Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

317.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 35. schůze bylo předloženo celkem 17 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě sedm odpovědí na písemné interpelace. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní, že není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se v odpovědi na jeho interpelaci rozprava, Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Jako první je zde interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na premiéra Andreje Babiše ve věci usnesení Senátu k duplicitám kontrol. To bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády, takže nebudeme tuto interpelaci otvírat.

Stejně tak je zde interpelace pana poslance Radka Holomčíka ve věci postupu Ministerstva životního prostředí v kauze těžby štěrkopísku u obce Moravský Písek, je to sněmovní tisk 587, což bylo přerušeno do přítomnosti ministra životního prostředí. Pan ministr zde je, takže dávám panu poslanci slovo. (V sále je silný hluk.)

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já jsem na začátku měsíce srpna tohoto roku poslal -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid. Již jsme zahájili projednávání interpelací a bylo by vhodné, aby to probíhalo v přiměřeném klidu. Prosím pokračujte.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji. Já jsem na začátku měsíce srpna tohoto roku poslal panu ministru Brabcovi písemnou interpelaci ve věci postupu Ministerstva životního prostředí v případu povolování těžby štěrkopísku v okrese Hodonín, nebo na jihu Moravy. Je to věc, které se věnuji dlouhodobě, a shledávám v postupu nejen Ministerstva životního prostředí - budu o tom hovořit - řadu nedostatků.

Jenom pro shrnutí, abyste věděli, o co se přesně jedná. Mezi obcemi Moravský Písek a Uherský Ostroh na jihu Moravy, na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje, se už nějakých 12 let, možná je to o něco déle, jedná o povolení těžby štěrkopísku. Na tom by nebylo nic zvláštního, ani bychom se o tam tady asi nebavili, kdyby ten potenciální dobývací prostor nebyl jen několik set metrů od jímacího zařízení Bzenec-komplex, což je naprosto strategický zdroj pitné vody pro téměř 140 tisíc lidí v 57 obcích v jednom z nejsušších regionů této země.

Já začnu trošku odlehčeně. Jak se ta věc táhne, a byla dvě slyšení v Senátu, tak se objevují různé spekulace. A některé z těch spekulací se týkají i nějaké motivace lidí - mé, paní, a teď už bývalé, starostky Moravského Písku, paní Habartové, která se v tomhle dlouhodobě angažuje, ale i třeba vodáren Hodonín, které se také v této věci dlouhodobě angažují, protože se jedná o vodu, kterou právě tato společnost dodává občanům. Tak se objevují spekulace o motivaci, proč to vlastně děláme.

Já vám ukážu tady tuto věc. (Ukazuje láhev s kalnou vodou.) Na závěru svého vystoupení ji dám panu ministrovi jako takový prezent. Tohle je ta naše motivace. Podle dat, informací, které máme k dispozici, totiž hrozí, že nám takováhle břečka poteče z vodu v kuchyni. Do sklenice, když se budete chtít napít, tak vám dáme takovouhle vodu. Trošičku mi to připomíná tu scénu ze seriálu Simpsonovi, kde když se ptali na to, jestli ve Springfieldu teče pitná voda, tak jim bylo odpovězeno básní: Když je hnědá, můžeš pít, když je černá, může hnít. Já bych se hrozně nerad tady takovouhle báseň učil, resp. ji používal v praxi. Takže to je na úvod.

Já jsem tuto interpelaci, jak už jsem říkal, podával v srpnu tohoto roku, a chviličku předtím, přestože jsme to zaznamenali až potom, se do případu vložila i Kancelář veřejné ochránkyně práv, která na konci července tohoto roku zveřejnila zprávu o šetření z vlastní iniciativy o postupu úřadů právě v této věci. Tedy abych byl korektní, tak nebudu hovořit jenom o postupu Ministerstva životního prostředí, ale i o postupu dalších orgánů, na které Ministerstvo životního prostředí nemá vliv. Já to nebudu číst celé, má to asi 16 stran, ta zjištění paní ombudsmanky ve vztahu k postupu úřadů by se dala shrnout dvěma slovy - všechno špatně. Ale já přečtu jenom závěry, které jsou zde shrnuty.

Takže shrnutí závěrů. V říjnu 2018 jsem rozhodla zahájit šetření problematiky z vlastní iniciativy podle § 9 písm. d) zákona o veřejném ochránci práv. Šetření jsem zaměřila primárně na následující problémové okruhy: (1) účast všech skutečně dotčených subjektů - úřadů - na řízení, problém přesahu do dvou krajů dotčených samospráv a prostor pro jejich slyšení v dosavadním průběhu projednávaného záměru; a bod (2 ) rozpory v dosud shromážděných podkladech ohledně možnosti realizace záměrů, riziko kontaminace pitné vody a soulad s cíli a záměry územního plánování včetně zohlednění šetrného přístupu k využívání surovinových zdrojů, tedy koncepčnost těžby.

Nedostatky jsem shledala v postupech Obvodního báňského úřadu pro území krajů Jihomoravského a Zlínského, Krajského úřadu Zlínského kraje a orgánů ochrany veřejného zdraví, Ministerstva zdravotnictví a krajské hygienické stanice Zlínského kraje. Tyto úřady především svými postupy významně přispěly k nezákonnému vyloučení úřadů Jihomoravského kraje z řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh. Záměr je přitom situován těsně při hranici s Jihomoravským krajem, kam primárně mohou směřovat klíčové potenciální nepříznivé důsledky jeho realizace, mimo jiné ohrožení vodního zdroje Bzenec-komplex.

V řízení obvodního báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru chybí závazné stanovisko Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje jako dotčeného orgánu na úseku ochrany veřejného zdraví, což činí nezákonným rozhodnutí obvodního báňského úřadu.

Dále jsem dospěla k závěru, že záměr těžby podléhá souhlasu vodoprávního úřadu, zvláště když rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru je podle horního zákona ekvivalentem územního rozhodování. Podstatný je bezpochyby i soulad záměru s územně plánovacími hledisky, kde zase chybí souhlasné závazné stanovisko orgánů územního plánování. Spornou se jeví i výjimka z chráněné oblasti přirozené akumulace vod udělená Ministerstvem životního prostředí, kde se předpokládá předchozí souhlas vlády, který podle dostupných informací doposud dán nebyl. V řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh vedeném obvodním báňským úřadem tak nebyl dán prostor k ochraně veřejných zájmů v podobě garantované právním řádem, tedy absence nezbytných souhlasných závazných stanovisek, souhlasů či výjimek, jež by teprve umožňovaly záměr odsouhlasit.

Za závažný nedostatek v postupu úřadů považuji rovněž jejich dosavadní faktickou rezignaci na zásadu předběžné opatrnosti. Potřebu těžby zdůvodňují vágně, bez potřebného pečlivého vážení rizikovosti těžby v lokalitě a ve spojení s možnostmi využití jiných ložisek. Klimatický vývoj posledních let si žádá upřednostnění zájmů na ochraně pozemní vody, proto nelze než upřednostnit řešení spočívající ve využití ložisek, jež nepředstavuje potenciální ohrožení strategického veřejného zájmu. K tomu dle mého přesvědčení měly dospět již všechny přípravné procedury dotýkající se záměru v podobě projednávaných politik a územně plánovacích dokumentací či procesů hodnocení vlivu na životní prostředí.

Úřady pak u záměru zjevně přesahujícího svými vlivy hranice kraje nemohou vycházet pouze z koncepčních materiálů jednoho kraje. Dosavadní postup veřejné správy včetně výsledků samotné procedury EIA Ministerstva životního prostředí považuji za nedostatečný. Proces EIA Ministerstva životního prostředí k záměru završený závažným stanoviskem, konkrétně se jednalo o souhlasné stanovisko ze dne 9. března 2015, souhlasné závazné stanovisko k ověření souladu ze dne 26. října roku 2015, souhlasné závazné stanovisko k ověření změn ze dne 10. května 2018, tyto tvoří základní výchozí platformu, do níž se musí promítnout princip předběžné opatrnosti mimo jiné už proto, že to může ušetřit množství dalších procesních postupů.

Nebudu to číst dále, jenom pro vysvětlení, proč je tam zmiňována krajská hygienická správa (stanice), bych uvedl to, že v minulosti se k procesu vyjadřovala Krajská hygienická správa (stanice) Jihomoravského kraje, na jehož území ten zdroj vody leží. Tato správa (stanice) vydala negativní stanovisko, načež Ministerstvo zdravotnictví ještě v Sobotkově vládě zareagovalo tak, že prostě toto rozhodnutí zrušilo, Krajské hygienické správě (stanici) Jihomoravského kraje tuto pravomoc sebralo a dalo ji Krajské hygienické správě (stanici) Zlínského kraje, která naprosto logicky nemohla rozhodnout jinak, než že dala souhlasné stanovisko. Ale toto panu ministru Brabcovi nevyčítám.

Když jsem posílal tu informaci, tak jsem v ní položil panu ministrovi devět otázek, které se týkají tohoto případu. Já vlastně v této své interpelaci budu rozebírat dotaz č. 3, to je, jakým způsobem Ministerstvo životního prostředí zohlednilo princip předběžné opatrnosti do svých stanovisek.

Teď k samotnému udělení, nebo souhlasu z hlediska EIA. Dne 8. září 2017 obdrželo Ministerstvo životního prostředí na vlastní dotaz odpověď od České geologické služby. Ministerstvo se tehdy ptalo na dvě věci. Obsahuje dokumentace vlivů záměru na životní prostředí v části vyhodnocení vlivů záměru na povrchové a podzemní vody nějaké závažné nedostatky, pochybení při postupech zpracování či nepřípustné účelové zobecnění závěrů, nebo byla zpracována v dostatečné kvalitě a podrobnosti úměrné řešenému území? Otázka č. 2. Je záměr těžby štěrkopísků u Uherského Ostrohu akceptovatelný ve vztahu k jímacímu území Bzenec-komplex i s ohledem na existenci nových podkladů, a to za předpokladu realizace všech opatření k vyloučení a minimalizaci rizik, která jsou uvedena jako podmínky stanoviska EIA?

Co Česká geologická společnost, pardon, služba, odpověděla? Co se týče první otázky, často se tady v těch debatách o tomto případu bagatelizuje nějaké posouzení, které bylo provedeno firmou Progeo na žádost právě společnosti Vodovody a kanalizace Hodonín. Ty závěry hovoří jednoznačně, že tato potenciální těžba může a s velkou pravděpodobností ohrozí kvalitu vod v tom jímacím území.

K samotnému modelu, který bývá často bagatelizován, odpověď z České geologické služby byla: Aktuálně poskytnutá modelová hodnocení byla zpracována na základě objednávky VaK Hodonín, akciové společnosti, s cílem zhodnocení proudění podzemní vody v nivě Moravy, v širším okolí jímacího území Bzenec-komplex a zvýšení celkového vztahu poznání lokality.

V průběhu hodnocení byla při uplatnění metodiky robustní kalibrace vytvořena sada alternativních modelů proudění podzemní vody v zájmové lokalitě, v nichž našla uplatnění historická i aktuální data i nově provedená měření. Na základě výsledků modelování byl stanoven průtok přes bilancovaný profil, který naznačuje význam proudění podzemní vody v ose hradišťského příkopu pro vodní zdroje Bzenec-komplex. Za účelem verifikace modelového hodnocení je připravována simulace neustálených poměrů proudění podzemní vody, přičemž pozornost je věnována kontinuálnímu sběru dat v oblasti.

Tedy závěr České geologické služby byl ten, že studie společnosti Progeo je nějakým způsobem relevantní a je potřeba ji brát v potaz. Zmiňuji tady tu studii nebo ten model z toho důvodu, že je vlastně jedním z hlavních materiálů, o který se opírá tvrzení, že ta EIA nebyla podána na základě relevantní... nebo nebyla vyhotovena na základě relevantních dat.

K samotné EIA, to byla otázka číslo jedna, zda dokumentace vlivů záměrů na životní prostředí obsahuje nějaké závažné nedostatky, pochybení a tak dále, část odpovědi České geologické služby je: V důsledku ne zcela přesně zadaných vstupních parametrů a nedostatečné kalibrace a validace matematického modelu došlo v hydrogeologické studii Koppové z roku 2010 a 2012 k některým neadekvátním interpretacím, z nichž za závažné je možno z pohledu aktuálních znalostí roku 2017 označit zejména následující.

1. Realitě neodpovídající interpretace koryta Nové Moravy jako hydraulické bariéry mezi plánovanou štěrkovnou a jímacím územím Bzenec III - sever, které leží na jeho druhém břehu. Starší pozorování i nová modelování však dokládají, že koryto Nové Moravy je proudem podzemní vody spíše podtékáno. V důsledku nesprávného stanovení hydraulické funkce Nové Moravy tak nemohlo být procesem EIA dostatečně identifikováno riziko, které plánovaná těžba štěrkopísků může představovat pro nejblíže ležící jímací území Bzenec III - sever.

2. Velikost inkludovaných zdrojů z Nové Moravy je výrazně nadhodnocena. Z následujících posouzení i aktuálních modelových hodnocení však vyplývá, že při průměrném ročním odběru 150 litrů za sekundu v jímacím území Bzenec-komplex je podíl infiltrované vody z Nové Moravy bilančně nevýznamný. Zejména v jarním období nedochází k dotaci kolektorů vodou z Nové Moravy vůbec a celý její tok má funkci drenážní.

3. Z předchozího bodu plyne podhodnocení významu hydrogeologické struktury Hradišťského příkopu. V ose Hradišťského příkopu však přitéká v jímacím území Bzenec-komplex bilančně významné množství podzemní vody ze směru projektované štěrkovny. Z hlediska kvalitativního ohrožení podzemní vody se hydrologická studie Koppové zabývá v podstatě pouze riziky spojenými s odbouratelnými ropnými látkami. Rizika spojená s dalšími látkami, které byly v zájmovém území potvrzeny, například hnojiva, pesticidy, nebyla dosud hodnocena. Rovněž nebyla řešena problematika znečištění, které může vzhledem k pozici projektované štěrkovny v aktivní záplavové zóně přinést do těžebního jezera případná povodeň jak v průběhu těžby, tak kdykoliv po jejím ukončení. Výstupy matematického modelování v již skoro sedm, respektive pět let staré hydrologické studii Koppové se poměrně významně liší od aktuálních modelových hodnocení, jejichž nejdůležitější závěry jsou uvedeny výše. Je potřeba konstatovat, že tato nová hodnocení se opírají o fundovaně zpracovaný matematický model postavený na důkladné analýze všech dostupných dat, sběru nových terénních dat a v neposlední řadě na robustní kalibraci, čímž významně povyšují spolehlivost vyslovovaných prognóz.

A ten výstup České geologické služby, respektive závěr, který nějakým způsobem popisuje nebo zobecňuje ty dvě odpovědi, je následující: Význam území projektované štěrkovny pro vodní zdroj Bzenec-komplex lze hodnotit na základě množství vody, které danou oblastí k jímacím objektům protéká - v tomto konkrétním případě to představuje téměř polovinu jímaného množství podzemní vody. Případná otvírka štěrkovny v dobývacím prostoru Uherský Ostroh tak představuje nárůst počtu již existujících rizik a další ohrožení vodního zdroje Bzenec-komplex.

Vzhledem ke strategickému významu jímacího území Bzenec-komplex pro značnou část Jihomoravského kraje je nezbytné jakékoliv negativní ovlivnění tohoto vodního zdroje zamýšlenou těžbou štěrkopísku a jejími důsledky jednoznačně vyloučit.

Po prostudování dokumentace EIA a zejména hydrogeologické studie Koppové, která je její přílohou, a po jejím porovnání s nejnovějšími výsledky modelových hodnocení provedených firmou Progeolze konstatovat, že plánovaná těžba štěrkopísku představuje pro jímací území Bzenec-komplex reálné riziko zejména z hlediska negativního ovlivnění kvality podzemních vod. Podmínky realizace záměru stanové v souhlasném závazném stanovisku Ministerstva životního prostředí ze dne 9. března 2015 nemohou z pohledu aktuálně dostupných znalostí tato rizika dostatečně eliminovat.

Z výše uvedených důvodů nemůže Česká geologická služba ve smyslu předběžné opatrnosti označit záměr těžby štěrkopísků v dobývacím prostoru Uherský Ostroh z hydrologického hlediska jako akceptovatelný.

Ve věci udělování nebo posuzování před souhlasným stanoviskem EIA došlo k několika kuriózním situacím, které si určitě vyžádají samostatnou interpelaci. Zmínil bych dvě věci. Při vypracování se pracovalo s metodou analogie. Tedy podívám se na podobné příklady z okolí, a pokud ty budou v pohodě, tak je to vlastně v pohodě, zjednodušeně řečeno. Rozporujeme celou řadu z těchto analogií, uvedu dvě.

Nedaleko od toho místa, od toho dobývacího prostoru, je to, tuším, 12 nebo 15 km směrem k obci Polešovice, probíhá podobná těžba. V rámci zpracovávání podkladů bylo posuzováno, zda tam také dochází k ovlivňování zdroje pitné vody, který podle podkladů má být nějakých 200, 300 metrů od toho dobývacího prostoru. Ale tam ve skutečnosti žádný zdroj pitné vody není. Nejbližší je vzdálen více než tři kilometry.

Druhá věc, se kterou se pracovalo, je již existující jezero jižně od toho jímacího zařízení. Nebylo řečeno, tak tady vám to nevadí a potenciální druhé jezero, které by bylo severovýchodně, tak vám vadí? Jenomže ve skutečnosti je to tak, že to existující jezero je prostě vodohospodáři považováno za reálné riziko ať už z hlediska kvality vody, tak kvality sedimentu, který je na dně toho jezera. To jezero vzniklo v roce 1992. Právě z důvodu ochrany těchto zdrojů vody byla na tom daném místě ukončena těžba, aby nedocházelo k ohrožení. Takže my jedno riziko vyřešíme tak, že přidáme další. To je skutečně zajímavý postup.

Proč jsem zmiňoval to stanovisko České geologické služby? Já jsem se v dřívější interpelaci, kterou jsem posílal v loňském roce, dotazoval, zda se toto stanovisko dostalo k rozkladové komisi, která - pardon, jenom si to dohledám, ať řeknu přesně - která 23. března 2018 posuzovala podnět společnosti VaK Hodonín k přezkoumání závazného stanoviska Ministerstva životního prostředí k záměru těžby štěrkopísku a jeho vlivu na životní prostředí. Ta komise, která tuto stížnost, nebo tento podnět posuzovala, ho označila jako nedůvodný. A tady ten materiál, který vyhodnotila na žádost Ministerstva životního prostředí Česká geologická služba - co myslíte? Měli ho k dispozici? Samozřejmě že neměli. Takže nechápu, proč tento dokument vznikl. Nepůsobí to moc věrohodně, protože to vypadá, že Česká geologická služba řekla něco, co se nehodí. A tak nebyl tento dokument vůbec brán v potaz, respektive členové komise ho vůbec nedostali k dispozici.

Tady z těch dokumentů ještě bych mohl citovat stanovisko krajské hygienické správy (stanice?), ale to už bych zbytečně zdržoval.

Takže z těch argumentů, které jsem uvedl, považuji to, tu otázku, jakým způsobem Ministerstvo životního prostředí zohlednilo princip předběžné opatrnosti do svých stanovisek, jako nezodpovězenou, a proto bych rád navrhl nesouhlasné stanovisko s odpovědí na písemnou interpelaci. Děkuji. (Řečník předává ministru životního prostředí Brabcovi vzorek vody v lahvi.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ten návrh jsem zaznamenal.

Než dám slovo případnému dalšímu řečníkovi v této již otevřené rozpravě, seznámím vás s omluvenkami. Nejdříve je zde zrušení omluvy paní poslankyně Rutové a stejně tak ruší svoji omluvu paní poslankyně Kořanová, a to v dopolední části. Paní poslankyně Šafránková se omlouvá od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Koten od 11 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů, pan poslanec Farhan od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Antonín Staněk od 9 do 10 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Majerová Zahradníková od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů, paní ministryně Benešová se nám omlouvá do 14.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pour se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Pěnčíková se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Gajdůšková se omlouvá od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Blažek se omlouvá od 10 do 13 hodin z pracovních důvodů a paní poslankyně Rutová se omlouvá mezi 14.30 až 19 hodinami z důvodu jednání ve volebním kraji. Tak, snad je to všechno správně.

A já se nyní ptám, jestli se ještě někdo další hlásí do rozpravy, případně pan ministr, jestli má zájem reagovat. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré ráno, dámy a pánové, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo, vážený pane předsedající. To je možná moje sedmá interpelace, respektive odpověď na interpelaci. Já už mám šanon na Uherský Ostroh. A určitě je to dobře, že na něj mám šanon, protože on si to Uherský Ostroh zaslouží.

Já bych chtěl hned na začátku říct jednu věc, která si myslím, že to docela uvodí a tak trošku odpovídá i na ten povzdech, který pan kolega Holomčík tady uvedl, že se nějak spekuluje o jeho motivacích. No, to u mě taky, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající. A já z toho taky žádnou radost nemám, ale můžu vás ujistit, že můj zájem je úplně stejný jako váš. Já jsem ale v té složitější roli, že já mám nějaký zákonný rámec, ve kterém se můžu pohybovat. To znamená, z pohledu politika, kdybych byl politik, který to může skutečně ovlivnit, a nebyl tedy ministr, což je vysoký státní úředník v tomto smyslu, protože ten proces je ryze správní, a to vy dobře víte, navíc už opakovaně přezkoumaný a bude definitivně přezkoumaný soudem. To já myslím, že oba dobře víme. To skončí u Nejvyššího správního soudu tak jako stovky jiných věcí.

Ale my se teď trochu dostáváme, já si myslím, že kolegyně, kolegové to tady takhle trochu vnímají, že my se dostáváme do teď trochu absurdní polohy, kdy si budeme vyměňovat odborné argumenty hydrogeologické. Mimochodem možná víte, já jsem původem geolog, dokonce částečně hydrogeolog, a přesto bych si nedovolil tady do toho dát i svůj názor, protože tady se stala věc, která se nestává tak často, ale stala se už několikrát a rozhoduje v tom případě soud, že máme několik odborných posudků, z nich některé - já nevím, jestli už dneska čtyři - říkají, že není žádný problém, a tři říkají, že by problém mohl být, nebo naopak. Ale takováhle situace prostě nastala. A celé když to naprosto zjednoduším, tak já řeknu ano, já jsem zcela na straně vody, jednoznačně. Také proto jsme udělali opakované přezkoumání. Bylo to několikrát v rozkladové komisi, naposled tedy před zhruba 14 dny, nebo před 10 dny. Já se k tomu za chviličku dostanu. Je přezkoumáváno rozhodnutí báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru, vložila se do toho paní ombudsmanka, já jsem jí také poměrně detailně odpovídal, ta odpověď je k dispozici. Pokud ji nemáte, rád vám ji dám. Vyjadřovali jsme se tam ke všem těm věcem včetně CHOPAV.

Problém je ten, a to také víte, že my máme prostě dneska judikaturu Nejvyššího správního soudu, která mi vlastně zakazuje, protože my jsme něco podobného vlastně zkusili někdy v roce 2015 v souvislosti s letištěm Vodochody, kdy jsme namítali po vydané EIA, že tam nebyly možná zhodnoceny všechny aspekty, které byly zjištěny potom, po vydání EIA, a Nejvyšší správní soud v roce 2016 judikoval, že v takových případech ty nové informace, které jsou k dispozici po vydání EIA, nemůže už vzít v úvahu ten úřad, který EIA vydal, to znamená, vzít ji zpátky nebo ji nějakým způsobem tedy modifikovat, změnit, ale že ty údaje je povinen dát navazujícím úřadům, v tomto případě báňskému úřadu, a ty jsou povinny je zohlednit. A teprve v rámci i podle novely zákona EIA, nebo směrnice EIA, v tomto případě zákon o vlivu záměru na životní prostředí, tak je možno potom napadnout i soudně a požadovat přezkoumání v rámci navazujících řízení. To se děje a nepochybně se to i stane.

V tu chvíli my jsme všechny informace, které jsme dostali po vydání EIA v roce 2015 - protože ty posudky, o kterých se zmiňujete, včetně České geologické služby, vlastně rozvíjejí znalosti o tom území a nebyly k dispozici v tom roce 2015, kdy jsme EIA vydávali, a tak jsme i s těmito posudky včetně ČGS a včetně dalších věcí upozornili báňský úřad, že jsou k dispozici nové informace, aby je vzal v úvahu v rámci stanovení dobývacího prostoru a popřípadě stanovení těžby.

To znamená, já v této chvíli nemám právní možnost, abych znovu otevřel EIA z hlediska nových informací, pouze došlo několikrát k přezkoumání a já můžu říct v této chvíli předběžně, protože není hotovo ještě definitivní vyjádření mé rozkladové komise z hlediska odůvodnění, ale mohu v tuto chvíli říct, že rozkladová komise na svém jednání 25. října letošního roku, kdy k ní doputovalo to odvolání, potvrdila postup ministerstva, že byl správný z hlediska vydání té EIA a těch navazujících řízení. Ale oni ani nemohli říct něco jiného, protože - a mohu vás ujistit naprosto, že moje rozkladová komise je zcela nezávislá a já jsem nikdy, nikdy, opravdu, a nikdy bych to ani neudělal, neměnil její rozhodnutí ani jsem na ni nijak nepůsobil. Je opravdu nezávislá, je myslím složena z elitních právníků. A samozřejmě počítá s tím, že její stanovisko, její rozhodnutí bude také někde přezkoumáno soudem. Takže tohle si myslím, že je zřejmé.

To znamená, my jsme tady teď trošku v paradoxní situaci, že před našimi kolegyněmi a kolegy bychom se vlastně dohadovali o hydrogeologických aspektech a pochybnostech, zda ano, nebo ne. To já myslím, že nám asi nepřísluší. To bychom se dostali do situace, která by asi nebyla úplně komfortní. Ale přesto přese všechno já vás můžu ujistit v tom, že nepochybně nikdy, a o těch motivacích skutečně nemusíte pochybovat, protože já jsem se až daleko později dozvěděl, že se jedná o jakéhosi pana Jampílka. Já jsem pana Jampílka v životě neviděl ani jsem s ním nemluvil a myslím, že mi nikdy ani prostě nepsal. A tady nastal skutečně případ, kdy i já jsem měl pak jisté pochybnosti, protože mi přišlo divné, že se souběžně vlastně řeší zjišťovací řízení na možné rozšíření těžby na stávající ložisko štěrkopísku, ale tomu v tom regionu zdaleka není přikládána taková důležitost jako tomu nového záměru. A také jsem slyšel něco o konkurenčním boji dvou firem a také jsem slyšel, kdo komu nahrává v tom konkurenčním boji. Já si myslím, že to je prostě nesmysl z obou stran.

Nepochybuji, že ani vy, a prosím nepochybujte, že ani já v tom nemám jiný zájem než na jedné straně samozřejmě hájit zájmy životního prostředí, ale v rámci nějakého zákonného rámce. Samozřejmě kdybych byl dneska neomezený autokrat, nebyl bych vázán evropskou směrnicí EIA a ničím, tak prostě řeknu jasně, žádná těžba tam nebude, protože ta voda má přednost, byť by bylo procento pochybnosti. Ale já tu možnost nemám. Nemá ji prostě úřad, může to opravdu zohlednit báňský úřad. A znovu říkám, je v tom už dnes tolik subjektů, které to budou vzájemně přezkoumávat, a velmi pravděpodobně až jistě to skončí u Nejvyššího správního soudu. A já jsem taky velmi zvědav, jak rozhodne právě v této souvislosti i s ohledem na svoji judikaturu z roku 2016 směrem k Vodochodům.

Další problém směrnice EIA, a už jsem tady o tom několikrát hovořil, já se často dostávám do situace, že mi mnoho starostů, kteří nechtějí nějaký záměr na svém území, nadává, že jsme něco nepovolili, a naopak celá řada starostů mi pak podobně nadává, že jsme něco povolili, nebo prostě obráceně. Takže to je problém směrnice EIA, že ona skutečně může vzít v úvahu pouze záležitost, která se týká vlivů na životní prostředí, popřípadě na zdraví, včetně nějakých omezujících podmínek, a nemůže poměřovat veřejné zájmy. To je první věc.

Druhá věc. Bohužel, já za sebe říkám bohužel, nemůže vlastně ani vzít v úvahu to, co chce ten region. A v téhle souvislosti, a už jsem to uváděl v některých svých předchozích interpelacích, mě prostě překvapuje, jak je možné, že vůbec - a tenkrát, jestli se nemýlím, to bylo město Uherský Ostroh, ale úplně přesně si to nepamatuji, ale myslím, že ano, které dokonce prodalo část pozemků těžaři, na kterých se těžba bude rozvíjet. A já říkám proboha, tak když někdo má zájem zastavit tu těžbu na svém území, tak měl nejlepší možnost, a to je neprodávat mu pozemky. Protože v tu chvíli by tam žádná těžba nebyla. A to je něco, co já nechápu. Takže mi to zase trošku připadá, že někdo historicky prodal pozemky těžaři, a teď hledá někoho, kdo tomu těžaři těžbu zakáže, aby to nebylo na něm. Odpusťte to zjednodušení.

Vy jste se ještě ptal... Já jsem, myslím, velmi detailně v tomto odpovídal paní veřejné ochránkyni práv i z hlediska té předběžné opatrnosti. A znovu říkám, problém je ten, že ve chvíli, kdy bylo vydáváno stanovisko EIA, tak jsme měli k dispozici několik stanovisek, z nichž většina byla podporující ten záměr, a pak tam bylo jedno negativní, proto vlastně my jsme nechali ještě udělal oponentní hydrogeologický posudek. To bylo od společnosti AQD-envitest, panem Tylčerem, který měl s konečnou platností potvrdit nebo vyvrátit závěry získané z procesu EIA, a tento posudek jsme zadali zcela nad rámec zákonných povinností z důvodu právě předběžné opatrnosti a ten posudek potvrdil, že jímací území Bzenec-komplex nebude záměrem nijak ohroženo. A v tuhle chvíli jsme vlastně naplnili tu předběžnou opatrnost, protože jsme nad zákonný rámec, to znamená, víte dobře, že je stanovisko, respektive že je dokumentace EIA, kterou dává žadatel, pak je posudková dokumentace, a my jsme ještě udělali oponentní hydrologický posudek, ale všechny ostatní věci byly až po stanovisku EIA. To znamená, dnes jsme opravdu v situaci, kdy já mohu přezkoumávat formálně správnost, a to udělala i moje rozkladová komise, těch rozhodnutí, ale nemohu už zpátky zasahovat do EIA. A nepochybně tahle možnost bude znovu, a už teď je teď, využívána, a je to pak možno prostě přezkoumat a je klidně možné, že to stanovisko rozkladové komise bude samozřejmě v rámci navazujících řízení potom znovu podrobeno nějakému zkoumání soudu.

Já se omlouvám, už mluvím dlouho, tak jenom úplně závěrem. Je tady ještě celá řada opravných prostředků, které samozřejmě ve finále mohou - protože dnes je podle mých informací obvodní báňský úřad také v procesu, kdy znovu přezkoumává ta různá povolení, stanoviska, která třeba vydal krajský úřad a tak dále, takže je tady ještě celá řada opravných prostředků, které mohou být využity. A za Ministerstvo životního prostředí garantuji skutečně místopřísežně, že tam nebyl žádný jiný zájem, že neexistuje pochybnost o nezávislosti, řekněme, toho rozhodnutí, a já myslím, že to prostě prokáže potom soud. Mě osobně to mrzí, mě mrzí vždycky, když někde dojde k nějakému povolení záměru, se kterým lidé nejsou spokojeni, zvláště v oblasti vody. Víte, že já se oblasti vody skutečně hodně věnuji a myslím, že jsme pro to hodně udělali, ale v tomto případě jsem prostě vázán zákonem a nemůžu z něj ven. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem reagovat. V tom případě vás nejdříve seznámím s omluvenkami a až pak mu dám slovo. Pan poslanec Lipavský se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Valachová se omlouvá z celého dnešního jednání z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, děkuji panu ministrovi za odpověď. Dovolím si zareagovat na pár věcí, které řekl.

Jestli pan ministr říkal, že je jenom zčásti hydrogeolog, tak já vůbec. A rozhodně si na odborníka nehraji, proto vlastně vycházím z materiálů České geologické služby, kterou považuji za nestrannou a odbornou organizaci, o jejíž závěry se můžu s čistým svědomím opírat. Tolik jenom komentář.

Beru argumentaci a chápu ji s judikaturou Nejvyššího správního soudu ve věci nějaké zpětné změny u EIA. Čemu nerozumím pořád, přestože jsem na to dostal odpověď, a to bylo v té dřívější interpelaci, proč rozkladová komise v březnu 2018 tyto podklady od České geologické služby nedostala. A druhá otázka. Pan ministr hovořil o rozkladové komisi, která zasedala teď v blízké minulosti, tak bych se chtěl zeptat, zda tato komise měla podklady od České geologické služby již k dispozici. To je doplňující dotaz.

A teď obecně, ať to posuneme i do budoucnosti. Já si myslím, že tahle věc malinko, byť je to časově trošku komplikovanější, ukazuje na jeden problém, u kterého si myslím, že by se měl dát do souladu, a to jsou nějaká pravidla pro udělování EIA s nějakými, řekněme, strategickými dokumenty, které máme. Existuje něco jako Národní akční plán pro adaptaci na klimatickou změnu, což je nějaký souhrn opatření, která musíme udělat pro to, abychom se adaptovali a tam je opatření 1.1.1.7, ve kterém se píše o tom, že v nivách řek nebude povolována povrchová těžba. A to je přesně tento případ. A to spíše, pane ministře, berte, prosím, prostřednictvím pana předsedajícího, jako nějakou hozenou rukavici, jako námět k diskusi. Já si myslím, že pokud celý systém strategických dokumentů a národních akčních plánů má mít nějaký smysl a nemají to být jenom vyhozené peníze, tak si myslím, že by stálo za to pobavit se o tom, že do budoucna budou i tato opatření, která vycházejí ze strategických dokumentů, nějakým způsobem reflektována, například i při přípravě stanovisek EIA. Tolik. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Opět dorazily nějaké omluvenky: pan poslanec Ferjenčík se omlouvá dnes z rodinných důvodů mezi 9.35 až 16.30, nicméně ho tu vidím, takže zřejmě tato omluva neplatí, a paní poslankyně Pekarová se omlouvá mezi 9 a 11 hodinami z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Tak teď už to bude, slibuji, stručnější. Já začnu od konce. Určitě se touto otázkou docela vážně zabýváme v souvislosti i třeba se státní politikou, nebo strategií v oblasti nerostných surovin, protože právě jako geolog můžu říct, že drtivá většina ložisek písku, štěrkopísku, je právě ve starých nivách řek. To tak prostě je. To samozřejmě vznikalo především sedimentací, právě většinou říční. Takže trochu problém je v tom, ale to je pro kolegy samozřejmě z MPO, a my se k tomu vyjadřujeme, že kdybychom byli naprosto striktní a řekli, že kdekoliv, kde hrozí, byť, řekněme, nějaké minimální riziko znehodnocení ložisek podzemní vody navázané na tyto kolektory, nebo kolektorů podzemní vody navázané právě na tuto těžbu, tak se nám může stát, že bychom v podstatě zablokovali těžbu všech ložisek štěrkopísku v České republice. Protože ona v drtivé většině, nebo ve velké většině souvisí právě s možnými kolektory podzemní vody, která se v jejich blízkosti nebo pod nimi ukládá. Proto je vždycky unikátní ten proces EIA a proto by měl vždycky právě prokázat, zda v tom konkrétním případě hrozí nějaké nebezpečí. Asi se shodneme, že nějaké nebezpečí teoreticky hrozí vždycky. A přesně se dostáváme do kategorie, co je ještě únosné. A to únosné právě hodnotí nějaké omezující podmínky pro těžbu, což je součástí, jak určitě víte, toho procesu.

Na vaši poslední otázku úplně přesně nevím, jestli rozkladová komise měla tuhle tu studii k dispozici. Jsem přesvědčen, že ano, ale skutečně nevím to stoprocentně. Ale podle mých informací důvod, proč vlastně rozkladová komise... ona neměla k dispozici i některé jiné, některé byly prostě pro... Protože ve chvíli, kdy odbor EIA vlastně i zdůvodní... Ono je to i o tom, co si rozkladová komise vyžádá za další podklady. A je to o ní. To znamená ona je v tomhle tom opravdu nezávislá. A jestli tu informaci potřebuje, tak si ji samozřejmě vyžádá. Podle mých informací ta studie ČGS v zásadě nedávala nějaké nové informace, ale pouze shrnovala výsledky předchozích studií, které právě rozkladová komise měla k dispozici. To znamená ona nepřinášela nějaký nový vstup do toho. Ale znovu říkám, i kdyby rozkladová komise měla tu poslední studii ČGS, jako že se domnívám, že tu poslední teď měla k dispozici, tak by nemohla zmínit stanovisko EIA. A to je to. My se tady pořád bavíme trošku o tom, jestli byla dřív slepice, nebo vejce. A to je to. Prostě i kdyby ji teď měli k dispozici, tak už by na tom nezměnili nic. Ale je to námět pro obvodní báňský úřad a ten ji určitě k dispozici má. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Zkusím opravit své předchozí načtení omluvy. Pan poslanec Ferjenčík se tedy omlouval z rodinných důvodů do 9.35 a poté od 16.30 do konce jednacího dne.

Vidím, že už se nikdo další do rozpravy nehlásí. Rozpravu končím. Jenom se zeptám pana poslance Holomčíka, jestli trvá na své negativní... Ano. Takže budeme hlasovat o nesouhlasu s odpovědí. Je zde žádost o odhlášení. Svolám kolegy do sálu. (Gong.) Prosím, přihlaste se svými kartami. Až se nám počet přihlášených ustálí, budeme případně hlasovat, pokud dosáhneme kvora. Vypadá to, že nás pořád není dost. Nicméně stále přicházejí další poslanci. Ještě chvilku vyčkáme.

 

Pro ty, kteří dorazili až teď, zopakuji, že máme hlasovat o nesouhlasu s odpovědí na písemnou interpelaci pana poslance Holomčíka. A vypadá to, že nás je již dostatek.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro souhlas. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 259 bylo přihlášeno 74 poslanců a poslankyň, pro 27, proti 37. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme se s touto interpelací vypořádali a postoupíme dál. Dále je zde interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci prázdné židle na Ústavním soudu. Interpelace je přerušena do přítomnosti předsedy vlády, takže ji nebudeme ani otevírat.

Pak je zde interpelace pana poslance Zdeňka Ondráčka na prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka ve věci údajného prodeje lázeňského domu Mercur v Mariánských Lázních, která je také přerušena do přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra, který je nepřítomen a omluven.

Tím se dostáváme k interpelaci pana poslance Jana Lipavského ve věci příprav České republiky na předsednictví České republiky v Radě Evropské unie v roce 2022. Je to sněmovní tisk 619. Zahajuji rozpravu a prosím pana poslance Lipavského.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Předem avizuji, že budu žádat o odložení této interpelace do přítomnosti pana premiéra. Říkám to na začátku, aby se na to nezapomnělo.

Interpelace je ve své podstatě o tom, že vláda přijala usnesení, kde navrhuje určitý rozpočet na předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, které se bude konat v roce 2022. Ono se zdá, že to je relativně daleko. Zdá se to, jako by to bylo někde v mlze a byla to nějaká byrokratická, možná až téměř zbytečná záležitost. Nicméně je to výjimečná příležitost, kterou Česká republika dostává jednou zhruba za dvanáct třináct let, a podle všeho se ukazuje, že ten rozpočet, který byl schválen, je zásadním způsobem nedostatečný.

Interpeloval jsem tedy premiéra, aby nějakým způsobem vysvětlil, jak došel k této částce a proč je ta částka zrovna taková. V tuto chvíli je to v situaci, že by vláda měla trošku více rozkrýt ty karty a říct nám, jak k tomu došla, proč je ta částka zrovna taková. Proč? Protože když se podíváme na srovnání vůči jiným zemím Evropské unie, které pořádají srovnatelnou akci, tak tam těch prostředků jde výrazně více.

A chtěl bych se ohradit proti tomu, abychom nemluvili o nějakých chlebíčcích nebo projídání. My především potřebujeme kvalitní lidi, kteří toto předsednictví připraví po stránce agendy, po stránce prosazování zájmů České republiky. Tyto lidi nenajmete ze dne na den. Vy je musíte do příslušných institucí najmout, zaškolit, dát jim kontext. A to je práce na několik let. To znamená, pokud nyní dneska vláda ten rozpočet podstřelí, tak bude šetřit na špatném místě a ve výsledku to povede k poškození našeho obrazu České republiky v Evropské unii, udělá nám to špatnou reklamu a pravděpodobně nedokážeme prosadit tolik zájmů, kolik bychom mohli prosadit.

Už to nebudu dále rozvádět. Já si počkám na to, až pan premiér za námi dorazí do Sněmovny. On se včera vyjádřil, že tady s námi sedět nebude, že mu to přijde zbytečné. Přál bych si, kdyby se aspoň při interpelacích na premiéra České republiky dostavil a byl ochoten svůj postoj vysvětlovat. Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To je procedurální návrh, který budeme hlasovat. Je zde návrh přerušit projednávání této interpelace do přítomnosti interpelovaného premiéra.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 260 je přihlášeno 75 poslanců a poslankyň, pro 29, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat. Je možné přednést jiný návrh na přerušení.

Právě dorazily nějaké omluvenky. Seznámím s nimi sněmovnu. Pan poslanec Mihola se omlouvá do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Krejza se omlouvá z důvodu zahraniční služební cesty.

 

Pan poslanec Lipavský se znovu hlásí do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Já bych si dovolil ještě probrat ty argumenty trochu více do detailů, protože věřím, že to potom pomůže při rozhodování Sněmovny při odročování této otázky.

Rozpočet na české předsednictví v roce 2009 byl 1,9 miliardy korun. Konalo se tehdy 31 vrcholných akcí a z toho 7 summitů, 550 dalších konferencí probíhalo v České republice, 500 kulturních akcí probíhalo pod záštitou českého předsednictví, měli jsme na to 146 diplomatů na stálém zastoupení České republiky v Bruselu, 1 500 úředníků bylo zapojeno do předsednictví v České republice. Neuvěřitelné množství přeložených dokumentů. Evropská unie samozřejmě má ty jednací jazyky angličtinu, francouzštinu, ale dost věcí je potřeba překládat i do dalších národních jazyků. 3 730 akreditovaných novinářů, to znamená, byli jsme centrem pozornosti. Celkem 30 tisíc účastníků všech různých akcí.

Samozřejmě nechci zpochybňovat to, že proběhly určité problémy v tom předsednictví, to víme velmi dobře. Padla vláda, potom běžela řada soudních kauz. Nicméně vnímám, že Česká republika se posunula od té doby výrazně dál v tom smyslu, jakým způsobem jsme schopni organizovat velké mezinárodní akce, jakým způsobem se dokážeme ve světě prezentovat. Těch 12 let samozřejmě dalo vyrůst, a já si myslím, že můžeme to říct doslova, nové generaci státních úředníků, kteří např. umějí výborně anglicky, studovali v zahraničí. To znamená, my jsme objektivně v daleko lepší pozici organizovat takovou akci. A právě proto je ohromná škoda, že se premiér k tomu postaví způsobem, že to označí za chlebíčkárnu, žvanírnu, a snaží se to víceméně zadusit. To mě velice mrzí a já bych se ho rád pokusil dovést k tomu, že tento názor má přehodnotit a prostředky a zdroje, které stát a státní správa má, tomu náležitě věnovat. Samozřejmě, není to žádná výzva k utrácení, je to výzva k rozumné zahraniční pragmatické politice. Koneckonců mám i ten dojem, že se premiér takto snaží prezentovat.

Já jsem si vytáhl některá konkrétní čísla, na kterých se snažím demonstrovat, že je to vlastně podstřeleno bez jakéhokoliv rozmyslu. Takže v roce 2009 byly náklady na zajištění bezpečnosti předsednictví zhruba 373 milionů korun. V rozpočtu na předsednictví 2022 jsou náklady 375 milionů korun, tzn. úplně stejné, přičemž víme, že se rozsah té akce bude lišit. To znamená, mě by opravdu zajímalo, jestli to tedy vláda brala přes kopírák, nebo jestli tam má nějaké argumenty. A jestli tam je například zohledněna otázka kybernetické bezpečnosti. My na to máme v České republice velice kvalitní lidi, na druhou stranu některé naše úřady se potýkají opravdu se závažnými nedostatky, a to konkrétně Ministerstvo zahraničních věcí. A mě by tedy opravdu zajímalo a chtěl bych se zeptat pana premiéra, jakým způsobem toto chce řešit.

Je tam jako další věc, že vlastně je nějaká sada akcí, která se musí konat v rámci českého předsednictví, nebo v rámci předsednictví zemí EU, a pak je tam řada víceméně akcí, které nejsou nikde formalizovány, ale je otázkou, řekněme, bontonu a tradice, že se každé předsednictví konají. To, co udělala vláda, nebo co navrhl Úřad vlády, je, že tyto akce naprosto totálně seškrtal, a tuším, že Ministerstvo dopravy si dokázalo tedy jaksi v uvozovkách vykřičet, aby se tam jejich neformální setkání Rady EU v oblasti dopravy doplnilo, ale dalším institucím se toto nepovedlo. Takže na Evropské unii se v tom kontextu každý půlrok pravidelně konají určité akce, ale pouze v Praze, a to bude to velké specifikum českého předsednictví, se tato akce pravděpodobně konat nebude.

Takže to je další věc, kde shledávám, že by vláda měla přehodnotit svůj postoj, že by měla vyjít vstříc jednotlivým resortům, protože samozřejmě to zase maximálně zavání tím, že bude nějaká ostuda.

To, co je naprosto klíčové, a to, kvůli čemu potřebujeme lidi, a ti lidé samozřejmě nežijí ze vzduchu, jsou priority. To jsou ty zájmy, které chce Česká republika v EU prosazovat. Proč je pro nás Evropská unie důležitá? Věřím, že tomu rozumí snad každý občan České republiky, protože je to náš největší obchodní trh. Je to pilíř naší ekonomické prosperity a je pro nás naprosto zásadní, aby nám pravidla, která platí v Evropské unii, vycházela co nejvíce vstříc. To znamená, aby to nebylo jenom o tom, že nám zase z Bruselu něco nakázali, ale abychom my využili tu příležitost například ovlivnit pravidla, podle kterých Evropská unie a společný trh funguje.

A jakým způsobem se ovlivňují ta pravidla? To je celá řada pracovních jednání, to je příprava agendy, to je nastolování témat. A to musejí dělat lidé, kteří mají velice detailní a konkrétní znalost kontextu. Protože to předsednictví je o tom, že my povedeme ta jednání. Naši úředníci, naši politici budou předsedat jednotlivým komisím, schůzkám a oni mohou velice detailně ovlivnit tu agendu. My můžeme pozvat hosty, kteří budou na odborných panelech hovořit o těch tématech a nastolovat je. A pokud toto bude dobře připravené, pokud na to budeme mít lidi dedikované a budou se tam dva roky, rok připravovat, agendu mít nastudovanou, budou znát ty lidi, tak potom my reálně můžeme ovlivnit dění v Evropské unii. A nebude to takové to "o nás bez nás", jak se vždycky vymlouváme, že z Bruselu něco přichází.

Takže to je ten nejzákladnější argument, proč bychom se měli této otázce věnovat.

Důležité samozřejmě je domlouvat se s Francií a se Švédskem. Francie bude předsedat před námi, Švédsko bude předsedat po nás. A nedělejme si žádné iluze, Francie si umí své zájmy velice dobře nastavit, umí je velice dobře vykomunikovat. A pokud my nebudeme maximálně připraveni, tak samozřejmě nelze očekávat nic jiného, než že budou upřednostněny, že se ty zájmy přelijí i do našeho předsednictví. To považuji za naprosto klíčové zdůraznit. Nemyslím si, že by to bylo něco, co by nám škodilo, nebo co by bylo špatného, ale je to potřeba vnímat jako další faktor toho, že pokud my se na něco nepřipravíme, tak ostatní to neodfláknou. Ostatní se připraví. Proto to zdůrazňuji. Je to agenda, která jde napříč všemi resorty. Samozřejmě, koordinuje to Úřad vlády, a je tedy potřeba, aby ty resorty, ale i Úřad vlády na to měly dostatečný počet odborníků.

Já tedy jenom zopakuji, že škrty vedou ke dvěma naprosto zásadním problémů, a to bude nedůstojné a nedostatečné plnění role Česka jako předsedy na diplomatické úrovni. Nebudeme mít dostatečnou kapacitu na prosazování našich zájmů na úrovni té policy, policymakingu, to už jsem zmínil, a samozřejmě stávající zaměstnanci z toho budou naprosto přetíženi. Bůhví, k čemu to povede. Suma sumárum, udělá nám to špatnou reklamu, neprosadíme své zájmy, zahodíme příležitost a ve výsledku i ty prostředky, které na to dneska věnujeme, nebudou mít ten vhodný dopad.

Ta témata, která můžeme v EU řešit, a podle mě jsou za to občané velice vděční, např. dvojí kvalita potravin, je to energetika, potřebujeme řešit transformaci z uhelných elektráren na obnovitelné zdroje, to znamená, abychom dýchali lepší vzduch, dotýká se nás klimatická změna, Česko prochází krizí kůrovcem, krizí sucha - to znamená, toto by měla být jedna z hlavních priorit naší vlády. Imigrační politika, naprosto zásadní věc. Ta krize se může kdykoli...

Já bych chtěl poprosit poslance, aby na mě nepokřikovali z lavic! Omlouvám se, považuji to za nedůstojné. Děkuji.

A samozřejmě je to i otázka bezpečnosti, terorismu. Můžeme se bavit o vztahu Evropské unie k Balkánu, k východní Evropě, k Ukrajině, k Rusku. Takže Česká republika má celou sadu témat a zájmů, o kterých my potřebujeme přesvědčit další země Evropské unie, aby na nich s námi společně pracovaly.

Já bych chtěl ještě jednou požádat sněmovnu, dám procedurální návrh, abychom tedy hlasovali o odročení této interpelace na příští schůzi, jestli to mohu, pane předsedající, takto formulovat. (Předsedající: Určitě.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Na příští schůzi, nebo do přítomnosti ministra, to záleží na vás.

Faktická poznámka pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, máte slovo. Jinak přeji dobré dopoledne. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, já jsem chtěl jenom poprosit především poslance hnutí ANO, jestli by bylo možné udělat nějakou gentlemanskou dohodu, že budou podporovat přerušení do přítomnosti ministra, protože to jsou věci, které jinak podporují všechny strany kromě vás, takže váš postup, kdy nepodporujete přerušení do přítomnosti ministra, vede k tomu, že mi nezbývá než dávat před každým hlasováním žádost o odhlášení. Všichni kolegové se musí vracet, musí běhat ze schůzek, co mají v okolí, jenom proto, že nedržíte nějaké gentlemanské chování. Mě to velmi mrzí. A každopádně tedy dávám žádost o odhlášení.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Určitě. Ale teď si musíme upřesnit, protože pan poslanec Lipavský navrhoval, abychom hlasovali o odročení do doby příští schůze, a vy zase navrhujete do přítomnosti ministra, ale ta interpelace je pana poslance Lipavského.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Já to vysvětlím, pane předsedající. Jde o to, že předtím, než jste převzal předsedání, se hlasovalo o přerušení do přítomnosti ministra. (Předsedající: Ano.) Bohužel, poslanci ANO to nepodpořili. Všechny ostatní kluby byly pro. Já jsem tehdy nedával žádost o odhlášení, protože jsem nechtěl nutit všechny kolegy zase, aby přibíhali tam a zpátky, ale bohužel mně nic jiného nezbývá, protože jinak ten návrh nemá šanci projít.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Takže pane poslanče Lipavský, vy taky souhlasíte, že budeme hlasovat o odročení do doby přítomnosti ministra? (Poslanci hnutí ANO z lavic: Už jsme hlasovali.) Takže do příští schůze... Už to chápu, do příští schůze. Já vás všechny odhlásím, přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Já zagonguji a budeme hlasovat o odročení této interpelace do příští schůze.

Ještě mezitím přečtu omluvy. O omluvu žádá předseda Sněmovny Radek Vondráček od 11 hodin do konce jednacího dne, a to z pracovních důvodů, dále z důvodu lékaře paní poslankyně Lenka Kozlová mezi 11. hodinou do 18.00 hodin, důvod byl návštěva lékaře, pan poslanec Marek Výborný se omlouvá od 9.00 hodin dnes z jednacího dne z důvodu pracovního jednání v regionu a paní poslankyně Ilona Mauritzová se omlouvá z dnešního odpoledního jednání z pracovních důvodů.

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 261. Přihlášeno 74 poslanců, pro 31, proti 5. Návrh byl zamítnut.

 

Prosím, pan poslanec Lipavský.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl dát návrh na vyjádření nesouhlasu s písemnou odpovědí, odpovědí na písemnou interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: O vašem návrhu budeme hlasovat. Takže budeme hlasovat o návrhu na vyjádření nesouhlasu s odpovědí na písemnou interpelaci. Takže já... moment, ještě nehlasujeme, pan poslanec Ondřej Babka na faktickou poznámku. Omyl.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro nesouhlas? Kdo je proti nesouhlasu?

Hlasování číslo 262. Přihlášeno 75 poslanců, pro 31, proti 14. Návrh na nesouhlas byl zamítnut.

 

Nyní tedy přistoupíme k projednávání další interpelace a jedná se o písemnou interpelaci, kdy ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga odpověděl na interpelaci poslance Lukáše Bartoně ve věci financování center VaVpI. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 621. Zahajuji rozpravu a přihlášen je pan poslanec Lukáš Bartoš (Bartoň). Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně a poslanci, interpeloval jsem pana ministra školství ve věci financování center VaVpI - Věda a výzkum pro inovace, která se podařilo díky penězům Evropské unie u nás masivně postavit, a ministerstva zajišťovala jejich následné národní programy udržitelnosti, jejich následnou udržitelnost do doby, než se stanou soběstačnými. (Hluk v sále.)

Pan ministr odpověděl, poslal stanovisko Ministerstva školství, které plně respektuji, nicméně neodpověděl na některé otázky z té interpelace, jako například na porovnání, jak dobře jsou na tom některá VaVpI centra podle toho, pod koho patří. Řeknu příklad. VaVpI centra, která spadají pod MŠMT - peníze, které byly nyní na národní programy udržitelnosti, jsou nyní rozpuštěny do institucionální podpory, zatímco VaVpI centra, která spadají pod MPO, to rozpuštění těchto peněz na národní programy udržitelnosti není mezi tolika institucemi a peníze opět doputují k VaVpI centrům.

Vzhledem k tomu, že mezitím, než se dostal tento bod na program jednání, jsem měl menší rozhovor s panem ministrem po jednání předsednictva školského výboru, kde jsme si některé otázky objasnili, tak ani nebudu dávat, vyjadřovat nespokojenost s odpovědí, jenom vyjádřím svou nespokojenost s tím, že podle toho, pod koho spadají VaVpI centra, tak je zajištěno jejich financování. VaVpI centra spadající pod MPO, v budoucnu na tom budou lépe než VaVpI centra pod MŠMT, a je tedy mým osobním názorem, že nepovažuji tento stav za dobrý. Měli bychom k VaVpI centrům přistupovat stejně a zajistit jejich financování, ať už spadají pod kohokoliv.

Jinak pan ministr je dnes nepřítomen, ostatně jako na mnoha jiných interpelacích, nicméně dnes je nepřítomen z důvodu toho, že na pražském magistrátu představuje na konferenci pro hlavní směry vzdělávací politiky do roku 2030 strategický záměr. Je to konference, kde i já bych rád byl, kdybych nebyl zde, a proto to chápu. Nicméně pokud bychom odročili toto projednávání, než zde bude pan ministr, tak vzhledem k jeho přítomnosti na dalších interpelacích, tak by to bylo pravděpodobně někdy příští rok možná, kdy už končí Národní program udržitelnosti II, a vlastně už není o čem diskutovat.

Takže jenom osobní vyjádření nad tím, že nesouhlasím s postojem Ministerstva školství, jak se chová k přímému financování VaVpI center do budoucna, a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže se rozhlédnu, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Pochopil jsem, že pan poslanec Lukáš Bartoň nenavrhuje žádné usnesení k této odpovědi, takže děkuji a tuto záležitost končím.

Jinak teď uvedu na pravou míru jednu omluvu. Pan ministr Adam Vojtěch se omlouval původně do 11 hodin, nicméně již je přítomen.

A nyní zde máme již poslední písemnou interpelaci. Jedná se o to, že předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci vládní politiky vůči Číně v souvislosti se zprávami o soustavném porušování lidských práv včetně obchodu s nezákonně odebíranými lidskými orgány. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 623. Já zahajuji rozpravu. A paní poslankyně není přítomna. Takže v tomto případě projednávání končím. Takže děkuji.

Konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání odpovědí na písemné interpelace poslanců, a vyhlašuji pauzu do 11 hodin, kdy bude pokračovat schůze Poslanecké sněmovny.

 

(Jednání přerušeno v 10.20 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní se budeme zabývat pevně zařazenými body 136, 272, 273, 274, 275, 276, 277, 278, 279 a 280. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu 318, což jsou ústní interpelace.

Samozřejmě dáme prostor také návrhům na změnu programu. Jako první se s návrhem na změnu programu přihlásil pan předseda Ivan Bartoš. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Dobré dopoledne, dámy a pánové, pane předsedající. Já bych vás chtěl požádat o pevné zařazení projednání tisku 447, což je právo občana na digitální službu, na pátek 8. 11. jako první bod bloku třetích čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, rozumím, zaznamenal jsem si. Další přihlášený s návrhem na změnu programu je pan předseda Chvojka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych také chtěl vystoupit s prosbou o pevné zařazení bodů v rámci zítřejšího bloku třetích čtení. Chtěl bych navrhnout, aby za tím návrhem pana předsedy Bartoše, s kterým souhlasím, to znamená, souhlasím s tím, aby jako bod číslo jedna byly ty digitální služby, pak bych poprosil, abychom hlasovali o tom, že jako bod číslo dvě bychom zařadili bod číslo 210, tisk 483, obchodování s emisními povolenkami. Potom bych poprosil o to, abychom zařadili bod číslo 220, tisk 448, což jsou základní registry. A potom jako třetí bod po tom případném bodě číslo jedna, takže jako bod číslo čtyři, poslanecký návrh zákona o zaměstnanosti, což je bod číslo 235, tisk 463.

Takže ještě jednou krátké resumé. Jako bod číslo dvě zákon o obchodování s emisními povolenkami, jako bod číslo tři zítřejšího bloku třetích čtení základní registry a bod číslo čtyři poslanecký návrh novela zákona o zaměstnanosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano. Dále vystoupí s návrhem na změnu programu pan poslanec Kaňkovský. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Já bych se jenom připojil k návrhu pana předsedy Chvojky a týká se to bodu 235. Jedná se o poslanecký návrh, sněmovní tisk 463. Už jsme to tady několikrát probírali. Jedná se o záležitost podpory zaměstnanosti osob se zdravotním hendikepem na chráněném trhu práce. Už jsme tady také zmiňovali to, že tato oblast byla ze strany MPSV poněkud zanedbána. My už jsme to v prosinci roku 2018 řešili na výboru pro sociální politiku. Bohužel nedošlo k zareagování Ministerstva práce a sociálních věcí, a ta věc v tuto chvíli velmi spěchá. Pokud chceme, aby zaměstnavatelé na chráněném trhu práce dostali příspěvek na zdravotně hendikepované alespoň za poslední čtvrtletí, tak je potřeba, abychom tu novelu ve třetím čtení co nejdříve schválili a poslali do Senátu.

Já moc děkuji paní poslankyně Gajdůškové, která stála za tímto návrhem a připravila ho, a jako jeden ze spolupředkladatelů se velmi přimlouvám za to, abychom to zítra ve třetím čtení odhlasovali.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Připojujete se tedy k návrhu, aby to byl čtvrtý bod tak, jak to navrhl pan předseda Chvojka? (Poslanec Kaňkovský: Ano.) Děkuji.

S dalším návrhem pan poslanec Staněk vystoupí ke změně programu schůze. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Staněk: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegov, dne 8. září na semináři o hospodaření České televize slíbila Rada České televize, že zodpoví některé dotazy, na které na zmíněném semináři odpovědět nedokázala. Protože se tak dosud nestalo, navrhuji zařadit do programu schůze bod s názvem Výzva Radě České televize k zodpovězení otázek týkajících se hospodaření České televize. V rámci tohoto bodu by Poslanecká sněmovna vyzvala Radu České televize k zodpovězení následujících dotazů:

Za prvé: Kolik vysílacího času od roku 2012 doposud věnovala Česká televize propagaci společnosti Leica Gallery a o jaké pořady se jednalo?

Za druhé: Jaké byly náklady na výrobu pořadů, v nichž byla propagována společnost Leica Gallery?

Za třetí: Jakým způsobem a s jakým výsledkem proběhlo šetření, zda je generální ředitel České televize tím, že spolu se svou ženou vlastní společnost Leica Gallery, ve střetu zájmů dle článku 22 Kodexu České televize, případně dalších zákonných či podzákonných ustanovení?

Za čtvrté: Proč v posledních dnech dochází k odstraňování pořadů, v nichž byla propagována společnost Leica Gallery, z archivu vysílání České televize a kdo je za rozhodnutí o odstraňování těchto pořadů zodpovědný?

Za páté: Jaký výsledek přinesla kontrola průběhu nákupu a implementace všech modulů ekonomického a provozního systému Helios Green? Jedná se především o dodržení celkové vysoutěžené ceny ze strany vítěze soutěže, firmy Asseco Solutions, a. s.

Jaký výsledek přinesla kontrola oprávněnosti dodatečně vypsané soutěže na implementaci ekonomického a provozního systém Helios Green v situaci, kdy na implementaci tohoto systému měla již uzavřenou smlouvu firma Asseco Solutions? A jaký výsledek přinesla kontrola splnění kvalifikačních předpokladů požadovaných v zadávací dokumentaci vítězem této soutěže, společností Leading, s. r. o.? Jedná se o výběrové řízení číslo 161210000.

Za sedmé: Z jakého důvodu pracovali na implementaci systému Helios Green také zaměstnanci České televize, když implementaci tohoto systému měly dle uzavřených smluv s Českou televizí zajistit společnosti Asseco Solutions, a. s,. a Leading, s. r. o.?

Za osmé: Jaké byly interní náklady na implementaci systému Helios Green a budou tyto náklady vymáhány na firmách, které měly implementaci systému zajistit?

Za deváté: Od roku trvale klesá hodnota veškerého majetku České televize. Jaká je hranice, pod kterou by již hodnota majetku České televize klesat neměla? Kdo a podle jakých kritérií tuto hranici stanovil a kdy této hranice má být dosaženo? Údaje prosíme uvést u jednotlivých druhů majetku zvlášť.

Za desáté: Jaký výsledek... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid. Děkuji.

 

Poslanec Antonín Staněk: Za desáté: Jaký výsledek přinesla kontrola výběrového řízení číslo 160902800 na zajištění dopravy osob pro Českou televizi, a to především s ohledem na splnění kvalifikačních předpokladů vítěze soutěže?

Za jedenácté: Jakým způsobem proběhla a jaký výsledek přinesla kontrola situace, kdy kontrakt na dopravní služby v hodnotě 15 580 262 korun byl bez výběrového řízení převeden ze společnosti Halo Taxi, IČO 25628747 ,na společnost Halo Taxi Transport, IČO 25748084, tedy na zcela jiný subjekt podnikající pod jiným identifikačním číslem osoby?

To vše jsou dotazy, které zazněly nejen na semináři, ale také v rozpravě při projednávání zpráv o hospodaření České televize za roky 2016 a 2017 zde v Poslanecké sněmovně. Všechny tyto otázky se týkají hospodárného a zákonného nakládání s veřejnými prostředky a veřejnost si zaslouží, aby tyto otázky takovéhoto typu byly zodpovězeny. Proto vás žádám o podporu zařazení tohoto bodu do programu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo s návrhem na změnu programu? Ne, tak vás seznámím s omluvami. Pan poslanec Karel Schwarzenberg se omlouvá z dnešního jednání v době od 11.00 do 18.00 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Jaroslav Holík od 12.30 do 13.00 z pracovních důvodů, paní poslankyně Olga Richterová z celého dnešního jednacího dne z důvodu ošetřování člena rodiny.

Nyní budeme hlasovat o jednotlivých návrzích, tak jak byly předneseny v tom pořadí.

 

Nejprve se budeme hlasováním vyrovnávat s návrhem pana předsedy Bartoše, abychom sněmovní tisk 447 týkající se práva na digitální službu zařadili na pátek 8. 11. jako první bod bloku třetích čtení.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 263, přihlášeno 149 poslanců, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Dále se budeme zabývat návrhem pana předsedy Chvojky, abychom bod 483, obchodování s emisními povolenkami, zařadili jako druhý bod bloku třetích čtení také na pátek 8. 11. Pardon, bod 210, sněmovní tisk 483.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 264, přihlášeno 150 poslanců, pro 141, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem je návrh pana předsedy Chvojky. Jde o základní registry, sněmovní tisk 448, zařadit jako třetí bod bloku třetích čtení v pátek.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 265, přihlášeno 150 poslanců, pro 143, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Pak je tu návrh, který přednesl jak pan předseda Chvojka, tak pan poslanec Kaňkovský. Jde o sněmovní tisk 463 týkající se zaměstnanosti a měl by být zařazen jako čtvrtý bod bloku třetích čtení na pátek 8. 11.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 266, přihlášeno 150 poslanců, pro 142, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

A poslední návrh, který zazněl, je návrh pana poslance Staňka zařadit do programu této schůze Poslanecké sněmovny výzvu Radě České televize, aby poskytla informaci - neinterpretuji to úplně přesně - k hospodaření České televize, ale myslím, že ten bod je srozumitelný, nebo to, co navrhoval pan poslanec Staněk. Takže o něm dám hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 267, přihlášeno 150 poslanců, pro 65, proti 32. Návrh nebyl přijat a bod jsme do programu této schůze nezařadili.

 

Tím jsme se vyrovnali hlasováním se všemi návrhy na změnu programu schůze a nyní se budeme věnovat bodu č. 136, což je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.