(20.00 hodin)
(pokračuje Zemek)
Opět se tu setkáváme se skutečností, že předkladatelé dokážou vidět něco, co nikdo jiný v Evropě. Není samozřejmě v rámci státu jiné instituce, která by měla mít lepší přísun informací o vývoji inkasa daně, ale i malá nepřesnost při převodu inkasa a při stanovení podílu sdílených daní bude pro obce znamenat reálné snížení příjmů. Jestliže důvodová zpráva podrobně rozebírá úsilí o změnu rozpočtového určení v případě daně z přidané hodnoty, pak nezmiňuje skutečnost, že také daň z příjmu fyzických osob je daní sdílenou. Návrh tedy pro obce nepředpokládá žádný nárůst příjmů z titulu vyšší sazeb DPH a zároveň přináší pokles příjmů z titulu nižšího výnosu daně z příjmu fyzických osob.
Kolik půjde vlastně na důchody, kvůli kterým se vlastně tato novela chystá? Samotný převod na speciální účet rezervy pro důchodovou reformu, který se vytváří v rámci státních finančních aktiv, má být zajištěn úpravou § 36 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Návrh obsahuje podíl ve výši 6,2 %. Důvodová zpráva přímo uvádí, že převáděná částka se snižuje o kompenzace prováděné vládou v důsledku zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty. Na důchodový účet se tedy převádí méně, než je předpokládaný výběr, ale pro obce se žádná vládní kompenzace připravuje, i když je zřejmé, že jejich výdaje také vzrostou.
Další nelogičností a nespravedlností je, že snížená sazba DPH se uplatňuje například u dodávek tepla a chladu stavebních a montážních prací v oblasti bydlení ze zboží uvedeného v příloze č. 1. Jde o učebnice, potraviny pro školní jídelny, v příloze č. 2 se pak nachází například úprava vody a jejího čistění, zpracování komunálního odpadu nebo hromadná doprava. Výdaje porostou v případě, že obce, respektive na jejich rozpočtech závislé organizace, nemají komu dále daněním přeúčtovávat v podobě zdanitelného plnění. Vliv na rozpočty jednotlivých obcí se tak liší dle struktury zajišťovaných služeb a pravomocí. Největší dopad se očekává u výdajů na městskou dopravu, opravy bytového fondu, svozu odpadků a samozřejmě příspěvků na provoz zřizovaných organizací, nejčastěji škol. Předpokládané zvyšování výdajů poroste s objemem zajišťovaných veřejných služeb, kde je obec v pozici konečného spotřebitele.
U velkých měst se meziroční nárůst odhaduje v řádech desítek milionů. Je zřejmé, že absolutní hodnoty nemají úplnou vypovídající schopnost, ovšem procentní vyjádření odhadovaného růstu výdajů ku celkovým výdajům znesnadňuje i fakt, že ve výdajích obcí se promítají průtokové položky a převody vlastních fondů. Ze srovnání výdajů tříděných dle jednotlivých skupin rozpočtové skladby vyplývá, že například u školství může dojít jen z důvodu novely ke zvýšení výdajů až o plná 4 %. Dopady novely zákona o DPH budou pro obce velmi negativní, ale není jisté, zda skutečnost nebude ještě horší, než se očekává. Nejistota daňového inkasa se v poslední době stále zvyšuje. V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenala většina obcí meziroční pokles DPH u daně z příjmů fyzických osob. V přiznání se opět objevila záporná hodnota, která převyšuje i hodnotně špatný rok 2009. Existuje obava, jak se letos naplní daně z příjmů právnických osob.
Ministerstvo financí je jediné schopno provést rozbor nepříznivého vývoje daňového inkasa a věřme, že informace z něj získané se v návrzích změn zákona odrážejí. Problém však nastává, pokud samo ministerstvo provede chybný krok. Pak se rozpočty obcí musí přizpůsobovat nepřizpůsobitelnému příjmu či výdajům.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Sněmovna má teď díky Senátu Parlamentu České republiky mimořádnou šanci ještě zabránit tomu, abychom obce nevystavili neřešitelným situacím. Stačí k tomu přehlasovat veto Senátu. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Jiří Zemánek. Hlásíte se s faktickou, pane poslanče? Takže pan poslanec Chvojka s faktickou poznámkou.
Poslanec Jan Chvojka: Vážená paní místopředsedkyně, obracím se na vás jako na nespornou autoritu, všemi respektovanou autoritu v oblasti jednacího řádu. Rád bych, aby se mi dostalo odpovědi na otázku, kam se ztratila moje třetí přihláška do rozpravy. Vystoupil jsem k bodu 97, zákoník práce, k bodu 98, zákonu o důchodovém spoření, a bohužel jsem zatím nebyl pozván na vystoupení k bodu 90, k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 372. Myslím si, že dle § 59 odst. 2 mohu promluvit ke každé věci dvakrát, a jak jsem již avizoval, ke zmíněnému zákonu jsem nevystoupil, žádám vás proto, abyste mi umožnila k této věci vystoupit, případně, pokud mi tak neumožníte, abyste mi vysvětlila, proč to nejde, a pokud tak neučiníte, tak podám námitku proti postupu předsedajícího. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, předpokládám, že s vaší přihláškou se stalo to samé co s přihláškou vašich kolegů, to znamená je zde platné usnesení této Poslanecké sněmovny, které umožňuje dvě vystoupení po deseti minutách.
Poslanec Jan Chvojka: Jak jsem avizoval, s vaší odpovědí nejsem spokojen, a proto podávám námitku proti postupu předsedajícího. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: To jsem jasnozřivě předpokládala.
Zahajuji hlasování o této námitce. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 324 z přihlášených 155 pro 44, proti 83. Tento návrh byl zamítnut.
Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Jiří Zemánek. (V sále neklid.) Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Zemánek: Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, vážené kolegyně, v souvislosti s vládním návrhem novely č. 409 zákona -
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Promiňte, pane poslanče, dámy a pánové, já vás prosím o klid v jednacím sále.
Poslanec Jiří Zemánek: - znovu vyvstává problém takzvaného standardu a nadstandardu. Ministr Heger se nám snaží namluvit, že všechna slova v medicíně pro chudé a bohaté ukazují na to, že nejde o odbornou diskusi, ale že se zdravotnictví používá i k ideologickému škatulkování názorů. Tady ale přece nejde o spor ideologií, ale o spor o zdravý rozum. Není možné oddělovat lepší a horší péči, která může a která bude mít vliv na pacientovi léčbu, či dokonce na jeho život. Nehovoříme zde o nadstandardním pokoji pro jednoho v nemocnicích nebo o náplasti s obrázkem či bez na dětském oddělení. Zde již jde o skutečně dělené péče na tu, která bude pro všechny, a na tu, která bude pro vyvolené, pro ty, kteří si ji budou moci dovolit a zaplatit. Ministr Kalousek nám věští další krizi, nezaměstnanost stoupá, a aby toho nebylo málo, vláda od ledna zvýší DPH na a nejzákladnější každodenní spotřební zboží. Můžeme tedy počítat s tím, že si tuto nadstandardní péči bude moci dovolit většina občanů? Dovolím si tvrdit, že asi ne.
Pan ministr Heger chce podle svých slov pacienty ujistit, že naše zdravotnictví dál bude fungovat na principu solidarity a rovném přístupu. Jak rovný je přístup, který dělí pacienty na ty, pro které stačí standard, který ještě není nikde ani pořádně definován, a na ty, kteří si raději zaplatí něco lepšího? Toto je rovný přístup jen pro některé. Pro jiné je totiž rovnější. Jakou péči by asi zvolil pan ministr a kam se vytratila solidarita? To jsou krásná slova z úst někoho, kdo jedním dechem dodává, že základní péči budou mít pacienti zdarma, za ekonomicky náročnější si budou muset připlácet. Kam až sahají hranice ekonomicky náročnější péče a kdo bude neustále upravovat standardy péče, když, jak všichni víme, se vývoj neustále posouvá dopředu a brzy budou i nejmodernější metody léčby opět zastaralé? Budou takovým tempem zastarávat i standardy? Pan ministr tedy musí počítat s tím, že někdo bude neustále a donekonečna definici standardu a nadstandardu upravovat. Jinak se naše zdravotnictví, nebo alespoň jeho takzvaná základní péče, ocitne na úrovni péče zemí třetího světa a to snad ani pan ministr nechce. ***