(17.40 hodin)
(pokračuje Hrnčíř)

Nicméně vládou navrhovaná 7% daň by byla skutečně i na okolní země příliš vysoká, proto bych se chtěl tímto přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 4109, který tu daň snižuje na 5 %. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě Sněmovnu seznámím s omluvenkou pana místopředsedy Filipa, který se omlouvá z pracovních důvodů. A nyní pan poslanec Martínek, připraví se pan poslanec Skopeček. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Zdravím. Jak jsem říkal v obecné rozpravě, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který by snižoval sazbu na 3 %, pod sněmovním číslem dokumentu 5545. Dále se přihlašuji ke kompromisnějšímu návrhu mezi vládním návrhem a tím původním mým ve smyslu toho, abychom stále splnili to, že nebudeme mít tu nejvyšší sazbu v Evropské unii, nebo nikdo nebude mít vyšší sazbu, než máme. Nebudeme mít nejvyšší sazbu v Evropské unii a to je podle mě to hlavní, abychom nevyčnívali. Takže to je návrh, sněmovní dokument 5817, kde by to bylo 5 % na digitální reklamu, 3 % na využití mnohostranného digitálního rozvolnění a 3 % na prodej dat.

Na závěr se ještě přihlašuji k pozměňovacímu návrhu pana Ferance pod sněmovním dokumentem 6204, který ještě nevím, jestli je správné řešení, o tom se určitě poradím. Lepší řešení by bylo asi změnit sazbu, ale je to jedno z alternativních řešení k tomu, abychom neohrozili české podniky, které využívají distribučních služeb, exportují zboží do zahraničí, a které vyjímá dodání zboží, které není čistě digitální službou, vlastně z objektu předmětu této daně, a je to 6204. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan poslanec Skopeček.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Jak jsem uvedl v obecné rozpravě, hlásím se k pozměňovacímu návrhu pod číslem 6272, to je ta 2% sazba digitální daně. Stejně tak se hlásím k pozměňovacímu návrhu v systému pod číslem 6308, což je posunutí účinnosti. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní paní poslankyně Černochová.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Jak jsem avizovala v obecné rozpravě, přihlašuji se ke dvěma pozměňovacím návrhům 8415 a 5061, které do systému vložil pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní pan poslanec Onderka.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, přihlašuji se k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 5627, poslanců Romana Onderky, Jana Volného a Miloslavy Vostré ke sněmovnímu tisku 658, a dále navrhuji zkrácení lhůty pro projednání mezi druhým a třetím čtením na 10 dnů. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Rozuměl jsem, že na 10 dnů, výborně. Ptám se, zda ještě někdo do podrobné rozpravy? Pan poslanec Martínek vystupoval. Jestli je to všechno, tak končím podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova? Nikoho nevidím.

 

K hlasování je tu tedy návrh na zkrácení lhůty. Zavolám kolegy z předsálí. (Gong.) Budeme hlasovat zkrácení lhůty pro třetí čtení na 10 dnů pro ty, kteří přicházíte, a vidím, že stále přicházejí další, tak ještě jednou zagonguji. Ještě jednou, opakování je matka moudrosti. Budeme hlasovat zkrácení lhůty pro třetí čtení na 10 dnů.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 7, je nás v této chvíli přihlášeno 145, pro 90, proti 9. Návrh na zkrácení byl přijat.

 

Končím druhé čtení tohoto návrhu a děkuji.

Otevírám dalším bod a je to bod

 

7.
Návrh poslanců Lukáše Černohorského, Lenky Kozlové, Jakuba Michálka,
Ondřeje Polanského, Ondřeje Profanta a dalších
na vydání zákona o ochraně oznamovatelů
/sněmovní tisk 955/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 955/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Lukáš Černohorský. Ještě tu mám dodatečně omluvu. Omlouvá se pan poslanec Jiří Mihola, dnes od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych vás seznámil s poslaneckým návrhem zákona o ochraně oznamovatelů, který vám byl rozeslán jako sněmovní tisk 955 dne 23. 7. 2020.

Předně jsem rád, že se problematika oznamovatelů protiprávního jednání konečně dostala na dnešní schůzi a posuneme o kousek dál celý proces přijetí samostatné komplexní právní normy, která nastavuje jasná pravidla pro podávání oznámení o možných protiprávních jednáních a zavádí specifickou ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními, která je často dostávají do existenčních problémů. Přitom lidé, kteří se rozhodnou oznámit závažné trestné činy, šetří státu až desítky miliard korun. Například ve známé kauze ROP Severozápad se škoda vyšplhá na 14 miliard korun. Klíčové dokumenty v této kauze doručil kriminalistům oznamovatel Leo Steiner, který pak čelil nátlaku, a musel dokonce změnit své zaměstnání.

Proč je vlastně nutné přijmout specifický zákon na ochranu oznamovatelů? Oznamovatel může být prakticky kdokoliv z nás, kdo se dostane do situace, kdy je svědkem nějakého závažného kriminálního činu a je postaven před nepříjemné rozhodnutí, zda o tom raději pomlčí s tím, že si ušetří řadu nepříjemností, anebo mu jeho svědomí nedovolí mlčet a rozhodne se to nahlásit i přesto, že mnohé riskuje. Takový oznamovatel se pak často strachuje o svou práci, čelí veřejné dehonestaci, šikaně i výhrůžkám. Odvetné kroky směřují leckdy také vůči jeho blízkým osobám a může rovněž docházet i k ničení majetku oznamovatele. Zastrašování má prostě mnoho podob. A to vše jen proto, že se oznamovatel rozhodl splnit svou morální i právní povinnost. Stát proto musí podpořit osoby, které se stanou svědkem závažné protiprávní činnosti a nechtějí tomu pouze přihlížet.

Pochopitelně se najdou i takoví, jejichž motivací není ochrana veřejných prostředků, někdy tak činí na základě konkurenčního boje, pomsty, nebo jsou i takoví, kteří záměrně oznamují nepravdivé informace a dopouští se tak trestného činu pomluvy. S tím vším si ale musí, a v některých případech i umí, legislativní návrhy úpravy poradit.

Oznamovatelé jsou nezastupitelnými pomocníky státu v boji proti korupci, a proto se Piráti dlouhodobě zasazují o jejich ochranu a podporu. Jejich význam se nezmenšil ani v dnešní koronavirové době, jelikož se objevují stále nové kauzy oznamovatelů v souvislosti s porušováním vládních nařízení v rámci boje s pandemií. I proto by vláda měla mít snahu tento zákon prosadit.

Důležitost přijetí zákona na ochranu oznamovatelů vyplývá i z požadavku Evropské komise, která se snaží standardizovat pravidla pro ochranu oznamovatelů, a proto na podzim v roce 2019 vydala závaznou evropskou směrnici, kterou členské státy mají povinnost zapracovat do své národní legislativy, a to nejpozději do 17. prosince 2021. V opačném případě mohou České republice hrozit sankce. Je zřejmé, že příští vláda již nebude mít možnost volby a tento zákon zkrátka bude muset přijmout. Jde ale o zbytečný odklad, který navíc nevysílá dobrý signál našim občanům. Samostatný návrh na ochranu oznamovatelů běžně funguje ve státech Evropské unie a je zaveden například na Slovensku či v Rumunsku. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP