Úterý 16. dubna 2024, stenozáznam zahájení jednacího dne schůze
Předcházející zahájení jednacího dne schůze
(Jednání zahájeno ve 14.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, zahajuji další jednací den 98. schůze Poslanecké sněmovny a všechny vás vítám. (Hluk v jednacím sále.) Aby byla zaznamenána naše účast, nejprve vás všechny odhlásím a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami a případně mi oznámili, kdo žádá o vydání náhradní karty.
Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali tito poslanci a poslankyně: Pekarová Adamová Markéta celý jednací den - osobní důvody, Bartošek Jan od 14.30 do 19 hodin - pracovní důvody, Blaha Stanislav celý jednací den - pracovní důvody, Exner Martin od 14 do 17 - rodinné důvody, Foldyna Jaroslav do 17 hodin - pracovní důvody, Hájek Jiří celý jednací den - pracovní důvody, Hanzlíková Jana celý jednací den - zdravotní důvody, Hendrych Igor celý jednací den - pracovní důvody, Jakub Jan od 17 do 19 - pracovní důvody, Jílková Marie od 19 hodin do 9 - pracovní důvody, Juchelka Aleš celý jednací den - rodinné důvody, Kasal David celý jednací den - pracovní důvody, Knechtová Lenka od 14 do 17 hodin - pracovní důvody, Kolovratník Martin celý jednací den - pracovní důvody, Lacina Jan od 17.30 - pracovní důvody, Letocha Petr celý jednací den - pracovní důvody, Levko Jarmila celý jednací den - zahraniční cesta, Navrátil Jiří od 18 hodin - pracovní důvody, Okamura Hayato od 16.30 do 20.30 - pracovní důvody, Olšáková Eliška celý jednací den - pracovní důvody, Rataj Michael do 18 hodin - pracovní důvody, Skopeček Jan celý jednací den - zahraniční cesta, Svoboda Bohuslav celý jednací den - pracovní důvody, Šimek David celý jednací den - pracovní důvody, Špičák Julius celý jednací den - pracovní důvody, Tesařík Antonín celý jednací den - zdravotní důvody, Tureček Karel celý jednací den - zahraniční cesta, Vlček Lukáš od 17 do 19 - pracovní důvody, Poborská Milada od 17.30 - pracovní důvody, Ženíšek Marek celý jednací den - osobní důvody.
Z členů vlády se omlouvají Fiala Petr celý jednací den - zahraniční cesta, Bartoš Ivan od 15.45 do 18 - pracovní důvody, Bek Mikuláš do 16 hodin - pracovní důvody, Blažek Pavel celý jednací den - pracovní důvody, Hladík Petr celý jednací den - pracovní důvody, Langšádlová Helena od 14 do 16 a od 17.15 - pracovní důvody, Rakušan Vít od 18 - osobní důvody, Šalomoun Michal do 15 hodin a od 18 hodin - pracovní důvody. (Hluk v jednacím sále přetrvává.)
Paní poslankyně, páni poslanci, nyní bych vás chtěla informovat o návrzích, na kterých se shodlo dnešní grémium. Navrhujeme do bloku voleb zařadit nový bod, návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny, a dále navrhujeme následující postup jednání v tomto týdnu.
V úterý 16. dubna budeme projednávat body v pořadí: bod číslo 3, sněmovní tisk 520, novela zákona o úřednících územních samosprávných celků, druhé čtení; bod 12, sněmovní tisk 504, novela zákona o návykových látkách, druhé čtení; bod 8, sněmovní tisk 613, novela zákona o svobodě náboženského vyznání, druhé čtení; bod 10, sněmovní tisk 617, novela zákona o veřejných sbírkách, druhé čtení; bod 110, sněmovní tisk 603, novela zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti, první čtení podle § 90 odst. 2; bod 17, sněmovní tisk 648, novela zákona o základních registrech, první čtení; bod 24, sněmovní tisk 660, novela zákona o vysokých školách, první čtení; bod 21, sněmovní tisk 654, vládní návrh zákona o veřejných kulturních institucích, prvé čtení; bod 22, sněmovní tisk 656, novela zákona energetický zákon, první čtení.
Zítra, to je ve středu 17. dubna, navrhujeme projednávat nejprve body z bloku Zákony - třetí čtení v pořadí: bod 127, sněmovní tisk 570, novela zákona o investičních společnostech; bod 134, sněmovní tisk 595, novela zákona o státní památkové péči. Poté projednávat body z bloku Zákony - první čtení: bod 15, sněmovní tisk 634, novela zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů; bod 18, sněmovní tisk 649, vládní novela zákona o regulaci lobbování; bod 19, sněmovní tisk 650, novela zákona o regulaci lobbování, související zákony; bod 20, sněmovní tisk 653, novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky; bod 23, sněmovní tisk 659, novela zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti; bod 25, sněmovní tisk 661, vládní novela zákona o integračním sociálním podniku; bod 26, sněmovní tisk 662, vládní návrh zákona o integračním sociálním podniku - související zákony; bod 87, sněmovní tisk 354, novela zákona o státních svátcích. Pokud tyto body nebudou projednány ve středu, pokračovali bychom v jejich projednávání v pátek. Na 13.45 navrhujeme zařadit volební body: nový bod - návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny; bod 142, návrh na volbu člena Nejvyššího kontrolního úřadu; bod 143, návrh na jmenování člena kontrolní rady Technologické agentury České republiky; bod 144, návrh na jmenování člena kontrolní rady Grantové agentury České republiky a bod 145, návrh na odvolání člena dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury.
Ve čtvrtek 18. dubna po bodu 154, což jsou písemné interpelace, 98. schůzi přerušíme, protože na 11. hodinu je svolána 100. schůze. Je tedy třeba počítat s dobou 5 minut s ohledem na technické zařízení. Poté bychom pokračovali v 98. schůzi, a to ve 14.30 hodin bodem 155, což jsou ústní interpelace.
To je z mé strany vše. Přehled zbývajících bodů k projednání vám byl rozeslán elektronickou poštou.
A nyní bychom přistoupili k přihlášením s přednostním právem. Jako první je přihlášen pan předseda Marek Benda, poté paní předsedkyně Alena Schillerová a bude následovat Ivan Bartoš. Prosím, pane předsedo, máte slovo. (Poznámky z pléna k pořadí přihlášených, poslanec Benda mimo mikrofon: Napřed Bartoš, pak Alena.) Aha, omlouvám se, takovou informaci jsem neobdržela, ale došlo k dohodě, že nejprve vystoupí po panu předsedovi Bendovi pan ministr Bartoš. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, nejprve abychom mohli v průběhu toho, co budu přednášet návrhy, svolat poslance k hlasování, bych chtěl navrhnout jménem všech koaličních klubů, abychom dneska jednali a meritorně jednali i hlasovali i o zákonech i po 19. a 21. hodině. Je to tak, jak jsem signalizoval na grémiu. Myslím, že se to do té 19. hodiny dá stihnout, ale kdyby se nám program schůze nějak příliš zasekl... Tak to je první návrh, který bych hlasoval - kdybyste s dovolením hlasovala, až přednesu ty návrhy, které mám ještě k programu schůze.
Kromě věcí, které zde byly navrženy, mám několik doplňků, na kterých nebyla shoda v grémiu, a to dnes doplnit ještě jeden bod, a to za bod 21, veřejné kulturní instituce, ještě vložit bod 16, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon 245, o státních svátcích, sněmovní tisk 640, první čtení podle § 90. To by byl jeden návrh k dnešnímu dni.
Druhý návrh by se týkal zítřejšího dne, a to abychom po těch dvou pevně zařazených třetích čteních, která zazněla z grémia, zařadili jako třetí bod bod 1, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o úpadku a způsob jeho řešení, insolvenční zákon, sněmovní tisk 491. To znamená, začali bychom dvěma třetími čteními, pak by byl tento bod: insolvenční zákon ve druhém čtení a pak bychom následovali dalšími body pana ministra Blažka. To je druhý návrh k zítřejšímu dni.
A dále do toho bloku, který bychom měli projednávat zítra, případně v pátek, jako poslední bod vložit bod 113, návrh poslanců Vojtěcha Munzara, Josefa Bernarda a dalších, o pojistném na sociální zabezpečení, sněmovní tisk 630, první čtení, podle § 90 odst. 2 - na konec všech těch bodů, které bychom projednávali zítra, případně v pátek.
Pak mám ještě návrh, abychom do pořadu schůze zařadili bod - třetí čtení vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon o vodách, sněmovní tisk 569. Jak jistě všichni víte, měli jsme zde zařazené třetí čtení, z toho došlo k vrácení druhému čtení, které proběhlo, a můžeme se tedy vrátit do třetího čtení, takže navrhuji nejprve toto třetí čtení zařadit do programu schůze. Pokud tomu Sněmovna vyhoví a zařadí do pořadu schůze, pak navrhuji, abychom to měli v pátek jako první bod, toto třetí čtení zákona o vodách. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pane předsedo, já bych vás poprosila vzhledem k tomu, že je tady velký hluk, a já jsem bohužel neslyšela potom ty poslední návrhy, jestli byste za mnou přišel, abychom si to vyjasnili. Nyní tedy budeme hlasovat.
Předtím, ještě než budeme hlasovat, mám zde oznámení: pan poslanec Kučera hlasuje s náhradní kartou číslo 29.
Pan předseda Marek Benda navrhoval, abychom jednali a hlasovali o zákonech po 19. a 21. hodině, ano? Děkuji. Přivolám kolegy z předsálí.
Zaznamenala jsem žádost o odhlášení, tedy vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami.
A poprosím o klid v sále. Já se omlouvám, pane předsedo, já neslyším. Děkuji. Přivoláme kolegy z předsálí a počkáme, až se ustálí počet přihlášených.
Budeme hlasovat o prodloužení dnešního jednání, to znamená, abychom jednali a hlasovali o zákonech po 19. a 21. hodině.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 96, přihlášeno 150 poslanců a poslankyň, pro 77, proti 69. Návrh byl přijat.
Nyní budeme pokračovat s přihlášenými s přednostním právem a nyní vystoupí pan předseda, pardon, pan ministr Ivan Bartoš. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo, vážená paní předsedající. Ještě bych chtěl poděkovat paní předsedkyni Schillerové, že jsme si prohodili to pořadí.
V minulém týdnu tady na tom místě vystupoval pan poslanec Pražák z hnutí ANO, dvakrát neuspěl s iniciativou zařadit na jednání Sněmovny bod informace o digitalizaci stavebního řízení a Portálu stavebníka. V prvním případě jsem byl v Senátu a v tom druhém případě, kdy zde poměrně dlouze vystupoval, pak na jednání v Bruselu a nemohl jsem osobně reagovat. V pátek pan poslanec dokonce pohrozil, že takto bude on a nebo jeho kolegové z ANO vystupovat až do 1. července a vyzývat k hlasování o zařazení bodu každý jednací den. Já bych byl opravdu nerad, kdyby Sněmovna zbytečně ztrácela drahocenný čas už jen v těch debatách o programu, proto bych dnes využil svého přednostního práva, abych odpověděl na jeho dotazy ohledně digitalizace stavebního řízení a on aby už nemusel vystupovat při každém zahájení jednání Sněmovny ohledně tohoto bodu.
Dovolím si začít poměrně od podlahy. Podle pana poslance Pražáka zaměstnanci Ministerstva pro místní rozvoj, naočkováni nějakým filmem, objíždějí s road show republiku, aby stavebním úřadům tvrdili doslova: Nebojte se, všechno bude. To, že poslanci hnutí ANO jako opoziční poslanci mají výhrady nebo i nějakým způsobem útočí na mě, to bych asi pochopil, ale myslím si, že zaměstnanci rezortu Ministerstva místního rozvoje si to nezaslouží. Mě by zajímalo, jaký film, pane poslanče Pražáku, prostřednictvím paní předsedající, máte na mysli, nebo co to je vůbec za nesmysl? Tady mluvíme o lidech, ředitelích a ředitelkách odboru ministerstva, kteří osobně školili úředníky stavebních úřadů, například ohledně změn ve stavebním řízení nebo územním plánování. Ano, došlo tam i na živou ukázku nového informačního systému pro úředníky, aby viděli, v jakém prostředí budou od července pracovat. Školení vedli lidé, kteří osobně psali nový stavební zákon i jednotlivé prováděcí předpisy, připravili ty informační systémy pro digitalizaci stavebního řízení. Opravdu si myslíte, že jim někdo musí pouštět nějaký film, aby věděli, co mají ti lidé říkat v rámci těchto školení? Jinak těch školení bylo zhruba 30 od přelomu roku a absolvovalo je na 4 500 zaměstnanců stavebních a dotčených úřadů. Vedoucí pracovníci několika odborů Ministerstva místního rozvoje byli na školeních v krajích častěji než v Praze, takže já si myslím, že takhle shazovat jejich práci a jejich iniciativu, ať už tedy v Praze, nebo v terénu, je podle mě nehoráznost.
Pak tady zazněly nějaké výhrady, které se týkaly IT techniky. K nákupům IT techniky pro stavební úřady bych chtěl nejdřív pana poslance ujistit, že ta související zakázka se určitě nejmenuje dynamický nákupní systém, jak tady uvedl. Dynamický nákupní systém je pouze standardní způsob zadávání veřejné zakázky a já věřím, že po letech ve státní správě to jistě sám ví. Předesílám, že nové informační systémy pro stavební úřady nevyžadují speciální výpočetní techniku a digitalizace stavebního řízení může klidně běžet i na těch počítačích, které úřady mají dnes, a to bez jakékoliv instalace. Proč? Protože portály jsou webové aplikace, stejně tak jak si dneska na počítači nemusíte instalovat internetové bankovnictví nebo e-mail.
Nám samozřejmě záleží na tom, aby všechny stavební úřady měly co možná nejlepší a rovné podmínky, a proto jsme na nákup modernějšího IT vybavení zajistili přes 208 milionů z Národního plánu obnovy a 43 milionů ze státního rozpočtu. Pan poslanec tady prohlásil, a já si ho dovolím citovat: "Nikdo neřekl těm obcím, jakým způsobem to bude hrazeno, jestli ty obce dostanou zaplacené peníze potom zpátky, nebo ne." Tak já se omlouvám, že budu upřímný. To je buď nepravda, což znamená, že pan poslanec o tom nic neví, jak to je ve skutečnosti, anebo se jedná o úmyslnou lež. V lednu obdržely obce dopis, ve kterém jsme vysvětlili, že mají možnost přihlásit se do té výzvy a že podpora pokryje 100 % jejich nákladů. Přesně jsme popsali, jak ten nákup bude probíhat, dostaly také plné moci pro vzor smlouvy na centrální nákup. Ministerstvo místního rozvoje zajišťuje veškerou administraci žádostí, aby s tím obce neměly žádnou práci, a na webu Centra pro regionální rozvoj jsou pro ně veškeré informace, i k těm dvěma možnostem financování, a obce si můžou vybrat. Buď zaplatí vybavení hned při převzetí s tím, že následně se jim náklady pokryjí z dotace skrze Národní plán obnovy, anebo obce vyčkají na tu dotaci a pak to vybavení zaplatí. Jinak na konci března samosprávy skutečně dostaly pokyn od Ministerstva financí k podepsání kupní smlouvy s dodavatelem, následně obdržely opět i vysvětlující dopis z MMR. Panu poslanci se nelíbí, že obce musí bezodkladně podepsat kupní smlouvu, a obává se, že na jejich straně se nestihne ten schvalovací proces. Pane poslanče, prostřednictvím paní předsedající, my nákup těch monitorů a vybavení vyřizujeme na žádost samotných obcí, takže celých těch 640 stavebních úřadů, tedy 99 % oprávněných úřadů, loni na podzim v dotazníku uvedlo, že nové IT vybavení chtějí, takže ten nákup pro ně není žádným překvapením, není to žádný blesk z čistého nebe, a díky centrálnímu nákupu jim odpadá práce s administrativou a vybavení je také po množstevní slevě asi o polovinu levnější, než kdyby si to obce zpracovávaly a kupovaly samy.
Tvrzení, že - cituji, opět si dovolím citovat: "1. července těžko budou obce a města mít techniku na to, aby spustily digitalizaci stavebního řízení" - to je nesmysl. Stavební úřady přece doteď nepovolovaly stavby na psacích strojích, už teď mají počítače, na kterých nové informační systémy bez problému poběží. Znovu opakuji, jsou to aplikace, které jsou v klasickém prohlížeči, podobně jako obsluhujete internetové bankovnictví nebo e-mail.
Pan poslanec mluvil o dvanácti týdnech na dodání techniky. To je ale maximální možná lhůta, nové vybavení na stavebních úřadech bude dříve. Jde o zhruba 4 500 počítačů a 9 000 monitorů o velikosti 32 palců pro snadnější práci se stavební dokumentací. Jinak takové objemy techniky se nekupují úplně v krámku na rohu, to je doufám jasné. Dříve jsme je objednat nemohli, protože nebylo jasné, kolik zůstane zachováno stavebních úřadů a kolik z nich bude mít o techniku zájem. Dalším důležitým faktorem je to, že novější stroje tady mají lepší výkon k ceně než počítače třeba z minulého roku, takže objednat rok dopředu nějaký nejistý počet v podstatě už nelhe zastaralých notebooků fakt nedává smysl.
Podle pana poslance, to zde také zaznělo, zabere instalace techniky pár dní, někde i týdnů. Já tedy nevím, kdy si kdo naposledy, třeba pan poslanec, prostřednictvím paní předsedající, kupoval nový notebook a instaloval si ho, ale asi mi každý potvrdí, že práce na týdny instalace nového notebooku rozhodně není.
Takže jenom abych tohleto celé shrnul, otázka výpočetní techniky, několikrát to tady zaznělo v tom dotazu: na podzim 2023 jsme obcím rozeslali dotazník, jestli chtějí výpočetní techniku. Ty reakce byly takové trošku volnější, nicméně po několika urgencích a provolávání se nám sešly všechny až na přelomu roku. V lednu následovalo vyhlášení dotační výzvy MMR a samosprávám jsme odeslali dopis, že mají možnost se přihlásit. Obsahoval přesné instrukce včetně plných mocí a do poloviny března samosprávy posílaly plné moci k přihlášení do té výzvy. Mezitím Ministerstvo financí soutěžilo dodavatele a na konci března oznámilo obcím, že mohou uzavřít kupní smlouvu. Od samého začátku samosprávy věděly, jak půjdou jednotlivé kroky za sebou a jaký je harmonogram. My jsme vybavení pořizovali na jejich žádost a veškeré náklady jim budou uhrazeny z Národního plánu obnovy a pak z menší části státního rozpočtu. Ty obce, které poslaly plnou moc včas, obdrží techniku během června, u ostatních to může být později, ale opakuji, že ty informační systémy pro úředníky v rámci digitalizace stavebního řízení poběží bez problémů i na počítačích, které ty stavební úřady mají teď.
Mimo jiné zde také zaznělo, a já si dovolím citovat: "1. července může přijít na stavební úřad projektant se stavebním projektem normálně v papírové podobě. Nikdo nedokázal zodpovědět úředníkům při té road show, jakým způsobem úředníci nasypou projektovou dokumentaci do toho systému." Já bych se rád pana poslance zeptal, jestli na těch školeních osobně byl, když o nich tak zasvěceně hovoří. Já jsem byl, a ne na jednom. Jasně se tam řeklo, že stavebník dokumentaci v souladu se stavebním zákonem vkládá do Portálu stavebníka v elektronické podobě, a to včetně té, která je obsahově podle starých vyhlášek. Podle pana poslance také stavební úřady čelí náporu projektantů a stavebníků, kteří nosí na stavební úřady své projekty a chtějí to stavební řízení rozjet ještě před 1. červencem, i když tam třeba ty dokumenty přinášejí nekompletní. Stavební úřady jsou zaplaveny a úředníci naštváni. Já vás ujišťuji, že Ministerstvo pro místní rozvoj udělalo a dělá vše, aby přechod na nový systém byl co možná nejhladší jak pro úředníky, tak pro stavebníky. Mimo jiné proto máme tříleté přechodné období až do konce června 2027, kdy bude možné podávat projekty podle dosavadních vyhlášek. Rozhodně tedy není třeba je překreslovat nebo nosit na úřad nekompletní. Také jsme do konce tohoto roku zdvojnásobili lhůty, ve kterých stavební úřady musí rozhodovat, což je také v tom zákoně, který jsme i díky hlasům opozice schválili už v květnu loňského roku.
Pak tady zaznívala ta otázka, já jsem to zmínil na začátku, ohledně digitalizace stavebního řízení. My postupně přebíráme jednotlivé verze agendového systému a kolem poloviny května k němu budou mít přístup i zaměstnanci přímo na stavebních úřadech. Společně s tím budou mít k dispozici instruktážní videa, různé e-learningové materiály, a dokonce zřizujeme i linku technické podpory. Tam nebude třeba nic instalovat, přihlásit se budou moci odkudkoli, pokud mají připojení k internetu, neboť - opět opakuji - vše jede přes klasické internetové prohlížeče. Oproti systémům, které jsou dnes na stavebních úřadech teď, to bude poměrně veliký krok kupředu. Dokumentace nebude nikde obíhat, bude na jednom společném úložišti, systém bude centralizovaný a do budoucna směřuje k co největší automatizaci úkonů. Všichni úředníci budou pracovat se stejnou verzí, budou mít okamžitý přehled o průběhu řízení, čímž mimo jiné dojde k maximálnímu zrychlení a zjednodušení práce, byť ten samotný zákon, jak jsme ho společně schválili, redukuje počet úkonů o 40 %. V systému bude možné nejen spravovat spisy stavebních řízení, ale také přijímat, vytvářet a odesílat dokumenty nebo přistupovat k různým registrům, katastru nemovitostí, k dalším datovým zdrojům státu, a dáváme si záležet na tom, aby byla práce s Portálem stavebníka i tím systémem pro úředníky maximálně přehledná a intuitivní.
Pak tady byla otázka odchodu úředníků ze stavebních úřadů. Pokud teď někteří úředníci odcházejí třeba do předčasného důchodu a jako důvod uvádějí nový stavební zákon, nové předpisy a digitalizaci, tak mi věřte, že z tohohle radost určitě nemám, ale položme si otázku, zda by k těmhle těm odchodům nedošlo, kdyby stavební zákon a digitalizace vypadaly jakkoliv jinak. Samozřejmě, ať ta legislativní změna nebo nástup digitalizace přinášejí obrovskou změnu, která vyvolává obavy, ale je to nutná a pozitivní změna, kterou tahle země už roky potřebuje a žádná z předchozích vlád, ani z vlád ANO, ji nebyla schopna dodat. Mimo jiné, i ten původní zákon, respektive rekodifikaci stavebního zákona, který ještě připravovala moje předchůdkyně, pak zamítl Senát, nový stavební zákon po všech dohodách nakonec schválila Sněmovna i Senát.
Personální situace na stavebních úřadech není dobrá dlouhodobě a některé pozice se nedaří obsadit třeba roky, často tam velký objem práce odvádějí za ne úplně odpovídající platy už jen ti největší srdcaři. Snažíme se to změnit. Část staveb přešla na Dopravní energetický stavební úřad pod Ministerstvo dopravy, kde mají povolování na starost specialisté. Nový stavební zákon přináší významné zjednodušení. Objem úkonů na menších stavebních úřadech se snižuje o 30 až 40 % a část těch procesů se automatizuje, a vedle toho jednáme i s Ministerstvem práce a sociálních věcí o změnách v tabulkových platech. Díky digitalizaci stavebního řízení budeme mít přesná data o vytížení jednotlivých úřadů a na to se má navázat, jak předpokládá i zákon, v budoucnosti výkonnostní financování. Zkrátka úřady, které mají více práce, dostanou také více peněz, budou mít možnost své zaměstnance lépe zaplatit.
Všechny tyhle změny, o kterých jsem hovořil, samozřejmě potřebují svůj čas, aby se projevily, ale přijde mi, a nejenom vystoupení pana poslance, ale že už teď opozice bez rozmyslu střílí úplně do všeho, co je spojeno s novým stavebním zákonem a digitalizací stavebního řízení, byť v květnu loňského roku ten stavební zákon prošel konsenzuálně i díky hlasům opozice. Chápu, že se blíží volby a třeba i hnutí ANO tímhle tím možná politikařením získá pár laciných bodů u voličů. Občanům ale šíření polopravd, nepravd a paniky nepřináší nic moc dobrého.
Nový stavební zákon je především technický nástroj, který má sloužit stavebníkům a úředníkům, přinese kratší povolovací lhůty, je jeden proces povolení stavby. Podařilo se nám odstranit v podzákonných normách zastaralé požadavky - například na proslunění, věci týkající se maxima, minim parkovacích míst, zjednodušila se dokumentace a díky digitalizaci bude možné skutečně veškerá povolení, vyjádření a dokumentaci dostat konečně online. Všechny dotčené stavební úřady, stavebníci budou pracovat a komunikovat v jednom propojeném systému. Budete přesně vědět, v jaké fázi je vaše žádost, kdo už se vyjádřil nebo popřípadě kde se zasekla. Možný přínos pro ekonomiku se počítá v miliardách a trochu mě zaráží, když vidím podle mě i různé poměrně sobecké snahy celou tu věc zase o něco odložit, nebo dokonce zastavit.
Digitalizaci stavebního řízení tahle země potřebuje dlouho. Bude chvíli trvat, než si vše úplně sedne, ale potom se už ke starým pořádkům nikdo vracet nebude. A pokud i po tom všem, co jsem tady shrnul a řekl, budete dále nespokojeni a ptát se, proč už digitalizace stavebního řízení dávno není, tak já bych vás možná vyzval, ať se trošku mrknete i do zrcadla. Hnutí ANO vedlo Ministerstvo pro místní rozvoj osm let, už v roce 2014 mělo v rukou analýzu, co je třeba v digitalizaci stavebního řízení udělat, i studii proveditelnosti. Z nějakého důvodu se ale soutěže na dodavatele vypsaly až několik dní po volbách v roce 2021, 2014 podklady, 2021 po volbách, kde bylo jasné, že už ANO nebude pokračovat v této vládě nebo ve vládě, která je zde, byly vypsány ony soutěžní dialogy. A teď mi přijde, že je až jako trošku drzost ptát se, jak to, že to všechno není hotové. A já se tedy můžu ptát, proč, když jsem přebíral Ministerstvo pro místní rozvoj, neměla paní místopředsedkyně Sněmovny Klára Dostálová na ministerstvu kvalifikované lidi, kteří to DSŘ mohli připravit? To odpovědné oddělení vzniklo pozdě a málokdo tam vydržel (víc) než pár měsíců. Tak mě by zajímalo, kdo to tedy na tom MMR připravoval. A mě by fakt někdy zajímala odpověď na to, co tam dělal pan Luděk Šteffel, obviněný v kauze Dozimetr, který tam bral zhruba milion za nějaké poradenství a měl řídit fakticky proces přípravy digitalizace. (Tuto část jednání provázejí nesouhlasné výkřiky poslanců z řad ANO.) Já, když jsem dostoupil (nastoupil?)...
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Já se omlouvám, že vás přeruším, pane ministře, prosím kolegy, aby nepokřikovali (Ministr: Já už budu končit.) a nepřerušovali pana ministra. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Když jsem dostoupil (nastoupil?) na Ministerstvo pro místní rozvoj, tak jsem se rozhlédl, co tam zůstalo - soutěže předražené nejmíň o miliardu, informační systémy bez automatu (?) pro úředníky i stavebníky, které neodpovídaly požadavkům nového stavebního zákona, a měli jsme dobré důvody ty soutěže zrušit, zaorat to pod zem a začít skutečně na zelené louce znovu (Projevy nesouhlasu z řad poslanců ANO.), což mimo jiné svými rozhodnutími nedávno potvrdil antimonopolní úřad, což byl jeden argument, který zde zazněl - neměli jste právo ty zakázky, jak jsme vypsali, těsně po volbách zrušit. Za jediný rok jsme přišli s novou funkční architekturou a vysoutěžili dodavatele. Že do toho pak házejí vidle firmy, které přes ÚOHS vedou svůj konkurenční boj, je věc druhá. Ale já si myslím, že zázraky se nedějí jenom o Vánocích, takže postupně přebíráme jednotlivé verze těch informačních systémů, teď v dubnu je budu představovat v Brně na stavebním veletrhu, od poloviny května je budou mít v ruce i úředníci a v červenci budeme moct tak, jak předpokládáme, startovat.
Omluvte mě za delší vystoupení. Tady už v té věci zazněla spousta věcí a byl jsem několikrát vyzván panem poslancem právě v projednávání zařazení bodů, tak možná jsem zodpověděl jeho otázky a nebudeme to tady muset poslouchat každou další schůzi, čímž si můžeme ušetřit drahocenný čas na projednávání zákonů, které nás čekají. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní s přednostním právem vystoupí Alena Schillerová, paní předsedkyně Alena Schillerová, připraví se pan předseda Tomio Okamura, také s přednostním právem. Prosím, máte slovo, paní předsedkyně.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. No, pane ministře, vy máte hrozné štěstí, že mí kolegové nemohou reagovat, protože jsou velmi, velmi rozčilení, paní místopředsedkyně Sněmovny, pan kolega Pražák, pan kolega... (Nápověda.) ... Králíček byl velmi rozčílený. Děkuju vám, paní ministryně, za pomoc. Vidím, že jste to sledovala pečlivě, protože co slovo, to perla. Přestaňte jsem tahat ty lži, prosím vás, nějaké Šteffely a podobně - tisíckrát opakovaná lež se nestane pravdou. Nestane se pravdou! Ale hlavně vysvětlete, co jste udělal vy, protože moc toho není. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Tak, a teď přejdu ke svému bodu. Vážené dámy, vážení pánové, když vláda před rokem aktualizovala své programové prohlášení, vypustila z něj jeden ze svých klíčových slibů, tedy že nebude zvyšovat daně. Otevřela si tak prostor pro daňový balíček Zbyňka Stanjury, který přinesl nejvyšší zvýšení daní a odvodů v novodobé historii České republiky. Jiné sliby však ve svém aktualizovaném programovém prohlášení ponechala a jedním z nich je zvýšení slevy na poplatníka, tedy slevy, která všem lidem zvedá výplatu. Zvýšení slevy na poplatníka je přitom naprosto logický krok zejména v situaci, kdy se představitelé vlády chlubí tím, jak se v České republice konečně zvyšují a mají zvyšovat jak nominální, tak reálné mzdy, a navíc v situaci, kdy se od posledního zvýšení této slevy v lednu 2022 naší zemí prohnala zhruba 30% inflační vlna. O to více šokující jsou nejnovější výroky ze strany představitelů ODS a TOP 09, že vláda patrně nehodlá brát vážně ani své před rokem aktualizované programové prohlášení a k očekávanému zvýšení slevy na poplatníka dojít nemá.
Ptám se, proč, dámy a pánové z vládních lavic, co se prosím pěkně stalo od 1. března loňského roku, kdy vláda představila svůj nový plán na zbytek svého volebního období? Co se za rok stalo tak nečekaného, že to zamíchalo kartami veřejných financí v naší zemi, že vláda opět nehodlá plnit ani své základní sliby, které přitom dala milionům občanů této země? Nemůžete se vymlouvat na žádnou novou válku, na žádnou novou energetickou krizi ani na živelnou katastrofu. Ne, pokud vládě nevycházejí peníze, je to dáno maximálně tím, že místo snižování provozních výdajů provozní výdaje zvyšuje, že místo řádného výběru daní na šedou ekonomiku kašle, že se chybnou daňovou politikou připravila o desítky miliard korun ve prospěch bank a zahraničních obchodních řetězců. Nebylo by fér to programové prohlášení zrušit úplně? Proč vláda zatěžuje veřejnost svými planými sliby, které nevydrží ani pár měsíců?
Dovolte mi, prosím, abych využila dnešního jednání a obrátila se na zástupce vlády s prosbou o informaci, zda postoj ODS a TOP 09 ke zvyšování slevy na poplatníka je postojem celé koalice. Jak se k do očí bijícímu porušování vládních slibů staví údajné sociální svědomí Fialovy vlády, tedy křesťanští demokraté nebo Piráti? Co se tak zásadního změnilo, že by se základní sleva zvyšovat neměla?
Chtěla bych upozornit, že porušení tohoto slibu bude mít negativní vliv na rodinnou politiku, na spotřebu, na úspory i na křehké oživení našeho hospodářského růstu. Bude mít samozřejmě negativní vliv i na důvěru lidí a firem k daňovému prostředí v naší zemi, protože takto flagrantní pohrdání programovým prohlášení skutečně nemá obdoby. Těžko se pak kdokoliv může divit, že má podle Akademie věd vláda důvěru jen 2 % naší populace.
Děkuji za pozornost a prosím o zařazení mimořádného bodu s názvem Informace o zvýšení slevy na poplatníka v souladu s programovým prohlášením vlády. Prosím to zařadit jako první bod dnešního jednacího dne. Pokud by to neprošlo, tak jako první bod jednacího dne v pátek tohoto týdne. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ANO:)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí s přednostním právem pan předseda Tomio Okamura, poté je přihlášena paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako první bod bych chtěl zařadit na dnešní schůzi Sněmovny bod s názvem Zdražování pokračuje a Fialova vláda to neřeší. Například ceny nájemného v bytech vzrostly meziročně o 7 %, ceny vodného a stočného o více než 10 % a ceny elektřiny o 13 %. Nadále pokračuje prudký růst cen klíčových komodit, zboží a služeb. Dle údajů Českého statistického úřadu za letošní březen meziročně dramaticky vzrostla zejména výše poplatku za dálniční známku o 53 %. Dále, jak už jsem uvedl, meziročně vzrostly ceny nájemného, vodného, stočného, ceny elektřiny a tak dále. Ceny stravovacích služeb meziročně vzrostly o 8 % a ceny ubytovacích služeb o 9 %, což poškozuje a ohrožuje jak spotřebitele, tak i živnostníky.
Tato situace samozřejmě negativním způsobem ovlivňuje kupní sílu českých domácností, a tím pádem i celkovou spotřebitelskou poptávku. V důsledku toho nelze v blízkém časovém horizontu stále očekávat výraznější hospodářský růst. Samozřejmě, jednoduchým řešením, ke kterému doufám všichni směřujeme, je ukončení škodlivého působení Fialovy vládní pětikoalice, kterou je potřeba vyměnit za kompetentní vládu odborníků, která opět nastartuje hospodářský růst. Z pohledu SPD je potřeba také zároveň snížit daňové zatížení živnostníků a nekompromisně zajistit snížení cen základních životních potřeb typu potravin, energií a nákladů na bydlení.
Druhým mimořádným bodem - a to je předřazení bodu, rád bych předřadil bod číslo 31, tisk 8, rád bych předřadil jako druhý bod této schůze Sněmovny zákon SPD o referendu. Zákon o referendu tady podávám už třetí volební období za sebou a stále nám ho tady ostatní strany blokují. Chtěl bych vás požádat, abyste konečně ten zákon o referendu z pera SPD, který tady leží už třetí volební období, předřadili konečně na schůzi Poslanecké sněmovny, abychom ho mohli projednat.
Hnutí SPD si slibuje od zákona o referendu zkvalitnění úrovně demokracie v České republice, přičemž zákon o referendu je v jiných evropských zemích běžnou praxí. Hnutí SPD v tom našem návrhu o referendu, který navrhujeme, navrhuje, aby občané mohli v podstatě hlasovat o všech závažných otázkách, na které si sami občané nejprve sesbírají podpisy k vyvolání referenda.
Já jsem v minulém volebním období navrhoval, aby to bylo 100 000 podpisů, bral jsem si v tom poměru k počtu obyvatel příklad ve Švýcarsku. Ale poté, co náš zákon prošel prvním čtením - což bylo poprvé v historii České republiky, že něčí zákon prošel přes první čtení v Parlamentu, co se týče zákona o referendu, takže to se nám povedlo, to byl velký úspěch SPD - ten boj za demokracii, chceme, abychom byli skutečnou demokratickou zemí, nikoliv pseudodemokracií tím, co tady předvádí Fialova vládní pětikoalice - cenzura, šikana názorových oponentů, k tomu se ještě dostanu. My ale chceme, aby zákon o referendu v souladu s ústavou - česká ústava ho předpokládá dokonce - aby byl v České republice přijatý. Takže my navrhujeme v tom zákonu poté, co jsme viděli, že náš zákon o referendu se sice v minulém volebním období dostal konečně do prvního a následně i do druhého čtení, ale pak ho ostatní strany zablokovaly v závěrečném třetím čtení, tak my jsme v tom návrhu v tomto volebním období zvýšili počet podpisů na 250 000, abychom zvýšili možnost toho, že snad některá jiná strana v Poslanecké sněmovně bude zpytovat svědomí a pomůže nám zákon o referendu prosadit. Zatím tady v tomto smyslu žádná strana není, která by chtěla náš návrh pomoci prosadit, protože náš návrh je samozřejmě demokratický v tom smyslu, samozřejmě ve všem, protože je to referendum, ale my chceme, aby se mohlo hlasovat i o mezinárodních smlouvách.
To znamená, tady jsme v tom jediní, osamocení, ale budeme za to dál bojovat, protože v okamžiku, kdy si statisíce občanů sesbírají podpisy pro vyvolání referenda - my navrhujeme 250 000 - tak nevidím jediný důvod, proč by si občané toto referendum nemohli tímto způsobem vymoci. Takže samozřejmě pakliže by si na základě našeho návrhu sami občané sesbírali podpisy pro vyvolání referenda, například že by chtěli odvolatelnost politiků, že by chtěli přímou trestní odpovědnost, hmotnou odpovědnost politiků v exekutivě - konkrétně řečeno, nechápu, proč nemá ministr hmotnou odpovědnost, nechápu, proč hejtman nemá hmotnou odpovědnost. To je mimochodem jeden z klíčových návrhů SPD, který nám tady blokují pořád ostatní strany, proto se ani nedivím, že nechcete, že je takový odpor proti SPD, protože samozřejmě tu přímou hmotnou odpovědnost, takzvanou péči žádného hospodáře - tu mají dneska všichni ředitelé firem, všichni jednatelé firem, dokonce i státních, například ředitel domova důchodců, ředitel školy mají hmotnou odpovědnost, takzvanou péči řádného hospodáře - to znamená, když způsobí nějakou škodu, jsou odpovědní svým vlastním majetkem.
Já nevím, proč to nemají ministři, já nevím, proč to nemá třeba hejtman, proč tomu bráníte. Já vím, proč to nemají: protože tady vládne pětikoalice celou dobu a vy to prostě nechcete, ale ani hnutí ANO tohleto nepodporuje. To znamená, já si myslím, že by to - vždyť to má i servírka, má to i prodavačka - když způsobí manko, tak si to zaplatí ještě v ten večer. Nechápu, jak třeba na Ministerstvu práce a sociálních věcí - tolik je tam kauz, tolik předražených zakázek, o kterých byla tolik řeč, a ministr nic. Pak ale výsledkem je, tím, že není hmotná odpovědnost, přímá hmotná odpověď ministrů, že jsou tam nekompetentní lidi, protože v privátní firmě by to bylo tak, že by to ten nekompetentní člověk ani nevzal, tu funkci, protože by se bál, že do toho sám zahučí svým majetkem, když způsobí škodu. Vy prostě si děláte z těch ministerstev trafik, nebo chcete mít u jména "ministr", "bývalý ministr" - a přitom jsou to vesměs lidi, nebo často lidi řídí ta ministerstva, kteří v životě neřídili žádnou větší firmu, a najednou jsou ministry, kde mají pod sebou tisíce lidí. Pak to taky takhle vypadá, samozřejmě. Takže samozřejmě tohleto je problém, a co se týče zákona o referendu, který my chceme předřadit, tak by to umožňovalo, aby občané si vymohli samozřejmě tyhlety záležitosti.
Samozřejmě náš zákon o referendu umožňuje i zrušit zákon. To znamená, je to typický příklad z tohoto volebního období, kdy Fialova vládní pětikoalice obelhala lidi, a dokonce jste přímo, přímo jste veřejně slibovali v předvolební kampani, že nebudete zvyšovat daně. Sliboval to pan Bartoš, předseda Pirátů, přímo, sliboval to pan Rakušan, předseda STAN, na mítinku v Ústí nad Labem, ostatně každý si to video může dohledat, byl to i článek na Novinkách, ten článek je tam dodnes, z podzimu roku 2021, každý si to může teď dohledat. Slibovala to i koalice SPOLU, dokonce na to měli plakáty, a obelhali jste úplně všechny. Přitom jste přesně věděli, v jakém stavu přebíráte zemi po předešlé vládě hnutí ANO, a to nemyslím nějak pejorativně. Prostě v tom stavu - vy jste přesně věděli, v jakém stavu je rozpočet a podobně, ať to někdo hodnotí kladně nebo záporně, teď o tom nehovoří. Takže i v takovém případě by občané mohli samozřejmě zvrátit tyhlety vaše - když prostě politik lže anebo slibuje něco jiného.
Samozřejmě by si občané mohli zrušit i Senát například, pakliže by chtěli, takže samozřejmě zákon o referendu je tady potřeba z různých důvodů. Občané by mohli v referendu rozhodnout - samozřejmě je potom otázkou, jaké má být kvorum pro to rozhodnutí, jestli má být kvorum. Když bylo referendum před dvaceti lety o vstupu do Evropské unie, tak tam nebylo žádné kvorum. To znamená, když se vám to hodilo nebo když jste potřebovali, aby referendum fungovalo, tak jste nedali žádné kvorum účasti, to znamená, jeden člověk mohl rozhodnout o vstupu České republiky do Evropské unie, pakliže by nikdo další nepřišel k referendu, a teď najednou slyším, když už tedy někdy na tu diskusi o referendu přijde, nějaká vysoká kvora, 2 miliony účastníků referenda, já nevím, kolik milionů ještě, to tady navrhovala ČSSD a podobně v minulém volebním období.
To znamená, já chci - my v SPD chceme, aby tady byl zákon o referendu v souladu s českou ústavou, kterému vy ostatní bráníte, ten široký demokratický zákon o referendu, a chceme také referendum o migračním paktu vyvolat, samozřejmě. Protože jaký je stav teď? Minulý týden se v Evropském parlamentu prohlasoval migrační pakt EU, který samozřejmě hnutí SPD jednoznačně odmítá a který zavádí kvóty na přijímání migrantů. Ministr vnitra Vít Rakušan jménem Fialovy vlády jeho schválení přivítal. My to zásadně odmítáme. Teď je samozřejmě problém ten, že schválení migračního paktu - bohužel od doby takzvané Lisabonské smlouvy spadá migrační a azylová politika mezi oblasti, o kterých se v Evropské unii rozhoduje většinovým hlasováním, tedy nikoliv na principu jednomyslnosti, tedy právu veta, takže samozřejmě ostatní státy přehlasovaly Polsko, Slovensko a Maďarsko, které hlasovaly proti. Fialova vláda se alibisticky - až bych řekl vlastizrádně - zdržela, a dokonce v první fázi jste byli pro a dokonce jste ten migrační pakt vytvářeli, takže to je další podraz na Českou republiku a na naše občany, protože my tady žádné islámské, africké migranty nechceme, nechceme tady ani, aby se tady šířily mešity a tak dále, jako to vidíme v západní Evropě. A Fialova vláda to podpořila, podporuje to. I po hlasování v Evropském parlamentu Maďaři a Poláci a teď už to řekl i Fico, slovenský premiér, že nebudou respektovat migrační part EU. (Důrazně.) Fialova vláda opět vlastizrádně mlčí! To už se jinak nazvat nedá, to vaše chování. To snad není možné, tohleto! Vy chcete zničit Českou republiku těmito nepřizpůsobivými migranty, kteří tady prostě nemají co dělat! Já tady žádné africké a islámské nelegální migranty, zlegalizované Fialovou vládou, migračním paktem, nechci, jo? A pakliže bude SPD v příštím volebním období ve vládě - a to bychom chtěli - tak uvidíme, jak to voliči rozhodnou a jak se tady všichni domluví, tak my to (Důrazně.) nebudeme respektovat, migrační pak EU, i kdyby se v Evropské unii stavěli na hlavu!
A je to opět otázka na referendum. Proto Fialova vláda brání referendum, protože vy chcete zničit Českou republiku a nechcete, aby občané mohli udělat korekci. (Zvýšeným hlasem.) Vy jste odsouhlasili migrační pakt EU! Alibisticky jste se nejdřív zdrželi, v první fázi jste pro to souhlasili dokonce, ministr vnitra Vít Rakušan svým hlasováním na Radě ministrů vnitra aktivně podpořil migrační pakt EU, všichni to víme, bylo to v červnu, a aktivně to podpořil. A tady jsme to rozebírali tenkrát na té mimořádné schůzi a ministr vnitra Rakušan, vždyť jsem ho poslouchal, se přiznal, že si ještě telefonoval před tím hlasováním s premiérem Fialou z ODS! A ten mu to odsouhlasil, že má být pro! Vždyť jsme to tady všichni v tomhle sále slyšeli! Vždyť to je neuvěřitelné, co předvádí vaše vláda! Vy chcete zničit Českou republiku africkými a islámskými migranty! A my s tím prostě nesouhlasíme! A nebudeme to respektovat! A pakliže se podaří, aby SPD po volbách do Evropského parlamentu, pakliže uspějeme, tak jsme součástí jediné vlastenecké a konzervativní frakce, frakce ID v čele s Marine Le Pen, s Geertem Wildersem a s dalšími, tak my samozřejmě se pokusíme otevřít migrační pakt znovu, aby znovu proběhlo hlasování v Evropském parlamentu, protože tohleto je neuvěřitelné, co vy předvádíte.
A znovu, je to otázka právě na referendum, které my chceme. To znamená, i když to teď Evropská unie za souhlasu Fialovy vlády - je to za vašeho souhlasu, protože ministr vnitra Rakušan za souhlasu premiéra Fialy hlasoval pro v Radě ministrů vnitra EU, všichni to víme, to je veřejná informace, tak ani teď se proti tomu nestavíte logicky, logicky ale z vašeho pohledu logicky, z mého ne - tak je potřeba na to vyvolat referendum, aby se čeští občané postavili, vyjádřili k tomuto, a pakliže budou proti, prostě tomu musíme zabránit společně navzdory Evropské unii. Nejen z toho důvodu tady navrhuju zákon o referendu - už jsem to vysvětlil, těch důvodů je spousta.
Stejně tak my chceme referendum i o dalších věcech. Tady TOP, Piráti a prezident Pavel prosazují zrušení práva veta České republiky. To je přesně ten výsledek migračního paktu teď, že Česká republika nemá právo veta, takže "o nás bez nás" nám tady Německo, Francie a další země nadiktovaly, že musíme respektovat migrační pakt EU, kde nám chtějí tady nasáčkovat nelegální migranty! A my v podstatě nemůžeme dělat nic jiného než to, co tady říkám - buď vyvolat referendum v České republice, aby se národ postavil proti, nebo aby masivně uspěly protiunijní strany do Evropského parlamentu, nicméně samozřejmě to bude velice obtížné, takový výsledek, ale alespoň je potřeba získat blokační menšinu, která začíná 10 % počtu europoslanců, což je něco přes 70, takže je to samozřejmě naše frakce - už na těch číslech plus minus je i v tomto volebním období. A předpokládám, že posílíme samozřejmě při pohledu na preference Marine Le Pen a dalších, AfD a dalších stran a těch, o kterých jsem hovořil, rakouští Svobodní a tak dále. Teď samozřejmě doufám, že posílíme i my. Samozřejmě je to potřeba buď revokovat tedy v Evropském parlamentu, nebo změnit Fialovou vládu, tady už jsem to říkal, a vláda se musí postavit proti a nerespektovat to, jako to udělali Poláci, Slováci a Maďaři. K tomu se ale za Fialovy vlády neschyluje, že - logicky, protože vy jste proti České republice.
Samozřejmě znova zopakuju, co řekla (Důrazně.), letos to řekla eurokomisařka pro migraci, respektive pro vnitřní záležitosti, neboli má na starosti migraci, Ylva Johansson, která přímo veřejně řekla letos v lednu, že Evropská unie potřebuje brát, přibírat do Evropy o milion migrantů ročně více. Takže to je přímo citát Ylvy Johansson a je to přímo politika Evropské unie. A kdo si z vás myslí - nebo tady to je v podstatě habaďura na voliče - že je potřeba tlačit v Evropské unii a reformovat Evropskou unii. No, výsledek těchto vašich řečí, úplně nereálných, je, že Evropská unie teď přijala migrační pakt EU, a komu z vás se tedy podařilo tomu zabránit? Komu z vás se to podařilo reformovat? Jak už před dvaceti lety tady obelhala voliče ODS, a teď o nějaké reformě zevnitř mimochodem mluví i hnutí ANO. No, to prostě není reálný scénář! Vždyť se podívejte na Slováky, na Poláky a na Maďary! Reformovat EU se jim nedaří, dokonce i nová vláda v Polsku se postavila proti, takže jedinou možností je, že řekli, že to nebudou respektovat. Ale to není reforma EU, že to nebudou respektovat, ten migrační pakt EU, to už je individuální postoj dané země. Takže ta reforma EU se evidentně nedaří. Ani se nepodaří, je to naivní přístup, samozřejmě. Takže se buď musíme snažit tady vyvolat referendum o mezinárodních otázkách, ale to tady navrhuje jediné SPD, anebo samozřejmě jsou to ty scénáře, o který jsem hovořil.
Takže já bych chtěl předřadit jako bod číslo 2 na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny návrh SPD zákona o referendu, který už je tady dva roky podán, a snažil jsem se už několikrát předřadit. Je to bod číslo 31, tisk 8 a chtěl bych to předřadit jako druhý bod programu dnešní schůze Poslanecké sněmovny.
Další bod, který bych chtěl předřadit na tuto schůzi Poslanecké sněmovny, je návrh zákona SPD, je to tisk 12, bod 3, je to třetí bod schůze této Poslanecké sněmovny a je to novela trestního zákoníku s pracovním názvem SPD, my jsme nazvali ten zákon "můj dům - můj hrad". To znamená, jedná se o to, abychom posílili institut nutné obrany, který je prostě potřeba posílit. Hlavním principem je poskytnout občanům vyšší míru jistoty a bezpečnosti. To znamená, že my chceme posílit postavení občana, který je napaden ve svém domě a hodlá se bránit. V čem to spočívá? Dnes, když vás někdo v noci přepadne doma, vloupá se k vám ve tmě, vám tam spí manželka a dítě třeba, anebo to je jedno, prostě rodina, je tma, on se vás tam snaží vyloupit, přepadnout, a vy tím pádem vstanete, třeba ho bodnete nebo se bráníte, co máte při ruce, protože jste rozespalý - a co on tam má co dělat, tenhleten kriminálník? - tak se pak ještě prokazuje, zdali to bylo přiměřené, ta obrana. To snad není možné!
Vzpomínáte, jak to bylo teď je to dva roky zpátky, na Plzeňsku, jak propustili recidivistu, toho vraha, vraha propustili normálně z vězení a on v noci šel na okraj tam u Plzně, přepadl v noci pána, normálně se mu vloupal, přepadl ho v noci, pán vzal legálně drženou zbraň, pán v důchodu, střelil ho do břicha. A teď ještě popotahovali toho pána, který byl přepaden, spala mu tam i manželka doma v noci, a ještě ho popotahovali a teď se prokazovala nutná obrana. No, tak to je vrchol!
Takže my samozřejmě už jsme navrhovali minulé volební období - navrhujeme to i toto volební období - novelu trestního zákoníku s názvem "můj dům - můj hrad", aby, pakliže někdo překoná překážku násilím, násilně překoná překážku, to znamená, vypáčí vám okno, vylomí zámek, vykopne dveře, a potom vás doma samozřejmě přepadne nebo napadne, tak aby vždy byl v právu ten napadený a vždy byl v právu ten, kdo je doma. Takže takové ty řečičky z minulého volebního období, co jsem tady slyšel, co když dítě překopne míč na zahradu - o tom vůbec není řeč. Tam žádné násilné překonání přepážky není, to zase tady někdo plácal v minulém volebním období, z jiných stran, který to nečetl, který to vymyslel jenom proto, že je na straně kriminálníků a gaunerů, anebo se mu prostě nelíbí návrh SPD, jedno nebo druhé.
Takže my navrhujeme jako třetí bod dnešní schůze Poslanecké sněmovny tento návrh zákona. Já už jsem ho navrhoval poprvé mimochodem už ve volebním období 2013 až 2017, před deseti lety jsem to tady navrhoval poprvé. Ani po deseti letech to tady nikdo nechce a jste na straně těch kriminálních živlů, to je prostě neuvěřitelné, nebo jste laxní k tomu. A to my v tom návrhu zákona, který máme zpracovaný velice odborně, nejdeme ani na americký model. Americký model, kde nemají plot, a když je výzva a když to není zezadu, tak ho pak můžete střelit, tohohle člověka - to my tady ani nemáme, to ani nenavrhujeme, my navrhujeme násilné překonání překážky. To znamená, je to jasné. Nikdo vám nemá co vykopávat dveře, vypáčit okno nebo vypáčit zámek u dveří a být u vás doma, na to nemá nikdo právo ani náhodou a každý to elementárně chápe, že tohle je špatně. Takže my navrhujeme zákon s pracovním názvem "můj dům - můj hrad", abychom posílili institut nutné obrany a práva slušných občanů. To navrhuji jako bod číslo 3 a prosím vás o podporu.
Další bod, který navrhuji, je tisk 5, bod 28, opět návrh zákona SPD, a je to zestátnění exekutorů, protože už jsem to tady říkal opakovaně, ostatně probíhá to i mainstreamovými médii, že stoupá prudce kvůli Fialově vládě počet zadlužení a lidé nejsou schopni splácet dluhy, protože už nemají peníze kvůli vaší vládě, a tak to znovu a znovu to začíná být palčivým tématem i z hlediska různých kauz, které čteme. To znamená, že někteří exekutoři prostě zneužili ty peníze, které vybrali, a podobně, takže my navrhujeme zestátnění exekutorů a já myslím, že by to tu situaci uklidnilo. To znamená, samozřejmě dluhy se platit mají, splácet určitě, v tom se všichni shodneme, na druhou stranu ten systém musí být nastavený tak, aby dlužník mohl splácet a aby mohl chodit do práce, splácet a aby to nedošlo do té situace, což jsme teď viděli i oficiální průzkumy, sociolog Prokop to teď říkal někde v Českém rozhlasu, že kdyby se dostali zpátky do systému ti lidé, co pracují v šedé ekonomice, kteří mají dluhy a exekuce, tak by to bylo 12 miliard korun do systému - jenom tím, abychom jenom upravili trochu ten systém tak, abychom upravili podmínky zaměstnávání lidí v exekucích tak, abychom snížili překážky pro zaměstnavatele a upravili systém tak - a my to rádi budeme diskutovat, my to máme připraveno - abychom ty lidi zpátky zařadili do toho systému. Bude na tom profitovat stát, věřitelé i dlužník, samozřejmě. Takže z těchto myslím poměrně rozumných důvodů, chceme zestátnit exekutory a myslím, že by to bylo správně a byly by, myslím, spokojené úplně všechny strany. Takže to je bod číslo 4, který jsem chtěl zařadit na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny.
Potom bod číslo 5 na schůzi Poslanecké sněmovny bych chtěl navrhnout další zákon SPD a předřadit, to je sněmovní tisk 7, bod 30, a je to přímá volba starostů a hejtmanů. My jsme ten zákon podali tady už v minulém volebním období, a když to pojmenuji správně, je to přímá volba a odvolatelnost politiků. To je téma SPD: přímá volba a odvolatelnost politiků a my jsme tady podali ústavní návrh zákona. Je to změna ústavy, která by umožnila, aby byli přímo voleni v první fázi hejtmani a starostové. Je to třeba na Slovensku, je to v Polsku, v Německu jsou taky voleni starostové přímo, v Japonsku taky, v Americe taky, je to všude možně ve světě, jenom u nás v České republice to z nějakého důvodu vy nechcete. To znamená, SPD tady navrhlo - vidíte, že je to tisk číslo 7, že to bylo navrženo už přímo hned po volbách - takže my to navrhujeme předřadit jako bod číslo 6 na schůzi Poslanecké sněmovny- pardon, 5. Je to zákon, který umožňuje přímou volbu a odvolatelnost politiků. V první fázi to chceme starostů a hejtmanů, protože si myslím, že to by mělo teoreticky šanci tady projít, je to ústavní zákon, je potřeba 120 hlasů tady, a samozřejmě v další fázi bychom tam chtěli institut přímé volby zavést i na parlament, i tu odvolatelnost. Nebudu tady vysvětlovat, co to znamená odvolatelnost, v televizi už jsem to říkal mnohokrát. Je to jednoduchý systém, je to v podstatě nové volby nebo vyvolání místním referendem například v případě senátorů senátních obvodů. Tady jsem to naznačil, myslím, že principiálně to tím pádem vám už je to víceméně jasné, ale už jsem to vysvětloval médiím x-krát tento dotaz, jak by to mělo probíhat. To je přímá volba a odvolatelnost politiků, v prvé řadě tedy starostů a hejtmanů.
Ostatně jsem rád, že na to poukázal i prezident Miloš Zeman, když vystupoval na naší konferenci v sobotu, kde jsem ho ubezpečil, že tento zákon už je podán, takže je tady podán, jak vidíte, a už byl podán před 2,5 roky dokonce tady do Sněmovny v tomto volebním období, ale v minulém také. A pan prezident říkal, vytkl nám, že to dostatečně nemedializujeme, že jsme ho podali, tak proto jsem si to vzal k srdci a hned ho tady předřazuji, chci ho předřadit, abychom tady ten zákon projednali. Nicméně vím, že vy se bráníte přímé demokracii, bráníte se tomu, abyste byli přímo odpovědní občanům, aby vás mohli třeba i odvolat anebo abyste měli přímou hmotnou odpovědnost. Pak to také takhle vypadá s těmi různými korupčními kauzami a podobně. Ale SPD bude dál bojovat za tahleta témata, jsme tady v tom jediní, ale dál budeme bojovat za přímou volbu, odvolatelnost a přímou hmotnou odpovědnost politiků.
A poslední bod bych chtěl - tady před chvílí seděl pan ministr kultury Baxa z ODS, protože ten má na starosti veřejnoprávní média na Ministerstvu kultury, a my jsme to dneska říkali na tiskové konferenci, protože poté, co obsadila většinu v Radě Českého rozhlasu Fialova vládní pětikoalice, došlo přesně k tomu, co jsem se obával, a to je ke zneužívání koncesionářských poplatků z toho důvodu, aby se upřednostnily strany vládní pětikoalice a upozadily se opoziční strany, takže dochází tam zase k podvodům v tomto smyslu. My jsme dali stížnost na Radu Českého rozhlasu a tady doufám, že to bude zajímat i kolegy z hnutí ANO, protože vy jste také ti - právě jsme to analyzovali, ještě jsem vám to nestačil říct - ale vy jste také ti, kteří jsou velice podseknuti a opomíjeni v Českém rozhlasu oproti Fialově vládní pětikoalici. Týká se to i vás a bojujeme samozřejmě i za vás v tomto, protože tohleto nás samozřejmě nenechává chladnými. Jenom pro vaši informaci, naši zastupitelé, konkrétně náš zastupitel Josef Nerušil, který byl členem Rady Českého rozhlasu, takže má s tím zkušenosti, dnes je naším zastupitelem v SPD na pražském magistrátu to zanalyzoval a za rok a půl po volbách, to proběhly i komunální volby, SPD se Český rozhlas nezeptal ani jednou, jakéhokoliv zastupitele SPD, jako respondenta na dění na magistrátu. Nula, ani jednou! V případě předsedy nejsilnějšího opozičního zastupitelského klubu ANO Ondřeje Prokopa se zeptal Český rozhlas pouze 5krát, jenom pro vaší informaci, takže doufám, že v tomhletom budeme také spolupracovat, protože tohleto není možné. A já budu rád spolupracovat s druhou opoziční stranou, abychom na tohleto vyvinuli tlak. Zatímco například Zdeněk Hřib - Piráti - byl v Českém rozhlasu za magistrát, za rok a půl 30krát mluvil, Petr Hlaváček za STAN Víta Rakušana mluvil 21krát, Jan Čižinský - Praha sobě - mluvil 16krát, primátor Bohuslav Svoboda mluvil 10krát, a pouze co se týče magistrátního klubu, a zastupitelé hnutí SPD nula. A dokonce (Se smíchem.) i v několika případech tam byly pozvány do vysílání i strany, které vůbec nejsou na magistrátu zastoupeny a nejsou tam voliči zvoleny, takže paní Šabatová, která je samozřejmě provládní, má názory jako vláda, to víme, je to lídryně strany Solidarita a Zelených, o které jsem v životě neslyšel, o nějaké straně Solidarita, ta byla také pozvána do rozhlasu, předseda Motoristů sobě a další. To znamená, absolutně jsou vyčleněni zastupitelé SPD a jsou cenzurováni tam, přičemž my máme velmi kompetentní zastupitele, kteří jsou kdykoliv se schopni vyjádřit. Samozřejmě je mezi našimi zastupiteli například profesor medicíny Zdeněk Seidl tady ze Všeobecné fakultní nemocnice, například architekt, který má realizace ve Velké Británii, Německu, ve střední Evropě, v Emirátech, doktor inženýr Milan Urban, samozřejmě magistr Nerušil, který byl sám členem Rady Českého rozhlasu, je to dramaturg a pracoval na arcibiskupství pro kardinála Duku léta. O kompetenci - ta je tady samozřejmostí u SPD, ale prostě Český rozhlas zneužívá koncesionářské poplatky, a to samé je to u počtu pozvání SPD, co se týče sněmovních témat. Tu analýzu jsme tady řešili loni na podzim, ale v Českém rozhlasu to ani nehne nikým. Prostě opět tam aktivistická provládní úderka zneužívá koncesionářské poplatky voličů SPD k tomu, že za ty peníze propaguje politiky Fialovy vládní pětikoalice. To je neuvěřitelné, co se tady děje! To je neuvěřitelné, Český rozhlas i Česká televize, samozřejmě.
Teď my jsme dostali odpověď od Rady Českého rozhlasu, kde mají většinu exponenti zvolení za Fialovu vládní pětikoalici, kde oni to uznávají (Se smíchem.). Píše tady Ondřej Suchan, ředitel zpravodajství Českého rozhlasu, a podepsaný je tady Ondřej Matouš, předseda Rady Českého rozhlasu, takže oni uznávají, že my tam nejsme, oni to uznávají, ale že s tím nebudou nic dělat. Toto je Český rozhlas! Jedinou odpovědí na to je zrušení koncesionářských poplatků v České televizi a v Českém rozhlasu. Znovu to říkám, zrušení koncesionářských poplatků v České televizi a Českém rozhlasu. Pakliže by SPD bylo v příštím volebním období ve vládě, což mají voliči v rukou - to já nerozhodnu - samozřejmě bude to jeden z bodů, zrušení koncesionářských poplatků v České televizi a Českém rozhlasu, převedení na státní příspěvkovou organizaci pod kontrolou Nejvyššího kontrolního úřadu. Je to jednoduché, koncesionářské poplatky nejsou ve všech světových demokratických zemích, takže to také je v pořádku udělat tuto změnu. Já vím, že samozřejmě kvičet budou všichni, co jsou tam přisátí a co takhle manipulují média ve prospěch pětikoalice, ale ta situace už je úplně neúnosná.
To znamená, já navrhuji jako šestý bod na program této schůze - a byl tady před chvílí ministr kultury Baxa, jenomže tomu je to jedno, toho už jsme se tady ptali několikrát, protože to je pětikoalice, to je ODS, takže té to vyhovuje, když je cenzurovaná opozice, mě by zajímalo, aby se k tomu vyjádřil - takže navrhuji bod s názvem Situace v Českém rozhlasu. Děkuju za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Ještě si ověřím - jako první bod jste navrhl zařadit Zdražování pokračuje, Fialova vláda to neřeší, jako první bod, je to tak, ano? Děkuji.
Prosím, nyní s přednostním právem, paní místopředsedkyně Dostálová, a pokud nebudou přednostní práva, přejdeme k řádným přihláškám, připraví se pan poslanec Lang. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážené a milé paní starostky, vážení a milí páni starostové. Musím přiznat, že jsem čekala od dnešního vystoupení pana ministra Bartoše, že si stoupne na mikrofon, omluví se samosprávám za to, jaký ukrutný chaos je v oblasti digitalizace stavebního řízení a spuštění nového stavebního zákona k 1. 7. 2024. Bohužel se tomu tak nestalo a absolutně nestoudně pan ministr tady starosty a zástupce samospráv z řad členů Poslanecké sněmovny napadal za úplné nesmysly, jako že ne úplně přesně popsali konkrétní veřejnou zakázku nebo cokoliv jiného.
Tak přátelé, budeme si tedy muset nalít čistého vína, jak to skutečně je, a byť jsem vůbec nechtěla vystupovat, navrhuji bod Lži pana ministra Bartoše. Pojďme se na to tedy podívat postupně, přesně jak pan ministr mluvil, tak vám to tady budu dokumentovat.
To, že si zástupci samosprávy stěžují na ta školení v uvozovkách, je velmi oprávněné. Toto je materiál (Ukazuje.), který prezentuje pan ministr Bartoš, a v digitalizaci jsou tam jenom screenshoty, nic jiného, protože samotný materiál a samotná jeho digitalizace by měla být poprvé představena až 26. 4. na konferenci.
Stejně tak pan ministr nehorázně lhal o nákupu IT techniky pro samosprávy. V rámci prezentace, kterou prezentuje samo Ministerstvo pro místní rozvoj, je tento slide (Ukazuje.), na kterém ministerstvo samo upozorňuje na dopis, který odeslalo samosprávám. Před chvilkou jsme tady slyšeli, že pan ministr říkal, že: Samosprávy - přece na co se to tady ptáte, když v tom dopise to máte všechno jasně napsáno včetně toho, že to bude stoprocentní financování. Tak posuďte sami, milé kolegyně, milí kolegové, dopis, který odeslalo Ministerstvo pro místní rozvoj samosprávám: "Vážený pane primátore/primátorko, starostko/starosto, obracím se na vás v souvislosti s přijetím novely zákona č. 283/2021, stavební zákon, a na to navázané digitalizace stavebního řízení." Píše to paní náměstkyně Leona Gergelová Šteigrová: "Chtěla bych vás informovat, že pro další výkon působnosti stavebních úřadů je nezbytné zajistit především odpovídající výpočetní techniku a vysokorychlostní internetové připojení na všech pracovištích stavebního úřadu včetně spisového (?) a mobilní připojení pro jednotlivé úředníky. Ministerstvo pro místní rozvoj, dále jako MMR, si uvědomuje, že rozpočty vašich úřadů jsou aktuálně velmi napjaté, a zajištění nové výpočetní techniky splňující minimální standardy stanovené MMR by mohlo být komplikované. Proto pro zajištění nezbytného IT vybavení připravuje MMR výzvu v rámci subkomponenty 1.6.1 Národního plánu obnovy. Pro jejich správné nastavení je potřeba z vaší strany aktualizovat prostřednictvím krátkého dotazníku některé potřebné informace, dotazník najdete." Slyšeli jste tam někdo slovo stoprocentní financování nebo nějaké jiné informace o financování? Takže připadá vám divné, že se starostové a starostky zajímají o to, kolik budou muset v těch napjatých rozpočtech kofinancovat, jak to celé bude? Ta výzva na tu IT techniku byla na konci ledna 2024.
A teď pozor. Já jsem pana ministra interpelovala písemně a jedna z otázek byla právě na to školení, jak se tady pokusil se vysmívat jednomu zástupci ze samosprávy, jestli nechápe, co na těch školeních bylo řečeno. Otázka v té interpelaci zněla - velmi ráda ji rozešlu celé Poslanecké sněmovně, abyste viděli, jaký přístup má pan ministr Bartoš k samosprávám této republiky a ke stavebnímu řízení - otázka: "Jakým způsobem bude zajištěno školení k systémům digitalizace stavebního řízení, které je popsáno v harmonogramu výše zmíněné smlouvy, když stavební úřady nebudou v danou dobu" - to znamená první školení v dubnu 2024 - "vybaveny odpovídající ICT technikou?" Odpověď: "Výpočetní technika, která se pořizuje pro stavební úřady, má primárně sloužit k výkonu agendy stavebního rozhodnutí." Nebudu pak dál... A pan ministr vytučnil v té odpovědi, prosím, tady pak, až to budete hledat (Ukazuje.), tuto větu: "Současně je nutné znovu uvést, že školení, které je součástí veřejné zakázky na DSŘ, digitalizaci stavebního řízení, je určeno pouze pro administrátory a technické uživatele na straně zadavatele." Jo? Takže když se vám tady někdo vysmívá, že byste měli projít tím školením a že tomu nerozumíte, ono to pro vás ani nebylo určeno, tady si to můžete všichni přečíst v té písemné interpelaci.
Druhá věc, o které bych se opravdu ráda pobavila. To, že tady pan poslanec hovořil o dynamickém nákupním systému - no, to je jeden druh zakázky, kde samozřejmě se všichni pídí, jak vlastně ta zakázka na ty notebooky a monitory byla vyhlášena, pravděpodobně tedy přes jednu zakázku v rámci dynamického nákupního systému Ministerstva financí nebo Ministerstva pro místní rozvoj. Ale to, že pan poslanec se třeba neorientuje v těch zakázkách... No, přátelé, já si myslím, že se neorientujeme nikdo, protože to si skutečně musíte zahrát na Columba, mít lupu a hledat. Protože představte si, že kdybyste hledali, kde najdete zakázku na elektronickou evidenci dokumentů, tak schválně by mě hrozně zajímalo, kdybych vás nechala hádat, pod jakým názvem byste hledali tuto zakázku. No, já vás nebudu trápit, protože to opravdu byste asi nenašli nikdo. Tak přátelé, elektronickou evidenci dokumentů v rámci digitalizace stavebního řízení najdete pod zakázkou - pozor - Konsolidace licencí Ginis Standard a upgrade na GINIS Enterprise+, jo? Tak jenom kdybyste to hledali, tak prosím vás, pod tímto názvem, protože samozřejmě MMR jde cestou zakamuflovat, co se zakamuflovat dá.
Další tady, co zaznělo od pana ministra, že někdo touží odložit, nebo dokonce zastavit stavební řízení. Pane ministře, že vás hanba nefláká jak starýho syčáka. (Potlesk z řad ANO.) Celé to je jenom o tom, že digitalizace stavebního řízení a celý stavební zákon se má spustit 1. 7. 2024. Neodprezentoval jste ani systémy samosprávám, úředníci jsou úplně v panice, protože nevědí, jak budou od 1. 7. postupovat, a jediné, co se vám opozice snaží pomoct, je, abychom tu digitalizaci odložili o půl roku, aby mohlo proběhnout testovací prostředí. Vy jste se nepoučil z těch vašich digitalizačních zakázek, jaký byl chaos, co se týká přijímacích řízení, jaký byl chaos v eDokladovce a tak dále? A vy chcete takovouhle obrovskou porci ekonomiky, která samozřejmě může mít nedosáhlé (dalekosáhlé?) hospodářské škody, pustit naostro 1. 7. 2024, aniž by to bylo odzkoušeno? To si z nás děláte legraci. Takže nic takového, opozice se vám tady naopak snaží pomoct.
Další obrovské lži: já jsem se ale musela smát a byla jsem trošku ráda, že si pan ministr na tuhle notu tedy naběhl. Digitalizace stavebního řízení, už jsem mu to zdokladovávala mnohokrát. Takže teď je vládě Andreje Babiše vyčítáno to, že postupuje podle legislativních pravidel vlády. To jsme se tedy posunuli! To znamená, že my jsme schválili v roce 2017 teze k novému stavebnímu zákonu, 2019 byl věcný záměr stavebního zákona, který samozřejmě prošel vládou, 2021 byl schválen nový stavební zákon a ty soutěže byly až na podzim roku 2021 v rámci takzvaných soutěžních dialogů, což velmi pozitivně kvitoval i ÚOHS, že to byl velmi správně zvolený instrument. Pan ministr se rozhodl všechna tato výběrová řízení zrušit, a přátelé, toto všechno jsou rozhodnutí ÚOHSu, jenom, abyste věděli. Všechny jeho zakázky ÚOHS zrušil. Pan ministr nemá nic a zadává nám digitalizaci stavebního řízení v jednacím řízení bez uveřejnění.
Nejhorší na tom je, že pan ministr se tady neustále otáčí tím, že nebyl dostatečný personální stav na ministerstvu. Tak prosím vás, kdo jenom trochu znáte státní správu, na MMR byla celá sekce IT, a když máte sekci, tak to není o jednom, dvou, třech lidech, to jsou samozřejmě desítky lidí, které jsou v sekci, protože jinak by vám Ministerstvo financí samostatnou sekci nikdy neschválilo.
A dostávám se plynule k panu Šteffelovi, jestli už to konečně říkám dobře, kde i pan ministr musel uznat v jednom mediálním rozhovoru, že to samozřejmě nebyl žádný poradce ministryně pro místní rozvoj, byl to poradce sekce náměstka pro IT. A teď schválně, jenom abych vás upozornila na tu časovou řadu. Kdypak nám tady vypukla kauza Dozimetr? Vzpomínáme si všichni? Červen 2022. A kdy pracoval pan Šteffel na Ministerstvu pro místní rozvoj? První objednávka 20. září 2019, druhá objednávka 17. 10. 2019. A jestlipak víte, kde byl pan Šteffel od 1. 9. 2020? No, na Dopravním podniku hlavního města Prahy pod vedením pirátského primátora pana Hřiba! (Potlesk poslanců ANO.) Takže pokud někdo chce tady vytahovat tyhlety věci, stejně tak já se můžu ptát, jak je možné, že si přijal pan primátor Hřib za Piráty pana Šteffela, který byl v červnu 2022 v podezření v kauze Dozimetr? Takže, milé pirátstvo, nejdříve si zameťte před vlastním prahem a pak se tady snažte mentorovat samosprávy. Styďte se! Do této doby - a máme 16. dubna - není venku jediná vyhláška ke stavebnímu řízení, jediná! A to je tady tedy skutečně mohu jmenovat, jenom abyste věděli, co to je za porci: vyhláška o stanovení stavebních úřadů, vyhláška o jednotném standardu územního plánování, vyhláška k územnímu plánování a struktuře územně plánovací dokumentace, požadavky na výstavbu jsou dokonce teprve v notifikaci, náležitosti projektové dokumentace, stanovení formulářů, digitalizační vyhláška, vyhláška o dokumentaci stavby - ani jedna není venku. Na MMR máte u všeho napsáno: je to pouze pracovní verze a může se ještě měnit. Máme 16. dubna a vy to chcete spustit k 1. 7. 2024.
Minimálně vás, zástupce koalice, vyzývám k tomu, abyste si pana ministra srovnali, protože nejvíce na to doplatí stavební úřady České republiky. Děkuju. (Výrazný potlesk poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen k návrhu na změnu schváleného pořadu pan poslanec Hubert Lang, poté se připraví pan poslanec Pražák, Novák, Richter, paní poslankyně Šafránková, pan poslanec Farhan, Vondráček a paní poslankyně Ožanová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Hubert Lang: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl zařadit nový bod, který jsem nazval Dopady schváleného paktu o migraci a azylu na bezpečnostní sbory v České republice. Chtěl bych to zařadit jako pevně zařazený bod dnes po pevně zařazených bodech jako první bod.
My jsme se včera účastnili semináře ke schválenému paktu o migraci a azylu na půdě Ministerstva vnitra, který byl v gesci vrchního ředitele pana Paďourka, ve spolupráci s Pavlou Novotnou z odboru azylové a migrační politiky, za účasti nás, poslanců bezpečnostního výboru a i za účasti ředitele cizinecké policie pana Benedikta.
O co se nám jedná? Jedná se o to, že náběh implementace paktu o migraci a azylu se předpokládá v červenci 2026. Máme tedy, přátelé, přibližně dva roky na to, abychom zajistili implementaci nově příchozích norem do naší stávající legislativy, připravili se na změny. Logicky se tedy implementace a spuštění změn dotkne již budoucí vládní sestavy, to znamená po nějaké vládě, která vznikne po podzimních volbách 2025. Jedná se o nařízení EU, a tedy žádná národní ratifikace nemá vliv na vstup této normy v platnost. Dozvěděli jsme se, že se pracuje na národním prezentačním plánu - odbor azylové a migrační politiky, a je to politikum, které je rozloženo na dobu pěti let. V oblasti legislativy bude třeba připravit výraznou změnu zejména azylového zákona, který bude prakticky skoro celý překopán, zákon č. 325/1999 Sb. a zákon o pobytu cizinců 326/1999 Sb. bude také tímto dotčen.
Základem paktu o migraci a azylu jsou tři základní pravidla, k tomu bude ta mimořádná schůze ve čtvrtek: relokace žadatelů azyl - to jsou ty kvóty ano-ne, o to se tady střetneme politicky ve čtvrtek - případně finanční kompenzace za nepřijetí žadatele o azyl. Tam se hovoří až o té částce 20 000 eur do nějakého společného fondu, ze kterého se budou plnit některé ty věci pro státy zatížené státy migrací, anebo poskytnutí logistické, případně technické podpory či nasazení policistů v zemích zasažených výrazně migračním tlakem.
V souvislosti s Českou republikou se hovoří o jakési výjimce, kterou zajistil pan ministr vnitra Rakušan v souvislosti s příchodem obrovského množství Ukrajinců na naše území, takže velkou roli bude hrát to, zda ti Ukrajinci budou započítáváni do víz dočasné ochrany, či budou ti Ukrajinci započítáváni z těch víz dočasné ochrany a překlopí se do cizineckého zákona. Tím by se snížila ta míra pod nějakou hladinu a potom bychom se samozřejmě museli vyplácet z nepřijetí azylantů na naše území až tou částkou 20 000 eur jako mandatorním výdajem každoročně do státního rozpočtu. Tam máme velký rozpor.
V rámci včerejší debaty zaznělo několik problémů, které se na nás ženou. V rámci detence osob - cizinců, kteří u nás požádají o azyl, se to bude týkat v České republice zejména vnější schengenské hranice, což je u nás šest mezinárodních letišť. Největší letiště - Letiště Václava Havla v Praze a tam zástupci cizinecké policie a zástupci OAMP jasně řekli, že vlastně nejsme na to připraveni, protože osoby, které prostě řeknou "azyl" na Ruzyni, musí projít bezpečnostním prověřením, posouzením žádosti a dalšími okolnostmi a musí být někde detekováni do nějakého zařízení. My to zařízení, prosím vás, vůbec nemáme! V České republice máme dneska máme čtyři zařízení pro takovéto účely s kapacitou maximálně 1 000 osob, z toho dvě ta zařízení jsou ještě určena pro rodiny s dětmi, takže ve své podstatě v současné době nejsme připraveni na implementaci věcí, které z toho nařízení pro nás vyplývají.
Další problém je, že nemáme na to dostatečné kapacity policistů služby cizinecké policie a pracovníků odboru azylové a migrační politiky. Je třeba v dalším horizontu napřít úsilí na to, abychom vlastně posílili při náboru zejména službu cizinecké policie, a já tady s tím opakovaně vystupuji - prostě změnit charakter výkonu služby cizinecké policie v souvislosti s těmi všemi věcmi, které nás čekají. To znamená, opět zřídit útvar s celorepublikovou působností, ředitelství služby v Praze a těch 14 odborů cizinecké policie, které dneska máme rozmístěny po republice, opět sloučit a jednotně metodicky a prostě vůbec dislokačně vést takovým způsobem, abychom byli schopni ty věci, které se na nás ženou, zabezpečit.
Chtěl jsem říct, že ten odborný seminář na Ministerstvu vnitra nastínil řadu problémů. Bavili jsme se tam opravdu ne politicky, ale snažili jsme se tam za účasti poslanců bezpečnostního výboru, složek Ministerstva vnitra, pracovníků OAMP a dalších subjektů, kterých se to dotýká, opravdu identifikovat nějak věcně věci, které se nás ženou napříč spektrem, a já bych vás chtěl všechny požádat, jestli bychom tento bod mohli otevřít, protože čtvrteční schůze, která samozřejmě je věnována vízovému a migračnímu paktu, kde budou pravděpodobně z naší strany opět, jako je tady už pravidlem, pouze mluvit naše přednostní hlasy a my se nedostaneme jako řadoví poslanci vůbec do diskuse, protože vy nám nejspíš neschválíte program této schůze, tak to považuji za velice důležitou věc, nějak neideologicky se začít bavit o tom, co nás opravdu čeká. Máme na to dva roky - červenec 2026 stávající pakt prostě nabývá účinnosti a musíme ho přijmout. V novém parlamentu, kde doufám, že budou navoleni noví poslanci, se s tím ještě dál dá něco dělat, ale zatím se musíme plně podřídit tomu, co přijal stávající parlament. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času a nyní s přihláškou k programu pan poslanec Pražák. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Pražák: Dobré odpoledne, paní místopředsedkyně. Pane ministře, ač vystoupila moje kolegyně Klára Dostálová a na některé informace pana ministra Bartoše reagovala, tak bych se chtěl ještě znovu vrátit k tomu, co jsem tady navrhoval minulý týden, a navrhnout opět bod Digitalizace stavebního řízení a potažmo Portálu stavebníka. Sice má pan ministr starost o to, abychom to nemuseli načítat znovu, ale já budu rád, když to tady budeme říkat.
To, co už tady bylo řečeno od paní kolegyně Kláry Dostálové, opakovat nebudu, ale přečtu tady z veřejných zdrojů z minulého týdne, aniž bych čerpal někde něco jiného: "Ivan Bartoš si digitalizaci nalepil na čelo, a přestože žádná digitalizace za víc než dva roky jeho vládnutí úřadu pro rozvoj není, jeho ministerstvo neumí správně vypsat tendry na dodavatele informačních systémů. Bartoš donekonečna omílá, že je věrozvěstem digitalizace. Politicky mu tato lež už dva roky prochází. Jaká je realita? Jeho digitalizace stavebního řízení, která měla urychlit výstavbu a tím snížit ceny nájmů a nového bydlení, pořád není hotová. Bartoš zcela rozložil předchozí návrh stavebního zákona, který čtyři roky chystala minulá vláda. Ten možná nebyl dokonalý, ale šlo s ním pracovat. To se nepovedlo. Výsledkem je, že stavebníci se bojí, zda vůbec od poloviny roku, kdy má začít platit Bartošova novela stavebního řízení, která však ještě není hotová, bude možné povolovat nové stavby. Chybí digitalizace, úředníci na stavebních úřadech nevědí, jak mají postupovat, hrozí to velkolepým krachem výstavby v Česku. To by nebyla dobrá vizitka současné vlády." To je citace! To není můj ten... Takže proto bych chtěl navrhnout tento nový bod.
A, kolegyně starostky a starostové, vám to stačilo, to, co tady předvedl pan ministr Bartoš? S prominutím, on neměl koule ani na to, abychom otevřeli bod a aby vystoupil normálně při tom bodu, abychom mohli reagovat? Víte, proč dneska vystoupil? Protože minulý týden dostal čočku i v Senátu od senátorů za to, jakým způsobem to je nebo není připravené!
A jak jsem tady už říkal před několika měsíci, první seznámení se stavebním úřadem, které měli úředníci, bylo on-line, a to jim spadlo. A místo toho, aby oni ten systém napříště posílili, tak jim řekli, že by bylo dobré, aby se jich přihlásilo méně. Tak to vám připadá normální?
Dál bych se chtěl zeptat pana ministra Bartoše, jaká bude propojenost se správním řádem? Jak bude probíhat nahlížení do spisů? Přece dneska normálně, když máte stavební řízení, se můžete jít podívat do toho projektu, do spisu, abyste věděli informace, a dneska to bude pod nějakým heslem zakódované někde v počítači. Takže jak to bude fungovat? Přijde tam někdo, kdo bude mít právo se do toho podívat, tak ho někam zavřeme do místnosti? Tam mu dáte nějaký co - počítač? Dáte mu své přihlašovací údaje jako úředníci? To asi ne! Nebo jak to bude fungovat? Ti úředníci fakt nevědí, co bude. Jak říkala paní místopředsedkyně Klára Dostálová, oni absolutně, ale absolutně nevědí, co se bude dít. A to, že vy jste říkal, že vlastně ty počítače, že to není žádný problém - vždyť to tady bylo popřeno čtením z toho dopisu. I vaši zaměstnanci MMR napsali na samosprávy, že si jsou vědomi toho, že systém současný, který oni používají, nebude schopen novou digitalizaci zvládat, proto se mají objednat nové notebooky a tak dále. A vy tady přijdete a řeknete: To není pravda, není to potřeba, pojedeme ve starých systémech? No, nepojedete! Takhle to fungovat nebude!
A poslední věc, pane ministře. Jste z Libereckého kraje, i když se k tomu nehlásíte, jste z Jablonce nad Nisou, a je smutné, že nevíte, že uznávaný scenárista pan Petr Pýcha získal Českého lva za film Všechno bude. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další k programu se přihlásil pan poslanec Novák. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, a hlavně kolegové z koalice, v pátek jste se na ně vykašlali, pojďte jim pomoct aspoň teď. Mluvím o zdravotně postižených, protože já vás dnes opětovně žádám o předřazení bodu 74, tisk 250, a to jako prvního bodu za pevně zařazené. Jedná se o návrh zákona poslanců Nováka, Babiše a Balaštíkové o některých právech osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem. Tento návrh zákona jsem předložil již v červnu roku 2022 a bohužel se mi stále nepovedlo vás přesvědčit k tomu, abyste pomohli těm, kteří to potřebují. Chápu, že vláda má jiné priority, které nyní raději nebudu komentovat, ale věřte, že tento tisk bychom byli schopni projednat velmi rychle.
Podstatou navrhované právní úpravy je zajištění vstupu osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem do stanovených veřejných prostor a prostředků veřejné dopravy. V dané souvislosti je třeba vymezit zejména pojem pes se speciálním výcvikem a také prostory, do nichž má být vstup osob se zdravotním postižením v doprovodu psa se speciálním výcvikem umožněn. Tato úprava vychází zejména z osobních zkušeností právě postižených osob a společností, které se touto problematikou zabývají, takže prosím, pojďme jim konečně pomoci. Pojďme prosím společně potvrdit našim občanům, že nám záleží na kvalitě jejich života, a projednejme tento návrh, který jsem společně s kolegy předložil již před rokem a půl. Jistě se všichni shodneme na tom, že by mělo být naším zájmem postiženým spoluobčanům alespoň v možné a únosné míře pomoci v jejich nelehkém životním osudu, navíc když to státní rozpočet nestojí ani korunu. Téměř před rokem také Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím ministra Jurečky vyslalo signál, že se této problematice věnuje a předloží vlastní novelu, ale doteď nepředložilo vůbec nic a opět zůstalo jen u řečí.
Takže, vážení kolegové, vážené kolegyně, prosím, pojďme si říct, že našim občanům chceme pomoci, že chceme pomoci našim postiženým spoluobčanům. Je to velmi jednoduchá novela, nicméně pro tyto lidi znamená mnoho. Děkuju za podporu.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Dále k programu je přihlášen pan poslanec Richter. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jan Richter: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dnes po delší době opět před vámi stojím, abych vás požádal o předřazení bodu číslo 153, a tím je návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ze dne 21. prosince 2023 jako první bod jednání dnešní Sněmovny.
Tento šokující čin násilí otřásl celou naší společností a způsobil hluboké rány, a tak vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy je nezbytným krokem pro detailní analýzu tragédie, identifikaci příčin a zabezpečení preventivních opatření pro budoucnost. Budou to již bezmála čtyři měsíce od této tragické události a výsledek šetření policie - nula. Nemáme žádné nové oficiální vyjádření od policie v dnešní době, kdy to má na stole Generální inspekce bezpečnostních sborů. Nemáme vůbec žádné informace. Členové výboru pro bezpečnost si mohli převzít zprávu vnitřní kontroly Policejního prezidia, která nezjistila pochybení v postupu policie při prosincovém zásahu proti střelci na Filozofické fakultě. Zpráva má 50 stránek a z velké části jsou text i fotografie začerněné. Z 50 stran je možné si něco přečíst pouze na 17 stránkách. Dokument má název Mimořádná událost 21. prosince 2023: střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je na něm uvedeno datum 8. ledna 2024 . Dnes máme 16. dubna 2024.
Policejní prezident Martin Vondrášek poslancům na výboru pro bezpečnost vysvětloval, proč jim policie nemůže poskytnout kompletní zprávu: "Hlavním důvodem je trestní řád a probíhající trestní řízení. Ve zprávě Úřadu pro vnitřní kontrolu je celá řada informací, které mají přímo dopad na trestní řízení. Zadal jsem svému analyticko-právnímu odboru, aby provedl právní rozbor. Studovali jsme i jednací řád Poslanecké sněmovny a jsem přesvědčen, že pokud bych informaci sdělil, tak bych porušil nejen rozhodnutí státního zástupce, ale i trestní řád," vysvětloval Vondrášek. Opravdu? Zde je to úsměvné, až směšné. Poslanci ve výborech, ve stálých komisích, členové vlády, premiér i prezident čtou v různém stupni utajení různé zprávy, domnívám se, že daleko citlivější a závažnější, a není v tom problém. A u této tragédie, která nás zasáhla všechny - předpokládám, že tedy všechny - se dělají drahoty. Namísto aby transparentní vysvětlení na bezpečnostním výboru proběhlo z úst orgánů policie, tak se dokument začerní. Že se takto minulá opozice, dnes vládní koalice, nestavěla ke zřízení Bečvy? Tam nevadilo vůbec nic v tom vyšetřování, tam vadila pouze DEZA. "Generální inspekce bezpečnostních sborů zatím nezjistila skutečnosti, ze kterých by vyplývalo, že by některý z policistů spáchal trestný čin při zásahu u prosincové střelby." To je také neuvěřitelné. Já předpokládám, že se policie nedopustila žádného trestného činu, ale nám přece jde o to, aby se vyšetřilo, zda se této tragédii dalo zabránit, jaká byla učiněna opatření před vlastním zásahem v časovém sledu, který se velmi rozchází, je několik variant a různá časová osa. Závěrem zprávy vyšetřovací komise bych poté očekával možné podněty k tomu, aby se tato situace již nikdy neopakovala.
Možná se opakuji - tedy určitě ano, ale musím opět zdůraznit, že jako zákonodárce, který je osobně do celé tragédie zapojen a který přislíbil rodinám obětí, že bude bojovat za to, aby byla celá záležitost řádně vyšetřena, nemohu zůstat pasivní. Cítím to jako svoji povinnost - povinnost dělat vše pro zjištění odpovědí na otázky, které se neustále hromadí. Proto vás žádám, abyste podpořili návrh na zřízení vyšetřovací komise, a navrhuji tedy předřazení bodu číslo 153, Návrh na zřízení vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (Předsedající: Čas.) ze dne 21. 12. 2023 jako první bod dnešního jednání Sněmovny a v případě nepředřazení dnes předřadit jako první bod na pátek 19. 4. 2024. Děkuji za pozornost. (Potlesk v levé části jednacího sálu.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Šafránková. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji v rámci pořadu této schůze předřadit a projednat bod číslo 32, což je sněmovní tisk 9, a je to návrh SPD na změnu zákona o sociálních službách.
Minulý pátek zde prošla třetím čtením jiná novela zákona o sociálních službách, která kvůli jednotnému odporu všech poslanců vládní koalice nezvýšila jako jediný příspěvek na péči zdravotně postiženým dětem a dospělým v I. stupni závislosti ani o pouhých 200 korun, což byl jeden z mých pěti velice kompromisních a rozpočtově uměřených pozměňovacích návrhů. Situace desítek tisíc těchto občanů je už nyní naprosto neúnosná. Příspěvek na péči se jim nezvyšoval téměř devět let, zatímco průměrná inflace za tu dobu je zhruba 40 % a sociální služby se zdražily ještě více. A nejde jen o ekonomický a sociální rozměr věci. Tito lidé se cítí, a nelze se jim divit, už pomalu jako méněcenní kvůli tomu, jak je vláda arogantně ignoruje a svým chováním jim de facto říká: Nás nezajímáte, poraďte si, jak umíte, pro nás nejste volebně atraktivní.
Mimochodem, až budou někdy lidovci a Piráti říkat, že jsou sociálním svědomím vlády, vzpomeňme si na to, jak hanebně se minulý týden zachovali ke zdravotně postiženým lidem v I. stupni závislosti - k lidem, kteří nejsou schopni samostatně zvládat čtyři základní životní potřeby a jejichž příspěvek na péči činí pouhopouhých 880 za měsíc. Dokážete si představit, jaký rozsah pro ně životně potřebných a nezbytných služeb si za tuto částku můžou pořídit? Příspěvek na péči v I. stupni závislosti - znovu opakuji, nezvyšoval se téměř devět let, ale hlavně, ještě v roce 2011, než jej tehdejší Nečasova vláda, kde byla ODS i TOP, významně snížila, byl tento příspěvek na úrovni 2 000 korun za měsíc - částka 880 korun těmto osobám při současných cenách postačuje v průměru na maximálně 6 hodin asistenčních či pečovatelských služeb.
Za SPD za lidi se zdravotním postižením budeme bojovat i nadále, nikdy tento boj nevzdáme, a já proto navrhuji tento bod, tedy bod číslo 32, sněmovní tisk 9, zařadit dnes jako první bod, případně zítra jako první bod. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další na řadě je pan poslanec Farhan. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, chtěl bych zde navrhnout bod, který se bude týkat destabilizace českého zdravotnictví. Máme zde takovou disciplínu o nejnebezpečnějšího ministra Fialovy vlády. Já jsem přesvědčen, že nejnebezpečnější ministr pro tuhle zemi je Vlastimil Válek, který tuto soutěž vede na plné čáře. Jeho vítězství pak umocňuje i fakt, že není vůbec schopný sebereflexe. Jeho včerejší prohlášení, že je se svojí prací spokojen v úřadu, nabízí otázku, zda by se neměl nad sebou zamyslet nebo vyhledat pomoc u některého ze svých kolegů.
Od začátku roku je Česká republika vystavena vůbec největší nákaze černého kašle za posledních šedesát let. Podobně jako v případě chybějících antibiotik, i tady ministr absolutně selhal, od začátku popíral realitu a odmítal učinit jakýkoliv zásadní krok. Mimo jiné připomínám, že s černým kašlem souvisí další možné komplikace, jako je zápal plic nebo onemocnění mozku, opravdu tu nejde o žádnou marginální záležitost. Ministerstvo nebylo schopné pod vedením Vlastimila Válka za více než čtvrt roku vytvořit žádnou kampaň na očkování. Nebyl schopný na to připravit ani žádnou komunikaci směrem ke školám, kde se nákaza rychle šířila. Za čtvrt roku nebyl schopný sehnat vakcíny. A jen připomínám, že je úplně absurdní, že doktoři tu říkají, že vakcíny nejsou, ale ministr zdravotnictví říká: Vakcíny jsou. Tvrdit, že výpadky léků byly vždy, je sice pravda, to je asi jediná pravda, ale jen zčásti platná. Nyní totiž chybějí základní léky, a to na štítnou žlázu, která se dotýká 60 000 pacientů, vysoký tlak, chybí Framykoin a další, a my se nemůžeme spoléhat na plánování TOP 09 a ministra Válka, že přijde zlepšení se zlepšením počasí. To už jsme tady zažili v minulých desetiletích.
Ministr se také dušoval, že jeho zázračná novela vše změní - myslím tím novelu o léčivech. Ve skutečnosti se však nezměnilo vůbec nic. Prohlašoval, že je to největší novela, která všechno vyřeší. A jak vlastně můžete důvěřovat ministrovi, který v obecné rozpravě ani v prvním čtení, ani ve druhém čtení, ani ve třetím čtení nevystupoval a celou novelou se promlčel? Když si uvědomíme, že to měla být ta nejdůležitější ministerská novela, a on mlčí, tak já tomu prostě nerozumím, proč se promlčel.
Ještě bych zde chtěl říct, že nyní zde máme další novelu - novelu o léčivech, která měla jít zítra do třetího čtení, a co udělal ministr? Ministr neudělal nic. Tento bojovný ministr je ministrem akorát na Twitteru. Tam je bojovník, tam všechno říká, co dělá dobře, jak to dělá, ale není schopen v rámci vlády, aby prosadil její zařazení. Ona měla být - a najednou zase není. Čeho se ten ministr stále bojí? Vždyť stačí, když to tady promlčí, my nic vlastně jiného nečekáme. A teď, já si vlastně myslím, že jediné na celé této situaci je, že pan ministr zmizel někam, že to promlčí, a to já vnímám jako jeho hlavní klad a pozitivitu. Ale na druhou stranu bychom si měli všichni uvědomit, že stále je to ministr zdravotnictví, že stále by měl bojovat za pacienty, měl by se zajímat o malé lékárny, které hodil přes palubu, měl by nebýt ministrem řetězových lékáren, ale měl by být ministrem v čele celého českého zdravotnictví, a toto ministr Válek jednoznačně nedělá a nedává.
Takže bych poprosil o zařazení nového bodu Destabilizace českého zdravotnictví pod vedením ministra Válka za TOP 09 a prosím o zařazení jako poslední bod dnešního jednání. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další je přihlášen pan poslanec Vondráček. Vy máte dva body, takže předpokládám, chcete 10 minut. Nebo to zvládnete?
Poslanec Radek Vondráček: Já to možná zvládnu rychle. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, začal bych tím, že jsem byl v Brně, a ptali se mě návštěvníci mé přednášky, co je s tiskem 400, návrhem zákona o zemských znacích a vlajkách, který disponuje neutrálním stanoviskem vlády, který už tu leží dlouho a pod který se podepsalo neobvyklých více jak 70 poslanců napříč všemi politickými stranami a hnutími a jehož výsledkem by měla být tady tato možnost (Ukazuje papír s vlajkami.) při slavnostních příležitostech vyvěšovat krásnou českou - ta se mi moc líbí, krásnou moravskou - ta se mi líbí nejvíc, ale i moc hezkou žlutou slezskou vlajku. My jsme na to téma následně uspořádali s Karlem Smetanou seminář, který, myslím si, byl velmi úspěšný. Vyslyšeli jsme některé námitky heraldiků a vexilologů, došli jsme k nějakému kompromisu a já bych byl moc rád, kdyby se nám podařilo tento tisk v rozumné době zařadit na pořad schůze Poslanecké sněmovny, protože vzhledem k tomu, kolik poslanců ho podepsalo, by si minimálně zasloužil debatu v rámci druhého čtení. Chtěl bych vás poprosit, abyste ho propustili skrze první čtení, a proto navrhuji, aby tento tisk, pro paní předsedající, byl předřazen jako první v bloku prvních čtení, zákonů v prvním čtení, aby byl první v rámci bloku prvních čtení. Jde o to, že od té doby se stala spousta věcí. Měli jsme tu třeba den krojů, který jsme si tady všichni náležitě užili - aspoň doufám, na kterém opakovaně zaznívalo, že všechny okolní země, všechny země Evropy, možná i světa, si svých tradic váží mnohem víc než my sami Češi, že někdy sami vlastně ani nedokážeme prezentovat, jaké kulturní dědictví máme, měli bychom být na něj pyšní. A když třeba některá země předsedá Evropské unii, vyzdvihuje některé ze svých regionů, a to je něco, co se u nás neděje. Já bych byl rád, kdyby tento zákon byl pozitivním podnětem pro to, abychom s tím něco udělali. Nedávám proto pevné zařazení na určitý čas. Já jsem taky dlouho už tady nebyl s tímhle zákonem, ale mám pocit, že pořád přichází nové a nové problémy, nové a nové výzvy, nové a nové neodkladné záležitosti a na tento zákon se trochu pozapomnělo. Má krásné kulaté číslo - tisk 400 - a já vás poprosím napříč politickým spektrem o podporu při hlasování o zařazení tohoto bodu. Tak vidíte, stihl jsem to pod 5 minut.
Můj druhý návrh je o zařazení tisku 618, který je v pořadu této schůze, a tady navrhuji pevné zařazení jako první bod zítřejšího jednání, což je 17. 4. Jedná se o návrh na vydání ústavního zákona o referendu, o nahrazení peněžní jednotky koruny české peněžní jednotkou euro, o korespondenční hlasování ve volbách a zrušení práva veta v Evropské unii a o přerozdělování migrantů v Evropské unii. Zde nepřekvapivě stanovisko vlády je negativní, nicméně vy všichni víte, že o těchto otázkách hnutí ANO 2011 organizovalo - a stále ještě není ukončena tato akce - petice, u kterých se během pouhých čtrnácti dnů podařilo bez problémů nasbírat více než 20 000 podpisů, a těch podpisů stále přibývá. Jsou to politické otázky, které zajímají české občany, které mají nebo mohou mít zásadní strategický dopad na směřování České republiky, a proto by si zasloužily, aby se k nim lidé vyjádřili.
Konání referenda o zásadních otázkách připouští čl. 2 odst. 2 ústavy, když uvádí, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo, a podobně čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. K realizaci referenda o otázce obecného zájmu na celostátní úrovni je tedy zapotřebí ústavního zákona. My zde máme v Poslanecké sněmovně už delší dobu zákon o celostátním referendu. Zatímco občané České republiky mohou realizovat své ústavní právo v rámci obecního referenda, v rámci krajského referenda, celostátní referendum, které předpokládá ústava, nám stále chybí. Ta debata trvá celou dobu, co jsem poslancem v Poslanecké sněmovně, a to už bude jedenáctým rokem.
Vzhledem k tomu, že se nacházíme ve specifickém období, kdy stejná koalice vládne většinou v Poslanecké sněmovně, v Senátu a má příznivě nakloněného i prezidenta země, získává možnost doplnit tuto demokratickou mozaiku o vyjádření lidu přímo, jak předpokládá ústava, nový význam. Protože zjevně nejsme schopni pokročit v debatě o obecném celostátním referendu, připravil jsem spolu se spolunavrhovateli zákon, který je nyní veden jako tisk 618, který se ptá na čtyři konkrétní otázky. Je to tedy obdobná legislativní technika, jako u ad hoc referenda o vstupu do Evropské unie. Ty otázky jsou tam čtyři, já je asi nestihnu probrat všechny, ale co se týče eura, odpůrci referenda mohou tvrdit, že se Česká republika k euru přihlásila již v referendu o přistoupení k Evropské unii v roce 2003. To ale nevylučuje nové referendum. Od původního referenda uběhlo přes dvacet let a současní voliči mají právo znovu rozhodnout, nejsou vazaly rozhodnutí předchozí generace. Jde o zásadní politickou i ústavní otázku, která nemá jen ekonomický rozměr, ale souvisí i se suverenitou státu. Argumenty pro zachování koruny či přijetí eura jsou různorodé a je na politických stranách, aby je předestřely voličům v rámci kampaně před referendem. Na voličích pak zůstane rozhodnutí a je to o respektování lidu jako zdroje státní moci.
Mimochodem, došlo i k zásadní změně okolností, kdy v roce 2003 euro znamenalo jen měnovou unii, a dnes v sobě měnová unie obsahuje další závazky, které se někdy označují jako duhová unie. Po finanční krizi Řecka i problémech jižních členských států Evropská unie ve snaze zachránit a zachovat euro přistoupila k faktickému rozmělnění závazků dlužníků na státy, které se chovaly odpovědně a extrémně se nezadlužily. Byly zavedeny takzvané eurovaly a změnila se měnová politika Centrální evropské banky včetně nákupu dluhopisů vydaných v eurech členskými státy Evropské unie, což může vyvolat ekonomické problémy všech členů eurozóny při neschopnosti některých států tyto dluhopisy splácet. Tomu se Česká republika vyhnula, neboť není členem eurozóny, ale po přijetí eura by tato politika dopadla i na Českou republiku. I Švédsko se zavázalo v roce 1995 vzdát se švédské koruny a přijmout euro. Během času však ochota Švédů obětovat vlastní měnu vyprchala, došlo k novému referendu o euru v roce 2003 a výsledkem bylo vítězství koruny 56,1 % nad eurem 43,9 %. (V sále je stále hluk.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Omlouvám se, pane poslanče, já vám klidně čas natáhnu, ale kolegyně, kolegové, prosím o ztišení! Děkuji.
Poslanec Radek Vondráček: Bruselské orgány to akceptovaly a euro po Švédsku nevymáhaly. Protože ujednání o euru je součástí primárního práva Evropské unie, tedy práva mezinárodního, kde je pramenem práva i obyčej, švédské referendum založilo právní obyčej, že původní závazek přijetí eura nemusí členský stát Evropské unie provést. Švédové nevstoupili do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II, který je k přijetí eura nutný. Jiný postup zvolilo Dánsko, které si vyjednalo trvalou výjimku z eura a ponechalo si dánskou korunu. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) Proto lze uskutečnit referendum i u nás a já vás žádám minimálně o projednání tohoto zákona, abychom se v debatě posunuli dál. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a nyní je přihlášena paní poslankyně Ožanová jako poslední přihlášená ke změně nebo k návrhu pořadu schůze. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, neodpustím si - díky tomu, že jsem poslední, budu mít větší sledovanost, protože jste přišli do sálu. Mám návrh na zařazení nového bodu a jmenuje se Diskuse o funkčnosti a potřebnosti ministerstev. Proč mám tento bod? Protože jsem si četla nějaké články v novinách, zjistila jsem, že tato diskuse hýbe pětikoalicí, tak si říkám, že o tom můžeme diskutovat i tady. Sami jste přece zvýšili počet ministrů, zřídili jste ministerstva pro legislativu, evropské záležitosti, vědu a výzkum. Měli jste možnost se zabývat počty ministerstev u konsolidačního balíčku. Říkáte: Snižujeme počty úředníků, místo toho se zvýšil počet ministerstev. Vážení kolegové a kolegyně, pozdě, ale přece. Pokud s tím skutečně chcete něco udělat, jak se někteří z vás v pětikoalici vyjadřují v médiích, tak můžete. Zařaďme bod Diskuse o funkčnosti a potřebnosti ministerstev. Předpokládám, že nejen já, ale také vy máte zájem snižovat počet ministerstev. Pokud podpoříte tento bod, budou se k němu moci vyjádřit všichni poslanci. Místo spekulací ve veřejném prostoru vám nabízím možnost řádné diskuse. Kolegové, buďte stateční a pojďte diskutovat o tom, zda potřebujeme všechna ministerstva tak, jak je máme. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Již jsem průběžně gongovala na kolegy v předsálí, ještě to zopakuji.
Načteme tedy omluvy, než dorazí kolegové. Omlouvá se od 18.30 do 20.45 ze zdravotních důvodů paní poslankyně Adámková, pan poslanec Bělica celý jednací den z pracovních důvodů, pan poslanec Bernard od 14 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Černý od 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Kaňkovský do 15 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Kašník celý jednací den ze zdravotních důvodů, pan poslanec Svoboda od 20.30 z pracovních důvodů.
Z členů vlády se omlouvají pan ministr Dvořák celý jednací den z důvodu zahraniční cesty, pan ministr Jurečka do 15 hodin z pracovních důvodů a pan ministr Lipavský celý jednací den z pracovních důvodů.
Dále mi bylo nahlášeno, že s náhradními kartami hlasují paní poslankyně Zajíčková, karta číslo 31, a pan ministr Rakušan, karta číslo 32.
Nyní se vypořádáme s hlasováním o návrzích, nejprve návrhy z grémia, které vám byly předneseny. Zagongováno už bylo mnohokrát, takže myslím, že se můžeme pustit do hlasování.
Hlasujeme tedy nyní návrhy z grémia.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 97, přihlášeno 165 poslankyň a poslanců, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Zaznamenala jsem zájem o odhlášení, všechny jsem vás odhlásila a prosím, abyste se přihlásili svými identifikačními kartami. Myslím, že se nám pomaličku počet přihlášených ustálil.
Nyní tedy budeme hlasovat návrhy na změny v programu schůze.
Nejprve pan poslanec Benda, který navrhuje bod číslo 16, sněmovní tisk 640, zákon o státních svátcích, za bod 21, veřejné kulturní instituce, dnes, anebo za b) za bod 134. (Nesouhlas z pléna.) Ne? Takže za bod 21, veřejné kulturní instituce, dnes.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 98, přihlášeno 158 poslankyň a poslanců, pro 140, proti 16. Návrh byl přijat.
Další návrh pana poslance Bendy je bod číslo 1, sněmovní tisk 491, insolvenční zákon, druhé čtení, za bod 134 ve středu jako třetí bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 99, přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Další návrh pana poslance Bendy, číslo bodu 113, sněmovní tisk 630, o pojistném na sociálním zabezpečení, za bod 87. (Nápověda z pléna). Ve středu, popřípadě v pátek.
Takže budeme hlasovat nejprve ve středu. Zahajuji... (Oprava pana poslance Bendy mimo mikrofon.) Ne, za bod 87, a ten přijde na řadu buď ve středu, nebo v pátek. Chápu to správně? Výborně.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 100, přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro 101, proti 1. Návrh byl přijat.
Další návrh pana poslance Bendy, sněmovní tisk 569, zákon o vodách, na pátek jako první. (Oprava mimo mikrofon.) Tak nejprve tento bod zařadíme v rámci třetího čtení, a pokud by Sněmovna pak schválila zařazení tohoto bodu, tak na pátek jako první bod.
Takže první hlasování je o zařazení sněmovního tisku 569, zákon o vodách.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 101, přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro 156, proti nikdo. Návrh byl přijat.
A nyní budeme hlasovat o již zařazeném bodu na pátek, na projednání na pátek jako první bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 102, přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Další návrh je od paní předsedkyně Aleny Schillerové, jako nový bod zařadit Informace o zvýšení slevy na poplatníka v souladu s programovým prohlášením vlády.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 103, přihlášeno 159 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 56. Návrh nebyl přijat.
Další návrh je od pana předsedy Okamury, zařazení nového bodu Zdražování pokračuje a Fialova vláda to neřeší.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 104, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 81. Návrh nebyl přijat.
Další návrh pana předsedy Okamury, bod číslo 31, sněmovní tisk 8, zákon o referendu, zařadit jako dnes jako druhý bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 105, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 80. Návrh nebyl přijat.
Další bod pana Okamury, bod číslo 35, sněmovní tisk 12, trestní zákoník, dnes jako třetí bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 106, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 73, proti 81. Návrh nebyl přijat.
Další bod je také od pana předsedy Okamury, bod 28, sněmovní tisk 5, zrušení soudních exekutorů, dnes jako čtvrtý bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 107, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 18, proti 81. Návrh nebyl přijat.
Další bod pana Okamury, číslo bodu 30, sněmovní tisk 7, Ústava České republiky, dnes jako pátý bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 108, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 67, proti 82. Návrh nebyl přijat.
Další bod pana Okamury je nový bod Situace v Českém rozhlase.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 109, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 57, proti 80. Návrh nebyl přijat.
Další bod paní poslankyně Dostálové je nový bod Lži pana ministra Bartoše.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 110, přihlášeno 160 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 73. Návrh nebyl přijat.
Další bod navrhl pan poslance Hubert Lang, Dopady schváleného paktu, migrace a azylu na bezpečnostní sbory v České republice.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 111, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 78. Návrh nebyl přijat.
Další návrh na nový bod je od pana poslance Pražáka s názvem Digitalizace stavebního řízení.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 112, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 72, proti 66. Návrh nebyl přijat.
Další návrh na předřazení bodu je od pana poslance Nováka, bod 74, sněmovní tisk 250, práva osob se zdravotním postižením, zařadit jako první bod dnes za pevně zařazené body.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 113, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 72. Návrh nebyl přijat.
Další návrh je od pana poslance Richtera, předřazení bodu 153, návrh na zřízení vyšetřovací komise, jako první bod dnes nebo v pátek 19. 4. jako první bod.
Takže nejprve budeme hlasovat o zařazení jako první bod dnes.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 114, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 80. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o tom samém - návrh na zřízení vyšetřovací komise, na pátek 19. 4. jako první bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 115, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 76. Návrh nebyl přijat.
Nyní je na řadě bod paní poslankyně Šafránkové, která žádá o předřazení bodu číslo 32, sněmovní tisk 9, zákon o sociálních službách, jako první bod dnes nebo jako první bod 17. 4.
Nejprve tedy budeme hlasovat jako první bod dnes.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 116, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 68. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme hlasovat o tom samém bodu, ale na 17. 4. jako první bod.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 117, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 75, proti 67. Návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Farhan žádá o zařazení nového bodu s názvem Destabilizace českého zdravotnictví pod vedením ministra Válka.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 118, přihlášeno 162 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 82. Návrh nebyl přijat.
Další návrh je od pana poslance Vondráčka, který žádá bod číslo 90, sněmovní tisk 400, zákon o zemských znacích a vlajkách, jako první bod v bloku prvního čtení.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 119, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 73. Návrh nebyl přijat.
Další bod pana Vondráčka je bod číslo 112, sněmovní tisk 618, ústavní zákon o referendu, jako první bod 17. 4.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 120, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 81. Návrh nebyl přijat.
Jako poslední návrh byl návrh nového bodu od paní poslankyně Ožanové s názvem Diskuse o funkčnosti a potřebnosti ministerstev.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 121, přihlášeno 161 poslankyň a poslanců, pro 74, proti 74. Návrh nebyl přijat.
Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy na změnu programu schůze. S přednostním právem se hlásí paní předsedkyně Schillerová, prosím.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Co na to říct? Že jste nám zamítli všechny návrhy, to jsme tak trochu čekali. Čemu ale opravdu nerozumím, je opakovaný návrh mého ctěného kolegy Jana Richtera na zřízení vyšetřovací komise k tragédii na Filozofické fakultě v Praze. Proč to odmítáte? Proč nechcete spolupracovat? Já tady nechci připomínat ty staré jakési případy z minulého volebního období, kdy jste byli schopni tady řešit kdeco, a takovouto zásadní věc, kde čekají postižení, kde čekají příbuzní, kde čekají ti, kterých se to nejvíc dotklo, na odpovědi, tak těm to odmítáte.
Proč to děláte? Proč? Zametáte stopy? Bojíte se pravdy? Já vám říkám tady za hnutí ANO, že se tím nevymlčíte! V pátek je tu Jan Richter znova! (Potlesk zleva.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nyní se již dostáváme do programu schůze.
Otevírám
Následující zahájení jednacího dne schůze
Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.