(17.50 hodin)
(pokračuje Kolovratník)
K tomu projednávání z mého pohledu z pozice zpravodaje je dobré připomenout a vlastně i navázat na slova pana ministra. Skutečně byly poměrně rozsáhlé debaty o tom, jestli je nutné zřizovat nový úřad, nebo jestli by nebylo možné jít jinou cestou, například rozšířením pravomocí stávajícího Drážního úřadu. Kdo z vás tu problematiku sledujete, tak připomenu, i já sám jsem ze své pozice poslance o této alternativě hovořil. Zmiňoval jsem se, že mě ta myšlenka zaujala v prvním čtení zákona, ale po debatách jak tady v rámci koalice s koaličními partnery, tak s kolegy z Ministerstva dopravy nakonec tedy na úrovni naší, mohu říci koaliční, převládá v tuto chvíli názor jít tou cestou, jak byl vládní návrh zákona podán, to znamená zřídit nový ústřední správní orgán, který bude nazván regulační orgán, úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře.
Co se týká pozměňovacích návrhů, já jsem sám ještě také po dohodě s Ministerstvem dopravy jeden drobný zpřesňující, který se týká přechodných ustanovení, podal. Vysvětlím ho v obecné rozpravě a přihlásím se k němu v podrobné rozpravě.
Tolik v tuto chvíli ze strany zpravodaje. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Ještě než spustíme rozpravu, konstatuji došlé omluvy. Z odpoledního jednání z pracovních důvodu se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka a paní poslankyně Markéta Adamová.
Otevírám obecnou rozpravu. Pan zpravodaj má přednostní právo, takže je první. Potom paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo v obecné rozpravě.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Krátce si užiji možnosti využití přednostního práva. Bude to velmi stručné. Můj pozměňovací návrh se skutečně týká pouze přechodných ustanovení, konkrétně § 10, kde definuje a zpřesňuje moment, kdy úřad bude vznikat a kdy budou probíhat výběrová řízení na obsazení volných služebních míst. Vysvětlím, že ke stávajícímu textu se v úvodu odstavce výslovně doplňuje věta, že výběrová řízení se před vznikem úřadu mohou konat teprve po schválení první systemizace tohoto úřadu vládou. Je to tedy pouze upřesnění postupu, jak bude ten úřad vznikat a jak se budou jednotlivá místa naplňovat.
Je dobré tady říci to, že návrh, který teď předkládám, byl projednán i s Ministerstvem vnitra, které je právě, co se týká služebního zákona, garantem systemizovaných míst, takže je tady i meziresortní dohoda. Tolik vysvětlení k mému pozměňovacímu návrhu, ke kterému se poté přihlásím.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. Nyní v obecné rozpravě paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane místopředsedo. I u tohoto tisku bych ráda odůvodnila pozměňovací návrh, který je uložen v systému a ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásím za nepřítomného kolegu Karla Šidla.
Působnost zřizovaného regulačního úřadu je navržena pouze pro oblast železniční dopravy z důvodu zachování potřebné koncentrace a specializace regulačního úřadu pro plnění jeho úkolů vyplývajících ze směrnice Evropského parlamentu a Rady z roku 2012/34/EU, kdy velmi rozsáhlá a věcně i právně samostatná oblast železniční dopravy vyžaduje jednooborový přístup k regulovaným agendám právních, správních a technických podmínek provozování železniční dopravy vyplývajících jak z národních, tak i evropských právních předpisů, včetně přímo závazných nařízení Komise upravujících podmínky provozování železniční dopravy, včetně otázek soutěží dopravců a plnění závazků veřejné služby.
Úprava navržená v bodě 3 vlastně upřesňuje a doplňuje vymezení základních působností regulačního úřadu včetně povinností ochrany oprávněných zájmů a práv všech subjektů z oblasti železniční dopravy regulačním úřadem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Květě Matušovské. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova v obecné rozpravě. Není tomu tak. Otevírám rozpravu podrobnou a nyní tedy pan zpravodaj v podrobné rozpravě avizoval svoji přihlášku. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Moc děkuji. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 4462.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní v podrobné rozpravě paní poslankyně Květa Matušovská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji. Ráda bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je do systému uložen pod sněmovním dokumentem 4450. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Matušovské. To byl poslední příspěvek do podrobné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí. Nikoho nevidím, i podrobnou rozpravu končím. Není žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat po druhém čtení, proto končím druhé čtení bodu číslo 21, tisku 609. Děkuji panu ministru dopravy, děkuji panu zpravodaji.
Budeme pokračovat dalším blokem ministra financí, a to bodem
36.
Vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů
pro účely monitorování a řízení veřejných financí
/sněmovní tisk 746/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Ještě než se ujme slova, požádám pana poslance Romana Procházku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení. Pane místopředsedo, máte slovo. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předkládám vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Jedná se o vládní návrh zákona sice menšího rozsahu, nicméně z hlediska plnění závazků členství v Evropské unii podstatný. Má nejen završit proces transpozice a implementace směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, ale také přímo navázat na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jeho plánovaná účinnost je od 1. ledna 2017. Nesmí být však dřívější než u zmíněného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který je zde nyní projednáván ve druhém čtení v rámci obecné rozpravy.
Nutno předeslat, že byly uvažovány i jiné možnosti legislativní varianty ve formě novelizace některých stávajících právních předpisů či dosud neschváleného návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale z hlediska transparentnosti a jednotnosti právní úpravy s daným účelem, pružnosti a také nutnosti co nejrychleji příslušné povinnosti stanovit i pro subjekty, jejichž údaji o hospodaření Ministerstvo financí víceméně nedisponuje, byla varianta zcela nového zákona a prováděcí vyhlášky zvolena jako optimální, a to v prostředí neexistence jakékoliv právní kodifikace v oblasti veřejných financí v České republice. Jedině tímto způsobem bude jasně vymezena osobní působnost a stanoveny povinnosti včetně sankčního mechanismu. Ostatní varianty by znamenaly velkou roztříštěnost či nesystémovost příslušné právní úpravy napříč českým právním řádem.
Hlavním smyslem předkládaného návrhu zákona je tedy získávat údaje o hospodaření také od zbylých subjektů sektoru vládních institucí. Jedná se o velmi heterogenní skupinu osob, od níž Ministerstvo financí dle platného právního řádu dosud buď žádná data nedostává, nebo jsou pro účely plnění závazků z členství v Evropské unii naprosto nedostatečná. Jedná se o tyto subjekty: Česká exportní banka, Česká televize, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Český rozhlas, Exportní garanční a pojišťovací společnost, garanční systém finančního trhu, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty, veřejné vysoké školy, ústředně řízené veřejné výzkumné instituce, nemocnice zřízené územním samosprávným celkem s jinou právní formou než příspěvková organizace a do budoucna i podniky městské hromadné dopravy a dalších 15 jednotek menšího významu.
Z hlediska řádného plnění požadavků směrnice Rady 2011/85/EU i z hlediska plné slučitelnosti s právem EU je nezbytné, aby okruh adresátů této navrhované právní úpravy nebyl v žádném případě redukován či jinak modifikován.
Adresáti navrhované právní úpravy budou poskytovat informace o svých příjmech a výdajích v jednoduchém členění, které mimo jiné umožní konsolidaci agregovaných výstupních dat. Ústřední vládní instituce musí dle směrnice vykazovat údaje měsíčně. Abychom omezili nadměrnou administrativní zátěž, je dohodnuto s Evropskou komisí, že malé jednotky budou mít vykazovací povinnost na čtvrtletní bázi, stejně jako místní vládní instituce. ***