Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

36.
Vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů
pro účely monitorování a řízení veřejných financí
/sněmovní tisk 746/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Ještě než se ujme slova, požádám pana poslance Romana Procházku, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení. Pane místopředsedo, máte slovo. Prosím.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předkládám vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí. Jedná se o vládní návrh zákona sice menšího rozsahu, nicméně z hlediska plnění závazků členství v Evropské unii podstatný. Má nejen završit proces transpozice a implementace směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států, ale také přímo navázat na zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jeho plánovaná účinnost je od 1. ledna 2017. Nesmí být však dřívější než u zmíněného zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který je zde nyní projednáván ve druhém čtení v rámci obecné rozpravy.

Nutno předeslat, že byly uvažovány i jiné možnosti legislativní varianty ve formě novelizace některých stávajících právních předpisů či dosud neschváleného návrhu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale z hlediska transparentnosti a jednotnosti právní úpravy s daným účelem, pružnosti a také nutnosti co nejrychleji příslušné povinnosti stanovit i pro subjekty, jejichž údaji o hospodaření Ministerstvo financí víceméně nedisponuje, byla varianta zcela nového zákona a prováděcí vyhlášky zvolena jako optimální, a to v prostředí neexistence jakékoliv právní kodifikace v oblasti veřejných financí v České republice. Jedině tímto způsobem bude jasně vymezena osobní působnost a stanoveny povinnosti včetně sankčního mechanismu. Ostatní varianty by znamenaly velkou roztříštěnost či nesystémovost příslušné právní úpravy napříč českým právním řádem.

Hlavním smyslem předkládaného návrhu zákona je tedy získávat údaje o hospodaření také od zbylých subjektů sektoru vládních institucí. Jedná se o velmi heterogenní skupinu osob, od níž Ministerstvo financí dle platného právního řádu dosud buď žádná data nedostává, nebo jsou pro účely plnění závazků z členství v Evropské unii naprosto nedostatečná. Jedná se o tyto subjekty: Česká exportní banka, Česká televize, Českomoravská záruční a rozvojová banka, Český rozhlas, Exportní garanční a pojišťovací společnost, garanční systém finančního trhu, Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond, Správa železniční dopravní cesty, veřejné vysoké školy, ústředně řízené veřejné výzkumné instituce, nemocnice zřízené územním samosprávným celkem s jinou právní formou než příspěvková organizace a do budoucna i podniky městské hromadné dopravy a dalších 15 jednotek menšího významu.

Z hlediska řádného plnění požadavků směrnice Rady 2011/85/EU i z hlediska plné slučitelnosti s právem EU je nezbytné, aby okruh adresátů této navrhované právní úpravy nebyl v žádném případě redukován či jinak modifikován.

Adresáti navrhované právní úpravy budou poskytovat informace o svých příjmech a výdajích v jednoduchém členění, které mimo jiné umožní konsolidaci agregovaných výstupních dat. Ústřední vládní instituce musí dle směrnice vykazovat údaje měsíčně. Abychom omezili nadměrnou administrativní zátěž, je dohodnuto s Evropskou komisí, že malé jednotky budou mít vykazovací povinnost na čtvrtletní bázi, stejně jako místní vládní instituce.

Dále z hlediska systematiky právního řádu byla přesunuta povinnost účetní legislativy do návrhu tohoto zákona ohledně vládních záruk - platí pro státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti a projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, platí pro organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a ústředně řízené veřejné výzkumné instituce.

Navrhovaný zákon bude proveden vyhláškou Ministerstva financí, která upraví konkrétní strukturu předkládaných údajů. Její předběžný pracovní návrh včetně příloh byl do materiálu vložen jen pro informaci. Na tuto podzákonnou právní úpravu se bude samozřejmě vztahovat samostatný legislativní proces.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi za úvodní slovo. Požádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Romana Procházku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.

Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí implementuje směrnici Rady EU 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se charakteristických rysů rozpočtových rámců členských států. Tato pravidla jsou nutná pro zajištění plnění závazků členských států vyplývajících ze Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vyvarování se nadměrných schodků veřejných financí. Lhůta pro transpozici směrnice uplynula již 31. prosince 2013 a Česká republika byla v lednu 2014 Evropskou komisí upozorněna na uplynutí termínu pro provedení směrnice. Směrnice byla již částečně implementována prostřednictvím platných a účinných právních předpisů ve třech oblastech - v oblasti rozpočtové, a to pro organizační složky státu, státní fondy, obce, kraje a další prostřednictvím finančních výkazů, v oblasti účetní pro státní příspěvkové organizace a pro další vybrané účetní jednotky podléhající vyhlášce č. 410/2009 Sb., a v oblasti činnosti zdravotních pojišťoven.

Pro kompletní naplnění cílů směrnice zbývá oblast, která se týká zveřejňování fiskálních dat podle článku 3 odst. 2 písm. a) směrnice, kde je řečeno, že členské státy zajistí, aby veřejnost měla včasný a pravidelný přístup k fiskálním údajům pro všechny subsektory sektoru vládních institucí, jak jsou definovány nařízením ES č. 2223/96. Aby bylo možné zveřejňovat komplexní fiskální údaje dle požadavku směrnice, je nutné zajistit vstupní data také od některých dalších subjektů, kterým to současná právní úprava v ČR nijak nepřikazuje, a pokud ano, tak zcela nedostatečně. Právní úprava dále dopadne i na všechny příspěvkové organizace ústředních vládních organizací, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a veřejné nemocnice.

Z pozice sněmovního zpravodaje doporučuji vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí pustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že nemám žádnou přihlášku, ale vidím... A teď se musím zeptat - s přednostním právem, pane předsedo? (K poslanci Stanjurovi.) Protože se hlásí váš stranický kolega Vilímec. (Poslanec Stanjura dává přednost poslanci Vilímcovi.) Dobře, takže v pořadí, jak jste se přihlásili. Prvním přihlášeným je pan poslanec Vladislav Vilímec, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, jedná se nikoliv o novelu zákonů, ale vlastně o nový zákon, který se předkládá na základě platné směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských zemí. Pan ministr financí se tady zaštiťoval zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale mám takový pocit, že ten je definitivně u ledu, protože nevidím, že by se o tomto zákoně vůbec debatovalo. Takže zaštiťovat se zákony, které ještě ani nejsou schváleny a ani v dohledné době schváleny nebudou, se mi zdá trošku zvláštní.

Tento vládní návrh zákona je sice primárně povahou technické normy, ale on přináší určité dopady nejen na ty jmenované státní akciové společnosti a státní podniky, ale přináší také dopady do samospráv, především do úrovně některých jimi zakládaných podniků nebo obchodních společností. (Hluk v sále.)

Za prvé se tímto návrhem zákona požaduje, aby samosprávy zasílaly další výkazy, roční údaje o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru a výkazy o poskytnutých garancích prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu. Já si pamatuji, před pěti, čtyřmi lety -

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Prosím, pokud diskutujete jiné problémy, tak v předsálí, abychom mohli vyslechnout vystoupení pana poslance, kterému bylo uděleno slovo. (Nic se neděje, stejný hluk.) A myslím to vážně na obě strany Poslanecké sněmovny... Opravdu, páni kolegové, paní kolegyně... (Sál se ztišuje.) Prosím o klid... Tak. Prosím pokračujte.

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Já si pamatuju před lety celkem obtížnou debatu na půdě Poslanecké sněmovny, ale i uvnitř Ministerstva financí, podotýkám, o povinnosti vyplňovat a zasílat ze strany samospráv tzv. PAPy. Nevím, jestli pan ministr ví, o čem jde řeč. Jsou to tzv. pomocné analytické přehledy. Také ty údaje požadoval Eurostat. Později se podařilo z této povinnosti vyjmout alespoň obce do 3 tis. obyvatel. Mohl jsem se přesvědčit, že vyplňování těchto pomocných analytických přehledů i přes fungující softwary není snadné a přineslo obcím, především účetním a finančním odborům, poměrně velkou administrativní zátěž. Docela by mě zajímalo, jestli někdo na Ministerstvu financí vůbec s těmi údaji pracuje. Mám takový pocit, že ani ne. Ale uzákonilo se to a musí se to vyplňovat.

Tentokrát v tomto zákoně se jedná o další dva výkazy, zřejmě administrativně ne tak náročné, ale přesto místo toho, abychom administrativu snižovali, věci zjednodušovali, tak ji neustále zvyšujeme.

Pane ministře, zjednodušme to. Takové zákony se vždycky zaštiťují nějakým požadavkem Evropské unie, směrnicemi. Ale když jsem se díval na tu směrnici, tak tzv. implementovat to jde různým způsobem.

Tento zákon však především přináší také povinnost zasílat v tomto případě čtvrtletní údaje o příjmech a výdajích ze strany některých obchodních společností založených či vlastněných územními samosprávami, které poskytují zdravotnické služby - dokonce jsou ty obchodní společnosti v důvodové zprávě nebo v té příloze vyjmenovány - anebo provozují místní hromadnou dopravu. Opět se důvodová zpráva odvolává na požadavky Eurostatu, ale dokonce připouští, že u místní hromadné dopravy ještě vlastně ani nevíme, zda to budou představitelé evropské statistiky požadovat, ale návrh zákona s tím již počítá, byť důvodová zpráva uvádí, že jejich taxativní výčet není v současné době znám.

Předkladatel přiznává, že v těchto případech to bude mít dopady na podnikatelské subjekty. Jak velké, se z důvodové zprávy ovšem nedovíme. V případě obchodních společností je alespoň z praxe, jak to znám, mnohdy problém, že jejich účetnictví a výkaznictví většinou úplně nekoresponduje s výkazy, které vyplňují obce, kraje a další veřejné instituce a které jsou požadovány Ministerstvem financí.

Zajímavé je, že stát upustil od zasílání těchto výkazů od subsektoru fondu sociálního zabezpečení, kam patří např. i zdravotní pojišťovny, a to kvůli snaze, jak se píše v důvodové zprávě, o minimalizaci jejich administrativní zátěže. U nemocnic vlastněných kraji je to však naopak. A to musím říci, že u nemocnic jsou tam takové nemocnice, jako je třeba v Plzeňském kraji nemocnice Svatá Anna, Planá, to je nemocnice následné péče, velmi malá nemocnice - nevím, jak to ovlivní celkové hospodaření státu.

Díval jsem se i do uplatněných připomínek. Některé kraje se ozvaly - Pardubický a ještě další, Vysočina také. Bohužel soudě podle znění návrhu zákona, na některé připomínky nebo na většinu těch připomínek reflektováno nebylo. Týká se to například i lhůt pro podávání výkazů ze strany krajských či obecních obchodních společností. Kraje také požadovaly snížit některé sankce ve spojení se správním deliktem. Například, a je to docela neuvěřitelné, v případě neodevzdání výkazu o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru, to se třeba týká také i dobrovolných svazků obcí, může být příslušný subjekt sankcionován až do výše 100 000 korun.

V každém případě nebudu navrhovat zamítnutí, samozřejmě, toho návrhu zákona, ale v každém případě je namístě, aby návrh nebyl brán pouze jako technická norma, ale aby taky byl brán jako návrh, který zase navyšuje tu administrativu, byrokracii na úrovni nejen samozřejmě státní správy, i na úrovni samospráv. A proto je namístě, aby byl podroben tento návrh skutečně velmi odpovědné analýze a diskusi o přiměřenosti nových požadavků. Protože skutečně navyšuje opětovně nějaké administrativní náklady a je otázkou, zda především u menších společností, obchodních společností budou tyto požadavky jen zvyšovat náklady, protože skutečně nějaký významný efekt pro řízení veřejných financí to skutečně nevidím.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Herbert Pavera. Ale předtím ještě dvě omluvy: paní poslankyně Golasowské od 18.15 a pana poslance Gabala od 18 hodin do konce jednacího dne.

Pan kolega Pavera s faktickou poznámkou, poté s přednostním právem pan předseda klubu ODS. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Dámy a pánové, hezký dobrý podvečer. Jenom bych chtěl navázat na kolegu Vilímce a potvrdit, že byrokracie, která v posledních letech padá na obce, je neskutečná. A jestliže budou další dotazníky a hlášení, která budeme muset podávat, tak to bude znamenat zase pro samosprávu navýšení počtu zaměstnanců. My jsme obec, která má necelých 4 500 obyvatel, museli jsme přijmout další účetní, abychom zvládali i pomocný analytický přehled, který je podle mě na nic, řeknu to slušně, protože si myslím, že si to vymysleli úředníci, aby měli nějakou práci. Protože absolutně když někdo dostává dvojitá data, podobná data, nemůže to mít k něčemu určitému. Navíc je to jenom u obcí nad 3 000 obyvatel, takže stejně nemá přehled, jaká je situace v celé České republice. Takže opravdu se přimlouvám, abyste se konečně, lidé, kteří se zabývají něčím k samosprávám, nad tím zamysleli a přestali vymýšlet samá hlášení a povinnosti pro samosprávy, protože už toho je až až moc. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi za dodržení času k faktické poznámce. A nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura k řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já mám v zásadě jediný dotaz. Jestli si skutečně myslíme, že do toho subsektoru vládních institucí patří Česká televize a Český rozhlas. Zatím ještě není státní, zatím ještě není vládní, mám velké pochybnosti. To je určitě věc, kterou budeme chtít debatovat ve výborech a budeme chtít znát názory i poslanců vládní koalice, zda do toho výčtu, který je tak obecný v tom návrhu zákona, pak ty instituce jsou vlastně vyjmenovány až v důvodové zprávě. U těch, které bezesporu patří státu, nemáme žádné pochybnosti, v tom žádný problém nevidíme. Současně bych chtěl znát stanovisko třeba vysokých škol, protože ty by měly taky asi zřejmě podle toho návrhu měsíčně, jestli jsem to dobře pochopil, poskytovat další formuláře, další hlášení, další data. A jestli zase uznáváme nezávislost veřejných vysokých škol, tak nevím, k čemu je to dobré. Zase je to věc, o které budeme chtít ve výborech debatovat.

Tam u těch bezesporu státních institucí, tam si myslím, že bychom skoro ani ten zákon nepotřebovali. Neumím si představit, když si vezmu Exportní banku, když to nařídí ministr financí, že by mu ta data neposkytli. Takže spíš zvažme, jestli tam, kde to můžeme vymáhat exekutivně poměrně jednoduše, zda k tomu potřebujeme i zákon, aby někdo tomu, kdo vykonává vlastnická práva, management poskytl pravidelné informace, které má dostat ten, kdo reprezentuje stát, v tomto případě Ministerstvo financí.

Souhlasím se svými kolegy, že není důvod hlasovat o zamítnutí v prvém čtení, ale chtěl bych, abychom to nevzali zcela mechanicky. Podívejte se, ty podtržené věty, pokud budeme věřit úředníkům, jsou ty, které tam mít musíme. Všechny ostatní jsme si tam přidali sami. Ale současně hlavním argumentem pro přijetí toho zákona je, že to po nás chce Brusel. Úplně tomu neodpovídá potom text návrhu zákona, kdy těch slov, vět a paragrafů, které jsme si tam přidali sami, je podle mého názoru zbytečně mnoho.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí. Není tomu tak, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pane ministře, pane zpravodaji? Není tomu tak. Můžeme tedy pokračovat.

Budeme se zabývat návrhem na přikázání, protože nepadl návrh na vrácení ani na zamítnutí návrhu, alespoň jsem ho nezaznamenal v rozpravě. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak. Rozhodneme v hlasování a já vás nejdřív odhlásím. Spustím gong, abych přivolal ty, které jsem odkázal na diskusi v předsálí. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

Jakmile se počet přihlášených ustálí, rozhodneme o přikázání výboru rozpočtovému jako garančnímu výboru. A to v hlasování pořadové číslo 224, které jsem právě zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 224, z přítomných 114 pro 114. Konstatuji, že tento návrh byl schválen, bylo přikázáno garančnímu výboru, rozpočtovému výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru k projednání? Není tomu tak. Nemáme tedy o čem dál hlasovat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu, a mohu skončit prvé čtení tohoto návrhu, tedy bodu 36, tisku 746. Poděkuji panu ministrovi, poděkuji panu zpravodaji. Pan ministr zůstává na svém místě.

Dalším bodem je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.