Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Markéta Pekarová Adamová)

2.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 166/ - prvé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dnes v obecné rozpravě. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujali za navrhovatele pan ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého tady nevidím, a nevidím... máme tady jednoho ministra sice, ale nemáme pana předkladatele, takže poprosím, aby kolegové zajistili účast pana předkladatele. A jak vidím, tak zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Tom Philipp, již místo u stolku zpravodajů zaujal.

Připomínám, že jsme odhlasovali podle § 59 odst. 1 a 2 omezení řečnické doby na deset minut s tím, že poslanec k téže věci může vystoupit nejvýše dvakrát. Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, kde byl během svého vystoupení přerušen pan poslanec Oldřich Černý a z jeho vystoupení zbývalo 5 minut 40 vteřin zhruba, proto prosím pana poslance, aby pokračoval ve svém projevu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Oldřich Černý: Děkuji opětovně za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, já bych si dovolil své přerušené vystoupení ukončit za nás, za hnutí SPD, výzvou k vládě České republiky a ke všem koaličním poslancům.

Zdravotnictví se opět dostává i z výše uvedených důvodů na hranu svých možností jak kapacitních, tak i těch finančních, což je to, o čem tady debatujeme celou dobu. A proto, vážená vládo, jestli nechcete zapříčinit finanční kolaps našeho českého zdravotnictví a nechcete, aby se na vás vzpomínalo jako na původce omezení zdravotní péče pro naše občany a na původce méně a méně dostupné péče, tak na vás tímto apeluji, abyste se znovu zamysleli a našli přijatelná řešení a nehnali české zdravotnictví do propasti. Děkuji vám za pozornost.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Takže nebyl nutný ani zbývající čas. Nyní tedy je přihlášený v obecné rozpravě pan poslanec Jiří Kobza, připraví se pan poslanec Kamal Farhan. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, dovolte mi, abych se také vyjádřil k vládnímu návrhu na poměrně brutální osekání veřejné podpory zdravotnictví pro letošní rok, protože nic jiného ten vládní návrh, jak snížit prakticky o čtvrtinu výši pojistných odvodů do systému veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, v praxi není. A navíc jde o návrh, který má začít platit už od 1. července letošního roku, a tak by nás docela zajímalo, jestli vláda má nějaké informace nebo předpoklady o tom, že ke konci června přijde takové hospodářské oživení, taková konjunktura, takové zvýšení daňových výnosů mezd, a tím pádem i povinných odvodů, které tuto díru, těch 14 miliard, zaplní. Jedná se snad o předpoklady výnosů z daně spotřební anebo z daně z přidané hodnoty. Víme, že díky vysokým cenám pohonných hmot tyto výnosy jsou na skutečně vysoké výši. Pokud ovšem tyto informace nemají, bylo by rozumné ten návrh stáhnout, protože je to hazard se zdravím našich občanů, s našimi zdravotníky, zaměstnanci ve zdravotnictví, kteří si takovéto zacházení od státní moci v žádném případě nezaslouží.

Přes třicet let bývalo v oblasti rozpočtu resortu zdravotnictví, je obecně dobrým zvykem, že se platby veřejného zdravotního pojištění za takzvané státní pojištěnce, tedy odvody za děti, seniory, nezaměstnané, nemajetné a další, pravidelně s růstem cenové hladiny zvyšovaly. Já mám tady takovou brožuru, jmenuje se to Programové prohlášení vlády České republiky z ledna 2022 a tady se píše v kapitole Zdravotnictví, že do konce volebního období prosadíme pravidelnou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Já myslím, že do konce volebního období je to příliš vzdálené a bylo by velmi pozitivní, kdyby k této pravidelné valorizaci docházelo průběžně. Ono totiž jde o to, že tato akce, tento škrt, dopadne především na ty nejpotřebnější, na ty nemajetné. A když si vzpomenu na známé přísloví, že kdo chce vědět, jak se žije v určité zemi, že by se měl starým a chudým lidem podívat do úst, jestli si mohou dovolit zubaře, nebo nemohou. Já žiju na venkově, kde starých a chudých lidí je poměrně hodně, a musím říct, že to, co mají v ústech, nebo spíš nemají, je hrozné a snažím se najít nějaký způsob, jak třeba lidem, kteří jsou bezdomovci a žijí úplně na okraji systému, jak jim pomoct v této péči, v protetice zubařské, aspoň té základní. Zatím se ukazuje, že to je nepřekonatelný administrativní problém, aspoň pro ty zubaře.

Takže jenom proto, aby si vláda mohla odškrtnout ten nejobjemnější bod ze seznamu svých rozpočtových škrtů, které jsou právě škrty na těch nejslabších a nejohroženějších občanech, protože vláda snižovala i objem výdajů například na péči zdravotně postiženým, závislým na péči jiných osob nebo objem příspěvků nízkopříjmovým matkám samoživitelkám. Mám přítele, který má postiženou dceru, a to děvče je na úrovni desetiletého dítěte, možná menšího. Umí sice nastoupit do autobusu, ale už neví, kam jede a kde má vystoupit. Nicméně když žádali o podporu na mobilitu, když žádali o asistenci, bylo jim to zamítnuto s tím, že se musí šetřit.

Takže jak opakovaně sdělují příslušní odborníci, zamýšlené vládní opatření povede k urychlenému vyčerpání finančních rezerv u těch zdravotních pojišťoven, které jimi ještě disponují, a které jsou z povahy určeny na takzvané horší časy. A to samozřejmě vůbec nezohledňuje, že nyní nám přišlo dalších 300 000 státních pojištěnců ve formě uprchlíků z Ukrajiny. Takže tyto rezervy, které jsou určeny na horší časy, nejsou určeny na krytí negativních následků rozpočtového exhibicionismu.

Mimochodem Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest pojišťoven s asi 4,7 milionu pojištěnců, už uvedl, že pokud se platby veřejného zdravotního pojištění významně nenavýší, bude nezbytně nutné snížit úhrady poskytovatelům zdravotní péče. A k tomu si ještě musíme uvědomit, že již delší dobu zdravotní pojišťovny neplánovaně hradí položky, s nimiž se původně nepočítalo, jako je například masivní opakování testování na covid-19. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven České pojišťovny (správně: republiky) Ladislav Friedrich například uvádí: Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě jakžtakž pokryly s tím, že by jim na konci roku 2022 na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část tohoto zůstatku by pak navíc již jen kryla dosud nesplacené závazky za rok 2022. A dalších 14 miliard poklesu, což bude nevyhnutelný efekt onoho vládního návrhu na snížení plateb povinného zdravotního pojištění za státní pojištěnce, už tyto zůstatky ale pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se tak posune do dalšího roku, přičemž prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů pro snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky za rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje o 18 miliard.

Nezapomínejme také na to, že se blíží poměrně obtížné ekonomické období, kdy může narůstat nezaměstnanost, může narůstat počet lidí, kteří budou mít existenční a finanční problémy, a můžeme očekávat růst nezaměstnanosti s tím, jak se kvůli energetické krizi budou zavírat podniky, takže ten výběr pojistného se sníží a zdravotní pojišťovny budou muset hledat úspory například na bonifikacích anebo v lékové politice, což nejsou radostné vyhlídky. Ale bohužel vláda je v tomhle ohledu opravdu hluchá a slepá a podle mého názoru také krajně nezodpovědná, protože ignoruje i naléhavé hlasy zaměstnanců ve zdravotnictví a jejich organizací, které proti snížení plateb zdravotního pojištění za státní pojištěnce protestují a volají o pomoc.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče České republiky a Lékařský odborový klub například ve svém společném stanovisku uvádějí: Snížená částka na platbu za státní pojištěnce je nejenom v rozporu s platnou legislativou, ale je především krokem, který může vážně destabilizovat finanční poměry ve zdravotnictví. Chceme vás proto upozornit na rizika, která návrh snížit platby za státní pojištěnce přináší. Uvádíme čísla z oficiálních materiálů Ministerstva zdravotnictví. Predikované příjmy veřejného zdravotnictví pro rok 2022 se započítáním plánovaných 14 miliard za státní pojištěnce by činily 431,2 miliardy korun. Předpokládaný deficit veřejného zdravotního pojištění pro rok 2022 i se zvýšenými prostředky za státní pojištěnce by činil minus 17 miliard korun. Zrušením navýšení plateb za státní pojištěnce by se deficit veřejného zdravotního pojištění zvýšil o dalších 14 miliard korun, takže by činil 31 miliard korun. K tomu navíc veřejné zdravotní pojištění za rok 2022 nepočítalo s dalšími náklady na nemoc covid-19. To obnáší jednak zmíněné testování i vakcinaci. Na základě epidemiologické situace a rozhodnutí vlády probíhá rozsáhlé testování se zatím odhadovaným objemem kolem 3 miliard korun plus dohodnutý nákup léků za covid-19 Ministerstvem zdravotnictví v částce okolo 2 miliard korun, které budou následně opět hradit zdravotní pojišťovny, takže se jedná o další dodatečné výdaje v objemu přes 6 miliard korun.

Kvůli vládnímu záměru snížit pojistné odvody za státní pojištěnce budou mít zdravotní pojišťovny významné ekonomické problémy, které se zákonitě musí promítnout do poskytování zdravotní péče, a to zvláště v roce 2023. Zdravotní pojišťovny již dnes sdělují, že pro rok 2023 budou jednotlivým poskytovatelům nabízet regresivní marži, což znamená snížení úhrad, a to se bezpochyby negativně odrazí v poskytování zdravotní péče. Tolik lékařské odbory.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Čas, pane poslanče! Vypršel vám právě teď. Máte možnost se ale přihlásit ještě jednou a dokončit své vystoupení. (Poslanec Kobza: Děkuji za pozornost.) Také děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Kamal Farhan a připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Dvakrát deset si rovnou berete, dobře. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo. Na začátku, než zahájím svoji úvahu a komentář k předloženému zákonu, zde zazněla spousta pravd, polopravd a nepravd. Zaznělo tady, zavnímal jsem i rozpory ve vládní koalici, což samozřejmě se zmíním ve svém komentáři, kdy nejednotnost názorů tady projevil - nebo ne dnes, ale opakovaně v posledním měsíci - v názoru na státní pojištěnce pan ministr Válek. Myslím si, že i musí být rozpolcené srdce mého ctěného kolegy Toma Philippa, který na jednu stranu souhlasí se snížením platby za státní pojištěnce a na druhou stranu chce více pomáhat, dávat více, zlepšovat péči, inovativní péči, kvalitní, kterou vlastně zmínil, aby ta co nejkvalitnější péče pro naše občany byla. A zmínil to ve své kandidátské řeči. Nejvíce si vážím samozřejmě názorů pro jeho konzistentnost, je pan ministr Stanjura, protože on je opravdu konzistentní a tím je, aspoň pro mě, částečně předvídatelný.

Takže ještě jednou. Vážené dámy, vážení pánové, dnes projednáváme návrh zákona, kterým se vláda snaží vytvořit iluzi, že v České republice máme na zdravotnictví více peněz, než ve skutečnosti potřebujeme, a zahajujeme tím dlouhodobější, nenápadný, plíživý a sofistikovaný proces reálného snižování objemu finančních prostředků v českém zdravotnictví s velmi nebezpečnými důsledky. Vláda chce zdravotnictví vzít peníze na základě pochybné argumentace o jejich nepotřebnosti v okamžiku kumulujícího se deficitu v systému veřejného zdravotního pojištění, sprintující inflace, prognózy zpomalující ekonomiky a uprchlické vlny z Ukrajiny, která přináší další požadavky na české zdravotnictví, jež bude potřeba zaplatit. S dalšími těžko předvídatelnými faktory, jako mohou být pozdější vlny infekčních nemocí a jejich důsledky, jako by se při vládním pouštění žilou financím zdravotnictví nepočítalo vůbec.

V důvodové zprávě k projednávanému zákonu se píše: V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda České republiky k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na jednotlivých fondech zdravotních pojišťoven. Dále vláda říká - cituji: Za účelem zapojení volných prostředků ostatních veřejných rozpočtů do státního rozpočtu v letošním roce se navrhuje, aby došlo ke zmrazení platby za státní pojištěnce na úroveň roku 2021.

A tak tady dnes vlastně projednáváme už mnoho hodin tento návrh. Vláda se chystá tímto zákonem zdravotnictví nenávratně připravit o 14 miliard, doposud se nic takového ještě nestalo. A zdůvodnění vlády je takové, že - pokud ten formální úřednický jazyk z návrhu zákona převyprávím poněkud lidověji - vláda bere zdravotnictví peníze, o kterých se domnívá, že ve zdravotních pojišťovnách leží jen tak ladem, a české zdravotnictví tyto peníze prostě nepotřebuje. Jenže milé dámy, vážení kolegové, toto je hluboký omyl. Problémem zdravotnictví není přebytek peněz, s kterými by si zdravotnictví nevědělo rady. Je tomu přesně naopak. Zdravotnictví pracuje s limitovanými finančními prostředky a snaží se za ně poskytnout co nejkvalitnější, nejmodernější léčbu v rámci ekonomických možností naší země. Jinými slovy za více peněz můžeme udělat více muziky. Žádné zbytečné peníze v systému veřejného zdravotního pojištění prostě neexistují.

Lékaři vedou se zdravotními pojišťovnami v podstatě každodenní a nikdy nekončící debatu o tom, co by se mělo a mohlo hradit z prostředků veřejného zdravotního pojištění, ale z důvodu, z definice vždy omezených finančních zdrojů se neplatí, a pacienti k tomu tudíž doposud nemají přístup. Jen pro ilustraci lze uvést například nasazení účinnějších, ale také dražších léčiv v dřívějších liniích léčby u v populaci rozšířeného diabetu nebo nákladových léčiv pro vzácné diagnózy, jako je třeba achondroplázie. Příkladů samozřejmě existuje bezpočet. Dnes nový lék, který je na migrénu, který si pacienti nemohou dovolit a pojišťovny ho stále nehradí. Zmínil bych zde například i atopickou dermatitidu, protože ta se týká více než 200 000 lidí. Dneska máme jeden biologický lék, SÚKL ho schválil na indikace středně těžká a těžká dermatitida, ale fakticky pojišťovny ho neproplácejí v těch indikacích, jak byl schválen, proplácejí ho jenom ve chvíli, kdy člověk nezabere na cyklosporin A, anebo je na něj alergický, nebo prostě jsou tam nějaké jiné kontraindikace. A na to všechno těmito penězi můžeme vlastně pomoci českému zdravotnictví v tom, že pacienti můžou zkvalitňovat svůj, řeknu, denní život, ať už to jsou ti migrenotici, ať už to jsou ti atopičtí, ti, co mají tu atopickou dermatitidu, a další. Oněch 14 miliard, které vláda nenávratně českému zdravotnictví škrtá s tvrzením, že je zdravotnictví nepotřebuje, by mohlo pomoci nejednomu pacientovi k lepší a účinnější zdravotní péči.

Zdravotní pojišťovny s lékaři a jejich odbornými společnostmi o tom vedou každodenní debaty. Kdyby se ministr financí v těchto jednáních postavil před pány profesory medicíny, praktiky a ambulantní specialisty a řekl jim, že žádné další peníze na poskytování zdravotní péče není třeba, věřím, že by získal tisíce a tisíce argumentů, které svědčí o pravém opaku. Stačí rovněž navštívit řadu nemocnic včetně těch fakultních, aby i člověk bez mimořádně vyvinutého pozorovacího talentu viděl na vlastní oči na stavu budov důsledky dlouhodobého podfinancování fyzické infrastruktury českého zdravotnictví.

Ty argumenty musí velmi dobře znát i ministr zdravotnictví. Je pro mě velkým překvapením, že pan profesor Válek za svůj resort a české zdravotnictví více nezabojoval a nechal si těch 14 miliard vzít.

Koalice nás prostřednictvím médií přesvědčuje, že přestože sebere peníze zdravotnictví, k omezení zdravotní péče nedojde. Samozřejmě je to v praxi nemožné, protože potřeby zdravotnictví jsou z definice větší, než jsou disponibilní finanční zdroje, jak jsem se snažil vysvětlit. Jenže do hry nám navíc vstupuje inflace, která láme v naší novodobé historii rekordy. Poskytovatelé zdravotní péče, tedy převážně nemocnice, praktici a ambulanti, dostanou za stejné množství jimi poskytované zdravotní péči díky inflaci méně peněz než doposud vzhledem k tomu, že reálná hodnota úhrady díky inflaci klesá. Zdravotnická zařízení mají nasmlouvaný určitý objem zdravotní péče, kterou poskytují, ale nepočítala s dramaticky rostoucími náklady na energie, materiál a další vstupy. Díky vysoké inflaci ještě zesílí tlak na zvýšení platů, které nebudou mít charakter zvýšení reálných příjmů lékařů a sester, ale budou prostou kompenzací za vysokou inflaci, aby neklesaly lidem reálné příjmy, na které jsou doposud zvyklí. To vše znamená, že nemocnice, praktici, ambulanti by měli poskytovat stejný objem práce a zdravotní péče za úhradu, jejíž reálná hodnota klesá. Má-li tady platit zákon zachování hmoty, není možné, aby tento trend dlouhodobě pokračoval a nebyla ohrožena kvalita a rozsah poskytované zdravotní péče.

Situace se dramaticky zhorší v souvislosti s dohodou, či spíše nedohodou o úhradách za zdravotní péči na příští rok, které právě začínají. Pokud budou mít pojišťovny peníze na platby, které pokryjí jen čtvrtinu nebo pětinu inflace, bude těžké chtít po nemocnicích, aby poskytovaly stejnou kvalitu a rozsah péče s reálnými příjmy nějakých 6 až 8 % nižšími než v letošním roce. I když se bude vláda třeba tvářit, že meziročně dá nemocnicím v příštím roce nominálně o 3 % peněz více, reálně jim díky inflaci, která se může pohybovat až 15 %, jim 6 až 9 % sebere. Ty peníze prostě někde musí chybět. A ty někde budou chybět.

Divím se ministrovi zdravotnictví, že se ministrovi financí nestaví na zadní a za svůj resort vůbec nebojuje. Ministr Stanjura si chce v letošním roce vzít ze zdravotnictví 14 miliard škrtnutím plateb za státní pojištěnce, a prohloubit tím deficit systému veřejného zdravotního pojištění. Soudě podle mediální neangažovanosti pana ministra Válka, na to říká jen "tak jo" a odchází bez boje. Doposud každý ministr zdravotnictví za finance resortu bojoval, protože věděl, že žádné přebytečné přebytky na účtech zdravotních pojišťoven se neválejí. A i když třeba ministra financí nepřesvědčil, nehodil doposud žádný ministr zdravotnictví dopředu ručník do ringu takovým způsobem, jako to udělal pan ministr Válek.

Špatnou vizitkou vlády v tomto smyslu byly i poslední odpovědi na interpelace ministrů během posledního jednání Poslanecké sněmovny. Zatímco ministr financí na dotaz, jak bude vypadat valorizace plateb za státní pojištěnce, odpověděl, že bude postavena na průměrné mzdě, čemuž rozumím, ministr zdravotnictví hovořil o minimální mzdě. Hovořit o minimální mzdě v souvislosti s valorizačním mechanismem přitom nedává žádný valný smysl. Stanovení minimální mzdy závisí na aktuální politické náladě vlády, zatímco průměrná mzda je objektivní, měřitelná veličina, v podstatě nezávislá na bezprostředním rozhodování vlády. Zatímco minimální mzda jako kritérium valorizace je zcela nevhodná a do značné míry nesmyslná, průměrná mzda je v kombinaci se zohledněním inflace nebo anticyklických opatření vcelku dobře použitelná.

Na jedné z mediálních debat, které jsem se účastnil s panem ministrem Válkem, řekl pan vicepremiér, že budoucí valorizaci plateb za státní pojištěnce chce nastavit podle jakéhosi Kalouskova vzorce. Sice mi nebylo zcela zřejmé, co tím pan ministr Válek přesně myslel, ale pokud platba za státní pojištěnce v roce 2022 a 2023 bude nižší než částka schválená vládou v roce 2021 současné, stále ze zákona platné úrovně 1 967 korun za měsíc, mohl by do učebnic ekonomie zdravotnictví vstoupit nový pojem - Kalouskova valorizace. Pana bývalého ministra a současného místopředsedu VZP jsem si dovolil zmínit jenom proto, že pan ministr Válek toto řekl na záznam na té debatě. Jednalo by se o takové zvyšování plateb, které by bylo charakterizováno jeho několik let trvajícím snížením.

Škrty plateb za státní pojištěnce v letošním roce a jejich nejasná výše v příštím roce vyvolaly obrovskou nejistotu mezi nemocnicemi, praktickými lékaři, ambulantními specialisty. Probíhá každoroční takzvané dohadovací řízení neboli jednání o podmínkách úhrad za zdravotní péči na příští rok. Vláda tím, že škrtla 14 miliard za státní pojištěnce, zmenšila objem peněz, které mají pojišťovny k dispozici pro jednání o úhradách v příštím roce. Doposud vláda závazně neřekla, jak vysoká bude platba za státní pojištěnce v příštím roce. Dozvíme se to, až budeme znát ten systém, nebo ten pozměňovací návrh, který bude vložen. Ale v podstatě tím neumožňuje vést seriózní debatu o fungování zdravotnictví v příštím roce v současné chvíli. Budou se muset přepracovat podklady analytické komise a konkrétní debaty o výši úhrad v příštím roce již musely být časově posunuty na pozdější termín. Zdravotnictví tím vláda do určité míry destabilizuje.

Destabilizujícím faktorem je rovněž přesouvání deficitu státního rozpočtu do deficitu systému veřejného zdravotního pojištění. Minulá vláda srovnávala podfinancované zdravotnictví s úrovní běžnou ve vyspělých zemích na západ od našich hranic. Výše výdajů na zdravotnictví v poměru k velikosti hospodářství, neboli HDP, se za poslední čtyři roky přibližovala úrovni nejvyspělejších evropských zemí. Díky tomu se zlepšilo hospodaření nemocnic, platy zdravotníků a dostupnost zdravotní péče. Čeští pacienti se dostanou k nejmodernější léčbě, na kterou dosáhnou jen občané nejbohatších evropských zemí. Kabinet premiéra Fialy ale snížením plateb za státní pojištěnce zásadně ohrožuje dosavadní pozitivní trend financování nejlepší, ale také nejnákladnější zdravotní péče. Ohrožen je tím i vstup nových, inovativních léčiv, terapií a technologií, které díky pozitivnímu vývoji ve zdravotnickém výzkumu stále přicházejí s novými, dříve nepoznanými možnostmi léčby.

Snižováním plateb za státní pojištěnce a nezohledněním inflace v jejich nominální výši vláda vykročila na cestu snižování objemu prostředků pro české zdravotnictví. Proto nemůžu podpořit tento nezodpovědný finanční škrt prohlubující deficit veřejného zdravotního pojištění. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Také děkuji, i za dodržení času. A nyní faktická poznámka, nejdříve... Paní poslankyně ještě musí posečkat, pan ministr Stanjura se přihlásil s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Tak k panu poslanci, vaším prostřednictvím. Já nevím, jakou máte představu o fungování vlády. Vláda nefunguje, že jeden ministr bojuje s druhým. Jasně, když jste měli generálního ředitele vlády, odborné náměstky, kterým se čirou náhodou a ze zvyku říkalo ministři, tak to možná tak bylo. Pak stejně generální ředitel rozhodl. Vláda rozhoduje v celku. Já jsem s panem ministrem nebojoval, pan ministr Válek nebojoval se mnou. Debatovali jsme všechny aspekty státního rozpočtu pohromadě, vláda jako celek. To za prvé. Takže vyčítat panu ministru Válkovi, že jak to bylo v minulosti, že ministr sice neuspěl, ale teatrálně navenek do médií říkal: já jsem bojoval jako lev, ale bohužel jsem neuspěl.

Jestli jste poslouchali některý z projevů pana předsedy Babiše, předsedy vašeho hnutí, tak asi třikrát řekl, že má pochopení pro ten návrh, který předkládám. Není vám to podezřelé? Mně to tedy podezřelé nepřipadá, až na ten závěr. Já mám pro to pochopení, já jsem dělal to samé, ale dneska jsem zásadně proti. Pohybujme se v zákonných pojmech a nestrašte lidi. No můžete strašit, jako samozřejmě, ale nic jiného než strašení to není.

Změnily se zdravotně pojistné plány na rok 2022? Ano, nebo ne? Odpověď zní ne. Změnila se úhradová vyhláška na rok 2022? Ano, nebo ne? Odpověď zní ne. Takže kde vidíte nějaký propad, když platí zdravotně pojistné plány a platí úhradová vyhláška? Já ho tam prostě nevidím. Pokud by se jeden z těchto základních parametrů měnil, tak byste samozřejmě měl pravdu. Ať by se měnil směrem nahoru, nebo dolů, mohli bychom říct, tady někdo do toho vstoupil. Ono to ani nejde, to si řekněme, je to vlastně nerealizovatelné.

O tom mechanismu. Ano, já jsem... (Upozorňován na čas.) Omlouvám se.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášena s faktickou poznámkou paní předsedkyně Schillerová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Pane ministře, už to nechte. Říkáte to tady několik let, o generálním řediteli a jeho náměstcích. Já jsem se nikdy jako náměstkyně necítila, pokud jsem náměstkyní nebyla. Já jsem byla i náměstkyní pro daně a cla na Ministerstvu financí. A ono to je trošku možná jinak. Můj ctěný kolega Kamal Farhan není právník. Je to erudovaný lékař. A on má pravdu. Tady projednáváme novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Podle kompetenčního zákona je to zákon v gesci ministra zdravotnictví. A nikdy nepamatuji, kam moje paměť sahá, že by tento zákon předkládal ministr financí. Já rozumím panu ministru Válkovi, že se mu do toho nechtělo. Chápu. Jsem přesvědčena o tom, že to byla nějaká dohoda mezi vámi. Že ho tady zastoupíte, to není nic proti ničemu. Máte zmocnění určitě pana premiéra. Ale kompetenčně je to zákon ministra zdravotnictví. A taky si všimněte, že z hnutí ANO vystupují převážně, až na některé výjimky samozřejmě, protože pan bývalý premiér a předseda hnutí ANO vystoupil také z pohledu spíš ekonomického, ale převážně vystupují lékaři hnutí ANO. To znamená lidé, kteří mají obavy o zdravotní systém a možná by očekávali, že na to bude reagovat ministr zdravotnictví. Chápu, že byl nemocen, teď ho tady vítám, jsem ráda, že je zdráv, ale samozřejmě on by měl reagovat také kromě vás. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kamal Farhan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane ministře, vyhláška se nemění. Ano. Protože vyhláška je něco víceméně jako zákon a podle toho normálně ty pojišťovny postupují. To já jsem tam ani jednou nezmínil ve svém projevu, že by vyhláška a úhrady, které jsou zapsané ve vyhlášce, neplatily. Na druhou stranu jsem zmínil, že prostředky, které v současné chvíli jdou do zdravotnictví, jsou nedostatečné v rámci inflace a dalších skutečností. Pojišťovny nemají jenom vyhlášku, ale pracují i s různými smlouvami a dodatky. To určitě víte. A tam samozřejmě už toto ovlivnění může být. Zároveň vlastně v průběhu roku mohou vstupovat další inovativní léky. Jak jsem zmínil - 200 000 pacientů s atopickou dermatitidou. A pojišťovna tvrdí, že na to nemá peníze. Takže já jsem jenom řekl, že prostě snižováním finančních prostředků do českého zdravotnictví dojde k omezení vstupu těchto inovativních léčiv nebo zpoždění jejich vstupu na český trh. To je všechno.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Další s faktickou poznámkou je přihlášený pan ministr Válek. Ale vidím, že pan ministr má zájem a s faktickou se nepřihlásil. Takže... (Ministr mimo mikrofon.) A, už se přihlásil. Nyní tedy vaše dvě minuty. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já jsem pořád nemocný, mám tracheitidu, laryngitidu. Ale to se fakt nedá poslouchat, tak já jsem musel přijít. Tak opravdu, pokud někdo vážně myslí, že když se pojišťovnám odebere 14 miliard, že to letos bude mít vliv na zdravotní péči, tak buď systému vůbec nerozumí, nebo vědomě lže. To je prostě nesmysl.

Já bych chápal, kdyby tady byli šéfové pojišťoven a křičeli, křičeli, neberte nám 14 miliard! Ale já jsem s pojišťovnami jednal a nic takového jsem nezachytil. Rada poskytovatelů - a já jsem nezměnil nikoho v radě poskytovatelů, je to rada poskytovatelů, tak jak ji jmenoval Adam Vojtěch, se stejným předsedou. Rada poskytovatelů, ano, vyslovila obavy, že bude problém s dohodovacím řízením. Nebude. Mám první informaci, že dohodovací řízení probíhá dobře. A já jsem jim garantoval, že projde pozměňovací návrh, že projde tedy valorizace úhrad za státní pojištěnce, a ty obavy měli z úhrad v příštím roce. Proto prosím, abychom pak intenzivně diskutovali o té valorizaci, aby valorizace byla schválena a prošla. A nejenom v příštím roce, ale v dalších letech, tak, abychom dohodovací řízení, byť jsem si vědom toho, že Ústavní soud nakonec rozhodl o tom, že ten senátní názor není správný, tak přesto by bylo dobré, aby dohodovací řízení bylo ve větším horizontu.

Na rezervních fondech pojišťoven peníze jsou, jsou tedy nějaké peníze, které budou dál, v případě, že to bude nezbytně nutné, dál dofinancovávat tu péči, například o které jsme se bavili, klasicky endoprotézy, některé další. Že by to mělo jakýkoli dopad na centrové léky, orphan, je naprostý nesmysl. Opakovaně jsem to řešil s ředitelkou SÚKLu. To je ta, co ji jmenoval pan ministr Vojtěch. Já nevyměňuji zběsile zaměstnance ministerstva ani své poradní sbory. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Já děkuji za dodržení času. Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan ministr Stanjura. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Ještě k tomu valorizačnímu vzorci. Já jsem ve svém vystoupení včera v noci, dneska v noci, dneska ráno, už si to nepamatuji, ve kterém, říkal, že jsme zvažovali různé parametry. A vy jste dva z nich jmenoval. A nakonec jsme došli k tomu, že v této chvíli pracujeme s návrhem na stejnou valorizaci, jako je u penzí. To je celá inflace a polovina růstu reálné mzdy, abychom si řekli úplně jasně, a to je mimo politickou náladu vlády, jak jste říkal.

Já souhlasím s tím, že jak se doposud rozhodovalo o minimální mzdě, tak to bylo velké divadlo. Zaměstnavatelé a zaměstnanci se nikdy nedohodli a pak vláda podle vašich slov, pane poslanče, podle politické nálady nějak rozhodla. I tady chystáme valorizační vzorec, abychom si tohleto ušetřili a měli jasnou představu, jak s tím budeme postupovat.

A jaké bylo rozhodnutí loni vlády, rozhodnutí vlády plus 200 korun? To bylo na základě nějakých objektivních dat, analýz? Nebo podle politické nálady vlády? Přečtěte si to zdůvodnění, které tehdejší ministři, kteří to předkládali, předložili. Oni se domnívali, že na konci roku bude na účtech zdravotních pojišťoven 10 miliard a méně. Bylo tam 51. To je opravdu vedle. A hodně. A já jim to nevyčítám, jenom říkám, že se rozhodli podle politické nálady. Podle ničeho jiného se nerozhodli. A ten valorizační vzorec má zabránit rozhodování podle politické nálady, minulé, současné, budoucí vlády nebo něčeho podobného.

A pro paní předsedkyni Schillerovou. Já jsem ten zákon předkládal na vládu, už jsem to tady říkal. Já nejsem zmocněn ho předkládat proto, že pan ministr zdravotnictví ho tady nechtěl obhajovat. Ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví je to zcela obvyklé. Ptal jsem se i na členy Legislativní rady vlády, které jsme také zdědili. Tento návrh zákona pro vládu připravilo Ministerstvo financí (upozorňován na čas) a já jsem logicky byl pověřen jako tento člen vlády (opět upozorňován na čas), abych tento názor obhajoval v Poslanecké sněmovně. Omlouvám se, paní předsedkyně.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Vypršel čas. Ano. Děkuji. Nyní je tady faktická poznámka paní předsedkyně Schillerové. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuju. Děkuju panu ministrovi zdravotnictví, že tady je. Přeju mu brzké uzdravení, naprosto upřímně. Já jsem tady, vy jste tu nebyl, což chápu, citovala z citace Svazu zdravotních pojišťoven, které deklarovaly, že si prostě nemohou dovolit další neplánované výdaje. Budou se muset v nastupujících podmínkách snažit o co největší úspory. Cituji. Bude nutné prověřit zpětně efektivitu, přínos pro pacienta u některých mimořádně nákladných léčiv. Já netvrdím, že rok 2021 (?) nepřežijí, i když oni to zpochybňují. To je citace z jejich veřejných vystoupení. Díky rezervám vytvořeným navyšováním platby za státní pojištěnce.

Pane ministře Stanjuro, já jsem byla u těch jednání. A to nebylo, samozřejmě bojovali jsme s neviditelným nepřítelem, s covidem, velice se to těžko odhadovalo. Po bitvě je každý generál. Možná si na mne jednou vzpomenete. Ale to je teď jedno. Já jsem u nich byla. A my jsme dali na názory pojišťoven. Ano, přežijí to, ale už se o to teď nehrdleme.

Já se ptám, a to byla ta moje otázka před gremiální pauzou, já se ptám, jak to bude dál. A vy říkáte valorizační mechanismus. Já to vítám. My jsme to chtěli. Nedotáhli jsme to. Nebudu se vymlouvat, bylo to i covidem a tak dále. Protože pak to bude bez ohledu na politickou reprezentaci nastaveno. Proto stojíme o tu spolupráci. Protože by to mělo přežít různé vlády. Ale chceme mít prostě i nějakou vizi nad tím, kolik bude platba za státního pojištěnce. Protože vy sám jste řekl, že tady v tom materiálu, a já vám věřím, to já nechci zpochybňovat vaše slova, že tam je chyba. A mně to samozřejmě, já jsem se úplně zděsila, když jsem to četla. Mně to je jasné, že tam je chyba. Věřím vám to. Takže i to bude podstatné. Prostě spolupracovat na tom, protože tato vláda tady nebude vždycky, přijde nějaká jiná vláda, a mělo by to prostě nějak fungovat. A i u té minimální mzdy. My jsme také připravili. Ono to není tak jednoduché. (Je upozorňována na čas.) Já jsem se o to snažila. Byly tam asi tři různé vzorce, ale je to dobrý, dobrý směr. Děkuju.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní tedy faktická poznámka paní poslankyně Bereniky Peštové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já bych se chtěla obrátit na pana ministra Válka, prostřednictvím paní předsedající. Já tedy nerozumím potom této výzvě, kterou jsem si přečetla: Pokud stát nenavýší platby za své pojištěnce, snížíme úhrady, varuje svaz. - A teď je: Svaz sdružuje šest menších pojišťoven, které však poskytují služby pro 4,7 milionu pojištěnců. Letos by měl systém veřejného zdravotního pojištění podle schválených rozpočtů pojišťoven hospodařit se schodkem 9,5 miliardy korun. Očekávalo se, že příjmy vzrostou o 6,3 % na 431,2 miliardy korun a výdaje o 4,6 % na 440,7 miliardy korun. Rozpočty pojišťoven, takzvané zdravotně pojistné plány, počítaly s navýšením platby za státní pojištěnce od ledna o 200 korun na zhruba 1 967 korun.

Můžete mi tedy vysvětlit, když tedy pojišťovny říkají - a vy jste říkal, že pokud pojišťovny budou křičet, tak vy na to budete nějakým způsobem reflektovat - a já tady čtu, že pojišťovny křičí?

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Kamal Farhan ještě a následuje pak pan ministr Válek a pan ministr Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Kamal Farhan: Děkuji za slovo, já už asi naposled. Ten valorizační mechanismus, si myslím, že všichni vítají. A budeme se těšit na to, až uvidíme, jak je nastaven, a budeme o něm diskutovat. O tom není pochyb. A předchozí vlády, nejenom vláda, ale vlády díky úhradám za státní pojištěnce mohly o tom politicky diskutovat, co do toho zdravotnictví v jakou chvíli a v jakém objemu dají. Tohleto bude platit, předpokládám, nebo doufám, co nejdéle. Nejdůležitější ze všeho bude asi ta diskuse na tu počáteční částku, ze které se odrazíme. A víc už asi nebudu říkat, protože bych to tady zbytečně vířil. Děkuji za slovo.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou pan ministr Válek a následuje pan ministr Stanjura. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Já už to tady říkal mockrát, prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně, nesmíte věřit všemu, co si kde přečtete, to taky nedopadá dobře. Ale já s těmi pojišťovnami jednám, existuje skupina, která se pravidelně schází na ministerstvu. Jistěže pan poslanec, prostřednictvím paní předsedající, Farhan vám to potvrdí, stejně tak existuje rada poskytovatelů, kde jsou zástupci pojišťoven, a my o tom debatujeme. Ty obavy pojišťoven platí pro příští rok, letos těžko někomu sníží úhrady, to ani nejde. To i kdyby byl Marek Copperfield v tom vedení pojišťoven, tak to nedokáže. Ale! Ale kdyby opravdu v příštím roce ta úhrada za státní pojištěnce byla ve výši třeba 1 500, 1 600. Ale co jsem tady říkal a sliboval a nesplnil jsem něco, co jsem tady komukoli z vás sliboval, že se budeme bavit o valorizačním vzorci. Já pevně věřím, že se budeme o něm příští týden v dalším období bavit, budeme se bavit o tom, jak ten mechanismus nastavíme.

Pak jsem tady - a tady si dovolím, prostřednictvím paní předsedající, vám odpovědět, paní poslankyně. Máte pravdu, máte samozřejmě pravdu. Jenže ten problém je dvojí. Ten první problém - kam vlastně ty peníze navíc šly. A já nachystám pro zdravotní výbor přesný rozbor, kolik ty pojišťovny stály antigenní testy, kolik je stály PCR testy a další. A toto je stát nebude, protože tato opatření už určitě neočekáváme, ani já je neplánuji. A pokud budou, tak bych jenom chtěl připomenout, co byla moje námitka z opozice, že toto by nemělo být hrazené z veřejného pojištění, že by to mělo být hrazené ze speciálních peněz ze speciálního balíčku, a takto o tom bude i vláda samozřejmě jednat. Rozhodně nebude toto hrazené z veřejného pojištění.

Pak je třetí věc, a řeknu to stručně, já jsem to tady podrobně vysvětloval. Loni jsme přijali zákon o maximálních úhradách léků. A to je to hlavní, co teď pojišťovny trápí, protože ony musí hradit zdravotnickým zařízením léky v maximálních úhradách, místo aby vyvinuly tlak, jak to sliboval pan náměstek VZP Šmehlík, a snížily ty maximální ceny. (Předsedající: Čas.) Já naopak ten tlak chci vyvinout a chci snížit maximální ceny, více peněz na léčbu - (Předsedající: Čas, pane ministře.) - méně peněz farma průmyslu.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Omlouvám se, ale je potřeba dodržovat dvě minuty. Nyní s faktickou pan ministr Stanjura, připraví se paní poslankyně Peštová. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Já myslím, že tady s panem ministrem zdravotnictví dokazujeme, že vláda pracuje jako tým. Opustili jsme resortní pohledy a snažíme se najít dobrá řešení. Paní předsedkyně Schillerová říkala: všimněte si, že za nás vystupují především lékaři. Já jsem ve svém vystoupení, nevím, jestli v prvním, druhém, nebo třetím, říkal při všem respektu k lékařům a sestřičkám a všemu zdravotnickému personálu, že klíčovým v systému veřejného zdravotního pojištění je pacient. Nedělejme z toho odbornou debatu lékařů. My jsme samozřejmě jako pacienti ve srovnání s lékaři hendikepováni. Taky tady nevedeme debatu, aspoň my laici, o tom, která metoda je účinná, která je méně účinná, jaké přináší výsledky. Bavíme se o financování, o dostupnosti a kvalitě lékařské péče a to je přece v bytostném zájmu pacientů. A je to logické a já myslím, že nikdo proti tomu nemůže nic namítat. A kdybyste neměli to jedno tiskové prohlášení Svazu pojišťoven, tak asi byste neměli čím argumentovat. Já jsem na tom jednání taky byl s panem ministrem zdravotnictví, kdy jsme společně představovali plány pro státní rozpočet. A nikdo nenavrhuje, že bude platba nižší.

A k tomu, co se stalo. Tak udělali to odborníci Ministerstva financí, o kterých Andrej Babiš si takhle odplivl, asi že tam žádný odborník není, na rozdíl od paní bývalé ministryně, která mi je doporučovala, já jsem tam všechny nechal. A i oni se mohou splést. A byla to chyba, a proto jsem stáhl ten materiál z vlády, protože jsem měl covid, byl jsem v izolaci, neměl jsem dostatek času se s tím detailně seznámit. A já respektuji, že i skvělí odborníci se mohou splést, a proto ta vláda to opraví, opraví mi to ti lidi a na vládě už to číslo bude v pořádku. A já tedy zvu zástupce především hnutí ANO - (Předsedající: Čas.) - já řeknu jen jednu větu, ať nemusím dvě minuty, omlouvám se, že nerespektuji - zkusím najít příští týden nějakou chvilku, že bychom prodebatovali společně ten valorizační mechanismus, už včera jsem nabízel, že pak klidně můžeme podat společně ten pozměňovací návrh, protože pak je větší šance, že to bude platit dlouhodobě. Děkuji.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Jsem velkorysost sama, nicméně poprosím opět o dodržování času. Paní poslankyně Peštová a její dvě minuty s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já teď nevím, ale myslím, že pan ministr Válek zrovna odešel, chtěla jsem... (Ministr Válek se hlásí, že je přítomný.) Kde? Já se omlouvám, pane ministře. Omlouvám se, omlouvám se. Vy jste říkal, že nemám věřit všemu, co píšou noviny. Tak to jsou většinou informace, které se člověk snaží získávat a dělat si z toho nějaký svůj obrázek. A kromě toho taky psali samozřejmě v těch novinách - a nečtu jenom jedny noviny, samozřejmě se snažím těch novin číst mnohem víc, abych si právě ten obrázek mohla ucelit - že pojišťovny samozřejmě budou muset sáhnout do svých rezerv. Ano, víme to všichni. A teď mě spíš zajímá ta otázka, jak dlouho ty rezervy vydrží. To jsou věci, které, říkám, tím, že člověk čerpá z těch novin, tak si hledá informace a ty informace jsou jednoznačné. Toto byla jedna informace, na kterou jsem se zeptala, a chtěla jsem vědět, jak na tom jsme. A další informace je, jestli se nestane to, že ty pojišťovny začnou opravdu vysosávat ty svoje rezervy, a pak se dostaneme do opravdu nepříjemných situací.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní faktická poznámka paní předsedkyně Schillerové, pane... (Ministr Válek jdoucí jakoby k mikrofonu: Já se jdu přesunout blíž, abych nemusel běhat.) V pořádku, v pořádku, taky na vás dojde. (S úsměvem.) Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, paní předsedkyně. Já děkuji za to pozvání (k ministru Stanjurovi), určitě ho přijímám, vezmu s sebou i nějaké odborníky nebo nějaké kolegy (ministr kýve), děkuji za to, protože o to stojíme, protože skutečně by to mělo přežít. A přijímám i tu nabídku na nějaký společný pozměňovací návrh, velice to vítám, protože by to právě mělo mít šanci na schválení tím pádem hladkou a mělo by to mít šanci, ať je u té vlády kdokoli. Takže určitě to vítám a děkuji za to.

Pak jsem ještě chtěla jednu maličkost. Mohou se splést, a já si pořád stojím za tím, že jsou erudovaní odborníci na tom Ministerstvu financí a nikdy do nich kopat nebudu. A já si myslím, že vám slouží úplně stejně, jako sloužili mně. Prostě se spletli a to mě samozřejmě mrzí, ale já věřím vašim slovům a věřím, že toto se narovná.

Mám ale dotaz na pana ministra Válka. Děkuji za to, co tady řekl, rozuměla jsem tomu. Jenom prosím ten balíček. Vy jste říkal, že by ty covidové věci neměly být. Byla jiná doba, rozumíte? My jsme museli řešit vakcínu, předfinancovávat, nebyl čas, aby ta vakcína tady byla rychle, nebyly ty vakcíny a tak dále. Byla prostě jiná doba. Dneska je taky jiná doba, rozumím. Ale co je ten balíček? To jsou pořád jedny peníze. Já jsem to úplně nepochopila, ale je to možná tím, že nevím přesně, o čem jste mluvil. Děkuji vám.

 

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Nyní je přihlášen pan ministr Válek s faktickou poznámkou, zatím poslední faktická poznámka.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Pro chraplajícího starého muže jsou dvě minuty hrozně málo.

Technicky - balíček, jde o to, že vakcíny samozřejmě nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění. Ty nakupoval stát a teprve je bude platit. Já teď dělám analýzu, kolik ještě budeme muset platit miliard za ty vakcíny, které jsou naobjednané, ale to je jiná věc. A až když se vakcína aplikuje, teprve to platí pojišťovna, tak to vždycky musí být. Ale antigenní testy, PCR testy, které byly nařizovány různými mimořádnými opatřeními, a to byly náklady ve výši desítek miliard, celkově to vychází na nějakých 55 miliard, nemám ještě přesný výpočet, tak tyto peníze se vlastně odebraly pojišťovnám, ale mohly sloužit k léčbě onkologických pacientů a jiných.

Podle mě je ne úplně šťastné, když soutěží, řekněme, platby za něco, co stát nařídí jako povinnost, s tím, co je vlastně léčba pacientů, na co by se měli léčit pacienti. Je správnější, aby toto byla součást nějakého rezervního balíčku, který slouží pro podobné mimořádné události, katastrofy, a soutěží to s jednotlivými položkami státního rozpočtu, ne aby se to bralo z těch peněz, které mají sloužit na léčbu pacientů. (Poslankyně Schillerová reaguje z lavice mimo mikrofon.) Ano, ale do toho balíčku pojišťoven přispívají nejenom státní pojištěnci, ale přispívají tam samozřejmě zaměstnanci, zaměstnavatelé, platí si tam svoje pojištění a očekávají za to zdravotní péči, a ne že ty peníze budou konzumovány na něco, co stát nařídí, plošné testování a tak dál. Já chápu tu situaci. Není to kritika, spíš jenom filozofická úvaha.

Co se týče toho, proč Ministerstvo financí, on to tady pan ministr vysvětloval, ale já jsem samozřejmě mluvil o minimální mzdě a tak dále a Ministerstvo financí nachystalo daleko lepší, sofistikovanější modely, s kterými odborníci Ministerstva zdravotnictví souhlasí, a já předpokládám, že ta diskuse se někam posune. Já bych se pak přihlásil ještě jednou, jestli můžu.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Zdravím, kolegové a kolegyně. Můžete, pane ministře, ale ještě před vámi vystoupí ostatní kolegové a vy jste jako třetí v pořadí. Takže s faktickou poznámkou nyní pan poslanec Vladimír Zlínský. Připraví se pan ministr Stanjura a poté pan ministr Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já vaším prostřednictvím budu reagovat na pana ministra Stanjuru. Já bych chtěl říct a myslím si to, že lékaři a zdravotníci tvoří integrální součást zdravotnického systému, a pokud nebudou dobře pracovat a fungovat, tak nebudou ani pacienti spokojeni.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s faktickou vystoupí pan ministr Stanjura. Prosím.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Když se bavíme o platbách za antigenní a PCR testy, tak se nevracíme do minulých let, díváme se do budoucnosti. A já myslím, že platí a měla by platit správná zásada, kdo nařizuje, tak platí. A v tomto případě ten, kdo nařídil, neplatil. A říkám, neberte to jako kritiku. To znamená v případě, že by se takové opatření, a doufám, že nemuselo opakovat, tak je podle mě mnohem lepší, když to platí státní rozpočet. Fakt si to myslím.

Dneska nechci vést tu debatu, ale dostaneme se k ní a nebude příjemná. Neuvěřitelné množství vakcín je naobjednaných. Bude nás to stát neuvěřitelné peníze. Já nevím, kdo to číslo predikoval. Fakt nevím, ale vypadá to, že někdo objednal zhruba šest až sedm vakcín na každého obyvatele České republiky. No to je fakt šílené! Budeme hledat cestu, jak se z toho vyvázat, ale Česká republika to závazně objednala. Já rozumím předběžné opatrnosti, já rozumím, že to nemohlo být přesně odhadnuté a nikdo nevěděl, jaká bude proočkovanost, ale odhadnout šest až sedm vakcín na každého občana České republiky, to je hrozné. A bude nás to stát hrozné peníze. A kdybychom to dali do zdravotního pojištění jako ty předchozí v příštích letech, tak skutečně dojde k omezení zdravotní péče. Ale jestli říkáme, že ten balvan desítek miliard tam nebude placen z veřejného zdravotního pojištění, tak samozřejmě ten rozsah poskytované péče bude vyšší a kvalita bude taky vyšší. Nechme si tu debatu možná podrobnější o těch objednaných vakcínách, ale je to neuvěřitelné. Ještě nechci moc kritizovat, ale mně se tomu nechce ani věřit. Pan ministr to se svým týmem konzultuje, snaží se minimalizovat zbytečné náklady státu, ale bude to fakt složité.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Čas, pane ministře. Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou pan ministr Válek a připraví se paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuju, paní předsedající. Těch faktur, co je na Ministerstvu zdravotnictví, co nejsou zaplaceny, za respirátory, za monoklonály, které se objednávaly z Jižní Koreje ještě koncem listopadu za půl miliardy a tak dále pomocí esemesky, těch je tam poměrně hodně. A já se to samozřejmě snažím nějak řešit. A tady to rozhodně nechci otvírat, nebudu to otvírat, protože si nemyslím, že je to korektní. Opakovaně jsem říkal a zase to zopakuji, že nepovažuji Vojtěcha Adama za špatného ministra zdravotnictví. Tečka.

Paní poslankyni, vaším prostřednictvím, paní předsedající, bych chtěl vysvětlit, samozřejmě ty pojišťovny mají obavy a ty debaty takhle s pojišťovnami dál probíhají a budou probíhat. Oni musí sáhnout na fondy rezerv, ale to nebude vadit v letošním roce. My chystáme k pololetí - a já bych chtěl, aby to dostal zdravotní výbor předložený - plán, jak se dělá ten finanční plán zdravotních pojišťoven, tak abychom ho měli novelizovaný k pololetí a ukázali si, jaký je teď podle aktuálních dat plán pojišťoven na další pololetí. Podle mého názoru ten plán, aspoň podle předběžných dat, která mám, vypadá velmi optimisticky.

To, co považuji za zásadní, je debata o maximálních úhradách. A já bych opravdu nechtěl, aby to zaniklo, to téma. Ten zákon jsme přijali, je to dobrý zákon. Já ho vůbec nekritizuji. A teď máme dvě možnosti: ponechat to nemocnicím a vůbec nezasahovat do maximálních úhrad a ty nemocnice pak budou mít samozřejmě velké zpětné bonusy od firem, opravdu velké zpětné bonusy, pro některé nemocnice to můžou být desítky milionů měsíčně. Nebo naopak vyvinout maximální tlak přes všechny naše členy správních rad, přes všechny orgány, které máme, přes SÚKL, a snažit se snížit ceny maximálních úhrad. Obojí je možné. Když snížíme ceny, zůstane více peněz pojišťovnám a budou je moct přerozdělit. Když necháme maximální úhrady, je to ten míč na straně pojišťoven, budou mít nemocnice zase daleko větší zpětné bonusy. Takto ten zákon prošel v minulém období Sněmovnou, to je ten jeho výsledek. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře, za dodržení času. A nyní vystoupí s faktickou paní předsedkyně Schillerová a připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Já už nechci, protože jste správně řekl, že tady jednáme o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, abychom se někam nedostali, ale já si vzpomínám tu debatu. Bohužel už tady nemáme Adama Vojtěcha. A já taky souhlasím s tím, že to byl dobrý ministr zdravotnictví, který si prošel opravdu nebývalým peklem. Nikomu bych to nepřála. Já si pamatuju, co tam všechno musel řešit a tak dále. To už necháme být.

Ale já si pamatuju ty debaty, u některých jsem byla, ne u všech, ale pamatuji si, že se řešilo, často i na vládě, že to prostě nešlo udělat jinak než přes ty pojišťovny, nákup těch testů. Tady nebyl aparát. On si tam tenkrát vybudoval ten velín, jak tomu říkali, ale to byla katastrofa. Tam sedělo deset úředníků, to bylo prostě na bolehlav. Myslím si, že nikdy do toho neměl chodit, ale to už je teď prostě za námi. Ale nešlo to udělat jinak, takže se to prostě dělalo takto. Teď se jim to samozřejmě neumělo refundovat, tak proto se zvedala nejenom kvůli tomu, ale s ohledem na tyto okolnosti, platba za státního pojištěnce. Čili to byla všechna ta debata, kterou si pamatuju.

A ty vakcíny? Pamatujete si, pane ministře, tu debatu někdy v loňském roce, nebo možná rok a půl to bude, hrozně to uteklo, přesně vám neřeknu kdy, jak jsme byli napadáni i mediálně, že jsme objednali málo vakcín? Že jsme nevyužili, a my jsme tehdy právě naopak se snažili objednat toho spíš méně. Bylo vyčítáno, že Dánsko objednalo tolik a tolik. Pamatujete si to? Takže já předpokládám, že pod těmi objednávkami je někdo podepsaný, že to určitě bylo prostě konzultováno i s pojišťovnami, nějak řešeno. Nedokážu to teď obhájit, to by tady musel stát Adam Vojtěch, ale myslím si, že to prošlo nějakým schvalovaným procesem. Budu mluvit ze své zkušenosti, vždycky pod každou takovouto věcí to probíhá referátníkem, schvaluje se k tomu x různých stupňů a myslím si, že to ani nešlo možná na úroveň ministra. To já v tuto chvíli jen tak predikuji, nevím to přesně, ale pamatuji si jak dneska, a myslím, že se to řešilo i na půdě Poslanecké sněmovny, minimálně na úrovni předsedkyně, že jsme jich objednali málo, abych teď slyšela, že jich je moc. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec David Kasal a poté pan ministr Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Nechci rozdmýchávat diskusi, ale obrátil bych se vaším prostřednictvím na pana ministra Stanjuru, protože přesně tak, my dva jsme spolu tehdy tady diskutovali přes mikrofon na to, že nám bylo přesně říkáno, že vakcín je málo, ať jich objednáme víc. A já jsem vysvětloval, jak to tehdy bylo, že se v prvé fázi objednávaly vakcíny od tří dodavatelů, protože se nevědělo, který dodavatel dřív tu vakcínu bude mít. A přesto nám tehdy bylo říkáno, ať se jich objedná víc, ať je jich dostatek. A vím, že reagovala i současná předsedkyně Sněmovny a říkala: my vám to nikdy nebudeme vyčítat a nikdy nebudeme za to kritizovat.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Válek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji mnohokrát, paní předsedající. Vaším prostřednictvím, paní poslankyně, já tomu naprosto rozumím a taky jsem doufám velmi, velmi opatrný ve volbě slov. Myslím si, že jedním z důvodů bylo to rychlé střídání ministrů, a zas to není kritika žádného z nich, kde ne úplně všechny informace se předávaly. Taky se tam poměrně rychle měnili náměstci. A i moje zkušenost byla, když jsem nastoupil, že nebylo jednoduché všechny smlouvy dohledat a zjistit - vzpomeňte si, když jsem je tady ukazoval v Poslanecké sněmovně, byly začerněné a nedalo se v nich zjistit nic. Bavili jsme se o tom i na zdravotním výboru, marně jsme se snažili ty smlouvy na zdravotním výboru, a to jak opoziční, tak koaliční poslanci, získat. A teď to opravdu není kritika. Prostě ta doba byla napjatá, byla hektická.

My jsme teď v situaci, že máme objednané vakcíny na příští rok. Máme objednaných několik, myslím 20 milionů dávek, ale poměrně velké množství dávek, vakcíny, která de facto bude muset být odebrána a zaplacena, což je řádově několik miliard, 10 miliard, 12, přesně ty výpočty nemám, dávám to dohromady, předložím to samozřejmě k diskusi Sněmovně. A není to opravdu kritika, protože doba byla napjatá. Státy postupovaly stejně. Ale řešit to nějak budeme muset. A určitě budu zjišťovat, kdo to objednával.

Mě velmi zarazilo, když jsem zjistil, že vlastně, a znovu to opakuji, poslední objednávka na monoklonální protilátky odešla koncem listopadu loňského roku za téměř půl miliardy k firmě, která k nám nikdy nic nedovážela, monoklonály z Jižní Koreje v době, kdy už jsme věděli, že úplně účinné nejsou. A ta objednávka byla realizovaná čistě jenom na základě odeslaného mailu, který nepodepsal úředník, a přitom k ní není žádná písemná objednávka, smlouva neexistuje, a přesto se po nás chce realizace. Ale to je jenom detail. A samozřejmě v té hektické době, v tom napětí, v tom zmatku k takovým věcem dochází. To není nic, co bych chtěl tvrdě kritizovat. A ani to nesouvisí s touto debatou. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. A nyní s faktickou vystoupí pan ministr Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: K panu poslanci Kasalovi, vaším prostřednictvím. Myslím, že bude dobré se podívat v čase. Tu debatu jsme vedli v okamžiku, kdy byl nedostatek při prvním očkování. A myslím, že bude dobré, když i kolegové, co vedou zdravotní výbor, až to zmapuje Ministerstvo zdravotnictví, dostanou tu časovou osu i s tím, kdo co objednal. Ale je katastrofické, když ministr zdravotnictví dostane smlouvy, které jsou začerněné. Já to vůbec nechápu, že někdo na něco takového přistoupil. Ona se vlastně nedá zkontrolovat, když je tam všechno... Představte si náš slavný registr smluv, představte si, kdyby některé ministerstvo tam přidalo smlouvu, kde by možná bylo napsáno Ministerstvo financí a pak už nic. To přece není normální. Já jsem jenom avizoval, že ten problém existuje. Říkal jsem, že se mi tomu nechce ani věřit. A data budeme mít k dispozici.

Já čtu o snaze Polska se z toho nevolnického smluvního vztahu vyvázat. Ale je to věc na evropskou úroveň. To jako členský stát jako jediný neudělá. Ale musíme v tom být aktivní a musíme to mít zanalyzované, v jakém tvaru se dostává. Navíc taková praxe diktátu z těch firem pokračuje i dnes, kdy je dávno po začátku covidové krize. To si myslím, že by neměly členské státy na to přistupovat, protože to už není krizová situace. Situace je stabilnější i na trhu vakcín a podobně, přesto takové ty, já to říkám jako slušně: ber, nebo běž, zaplať dopředu a my uvidíme, jestli ti to vůbec dodáme, ale zaplatit musíš. Myslím, že to je věc, která by se na evropské úrovni měla odmítnout. A my jako česká vláda v tom budeme aktivní. Jestli budeme úspěšní, je druhá věc. Ale nemůžeme přistoupit v normální době na takové smluvní vztahy.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A nyní s faktickou pan ministr Válek a poté paní poslankyně Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Omlouvám se, teď už ty smlouvy samozřejmě mám. Dostal jsem je v plném znění. Postupně dostávám všecky a zpracovávám je právě kvůli tomu, ne že bych chtěl kritizovat kohokoli z těch, co je podepisovali, ale právě proto, abychom mohli aktivně, a tady doufám, že to bude spolupráce napříč všemi politickými stranami, že se pak nejenom vláda, ale i politické strany se k tomu postaví čelem, abychom mohli tvrdě vystupovat například kvůli tomu příštímu roku a bavit se o tom, jestli vůbec je nutné vyrábět vakcíny, pro které nebude dostatečné využití, a jestli třeba se nedá ta cena snížit. Já samozřejmě jednám s kolegy ze Slovenska, byl jsem na Slovensku na návštěvě a debatovali jsme se slovenským ministrem, oni budou předsedat Visegrádu, aby se to téma zdvihlo i na této platformě. Já jsem toto téma bezesporu zdvihal v Bruselu na jednání ministrů zdravotnictví a dál ho budu zdvihat. Budeme muset hledat nějakou cestu, jak z toho ven. A právě to, co prostřednictvím paní předsedající, paní poslankyně, jste formulovala, tak to je to, co mě vede k tomu, že jsem optimista stran pojištění a vůbec pojišťoven, protože nás nečekají v letošním roce bezesporu už jenom kvůli tomu, vy jste to tady opakovaně zmínili, že máme štěstí, že je tady omikron, byť je to pořád smrtelná nemoc, zbytečně umírají neočkovaní a senioři, kteří nemají řekněme třetí dávku, tak přesto nebude a není nutné, a mohli jsme taky dřív ukončit opatření, nebude nutné mít tak tvrdá opatření a nebudou takové náklady na systém, a tím pádem peníze, které tam byly právě kvůli nákladům postupně dodávány, tak teď zůstávají pojišťovnám, aspoň část z nich, nebo velká část z nich zůstává právě na to, aby mohly poskytovat standardní zdravotní péči, aby naopak zvýšily úhradu třeba za kyčelní endoprotézy, aby se zkrátily doby. A proto jsem chtěl novelizované pojistné plány na druhé pololetí, abych zjistil, kolik vlastně teď jsou ty rezervy pojišťoven ve skutečnosti, když se tyto náklady odečtou, a budu jim moct dát jasnou predikci i toho výpočtu vzorce za státní pojištěnce. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji za dodržení času. A nyní s faktickou paní poslankyně Karla Maříková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Měla bych jenom dotaz. Když se to tady otvíralo, pane ministře, prostřednictvím paní předsedající, nebyly ty smlouvy náhodou začerněné už ze strany Evropy? Protože já si pamatuji, že jsem žádala tehdy pana ministra Vojtěcha, jestli by ty smlouvy mi mohl dodat, a on musel, ministerstvo, žádat někde v Evropě a tam bylo nějaké ustanovení, které to právě nedovolovalo. A pak by mě zajímalo, jestli jsme se právě touto smlouvou nějak nezavázali k pravidelnému odběru těch vakcín. Já to nechci obhajovat, to, že máme takhle velkou objednávku. Ale jestli skutečně to byla vina toho, že někdo nějaké velké množství objednal, anebo to byla podmínka nakonec třeba těch smluv, že jinak by (bychom?) neměli prostě žádné vakcíny.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní s faktickou bude reagovat pan ministr Válek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, paní předsedající. Tak tam jsem fakt tu debatu nechtěl dostat. Opravdu, a říkám to tady do kamer, říkám to vám všem, já nikoho neobviňuji. To bych si připadal jako pitomec. Já jsem dostal ty smlouvy začerněné, tady jsem je ukazoval. Kolik toho začernění bylo nařízení řekněme nějaké velké smlouvy mezi Evropskou unií a firmou Pfizer, to já nevím. Kolik z toho bylo rozhodnutí třeba aparátu ministerstva nebo jednotlivých ministrů, ona jich byla celá řada, taky nevím. Já samozřejmě jednám, koneckonců tady to říkal i vaším prostřednictvím pan poslanec Babiš, Honza Blatný je můj dlouholetý podřízený a kolega, tak se s ním o tom bavím. Stejně tak Jarda Štěrba, pan profesor Štěrba. Takže se bavím s Honzou Blatným o tom, jaké vlastně byly ty kroky, co dělal, proč to dělal, co ho k tomu vedlo, protože ta doba byla opravdu hektická.

Prostě bavme se o tom, že teď jsme v nějaké situaci a zkusíme, aby pro Českou republiku, a to si myslím, že je zájem všech, a je jedno, v jaké je straně, aby pro Českou republiku z toho byly co nejmenší škody, abychom neplatili za nic, co bychom neuměli dostatečně dobře využít. Bavme se o tom, že potřebujeme mít zásoby vakcín, protože budeme přeočkovávat, covid prostě nezmizí. A pokud nechceme, aby nám na podzim umírali zbytečně, pokud chceme, aby domovy důchodců neumíraly zbytečně, pokud chceme, aby senioři nebyli mrtví, ale žili, tak je budeme muset přeočkovat. Prostě to je realita. Sice tomu nemusíme věřit, ale je to tak.

Na druhé straně nemáme využití pro 23 milionů dávek vakcín, to je taky zřejmé. A stejný problém má řada zemí Evropské unie. Strategie byla tehdy komplikovaná a složitá, situace nebyla jednoduchá. A pozor, já bych zase ani v tomto případě nechtěl kritizovat Evropskou unii, protože tady to mnozí z vás říkali. Já to zopakuji. To, že to vyjednávání bylo centrální, snížilo ceny těch vakcín na opravdu velmi nízké částky. Já bych chtěl takto pokračovat v diskusi o centrových lécích a orphanech a snížit cenu centrálními nákupy pro české občany. To je jeden z cílů, který máme v našem předsednictví.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní jsme vyčerpali všechny faktické poznámky a budeme pokračovat s řádně přihlášenými. A než dám slovo paní poslankyni Věře Adámkové, přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Hubert Lang z jednání od 19.40 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Dále se omlouvá paní místopředsedkyně Jana Mračková Vildumetzová mezi 19.20 a 21. hodinou z rodinných důvodů. Pan ministr pro legislativu Michal Šalomoun se omlouvá 22 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. A dále je tu omluvenka pana ministra Rakušana od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Toť omluvy a nyní prosím paní poslankyni Věru Adámkovou a připraví se pan poslanec Julius Špičák. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji velmi za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, tady se přesně stává to, jak člověk je nastaven, jak krásně bude plynule pokračovat v diskusi, a teď tady těmi faktickými poznámkami a vším je to trošku jinak, ale možná je to lépe, protože budeme trošku povídat jinak jenom. Co se tady teď diskutoval, bych k tomu něco uvedla, protože to samozřejmě bylo v době, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna hrála významnou úlohu právě proto, že jsme tam měli našetřené ty peníze, koneckonců jak pan zpravodaj, tak pan docent Svoboda jsou tam členy a vědí, že tam ty peníze byly, proto také jsme mohli v některé fázi okamžitě býti výpomocni, to je pravda.

Jinak co se týče zdravotně pojistných plánů, a to je ten důvod, proč si nemyslím, že je dobře takto uchopovat snížené peníze do zdravotnictví, a jsem velmi ráda, podotýkám, že tedy tady byl ten příslib, který zazněl až v průběhu této diskuse, že tam je nějaký vzoreček, který se bude diskutovat, což samozřejmě, když jsme připravovali, tak jsem o tom nevěděla, takže to jsem velmi ráda. Samozřejmě počkáme si na výsledek, protože přece jenom nechval dne před večerem, to tak jako bývá. Ale co se týče těch zdravotně pojistných plánů, tak určitě (nesrozumitelné) za Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, pánové to mohou potvrzovat, ale víme i něco z ostatních pojišťoven, tady se nejedná, prosím pěkně o rok 2022, že by byla ta obava naše. Ani obava těch nemocnic. To se zdá, že to nebude problém. Ale kde bude problém, jestliže bychom se nepostavili řádně k té platbě za státní pojištěnce, kterých je opravdu armáda, to není pár desítek lidí, tak to je rok 2023. A to víme jistě. Víme to i z těch sdělení předsedů a těch jednotlivých pojišťoven, a proto samozřejmě my se tak ptáme, protože ten terén se ptá i nás. Takže já si dovolím tady něco jenom připomenout, abychom mohli dále na to pokračovat.

Nebudu tady jmenovat, kdo všechno je státní pojištěnec, to myslím, že už tu říkal někdo z mých předřečníků před několika hodinami, takže navíc my všichni v terénu toto víme. Ale víme také, jaký je celý ten demografický strom naší společnosti, to znamená, že samozřejmě lidí, za které platí stát, je nemalá armáda. A samozřejmě ještě je tu jedna věc, kterou bych chtěla říct, že zdravotně pojistné plány pojišťoven, přátelé, jsou ale postavené na plánované peníze za i státní pojištěnce. Takže v momentě, kdy tam snižujeme platbu - říkám, rok 2022 nebude mít prostě vliv, to si myslím, že si můžeme říct, tam jsou jisté rezervní fondy, kdy ty pojišťovny toto pokryjí, nebude-li nějaká další věc jako podzimní mimořádná infekční vlna čehokoliv, což doufám, že nebude, nepřála bych nám to, samozřejmě. Ale rok 2023 už by problém byl. A proto se tím musíme zabývat a nemůžeme říct, že s tímto souhlasíme, protože tam by opravdu mohlo dojít k významnému snížení zdravotní péče pro naše občany, zejména proto, a říkala jsem to tu také, a myslím si, že jsme jako republika udělali dobře, že jsme nabídli poměrně velmi dobré podmínky pro válečné běžence z Ukrajiny, aby měli jistotu, že o ně bude postaráno. To si myslím, že je známka vyspělosti naší společnosti. Ale ani těchto lidí není deset tisíc, to by možná nebyl ten problém. A my musíme vědět, když je sem zveme a něco jim nabízíme, že jim to můžeme dopřát. Nemůžeme potom říkat: promiňte, my jsme zapomněli a špatně jsme to spočítali. To by nebylo dobře.

Další věc, kterou musíme vzít v potaz, a přivedl mě na to pan ministr Válek teď těmi vakcínami, prosím pěkně, tyto děti, a těch je opět nemalá armáda, nemají očkování ani proti papilomaviru, ani proti meningokoku, a samozřejmě protože jsou státní pojištěnci, tak na to ten nárok je. Čili tady bych poprosila i ministerstvo, když tu pan ministr není, ale jistě mu to sdělíme jindy, abychom dostali určitě informace i o tom, jak je zabezpečena predikce pro potřeby tohoto preventivního očkování. Protože mají se plnit sliby a my jsme slíbili, že budou mít statut státního pojištěnce.

Další věcí, prosím pěkně, která se stává, a za to jistě nemůže nikdo, je inflace. Ta inflace, víte velmi dobře, že prostě je opravdu nehezká. Odhady, které byly, pravděpodobně byly ještě takové eufemistické, ale ona je okolo 10, 15 % podle toho, které vidíme jednotlivé komodity, a my nakupujeme na světových trzích. Čili tady se může pro ty pojišťovny samozřejmě udělat, stát velmi nedobrá situace, protože představa, že přijde někdo někam z České republiky a oni řeknou "to je prima, my vám dáme zvláštní slevy", nefunguje. To samozřejmě vždycky je tvrdé dohadování a je potřeba, abychom měli na modernizaci přístrojů, na moderní léky a abychom tam měli jistotu, že můžeme poskytovat péči, kterou jsme začali. Čili i toto abychom tam měli.

A pak je jiná věc, a to samozřejmě věc, která se zdá velmi okrajová, ale není, a to jsou energie. Už nyní dostaly nemocnice zvýšené zálohy na energie a vzhledem k tomu, že nemocnice platí velké účty, tak ty zálohy jsou opět vysoké. A kde vezme ta nemocnice peníze? Pouze od pojišťovny. A jestliže ta pojišťovna nebude mít peníze, aby zaplatila za vykonanou zdravotní péči, to není žádné chimérní, tak nebude moci dostát svým závazkům. To znamená, třeba potom může být problém se zaplacením faktury za energie. A já bych byla velmi nerada, abychom tam museli nějakým způsobem omezovat tuto komfortnost pro naše pacienty. Musíme si uvědomit, že to, co nás čeká ještě do konce tohoto roku, je samozřejmě péče, kterou poskytujeme našim pacientům, která byla odložená v rámci těch dvou let covidu, který samozřejmě byl bezprecedentní, postavil nás před úplně jiné věci, a upřímně, žádná země neudělala nic úplně dobře, aby se nedalo říct, že to mělo být jinak, tak samozřejmě tady si myslím, že ale v rámci možností samozřejmě všichni zdravotníci dělali, co mohli.

A chtěla bych ještě obrátit jednu věc a to je centrová péče, také mě na to přivedl pan ministr Válek. Prosím pěkně, nebudu vám tady číst telefonní seznam center se zvláštní péčí, ale chtěla bych jenom obrátit vaši pozornost na některé velmi důležité diagnózy, jako jsou centra pro cerebrovaskulární péče pro pacienty s iktem. Cévní mozková příhoda se netýká pouze starých lidí, týká se mladých osob a je potřeba jim poskytovat péči, která samozřejmě je také nákladná. Máme tady centra vysoce specializované péče onkogynekologie, kde ale na druhou stranu zase je velká část lidí, co jsou ti státní pojištěnci. Máme tady samozřejmě onkologická centra, nebudu to dopodrobna číst. Máme tady vysoce specializovanou hematologickou péči. Máme tady komplexní onkologická centra. Máme tady centra pro poruchy těžkých chorob metabolismu lipidů, tedy tuků. A tam všude se pohybují samozřejmě léky velmi drahé. Představa, že bychom některé tyto pacienty převedli, že by si něco mohli zaplatit sami, a to kolegové také znají velmi dobře, je chimérní prosím pěkně. Ona totiž ta léčba tím, že se bere dlouhodobě, třeba u těch poruch metabolismu, tak ono z ní není úniku, jestliže pacient se chce tedy dále léčit. A i ta léčba takzvaně levná je okolo osmi, devíti tisíc měsíčně pro poruchy metabolismu tuků. A to je pro ty lidi poměrně drahé, když mají dávat měsíc co měsíc. Takže i pacienti, kteří třeba úplně nesplňovali kritéria a chtěli si léčbu platit, tak obvykle po půl roce, po devíti měsících prostě řeknou, že na to nemají. Takže u těch pacientů, kterým toto dáváme a splňují kritéria, tak je nutné, abychom toto všechno měli.

To, co my bychom naopak měli mít, a to opět jsem u státních pojištěnců, to jsou děti. Jak víte, tak naštěstí zdravé dítě trošku zlobí, čili udělá si úrazy a tam bychom měli naopak poskytovat ještě větší komfort v ošetřování toho, včetně všech možných odlehčených sáder, všech možných odlehčených ortéz a podobně, a tam opět jenom na to musíme mít peníze. O nic jiného tady nejde.

Další věcí, která samozřejmě je, jsou velmi kvalitní jak přípravky, tak preparáty, které jsou třeba v kardiologii, gastroenterologii, nefrologii, ale opět, my na ně musíme mít peníze. A snížení té platby o několik stovek na jednoho člověka v té armádě opravdu milionů lidí je potom významným, ale významným schodkem, který se nám může vymstít. Proto - a chci být pozitivně naladěna - doufám, že samozřejmě je to velmi dobře zkonzultováno a zdiskutováno a že opravdu dojde k velmi serióznímu řešení včetně tedy přizvání opozice, za to děkuji panu ministru Stanjurovi, který zde již není, protože toto musíme vědět, že pro naše občany je zabezpečeno, protože kdyby nebylo, přátelé, tak stoprocentně dojde ke snížení zdravotní péče a ke snížení kvality i dostupnosti a toho bych se velmi nerada dožila.

Já jsem velmi hrdá na to, že v České republice - a to si málo lidí zase na druhou stranu uvědomuje - máme opravdu solidární poskytování zdravotní péče a v tom poskytování za státního pojištěnce máme některá unika. Já jsem velmi ráda, že je budeme dodržovat, ale prosím pěkně, nezříkejme se jich, dbejme na to, aby státní pojištěnec měl co nejlepší péči, protože kdyby tam nedošlo k tomu navýšení, doufám, že dostatečnému, ale (nesrozumitelné) nevím, neviděli jsem žádné výpočty - takže musím upozornit, že kvalita zdravotní péče je pro mě naprosto jasná. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) Ano, je pro mě úplně jasná a nemůžeme se jí zříct. Omlouvám se.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji za dodržení času. A nyní je přihlášen do rozpravy pan poslanec Julius Špičák, ale vidím, že je nepřítomen, a na řadě je pan poslanec Jiří Mašek, také ho zde nevidím, a dále pan poslanec David Kasal, vidím ho tu, takže prosím, pane poslanče. Připraví se paní poslankyně Ivana Mádlová. Prosím, máte slovo. (Poslanec hovoří mimo mikrofon k předsedající.) Chcete? Ano, takže dopředu jenom avizujeme, tak, jako jsme to praktikovali včera, možná i dnes, pan poslanec pokud nestihne do deseti minut své vystoupení, bude pokračovat dalšími deseti minutami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte, abych i já přednesl svůj příspěvek k tomuto tisku. Já začnu trošičku netradičně. Je trošku smůla, že tady není pan ministr, ale tak jak říkal od začátku, tak je dobré se bavit nad čísly. Já jsem dneska slyšel, jestli se dobře pamatuji, nebo možná už včera, že pojišťovny mají 50 miliard na svých účtech. To sice je pravda, ale ty pojišťovny hospodaří fondovým způsobem a těch financí, které se nechají uvolnit opravdu pro tu zdravotní péči, je zhruba polovina.

Z hlediska toho tady zaznělo hodně informací číselných, kolik co stojí. A ukazovali jsme na ty nejdražší postupy. Já jsem si dovolil tady vzít jeden na ukázku, musím trošku zakrýt. (Ukazuje materiál.) Tohle je obyčejný výtěr, který děláme komukoliv z nosu, krku, a předesílám, že to není výtěr na covid. Byl jsem překvapen, když jsme ho teď vyúčtovali, nebo mně přišel účet z laboratoře, a jenom toto prosté vyšetření stojí 1 784 korun. Bavíme se tady o poplatku 1 900, respektive 1 500 korun, který by měl být za státního pojištěnce. Takže jeden výtěr spotřebuje tyto peníze, které potřebujeme na všechno ostatní.

Velmi rád jsem slyšel, že by se mělo nastavit valorizační schéma. Pamatuji se, když jsem v roce 2016 byl jako zástupce Sněmovny v Německu a velmi mě tam zaujala jedna věc. My v našem zdravotnictví nemáme zorganizováno to, jaké peníze a na co je budeme používat. My je máme za zdravotní služby. V Německu je měli rozděleny tak, že to, co platily pojišťovny, to bylo na provoz nemocnic, to, co přišlo od spolkové vlády a od jednotlivých vlád, což byla 2, respektive 3 %, to se používalo pro investice, s tím, že si ta jednotlivá zdravotnická zařízení mohla ty peníze, ty finanční částky, kumulovat a z nich mohla potom jednotlivé i větší investiční akce financovat.

Z tohoto pohledu je tedy otázka toho, že to valorizační schéma mluví o čem? Je to o tom, že ty peníze budou jenom na provoz? Nebo ty peníze budou i na investiční věci? Proto si myslím, že by bylo fajn se o tom pobavit hlouběji i do budoucna, aby to bylo opravdu správně nastaveno pro naše zdravotnictví. Všichni poukazují na to, že rok 2022 bude bez problémů. Já se zamyslím, protože tím, že jsem primář oddělení, tak musím vykazovat a financovat, dělám DRG manažera, a průjem, který jsem vykázal na začátku roku, za něj dostanu 22 000 korun a na konci za něj dostanu taky 22 000 korun. Mohu maximálně navýšit výkon o 5 %.

Jestliže se tady bavíme, a všichni jenom poukazovali, co dostaneme za endoprotézu, na lécích, ale my se musíme, vážení, bavit nejenom o energiích, ale i o stravě. Jeden pan ředitel mně řekl, že v současné době už jim navyšují stravné, nebo jídlo, které dovážejí, o 8 %. A co bude po prázdninách? Jak to bude vypadat?

A už tady kolegyně paní profesorka zmínila to, že se zvyšují zálohy za energie. A do nemocnic, do těch krajských a okresních hlavně, protože státně zřízené nebo respektive státně řízené, tam může být i nějaký peníz z ministerstva, tak ty jsou placené pouze a jenom, co dostanou z pojišťoven. Takže když si vezmu, že já mohu zvýšit výkon o 5 %, inflace bude 13 nebo 14 %, tak jak to tam dostane? A druhé úzké hrdlo, které je, je v tom, že pokud ty peníze doputují na ty pojišťovny, tak tam budou, ale přesně, jak tady všichni argumentovali, je napsána úhradová vyhláška na rok 2022 a nikdo v historii nepočítal s tím, že během roku může dojít k výraznému nárůstu cen energií, a teď je jedno, jestli to je benzin, jestli to je ropa, jestli to je elektřina, a ta úhradová vyhláška s tím prostě nepočítá.

Já nejsem schopný říct, kolik to bude, ale na druhou stranu si musíme říct, že pokud bude potřeba dostat peníze do nemocnic, tak stejně v druhé polovině roku bude muset být provedena v zásadě kompenzační vyhláška, kterou ty peníze do těch nemocnic dostanete, jinak budou ležet na účtech pojišťoven. A to je fakt, který tady zatím nezazněl. Z tohoto pohledu bych chtěl navrhnout jednu věc, a to že vítám to, že bude navržen valorizační mechanismus, bylo by dobře se jaksi výhledově poptat i na to, jakým způsobem budou zajištěné peníze na investice obecně do zdravotnictví, a proto bych dal návrh, jestli by nestálo za to dopracovat ten tisk právě o tu valorizaci, abychom se nad tím opravdu zamysleli, protože načítat to jenom ve druhém čtení mně přijde přece jenom trošku riziko. A nastavme ten valorizační mechanismus tak, ať to našemu zdravotnictví prospívá.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí paní poslankyně Ivana Mádlová a připraví se paní poslankyně Andrea Babišová. Prosím, máte slovo. (Poslankyně Mádlová mimo mikrofon k předsedající: Můžu poprosit taky o prodloužení?) Ano.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Dobré odpoledne, vážené dámy a vážení pánové. Já jsem ráda, že tady od pana ministra financí zaznělo, že klíčový je pacient, že se bavíme o financování dostupnosti péče pacientovi. To je určitě velmi důležitá informace a zpráva, ovšem nevím, jak jde ruku v ruce se snižováním platby za státní pojištěnce.

To tady v podstatě už probíráme několik hodin z různých stran, v podstatě používáme různé argumenty z různých segmentů péče, data, ekonomiku a tak dále. Na řadě věcí se nemůžeme shodnout. Zdravotnictví se skládá z různých segmentů. Byli tady zmiňováni praktici, byla tady zmiňována lůžková zařízení. A já bych vám ráda přiblížila další segment péče, který se prakticky bez zdravotní péče vůbec neobejde, a tento segment je vymezen zákonem o veřejném zdravotním pojištění v § 22 a je to zvláštní ambulantní péče. Zde se jedná o poskytování péče pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním. Jsou to lidé, kteří mají určitý hendikep, ať už mentální, nebo smyslový, nebo tělesný, a v každém případě jsou závislí na pomoci jiné osoby. Jsou to také pacienti, kteří vyžadují paliativní péči anebo jsou v terminálním stadiu.

Pracuji v resortu zdravotnictví 37 let a poslední roky pracuji právě na zdravotně-sociálním pomezí. Mám zkušenosti z jednotky intenzivní péče, z akutního lůžka, z následné péče, s řízením úseku zdravotní péče. Mám zkušenosti ze zdravotní pojišťovny, kde jsem pracovala, takže si myslím, že povědomí o resortu zdravotnictví mám poměrně veliké. Chtěla bych vám přiblížit, co taková zdravotní péče v domovech se zvláštním režimem obsahuje. Všeobecně je známo, nebo je spíše povědomí, že tato zařízení jsou pro seniory, kteří už nedokážou sami o sebe se doma postarat, nebo nejsou schopni příbuzní z různých důvodů se o ty své blízké osoby postarat. A pak jsou to osoby, které k tomu mají takové onemocnění, že vyžadují umístění v domovech se speciální péčí, a těmto zařízením se říká domovy se zvláštním režimem. S prací a vůbec s provozem v těchto zařízeních mám sama osobní zkušenosti.

Je to segment, kde každoročně probíhají nejednoduchá jednání o úhradách zdravotní péče. A je pravdou, že skutečně tito klienti, potažmo pacienti, se bez zdravotní péče, ať už praktika, specialistů, nebo všeobecných sester, skutečně neobejdou. Tito klienti mívají obvykle Alzheimerovu nemoc, nebo demenci, nebo Parkinsonovu chorobu, což jsou skutečně onemocnění, která jim nedovolují zůstat ve vlastním sociálním zařízení, a potřebují speciální péči. V těchto domovech pracují jak sociální pracovníci neboli pečovatelé, tak zdravotníci, čili jsou to především všeobecné sestry, praktické sestry a jsou to také fyzioterapeuti a často jsou to i nutriční terapeuti. Všichni tito zdravotníci podléhají zákonu 96 o nelékařích, to znamená, že jsou to zdravotničtí pracovníci, a jejich práce je v podstatě odkázaná na financování ze systému zdravotní péče.

Tito klienti jsou také státními pojištěnci s ohledem na svůj věk. To znamená, že většinou jsou to osoby, které jsou nad 65 let věku, průměrný věk je asi kolem 80 let. To znamená, že jsou to státní pojištěnci, o kterých se tady dnes bavíme a za které se bude snižovat úhrada od státu. Tito pacienti, já nebudu teď říkat klienti, protože to jsou klienti sociálních služeb, ale dnes o nich budu hovořit jako o pacientech, kteří vyžadují zdravotní péči, tak o tyto pacienty se stará praktický lékař a v těch domovech jsou to skutečně sestry, kde jsou jasně dané požadavky ze zdravotní pojišťovny, aby tato zařízení vůbec mohla fungovat. Jedná se o všeobecné sestry, jak jsem říkala, o praktické sestry, ale jedná se také o sestry se specializací, u kterých je jasně přiřazený konkrétní výkon. A pokud ta sestra se specializací v tomto domově není, tak tento výkon se nemůže realizovat. A je to výkon poměrně zásadní, protože ten je vlastně přijímací, kdy ta sestra musí zhodnotit podle určitých kritérií zdravotní stav toho klienta, aby se vůbec mohla zahájit tedy ta ošetřovatelská péče.

Požadavky jsou také přísné i co do počtu personálu, to znamená, že pokud tyto domovy mají nepřetržitý provoz, tak je vyžadován šest a půl úvazek sestry. Asi nemusím zdůrazňovat, že i v těchto zařízeních je obrovský problém sehnat profesi všeobecné sestry, protože je to práce nesmírně fyzicky, a zejména psychicky náročná, a nemůžeme v těchto zařízeních absolutně konkurovat platům v lůžkových zařízeních, a to mnohdy ani ambulancím. Takže ta situace není jednoduchá a naši klienti vyžadují poměrně náročnou i specializovanou ošetřovatelskou péči. Provádějí se tam specializované nebo specializovanější výkony, kromě té základní péče, které vyžadují určitou erudici, a ty sestry si musí skutečně obnovovat svoje vzdělání, musí si doplňovat novinky v těchto výkonech. A aby mohly jezdit na školení, tak zase to souvisí s úhradami ze zdravotní péče, protože samozřejmě kde jinde ty peníze brát? A je nutné tedy i v tomto směru udržovat erudici v souladu s těmi nejnovějšími poznatky. Protože pokud by nedocházelo vlastně k aktualizaci novinek, nebo kdyby sestry nenavštěvovaly tyto vzdělávací akce, tak by mohlo docházet i k používání nesprávných postupů, nesprávných materiálů. Zbytečně by mohly vznikat komplikace a to si myslím, že je samozřejmě velmi nežádoucí. Takže je nutné brát i v potaz to, že nejen ta péče je hrazena, ale samozřejmě i potom to další vzdělávání.

Co se týče těch specializovaných výkonů, tak si dovolím upozornit na ty, které se provádějí nejčastěji. Je to například podávání léků. Já tady zmíním podávání léků ústy, abyste si dokázali vůbec představit, co to znamená u takového pacienta, který má Alzheimerovu nemoc nebo demenci, podat mu lék, protože on sám není vůbec schopen. On si nepamatuje, že ty léky má užívat, samozřejmě není absolutně schopen si ty léky přijmout. A ty léky musí podávat sestra, nikoliv sociální pracovník, protože je to odborný výkon, a ta sestra musí předtím, než ten lék podá, tak musí nějakým způsobem zhodnotit v rychlosti stav toho pacienta. A ten lék velmi těžko přijímá, protože takovíto pacienti vůbec nechápou, co po nich chcete. Když jim řeknete "otevřete ústa", tak oni vám nerozumějí, oni nechápou, co po nich chcete. Polkněte, vezměte si lék, to všechno je velmi zdlouhavý proces, velmi náročný, který vyžaduje specifickou komunikaci, specifický přístup. Nemůžete na ně zvyšovat hlas, nemůžete být rychlý, musíte počkat, když odmítají, protože potom jdou třeba do agrese. To znamená, že opravdu bez toho zdravotnického pracovníka se v těchto zařízeních absolutně neobejdete. Poté, když se vám podaří ten lék podat, tak musíte zkontrolovat dutinu ústní. Sdělit klientovi, že má vypláznout jazyk. Zase - často nerozumí, co se po něm chce. To znamená, že je to opravdu velmi složité, a pokud by tito pacienti léky neužívali, tak je to velký problém. Protože oni nemají jenom tu demenci, ale oni mají pochopitelně i nemoci, které jsou spojené se stářím. To znamená, že tam jsou stavy po cévních mozkových příhodách. Jsou to pacienti urologičtí, mají gynekologické problémy, vyžadují očaře, ale také vyžadují úplně samozřejmě psychiatra, který za nimi dochází.

To znamená, že vidíte, že pacienti v těchto zařízeních nevyžadují jenom...

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní poslankyně, omlouvám se, vašich prvních deset minut uběhlo. A nyní, prosím, pokračujte, máte dalších deset minut. Prosím.

 

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. To znamená, že se tam nejedná jenom o tu základní péči praktika a všeobecné sestry, ale tito klienti vyžadují i ambulantní specialisty, což se někde nebere úplně tak jako v potaz, protože dost často se k těmto domovům přistupuje jako k domovům, kde ten klient vlastně v klidu ve stáří prostě nějakým způsobem stráví ten svůj zbytek života, že se věnujeme jenom společenským aktivitám, procházkám a podobně. Ale tito pacienti mají opravdu řadu zdravotních problémů a toho zdravotnického pracovníka prostě potřebují.

To znamená, i tito klienti nebo pacienti vyžadují i ambulance specialistů, kam se musí sanitním vozem převážet, protože mají v 90 % pohybové problémy, a musí se tedy dovézt za specialistou. Už dneska získat termíny ke specialistovi není vůbec jednoduché. Ty termíny jsou často dlouhé. Tito klienti také vyžadují chirurgické a ortopedické zákroky. Pokud se jedná o elektivní výkony, jako je třeba výměna kyčelního kloubu, tak tam ty čekací doby začínají být velmi problematické, a myslím, že už to tady zaznělo včera, že se prodlužují čekací doby na ortopedické operace, a mezi nimi je právě i výměna kyčelního kloubu. A to vlastně potřebují i pacienti v těchto zařízeních. Já sama s tím mám nedávnou zkušenost, kdy opravdu bylo velmi problematické sehnat nebo dostat termín na operaci a výměnu kyčelního kloubu a tento termín se prodlužoval, protože v tom hraje roli i vlastně období po pandemii, kdy jsou nějaké odložené výkony, kdy se dohánějí ty operace a zdravotníci to nestíhají, a je to samozřejmě obrovský problém. Ty problémy jsou různorodé, o tom už tady také byla řeč, že je nějaká omezená kapacita zdravotníků, operatérů, kapacita operačních sálů a podobně. K tomu se nebudu tedy dál vracet.

Jinak si je potřeba uvědomit, že tyto domovy se zvláštním režimem jsou opravdu potřeba. Jejich kapacita je nedostatečná a data uvádějí, že je přibližně 70 000 osob, u kterých byla diagnostikována Alzheimerova nemoc. A k tomu musíte připočíst ještě ty, kteří mají demenci třeba z jiných příčin. To, že stoupá velmi výrazně toto číslo, je také dáno tím, že zdravotní pojišťovny zařadily i speciální vyšetření do úhrad praktikům. Toto vyšetření by se mělo provádět, tuším, jednou za dva roky v souvislosti s preventivní prohlídkou. A je to určitě dobře, že se toto vyšetření provádí, ale je to také spojeno s tím, že je tedy odhaleno, že tato choroba se vyskytuje vlastně ve vyšší frekvenci, než by se dalo vlastně předpokládat.

Jinak léčba Alzheimerovy choroby je poměrně nákladná. Pojišťovny uvádějí, že průměrné náklady na jednoho člověka jsou asi 43 000 korun, a zdravotní pojišťovny spočítaly, že u pacienta s Alzheimerovou chorobou je to v průměru něco přes 54 000 korun. Tato data jsou dohledatelná. Čili je to nad průměrem nákladů u běžného pacienta. Takže i to je potřeba brát v potaz.

Tito klienti nebo pacienti vyžadují i kompenzační pomůcky, protože mají problémy s pohyblivostí, vyžadují inkontinentní (?) pomůcky. Převážná většina těchto pacientů potřebuje inkontinentní (?) pomůcky, na které se teď začalo více doplácet, myslím že ve třetím stupni inkontinence. Potřebují berle. Potřebují chodítka. Potřebují vozíky. Tam jsou nějaké doplatky. Čili je i reálná obava z tohoto segmentu, že ty doplatky se budou, nebo se můžou zvyšovat v tom roce 2023. Nepočítám, že v roce 2022, a byli jsme tak ujišťováni, že k žádným změnám nedojde, čili doufejme, že to tak bude. Ale nicméně není jasné, z čeho bude financován rok 2023 a dále. A jsou oprávněné obavy z tohoto segmentu. Já jsem ještě členkou segmentu pro zdravotně-sociální pomezí - a samozřejmě ty obavy z tohoto segmentu jsou, že se bude více doplácet na tyto kompenzační pomůcky, že se zvýší doplatky na inkontinenční pomůcky. Souvisí to i s doplatky vlastně na léky. O tom už tady říkali mí předřečníci lékaři. Mohou se v podstatě zvednout nebo se prodlouží doby čekací na vyšetření u specialistů nebo právě na tyto elektivní ortopedické operace. To samozřejmě problém je, protože tito pacienti ve vyšším věku trpí obrovskými bolestmi kloubů, takže pokud se čekací doby u těchto ortopedických operací prodlužují, tak pak to znamená, že z tohoto částečně pohyblivého pacienta se stane úplně nepohyblivý pacient a zůstává na lůžku, protože on pro velké bolesti nemůže chodit, a neovlivní to ani příliš výrazně léky proti bolesti, které pochopitelné užívá.

Jinak z dalších specializovaných výkonů bych mohla jmenovat třeba u výživy perkutánní endoskopickou gastrostomii, to znamená, kdy se vlastně umisťuje speciální set pro výživu přes stěnu břišní do žaludku, kdy je to dočasné řešení, když tito pacienti nemůžou přijímat stravu, a právě u Alzheimerovy nemoci nebo u demencí opravdu problémy s výživou značné jsou. Zase to vyžaduje specifický přístup sestry i lékaře a nutričního terapeuta, protože potom hrozí, že pacient upadá do malnutrice a je kachektický, což je velmi nežádoucí stav.

Snažila jsem se vám tady přiblížit problematiku domovů se zvláštním režimem a chtěla jsem vám vlastně přiblížit a zdůraznit, že pacienti se v těchto domovech v žádném případě bez zdravotní péče neobejdou. Ta zdravotní péče je pro ně důležitá, aby mohli při této kombinaci různých chorob, které mají, mít důstojný a kvalitní život, a bylo by jaksi velmi nežádoucí v naší kultuře a při nastavené kvalitě péče, aby tento segment se potýkal s tím, že by od roku 2023 mělo dojít k nějakému zmrazení úhrad vlastně za zdravotní péči v těchto zařízeních. To, že ministr financí trvá na tom, že se sníží platby za státní pojištěnce, to se dá do určité míry pochopit. Přece jenom není zdravotník, v resortu zdravotnictví nikdy nepracoval, a chápu, že pro něj dodržení slibu před volbami, že sníží státní dluh, tak že ho chce dostát. Byla by velká škoda, kdyby to bylo za každou cenu a ať to stojí, co to stojí.

Co je ale nepochopitelné, že v podstatě toto obhajuje ministr zdravotnictví, který je lékař a celý svůj život pracuje ve zdravotnictví. Jsem si jistá, že určitě vykonává i nějaké manažerské pozice. To znamená, že resort zdravotnictví velmi dobře zná. A že na to přistupuje i v době, kdy není jasný valorizační mechanismus. My tady o něm mluvíme celou dobu, ale prakticky je to jenom, že by to mohlo být navázané na ten parametr nebo na onen, ale v konečném důsledku zatím nic představeno není.

My jsme opravdu velmi rádi, že se na tom budeme moci podílet, ale v situaci, kdy zatím není nic jasné, tak snižovat platby za státní pojištěnce je velmi nešťastný krok. A sám pan ministr vlastně v březnu v rozhovoru pro rozhlas vlastně sdělil, že určitě nedojde k zásadnímu zhoršení dostupnosti péče, ale samozřejmě může se stát, na to se všichni musíme postupně začít připravovat, že se prodlouží čekací lhůty u lékaře. Čili my jsme byli na 11. schůzi Poslanecké sněmovny ubezpečeni, že ručí za to, že rozpočet je nastaven, nepovede ke zhoršení zdravotní péče, aby v březnu začal připravovat občany na to, že může dojít k prodlužování čekacích lhůt v ambulancích. Myslím si, že to je nešťastný krok, a držme nám všem pacientům palce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. A nyní s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Helena Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já možná nebudu potřebovat ani dvě minuty. Já jsem se zájmem sledovala výkon a řečnický projev i co do obsahu, i co do formy paní kolegyně doktorky Mádlové. Bohužel tady v tomto ohledu musím podepsat každé slovo, protože jsem na vlastní kůži zažila péči o svoji maminku. Začalo to demencí, končilo to Alzheimerem. A všechny ty problémy, které popisovala, jsem zažívala na vlastní kůži. Sedm roků, opravdu, které se zhoršovaly. I od té částečné pohyblivosti, částečné nepohyblivosti do úplné nepohyblivosti. Všechno jsem s ní prožila, včetně té inkontinence.

Nebudu ty detaily, které daleko lépe popsala paní poslankyně Mádlová, vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, znovu opakovat. Ale chci se pozastavit jenom u jednoho momentu. Celou tu dobu - a byla umístěná ve výborném zařízení na Palatě, skvělý ředitel pan Procházka - se potýkala tato zvláštní nemocnice, ono je to specializované zařízení, s velkým problémem nedostatku zdravotních sester a nedostatku personálu, který by mohla zaplatit tak, aby právě těm klientům, kteří tam byli umístění a jejichž stav se zhoršoval, poskytla péči, kterou by jim ráda poskytnout měla a chtěla. A při představě, že se bude tady ubírat, tak jsem si to promítla a říkala jsem, je to vzpomínka na moji maminku, aspoň vystoupím a řeknu - prosím, zvažme i osudy těch konkrétních rodin, které jsou potom donuceny po pětileté péči doma tu svoji milovanou osobu umístit někam jinam (upozornění na čas), a to zařízení nebude mít prostředky na to, aby jim tu péči, kterou jí rodina poskytovala (opět upozornění), v kvalifikované... Dobře. Všichni víte, co jsem chtěla říci, a děkuji paní kolegyni, že to tak krásně vylíčila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. A nyní je přihlášená paní poslankyně Andrea Babišová, připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Andrea Babišová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dobrý večer, kolegyně, kolegové, členové vlády. Nebudu tak obsáhlá jako moje kolegyně přede mnou. Jsem ze severní Moravy, takže budu hovořit kratce, uderně a intenzivně, jak jsme zvyklí u nás. A opravdu už tady bylo za celou dobu řečeno mnoho. Ale přesto si neodpustím nějaké malinké zkrácené povídání.

Pracuji ve zdravotnictví, nebo pracovala jsem ve zdravotnictví více než 22 let, z toho většinu času v manažerských postech, a toto téma samozřejmě se mě velice dotýká. Jsem základní členkou v uvozovkách bohumínské městské nemocnice, kde jsem si zažila od píky veškerý svůj profesionální život, a proto bych se chtěla jenom dneska krátce vyjádřit ke změně rozpočtu a ke zkrácení financí našemu zdravotnictví.

Snížení plateb státu za jeho pojištěnce se už na první pohled jeví jako naprosto nepochopitelný a navíc nelogický krok. Předpokládali jsme, že po covidové pandemii nikdo nebude zpochybňovat nutnost finančně zdravého zdravotnictví. Opravdu jsme se mýlili. Ideologie vítězí nad rozumem a nad čísly. Snížení plateb a vytvoření vnitřního dluhu 14 miliard se někde musí projevit. Objektivně je zdravotnictví postiženo vládními škrty nejvíce. Vedle snížení plateb do zdravotnického (zdravotního) pojištění za státní pojištěnce se snížil také rozpočet Ministerstva zdravotnictví, a to oproti původnímu plánu o 5,5 miliardy a oproti roku 2021 o více než 1 miliardu. Nepochopitelné a pro nás zdravotníky nevysvětlitelné.

Proč se vývoje situace obáváme? Už pro letošní rok byl rozpočet zdravotních pojišťoven nastaven jako deficitní. Primárně se bez nákladů na covid vyšplhal deficit po započtení nákladů na zvýšení platů na minus 17 miliard. K tomu je třeba připočíst náklady na testování, které samo Ministerstvo zdravotnictví odhadovalo ke konci února na 10 miliard. Tento údaj je z 24. února letošního roku. Samozřejmě bude také nutné zaplatit vakcíny a další nasmlouvané léky na covid. Na účtech zdravotních pojišťoven jsou skutečně zůstatky okolo 50 miliard. Ale když odečteme výše uvedené náklady a vezmeme v úvahu, že měsíčně je třeba na úhradu a provoz pojišťoven 37,5 miliardy korun, tak je tato bilance zcela jiná. Zůstatky jsou celkové, ne pouze v rezervních fondech. K tomu je třeba myslet na to, že Ministerstvo zdravotnictví bude muset vydat novou vyhlášku, která bude nemocnicím a dalším zdravotnickým zařízením kompenzovat zvýšené náklady. Potom už nám pro letošní rok nezbývá vůbec nic, a to jsme na začátku roku a nevíme, co přijde.

Covidová doba bude mít ještě dopady, a to jak na pacienty, tak na zdravotníky, a proto bychom měli usilovat, aby zdravotnictví bylo finančně stabilní. A to v těchto jednoduchých počtech ještě nejsou brány v úvahu obrovské finanční náklady, které s sebou přináší současná uprchlická krize. Tento stav zároveň spolu s neznámým budoucím vývojem epidemické situace, která nás čeká na podzim, by měl vládu přesvědčit, aby se zachovala zodpovědně a plánovaně a plánované škrty za státní pojištěnce přehodnotila. Řekněme si upřímně, že zdravotnictví bude dostupné a finančně zabezpečené, jak ho nastavíme my, politici. Vše je otázkou priorit. Nevíme totiž, jak současná situace na Ukrajině dopadne. Víme ale jistě, že můžeme počítat s doléčením raněných desítek i stovek Ukrajinců, kteří k nám budou transportování po případné stabilizaci situace na Ukrajině.

Pokud budu přímo citovat lékaře pana doktora Balíka: Bude to podobná situace jako v roce 2014 po ruské agresi na Krymu a Donbasu. Z tohoto scénáře bude sociální složení uprchlíků do Česka z 80 % zatěžovat chirurgii, gynekologii a pediatrii. V případě zhroucení Ukrajiny a její okupace pak můžeme v naší zemi očekávat až 1 milion uprchlíků a zátěž bude enormní nejen pro intenzivní medicínu. Tento obor je suverénně nejdražší v rámci medicíny a náklady na lůžko intenzivní péče pojídají až 40 až 45 % hospitalizačních nákladů. Z toho vyplývá i určitá zodpovědnost za zdravotnický systém a rozpočet při ordinování diagnostických a léčebných postupů.

Nakonec mi dovolte citovat prezidenta České lékařské komory, pana doktora Kubka: Současná situace na Ukrajině bezpochyby představuje pro náš zdravotnický systém výzvu o to větší, že nastala v době, kdy české zdravotnictví za sebou má velmi náročné období v souvislosti s epidemií covidu-19, která navíc ještě řádně neskončila. Muselo být odloženo mnoho zdravotních výkonů, které však nelze odkládat stále, protože péči naši pacienti potřebují. Česká lékařská komora se již obrátila otevřeným dopisem na premiéra s naléhavou výzvou, aby vláda přehodnotila svůj plán úspor a zdravotnictví dala tolik financí, kolik potřebuje. Naše zdravotnictví je v situaci, kde se v této chvíli škrtat nedá.

S tímto prohlášením plně souhlasím, a proto vyjadřuji svůj nesouhlas s předloženým návrhem zákona. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat v projednávání tohoto bodu. Jako další je řádně přihlášen do rozpravy pan poslanec Lubomír Wenzl a připraví se pan poslanec Miloslav Janulík. Prosím, pane poslanče, můžete mluvit.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi v krátkosti se vyjádřit k nyní projednávanému bodu pohledem člověka, který nemá zdravotnické vzdělání, ale profesně s touto oblastí spojeného.

Logické, selským rozumem pochopitelné, ale hlavně smysluplné by bylo přidání finančních prostředků do systému, a ne, jak je dnes na programu této schůze, naopak odebrání finančních prostředků. Naše země má za sebou dva těžké roky v souvislosti se zvládáním epidemie koronaviru, která zasáhla každého občana naší země. Je třeba uvést, že sektor zdravotnictví byl jedním z hlavních, neřkuli nejdůležitějším pilířem při zvládnutí této epidemie. Díky ohromného nasazení zdravotníků, lékařského, ošetřovatelského personálu, ale i nezdravotníků pracujících v tomto odvětví, kteří jsou nezbytně nutní pro udržení chodu zdravotnického zařízení, a je jedno, jestli se jedná o veřejný, nebo soukromý sektor, a bez rozdílu, zda se jedná o poskytovatele akutní lůžkové péče, nebo poskytovatele ambulantní péče, nedošlo po celou dobu k úplnému zastavení ekonomiky. A teď z předloženého návrhu v případě jeho schválení vyplývá, že na oblast zdravotnictví dopadnou škrty nejvíce. To mně nepřipadá úplně normální. Nerozumím, není mi jasné, proč se k tomuto kroku přikročilo a proč pan ministr zdravotnictví na toto přistoupil a proč nebojuje za resort, který vede.

Je třeba říci, že epidemie koronaviru v oblasti zdravotnictví dopadla na občany naší země, na pacienty. Došlo k omezení péče v nemocnicích, ať už v segmentu ambulantním, nebo, a tam zejména, v segmentu lůžkové péče, zčásti vzhledem k onemocnění zdravotníků, protože i ti jsou lidé, ale hlavně vzhledem k tomu, že bylo nutné úplně změnit chod nemocnic tak, aby mohla být zabezpečena péče o pacienty s onemocněním covid. Došlo k omezení preventivních vyšetření, ale také k omezení a v určité době i k úplnému zastavení plánovaných výkonů, například ortopedických operací. Nemocnice v nejtěžších dobách poskytovaly pouze akutní péči pro necovidové pacienty a ostatní péči poskytovali pro pacienty s onemocněním covid, ať už na lůžkách intenzivní péče, na lůžkách ARO, ale i na lůžkách standardních.

Vzhledem k vývoji situace v určitých obdobích, kdy vážně hrozilo maximální naplnění lůžkových kapacit v nemocnicích, to by znamenalo nemožnost poskytovat odpovídající zdravotní péči, ministři zdravotnictví byli nuceni vydávat mimořádná opatření, která spočívala ať již v úplném zákazu provádění elektivní zdravotní péče, to bylo na konci měsíce prosince 2020, anebo potom od dubna 2021 bylo doporučení k omezení elektivní zdravotní péče. Ale zase na druhou stranu bych k tomuto chtěl uvést, že nemocnice reagovaly, protože znaly svoje stavy, tak jak musí reagovat na situaci v rámci regionu, takže k tomuto kroku přistupovaly někdy i dříve, než tato opatření byla vydána. Zdravotníci situaci ostatně jako vždy zvládli a za to jim patří veliký dík.

Konkrétní příklad z jedné nemocnice. Nemocnice s necelými 500 lůžky měla v určitém období hospitalizovaných 30 pacientů s onemocněním covid, kteří vyžadovali péči na jednotce intenzivní péče, popřípadě na oddělení ARO, z toho jich bylo 20 na umělé plicní ventilaci, a 120 pacientů s onemocněním covid, kteří vyžadovali zdravotní péči na standardním lůžku s podporou kyslíku. Samozřejmě někdo by mohl říci, že stále tato nemocnice měla dvě třetiny volné kapacity. Ano, ale ne v segmentu intenzivní péče, ARO. Standardní lůžka byla k dispozici, ale i přes velké nasazení a chuti pomoci ze strany dobrovolníků, výpomoci ze strany Armády České republiky, Hasičského záchranného sboru nebyl k dispozici kvalifikovaný personál vzhledem k tomu, že i v této době byl nemocný a hlavně byl přesunut na takzvaná covidová oddělení jako výpomoc, neboť pro péči bylo nutné mít větší počet personálu než v dobách, kdy covid zde nebyl.

Ale i další občané pacienti jsou oběťmi této epidemie, neboť došlo k odložení plánované zdravotní péče, v mnoha případech i několikrát. Docházelo a dochází ke zbytečnému zhoršení kvality jejich života. A nejedná se pouze o takzvané státní pojištěnce, ale jsou mezi nimi i lidé v produktivním věku, kteří byli nebo i jsou ještě stále omezeni vzhledem ke svému zdravotnímu problému, jehož řešení bylo odkládáno nebo ještě je odloženo, jsou v pracovní neschopnosti, přičemž sami mají zájem co nejdříve se vrátit do zaměstnání. V době, kdy se zdravotnictví po zvládnutí epidemie nadechuje, zdravotníci vůči lidem cítí dluh a chtějí i přes dlouhodobou personální neobsazenost v mnoha zařízeních poskytovatelů akutní lůžkové péče co nejdříve poskytnutí této péče dohnat, zkrátit čekací lhůty. A má dojít ke škrtům. Zdravotníci udělají vše pro to, ostatně jako vždy, jsou to srdcaři, zaměstnání berou jako své poslání, aby ke snížení tohoto skluzu došlo, ale kdo nebo jak zaplatí tyto výkony?

V této souvislosti je nutné zmínit ještě jednu podstatnou a zásadní věc, kterou pacient nevnímá a nesmí vnímat, a to samé nevnímají a nesmí vnímat ani zdravotníci, kteří tuto péči poskytují, a je to to, s čím se potýká management nemocnic - například limity počtu provedených plánovaných výkonů. Například co se týče té strany zdravotních pojišťoven a následně platba za poskytnutou zdravotní péči, kdy neexistuje "stejný výkon rovná se stejná platba", konkrétně u poskytovatele zdravotní péče, který péči poskytl. Obecně otázka pojmu "individuální základní sazba" je určitě na jinou diskusi, ale bylo potřeba tento pojem zmínit, neboť do konceptu zapadá a má zásadní vliv na příjmy poskytovatelů zdravotní péče ze systému veřejného zdravotního pojištění. V případě přijetí novely dojde k snížení finančních prostředků pro poskytovatele zdravotní péče z tohoto systému. A dále, co musí řešit management nemocnice, a určitě se ptá: brala vláda a pan ministr zdravotnictví v potaz, že došlo a zřejmě ještě dojde k razantnímu zvýšení na straně nákladů, ceny v řádu desítek procent, ceny energií, elektřina, plyn, voda, pohonné hmoty, potraviny? To jsou komodity, které jdou na vrub poskytovatelů. A co se týče příjmů, tak z 99 % tvoří příjmy ze systému veřejného zdravotního pojištění.

Co lze očekávat vzhledem k situaci občanů, vycházím z otevřených zdrojů, tak i zdravotníci jsou občané a bude možná, byť si to nikdo nepřeje, docházet k tlaku z jejich strany na zvýšení platů. Pan ministr má zkušenost z velkého zdravotnického zařízení Fakultní nemocnice Brno - Bohunice. Vážím si ho velice jako lékaře. A o to víc mne překvapuje, že po tom, čím si i tato nemocnice prošla v uplynulém období, jak náročné období to bylo, kdy byl při tom, byl v tom ohni, tak souhlasí s tím, aby ze systému bylo vzato 14 miliard korun.

Dosud jsem neslyšel, jaký je plán pana ministra na podzimní měsíce tohoto roku, pokud by opět měla přijít vlna epidemie koronaviru, což si samozřejmě nikdo z nás nepřeje, aby se situace, kterou jsme zažili v uplynulých dvou letech, opakovala. Co bude, jaký je plán? A na základě tohoto všeho přijde systém o finanční prostředky ve výši 14 miliard korun? Jsem hrdý na zdravotnictví, na lidi, kteří ve zdravotnictví pracují, jak situaci zvládli. A nyní navrhovaným škrtem má být zdravotnictví a opět zdravotníci postiženi? Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Miloslav Janulík, kterého nevidím, že by byl přítomen v sále. V tom případě požádám další přihlášenou do rozpravy a to je paní poslankyně Iveta Štefanová. A připraví se pan poslanec Julius Špičák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Iveta Štefanová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se vyjádřila k překládané novele zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění. Když v prosinci minulého roku nastupovala pětikoaliční vláda, slibovala, že chystané škrty se nebudou občanů týkat a půjde hlavně o provozní náklady jednotlivých ministerstev. Nemám nic proti úsporám. Je chvályhodné, že se stát snaží uspořit peníze daňových poplatníků. Ale neměl by tak činit na úkor rizika zhoršení zdravotní péče, ke kterému takto razantní snížení plateb za státní pojištěnce zdravotním pojišťovnám, obávám se, že povede. Jedná se o klasický příklad šetření na nesprávném místě. Místo aby stát odebral peníze politickým neziskovkám nebo solárním baronům, rozhodla se vláda ohrozit už tak dost zkoušené zdravotnictví.

Ve svém programovém prohlášení vláda slibovala, že bude provádět kroky pro finanční zajištění našeho zdravotnictví. Provádění takovýchto škrtů a takovéto šetření snížením plateb za státní pojištěnce považuji za krok přesně opačným směrem. Argumenty, které vláda na podporu těchto škrtů v důvodové zprávy uvádí, jsou dle mého mínění zavádějící. Ve zprávě se mimo jiné uvádí: V souvislosti s projednáváním zákona o státním rozpočtu pro rok 2022 došla vláda České republiky k závěru, že aktuální stav veřejných financí je nezbytné řešit zapojením všech veřejných zdrojů, které v současné době nejsou efektivně využívány. Mezi tyto prostředky patří i zůstatky na jednotlivých fondech zdravotních pojišťoven k 31. prosinci 2021. Ke konci roku 2021 disponovaly zdravotní pojišťovny celkovými zůstatky na všech fondech zhruba 50 miliardami korun. Do těchto čísel jsou ovšem zahrnuty i rezervní fondy a další položky, které jsou nezbytné pro zajištění pojišťoven v případě nenadálých okolností, které by mohly celý systém rozkolísat. Brát pojišťovnám tyto prostředky považuji za nerozumné a ohrožující do budoucna celý systém zdravotní péče v České republice.

To, že se tento názor opírá o reálná fakta, dokazuje i stanovisko České lékařské komory, která se ke snížení plateb za státní pojištěnce postavila rovněž velmi kriticky a premiérovi Fialovi napsala v březnu dopis, ze kterého cituji: 14 miliard korun, které vaše vláda hodlá ještě letos na zdravotnictví ušetřit, je jen malou záplatou pro státní rozpočet, a to za cenu velké díry do ekonomické bilance systému veřejného zdravotního pojištění. Konec citace.

Toto téma jsme probírali i na podvýboru pro financování zdravotnictví a zdravotní pojišťovny. I zástupci zdravotních pojišťoven se na tento návrh dívají s nelibostí. Z jejich úst jsme slyšeli jejich reálné obavy nad následky snížení platby za státní pojištěnce. Ano, říkají, že ustojí hrazení zdravotní péče i po snížení tohoto důležitého příjmu, ale pouze do konce tohoto roku, a to ještě za cenu vyčerpání prakticky veškerých svých rezerv, a další rok jsou schopni zvládnout pouze s valorizací. Podle mého názoru je automatická valorizace platby za státní pojištěnce naprostá nezbytnost a mělo to být už dávno. Rozhodně ale nechápu, proč tomu má předcházet takové výrazné snížení. Je potřeba zavést valorizaci platby za státní pojištěnce, ale bez jejího snižování z té současné výše, a nedopustit riziko vyčerpání rezervních fondů zdravotních pojišťoven.

Vláda si v této věci vlastně protiřečí. Na jedné straně se chystá ve zdravotnictví škrtat a na druhé straně si nechala schválit za dramatických okolností zválcováním Sněmovny a porušením demokratických principů pandemický zákon pod záminkou, že ho potřebuje pro případnou podzimní vlnu epidemie, a to dokonce i proti rozhodnutí vlastních senátorů, kteří se proti této normě rovněž většinově postavili. Takže na jedné straně vláda očekává podzimní vlnu epidemie a potřebuje k jejímu zvládnutí omezování svobod, práv občanů a ústavní principy schválením pandemického zákona, a na straně druhé připravuje rozsáhlé škrty ve zdravotnictví, které systém oslabí a omezí naši schopnost čelit krizovým situacím, které jsme v minulosti zažívali. A to v situaci, kdy naše zdravotnictví bude čelit dalšímu obrovskému tlaku, kdy do země přichází několik set tisíc uprchlíků. V situaci, kdy se jedná právě o statisíce nových státních pojištěnců, kterým stát garantuje kromě podpory i zdravotní pojištění zdarma, škrtá vláda právě v oblasti zdravotního pojištění. Nejen že to nedává logiku, ale jedná se přímo o hazard se stabilitou našeho zdravotního pojištění. Právě pro tyto případy mají pojišťovny vytvořeny rezervní fondy, které jim chce současná vláda nepochopitelně zkrátit. Vyčerpání systému veřejného zdravotního pojištění, ke kterému by mohlo díky těmto škrtům dojít, by se brzo obrátilo i proti současné vládě. Spoléhat v dnešní situaci na skutečnost, že se bude pozitivněji než v minulém roce vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy vyšší, jak se domnívá v důvodové zprávě vláda, je velmi naivní.

Ekonomické důvody, které vláda pro seškrtání příspěvku na státní pojištěnce předkládá, jsou tedy tváří v tvář současné situaci druhotné a vláda by měla své rozhodnutí snížit příspěvek na státní pojištěnce ve světle dnešních událostí přehodnotit, novelu v tomto znění stáhnout a místo snížení plateb za státní pojištěnce zavést její automatickou valorizaci. Děkuji za pozornost. (V sále zesiluje hluk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Přečtu omluvu. Z jednání schůze dne 4. 5. od 20.40, dnes, se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Roman Bělor. Jako další je přihlášen do rozpravy pan poslanec Julius Špičák, kterého zde nevidím. V tom případě budeme postupovat dál. Další přihlášenou je paní poslankyně Pokorná Jermanová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. A poprosím vás, kolegyně, kolegové, kteří se vracíte do sálu, abyste ztišili hluk, aby bylo dobře rozumět, co paní poslankyně říká. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, tato vláda se zaklíná zodpovědností a zaplavuje nás vznosnými frázemi o tom - pane předsedo, já se omlouvám...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám velmi dobře rozumím. Kolegyně a kolegové, máte-li potřebu něco diskutovat, jděte do předsálí, ať je dobře rozumět, co paní poslankyně říká. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Takže já začnu od začátku. Tato vláda se zaklíná zodpovědností a zaplavuje nás vznosnými frázemi o tom, jak chce budoucí generace ochránit před dluhy. Právě na zdravotnictví je zřetelně vidět, jak je to pokrytecké. Je naprosto evidentní, že jde jen o lacinou a pro budoucnost velmi drahou pózu na efekt. Neříkám to jen proto, že se to ode mě čeká jako od opoziční poslankyně. Já to říkám se vší vážností, protože cítím povinnost veřejnost před tímto nebezpečím varovat. Varovat před tím, aby příští generace nebyly zatíženy obrovskými náklady a nemusely nést zbytečné oběti. Nemusím být odborníkem na zdravotnictví, abych věděla, že prevence je mnohem levnější než léčba následků. Fialova vláda chce nyní šetřit na zdraví lidí. Jen v letošním roce půjde zhruba o 20 miliard korun, které avizuje jako úspory. Tyto náklady potom lidé budou platit v budoucnu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás poprosím, kolegyně, kolegové, zvlášť v pravé části sálu... zvlášť v pravé části sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pro toho, koho zajímají jen čísla na výdajové stránce rozpočtu, tak pro toho říkám, že to bude v podobě nákladů na léčbu nemocí, kterým by bylo možné předejít už dnes za mnohem menší peníze. Pro nás, kterým záleží na lidských životech, dodávám, že to odnesou hlavně lidé, kteří budou vážněji nemocní, nebo budou předčasně umírat. Životy a vážné zdravotní problémy těchto lidí půjdou na vrub vlády Petra Fialy a jeho koaličních partnerů.

Já vím, že to zní pateticky, ale je to tak. Už jen to, že tato vláda ždímá lidi finančně, je neodpustitelné. I tyto náklady zaplatíme v budoucnu v podobě sociálních dávek, podpor, nižších příjmů do rozpočtu a podobně. Můžeme na to ale cynicky říct, že když nejde o život, nejde o nic. (Hlučné zvuky zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Kolegyně a kolegové, já vás skutečně žádám o ztišení. Jinak budu muset jmenovat, což bych nerad. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová: Od vlády by sice člověk čekal více empatie, ale bohužel ne od té současné a mám pocit, že ani od mých kolegů na pravé straně.

Když mluvíme o zdravotnictví, tak bychom si měli uvědomit, že o život jde. Bavíme se tady o 20 miliardách korun, o které jen letos přijde zdravotnictví. Projeví se to v horší prevenci, která už tak byla s ohledem na covid zanedbávaná. Méně lidí bude mít přístup k inovativní léčbě, která bývá účinnější, ale i dražší. Nebude na účinnější, ale rovněž dražší léky. Všechny nemoci se kvůli úsporám budou léčit takzvaně Paralenem, aby se neutratila koruna zbytečně. A ušetří se dokonce dvakrát. Napřed na samotné léčbě a v dalších letech pak na důchodech A to je velmi, velmi smutné.

Nedostatek peněz povede k omezení zdravotnické péče. Koneckonců kvůli nízkým platům bude odcházet i personál. Pokud jsme se mohli chlubit něčím, co nám záviděly mnohé země, tak to vypadá, že tato vláda to zadupe do země. Pokud peníze budou chybět od státu, logicky začne vláda zdůvodňovat, že si prostě lidé budou muset začít připlácet. V tu ránu si nebudou moci dovolit kvalitní léčbu senioři a ani lidé, kteří mají nízké příjmy, typicky například mladé rodiny s dětmi. Možná si říkáte, že tu maluji na zeď apokalypsu. Ale není to tak docela pravda. Zdravotnictví je opravdu velmi citlivá věc a lidé ji velmi vnímají. Vzpomeňme si, co dokázalo například téma zdravotnických poplatků. Lidé si právem váží svého zdraví, a pokud někdo ohrozí dostupnost lékařské péče, pak ohrožuje to nejdůležitější, co máme.

Evropská kultura je založena na tom, že si váží každého jednotlivého života, protože je s ním spojen individuální osud a člověk z našeho evropského pohledu není jen číslo ve statistice. Pro vládu Petra Fialy a pro ministra Válka je charakteristický nadhled nad lidské osudy. Já mám pocit, a asi nejsem sama, že jsme pro ně jen čísla ve statistice. To bylo vidět v přístupu ke covidu, kdy si řekli, že to vlastně nějak dopadne. A já se domnívám, že zbytečně umírali lidé. Léky a vakcíny za desítky milionů korun šly do stoupy. Hlavně že vláda se zavděčila svým voličům téměř okamžitým uvolněním veškerých preventivních hygienických zásad. Tváří se, že covid neexistuje, a přitom i za vlády Petra Fialy na něj dál umíraly a umírají tisíce lidí. Ale pro pětikoalici to jsou jen čísla, nikoli lidské bytosti.

Zůstává otázkou, zda masivní škrty v příjmech zdravotních pojišťoven nemají za cíl právě privatizaci nebo cílené problémy některých zdravotních pojišťoven. Podle odborníků jsou ohrožené minimálně tři zdravotní pojišťovny, které nemusejí přežít. Tyto škrty navíc přicházejí v době, kdy rostou náklady téměř na vše. Nepočítá se se zdražením energií ani s dvoucifernou inflací. Dnes už jsou první nemocnice, které mají problémy, protože jim radikálně rostou náklady na energie. Zdražuje se jídlo pro pacienty, zdražují léky, služby, jako jsou prádelny a podobně. Od okamžiku, kdy tyto nemocnice dostane vláda na hranu existenčních problémů, je už jen další krok k tomu, říci, že je potřeba nemocnice privatizovat. Rozprodání zdravotnických zařízení, zejména těch páteřních, je ale cestou do pekel. Podívejte se, jak zdravotnická zařízení, která se dostala do soukromých rukou, dopadla. Samozřejmě že ne všechna. Ale většina z nich byla katastrofou z hlediska dostupnosti lékařské péče.

Nemůžu se zbavit dojmu, a doufám, že je mylný, ale mám pocit, že vláda Petra Fialy chce vrátit naše zdravotnictví o desetiletí zpět. V době, kdy se začíná vyhrabávat z covidových problémů, mu nasadí další finanční ránu, aby fungující systém zlikvidovala. Nechci předjímat, z jakých je to pohnutek. Je to ale chování nezodpovědné a rozhodně není v zájmu lidí, kteří si poctivě péči předplácejí, aby ji mohli čerpat v době, kdy to budou potřebovat. Je to hazard s lidskými životy, které vláda obětuje na oltáři populistických frází. Apeluji na vládu, aby si tyto dnešní kroky rozmyslela. Sice možná dnes přijdou o politické body, ale v budoucnu zachrání zdraví a lidské životy. A to by mělo být mnohem cennější. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, paní poslankyně. Ruší svoji omluvu pan poslanec Jiří Navrátil a pan poslanec Roman Bělor. A jako další je přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Milan Brázdil, prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Promiňte, asi bych to zvládl ve faktické, ale přece jenom. Jako člen správní rady na posledním zasedání, kdy jsme měli dostat informace o produkčních datech, o záchranné službě, tam bylo hovořeno nejvíce v tom duchu, že počet výjezdů, počet kilometrů, všechno rostlo. Některá odvětví tam šla dolů, toto šlo nahoru. A těchto 14 miliard, dovolte mi tuto myšlenku jenom, 14 miliard, které by do veřejného zdravotního pojištění šly, by mohly v budoucnu, a jistě mi dáte za pravdu, že vy víte, že život člověka je - za 4 až 6 minut končí mozek a při zástavě srdeční nepokračujeme na tomto světě. A přitom my máme zdravotnickou záchrannou službu naštelovanou v této republice na dojezdový čas 20 minut. Asi proto, že nemůžeme mít hustší síť. Pokud by se dokázaly tyto peníze ponechat v pojišťovnách, a samozřejmě neslo by to i nějakou změnu zákona, tak my bychom vlastně pomohli každému v této republice k tomu, aby jeho pravděpodobnost přežití v případě zástavy srdeční nebo jiných vitálních indikací by mohla vzrůst. Já vím, někdo řeknete, teď mě to nezajímá. Ale všichni jsme jednou budoucí bývalí. Chtěl jsem říct, i s ohledem na svou profesi, že toto je něco, co by posunulo tento náš stát a tu péči v přednemocniční neodkladné péči trošku dál. Tak snad jsem vás moc nezdržel. Chtěl jsem jenom říct, že peníze do zdravotnictví by měly jít a nikdy jich nebude dost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášen pan ministr Válek a potom s přednostním právem pan předseda Okamura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak já samozřejmě na ty rozumné návrhy, které tady padají, musím reagovat, to bych byl špatný ministr zdravotnictví, kdybych nereagoval. Tak prostřednictvím pana předsedajícího, pan poslanec ví, že zdravotní služba a záchranky jsou financovány z krajů, že to není bohužel financováno, ale pokud to má vnímat jako jakýsi návrh opozičního poslance, že by se záchranky z krajů převedly pod Ministerstvo zdravotnictví, tak je to něco, o čem určitě je možné diskutovat, pokud to opozice nachystá, tento návrh, já se na něj budu určitě rád dívat. Pokud - koneckonců máme tady, prostřednictvím vaším, pane předsedající, pana poslance Vondráka, který je hejtman, tak on by toto téma mohl určitě na Asociaci hejtmanů (krajů) zdvihnout a určitě by bylo zajímavé, že by záchranky nepatřily pod kraje, ale patřily přímo pod stát. Financoval by je tedy. A pak to řešení, které navrhujete, prostřednictvím pana předsedajícího, pane poslanče, je určitě dobré, tak já to beru jako zdviženou rukavici. Když s tím na příští Asociaci krajů pan hejtman Vondrák přijde, s tímto návrhem, já určitě nebudu proti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní s přednostním právem je přihlášen pan předseda Okamura. Máte slovo, pane předsedo. Omlouvám se, ještě než začnete mluvit - opakovaně vás požádám o klid, kolegyně a kolegové. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, takže jsme tady strávili dva dny, jednu noc, a výsledek té debaty je přesně ten, co jsme říkali my v SPD. Vláda bere 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám, vláda tím zhorší dostupnost zdravotní péče pro naše občany. My jsme tady udělali maximum možného pro to, abychom hájili občany České republiky, protože jsme proti tomu, aby se zhoršovala dostupnost zdravotní péče. Vláda tím, že vezme 14 miliard korun zdravotním pojišťovnám, to znamená, jsou to platby na veřejné zdravotní pojištění za takzvané státní pojištěnce, to znamená české děti, studenti, senioři, zdravotně postižení, od 1. července letošního roku. S tím my prostě nesouhlasíme. A vláda to bere navzdory tomu, že v současné době jsou počty těchto státních pojištěnců navýšeny o statisíce uprchlíků z Ukrajiny, jejichž zdravotní péče je rovněž financována z tohoto veřejného pojištění, tedy z peněz českých daňových poplatníků. Touto vládou Petra Fialy a koaliční vládou ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů prosazované opatření tedy samozřejmě způsobí v relativně krátké době vážný propad příjmů zdravotních pojišťoven.

Je tady i vysoká inflace, to je každému jasné. V důsledku toho dojde ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče, dojde také ke zhoršení dostupnosti a kvality, horší dostupnosti už tak dlouhodobě odkládaných zdravotních výkonů. Píše mi to řada občanů. I teď jenom během toho jednoho dne, že se odkládají výkony z různých důvodů. Takže to je pro hnutí SPD prostě nepřijatelné. Proto jsme tady dali návrh na zamítnutí. Dala ho za nás poslankyně SPD Karla Maříková. O tom se tady bude hlasovat, aby se jasně ukázalo už při hlasování, kdo jak se k této záležitosti staví. A je potřeba si říci, že jakékoli problémy českých občanů, co se týče zdravotnictví, zhoršování dostupnosti, nedostupnosti, kvality zdravotní péče, plně padají na triko, nebo plně padají na plnou odpovědnost koaliční vlády Petra Fialy a premiéra Petra Fialy. To je z mé strany vše. Myslím si, že jsem to tady shrnul úplně jasně a je to zcela, myslím, že zřejmé.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr financí Zbyněk Stanjura. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Mám dva návrhy k hlasování. První, abychom zkrátili lhůtu na projednávání mezi prvním a druhým čtením o 45 dnů na 15 dnů. Kdyby to neprošlo, tak aby to bylo o 30 dnů na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, a pro pořádek, nejprve chcete zkrátit na 45 dnů, o 45 dnů, a poté na 30. Děkuji vám. Nyní s přednostním právem paní předsedkyně Schillerová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Seděli jsme tady dva dny, jednu noc, debatovali jsme, všechny argumenty, které jsme chtěli říct, jsme řekli. Vědoma si politické reality, bezesporu dnes ta novela projde prvním čtením. Já chci připomenout, a nebudu znovu opakovat všechno to, co jsem tady řekla, chci říct, že přijímám nabídku pana ministra financí na to, abychom se sešli a spolupracovali nad valorizačním schématem, které by zajistilo pravidelné postupné valorizování platby za státního pojištěnce v následujících letech. Přijímám i tu nabídku, abychom maximálně hledali shodu, a tím pádem se pokusili o to, abychom byli i spolupředkladateli toho pozměňovacího návrhu. A věřím panu ministrovi, že skutečně v rozpočtové strategii na léta 2023 až 2025, kterou stáhl, jak řekl, je chyba, že by v letech 23, 24 a 25 měla být platba 1 567 korun, což by bylo ještě o 200 korun méně, než se teď bude snižovat. Takže beru jeho slovo, budu to sledovat a věřím, že to skutečně je chyba, která bude v tom materiálu, který bude předložen na vládu, schválen a poslán do Evropské komise příští týden, děkuji, musí to být do konce května - že bude prostě ta částka opravena. Takže beru to jako závazek v tuto chvíli. To znamená, že projde tento tisk do druhého čtení, což samozřejmě neznamená, že je jeho cesta už naprosto definitivní. Toto všechno, věřím, že bude naplněno, a my uděláme všechno pro to, abychom platbu za státního pojištěnce a její valorizaci maximálně podpořili a našli tu shodu, aby tady byla, aby to valorizační schéma tady bylo bez ohledu na to, kdo bude u vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Ještě eviduji jedno přednostní právo, pan předseda Marek Výborný. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, vládo, kolegyně, kolegové, cítím povinnost dostát politické dohodě, kterou jsme dnes uzavřeli s paní předsedkyní Schillerovou, a tady mohu a musím potvrdit její slova, to znamená, vítám i shodu na té nutnosti dohody na tom valorizačním mechanismu u platby za státní pojištěnce pro roky 2023 a následující. A mohu tady veřejně říci, že tento pozměňovací návrh je fakticky připraven, probíhá na něm, řekněme, poslední cizelace na úrovni vládní koalice, a v okamžiku, kdy tady bude tato shoda, tak ten návrh bude konzultován s předsedy obou dvou opozičních klubů, jak s panem předsedou Fialou, tak s paní předsedkyní Schillerovou. Takto zněla dohoda a bude také za nás dodržena. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Ještě paní předsedkyně Schillerová. Prosím.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Omlouvám se, zapomněla jsem. Jménem dvou klubů hnutí ANO a SPD dávám veto na zkrácení lhůty, tak jak bylo předneseno panem ministrem financí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. V tom případě zkrácení na 15 dnů je nehlasovatelné. Poznamenal jsem si to.

Táži se, zda se ještě někdo další hlásíte do rozpravy? Žádnou přihlášku nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se pana navrhovatele nebo zpravodaje o závěrečné slovo. Chcete si vzít závěrečné slovo? Prosím, pane ministře. Ještě než promluvíte, dovolte, abych oznámil, že po zbytek jednání bude paní poslankyně Monika Oborná hlasovat s náhradní kartou číslo 30, a prosím, pane ministře, můžete mluvit.

 

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Slyšel jsem, že dohoda byla, že budeme jednat do 23.00. Tak mám co dělat závěrečným slovem.

Dovolte mi pár slov, kterými bych chtěl reagovat na celou proběhlou debatu. Rozsoudí nás až čas. Zaznělo tady podle mě příliš mnoho ostrých slov, ale dobře. Zazněly tu obavy, pro to mám pochopení. A zaznělo tady mnoho katastrofických scénářů. Tak se k tomu vraťme 10. ledna příštího roku, nebo kdy začne první schůze, nebo 20. ledna, nemáme ještě harmonogram, a byl bych rád, abychom konfrontovali tato silná slova z řad opozice se skutečností. Pevně doufám, že to dopadne ve prospěch argumentů, které tady předkládala vláda.

Jednak bych chtěl poděkovat, že dnes se jednání účastnil i pan ministr zdravotnictví, který je částečně indisponován, a myslím, že jsme jasně dokázali, že vláda funguje jako tým, a ne jako resortní ministři nebo nominanti jednotlivých politických stran vládní koalice. Ty sliby samozřejmě splníme. Materiál, na který se ptala paní poslankyně Schillerová, půjde příští týden ve středu do vlády. Já myslím, že bude šance, že někteří z těch, kteří tu chybu udělali, pravděpodobně bude o tom jednání, o té valorizaci, tak se k tomu můžeme případně vrátit, jak to vzniklo.

Je škoda, že jste to zavetovali, protože pak jsem měl představu, že to jednání uděláme v úterý, a když uděláme v úterý dohodu, tak pak budeme čekat 24 dnů a bude ohrožen termín 1. 7. A když to nestihneme, tak to Senát bude muset přepočítat, tak aby to matematicky vyšlo na 1 767 korun, a budeme se tím zabývat ještě jednou navíc. Mně to přijde skoro zbytečné, pokud jsme vyjádřili vůli, že se zkusíme dohodnout na klíčovém pozměňovacím návrhu, a já myslím, že se dohodneme. Že to není tak kontroverzní téma. Ale beru to na vědomí. SPD, které to chce zbořit, přesvědčilo hnutí ANO, tak berme to jako fakt.

Nicméně úplně na závěr bych vás chtěl požádat jménem vlády České republiky, abyste odmítli zamítnutí tohoto návrhu zákona, abyste ho propustili do druhého čtení. Ten zákon je poměrně krátký. Já jsem ta slova nespočítal, teď mě to mrzí, protože jsou to tři kratičké dokumenty. Absolvovali jsme i osvětovou přednášku a podobné excesy v té debatě, ale věřím, že to společně zvládneme a že ten návrh zákona stihneme do 1. 7., i když k tomu budeme z těchto časových důvodů potřebovat mimořádnou vstřícnost horní komory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda chce závěrečné slovo. Není tomu tak.

Nyní tedy přistoupíme k hlasování k návrhům, tak jak zazněly. Zagonguji, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí, aby přišli na hlasování. Registruji vaši žádost o odhlášení. Odhlásil jsem vás. Požádám vás, abyste se přihlásili svými kartami.

 

Nejprve budeme hlasovat o návrhu pana poslance Kasala na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 13, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 75, proti 93, tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Maříkové na zamítnutí předloženého návrhu.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 14, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 72, proti 95, i tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný. Prosím, paní předsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji. Já si prostě myslím i vzhledem k tomu, že spolupředkladatelé jsou ministr financí a ministr zdravotnictví, tak jsem chápala slova pana ministra financí, tak bych to přikázala rozpočtovému výboru. To souvisí velice i s rozpočtem. Je to součást rozpočtové strategie. Navrhuji přikázat rozpočtovému výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako garančnímu? Dobře, zaznamenal jsem váš návrh. Žádný jiný další návrh nezazněl, nevidím ho. V tom případě dám hlasovat nejprve o protinávrhu.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro to, aby byl tento návrh přikázán rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 15, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 76, proti 6, tento návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy budeme pokračovat v původním návrhu, o kterém dám hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro, aby garančním výborem byl výbor pro zdravotnictví, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 16, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 169, a já konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

 

Hlásíte se s přednostním právem? Prosím, máte slovo. Předpokládám, že chcete navrhnout další výbor, paní předsedkyně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Schillerová: Ano, přesně tak, pane místopředsedo, vy mně vidíte prostě do hlavy, což mě děsí. (Smích.) Respektuji to, že garančním výborem bude zdravotní výbor, ale navrhuji přesto, dejte to ještě rozpočtovému výboru. Mě to opravdu zajímá. Jsem členka rozpočtového výboru. Pan ministr Stanjura to tady celou dobu obhajoval. Dejte to ještě rozpočtovému výboru prosím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Určitě ano, paní předsedkyně ANO. Nějaké další návrhy k projednání v jiných výborech? Nevidím. Nebudu to více komentovat, kolegové, dám hlasovat.

 

Nyní dám hlasovat - kdo je pro, aby tento návrh zákona byl přikázán k projednání ještě rozpočtovému výboru?

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 17, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 77, proti 14, tento návrh nebyl přijat.

 

V rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty. Dám hlasovat, aby projednání tohoto zákona bylo zkráceno o 30 dnů, tedy na 30 dnů.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh zkrácení lhůty na projednání, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 18, přihlášeno je 169 poslankyň a poslanců, pro návrh 95, proti 24, návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena na 30 dnů.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy, které zazněly v rozpravě. Ještě se dívám, jestli není námitka. Vzhledem k tomu, že jsme se vypořádali se všemi návrhy, tak já končím projednávání tohoto bodu.

Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů přerušuji tuto schůzi a ještě oznamuji, že zítra se sejdeme v 8.00 hodin ráno a začneme projednávat další mimořádnou, 21., schůzi Poslanecké sněmovny. V 8.00 hodin, taková byla dohoda na úrovni předsedů klubů. Děkuji vám a přeji pěkný zbytek dnešního večera.

 

(Schůze přerušena v 21.23 hodin.)

Aktualizováno 16. 7. 2024 v 7:19.