Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

317.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad 35. schůze Sněmovny bylo předloženo celkem 17 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o jejich zařazení na pořad schůze Sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě 14 odpovědí na písemné interpelace. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

A nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace. Jako první je zde interpelace paní poslankyně Věry Kovářové na předsedu vlády Andreje Babiše, která byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády je omluven, takže tuto interpelaci nebudeme otvírat.

Dále je zde interpelace pana poslance Radka Holomčíka na ministra životního prostředí Richarda Brabce, která je také přerušena do přítomnosti ministra životního prostředí. Takže v ní také nebudeme pokračovat.

Dále je zde další interpelace paní poslankyně Kovářové na předsedu vlády, která je také přerušena do přítomnosti předsedy vlády. Je to sněmovní tisk 595, takže v té také nebudeme pokračovat.

A pak je zde jako čtvrtá interpelace paní poslankyně Adamové na místopředsedkyni a ministryni financí Alenu Schillerovou ve věci podezření z krácení daně koncernem Agrofert. Je to sněmovní tisk 598. Ta byla přerušena v rozpravě, takže tu otevírat budeme. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci paní poslankyně ve věci podezření z krácení daně koncernem Agrofert. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 598. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno v rozpravě v okamžiku, kdy byla přihlášena k vystoupení k rozpravě místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a poslanec Miroslav Kalousek.

Takže já zahajuji rozpravu. A paní ministryně je tedy přihlášená, takže prosím, paní ministryně, jestli má zájem vystupovat. A poté případně je tedy přihlášen pan předseda Kalousek. Prosím, paní ministryně. Ne. (U řečniště není zapnut mikrofon.) Pardon. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, je to pro mě trošku složité po týdnu navazovat na tu debatu, ale pokud nejsem časově limitována, tak bych to zrekapitulovala tu svoji odpověď, abych nezačínala uprostřed věty.

Vy jste mě interpelovala vlastně s problematikou prošetřování reklam na... já to tady teď hledám, konkrétně, jak jste to formulovala, jak Finanční správa obdržela podnět v roce 2014 na reklamy za... myslím, že to bylo Čapí... myslím, že to byla firma Imoba, tuším? A jak to prošetřila, ptáte se mě. Jak v tom postupovala dál, jestli tam byla vyvozena nějaká odpovědnost.

A já tedy se vyvaruji toho, co se vám minulý týden nelíbilo, a to bylo to, že jsem odpovídala otázkou, a budu prostě hodnotit fakta.

Já jsem v situaci takové, že jako ministryně, ani jako ministryně financí - je to dobře, je to dobře - nemám přístup do daňových spisů a nemám přístup ke konkrétnímu daňovému řízení, protože od 1. ledna 2013 orgány Finanční správy podle nového kompetenčního zákona jsou samostatné v této věci a jsem odkázána na informace buď z médií, tak jako vy, anebo na informace, které mi do podkladů Finanční správa dala, protože mi je dát mohla. A já v podstatě vyjdu z kombinace obojího.

Posledně jsem tu měla takový organigram, klidně vám ho mohu dát k nahlédnutí, kde jsem vysvětlovala to, jakým způsobem se na Finanční správě nakládá s podněty z jiné finanční správy v rámci Evropské unie. Ty zprávy mají určitý charakter. Toto jsou takzvané spontánní zprávy, které přijdou speciálním chráněným IT kanálem na Finanční správu, přijdou přes ten kanál přes Generální finanční ředitelství, tady je specializovaný útvar, tady to přichází, oddělení mezinárodní spolupráce při správě daní, toto byla oblast přímých daní, a toto oddělení nemá jinou možnost, oni to nemohou šetřit, oni to pouze přijmou tím chráněným kanálem a jejich povinností je distribuovat to na místně příslušného správce daně, což v tomto případě byl Finanční úřad pro hlavní město Prahu.

To, že se to na této úrovni nikam nezametlo - používám interpretaci, která zazněla v médiích - potvrzuje sám Finanční úřad pro hlavní město Prahu, který v médiích sám potvrdil opakovaně, že tento podnět obdržel a že ho šetřil. S jakým výsledkem já už v tuto chvíli vědět nemohu. Samozřejmě tam jsou pak určité postupy, řídí se to zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní a tento postup má svá pravidla. To znamená, jsou typy dotazů, kde se přímo odpovídá zpětně Finanční správě, pak jsou typy dotazů, kde se neodpovídá, atd. To je přesně popsáno jednak v tom zákoně a jednak na to existují speciální metodické pokyny, které jsou buď centrálně evropské ,anebo potom rozpracované Generálním finančním ředitelstvím.

Pak jste se mě ptala, pokud si dobře vzpomínám - zase jste čerpala z médií a je to pravda - že ředitelka Generálního finančního ředitelství uvedla v médiích, že nebyl podán podnět orgánům činným v trestním řízení. Vychází to zase z jejího mediálního vyjádření. Finanční správa to potvrzuje. To zase samo o sobě nemusí nic znamenat. Záleží na okolnostech, které Finanční správa zjistila, protože samozřejmě ten problém může mít x různých daňových řešení, která já posoudit nemohu, to je prostě plně v kompetenci Finanční správy a ona podává podnět orgánům v trestním řízení, pokud zjistí okolnosti, které vedou k tomuto podnětu. Svého času vím - a samozřejmě jsem už přes pět let pryč - že existoval v době, kdy já jsem ještě pracovala na Finanční správě, metodický pokyn, kdy musel každý kontrolní orgán zaznamenat do speciální tabulky, nebo jak bych to nazvala, zda podává, nebo nepodává trestní oznámení v dané věci, kterou prošetřuje, a k tomu stručné zdůvodnění, aby nad tím byla určitá centrální kontrola a nebylo to jenom na tom konkrétním pracovníkovi nebo pracovnících. Většinou to nedělá jeden, jde o to, aby tam byla kontrola více očí, a pak nastupují nadřízení, aby byla kontrola nad tím, že se na to podívá těch očí více.

Já v tuto chvíli v podstatě nemohu - vy jste se mě minule ptala, pokud si dobře vzpomínám, na to, jestli čistě teoreticky, říkala jste, zapomeňte na to, že je tady nějaká firma, čistě teoreticky kdyby byla nějaká faktura, která by znamenala snížení základu daně, bylo by to tak bezesporu, vy jste se mě ptala - šetřilo by se to, nebo myslíte si, že by to mělo dopad? Samozřejmě že mělo. To, co jste se mě ptala, a vy jste se ptala hypoteticky, tak já vám zase hypoteticky odpovídám. To, co jste popsala, by bylo podřaditelné pod nějakou z forem agresivního daňového plánování, což jsem tady říkala x-krát, že je něco, co Finanční správa velmi tvrdě potírá.

My jako Česká republika jsme v rámci Evropské unie - a to jsem schopna doložit konkrétními údaji, třeba tabulkou, přehledem, když mě budete třeba příště interpelovat - my jsme eurohujeři, to se vám bude líbit - eurohujeři v implementacích všech směrnic, které se týkají agresivního daňového plánování. Pokud nejsme první, kteří implementují tu směrnici, a vy tady o ní rozhodujete v těchto lavicích, tak jsme třeba druzí nebo třetí. Stalo se mi i na Legislativní radě vlády, že se mě jednou ptali, jak to dělají v Polsku, v Německu. Říkala jsem: Já nevím, my jsme první z té šíře těch směrnic. To znamená, všechny je implementujeme jako jedni z prvních, které se týkají agresivního daňového plánování. Je to sada opatření BEPS a celá řada dalších věcí. Tady jsme je probírali.

Ale kromě toho jsme zavedli, resp. Finanční správa - něco Finanční správa, něco Ministerstvo financí - například v roce 2016 speciální přílohu k daňovému přiznání, to bylo v kompetenci Finanční správy, která se týká přefakturací mezi takzvanými spřízněnými osobami, § 23 odst. 7 zákona o dani z příjmu. Díky tomu Finanční správa doměřila miliardy. Já jsem tady také ty tabulky s výsledky měla. Loni jste tady schvalovali daňový balíček roku 2019 a tam jste schválili takovou povinnost, která už teď nastupuje, nebo nastoupí, v tom balíčku 2019 už je účinná, že budou firmy sdělovat, do kterých zemí a v jaké výši posílají dividendy, aby mohla Finanční správa zkontrolovat, že skutečně objem dividend odpovídá přiznanému zisku a vlastně výši daně a že skutečně si vyplácí dividendu z daně, kterou tady řádně zaplatili, a z objemu, který vlastně přísluší daňovému přiznání, že se tedy nejedná o nějaké skryté agresivní plánování.

Já bych ještě chtěla připomenout - my jsme to dávali na stránky, vydávala jsem tiskovou zprávu, ale budu to pořád připomínat - letošní zprávu Nejvyššího státního zastupitelství, pak letošní výroční zprávu Národní centrály organizovaného zločinu, kde obě tyto prestižní složky - určitě tady nebudeme pochybovat o jejich nezávislosti, minimálně u Nejvyššího státního zastupitelství - určitě mají ve výročních zprávách, které dostala na vědomí vláda pro informaci, uvedeno, že je obrovský pokles daňově trestných činů, to znamená, že trestných činů v oblasti daňové kriminality ubylo. Dokonce to spojují například v oblasti DPH - i když tady se bavíme o dani z příjmu, ať jsem korektní - s institutem, jako je kontrolní hlášení. Dokonce i NKÚ, který nás kritizuje velmi často, v jedné ze svých zpráv uvádí, že se velmi zásadně zlepšil výběr daní. A boj s agresivním daňovým plánováním je jedno z velkých témat jak Ministerstva financí, tak Finanční správy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu případné další řečníky, tak vás seznámím s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec Špičák mezi 9.00 a 11.00 z důvodu nemoci, omlouvá se nám pan poslanec Hnilička mezi 9.00 a 12.00 z pracovních důvodů, omlouvá se poslanec Nacher mezi 9.00 a 11.00 z pracovních důvodů, omlouvá se paní poslankyně Golasowská mezi z dnešního jednání mezi 9.00 a 11.00, omlouvá se pan poslanec Jelínek mezi 9.00 a 11.00 z pracovních důvodů a omlouvá se pan ministr Kremlík od 11 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

Nyní byl přihlášen, než jsme přerušili tuto rozpravu, pan poslanec Kalousek, který tu v tuto chvíli není, takže ta přihláška propadá. Paní poslankyně Pekarová se hlásí. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Paní ministryně, já vám děkuji za obšírnou odpověď. Můj dotaz byl skutečně tehdy na hypotetické firmy. Já jsem je schválně pro jednoduchost nazvala Adam a Eva ze stejného holdingu, kde jsem popisovala hypotetickou situaci takové řekněme finty, která se bohužel používá mezi některými firmami, totiž opravdu objednávání reklamy, která se dá případně vyhodnotit jako neprovedená v té výši, nebo dokonce fiktivní.

Z vaší obsáhlé odpovědi jsem vyrozuměla, že byste takový případ, pokud byste měla posoudit ať už ze své funkce současné, nebo ze svých funkcí minulých, považovala přesně za ten, který se má dále prověřovat, má se šetřit a má se tedy v tomto případě postupovat podle postupů, které jste tady i názorně graficky předvedla. Děkuji moc za to, protože následně mě nemůže než napadnout samozřejmě z té hypotetické firmy se posunout do reality a ta realita, jak tady jsme se minule před týdnem bavili i s panem kolegou Plzákem, který se ptal, jak mohu některé ty věci znát, jak je mohu vědět, když se jedná o konkrétní případ firmy Čapí hnízdo a dalších ze společnosti Agrofert, tak ta je tedy popsána poměrně jasně ve zprávě OLAFu a já bych si tady z toho dovolila citovat pasáž, která je právě pro tu naši probíranou problematiku relevantní.

Analýza faktur vydaných společností farma Čapí hnízdo, a. s., v letech 2010 až 2013 ukazuje, že při porovnání celkové výše výnosů z hlavních produktů a služeb činil příjem z reklam 91,25 % v roce 2010, 80,81 % v roce 2011, 88,19 % v roce 2012 a 71,49 % v roce 2013. Tyto reklamní služby byly poskytovány výlučně společnostem náležícím do koncernu Agrofert, jmenovitě Agrofert holding, a. s., 1. října 2013 byla společnost přejmenována na Agrofert, a. s., SKW Stickstoffwerke Piesteritz a celá řada dalších. Tady bych mohla opravdu jmenovat od Penamu, Olmy, Lovochemie, Agrotecu, Preolu, Dezy, Osevy, Prechezy, Zemy, Primagry, a dalších je celá řada.

Tady v tom případě už se nemusíme bavit o firmách Adam a Eva, ale o konkrétních, které jsem tady jmenovala, a navíc ještě dodat, že farma Čapí hnízdo, a. s., nemá v předmětu podnikání ani v té době, o které se tady bavíme, poskytování reklamních služeb. Když si tady zasadíme tento kontext, nebo do toho původního kontextu právě tato zjištění a tato konkrétní zjištění, asi těžko můžeme zpochybnit, tak se vás chci zeptat, jestli, a teď opravdu se nebavím o nějakém konkrétním postupu, který už třeba proběhl, ale na váš názor, na váš názor jako odbornice na tuto oblast, která pracovala v pozicích, která zná vlastně ty postupy, jak jste je nám už tady sdělila, tak jestli mělo podle vás, stačí odpověď ano, nebo ne, dojít k prošetření takového podezření, které tady vlastně naznačuje i tato zpráva OLAFu. Děkuji za jasnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní se hlásil pan poslanec Michálek, takže beru, že paní ministryně se hlásí poté. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl zeptat paní ministryně v návaznosti na její vystoupení, co je napsáno v těch papírech, jak se naložilo s trestním oznámením, resp. s oznámením, které přišlo z Německa ve věci té společnosti z koncernu Agrofert. Jakým způsobem Finanční správa vypořádala tyto dokumenty z Německa.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní paní ministryně. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Já shrnu oba dotazy. Paní poslankyně Pekarová Adamová, já ve svých podkladech mám, že zpráva OLAFu doposud oficiálně nebyla - nemohu to teď najít. To, co jste interpretovala, tak je z médií, nemáme dosud oficiální překlad zprávy OLAFu. Zpracovatelé vycházejí z překladu provedeného novináři a zveřejněného na internetu. Ale to je jedno. To je jedno. To je slovíčkaření.

Já jsem tady řekla, a to je jediné, co vím, že Finanční správa podnět obdržela, sám Finanční úřad pro hlavní město Prahy potvrdil, že ho šetřil, nebo šetří, to je přímo z médií, to znamená, nikdo ho pod koberec nezametl, třeba na úrovni Generálního finančního ředitelství, jak se spekulovalo také v médiích, a oni to šetřili a jediný závěr, který paní generální ředitelka uvedla do médií, že nebylo podáno trestní oznámení. A je to věc Finanční správy. A tyto věci, na které jste se mě ptala, to jsou věci, které Finanční správa šetřila.

Já jsem tam byla 25 let. Já si dokonce pamatuji v Brně obrovské kontrolní akce na tyto reklamy v dobách patnáct dvacet let zpátky, kdy jsme neměli takovouto spolupráci v rámci Evropské unie. Neexistoval ten koloběh mezinárodní výměny informací, který funguje dnes, a už tehdy se to šetřilo, protože tehdy samozřejmě v těch pionýrských dobách si dovolily subjekty, a teď se bavíme hypoteticky, dovolily třeba mnohem víc a byly mohutné celorepublikové kontrolní akce, já si na ně pamatuji, velké, které se dělaly, které končily potom obrovským trestním stíháním.

Takže já jediné, co vím, že Finanční správa sama uvedla, že podnět obdržela, že se tím zabývala, a já mohu se zodpovědností říct po 25 letech ve Finanční správě, a budu se jich vždycky v tomto směru zastávat, že Finanční správa a její úředníci jednají pod heslem padni komu padni. Tady je úplně jedno, jestli je to, jak jste říkala, nějak jste to jmenovala, AB, nebo jste dávala nějakou zkratku, je to úplně jedno. Úplně jedno.

A na váš dotaz, pane předsedo Michálku - je to vlastně obdobné. Finanční správa, je to v její kompetenci. Tam je o tom nějaká stopa. Musí tam být stopa jasná, transparentní. Možná že to byl i typ odpovědi, kde reagovali tomu Německu. To já v tuto chvíli samozřejmě nevím. Oni přiznali sami do médií, podnět jsme obdrželi, a ne na úrovni, na úrovni toho úřadu. Takže je jasné, že propadl tím trychtýřem, přesto před tím chráněným sítem ani nemůže nepropadnout. On tam teče a tam ho ani nemůže nikdo zastavit a prostě zamést pod koberec. To z logiky té věci, toho, jak to funguje, prostě není možné. A ten úřad nám řekl: máme to a šetříme to.

A ještě jsem tu říkala posledně jednu věc, že Ministerstvo financí má určité kompetence. Ono nemůže vstoupit do toho živého řízení. A to je dobře, já jsem ráda. To se zavedlo od 1. ledna 2013, takže víceméně chválím výjimečně dobu předcházející. To byl správný krok, odpolitizovat Finanční správu, a tímto krokem se to stalo. To znamená, Ministerstvo financí do toho nemůže vstoupit. Nemůže vstoupit do toho řízení. Nemůže nařizovat, jak mají postupovat, ale má jednu možnost, a to je tzv. dohlídková činnost, kdy může vykonat dohlídku. A předmětem té dohlídky je, zda se prostě postupuje standardním způsobem. Zda prošetřování něčeho nevybočuje z právních nebo metodických postupů. To udělat může a já v tuto chvíli kvůli nestandardnosti procesu nechci o tom v tuto chvíli mluvit, ale samozřejmě děláme všechno pro to, abychom své kompetence beze zbytku naplnili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji.Vidím, že se hlásí paní poslankyně. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvenkou. Omlouvám se pan poslanec Ferjenčík od 9 hodin do 9.45 hodin z rodinných důvodů. A nyní paní poslankyně Pekarová.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já si také myslím, že by měla Finanční správa, všechny úřady přistupovat v této zemi ke každému subjektu úplně stejně bez ohledu na to, kdo jej vlastní, a proto je tady vítáme. A to, že jste říkala, že tady je přístup padni komu padni, proto se vás chci zeptat: Pokud se prokáže kdykoliv v budoucnosti, že ten přístup v tomto konkrétním případě takovýto nebyl, to znamená, že tam opravdu došlo k nějakým podezřením, která jsou, že se naplní, že jsou pravdivá a nejsou to jenom podezření, a že tedy došlo k tomu, že nestandardně bylo přistoupeno právě tady k tomuto případu, tak jestli jste ochotná z toho vyvodit politickou zodpovědnost jakožto ministryně, která za tuto oblast politicky odpovídá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl jenom ujistit, že to správně chápu, takže ta věc je stále živá a je stále v té Finanční správě, stále není skončena, takže tam není zatím žádný zápis o tom vyřízení v nějakém seznamu, o kterém jste mluvila.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Nejdřív na to řeknu - já nevím, pane předsedo. Já jenom vím, že Finanční správa řekla, že obdržela podnět a že ho šetří. V jaké je fázi, jestli je skončený, není skončený. A pak vím z médií od paní generální ředitelky - to řekla do médií - že nepodala trestní oznámení. Nic víc nevím. Já nemám právo žádnou jinou informaci dostat. Jediné, co může ministerstvo provést, je to, že provede dohlídky, zda postupy jsou standardní. To je jediná kompetence.

A na vaši otázku. Já vím, že mě chcete tady potom chytat a tak dále. Já to vylučuji. Já vylučuji to, že by úředníci Finanční správy nepostupovali podle zákona. Ti úředníci jsou tam dneska podle zákona o státní službě. Zákon o státní službě schválila tato Poslanecká sněmovna, možná minulá, ale to je jedno. Myslím jako suverén. Schválila, oni mají jasné povinnosti. Jim je jedno, kdo je ministrem financí, jim je to jedno. Oni postupují podle zákona. Ministři prostě přicházejí a odcházejí, ale oni své povinnosti musí plnit pořád stejně. Takže prostě v tuto chvíli je úplně vyloučeno - a je dobře, že ministr financí do takovýchto věcí nezasahuje. Já vůbec nevím, co konkrétně, jaké případy a v jakém rozsahu a jak dlouho Finanční správa šetří. Já znám pouze metodické postupy a mohu já nebo můj náměstek, pod kterého organizačně spadá Finanční správa, to je náměstek pro daně a cla, provést dohlídku, zda se postupuje standardně v souladu se zákonem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď se mi hlásila paní poslankyně Pekarová.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Připomínám, že se bavíme o době, kdy jste ještě ministryní nebyla, kdy jste ještě byla právě ve Finanční správě vy sama. A proto si myslím, že pokud to takto kategoricky, jasně, vylučujete, tak můžete i na tento mikrofon říci a stát si za tím, že za tím nesete i tu politickou odpovědnost. To znamená, že jste ochotna se za to zaručit natolik, protože tomu opravdu věříte, že to probíhá všechno standardně, opravdu se tady v žádném případě nejedná o nějaký nezvyklý přístup k tady tomu konkrétnímu případu, že tedy za to tu politickou odpovědnost nesete. Ptám se tedy jasněji: ano, nebo ne?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat, prosím. A já požádám o větší klid v sále.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Točíme se v kruhu, paní poslankyně. Nesu politickou odpovědnost za jakékoliv svoje selhání, za jakýkoliv nezákonný zásah, jakýkoliv politický zásah. To je samozřejmě věc, která je pro mě nepřijatelná, naprosto nepřípustná a nikdy bych ji nedopustila. A kdybyste přišli a prokázali mi, tak ponesu politickou zodpovědnost. Dokonce si myslím, že bych měla nést trestněprávní následky, kdyby k něčemu takovému došlo. Já to vylučuji a samozřejmě vylučuji to, že by úředníci Finanční správy - proč by tak jednali? Chcete, předjímáte, já vůbec nevím, kam mě tlačíte. Předjímáte, že by dostávali nějaké pokyny? Že by dostávali pokyny, že mají nějak jednat? To je úplně vyloučeno. To nikdo z těch úředníků neudělá. Nikdo z těch úředníků.

Já jsem byla 25 roků úředník, možná 27, když ještě připočtu náměstkyni, to jsem byla taky úřednice. Prostě my víme, jak máme jednat. Podle zákona, podle etiky, podle morálky tak, abychom - já jsem vždycky svoji práci chápala, a věřte, že většina úředníků ji tak chápe, alespoň pokud budu mluvit za rezort Ministerstva financí a Finanční správy, jako veřejnou službu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl poprosit paní ministryni, jestli by bylo tedy možné nám sdělit, pokud ta věc je už uzavřena, jakým způsobem byla vyřízena. A pokud není uzavřena, tak to samozřejmě chápu, že to je živá věc a že do té nám nepřísluší vůbec zasahovat. Nicméně pokud ta věc už byla vyřízena, tak si myslím, že jak poslanci, tak občané si zaslouží nějakou podrobnou odpověď o tom, jakým způsobem se s tím podnětem, který sem přišel z Německa, ze sousední země - a asi to není tak, že by jen tak rozesílali nějaké papíry do České republiky ve věcech, které si nemyslí, že jsou závažné - abychom měli nějakou informaci o tom, jak s tím bylo naloženo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: To je právě to, co, pane předsedo Michálku, nejde. To nejde. A můžete se zlobit, jak chcete. Nešlo by to, ani kdyby se jednalo o daňovou věc kteréhokoliv z vašich spolustraníků. Je to úplně jedno, o koho se jedná. Nikdy to nejde. Je to takzvaná - vy jste právník, vy mi rozumíte - je to takzvaná zákonná povinnost mlčenlivosti, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Byla už v zákoně o správě daní a poplatků, dnes mnohem přísnější je v daňovém řádu od 1. ledna 2011 účinném. A je to dobře, že tam je. Je to dobře. My chráníme - a úplně teď zapomeňte na to, jestli jde o Agrofert, jestli jde o Čapí hnízdo, jestli jde o kohokoliv. Je to ochrana. A nikdy se nestalo, že by něco uniklo. Je to ochrana. A jak já tu informaci nemám, získat ji nemůžu, nikdy si ji nevyžádám, nikdy nebudu riskovat tu politickou odpovědnost, ke které mě vyzývá paní poslankyně Pekarová, nikdy nebudu riskovat, že bych se třeba i neformálně dotázala. Protože samozřejmě vždycky bych riskovala to, že ta informace unikne, že jsem se na něco tázala. Nikdy neporuším v tomto směru zákon.

Takže vy se můžete dotázat jenom Finanční správy. Jediný, kdo může dostat informaci, jsou orgány činné v trestním řízení, to znamená státní zástupce, policejní orgán. Ale zase za situace popsané v tom § 52 daňového řádu. A pak jsou tam samozřejmě nějaké výluky, ale ty se netýkají této kauzy. Takže ministra financí nevyjímaje. Ministerstvo financí může pouze zkontrolovat, zda se postupovalo standardně. To zkontrolovat může. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Takže pan poslanec Michálek se ještě hlásí. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já vidím, že to tady vzbuzuje nějaké náboženské motivy, což mě mrzí, já bych chtěl, aby to byla diskuze. Já se zkrátka domnívám, že pokud je tady takto vážná věc, tak my jako opozice bychom měli mít nějaké nástroje, jak zajistit skutečně, aby bylo vyvráceno jakékoliv podezření, když tam skutečně takové podezření na poli, řekněme - firmu, která je vlastněna politickou entitou nebo zprostředkovaně premiérem Babišem skrz svěřenecké fondy, tak skutečně my tam do toho vůbec nevidíme. A vlastně jediný, na koho se můžeme spolehnout, jste vy, respektive ředitel, kterého tam jmenujete. Takže asi chápete, že my jako opozice se cítíme, že bychom k tomu něco měli říct, ale že současně tedy, jak říkáte, nemáme nástroje, abychom s tím mohli cokoliv dělat.

Orgány činné v trestním řízení se o tom dozvědí pouze v případě, že zase jim to pošle Finanční správa, takže je tam prostě riziko, že ta kompetence je koncentrovaná v tom jednom bodě, a neexistuje tam vlastně žádný způsob vnější kontroly. Já snad - jestli by tam třeba NKÚ mohlo něco udělat, nějakou, pokud by mohlo vstupovat do takovéto věci. To já netuším, zajímal by mě váš názor. A taky by mě zajímalo to, co jste říkala o tom dohledu, který plánujete provést v této věci. To si myslím, že by bylo dobré vysvětlit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já neříkám, že ho plánuji. Já jsem řekla, že to je jeden z nástrojů, a řekla jsem, že možná ten nástroj je už uplatněn. Ale že v důsledku nějaké nestrannosti nechci teď u věcí, které ještě nejsou dokončeny, předjímat.

Pane předsedo Michálku, vy jste přece právník, já jsem právník. A úplně to povedeme věcně. To je dobře. To, po čem voláte, by bylo špatně. Teď se vám to hodí, protože se to týká, jak vy říkáte, předsedy vlády, jeho bývalé firmy. Příště se to bude týkat někoho jiného, já nebudu na nikoho ukazovat, nechci být osobní. To je dobře. Finanční správa musí být odpolitizována. Právě že politické vlivy bez ohledu na to, koho se to týká, nesmí do její práce zasahovat.

Já jako náměstkyně ministra financí dám takový rychlý příklad. Strašně se zpolitizovaly minulý - vás se to netýkalo, to byli tady jiní političtí matadoři - zpolitizovaly se strašně takzvané korunové dluhopisy. A tehdejší generální ředitel Finanční správy podlehl tlaku rozpočtového výboru a různým usnesením, a aby - protože on byl vlastně také pod povinnou mlčenlivostí a nemohl říct, jestli šetří tady Adama, nebo šetří prostě někoho jiného, tak řekl: prošetřím všechny případy. A já jsem tehdy mediálně vystoupila a řekla jsem: to je špatně, to už je politický tlak.

Finanční správa měla nastavena jasná kritéria, třeba teď se to netýká této kauzy, pro prošetřování korunových dluhopisů, metodická, podle mne správná - teď se na to dívám ze svého expertního hlediska - měla asi 5, 6, 7 kritérií, kam by stejně firmy, které vy jste sledovali, spadly podle těch mediálních závěrů. A to, že se šlo prošetřovat 5 000 případů, že se ta kapacita odčerpala, bylo právě špatně, protože ta kapacita se mohla použít na úplně jiné kauzy. Takže ten politický tlak, po kterém voláte, ta politická kontrola, by bylo to nejhorší, co by se mohlo stát. Bez ohledu na to, kdo je u moci, bez ohledu na to, kdo je v Poslanecké sněmovně.

A co jste se mě ještě ptal? To znamená, podléhá to § 52. Pokud tam najdete průlom, já říkám, že ho tam nenajdete, tak se obraťte na Finanční správu, ona vám odpoví stejně jako já, ani mně to nemůže dát a já to nechci.

A co se týče samozřejmě trestního oznámení, nemáte pravdu, že podá Finanční správa, nebo že se tím budou orgány zaobírat, jenom když podá trestní oznámení. Trestní oznámení můžete podat kdokoliv. Kdokoliv může podat trestní oznámení, kdo ví o skutečnostech nasvědčujících o tom, to vy víte jako právník, že byl spáchán trestný čin. A NKÚ, jestli to spadá do kompetence NKÚ, to já v tuto chvíli vám neřeknu, ale jediné, co mám v podkladech, že NKÚ se tím nezaobíral. Jestli NKÚ může v tomto směru, myslím si, že do otevřených kauz ani ne. Ale já nechci zasahovat do kompetencí NKÚ.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní seznámím Sněmovnu ještě s omluvenkami. Omlouvá se nám pan ministr Toman dnes a zítra z pracovních důvodů a omlouvá se nám pan poslanec Plzák mezi 10. a 12. hodinou z pracovních důvodů.

Pan poslanec Kalousek se nyní hlásí. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní ministryně, vy jste řekla panu předsedovi Michálkovi: Vy jste právník, já jsem právník. Já právník nejsem, ale šest let jsem dělal ministra financí, vy jste také ministryně financí. A dělala jste na Finanční správě dlouhá léta. Takže oba víme, že když přijde podnět na Generální finanční ředitelství, tak se s ním zachází nějakým procesem. Je někomu postoupen. Podle jeho obsahu. Buď to dostane oddělení analýzy rizik, nebo to dostane oddělení přímých daní. (Ministryně ukazuje poslanci tabulku.) A vy jste to tady ukazovala, ano. Tento podnět je někomu postoupen. Souhlasím, ano. Jde to tímhle procesem. Děkuji za graf, sám jsem neměl svůj zpracovaný. A také je to postoupeno místně příslušnému finančnímu úřadu, což tuším v případě Čapího hnízda je územní pracoviště Benešov.

Já si ještě umím představit, že ta operace by unikla, kdyby nebyl zaslán podnět. V okamžiku, kdy podnět zaslán je a ta pracoviště to dostala, tak prostě odpovědný pracovník Finanční správy musel vidět, že se na Čapím hnízdě nechci říct realizovalo, ale fakturovalo 280 mil. za reklamu. Kdyby to bylo 280 tis., tak při ostré pozornosti, kterou Finanční správa věnuje nákladům na reklamu a optimalizaci daňové povinnosti za reklamu, tak jenom u 280 tis. by byl kolem toho docela fofr. Je naprosto vyloučeno, je naprosto vyloučeno, že poté, co přišel podnět, by mohl Finanční správě uniknout naprosto nesmyslný nerealizovatelný objem ve výši 280 mil. na Čapím hnízdě.

Dovolím si tvrdit na základě mnohaletých zkušeností, které mám na Ministerstvu financí, že došlo ke zcela účelovému zastrčení této věci pod koberec, že došlo k zametení něčeho, k čemu zameteno být nemělo. Jestli jste říkala, že Finanční správa má být odpolitizována a má měřit všem stejně, tak jsem si stoprocentně jist, že v tomhle případě tomu tak nebylo. Že právě proto, že odpolitizována nebyla, tak svému ministrovi tuhle věc odpustila a nešetřila. Protože není představitelné, není představitelné pro nikoho, kdo trochu zná mechanismy finančních úřadů a Finanční správy, že 280 mil. by prostě někomu jen tak prošlo. To je absurdní! To mohlo projít jednomu jedinému člověku, to byl v té chvíli ministr financí, a já vůbec nevylučuji, že při zametení té kauzy pod koberec mohl být spáchán kriminální čin.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude ještě reagovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Jedna věta, protože pan předseda tady nebyl, takže neslyšel moje předcházející vystoupení. Nezametlo se to pod koberec, je to nezametnutelné pod koberec, takovéto kauzy, úplně obecně. Tady jsem ukazovala orgány, vy jste potvrdil, že takhle to funguje. Propadne to chráněným kanálem na finanční úřad a Finanční úřad pro hlavní město Prahu potvrdil, že podnět dostal a šetří, nebo šetřil, nebo šetří. To je celé. Víc podléhá, ostatní informace podléhají mlčenlivosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan předseda Kalousek. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Paní ministryně, já nemám samozřejmě žádný instrument, kterým bych mohl prokázat opak. Mám jenom svůj normální úsudek a mám zkušenosti s vašimi tvrzeními. Vzpomenete-li si, před rokem jsem protestoval proti tomu, že jsou vypisovány odměny na doměrky. Vy jste autoritativně prohlásila dokonce do televize, že jste si to nechala prověřit a že je to nesmysl, že žádný takový pokyn vydán nebyl. Po roce v téže televizi jste řekla stejně autoritativně, že ten pokyn, který nikdy vydán nebyl, paní generální ředitelka zrušila. Opravdu nemůžete chtít, abych vám věřil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně Pekarová se ještě hlásí do rozpravy.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Tak abychom si to shrnuli, aby se dostalo ještě na další z interpelací, které jsou v pořadí. Tak paní ministryně, co si myslím, že je velmi důležité, tady na tento mikrofon řekla, že je připravena vyvodit politickou zodpovědnost z toho, pokud se prokáže, a protože policie šetří tento případ podle veřejně dostupných informací, tak se to třeba brzy dozvíme, jak to ve skutečnosti tedy bylo se zametením pod koberec. Opravdu to budeme mít černé na bílém. A potom tedy tady bylo jasně zaznamenáno, že dneska jste na tento mikrofon řekla, že z toho politickou zodpovědnost vyvodíte. Pro mě je to důležité, pokud v tomto směru opravdu stojíte za těmito slovy, což, když kýváte, tak asi ano. (Ministryně stojí před řečništěm.) Tak věřím tomu, že dostojíte i tomuto konkrétnímu prohlášení, které tady bylo.

Myslím si, že teď už můžeme, pokud ještě nemají kolegové, koukám tady na pana kolegu předsedu (Michálka), zájem, tak bych navrhla usnesení, kterým bychom mohli tuto interpelaci ukončit. Ale vidím, že ještě zájem je, tak dám přednost kolegovi a navrhnu je následně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Samozřejmě usnesení můžete navrhnout kdykoli v rozpravě.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Tak navrhnu usnesení, protože těch dotazů, kterých v interpelaci byla celá řada, a domnívám se, že celá řada z nich byla zodpověditelná i bez toho, aby bylo nutné se odkazovat na ustanovení v zákoně ohledně mlčenlivosti, tak vás požádám o schválení usnesení, že nesouhlasím s touto odpovědí na interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře, děkuji, já jsem si to zaznamenal. Pan poslanec Michálek se ještě hlásí. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já samozřejmě beru na vědomí to, co říká paní ministryně. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl politizovat funkčnost orgánů státní správy ve vztahu ke správě daní. Nicméně současně si myslím, že nějaký kontrolní mechanismus z vnější kontroly by tam nastaven být měl, protože přece jenom daně jsou zdrojem příjmu státu, a pokud to zůstane úplně bez kontroly, tak i tam se můžou objevit některé negativní jevy.

Takže já bych chtěl avizovat, že zvážím možnost, jestli je v této věci dána působnost NKÚ a zda by Poslanecká sněmovna neměla požádat NKÚ, aby provedl nezávislou kontrolu správy daní na tomto úzce vymezeném úseku v oblasti vypořádání zahraničních podnětů na možné daňové úniky související s reklamou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Takže pan poslanec. Prosím.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych jménem poslaneckého klubu hnutí ANO požádal o přestávku v délce pěti minut před hlasováním o usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. To je velmi neobvyklé, ale pokud zde není vyšší představitel klubu ANO, tak to dám k dispozici. Pokud se již nikdo další do rozpravy nehlásí, rozpravu k tomuhle tisku končím. Mám zaznamenaný návrh nesouhlasného usnesení a je zde žádost o pět minut přestávky pro poradu klubu ANO, takže dělám přestávku do 9.55 hodin, pak budeme hlasovat. (Hlasy poslanců ze sálu: Dvacet pět. Pět?) Pět minut. (Hlas ze sálu: Dvacet pět?) Dvacet pět minut? Pět minut. Do 9.55 hodin. (Hlas ze sálu: Pardon.) Ještě pro jistotu: přestávka na pět minut do 9.55 hodin.

 

(Jednání přerušeno od 9.50 do 9.55 hodin.)

 

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 9.55 hodin. Budeme tedy pokračovat v projednávání sněmovního tisku 598, jímž je interpelace paní poslankyně Pekarové na paní ministryni Schillerovou ve věci podezření z krácení daně koncernem Agrofert. Jednání jsme přerušili na pět minut na poradu klubu ANO. Já ještě svolám všechny kolegy do sálu. Je zde žádost o odhlášení, takže vás odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu svými kartami, a až se nám počet přihlášených ustálí a bude větší než 66... vypadá to, že tedy jsme všichni přihlášeni.

 

Budeme hlasovat o nesouhlasném stanovisku Sněmovny s touto interpelací. Myslím, že je jasné, o čem hlasujeme.

Zahajuji hlasování. Ptám se tedy, kdo je pro nesouhlasné stanovisko? Kdo je proti?

V hlasování číslo 159 je přihlášeno 93 poslanců a poslankyň, pro 36, proti 47. Návrh nebyl přijat.

 

Tím jsme vyčerpali všechno z tohoto. Projednávání tohoto tisku končím a posuneme se k další interpelaci, kterou je interpelace paní poslankyně Dany Balcarové ve věci prodeje elektrárny Počerady Pavlu Tykačovi na předsedu vlády Andreje Babiše. Jedná se o sněmovní tisk 601. Paní poslankyně Balcarová není přítomna, takže interpelace propadá a nebudeme se jí dále zabývat.

A dále zde je interpelace pana poslance Lubomíra Volného ve věci životní situace pana Karla Krainy. Je to sněmovní tisk 602, je to interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, takže tou se zabývat budeme. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Lubomíra Volného ve věci životní situace pana Karla Krainy. Interpelace spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 602. Zahajuji rozpravu a prosím pana poslance.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, já bych chtěl požádat o přerušení jednání do přítomnosti pana premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Svolám kolegy do sálu. Budeme tedy hlasovat. Vypadá to, že jsou tady všichni. Zopakuji, že budeme hlasovat o přerušení této interpelace do přítomnosti pana premiéra.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti přerušení?

V hlasování číslo 160 je přihlášeno 97 poslanců a poslankyň, pro 48, proti 29. Návrh nebyl přijat, takže budeme pokračovat v projednávání, a já tedy dám znovu slovo panu poslanci Volnému.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Jsem poměrně překvapen přístupem poslanců hnutí ANO. Nevím, jestli jsme se tady s něčím podobným už setkali.

Seznámím vás zhruba s tím, o co jde. Celou interpelaci načítat nebudu, protože je dostupná v systému. Jde o to, že pan Karel Kraina se osobně potkal s panem premiérem Andrejem Babišem na jednom z volebních mítinků v rámci Moravskoslezského kraje a panem premiérem mu bylo osobně přislíbeno, že pokud hnutí ANO vyhraje volby, on se stane premiérem, tak zařídí anebo zajistí panu Krainovi schůzku s ministrem nebo ministryní spravedlnosti ve věci obnovení jeho trestního řízení, ve kterém byl podle jeho názoru, podle názoru pana Krainy, nespravedlivě odsouzen poté, co byl napaden skupinou sociálně nepřizpůsobivých spoluobčanů, a z toho napadení přes všechny předložené důkazy vyšel jako viník.

Smyslem této interpelace bylo to, aby pan Karel Kraina dostal šanci v přímém přenosu sledovat vystoupení premiéra této země, který by buďto potvrdil tento svůj slib a vysvětlil, proč jej nesplnil, anebo by mu prostřednictvím našeho přímého, onlineového přenosu řekl, řekněme, zprostředkovaně do očí, že mu nikdy nic podobného neslíbil. Je mi líto, že k ničemu takovému nedojde, a je mi líto toho, že další občan České republiky se střetl s arogancí a nezájmem ne této Sněmovny, ale poslanců hnutí ANO. Tímto bych zřejmě svou interpelaci ukončil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já vás ještě seznámím s omluvenkami. Omlouvá se nám pan poslanec... Pan poslanec Juchelka ruší svou omluvu, je přítomen od 9.45 hodin. Pan poslanec Bauer se nám naopak omlouvá mezi 10.00 a 11.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Klaus se nám omlouvá z pracovních důvodů do dnešních 13 hodin.

A nyní tedy, pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, tak já rozpravu k tomuto bodu končím. Návrh usnesení pan poslanec nenavrhuje, takže se již nebudeme touto interpelací dále zabývat.

A je zde další interpelace, a to je... Pan předseda Michálek s přednostním právem?

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já považuji opravdu za nedůstojné této komory, že pokud premiér je omluven a není tady přítomen, tak na interpelaci poslance není žádným způsobem odpovězeno. Já si myslím, že bychom měli dát možnost, aby tato věc byla projednána, až bude premiér přítomen, a myslím si, že tímto způsobem by většina v Poslanecké sněmovně neměla zneužívat svoji hlasovací většinu, kterou má, a znemožnit, aby opoziční poslanci tady projednávali body jenom kvůli tomu, že jejich premiér se nedostavil na jednání Poslanecké sněmovny. To mně přijde, že je zkrátka nefér a hodně to snižuje úroveň kultury v naší politice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat. Je zde dále interpelace pana poslance Zdeňka Ondráčka ve věci údajného prodeje lázeňského domu Mercur v Mariánských Lázních na místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. Je to sněmovní tisk 611. A já tedy předám předsedání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní a pánové, členové vlády, budeme pokračovat. Hlásí se pan kolega Zdeněk Ondráček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Pan ministr vnitra není přítomen, ale dovolte mi, abych vás alespoň ve zkratce seznámil, než požádám o přerušení, o co mi v interpelaci jedné, a já jsem podal ještě hned interpelaci druhou a v mezičase jsem i včera obdržel odpověď, o co mi jde.

Policie ČR, resp. Ministerstvo vnitra prostřednictvím své organizace Zařízení služeb Ministerstva vnitra provozuje lázeňské doby po České republice. Nejznámější - Karlovy Vary - Tosca, Františkovy Lázně - Luna, Luhačovice a také Mariánské Lázně - lázeňský dům Mercur. Policisté, kteří slouží, a nejenom policisté, ale i hasiči, mají právo po odsloužení 15 let služby na lázeňskou rehabilitační péči. Těch forem je několik, jak ji mohou vykonat. Podle odpovědi pana ministra má na tento druh rehabilitace nárok 28 tisíc lidí ročně, ale kapacita v lázeňských domech je pouze 8,5 tisíce, nebo něco přes 8 tisíc.

Dostala se ke mně informace od kolegů policistů a hasičů, že pan ministr zvažuje prodat jeden z lázeňských domů, a to konkrétně lázeňský dům Mercur v Mariánských Lázních, a já vám přečtu, co o tomto objektu se píše na stránkách Zařízení služeb Ministerstva vnitra: Lázeňský dům Mercur leží v nejkrásnější lokalitě města přímo naproti kolonádě s vývody minerálních pramenů. Kapacita lůžek 91 atd. Na nejkrásnější lokalitě přímo ve středu města. Ministerstvo vnitra se rozhodlo o tomto objektu říct, že je pro ně nepotřebný, protože by museli investovat - paní ministryně financí, zkuste si poslechnout - 300 milionů korun! Ale vzhledem k tomu, že mají ušetřit 3 % lidí podle nařízení vlády, tak se rozhodli všem rozdat výpovědi a ten objekt prohlásit za nepotřebný. Policisté už dneska, a ti, kteří tam jezdí, dokonce vědí, kdo by měl být ten, kdo ten objekt převezme, a rozhodli se, že prostě ten objekt nepotřebují. Objekt, který leží v nejkrásnější lokalitě přímo na kolonádě, Ministerstvo vnitra ho má v majetku, a aby ušetřilo 3 %, tak jak chce po něm vláda, tak všechny zaměstnance propustí, sníží kapacitu pro příslušníky, kterou následně bude nakupovat někde jinde za daleko větší peníze, než je ubohých 300 milionů korun.

To rozhodnutí bylo poměrně rychlé, protože ještě v loňském roce i v letošním roce probíhaly přípravy na rekonstrukci toho objektu. Tam je potřeba vystavět jídelnu, protože to zařízení nemá vlastní stravovací možnosti, ale projekt, který je připraven, a už probíhají všechna potřebná řízení, mluví o dostavbě toho objektu o jednu budovu, která propojí dva současné objekty a udělá stravovací kapacitu i pro policisty, kteří vykonávají rehabilitaci v nedalekých Františkových Lázních. Tam by se to jídlo dováželo. Takže by se zabily tzv. dvě mouchy jednou ranou. Vše ještě na začátku roku probíhalo, připravovalo se na rekonstrukci atd. Ale abychom ušetřili 3 % lidí, a tím, že nemáme údajných 300 milionů korun, tak prohlásíme tento majetek za nepotřebný, kam nikdo nechce jezdit, a odejdou.

Dokonce v té odpovědi, kterou budu žádat probrat příště, je uvedeno to, že se zkrátí pobyt příslušníků v té rehabilitaci ze současných dvou týdnů - ale berte to, že to je pouze deset dní, první týden přijedete v pondělí, jste tam celý víkend a následující druhý týden odjíždíte v pátek, takže to je nějakých 12 dní, v pondělí ty procedury nejsou a poslední den už pak také ne - že se zkrátí pobyt na jeden týden. To znamená, policista nebo hasič, který slouží v Moravskoslezském kraji, se bude trmácet 500 kilometrů přes celou republiku, aby do 12 hodin nastoupil, a v pátek ráno se sbalí a pojede domů. Zkuste mi říct, vy odborníci ze zdravotnictví, nebo kteří se lázeňskou péčí zabýváte, jaký to bude mít smysl - tři dny procedur!

Já jsem o této věci zde v předsálí mluvil s panem ministrem zdravotnictví a ten mi řekl: Absolutní nesmysl. Aby to mělo nějaký význam, musí lázně být nejméně desetidenní. Nejméně. Ale standardně by bylo více než dva týdny, nebo dva týdny a delší. Ale my zkrátíme na tři dny, protože s tím prý daly souhlas odbory, projednáno na ministerstvu a ušetříme 3 % lidí, kteří nebudou bez práce, protože kvalifikované zdravotní sestry, popřípadě personál pracující v tomto zařízení, najdou své uplatnění v okolních lázeňských domech poměrně rychle. A pan ministr byl velmi rychlý, minulý týden už rozdával výpovědi, takže ti lidé jsou ve výpovědích a kroky, které činí Ministerstvo vnitra, jsou velmi rychlé k tomu, že od konce roku bude objekt opuštěný, převede se na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Nikdo nebude mít zájem a koupí ho ten, o kterém ti policisté, kteří mě upozorňují, který o to ten zájem má, a koupí objekt v nejkrásnější lokalitě města, přímo naproti kolonádě s vývody minerálních pramenů přímo v objektu. Takto si představuje vláda České republiky a Ministerstvo vnitra hospodařit se svým majetkem, hospodařit s majetkem s péčí řádného hospodáře.

Já jsem nedávno podal trestní oznámení na Ministerstvo vnitra za prodej jiného objektu, do kterého se investovaly desítky milionů korun, ubytovací kapacita, poslechněte si dobře, kolem 50 lůžek v krásné lokalitě chráněné krajinné oblasti, prodáno za 2,5 milionu korun. Dva miliony šest set padesát. Já jsem tenkrát řekl: Doprčic, kde jsem já byl, to bych si klidně vzal hypoteční úvěr a ten objekt bych koupil! Ale koupil ho někdo jiný a Ministerstvo vnitra získalo do své kapitoly 2,5 milionu korun a ztratilo kapacitu 50 lůžek v jiném zařízení. Ale to se netýká lázeňského domu Mercur.

Takže já bych vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, vás, kteří byste o to měli zájem, s tím seznámil a na příštím jednání, že bychom zkusili pana ministra vnitra v této věci interpelovat, pokud mi dáte tu možnost a budete souhlasit s tím, že bych požádal o přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra. Možná pan ministr ví, proč tady není, protože je omluven do 11 hodiny, výpovědi jsou rozdány a čím déle to bude probíhat, tím ty kroky budou nezastavitelné, a až to jednou projednáme, tak řekne hm, smůla, už ti lidé jsou někde jinde a my to musíme zavřít, protože ty lidi už nemáme a není, kdo by poskytoval příslušníkům Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru tu péči, kterou potřebují a kterou jsme jim zaručili zákonem.

Takže já tímto žádám o přerušení projednávání této interpelace do doby přítomnosti pana ministra vnitra a vás žádám, abyste tento návrh podpořili a pomohli mi v této interpelaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Ondráčkovi. Zagonguji. Požádám kolegy, kteří jsou v předsálí, aby pokud mají zájem hlasovat, přišli. Odhlásil jsem vás, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu na přerušení projednávání interpelace, podle sněmovního tisku 611, do přítomnosti ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Jana Hamáčka. Ještě chviličku posečkám... Můžeme hlasovat.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 161 a ptám se, kdo je pro návrh na přerušení. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 161 z přítomných 77 pro 72, proti nikdo. Návrh byl přijat a projednávání interpelace, sněmovního tisku 611, bylo přerušeno.

 

Budeme pokračovat v dalších interpelacích, které podali poslanci písemně, a s odpověďmi ministrů nebyli spokojeni. Další interpelací je interpelace podle sněmovního tisku 615. Jde o interpelaci Zbyňka Stanjury na místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka, který odpověděl na tuto interpelaci o počtu a struktuře osob samostatně výdělečně činných. Otevírám rozpravu a pan kolega Zbyněk Stanjura se hlásí. Prosím o klid. Slovo má pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já jsem interpeloval pana ministra průmyslu a obchodu z důvodu, abychom sjednotili údaje a fakta, abychom pak mohli vést nad těmito údaji a fakty věcnou obsahovou diskusi. Zajímal mě vlastně počet OSVČ, rozdělení, které to mají jako hlavní činnost a vedlejší, součet, a pak vlastně věkové rozdělení, rozdělení do kategorií podle věku, a speciálně jsem se ptal na počty OSVČ, které současně studují nebo současně pobírají důchod.

Když se podíváte do té odpovědi, kterou jsem dostal od pana ministra a jeho ministerstva, tak zjistíte, že máme trošku zmatek v naší legislativě. To nevyčítám ministerstvu ani panu ministrovi. Když se podíváte, tak podle živnostenského zákona máme fyzické osoby, které podnikají, pak podle zákona o důchodovém pojištění a pojistném na sociálním zabezpečení máme osoby samostatně výdělečně činné, a aby toho nebylo málo, tak ještě sleduje, omlouvám se, abych to řekl přesně, Český statistický úřad osoby pracující na vlastní účet v České republice. A když se podíváte, tak ta čísla prostě nesedí. Máme tři evidence, pokaždé jsou jiná čísla. Já myslím, že je to úkol pro legislativu, tudíž pro Sněmovnu i pro Senát, abychom to pokud možno jenom sjednotili, abychom měli jenom jedna čísla.

Důvod, proč jsme ta čísla chtěli, je to, že chceme otevřít debatu o případné podpoře některých skupin, možná některých věkových skupin a podobně, možná bychom mohli debatovat o tom, zda mají být úplně stejné podmínky pro ty, kteří mají hlavní, nebo vedlejší činnost.

Nicméně čísla, která jsem dostal, tabulky, které jsou obsaženy ve sněmovním tisku 615, jsou vypovídající. Nemám k tomu žádnou připomínku, jenom s tím podnětem, že by bylo asi mezirezortně dobře se na to podívat a pokud možno sjednotit název. Podnikatelům ještě říkáme drobní podnikatelé, živnostníci, osoby pracující na vlastní účet, fyzické osoby, které podnikají, a OSVČ. A podle mě by to bylo dobře. Tady se ukazuje to, co nás trápí ve veřejné správě opakovaně, a nejenom v této oblasti. Máme mnoho údajů, vedeme je opakovaně, vedeme je na různých centrálních orgánech státní správy a přitom ta čísla nesedí. Popravdě řečeno, a já panu ministrovi věřím, že říká, že je to způsobeno různou metodikou. Kdo z nás si umí představit, jaký je rozdíl mezi OSVČ a osobou pracující na vlastní účet? Já za sebe říkám, že nejsem schopen definovat ten rozdíl mezi OSVČ a osobou pracující na vlastní účet. A když se podíváte, rozdíl je ve statisících. Pokud vyjdeme z toho, že živnostenské úřady správně evidují, správně je napsáno, že je to evidenční orgán, podnikatele, respektive fyzické osoby, které podnikají, tak dojdeme k závěru, že jich máme více než 2 miliony, ale OSVČ máme 1 milion - rozdělené na hlavní a vedlejší činnost.

Já nevím, jestli ten argument, který je určitě pravdivý, že jsou tam vedeni i ti, kteří mají pozastavený výkon živnosti, nebo ji prostě neprovádějí i přesto, že jsou registrovaní, jestli je to opravdu 50 %. Možná by stálo za to ty databáze pročistit, možná i na základě nějakého legislativního podnětu, abychom to věděli přesně.

Ale já jsem vlastně ten nesouhlas vyjádřil kvůli poslednímu odstavci té odpovědi, která mě zklamala, ten odstavec mě zklamal. A pokud budeme dostávat takové odpovědi, tak nám nezbude nic jiného, než se s každou interpelací obracet přímo na premiéra, protože věřím, že premiér pak zaúkoluje všechna ministerstva a dostaneme všechny odpovědi na otázky, na které jsme se ptali.

Poslední odstavec, já vám ho odcituji: Počty OSVČ studentů, počty OSVČ občanů, kteří pobírají starobní nebo invalidní důchod, nemá Ministerstvo průmyslu a obchodu k dispozici. Doporučuje se v této otázce obrátit na Ministerstvo práce a sociálních věcí, resp. Českou správu sociálního zabezpečení, příp. Český statistický úřad. - Připomíná mi to pohádku o kohoutkovi a slepičce.

Pane ministře, já jsem očekával a očekávám i nadále, že to udělají vaši úředníci, že oni si najdou tu správnou státní instituci, zjistí ty údaje, odpovědí mně, a pokud já vyjádřím nesouhlas, tak se ty informace dozví celá Poslanecká sněmovna. Tak já pak navrhnu, abychom vyjádřili nesouhlas ne s tím, co ta odpověď obsahuje, ale s tím, že rovnou žádám pana ministra, aby mně doplnili ty údaje, aby to vykomunikovali buď s MPSV, statistickým úřadem nebo Českou správou sociálního zabezpečení. Přece nebudu psát další tři interpelace s tou samou otázkou v té samé věci, to mi přijde neproduktivní.

A opět to podle mě ukazuje na obecnější problém české veřejné správy, že opakovaně poskytujeme údaje, přitom stát nemá centrální evidenci. Místo aby si státní instituce předávaly informace, v tomto případě kdyby MPO požádalo MPSV, tak věřím, že by MPSV ty informace poslalo. A stává se to poslancům, stává se to občanům, stává se to firmám. Já myslím, že bychom měli mít systém jedněch dveří, že když o něco požádám, a pokud to není zrovna u toho okýnka, u té instituce, tak ty instituce to samy mezi sebou vykomunikují a občanovi - doufám, že občané jsou i poslanci - nebo poslanci ty informace poskytnou.

V okamžiku, pokud dostanu odpověď, a věřím, že pan ministr moji žádost podpoří a že zaúkoluje své úředníky, aby to získali, tak už nebudu vyslovovat nesouhlas s touto interpelací a budu mít všechny údaje k dispozici. A my sami se se svými kolegy a experty poradíme, zda jsme schopni z opozičních lavic napsat nějakou změnu zákona, která by sjednotila tu evidenci, aby byl pokud možno jeden orgán, který to bude evidovat, aby tam byly relevantní údaje a aby bylo jenom jedno označení, abychom když budeme říkat v té hovorové češtině, je to v pořádku, drobní podnikatelé, živnostníci, OSVČ, aby k tomu existovala jedna databáze. V této chvíli bohužel existují databáze tři, což bezesporu není problém Ministerstva průmyslu a obchodu, to bych chtěl zdůraznit.

Takže můj návrh na vyslovení nesouhlasu se týká pouze toho posledního odstavce, pouze těch údajů, které bohužel odpověď na mou interpelaci neobsahuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. O slovo se hlásí místopředseda vlády a ministr průmysl a obchodu Karel Havlíček. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já děkuji za tu interpelaci. Myslím, že je důležité o tom takhle mluvit, protože skutečně pro běžného smrtelníka se v tom zorientovat není úplně jednoduché.

Principiálně jde o to, že skutečně existují různé databáze, když je hodně zjednoduším, tak jedna je pod správou našeho resortu, to je tedy ta živnostenská, druhá je pod ČSÚ, jak zde padlo, a další je pod Českou správou sociálního zabezpečení. Ještě třeba říct, že ta čísla, i když na první pohled vypadají rozdílně, tak když se podíváme trošku hlouběji, tak jsou v zásadě všechna správná a problém je v tom, že ty databáze sledují rozdílná kritéria ve smyslu toho, jak se zařazují, což ale samozřejmě může na první pohled vypadat jako určitá komplikace. Než dojdu k těm trošku detailnějším číslům, tak řeknu ten úplně nejhrubější pohled, jak je možné na živnostníky nahlížet. Já jsem se tím řídil po dobu takřka posledních deseti let v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Uznávám, že to je lehce zaokrouhlené, já ta čísla pak zpřesním, ale principiálně ten problém je totiž ještě hlubší.

Můžeme říct skutečně, že máme přibližně plus minus 2 mil. fyzických osob, které jsou zaregistrovány jakožto osoby samostatně výdělečně činné. Přibližně - a to tady ještě nezaznělo - tyto 2 mil. osob drží 3 mil. živnostenských listů, to znamená, 1,5 vychází na jednu osobu, což není nic mimořádného, prostě má živnosťáky třeba na dvě věci. Říkám to proto, že se velmi často i v médiích hodně zkresluje to, že se říká, kolik vlastně je podnikatelů, a přitom se to mění za to, kolik je rozdaných živnostenských listů. No ale to samo o sobě ještě vůbec nic neznamená, protože podstatné je to, kolik jich je aktivních. Já za chvíli dojdu k tomu, co je to vlastně aktivní a neaktivní živnostník. Těch aktivních, kteří podnikají - a rovnou si to zjednodušme, jsou to ti, kteří odvádějí v tomhle tom případě sociální zabezpečení, ať už jako zálohy, nebo finální platbu -, tak těch je přibližně milion. Čili skutečně to přibližně vychází milion - dva - tři.

A teď co se týká toho jednoho milionu. On to není úplně přesně jeden milion, je to 1 028 tis. OSVČ, čili osob samostatně výdělečně činných. Pojďme se na ně podívat trošku detailněji.

Za prvé jsou to tedy skutečně ti, kteří podnikají, alespoň vycházíme z toho, že když platí sociální zabezpečení nebo zálohy, tak má zájem podnikat a podniká, s tím, že je třeba ještě rozlišovat, že se musí zvážit a musí rozhodnout resp. musí vykategorizovat, kdo je v činnosti hlavní a kdo je v činnosti vedlejší, protože ono je to trošku zavádějící. 1 028 tis., pokud bychom skutečně vzali, že jsou ti aktivní, tak je třeba říct, že tady bychom byli jednoznačně jedničkou v Evropě, a troufám si tvrdit, nemáme to tedy všechno úplně zmapováno, že možná i jedničkou na světě ve smyslu počtu aktivních živnostníků na počet obyvatel. Faktem je to, že v tomhle čísle 1 028 tis. je 40 % těch, kteří to dělají jako činnost vedlejší - řeknu příklad, je třeba paní učitelka a ještě dává hodiny angličtiny mimo, nebo kdokoli jiný - a 60 % jsou ti, kteří dělají pouze tuto činnost.

S ohledem na to, jaké statistiky třeba používá Německo - teď jenom udělám takovou odbočku - kde kategorizují 2,8 mil. živnostníků na řádově 80 mil. obyvatel, se už to číslo, těch aktivních, přibližně 600 tis., to je těch 60 %, vůči tomu celkovému počtu obyvatel v České republice už přece jen trochu blíží. I tak musíme říct, že jsme v tomhle ale skutečně jedním z lídrů světových, v každém případě evropských stoprocentně, a je to nepochybně důsledek 90. let, kdy se tady rozjela živnost a téměř každý si pořizoval živnostenský list. Pak to samozřejmě opadlo, živnostenské listy zůstaly zamčené v šuplících a - a to je důležitá zpráva - my jakožto resort MPO, resp. odbor živnosti, se tak vždy po určité době snaží prosít všechny ty aktivní a neaktivní živnosti a zredukovat je, ale to vždycky až po určitém časovém horizontu.

Zajímavé ještě v tom vývoji počtu živnostníků, ještě jednou toho 1 milionu 28 tisíc, je to, jak se vyvíjely jejich počty nahoru a dolů, a zejména jak se vyvíjely jejich počty v té činnosti hlavní a v té činnosti vedlejší. A myslím, že je to docela zajímavé. Srovnám to za posledních deset let, ať je tam nějaká perioda. V roce 2009 jsme měli 957 tis. živnostníků, nyní jich máme 1 028 tis. s tím, že přibližně do roku 2015 to klesalo, od roku 2016 to roste opětovně nahoru, a dobrá zpráva je ta, že poslední rok máme poměrně zajímavý posun o téměř 20 tis. živnostníků. Nicméně je to třeba sledovat i z úhlu pohledu - a to už není tak úplně dobrá zpráva - těch činností v hlavní činnosti a ve vedlejší činnosti. Je třeba říct, že v tuto chvíli máme 60 % těch, které jsou v hlavní činnosti, a 40 % těch, které jsou ve vedlejší činnosti. A dobrá zpráva je opět tedy to, že obě ty činnosti rostou v posledních letech. Jenom řeknu jedno číslo - v té hlavní činnosti je teď 600 tis. a bylo jich 585 tis. před dvěma lety, takže naštěstí nám to roste. Ale ještě v roce 2009 bylo 70 % těch, kteří měli hlavní činnost, a 30 % těch, kteří měli vedlejší.

Kde je ten důvod, proč nám roste za těch posledních deset let počet živnostníků na vedlejšák, je ve velké části spojen s nástupem žen do podnikání. Když se totiž podíváme, to je docela zajímavé, na posledních deset let, tak absolutní přírůstek nebo úbytek mužů v podnikání je nula, absolutní přírůstek žen v podnikání je 50 tis. To znamená, ženy za posledních deset let jakožto osoby samostatně výdělečně činné se pouštěly do práce a je to dáno tím, že ony si to berou hodně jako vedlejšák, jsou to ženy třeba po mateřské, jsou to ženy, které třeba přišly o práci a pustily se do podnikání, ženy, které se chtěly nějakým způsobem osamostatnit, to sociologicky neumím zhodnotit, ale v každém případě ty ženy na vedlejší činnost v tom do určité míry sehrály dost významnou roli. Tak to je tedy, co se týká těch čísel.

Co se týká té další části otázky, která byla mířena na strukturu. Já teď tady asi nebudu detailně ukazovat, jaká je struktura živnostníků ve smyslu věku. Ale myslím, že jeden zajímavý trend je třeba říct, a to je to, že nám stárne populace živnostníků, což je zase dáno tím, že ti, kteří začali v těch devadesátých letech podnikat, se dostávají prostě už dnes postupně do důchodového věku a množství těch, které přicházejí nově, i když zase v těch posledních třech letech nám to naštěstí začíná růst a otáčet se to, tak to nedohání množství těch, které končí v tom důchodovém věku tou přirozenou cestou, nebo tou cestou, kdy prostě stárnou. Takže nám začíná narůstat počet těch, kterým je šedesát a více, a to docela dramaticky. Myslím tím šedesát let a více. Takže začíná se to překlápět ve prospěch, když to řeknu takhle v uvozovkách, té skupiny, která je už v tom pokročilejším věku, nebo v tom věku šedesát let a více. Takže to jenom ohledně toho trendu.

Co se týká té poslední části otázky. Tam myslím, že není problém vyjít vstříc v tom, že i náš úřad zajistí všechna ta data, která jsou případně ještě na Ministerstvu práce a sociálních věcí a v Českém statistickém úřadu. Nemám s tím problém a uděláme to. Je to práce, kterou samozřejmě zvládneme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Nyní pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. A poté další kolega. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Za prvé vám chci poděkovat za tu vstřícnost. Mně to určitě ulehčí práci. A já to dám určitě k dispozici kolegům, kteří budou mít zájem o ta čísla.

Pan ministr vlastně zmínil ty dva trendy, které jsem chtěl zmínit také. Je to zhruba 60 na 40. Já myslím, že je dobře, že si všichni budeme pamatovat jeden, dva, tři miliony. To jsou čísla, která... 22 tisíc navíc není úplně podstatné. Nicméně opravdu nám klesá procentuální podíl těch, kteří jsou v hlavní činnosti. Minus těch čísel z té interpelace, zhruba v roce 2012 to bylo 65, 35. A dneska je to 60 na 40. A současně z toho trendu je evidentní to, co říkal pan ministr, že ta populace, resp. věkový věk živnostníků se zvyšuje. Tam právě směřoval i ten dotaz ohledně počtu studentů, jak motivovat i mladé lidi, aby se také část z nich zkusila živit samostatně. Abychom měli ta čísla, a tady ten trend vidíme, tak si myslím, že máme přemýšlet o podmínkách pro mladé začínající. Jak je zatraktivnit, aby si to zkusili. Aby největším cílem studentům, jak dneska je, aby nastoupili nejlépe do nějakého velkého korporátu. Když čtete výsledky, aspoň v médiích, o tom, co si přejí končící vysokoškoláci, jak si představují svoji další kariéru, tak naprostá většina chce nastoupit do velkých korporátů.

Já když debatuji se studenty, říkám, já tomu rozumím. Na druhé straně tam máte svůj rozvoj nejvíc vázaný interními a vnitřními předpisy. Tam prostě zapadnete jako kolečka do toho velkého stroje, a když jste šikovní, tak strojem někdy lezete nahoru, ale objektivně řečeno, máte tam méně prostoru pro nějaký kreativní přístup v uplatňování vlastních nápadů apod. K tomu také směřovala ta interpelace, tak abychom ta čísla měli a pak mohli věcně debatovat.

Já už k tomu nic víc nemám. Kdyby pan ministr souhlasil s tím, že bychom vyslovili ten nesouhlas, ať to máme i formálně, že to... Říkám. dnes už nebudu znova vyslovovat nesouhlas. A kdokoliv z vás, kolegyně, kolegové, budete mít zájem, tak vám ta čísla samozřejmě dám k dispozici, abychom mohli společně přemýšlet o podmínkách pro podnikání pro naše živnostníky.

A z té debaty ještě jedna věc. A poprosil bych asi pana ministra, aby na vládě se poradili o nějakém možném sjednocení jak v té databázi, tak v tom názvosloví. To se velmi těžko dá napsat z opozičních lavic, protože to určitě bude podrobná legislativní práce. A já souhlasím s tím, že z těch čísel, která jsou (nesrozumitelné) databázi, (nesrozumitelné) jako pan ministr, že ta vypovídající je ta databáze OSVČ, těch, kteří platí pojištění. Spíš mě zaráží, že 50 % živnostníků je vlastně neaktivních. Nevím, pan ministr se to občas snaží, a je to rozumné, to není každý rok, tak jenom někdy si zase říct třeba na hospodářském výboru v bodě různé nebo při nějaké příležitosti, až se budou projednávat živnostníci, kdy naposled se to nějakým způsobem aktualizovalo a jaká je příčina. Mně přijde 50 % hodně. Já bych řekl, že přirozeně může být 15, 20 %. Někdo to přeruší apod. Takže opravdu nejvypovídající je ta tabulka s OSVČ, těch, kteří platí pojištění. To jsou ti, kteří skutečně podnikají zhruba v tom poměru 60 ku 40.

Možná ještě zajímavá věc, ta mě napadla dodatečně, to jsem do té interpelace nezmínil. Určitě by bylo zajímavé se také podívat na počty těch, kteří používají výdajové paušály v jednotlivých skupinách výdajových paušálů, u těch aktivních. Když se tak přeme o výši výdajových paušálů, zda je to ulehčení byrokracie, nebo nástroj k daňové optimalizaci, abychom viděli na to konkrétní legislativní prostředí, jak reagují vlastní živnostníci, kolik z nich volí jeden výdajový paušál a kolik z nich sleduje jednotlivé náklady a jednotlivé příjmy. To si myslím, že je také zajímavé do té debaty o případné úpravě podnikatelského prostředí.

Děkuji a dávám tedy formálně návrh na vyslovení nesouhlasu s touto odpovědí s tím dodatkem, že pan ministr přislíbil, a já mu za to děkuji, že ty dodatečné údaje ještě písemně dostanu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. V rozpravě budeme pokračovat ještě vystoupením pana poslance Martina Jiránka. Já ho požádám o malinké strpení, přečtu omluvy došlé předsedovi Sněmovny. Omlouvá se mezi 11. a 13. hodinou paní poslankyně Karla Šlechtová z pracovních důvodů, ministr zdravotnictví od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Lukáš Černohorský z pracovních důvodů od 14.30 do 18.00 a paní poslankyně Miloslava Rutová od 9.00 do 11.30. Nyní pan poslanec Martin Jiránek.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji za slovo. Já bych byl rád, kdybychom se o těchto číslech s panem ministrem, případně s úředníky z ministerstva, pobavili i třeba na podvýboru pro podnikání, protože já už jsem před rokem vlastně žádal po ministerstvu čísla o studujících, studentech, i třeba z pohledu toho, kolik máme lidí, kteří třeba znovu zkoušejí podnikat a do nějaké doby nepodnikali, protože jsem se inspiroval určitým polských modelem na podporu začínajících podnikatelů atd. A byl pro mě... nedával jsem interpelaci, ale zkoušel jsem si vykomunikovat všechny ty jednotlivé úřady, o kterých mluvil pan předseda. A vlastně žádá data, pořádná data, která jsem chtěl, jsem finálně nedostal.

Myslím si, že ani ten dotaz vlastně není dostatečně plný informací, když to řeknu, a bylo by dobré rozpracovat ta jednotlivá data a čísla, pokud se chceme bavit o podpoře právě těch začínajících podnikatelů, ještě více podrobně, a na to bychom potřebovali ideálně zástupce těch jednotlivých úřadů, protože ideál toho, že si někde i třeba jako poslanec nakliknu, co chci vědět, a vyjede mi to z databáze, bohužel pořád ještě nemáme.

Tak nějak trošku inspirativně vyzývám pana ministra, že bychom se pobavili o tom, jak se o těch datech pobavit nějak společně a hlavně více dopodrobna.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pokud se nikdo nehlásí do rozpravy... Pan místopředseda vlády ještě. Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Já bych tedy jenom na závěr. Čili ano, souhlasíme s tím, že nyní nesouhlas, a s tou podmínkou to, že tam dáme toto. Myslím, že to je věcné.

Co se týká té podpory mladých, tak tam to skutečně aktivujeme dneska prostřednictvím rozjetí, dřív se tomu říkalo začínající podnikatel, dneska je to start-up. Ale v zásadě je to stále totéž, protože to není jenom o těch technologických start-upech, a tam myslím, že se tomu celkem věnujeme. Připravuje se na to opravdu celá sada opatření.

Jenom bych trošku varoval před všemi těmi tabulkami ve světě, které chodí, že rozhodující pro začínajícího podnikatele je doba založení živnosti. Já si myslím, že to není ta nejvíc rozhodující záležitost. Tu živnost si dneska, kdo chce, založí během jednoho dne prostě, a dokonce během jedné hodiny přes internet. Ale daleko důležitější je to, vytvořit jim dneska zázemí a infrastrukturu pro to, aby třeba někde sdíleli své služby, aby si nemuseli pronajímat hned kanceláře. Čili to jsou ty haby, inkubátory, akcelerátory, které by neměly dotovat někoho, kdo začíná podnikat, tam si musí pomoci také trochu sám, ale měly by mu vytvořit prostředí proto, aby se mohl věnovat tomu hlavnímu svému byznysu, a ne tomu, aby prostě si pořizoval kopírku atd. To si skutečně může někde sdílet. Takže to si myslím, že je trend, který jde dneska ve světě, a když tohleto dobře uchytíme - a my na to dáváme skutečně podporu docela významnou, znova říkám, ne finanční pro ty, kteří začínají, ale pro ty, kteří tvoří ty infrastruktury, ať už je to CzechInvest nebo kdokoliv další, tak vlastně nám vznikají krásné haby a inkubátory v rámci celé ČR a může se to rozhýbat. Takhle k tomu třeba přistoupili ve Spojených státech a opravdu jim to dobře, dobře funguje.

Takže za mě je to všechno a děkuji mockrát.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi vlády a ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi. A nyní tedy ten návrh, jestli jsem správně pochopil pana poslance Zbyňka Stanjuru, na vyslovení nesouhlasu. Budeme hlasovat v hlasování... Přítomnost je podle mého soudu... Podle toho, jestli chcete, tak vás znovu odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

A rozhodneme tedy v hlasování, které zahájím, až se ustálí počet přihlášených. Ještě jsem zagongoval... Já myslím, že dosáhneme potřebného kvora. A můžeme tedy hlasovat.

Můžeme tedy hlasovat. Zahájil jsem hlasování 162 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 162, z přítomných 80 pro 44. Návrh byl přijat.

 

Budeme pokračovat, a to opět interpelací pana poslance Zbyňka Stanjury, tentokrát na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou. Jde o sněmovní tisk 616. Požádám sněmovnu o klid, abychom mohli pokračovat v projednávání této interpelace.

Otevírám rozpravu. Hlásí se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Avizuji - hned to zdůvodním - poměrně netradiční procedurální návrh, a to abychom sloučili rozpravu k interpelacím, sněmovní tisky 616, 617 a 618. Hned vysvětlím.

Já jsem se obrátil na tři resorty, které bezesporu vykonávají nějakou vlastnickou politiku, na resort financí, resort dopravy a resort Ministerstva průmyslu a obchodu, s dotazy, které vlastně byly identické. Ptal jsem se na to, kdo definuje vlastnickou politiku státu, jaké jsou hlavní body této vlastnické politiky, kdo prosazuje a pak vlastně na statistické údaje o všech majetkových účastech, o tom, kdo je vede, jaké je složení managementu, případných dozorčích rad či představenstva, o tom, jaká je funkční doba těchto lidí.

Musím s uspokojením konstatovat, že zejména v oblasti statistiky jsem dostal plné informace, takže musím pochválit všechna tři ministerstva. Máme k dispozici, a tím pádem máte všichni ve svém tisku přehled o všech významných majetkových účastech státu včetně personálního složení managementu, dozorčích rad či představenstev či správních rad, podle toho, u kterého podniku nebo majetkové účasti. Nicméně ty odpovědi se poměrně zásadně liší v prvních třech otázkách, které jsou důležitější než ten seznam, to znamená, kdo definuje vlastnickou politiku státu, jaké jsou její hlavní body a jak se prosazuje. V zásadě ještě na to, jak se prosazuje, jsou odpovědi identické, jsou logické, prosazují to zástupci státu v řídících či kontrolních orgánech.

Abych nepřeskakoval, dovolil bych si dát procedurální návrh, abychom vedli rozpravu ke všem těm třem interpelacím. Zatím nemám v úmyslu navrhnout vyslovení nesouhlasu, spíše si to v debatě vyjasnit. Všichni tři ministři, resp. paní ministryně a dva její kolegové jsou přítomni, takže nic nebrání tomu, abychom to do 11 hodin stihli.

Zkusím popsat ten problém. Ministerstvo dopravy napsalo, že nemá kompetenci určovat vlastnickou politiku státu, když to zjednoduším. Ministerstvo průmyslu mi napsalo, že vlastnickou politiku určuje vláda. Na základě nějakého usnesení z roku 2014 mělo Ministerstvo financí vypracovat materiál, na základě toho se měla řídit všechna ministerstva. Z Ministerstva financí mi napsali, že ten materiál skutečně vypracovali, bohužel ho vláda nepřijala. Neznám důvody, pro mě bylo překvapením, já jsem nevěděl, že to vláda nepřijala, nakonec to byla nová informace. Ale to není to nejdůležitější. Současně mi Ministerstvo financí napsalo, že vlastnická politika se řídí interními směrnicemi ministerstva, které jsou bezesporu neveřejné. Myslím, že interní směrnice z logiky věci, z toho názvu "interní", jsou neveřejné.

V zásadě ale ani v jedné z těch odpovědí jsem se nedozvěděl, jaké jsou hlavní body vlastnické politiky. Mě třeba zajímá - jeden z největších státních podniků, nebo státní účasti, to není státní podnik, jsou České dráhy, a. s. Desítky miliard obratu, desetitisíce zaměstnanců. Ministerstvo dopravy, všichni občané chápou a rozumějí tomu, že za České dráhy zodpovídá Ministerstvo dopravy. Ona to úplně není pravda podle složení řídícího výboru, ale logicky občané a myslím, že i my předpokládáme, že odpovědnost za České dráhy má Ministerstvo dopravy. Současně mi pan ministr napsal, že neurčuje vlastnickou politiku státu. A materiál Ministerstva financí nebyl přijat. Pak je logická otázka, kdo určuje například vlastnickou politiku státu u Českých drah a jaké jsou její hlavní body. A tam ty body mohou být různé. Stát může sledovat zejména ekonomické ukazatele nebo například poskytování nějakých veřejných služeb, které jsou v zájmu státu a jeho občanů.

Pokud mi vyhovíte, já bych byl pro, abychom vedli tu debatu společně. Já myslím, že klíčová otázka je, kdo vlastně určuje vlastnickou politiku státu, zda jsou skutečně jen interní směrnice - to já nepovažuji za šťastné. Rozumím, když vláda neschválila komplexní materiál, že ministerstvo musí něco dělat. U Ministerstva dopravy to nebylo vůbec jasné. Pochopil jsem z té odpovědi u MPO, že to vlastně také dělají na úrovni ministerstva. Tak spíše asi paní ministryně, zda má ambici ten materiál znovu předložit, případně přepracovaný, aby ho vláda schválila, tím pádem bude veřejný a i my se můžeme seznámit s tím, kdo určuje a jaké jsou hlavní body vlastnické politiky.

Dokud to nebude určeno, tak se vlastně nemá cenu přít, jak jsme se přeli v některých jiných interpelacích, co stát vlastně chce v ČEZ, co chce v Českých dráhách, co chce v ČEPSu. Protože my vlastně nevíme, jaké jsou úkoly, tak těžko můžeme říci, jestli se úkoly plní dobře, nebo špatně, případně nemůžeme debatovat o obsahu té vlastnické politiky, jestli má být skutečně zaměřena pouze na produkci zisku, nebo jsou tam i jiné úkoly, což já chápu, že tam mnohdy budou i jiné úkoly.

Děkuji. Pane místopředsedo, dávám procedurální návrh, abychom sloučili rozpravu ke třem sněmovním tiskům.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan poslanec Zbyněk Stanjura navrhl sloučit rozpravu ke třem interpelacím. Podle § 54 odst. 8 zákona o jednacím řádu a § 63 odst. 1 a 6 je to návrh, který je procedurálně možný a musíme to odhlasovat. V případě, že to přijmeme, přeruším jednu interpelaci po druhé a pak bychom zahájili sloučenou rozpravu. To je tedy procedurální postup. Doufám, že nikdo nic nenamítá proti postupu předsedajícího a můžeme tak rozhodnout.

 

Rozhodneme v hlasování číslo 163, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 163, z přítomných 92 pro 79, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Proto přerušuji projednávání tisku 616, interpelace Zbyňka Stanjury, a zahajuji projednávání sněmovního tisku 617, interpelaci Zbyňka Stanjury, tentokrát na ministra dopravy, a tu zároveň přerušuji a také zahajuji projednávání interpelace Zbyňka Stanjury podle sněmovního tisku 618 na místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a zároveň ji přerušuji a zahajuji sloučenou rozpravu k těmto třem interpelacím.

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.