(pokračuje Jan Skopeček)

5.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 579/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr životního prostředí Petr Hladík. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, krásný, dobrý podvečer. Předkládám v druhém čtení návrh vládního zákona, který se mění zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Jedná se o záležitost, kterou jsme si vytkli ve vládním programovém prohlášení, a jedná se o několik důležitých věcí: za prvé, ukotvení krajinných prvků takovým způsobem, aby se jednodušším způsobem v naší krajině mohly objevit stromy, stromořadí, remízky, mokřady, také další společenství. Jedná se ukotvení agrovoltaiky, nového způsobu primární výroby zemědělské produkce a sekundární výroby elektrické energie. Jedná se také o boj s erozí, o posílení biodiverzitních funkcí krajiny a jedná se také o zpřísnění ochrany zemědělského půdního fondu, především na I. a II. kategorii třídy ochrany zemědělského půdního fondu, a to v otázce logistických hal, nákupních středisek a fotovoltaik nad 1 hektar jako takových. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán zemědělskému výboru a návrh iniciativně projednal hospodářský výbor. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisk 579/1 až 6. Já prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro životní prostředí, pan poslanec Karel Smetana, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Karel Smetana: Krásný večer, dámy a pánové, vážený pane ministře, pane předsedající, první čtení novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu proběhlo 28. 11. 2023 na 82. schůzi. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům jako garančnímu výboru pro životní prostředí, zemědělskému výboru a k projednání si ho ještě vzal výbor hospodářský. Zemědělský výbor projednal návrh zákona dne 16. 12. 2023 a 31. 1. 2024. Hospodářský výbor projednal návrh zákona a vydal usnesení 8. 12. 2023 a 1. 2. 2024. Garanční výbor pro životní prostředí projednal návrhy dne 7. 12. a 1. 2., zaslal poslancům pozměňovací návrhy jako tisk 579 a já vás s tím usnesením seznámím: "Po usnesení výboru pro životní prostředí ze 26. schůze konané dne 31. ledna 2024 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 579, po úvodním slovu ministra životního prostředí Petra Hladíka, zpravodajské zprávě poslance Karla Smetany přednesené v zastoupení poslancem Davidem Šimkem a po rozpravě výbor životního prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů" - jejichž znění jste obdrželi v usnesení 579/5. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Nyní poprosím zpravodaje zemědělského výboru, pana poslance Josefa Kotta, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji pěkně za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, zemědělský výbor projednal návrh zákona 6. 12. a přijal usnesení na přerušení projednávání, tisk 579/1. Dále se tímto návrhem zákona zabýval 31. 1. 2024 a usnesení doručené poslancům je jako tisk 579/4 a usnesení zemědělského výboru z 31. schůze 30. ledna 2024: "Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/192. Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po úvodním slově náměstka člena vlády Jiřího Lehejčka, po zpravodajské zprávě poslance Josefa Kotta a po rozpravě doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/192. Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, schválit ve znění pozměňovacích návrhů." Toto vše, co se týče zemědělského výboru. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní poprosím zpravodaje hospodářského výboru, pana poslance Ivana Adamce, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, budu velmi stručný. Hospodářský výbor projednal tento tisk na své 41. schůzi 1. února roku 2024 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky projednat a schválit sněmovní tisk číslo 579 ve znění schválených pozměňovacích návrhů. Dále zmocňuje zpravodaje výboru, kterým jsem byl já, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona. Pověřuje mne, abych na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu hospodářského výboru, a pověřuje mne, abych předložil toto usnesení předsedkyni Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Já si myslím, že ty pozměňovací návrhy jsou natolik dlouhé, že bych teď tady v tuto chvíli asi zdržoval. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Letocha. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Letocha: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, rád bych vás seznámil s pozměňovacím návrhem, který k tomuto zákonu předkládám. Cílem pozměňovacího návrhu k zákonu č. 334/92. Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, je možnost vynětí zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu s vyjmutím z povinnosti platby za vynětí ze zemědělského půdního fondu pro strategické investiční stavby. Dalším cílem je také zpřesnění definice strategické investiční stavby v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.

Ve stávající stavu zemědělské půdy v České republice je ochrana zemědělského půdního fondu velmi zásadní. Nemožnost vynětí zemědělské půdy z I. a II. třídy pro účely obchodu nebo skladování by bez možnosti výjimky tohoto pravidla mohlo vést ke znemožnění realizace záměrů strategických investičních staveb. Jde o stavby, které mají kruciální význam pro transformaci české ekonomiky a možnosti umístění z pohledu státu a Evropské unie strategických investic v České republice.

Návrh blíže přesněji vymezuje pojem strategické a investiční stavby v ustanovení § 1 odst. 13 zákona č. 416/2009 Sb. Toto zpřesnění dává možnost vládě spolu s dalšími navrženými změnami deklarovat veřejný zájem na umístění strategických investic v České republice, například strategický podnikatelský park Dolní Lutyně. Dále se v souvislosti s úpravou strategických zájmů vypouští v rámci přílohy číslo 3 lokalita strategického podnikatelského parku Plzně-Líně a vkládají se další rozvojové lokality se zaměřením pro výrobu a průmysl s vysokou přidanou hodnotou. Urychlení výstavby v těchto plochách je ve veřejném zájmu s dopadem na celou Českou republiku jako nezbytný krok zajištění její konkurenceschopnosti v oblasti průmyslu a obchodu.

K tomuto pozměňovacímu návrhu, který najdete pod sněmovním dokumentem číslo 4183, se dále přihlásím i podrobné rozpravě a ve třetím čtení požádám o vaši podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji pěkně a další vystoupí paní poslankyně Kocmanová, připraví se pan poslanec Marek Novák.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ráda načetla a velmi stručně odůvodnila pozměňovací návrh, který v systému najdete pod číslem sněmovního tisku 4168 a který se týká agrivoltaické elektrárny. Účelem tohoto návrhu je zajistit, že agrivoltaiku je možné povolovat v nezastavěném území, aniž by se kvůli tomu musel měnit územní plán, za dodržení dvou podmínek: za prvé, pokud to územní plán předem nevyloučí, a za druhé, pokud to bude v souladu s charakterem území, který se běžně posuzuje i u jiných záměrů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Novák, připraví se pan poslanec Havránek.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám velmi krátce zdůvodním svůj pozměňující návrh. Ten se týká bodu 6 v čl. 2 vládní novely, který říká, že souhlasy s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu vydané před 1. dubnem 2015 pozbudou platnosti 3 měsíce po účinnosti vládní novely. Ta novela stanoví, že výjimkou jsou pouze takové souhlasy, které se staly podkladem pro řízení o vydání správních rozhodnutí. Mně to přijde velmi nespravedlivé, protože to vůbec neřeší například obstrukční chování, konkrétně třeba při řešení EIA a podobně, a proto tento článek doplňuji další větou s tím, že souhlas s odnětím zemědělské půdy podle věty první by nepozbyl platnost, pokud ten, jemuž ten souhlas svědčí, doloží orgánu ochrany zemědělského půdního fondu existenci objektivního důvodu, který znemožnil realizaci daného projektu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Další vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Havránek, připraví se pan poslanec Šimek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Ještě jednou hezký den. Já bych se taktéž rád přihlásil a představil zde a drobně odůvodnil svůj pozměňovací návrh, který k této vládní novele předkládám. Naleznete ho jako sněmovní dokument 4176 a cílem tohoto návrhu je pomoci urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace, zejména v oblasti s nedostatečným pokrytím tímto signálem. Jedno z opatření, které přispěje k urychlení výstavby základových stanic mobilních sítí, je právě zvýšení limitu u výjimky z vynětí zemědělského půdního fondu na 100 metrů čtverečních. Je to i s ohledem na to, že opravdu co se týče těch stožárů BTS stanic, pro vaši představu, mění se jejich technologie, zároveň se s tím mění i potřeba, co se týče doprovodných staveb, které jsou s tím spojeny, a opravdu těchto 100 metrů čtverečních je dle mého názoru právě tím, co pomůže urychlení výstavby, protože opravdu ta současná výjimka, i ta, která je navrhovaná, ta současná výjimka je nedostatečná a opravdu není využívána, proto takto navrhuji její zvýšení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Šimek, připraví se pan poslanec Kott.

 

Poslanec David Šimek: Moc děkuji. Já si dovolím předložit dva pozměňovací návrhy, oba dva z dílny, které podáváme společně s kolegy Janou Krutákovou, Klárou Kocmanovou, Milošem Novým a Janem Burešem.

První, co se týká legislativně technických úprav v oblasti agrovoltaiky, kde se jedná... důvodem pozměňovacího návrhu je pro vyloučení všech pochybností výslovně doplňován požadavek na to, aby žadatel doložil v rámci náležitostí žádosti o souhlas se záměrem agrovoltaické výrobny elektřiny také splnění podmínek, které stanoví prováděcí právní předpis. Jedná se o podmínky pro agrovoltaickou výrobnu elektřiny, o druhy zemědělské kultury, které se mohou nacházet na zemědělské půdě, na které může být umístěna agrovoltaická výrobna elektřiny, a o bližší podmínky pro nezbytná zařízení agrovoltaické výrobny elektřiny. To je první pozměňovací návrh.

Druhý se týká podpory obnovy přírody na územích ovlivněných těžbou. Jistě znáte mnoho různých starých lomů, které se nacházejí v krajině, které jsou dneska zpustlé, jsou zarostlé, projevuje se zde krásná krajinná sukcese, v březích, ve stěnách se vyskytují různé vzácné druhy ptáků či dalšího hmyzu, a právě cílem tohoto pozměňovacího návrhu je, abychom v rámci obnovy přírody na územích ovlivněných těžbou zbytečně nezasahovali tam, kde už si příroda po skončení těžby pomohla sama. Na takových místech, jako jsou skládky vzniklé z těžby nebo rekultivované těžební prostory, v dnešní době přežívá mnoho právě druhů organismů, které dřív obývaly volnou krajinu. A proto se zde navrhuje, aby se limit 20 % pro realizaci přírodních hodnot vlastně zvýšil, a to buď v případě těžby nevyhrazených nerostů prováděné nehornickým způsobem neuplatnil, pokud se v daném území počítá s vyhlášením zvláště chráněného území nebo s registrací významného krajinného prvku, a v případě hornické činnosti ve stanoveném dobývacím prostoru nebo v chráněném území pro zvláštní zásahy do zemské kůry také neuplatnil, pokud v daném území počítá se s vyhlášením národní přírodní památky, rezervace či národní přírodní památky samotné.

Dále je zavedena možnost změny souhlasu s odnětím zemědělské půdy ze ZPF v části rekultivace formou veřejněprávní smlouvy. Jako pojistku proti účelovému obcházení povinnosti rekultivace se navrhuje podmínit využití této možnosti povinností převést prostředky, které by jinak musel povinný subjekt vynaložit na rekultivaci ve prospěch obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Děkuji moc za podporu obou návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Kott, připraví se pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Josef Kott: Ještě jednou děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já se svými kolegy ze zemědělského výboru a s kolegy z SPD jsme připravovali dva pozměňovací návrhy. Oba dva se týkají v podstatě - ten první informační povinnosti o úmyslu prodat zemědělskou půdu a druhý je předkupní právo. Já souhlasím s tím, co tady řekl pan ministr, že v podstatě měli bychom dbát na to a snažit se o to, aby zemědělská půda zůstala ve vlastnictví občanů, popřípadě společností, které mají snahu skutečně vést, dál pokračovat v pěstování rostlin a v chovu hospodářských zvířat, aby se nestávalo to, že zemědělec, který na zemědělské půdě hospodaří, se dozví až poté, co je to zapsáno na katastru, že už tam je jiný vlastník, a ten buď ho na tom nechá podnikat za jiných podmínek, anebo to řeší jiným způsobem.

Takže co se týče oznamovací povinnosti, tam se § 4 rozšiřuje o bod 6, kdy vlastník nebo jiná osoba, která je oprávněná převést vlastnické právo k zemědělské půdě, kterou má úmysl převést do vlastnictví jiné osoby, má povinnost prokazatelně informovat o tomto úmyslu oprávněného uživatele této půdy, a bod číslo 7 - tato informační povinnost se nevztahuje na případy bezúplatného převodu zemědělské půdy na osoby blízké. Toto je uvedeno ve sněmovním dokumentu 4040.

Druhý pozměňovací návrh se týká předkupního práva k zemědělskému pozemku a zde si dovolím v krátkosti odcitovat nezbytnost přijetí právní navrhované úpravy. "Za současného právního stavu není náležitá ochrana zemědělské půdy zajištěna. Vzhledem k absenci právní úpravy v oblasti nabývání vlastnictví k zemědělské půdě není možné zajistit, že využití zemědělské půdy bude provozováno osobou kvalifikovanou v oblasti zemědělství, a tedy osobou, která disponuje dostatečným odborným zázemím a zkušenostmi, aby využívala zemědělskou půdu v souladu s jejím účelem a zajišťovala její náležitou ochranu. Navíc za současného právního stavu není ani zajištěno, že převáděná zemědělská půda bude nadále využívána k zemědělským účelům, neboť nový nabyvatel má možnost požádat o vynětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. To je samozřejmě výhodné pro velké nezemědělské investory, kteří nakupují zemědělskou půdu za účelem jejího dalšího zemědělského využívání, ale za účelem uskutečnění vlastních projektů, kterými může být například výstavba průmyslové zóny nebo obchodního centra, a to je to, o čem tady hovořil pan ministr, a zde my se přikláníme k názoru, že skutečně zemědělská půda I. a II. bonity by měla zůstat nedotčena.

Toto je založeno jako sněmovní dokument 4081 a já se k tomuto přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Smetana.

 

Poslanec Karel Smetana: Děkuji, že kolega Kott a kolegové ze zemědělského výboru tady toto téma otevírají. Já jsem už avizoval na jednání zemědělského výboru, že toto téma chceme taktéž řešit, ale protože to chceme mít správně uchopené a technicky připravené tak, abychom neznemožnili, anebo abychom zasahovali do vlastnického práva co nejcitlivěji, tak tady tuhle problematiku jak předkupního práva, tak oznamovací povinnosti chceme řešit v zákoně o Státním pozemkovém úřadu.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Prosím dalšího řádně přihlášeného a to je pan poslanec Hájek. Máte slovo.

 

Poslanec Jiří Hájek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde mohl načíst pozměňovací návrh pod číslem 4181, který umožní rozvoj obcí i na I. a II. třídě ochrany zemědělského půdního fondu.

Takže krátce jenom odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu. Pozměňovací návrh je reakcí na vyjádření Svazu měst a obcí České republiky ze dne 5. března 2024, číslo jednací 12224, které upozorňuje na porušení práva na samosprávu a možnosti rozvoje obcí. Doplnění navrhuje stanovit výjimku z absolutního zákazu odnímání půdy obsaženého v § 4 odst. 4 a jeho cílem je umožnit obcím, které jsou obklopeny efektivně využitelnými půdami pouze I. II. třdy ochrany, i nadále realizovat na jejich území v nezbytně nutném rozsahu záměry pro obchod nebo skladování, pokud k tomu bude prokázán převažující veřejný zájem podle § 4 odst. 3. Pokud v konkrétním případě existuje a je prokázán převažující veřejný zájem na zemědělském využití půdy, o čemž rozhoduje orgán ochrany ZPF, nedává žádný rozumný smysl zakazovat uspokojení veřejného zájmu, který je navíc pod plnou rozhodovací pravomocí a kontrolou orgánu ochrany ZPF.

Kromě toho, že aktuální hodnocení půdy neodpovídá realitě, je třeba zdůraznit, že některé obce a některá průmyslová města jsou často obklopena efektivně využitelnými půdami pouze I. a II. třídy a jejich rozvoj by byl tak podstatně omezen, respektive vyloučen. Jedná se často o strategické lokality, například v okolí dálnic či již vybudovaných průmyslových a logistických areálů. Právě v těchto lokalitách je přitom umístění další výstavby smysluplné, dosahuje v nich největších multiplikačních efektů a nejmenších negativních externalit, neboť je šetrné nejen k životnímu prostředí, ale i k zájmům obyvatel větších a středních měst i obcí a k využívání infrastruktury, kdy nejsou lidé z okolí i vnitřního prostředí městských aglomerací nuceni k cestě za obchodem a přidruženými službami do městské zástavby nebo přes ni.

Přesná textace je součástí zde uvedeného pozměňovacího návrhu 4181. Děkuji za podporu a k tomuto pozměňovacímu návrhu se přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Kott.

 

Poslanec Josef Kott: Omlouvám se, nechci zdržovat, nicméně na tohleto musím zareagovat, protože ve chvíli, kdy řešíme ochranu zemědělského půdního fondu, tak argumentace, že máme v České republice nedostatek obchodní sítě a skladových prostor, je podle mě špatná. A s tím, že jsme se vlastně i přes částečný odpor snažili hledat nějaký konsenzus s Hospodářskou komorou a s hospodářským výborem, kde jsme řešili nadpodlažní budovy a možnost výrobních kapacit, nadále si dovolím trvat na tom, že využívat tu nejkvalitnější zemědělskou půdu, kterou v České republice máme, na výstavbu dalších obchodních center a skladových kapacit je špatné, a doufám, že si to budeme všichni uvědomovat ve chvíli, kdy o tomto pozměňovacím návrhu budeme hlasovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Bureš.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji za slovo. Musím reagovat na pana kolegu Kotta, který tady před chviličkou vystupoval. Možná bych mu připomněl, že rebonitace půdy probíhala někdy v sedmdesátých letech, to už máme dneska možná čtyřicet, možná padesát let, kdy se hodnotilo, jakou kvalitu má půda v České republice, a rozdělovalo se do těch kategorií, od té nejkvalitnější, od těch jedniček, dvojek, až po ty nejméně kvalitní. Od té doby se samozřejmě ta půda podstatným způsobem změnila a rebonitace probíhá v takovém řádu, že abychom zjistili, jaká je skutečná její hodnota, trvalo by to možná několik stovek let při současném tempu, jakým ta rebonitace probíhá. To znamená, dneska říkat, že zabíráme tu nejkvalitnější půdu pro to či pro ono, je, jak říkal kdysi náš pan předseda, jsou to falešná a prázdná slovíčka, protože ta půda třeba už dávno takovou hodnotu nemá a jenom úředně je někde napsáno, že má třeba hodnotu jedničky anebo že má hodnotu číslo dvojky.

Je potřeba si uvědomit, že někdy je i ve strategickém zájmu naší republiky třeba umožnit výstavbu logistického areálu. Uvedu konkrétní příklad. Když přichází investor typu třeba mikročipů, kterého určitě bychom všichni rádi v České republice přivítali i z hlediska bezpečnosti České republiky, tak ten investor si obvykle tu logistiku nepořizuje sám, logistika je obvykle pořizována outsourcingem, přichází s ním nějaká jeho firma spolupracující, se kterou má třeba dobré kontakty již ze své domoviny nebo z nějakých jiných zahraničních destinací, a někdy se to prostě může stát, že ten investor by měl stavět třeba na brownfieldech, což určitě všichni podporujeme, ale prostě jinde než na půdě bonity I nebo II se ten logistický areál pro jeho subdodavatele postavit nemá. A protože si dneska státy konkurují a shání investory, tak nám nezbývá nic jiného podle mého názoru než mít v zákoně takovou možnost dát výjimku i pro takového investora.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za přesné dodržení času. Poprosím s faktickou poznámkou pana poslance Kotta.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuju za slovo. Myslím, že budu velice krátký. Souhlasím s rebonifikací, protože souhlasím s tím, že je to skutečně hrozně moc dlouho. Agrochemické rozbory půd, které tady děláme a které platí stát, skutečně probíhají velmi pomalu, ale já si skutečně myslím, že z té nejkvalitnější půdy nemáme tu nejhorší půdu. A jestli docházelo k nějakému posunu degradace půdy jako takového, tak se degradovaly půdy postupně, to znamená, že z jedniček byly dvojky, z dvojky trojky a z trojky čtyřky a tak dále a tak dále. Takže souhlasím s tím, co tady říkáte, že bychom měli zrychlit rebonitaci a agrochemické zkoušení, na základě kterého to děláme, že by stát měl vynaložit větší finanční prostředky, aby to zrychlil, ale pořád se domnívám, že tak, jak ten zákon byl připraven, nebyl připraven špatně a jenom nějaké dílčí úpravy by měly vést k tomu, aby to bylo průchodné. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Bureš s faktickou poznámkou. (Poslanec Ivan Adamec před řečnickým pultem: Už toho nech.)

 

Poslanec Jan Bureš: Už toho nechám, Ivane, prostřednictvím pana předsedajícího, ale přece jenom jednu větu si neodpustím. Jestliže ta půda zdegraduje z dvojky na trojku fakticky, ale já ji budu mít napsanou jako dvojku, tak na ní nepostavím vůbec nic. A to je přece ten princip.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nevím, jestli jste to myslel na pana Kotta, nebo pana Adamce. (Poslanec Adamec gestikuluje.) Pochopil jsem, rozumím. Žádná faktická už další není, ale máme zde dalšího řádně přihlášeného do obecné rozpravy - pana poslance Černého.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se také v krátkosti vyjádřil k projednávanému bodu, k novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.

Česká republika v rámci zemí střední a východní Evropy jednoznačně vyniká ve velikosti průmyslových a logistických ploch v přepočtu na počet obyvatel. Druhé Polsko má těchto ploch v přepočtu na obyvatele o více než 20 % méně. Na druhou stranu poptávka po nových halách, jak to tady slyšíme, je u nás stále velká. Tyto objekty v Česku totiž mají ze zemí střední a východní Evropy největší obsazenost. Ukázala to nejnovější data, která minulý týden publikovala Česká tisková kancelář. Vzrůstá tedy naléhavost ochrany nejcennější zemědělské půdy, kterou máme, a to půdy s bonitou I. a II. třídy. Pokud totiž tuto půdu zalijeme betonem, tak zaniká její velmi důležitá produkční i mimoprodukční funkce a přicházíme tím de facto navždy o jednu z nejcennějších hodnot, kterou v této zemi máme. Je nutné si uvědomit, že funkční půda vzniká velmi pomalu, jedná se o stovky až tisíce let, ovšem zničit ji dokážeme velice rychle.

Velmi si vážíme práce zemědělců na zemědělské půdě a uvědomujeme si důležitost její ochrany. Nejcennější půda nesmí být zničena a musí zůstat pro budoucí generace. Musí se ochránit před spekulanty a investory, kteří v ní vidí jen rychlý zisk pro sebe, a ne pro občany nebo pro tento stát. Společně s několika dalšími kolegy jsme předložili dva pozměňovací návrhy, které zde již odprezentoval kolega Kott.

Ten první se týká informovanosti oprávněných uživatelů půdy ve chvíli, kdy vlastník chce pozemek prodat. Za současné právní úpravy se totiž o prodeji pozemků a o novém vlastníkovi lze dozvědět bohužel jen těžko, v podstatě až po změně vlastníka z katastru nemovitostí. To může oprávněného uživatele nespravedlivě vystavit velmi zhoršené situaci, ale i majetkové újmě.

Druhý pozměňovací návrh se týká zavedení předkupního práva při prodeji zemědělského pozemku. Toto předkupní právo by měl mít oprávněný uživatel a stát. Jde o to, aby se opravdu zamezilo situaci, kdy nabyvatelem zemědělské půdy se stane osoba bez kvalifikace z oblasti zemědělství, například nezemědělský investor, který pozemek kupuje jen za účelem ukončení zemědělské činnosti a výstavby průmyslové haly nebo například obchodního centra. Více se dozvíte v podrobných důvodových zprávách těchto pozměňovacích návrhů, které vám doporučuji si přečíst.

Závěrem zdůrazním nutnost ochrany jak oprávněného uživatele, tak naší nejcennější zemědělské půdy, proto vás žádám, vážené kolegyně, vážení kolegové, o podporu těchto pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Ještě tam byl před vámi pan ministr Kupka, pane předsedo, poté se z místa přihlásil pan předseda Adamec.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, já si dovolím velmi stručně představit dva pozměňovací návrhy. Jeden se týká působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu s tím, že ta změna přinese zúžení výhradně opravdu na projekty, na zóny strategického významu, které jsou přímo vyjmenovány v příloze, protože současná interpretační nejistota by mohla znamenat, že se Dopravní a energetický stavební úřad bude muset věnovat všem zónám, které přesahují svoji rozlohou 45 hektarů, a to by s ohledem na velikost DESÚ byla nálož neúnosná.

Druhý pozměňovací návrh doplňuje další strategické zóny pro výrobu například polovodičů, pro výrobu dalších strategických částí a technologických inovací s tím, že z toho původního seznamu naopak vypadává zóna Plzeň-Líně a přibývají další zóny do celkového počtu 13 takových lokalit, mezi kterými figuruje i Dolní Lutyně.

Tolik základní stručné představení. Děkuji za pozornost a za podporu těch dvou návrhů.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní pan předseda Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, já jsem to neřekl ve své úvodní zpravodajské zprávě, ale když jsem vás tady poslouchal, tak bych na to chtěl zareagovat. Moc mě mrzelo při prvním čtení, že tady vznikl odpor, aby to řešil hospodářský výbor, ale já si myslím, že je to hospodářský problém. Samozřejmě ochranu půdního fondu všichni chceme, to si řekněme na rovinu, všichni to vítáme. Na druhé straně si musíme říct ale nějaké podmínky k tomu, jak to dělat tak, aby zase neutrpěla ekonomika našeho státu.

Když tady slyším, něčeho máme dost, a říkají to lidi prostě jenom proto, že se to musí, tak vždycky rostu. To, jestli je něčeho dost nebo málo, to přece určuje trh. To neurčují žádní sociální inženýři, ani my ne, tak bych prosil, abychom tohle nepoužívali, protože je potřeba si říci, že se mění situace vůbec řekl bych v ekonomice jednotlivých států. Mění se totiž obchodní cesty a to je potřeba si říct. Dřív byly cesty pro dostavníky a dneska najdete pozůstatky těchto cest ve zbylých restauracích, které přežily díky turistickému ruchu. Dřív to byly přepřahací ubytovací hostince. Tak to je dáno pryč. Pak byly silnice, klasické okresky, státovky, a dneska přicházejí dálnice, přicházejí železnice. Přece kde budeme budovat tyhlety věci, o kterých se tady bavíme, které se nám nemusí líbit, ale jsou potřeba pro rozvoj naší ekonomiky, našeho průmyslu? Kde jinde než u obchodních cest? Já vůbec neříkám, že máme zabírat půdu někde v lokalitách mimo obchodní stezky, to jsem nikdy neřekl.

Musím říct a chtěl bych poděkovat za to, protože my jsme se o tom bavili. My jsme vyvolali kulatý stůl, spoustu jednání, a myslím si, že se blížíme k nějaké rozumné dohodě a ta dohoda nemůže být 100:0. Vždycky to musí být vyrovnané k tomu, aby neutrpělo české hospodářství a zároveň jsme ochránili zemědělskou půdu co nejvíce. Mimochodem, jestli jste si mysleli, že tímto zákonem ji úplně chráníte, tak to není pravda. Vždyť tam jsou výjimky, kdy můžete prostě tu půdu zabrat. Já se vás zeptám: budeme zabírat půdu pro bydlení u dálnice nebo u nějaké železnice? No, to asi těžko, budeme ji zabírat úplně někde jinde. Říkám to proto, že ona je to i z ekologického důvodu jasná záležitost. Ano, jsou tady 4 000 brownfieldů. Většinou jsou to rozpadlé státní statky nebo zemědělská družstva. Dovedete si tam představit nějakou logistiku? No, já jo, ale za cenu toho, že nám budou kamiony projíždět vesnicemi, budou nám ničit okresní a státní cesty a budou otravovat občany, protože prostě ten provoz tam bude nemožný.

Tohle všechno jsou problémy, o kterých je potřeba tady otevřeně hovořit, a když budeme říkat jenom jednu stránku, jenom to A, tak musíme taky říct to B. Když neřekneme B, tak je to špatně, to se nám vrátí jako bumerang. Ano, ochraňme zemědělskou půdu, co to jde. Když se podíváte na čísla, kolik jí ubývá, tak jako... a není pravda, že nemůže přibýt. Z rekultivací a z některých projektů se nám zase něco vrací zpátky . Tak ale musíme si říct tedy, že ano, chránit budeme důsledně, ale na druhé straně si nezabijeme svůj ekonomický rozvoj.

Je to krásné říkat tady, že je cenná zemědělská půda, ale když tady nebude ekonomika, když nebude rozvoj ekonomického růstu, tak pak to budeme těžce vysvětlovat našim občanům, že se nemáme tak dobře jako v okolních zemích. Česká republika navíc je v centru Evropy, ve středu Evropy. Kde se stýkají ty obchodní cesty? No, v České republice. Tak si tohle řekněme na rovinu, jak to je. Fakt je to hospodářský problém a zároveň problém ochrany zemědělského půdního fondu a my hledáme kompromis.

Já jsem žil v domnění, že včerejší jednání ukončilo debaty o některých těch problémech. Evidentně vidím, že ne, že asi se budeme muset o tom bavit ještě dál. Ale rozhodně pokud se na něčem dohodneme v debatách, tak by to mělo platit a neměli bychom už se dál pokoušet, kam až se dá zajít, protože jak říkám, to musí být vyrovnané, nemůže to být 10:0 jak ve prospěch půdního fondu, tak ve prospěch průmyslu. Musíme najít kompromis. Pokud ho nenajdeme, ten zákon stejně v budoucnu fungovat nebude. Tak prosím, uvažujme takhle. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že zde není už dále žádný přihlášený do obecné rozpravy, tak ji končím.

Táži se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo v rámci obecné rozpravy? (Ministr: Ne.) Nemáte. Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Ne.) Nemá.

V tom případě zahajuji rozpravu podrobnou. Jenom připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Poprosím pana poslance Petra Letochu.

 

Poslanec Petr Letocha: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Já bych se rád přihlásil k pozměňovacímu návrhu, sněmovní dokument číslo 4183, který jsem tady v obecné rozpravě podrobně odůvodnil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím paní poslankyni Kláru Kocmanovou.

 

Poslankyně Klára Kocmanová: Děkuji. Já bych se ráda formálně přihlásila ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 4168, který jsem podrobně odůvodnila v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Marek Novák.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu 4174, který jsem odůvodnil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Jiří Havránek.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji. Já se hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu, který předkládám spolu s panem poslancem Martinem Kupkou. Naleznete ho pod číslem dokumentu 4176.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec David Šimek, připraví se pan poslanec Bureš.

 

Poslanec David Šimek: Já se přihlašuji ke dvěma pozměňovacím návrhům, které jsou nahrány v systému pod čísly 4048 a 4188. Oba dva jsem představil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji.

 

Poslanec Jan Bureš: Já tedy nevím, jestli můžu mluvit, i když jsem nebyl vyzván, ale holt jsem si uzurpoval tady to místo a už sem nikoho nepustím. Prosím pěkně, já se hlásím k pozměňovacímu návrhu číslo 4177, který je uveden v systému. Je to komplexní pozměňovací návrh, pod kterým jsem podepsán nejenom já, ale mí drazí kolegové, bez titulů a křestních jmen, Šimek, kolegyně Kocmanová, kolega Hájek, kolega Nový a kolega Adamec. Ten komplexní pozměňovací návrh je tak obsáhlý a zahrnuje spoustu věcí, že jeho podrobné znění i to podrobné odůvodnění určitě najdete v systému právě pod číslem 4177. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Josef Kott.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo. Já bych se tímto chtěl přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je veden jako sněmovní dokument 4040, a k pozměňovacímu návrhu sněmovní dokument 4081, které jsem představil v obecné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A jako poslední pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Jiří Hájek: Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu číslo 4181, a ten jsem představil v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A vzhledem k tomu... (Poslanec Bureš žádá o slovo.) Ano, ještě zde vidím pana poslance Bureše.

 

Poslanec Jan Bureš: Děkuji. Kolegové mě upozornili, že pozměňovací návrh 4177 je přiřazen ke sněmovnímu tisku 578, ale já jsem ho podával ke sněmovnímu tisku 579. Nevím, kde došlo k chybě. Jestli v rámci systému, tak prosím hlásím, že pozměňovací návrh 4177 se týká sněmovního tisku 579, tedy novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Zeptám se legislativy, jestli to takto je v pořádku, že došlo k té opravě? Ale kýve se hlavou, že opravdu to tak došlo, Takže zřejmě asi chyba systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Ano, děkuji, 4177, sněmovní tisk 579. A v tuto chvíli ještě pan ministr má zájem.

 

Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Já bych se rád přihlásil ke dvěma představeným pozměňovacím návrhům - ten, který se týká působnosti Dopravního a energetického stavebního úřadu, je v systému uveden pod číslem 4187, ten druhý, který pak uvádí nový seznam těch strategických zón, je uveden pod číslem 4185.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní jsme vyčerpali všechny přihlášky do podrobné rozpravy, tím končím podrobnou rozpravu.

Táži se pana ministra, jestli má zájem o závěrečné slovo? Nikoliv. Pan zpravodaj? Rovněž nikoliv.

V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji všem za spolupráci.

Dovolte ještě, abych zrušil omluvu pana poslance Svobody, a to od 19.30.

 

A můžeme přejít k dalšímu bodu, a to je

Aktualizováno 15. 9. 2024 v 11:43.