(19.50 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Další věc. Pokud máme zkušenosti z kontroly zpravodajských služeb, tak víme, že tam je mnoho problematických bodů, kdy Poslanecká sněmovna do některých věcí nemůže vstupovat, nemá oprávnění a je tam prostě spousta otazníků a ty vzniknou právě i zde v tomto případě.
Dále bych citoval: Inspekce bude mít pravomoci, jaké mají policejní orgány, a příslušník inspekce bude mít stejná oprávnění jako policista. V ustanoveních upravujících omezení osobní svobody a umístění osoby do cely návrh zákona přímo odkazuje na zákon o policii. Ustanovení zákona o policii se použijí v těchto případech obdobně. Inspekce je oprávněna během fáze vyšetřování použít operativně pátrací prostředky podle zákona o policii. Těmito prostředky se rozumí použití informátora, krycí prostředky, zabezpečovací technika a zvláštní finanční prostředky. Informátorem je fyzická osoba, která poskytne inspekci informace a služby takovým způsobem, aby nebyla vyzrazena její spolupráce s inspekcí. Takové osobě je možné poskytnout za její činnost finanční nebo věcnou odměnu. Krycím prostředkem je věc včetně krycího dokladu, prostor nebo činnost sloužící zastírání skutečné totožnosti osoby, zabránění vyzrazení její činnosti nebo zastírání činnosti inspekce.
A další věc, která si myslím, že je pro nás podstatná, pro naše rozhodování, zda ve finále nezměníme názor a dáme zapravdu Senátu. A tím bych skončil. Návrh zákona dává inspekci mnohem širší oprávnění v oblasti zpracování osobních údajů, než jaké má policie. Inspekce může při plnění svých úkolů zpracovávat osobní údaje, a to osobní údaje nepřesné a neoznačené. Inspekce na rozdíl od policie může také zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než k jakému byly označeny, a může je shromažďovat otevřeně. Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány nebo zpřístupněny za podmínky, že inspekce s tímto zpracováním souhlasí. Návrh zákona neobsahuje definici pojmu osobních údajů ani v tomto smyslu na žádný jiný zákon neodkazuje.
Tím bych skončil a poděkoval za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Václav Zemek. Pan poslanec Sklenák má ještě faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče. (Došlo k záměně jmen poslanců.)
Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Já jsem dnes měl možnost ve sloučené rozpravě vystoupit k tisku 412 a 372. Ale nebylo mi umožněno vystoupit k tisku 406 a tímto vznáším námitku. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Ano, děkuji. Zazněla zde námitka a já tedy přivolám kolegy a nechám o této námitce hlasovat. (Malá pauza, během níž přicházejí poslanci koalice do sálu.) Prosím váženou Sněmovnu ještě chvilku o strpení.
Takže zazněla zde námitka od pana poslance Sklenáka, o které nechám hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, kdo je proti?
Hlasování číslo 322, z přihlášených 156 pro 42, proti 78. Tento návrh byl zamítnut.
Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Paní místopředsedkyně, já jsem se chtěl jen dotázat na to, zda skutečně jsme slyšeli dobře, zda nedošlo k omylu. Protože byla tady námitka, podával ji, pokud jsem si dobře všiml. pan poslanec Ploc. A zaznělo, pokud jsem to dobře slyšel, že hlasujeme o námitce pana poslance Sklenáka. Čistě jestli šlo o nedorozumění nebo...
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Nechám o tom hlasovat znovu. Považuji toto hlasování za zmatečné. Omlouvám se, už pro oči a těch hodin, kolik tady je, nevidím. Omlouvám se pánům poslancům, že jsem je popletla. Jinak podobnost je čistě náhodná.
Zahajuji hlasování o námitce pana poslance Ploce. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 323. Z přihlášených 156 pro 46, proti 80. Tato námitka byla zamítnuta, tento návrh byl zamítnut.
Mám zde další přihlášky do rozpravy a přihlášen je pan poslanec Václav Zemek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já bych si dovolil navázat na svůj první příspěvek, který se týkal sněmovního tisku číslo 377, tedy zákona týkajícího se změny sazby daně z přidané hodnoty. V první části jsem se věnoval zejména přímému dopadu novely na obyvatele České republiky... (Není slyšet pro velmi silný hluk.) Paní předsedající, já bych poprosil, jestli by bylo možné zjednat klid.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Ano, dámy a pánové, já vás prosím o klid v jednacím sále. Děkuji vám. Pane poslanče, můžete pokračovat.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji. V první části jsem se věnoval zejména přímému dopadu novely na obyvatele České republiky a poukázal na jevy, které se v případě realizace tohoto návrhu stanou. Ve druhé části svého projevu bych rád upozornil na další katastrofální dopady, které mohou nastat.
Dle článku v Deníku veřejné správy ze dne 12. 9. 2011 zvyšování sazeb DPH se totiž samozřejmě dotkne také samospráv. A to v příjmech i výdajích. Hlavní problém však představuje další zvýšení nejistoty při odhadování zdrojů, které obce získávají z daňových příjmů a se kterým se už nyní většina obcí setkává. Důvodová zpráva k návrhu novely obsahuje velmi podrobné výpočty dopadů na příjmy veřejných rozpočtů a již z těchto čísel je zřejmé, že úprava má na obce negativní vliv. Přitom v první verzi předkladatel zcela opominul, že zvýšení sazeb se samozřejmě promítne také do výdajů, neboť veřejný sektor se u většiny svých činností nachází v pozici konečného příjemce, tedy skutečného poplatníka daně.
Je již všeobecně známo, že návrh předpokládá úpravu dnešní snížené sazby DPH ve výši 10 %, a to v příštím roce na 14 % a v roce 2013 na 17,5 %. Současně by v roce 2013 mělo dojít ke snížení základní sazby daně ze 20 na 17,5 %. Vzhledem k tomu, že obce získávají pětinu z daňového inkasa, bylo by pro ně takové zvýšení příjmově zajímavé. Předkladatel si ovšem tuto vazbu uvědomuje a v důvodové zprávě uvádí - cituji: S ohledem na cíl, kterým je získání zdroje k realizaci penzijní reformy, která bude účinná od roku 2013, z dodatečného výnosu daně z přidané hodnoty, je potřeba změnit zákon o rozpočtovém určení daní. Navrhuje se proto upravit podíl na sdíleném výnosu daně z přidané hodnoty pro obce a kraje tak, aby finanční dopad zvýšeného výnosu na obce a kraje byl neutrální. Propočtem bylo zjištěno, že ke konkurenci pozitivních dopadů zvýšeného inkasa daně z přidané hodnoty z důvodů změn v sazbách daně je potřeba současný podíl 21,4 % pro rozpočty obcí změnit od 1. ledna 2012 na 19,93 % a od 1. ledna 2013 na 19,9 %.
U výše uvedené citace je dobré se pozastavit u skutečnosti, že ke snížení podílu obcí dochází již od roku 2012, zatímco s účinností penzijní reformy se počítá od roku 2013. Za druhé lze pak až obdivovat schopnost předkladatele vypořádat se s neznámou veličinou přírůstku inkasa DPH na dva roky dopředu a upravit zákon o rozpočtovém určení daně na dvě desetinná místa. ***