Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Kryčerovi. Písemné přihlášky
do rozpravy nemám. Nikdo se do ní nehlásí,
takže rozpravu končím.
Domnívám se, že vzhledem k tomu, že zazněly
pozměňovací návrhy, bude nezbytné
přerušit projednávání tohoto
bodu. Protože máme přerušeny už dva
body, vyhlašuji přestávku do 15.30 hodin.
(Schůze přerušena v 15.07 hodin.)
(Jednání opět zahájeno v 15.43 hodin.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dámy
a pánové, takže vše je připraveno
k tomu, aby bylo možno ukončit projednávání
návrhu zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon o výkonu trestu odnětí
svobody.
Rozešli jsme se za situace, kdy byla ukončena rozprava
a vytvořili jsme časový prostor zástupci
navrhovatele a společnému zpravodaji k tomu, aby
další část projednávání
tohoto návrhu zákona měla pokud možno
hladký průběh.
Takže chci se zeptat pana ministra Nováka, zdali si
přeje vystoupit. Přeje, proto mu uděluji
slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane místopředsedo,
vážené dámy, vážení
pánové, první pozměňovací
návrh předložil pan poslanec Kačenka
k § 62 návrhu. Já se osobně domnívám,
že tento návrh není způsobilý
k doporučení, neboť tuto úpravu řeší
trestní řád, který upravuje u výkonu
trestu přerušení trestu, eventuálně
odklad v těch případech, o kterých
hovořil pan poslanec, to je v případě
těhotných žen a žen, které pečují
o dítě do 1 roku, nehledě na to, že
úprava, kterou pan poslanec navrhl, by měla trošičku
zavádějící název, nešlo
by o úpravu výkonu trestu, ale o vyloučení
výkonu trestu. Takže z toho pohledu si myslím,
že je zcela dostatečná úprava, která
je obsažena v trestním řádu.
Pan poslanec Ortman svým návrhem navazuje na debatu,
která proběhla ve výborech, které
jsem se zúčastnil a kde byla vedena velmi obsažná
diskuse na to, zda má soud přezkoumávat rozhodnutí
o přeřazení z jedné věznice
do druhé i v tom případě, kdy se jedná
o rozhodnutí pro odsouzeného příznivější.
Došli jsme k závěru, že v těch
případech, a myslím, že to byl hlas
vysoce převažující ve prospěch,
v těch případech, kdy se jedná o rozhodnutí
ve prospěch odsouzeného, že není nutný
přezkum soudem. V těch případech,
kdy jde o rozhodnutí, které je v neprospěch,
tak přirozeně pamatujeme na soudní přezkum.
Pokud pan poslanec Ortman u návštěv odsouzených
navrhuje zvýšit počet osob ze 4 na 6, já
toto rozhodnutí ponechám na Poslanecké sněmovně,
samozřejmě nelze zcela jednoznačně
argumentovat proč 4 ano, a proč 6 ne a naopak, jenom
upozorňuji na to, že v zákoně o výkonu
vazby máme počet osob stanoven počtem 4.
Paní poslankyně Kadlecová v odst. 2 navrhuje
legislativní úpravu, podle které by se ve
třetím řádku odst. 2 § 8 vložilo
slovo "je povinen se účastnit minimálního
programu". Já upozorňuji na to, že termín,
který je zde použit, "zúčastní
se minimálního programu" je zcela zřejmý,
legislativní pojem, který samozřejmě
z hlediska výkladového znamená povinnost
zúčastnit se minimálního programu
stanoveného vnitřním řádem
věznice.
Pokud jde o návrh paní poslankyně Kadlecové
k § 26, odst. 3, obáváme se, že by toto
doplnění mohlo znamenat nebezpečí
zneužívání takového oprávnění,
že by znamenalo mnohdy volnou úvahu, kdo má
být zařazen na takovéto práce a kdo
nemá být zařazen, samozřejmě
by vznikaly konflikty, která práce je placená
a která práce není placená, protože
víme, že v režii jednotlivých věznic
pracují samozřejmě vězňové
za odměnu, z toho důvodu se domníváme,
že není vhodné akceptovat ani tento návrh.
Pan poslanec Kryčer v § 9 odst. 1 navrhl za slova
"ředitel" vložit další slova
"na základě doporučení specialistů...".
Chci říci, že ustanovení odst. 1 je
ustanovením obecným a vztahuje se i na odst. 3,
který upravuje stav, kdy ředitel věznice
je oprávněn rozhodnout o přeřazení
odsouzeného do věznice s přísnějším
režimem, např. v tom případě,
kdy odsouzený byl pravomocně uznán vinným
trestným činem, který spáchal v průběhu
trestu. I v tomto případě by rozhodnutí
ředitele podle návrhu pana poslance Kryčera
bylo vázáno na doporučení jakési
komise specialistů. To je jeden z důvodů,
proč nejsme ochotni doporučit tento návrh.
Chci však říci, že obdobný postup,
kdy ředitel rozhoduje na doporučení specialistů,
které má, dnes svým způsobem funguje
v řádu výkonu vazby, tedy v právním
předpisu nižší právní síly,
který bude navazovat na tento zákon, chceme podrobně
upravit postup při rozhodování ředitele
a samozřejmě počítáme s tím,
že to nebude jeho osamocené individuální
rozhodnutí, ale že bude právně podloženo
stanovisky specialistů.
Pokud jde o návrh pana poslance Kryčera v §
9 odst. 5 písm. b) na vypuštění tohoto
ustanovení, tedy odst. b), tento návrh akceptujeme.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji
panu ministru Novákovi a prosím společného
zpravodaje poslance Pavla Severu, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
v rozpravě vystoupili čtyři poslanci, já
budu postupovat tak, jak postupně přednášeli
pozměňovací návrhy.
Jako první vystoupil pan poslanec Kačenka, který
v § 62 chtěl upravit svým návrhem výkon
trestu žen, pan ministr odůvodnil, že by to bylo
v podstatě opatření duplicitní s trestním
řádem. Z toho důvodu § 62, dle návrhu
pana poslance Kačenky, obsahoval tři změny,
ale vzhledem k tomu, pokud neschválíme tu jeho úpravu
odst. 1, tak nemá v podstatě smysl hlasovat o dalších
dvou jeho návrzích, protože to jsou pouze návrhy
na přečíslování následujících
paragrafů.
Jako zpravodaj k tomuto zákonu po poradě s panem
ministrem a předkladateli nedoporučuji schválit
pozměňovací návrh pana poslance Kačenky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Dovolte, abych vás vyzval, dámy a pánové,
protože byla přestávka, abyste se znovu zaregistrovali.
(Děje se.)
Dávám hlasovat o prvním pozměňovacím
návrhu pana poslance Kačenky.
Hlasování je zahájeno. (128)
Kdo je pro? Kdo jej proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování č. 128 skončilo s výsledkem
pro 22, proti 62, zdrželo se 39 poslanců. Návrh
nebyl přijat.
S ohledem na to, že tento pozměňovací
návrh nebyl přijat, je zbytečné hlasovat
o dvou dalších návrzích pana poslance
Kačenky. Prosím tudíž o další
pozměňovací návrhy.
Poslanec Pavel Severa: V rozpravě dále vystoupil
pan poslanec Ortman, který navrhl v § 9 odst. 1 nahradit
rozhodnutí o zařazení v kompetenci řediteli
věznice rozhodnutím státního zástupce,
ředitele věznice nebo žádostí
odsouzeného.
Pan ministr se zmínil o tom, že prvotní zařazení
je stejně provedeno na základě rozhodnutí
soudu a další zařazení je právě
dáno do kompetence ředitele z toho důvodu,
že je nutná právě znalost chování
odsouzeného ve výkonu trestu. Lze tedy říci,
že pokud je navrženo ředitelem přeřazení
do tvrdšího režimu, je tam možné
přezkoumání, pokud jde o přeřazení
do mírnějšího režimu, mám
pocit, že žádný odsouzený se odvolávat
nebude. Pokud by se přece jen - ad absurdum - odvolal,
může něco provést a myslím, že
bude přeřazen zpět.
Já tedy, ani pan ministr k tomuto pozměňovacímu
návrhu nemáme kladné stanovisko.
Místopředseda PSP Jan Kasal: S faktickou
poznámkou se hlásí pan poslanec Ortman, prosím.
Poslanec Jaroslav Ortman: Jen jsem chtěl říci,
pane předsedající, že pan zpravodaj
nepřečetl ten text, který jsem dal písemně,
takže by možná bylo lepší tento text
přečíst. Já jsem řekl "do
pravomoci soudu" a nikoli "státního zástupce"
nebo ředitele".
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, určitě
vám společný zpravodaj vyhoví.
Poslanec Pavel Severa: Ano, přečtu navržený
text.
"Soud může na návrh státního
zástupce, ředitele věznice nebo na žádost
odsouzeného, nebo i bez takového podnětu
rozhodnout o přeřazení odsouzeného
...." a dále je text stejný.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, po přečtení
tohoto konkrétního návrhu dám hlasovat.
(129)
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Hlasování č. 129 skončilo s výsledkem:
39 pro, 66 proti, 28 se zdrželo hlasování.
Návrh kolegy Ortmana nebyl přijat.
Poslanec Pavel Severa: Pan poslanec Ortman vznesl druhý
návrh k odstavci 2 § 9, kde navrhuje v prvním
řádku nahradit slova "ředitel věznice"
slovy "rozhodne soud". Je to stejná problematika,
a proto nedoporučujeme tento návrh.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, pan poslanec
Ortman má faktickou poznámku.
Poslanec Jaroslav Ortman: Protože první návrh
neprošel, nemá smysl hlasovat o druhém návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Souhlasím
se stanoviskem pana poslance Ortmana a budeme se proto věnovat
dalšímu návrhu pana poslance Ortmana.
Poslanec Pavel Severa: Jako poslední návrh
byl zvýšit počet osob, které mohou navštívit
odsouzeného ze čtyř na šest osob.
Pan ministr se zmínil o tom, že u vazebně stíhaných
je tento počet 4, navíc já bych dodal, že
v podstatě je možné kázeňsky
odměnit mimořádnými návštěvami
odsouzeného, takže i vícepočetná
rodina nebo větší počet zájemců
o návštěvy se určitým způsobem
vystřídat dokáže.
Je zde totiž dosti problematické zabránit při
větším počtu návštěvníků
nežádoucímu předávání
předmětů apod. Tato problematika je dosti
ožehavá, a proto nedoporučuji zvyšovat
tento počet.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dávám
o návrhu pana poslance Ortmana hlasovat. (130)
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Hlasování s pořadovým č. 130
skončilo s výsledkem 41 pro, 61 proti, 39 se zdrželo
hlasování. Nebylo dosaženo nadpoloviční
většiny, takže návrh nebyl přijat.
Poslanec Pavel Severa: Paní poslankyně Kadlecová
k § 8 bod 2 navrhovala slova "zúčastní
se" nahradit slovy "je povinen".
Z hlediska legislativy pan ministr odůvodňoval,
že to je stejné, což znamená, že
povinnost zúčastnit se tam je. Z toho důvodu
nedoporučuji měnit toto znění.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dávám
hlasovat o tomto návrhu. (131)
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
Hlasování s pořadovým číslem
131 skončilo s výsledkem 32 pro, 29 proti a 89 poslanců
se zdrželo hlasování. Návrh nebyl přijat.
Poslanec Pavel Severa: Jako druhý návrh přednesla
paní poslankyně Kadlecová návrh na
zařazení bodu 4 k § 26, kde navrhovala, že
až tři měsíce v roce může
být odsouzený určen k provádění
prací potřebných pro zajištění
chodu ústavu.
Tady je určitý problém právě
v problematické možnosti kontrolování
provádění těchto prací. Vše
by bylo v kompetenci ředitele a nelze tedy tyto práce
- zda jsou placené na základě smlouvy pro
firmu, nebo jde-li o práce neplacené na základě
rozhodnutí ředitele - odlišit. Proto nedoporučuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ano, dávám
o tomto pozměňovacím návrhu hlasovat.
(132)
Kdo je pro? Kdo se zdržel hlasování? Děkuji.
Prosím, hlasování s pořadovým
číslem 132 skončilo s výsledkem: pro
36, proti 38, zdrželo se 68 poslanců. Návrh
nebyl přijat.
Poslanec Pavel Severa: Jako poslední vystoupil pan
poslanec Kryčer, který navrhoval v § 9, odst.
1 doplnit slova "ředitel věznice na základě
doporučení specialistů (psychologa, pedagoga,
sociálního pracovníka)" a dál
pokračovat v textu. Jedná se o doporučení
na přeřazení toho kterého odsouzeného
do mírnějšího či tvrdšího
režimu. V realitě se tak tato procedura děje,
že ředitel si vyžádá stanoviska.
Navíc toto ustanovení by muselo být promítnuto
i do dalších bodů, které pojednávání
o přeřazování odsouzených.
Proto nedoporučujeme.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji.
Dám o tomto návrhu hlasovat ve 133. hlasování.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji, hlasování skončilo.
Pro bylo 10 poslanců, proti 65. Zdrželo se 74. Ani
tento pozměňovací návrh nebyl přijat.
Poslanec Pavel Severa: Jako poslední pozměňovací
návrh byl přednesen panem poslancem Kryčerem
návrh k § 9, odst. 5 b), kde toto písmeno b)
navrhuje pan poslanec Kryčer vypustit. Jedná se
o písmeno, kde nelze přeřadit odsouzeného,
u něhož je důvodná obava, že by
mohl takového zařazení v takové věznici
zneužít. Souhlasíme s tím, že lze
toto písmeno 5 b) vypustit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Dávám
ve 134. hlasování o tomto návrhu hlasovat.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji, hlasování skončilo.
Pro bylo 89 poslanců, proti 4, zdrželo se 59. Návrh
byl přijat.
Poslanec Pavel Severa: Ještě pro jistotu bych
konstatoval, že tím, že jsme vypustili písm.
b) z § 5, zůstalo pouze písm. a). Myslím,
že legislativně čisté bude, když
písm. a) bude legislativou vypuštěno a §
5 bude znít jako plný text bez písmene.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji,
nicméně o tom hlasovat nedám.
Poslanec Pavel Severa: Toto byly, pane místopředsedo,
všechny návrhy. Můžeme hlasovat o celém
vládním návrhu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Budeme tedy
hlasovat o celém vládním návrhu zákona,
kterým se mění a doplňuje zákon
č. 59/65 Sb., o výkonu trestu odnětí
svobody, podle sněmovního tisku 536, ve znění
společné zprávy výborů PS podle
sněmovního tisku 635 a schváleného
pozměňovacího návrhu. Začínáme
hlasovat.
Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování?
Děkuji.
135. hlasování skončilo s výsledkem
117 pro, 11 proti, 30 poslanců se hlasování
zdrželo.
Konstatuji, že návrh zákona byl přijat.
Děkuji panu společnému zpravodaji a panu
ministru Novákovi.
Poslanec Pavel Severa: Dámy a pánové,
děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: V průběhu
projednávání tohoto zákona nám
byly rozdány pozměňovací návrhy
k vládnímu návrhu zákona, kterým
se mění a doplňuje zákon č.
141/61 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), zákon č. 21/92
Sb., o bankách, a zákon č. 335/91 Sb., o
soudech a soudcích (tisk 535633).
Domnívám se, že můžeme přistoupit
k hlasování o těchto pozměňovacích
návrzích, a prosím aktéry, aby se
ujali svých povinností. První vystoupí
pan ministr se slovem navrhovatele. Hlásí se ještě
pan poslanec Matulka s faktickou poznámkou.
Poslanec Dalibor Matulka: Pane předsedající,
já jsem ve svém procedurálním návrhu
poprosil, aby před hlasováním o pozměňovacích
návrzích mohla být, tak jako u zákona
předchozího, přestávka pro kluby.
Domnívám se, že stačí 20 minut,
abychom se mohli poradit.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Ještě
před závěrečným slovem pana
ministra? (Posl. Matulka: Může být i po.) Takže
prosím pana ministra, aby přednesl závěrečně
slovo a potom vyhovíme panu poslanci Matulkovi.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Novák:
Vážený pane místopředsedo,
vážené dámy, vážení
pánové, pan poslanec Hirš vystoupil jako první
v rozpravě a k bodu 52, § 71 trestního řádu
navrhl u druhého odstavce možnost prodloužit
vazbu. Mělo by se jednat pouze o nejzávažnější
trestné činy vyjmenované v § 167 trestního
zákona. Nicméně tento návrh se neobjevuje
v pozměňovacích návrzích, které
máte před sebou, a to zřejmě z toho
důvodu, že pan poslance blíž nenavrhl,
jak si představuje tuto úpravu, takže předpokládám,
že není ani o čem hlasovat.
Pokud pan poslanec navrhuje, aby v bodě 52, § 71 trestního
řádu, v odst. 3 bylo slovo "polovinu"
zaměněno za "třetinu", myslím,
že problém je již fakticky řešen
společnou zprávou výboru, kde se stanoví
výměra vazby maximálně na 3 roky a
u vyjmenovaných trestních činů v §
62 trestního zákona na 4 roky. Pokud vezmeme v úvahu
délku trestu u těch závažnějších
trestních činů, tak myslím, že
fakticky se nejedná ani o polovinu, ale o třetinu
zákonně trestní sazby. Z tohoto pohledu si
myslím, že je vhodnější přijmout
úpravu, která je ve společné zprávě
výborů.
Pokud pan poslanec navrhuje připojit další
odstavec k § 77, týkající se cizinců
bez platných osobních dokladů, rád
bych uvedl, že jde o úpravu, která myslím
nemá místo v trestním řádu,
ale má místo a je řešena v zákoně
o Policii ČR, nehledě k tomu, že v ustanovení
§ 67 a) trestního řádu, kterým
se vymezují podmínky pro to, kdo může
být vzat do vazby, je obsaženo i to, že je možno
vzít do vazby i osobu, u které nebyla zjištěna
totožnost a u které je zjevně patrné,
že se dopustila trestného činu. Z tohoto pohledu
se domnívám, že ani tento návrh není
možně akceptovat.
Pan poslanec Hirš dále v § 151, bodu 111, navrhuje
z práva stížnosti do usnesení vyloučit
osobu odsouzenou. Ani tento návrh nemohu podpořit,
protože v těchto věcech se jedná i o
náklady právního zastoupení, náklady
obhajoby, a já myslím, že odsouzený
má co do toho mluvit, jaké náklady bude muset
on později zaplatit státu. Takže tady se přimlouvám
za to, aby přece jen měl právo si stěžovat,
pokud náklady obhajoby byly vyčísleny nikoli
v souladu s vyhláškou ministra spravedlnosti o odměnách
za poskytování právní pomoci.
Pan poslanec Janeček má návrh k § 163
odst. 2. Domnívám se, že se jedná v
tomto případě o nedorozumění
ze strany pana poslance, protože ustanovení §
163 a) totiž vůbec nedopadá na následek
smrti způsobený úmyslně. Již
z tohoto důvodu si myslím, že není možné
akceptovat jeho pozměňovací návrh.
Pan poslanec Šuman navrhl k bodu 7, který se týká
§ 8 odst. 2 trestního řádu, úpravu
ve vztahu ke zjišťování skutečností,
které jsou předmětem bankovního tajemství
tak, aby tyto údaje byly vyžadovány buď
předsedou krajského soudu, nebo jím určeným
krajským soudcem. Osobně považuji tento návrh
za nikoliv systémový, protože jsou i jiné
věci, o kterých rozhodují soudy. Nikoliv
o vyžadování těchto údajů,
ale i o odposleších, domovních prohlídkách.
Z toho důvodu bych spíše panu poslanci doporučoval,
abychom jeho návrh, jeho iniciativu skloubili do připravované
rekodifikace trestního řádu, která
bude předložena v příštím
roce. Osobně nemohu tento návrh doporučit.
Pokud jde o další dva návrhy pana poslance,
týkající se bankovního tajemství,
nemohu - aniž bych tento návrh měl možnost
konzultovat s guvernérem České národní
banky, aniž bych měl možnost konzultovat s ministrem
financí, nemohu říci k tomuto návrhu
ano. Nevyjadřuji se negativně. Můj osobní
dojem není negativní, ale jako předkladatel
vládního návrhu se nemohu vyjádřit
pozitivně a rád bych trval na původním
znění vládního návrhu.
Pan poslanec Matulka navrhuje vypustit slova "nebo jiné
vážné nebezpečí". To je
věc, která byla velmi intenzivně diskutována
v ústavně právním výboru a
myslíme si, že mimo nebezpečí smrti
či újmy na zdraví zde mohou nastat případy,
kdy se svědek, o jehož ochranu jde, může
dostat do jiného nebezpečí. Může
jít o nebezpečí únosu, nebezpečí
vydírání, nebezpečí situací,
které si dnes možná nedokážeme
ani přesně vybavit. Myslím si, že je
přesnější, abychom tuto úpravu
nechali a jako pojistku zde máme nové ustanovení,
které se dostalo do společné zprávy
výboru, dostalo se tam ono slovíčko "zjevně".
Čili soud zváží ochranu svědka
pouze v tom případě, že zde bude zjevné
nebezpečí, konkrétní nebezpečí,
které bude možno nějakým relevantním
způsobem dokladovat. Takže i zde bych se přimlouval
za vládní návrh zákona.
Pan poslanec Vačkář vznesl návrh k
§ 8, odst. 2 mám za to, že pan poslanec trochu
nešťastně svůj návrh formuloval.
Předpokládám, že v poslední části
chtěl návrh formulovat tak, že nelze je v jiném
řízení použít. Z toho pohledu
si myslím, že jeho návrh nedává
příliš velký prostor k pochopení,
o co mu skutečně šlo. Jeho návrhem jsme
se poměrně dlouho zabývali o přestávce,
kterou jsme měli k dispozici, a s ohledem na jistou nepřezkoumatelnost
nemůžeme jeho návrh doporučit.
Pan poslanec dále k § 31 navrhuje novou úpravu
vyloučení soudce. Původní úprava
byla taková, že rozhodoval předseda soudu.
Nicméně máme za to, že to není
řešení čisté, aby o podjatosti
rozhodoval orgán, který není faktickým
nadřízeným soudce. Předseda krajského
soudu je pověřen výkonem určené
státní správy, kterou na něj přenáší
Ministerstvo spravedlnosti. V tomto směru je jistým
způsobem nadřízeným všech soudců
u soudu, kde působí, ale nemyslíme si, že
by tento předseda soudu mohl rozhodovat o námitkách
podjatosti. Proto jsme do návrhu zákona dali verzi,
která umožní o námitce podjatosti při
opravném prostředku rozhodovat nadřízenému
soudu. Samozřejmě předseda senátu,
který se nebude cítit být podjatý
ve věci, riskuje to, že veškeré důkazy,
které provede po vznesení námitky podjatosti
do doby o rozhodnutí o opravném prostředku,
budou moci být prohlášeny za nicotné,
tedy důkazy, ke kterým nelze při dalším
řízení přihlížet.
Pan poslanec dále chce rozlišit výši pořádkové
pokuty, kterou může uložit prokurátor
nebo státní zástupce nebo předseda
senátu, vyšetřovatel a policejní orgán,
ani tento návrh nemůžeme akceptovat, protože
rozhodující pro to, jaká bude výše
pořádkové pokuty do výše, která
je stanovena zákonem nebo navržena - tedy 50 tisíc
Kč, není dána okruhem osob, které
rozhodují o vyměření pořádkové
pokuty, jejich naznačovaným menším či
větším významem v rámci trestního
řízení. Ale tím, jak je závažné
provinění toho, komu se má uložit pořádková
pokuta. Samozřejmě rozpětí je velmi
široké a zde lze velmi široce hodnotit závažnost
provinění toho, komu má být právě
uložena pořádková pokuta. I zde bych
doporučoval tento návrh neakceptovat.
Pokud se navrhuje, aby státní orgán, fyzická
nebo právnická osoba předložila orgánu
činnému v trestním řízení
odborná vyjádření bez úplaty
- řekl bych, že to je určitý průlom
do tržních mechanismů, které musí
i zde platit. Samozřejmě je věcí státních
orgánů, ale nemyslím si, že by právnická
či fyzická osoba, tedy soukromí podnikatelé
měli mít povinnost bezplatně předkládat
orgánům činným v trestním řízení
odborná vyjádření, v nichž je
vložen kus jejich práce, která je předmětem
jejich eventuální činnosti. Upozorňuji
v této souvislosti, že v čl. 4 odst. 10 je
zmocnění pro ministra spravedlnosti, aby o výši
odměny rozhodl vyhláškou.
Zapomněl jsem ještě na první návrh
pana poslance Vačkáře. Ten zní nepřijímat
navrhované doplnění § 2 odst. 14, to
znamená ono ustanovení o českém jazyce.
Chtěl bych říci, že tady nekonstruujeme
něco, co by se týkalo úředního
jazyka, ale vycházíme z praxe a chceme říci,
v jakém jazyce má být vyhotoveno rozhodnutí.
To je podstatný rozdíl. Vůbec tím
nevylučujeme, aby soudce, který bude ve věci
jednat, hovořil u hlavního líčení
v jazyce slovenském, ale chceme, aby rozhodnutí
bylo vyhotoveno v jazyce českém. Myslím si,
že tento návrh z tohoto pohledu nelze akceptovat,
nehledě na to, že máme několik nepříjemných
signalizací v tom, že byla účastníkům
zasílána rozhodnutí v polském jazyce
- účastníkům, kteří
jsou jinak českými občany. Přimlouval
bych se za to, aby rozhodnutí, která jsou jistou
úřední listinou, byla vyhotovena v jazyce
českém.
Pan poslanec Ortman vznesl návrh týkající
se § 74, aby v případech, kdy se rozhoduje
o prodloužení vazby, byla přípustná
stížnost. Nevím, jak se pan poslanec ovšem
vypořádá s námitkou proti a kam by
mohla být vedena stížnost v případě,
kdy o prodloužení vazby rozhoduje vrcholný
orgán soudní soustavy, tedy Nejvyšší
soud. Myslím, že již z tohoto pohledu není
jeho návrh příliš praktický,
nehledě na to, že obviněný má
i v těch případech, kdy dojde k prodloužení
vazby, samozřejmě právo žádat
o propuštění z vazby s event. stížností
a průzkumem soudem.
Dále pan poslanec navrhuje v § 324 úpravu,
o které se domnívám, že jsme již
hlasovali při zákonu o výkonu trestu odnětí
svobody. Myslím, že o hlasování o event.
přezkoumávání rozhodnutí při
přeřazování odsouzených z jednoho
ústavu do druhého bylo již rozhodnuto hlasováním.
Myslím si, že z tohoto pohledu je už vyloučeno
hlasovat i o návrhu pana poslance Ortmana, který
vznáší při novele trestního řádu.
Pan poslanec Novák vznesl dva pozměňující
návrhy, které akceptujeme.
Pan poslanec Jaroš vznáší návrh
k § 55, aby za slova "újma na zdraví"
byla čárka a bylo dopsáno "na majetku".
Ona možná majetková újma je již
obsažena v termínu "jiné obdobné
nebezpečí", takže si myslím, že
navrhovanou úpravou je návrh pana poslance pokryt.
Z toho důvodu jeho návrh nedoporučuji.