláda vytváří mandatorní výdaje nové vládě, a to si myslím, že není moc v pořádku.

Potom je tam dál řada věcí, kdy si myslím, že není dostatečně zdůrazněna snaha o zesílení manažerské zodpovědnosti, ale hlavně také pravomocí rektora a správních rad. Problémy s odvoláváním děkanů fakult, například na Vysoké škole ekonomické, vidíme v přímém přenosu. Trvá to půl roku a nemůže za to ani tolik rektor, jako spíš je to dáno právě špatnou legislativou. Tam si myslím, že bychom měli do toho, jak se říká lidově, hrábnout.

Čili očekávám řadu pozměňovacích návrhů, na druhou stranu očekávám také spolupráci s politickými stranami navzájem, protože je tady víc odborných problémů než politických. Děkuji vám.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám jako prvního přihlášeného právě pana zpravodaje. Prosím.

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Já se nebudu opakovat v řadě věcí, co jsem říkal jako zpravodaj. Myslím si skutečně, že by bylo nejlepší napsat ten zákon znovu, ale to je bohužel nereálné, takže celý život jsem vlastně prožil od devadesátých let pořád v nějakých novelách a v nějakých dílčích úpravách.

Jak jsem říkal, za jisté minus považuji absenci diskuse o organizačním začlenění kvality do systému řízení škol, definování výstupů, které pro oddělení organizačních jednotek, které by měly - které po definování výstupu, který chtějí stakeholdeři té univerzity. V podstatě jde o to, že by se mělo rozhodnout, jestli půjdeme britskou cestou, to znamená akreditační systém přes systém validací, anebo půjdeme bruselskou cestou, to znamená v podstatě použití EFQM modelu. To si myslím, že tohle by mělo nějakým způsobem taky být výstupem tady tohoto zákona.

Pozitivním prvkem v rámci procesu zhodnocení kvality je zjednodušení procesu složení rady pro vnitřní hodnocení. Je dobře, že jediným orgánem, který navrhuje členy rady pro vnitřní hodnocení, je rektor. Ono obecně je to posílení role rektora, kdy rektor nese v podstatě zodpovědnost za vše. Mohl bych vykládat příhody ze života, ale to tady v tuto hodinu nebude nikoho zajímat, kdy zodpovídáte za věci, které by vás nenapadly, že normální člověk udělá na škole, a on je bohužel udělá, tak za to nese zodpovědnost rektor. Tam si myslím, že by taky měl mít odpovídající pravomoci, viz například v situaci, kterou vidíme na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické.

Za pozitivní, jak jsem říkal, považuji to, že lidé z různých fakult téže univerzity a institucí, které jsou spojené s univerzitou, mohou na akreditovaném studijním programu společně pracovat. To se na některých fakultách dělo, na některých ne. Teď víceméně bychom to uzákonili, takže to si myslím, že je dobře.

Co se týká státní závěrečné zkoušky, předpokládám, že se na výboru budeme taky zabývat, protože si myslím, že zúžení té státní závěrečné zkoušky, toho výstupu, jenom na obhajobu diplomové nebo disertační práce že je málo.

Ještě k těm doktorandům bych dodal to, co tady nebylo, a to je to, že vlastně doktorand dostane slušné peníze - díkybohu za to, ale v podstatě se bude věnovat jenom vědecké práci. A jestliže je to požadavek a zůstává v zákoně požadavek habilitace, na habilitaci že musí mít pedagogickou zkušenost, tak by mě zajímalo, kde v podstatě doktorand, který bude dělat jenom výzkum, získá tu pedagogickou zkušenost? To tady taky není řešeno. Čili kdo má toho doktoranda naučit? Kde se má ten doktorand naučit učit?

Jak jsem říkal, z obsahového hlediska nutno akceptovat požadavek na zesílení pravomocí rektora a vedoucích orgánů univerzity.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pane poslanče, já se vám omlouvám, ale opravdu je tady přehnaný hluk z pravé strany sálu. Poprosím, kolegyně, kolegové, zajistíme klidnější prostor pro projednávání. Prosím.

Poslanec Karel Rais: Tak já bych spíš čekal, že tady budete všichni spát, ale situace je opačná. Takže já si myslím, že (o) řadě věcí tady by se dalo kolem toho zákona poměrně hodně mluvit a vyčítat mu leccos, i když některé části skutečně je potřeba říct, že jsou připraveny solidně. Nebudu o tom víc povídat, protože prostor se asi na výboru a na podvýboru pro vysoké školy najde. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Přistoupíme k dalšímu přihlášenému, kterým je pan poslanec Jan Berki. Prosím.

Poslanec Jan Berki: Děkuji, paní předsedající. My teď povedeme krátkou disputaci mezi těmi třemi lidmi, kterých se to týká. Já jenom ve stručnosti na některé věci zareaguju.

Diskuse o těch úpravách se vedla, je rozdělena do tří částí. Tam, kde už nyní panuje nějaká řekněme shoda v terénu, což je předloženo do této novely. Co se týká kvality, tu bude řešit následující novela vysokoškolského zákona. A co se týká té úpravy kompetencí, na tom shoda prostě nepanuje ani v terénu, tudíž v tuto chvíli nepovažuju za šťastné to do novely zapracovávat.

Většina těch úprav je technicistních a vychází právě z praxe. Gros, jak už říkali předřečníci, se týká doktorského studia. Chci ale upozornit na to, že jedna z úprav, která je tam nová, je přestup mezi studijními programy, který do této doby nebyl řekněme standardem. O čem očekávám, že se trošku povede diskuse, bude u doktorátů průmyslových a uměleckých, kde také není asi úplně ještě v tuhle chvíli jednotný názor.

Co se týká disertační práce, dobře vedená rozprava nad disertační prací samozřejmě ověří i odborné znalosti, takže tohoto bych se nebál a velmi se těším na diskusi, která se povede na podvýboru.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Máme s faktickou poznámkou přihlášeného pana poslance Michaela Kohajdu. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Michael Kohajda: Dobrý večer, dámy a pánové, musím trošku zareagovat na svého předřečníka, protože lehce mám za to, že také se mě to trošku týká. Nicméně musím říct, že nepovažuju v žádném případě za důstojné, abychom zákon o vysokých školách - a já mám vzdělávání za svou prioritu a vysoké školy stejně tak - probírali v deset hodin večer. Prostě tohle není odpovídající významu vysokoškolského vzdělávání, není to odpovídající tomu, v jaké kondici tady máme vystupovat k důležitým problémům, takže to je to, proč ve faktické poznámce ve svých dvou minutách se takto k tomu jenom vyjádřím, ale opravdu si myslím, že tak důležitá témata bychom neměli řešit v deset hodin večer. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji i za dodržení času a nyní je přihlášen pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím.

Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já budu velice stručný, krátký i k té pokročilé hodině.

Za klub SPD se zákonem jako takovým nemáme větší problémy. Vidíme tam nějaké dílčí, malé, spíš technikálie, ke kterým určitě podáme pozměňovací návrh.

Přidám se, budu reagovat i na svého kolegu. Osobně si myslím, že vzhledem k tomu, že je ještě v plánu další novela, přijde mi trošičku luxus ten zákon otvírat nadvakrát. Očekával bych spíš, kdybychom to pojali komplexně, ten zákon jako takový vzhledem k jeho důležitosti, než to tak kouskovat. Bohužel je to tak, jak to je.

Co se týká stipendií pro doktorandy, myslím si, že vláda by měla možnost, jak ty finance dostat i podstatně rychleji k adresátům než tímto způsobem, ale dobrá.

Ale ještě jednou shrnu - kromě nějakého pozměňovacího návrhu, který bude řešit spíše nějaké technikálie - zákon jako takový nevidíme žádný problém a podpoříme ho.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. A nemám už nikoho přihlášeného do obecné rozpravy, takže obecnou rozpravu končím.

Táži se, zda je zájem o závěrečné slovo? Pan ministr? Prosím.

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl za Ministerstvo školství deklarovat, že jsme připraveni k otevřené debatě nad celou řadou těch otázek, které indikovala obecná rozprava. Těšíme se na projednávání v podvýboru a na jednání ve školském výboru, protože je jasné, že ta novela připravovaná vlastně už za minulé vlády, pokračovalo to za této vlády a důsledky se projeví za příští vlády, si žádá poměrně široký konsenzus. Já jsem připravený k němu hledat cestu.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Pan zpravodaj?

Takže nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a nejprve rozhodneme o přikázání výboru garančnímu. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Táži se, zda někdo navrhuje přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak, takže přistoupíme k hlasování.

Já jsem už přivolala kolegyně, kolegy z předsálí.

Táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu výboru?

Zahájila jsem hlasování. Kdo je pro? Nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Jedná se o hlasování číslo 129, bylo přihlášeno 121 hlasujících, pro 105, proti 0. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako garančnímu.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny nenavrhla přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednávání? Není tomu tak.

A já tedy děkuji jak panu ministrovi, tak panu zpravodaji a ukončuji projednávání tohoto bodu číslo 24 a ukončuji prvé čtení tohoto tisku.

A nyní se táži, táži se, zda je dohoda ohledně průběhu? Takže jelikož mám informaci, že je dohoda všech předsedů klubů, tak nyní ukončuji dnešní jednací den a sejdeme se zde opět zítra v 9 hodin ráno. Přeji všem klidný večer a přerušuji schůzi do zítřejších 9 hodin ráno.

(Jednání skončilo ve 22.11 hodin.)

Aktualizováno 21. 11. 2024 v 12:57.