(18.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Dále z hlediska systematiky právního řádu byla přesunuta povinnost účetní legislativy do návrhu tohoto zákona ohledně vládních záruk - platí pro státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a regionální rady regionů soudržnosti a projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru, platí pro organizační složky státu, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy a ústředně řízené veřejné výzkumné instituce.
Navrhovaný zákon bude proveden vyhláškou Ministerstva financí, která upraví konkrétní strukturu předkládaných údajů. Její předběžný pracovní návrh včetně příloh byl do materiálu vložen jen pro informaci. Na tuto podzákonnou právní úpravu se bude samozřejmě vztahovat samostatný legislativní proces.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministru financí Andreji Babišovi za úvodní slovo. Požádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Romana Procházku, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí implementuje směrnici Rady EU 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se charakteristických rysů rozpočtových rámců členských států. Tato pravidla jsou nutná pro zajištění plnění závazků členských států vyplývajících ze Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vyvarování se nadměrných schodků veřejných financí. Lhůta pro transpozici směrnice uplynula již 31. prosince 2013 a Česká republika byla v lednu 2014 Evropskou komisí upozorněna na uplynutí termínu pro provedení směrnice. Směrnice byla již částečně implementována prostřednictvím platných a účinných právních předpisů ve třech oblastech - v oblasti rozpočtové, a to pro organizační složky státu, státní fondy, obce, kraje a další prostřednictvím finančních výkazů, v oblasti účetní pro státní příspěvkové organizace a pro další vybrané účetní jednotky podléhající vyhlášce č. 410/2009 Sb., a v oblasti činnosti zdravotních pojišťoven.
Pro kompletní naplnění cílů směrnice zbývá oblast, která se týká zveřejňování fiskálních dat podle článku 3 odst. 2 písm. a) směrnice, kde je řečeno, že členské státy zajistí, aby veřejnost měla včasný a pravidelný přístup k fiskálním údajům pro všechny subsektory sektoru vládních institucí, jak jsou definovány nařízením ES č. 2223/96. Aby bylo možné zveřejňovat komplexní fiskální údaje dle požadavku směrnice, je nutné zajistit vstupní data také od některých dalších subjektů, kterým to současná právní úprava v ČR nijak nepřikazuje, a pokud ano, tak zcela nedostatečně. Právní úprava dále dopadne i na všechny příspěvkové organizace ústředních vládních organizací, veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a veřejné nemocnice.
Z pozice sněmovního zpravodaje doporučuji vládní návrh zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí pustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu. Konstatuji, že nemám žádnou přihlášku, ale vidím... A teď se musím zeptat - s přednostním právem, pane předsedo? (K poslanci Stanjurovi.) Protože se hlásí váš stranický kolega Vilímec. (Poslanec Stanjura dává přednost poslanci Vilímcovi.) Dobře, takže v pořadí, jak jste se přihlásili. Prvním přihlášeným je pan poslanec Vladislav Vilímec, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, jedná se nikoliv o novelu zákonů, ale vlastně o nový zákon, který se předkládá na základě platné směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských zemí. Pan ministr financí se tady zaštiťoval zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ale mám takový pocit, že ten je definitivně u ledu, protože nevidím, že by se o tomto zákoně vůbec debatovalo. Takže zaštiťovat se zákony, které ještě ani nejsou schváleny a ani v dohledné době schváleny nebudou, se mi zdá trošku zvláštní.
Tento vládní návrh zákona je sice primárně povahou technické normy, ale on přináší určité dopady nejen na ty jmenované státní akciové společnosti a státní podniky, ale přináší také dopady do samospráv, především do úrovně některých jimi zakládaných podniků nebo obchodních společností. (Hluk v sále.)
Za prvé se tímto návrhem zákona požaduje, aby samosprávy zasílaly další výkazy, roční údaje o projektech partnerství veřejného a soukromého sektoru a výkazy o poskytnutých garancích prostřednictvím centrálního systému účetních informací státu. Já si pamatuji, před pěti, čtyřmi lety -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Prosím, pokud diskutujete jiné problémy, tak v předsálí, abychom mohli vyslechnout vystoupení pana poslance, kterému bylo uděleno slovo. (Nic se neděje, stejný hluk.) A myslím to vážně na obě strany Poslanecké sněmovny... Opravdu, páni kolegové, paní kolegyně... (Sál se ztišuje.) Prosím o klid... Tak. Prosím pokračujte.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Já si pamatuju před lety celkem obtížnou debatu na půdě Poslanecké sněmovny, ale i uvnitř Ministerstva financí, podotýkám, o povinnosti vyplňovat a zasílat ze strany samospráv tzv. PAPy. Nevím, jestli pan ministr ví, o čem jde řeč. Jsou to tzv. pomocné analytické přehledy. Také ty údaje požadoval Eurostat. Později se podařilo z této povinnosti vyjmout alespoň obce do 3 tis. obyvatel. Mohl jsem se přesvědčit, že vyplňování těchto pomocných analytických přehledů i přes fungující softwary není snadné a přineslo obcím, především účetním a finančním odborům, poměrně velkou administrativní zátěž. Docela by mě zajímalo, jestli někdo na Ministerstvu financí vůbec s těmi údaji pracuje. Mám takový pocit, že ani ne. Ale uzákonilo se to a musí se to vyplňovat.
Tentokrát v tomto zákoně se jedná o další dva výkazy, zřejmě administrativně ne tak náročné, ale přesto místo toho, abychom administrativu snižovali, věci zjednodušovali, tak ji neustále zvyšujeme.
Pane ministře, zjednodušme to. Takové zákony se vždycky zaštiťují nějakým požadavkem Evropské unie, směrnicemi. Ale když jsem se díval na tu směrnici, tak tzv. implementovat to jde různým způsobem.
Tento zákon však především přináší také povinnost zasílat v tomto případě čtvrtletní údaje o příjmech a výdajích ze strany některých obchodních společností založených či vlastněných územními samosprávami, které poskytují zdravotnické služby - dokonce jsou ty obchodní společnosti v důvodové zprávě nebo v té příloze vyjmenovány - anebo provozují místní hromadnou dopravu. Opět se důvodová zpráva odvolává na požadavky Eurostatu, ale dokonce připouští, že u místní hromadné dopravy ještě vlastně ani nevíme, zda to budou představitelé evropské statistiky požadovat, ale návrh zákona s tím již počítá, byť důvodová zpráva uvádí, že jejich taxativní výčet není v současné době znám.
Předkladatel přiznává, že v těchto případech to bude mít dopady na podnikatelské subjekty. Jak velké, se z důvodové zprávy ovšem nedovíme. V případě obchodních společností je alespoň z praxe, jak to znám, mnohdy problém, že jejich účetnictví a výkaznictví většinou úplně nekoresponduje s výkazy, které vyplňují obce, kraje a další veřejné instituce a které jsou požadovány Ministerstvem financí.
Zajímavé je, že stát upustil od zasílání těchto výkazů od subsektoru fondu sociálního zabezpečení, kam patří např. i zdravotní pojišťovny, a to kvůli snaze, jak se píše v důvodové zprávě, o minimalizaci jejich administrativní zátěže. U nemocnic vlastněných kraji je to však naopak. A to musím říci, že u nemocnic jsou tam takové nemocnice, jako je třeba v Plzeňském kraji nemocnice Svatá Anna, Planá, to je nemocnice následné péče, velmi malá nemocnice - nevím, jak to ovlivní celkové hospodaření státu. ***