(15.40 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane ministře. Prosím levou stranu sálu, aby se ztišila, popřípadě aby svou konverzaci přenesla do předsálí. Děkuji. Prosím.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Zajištění řádného řízení pojišťoven prostřednictvím účinného řídicího a kontrolního systému, povinnost pojišťoven dodržovat solventnostní kapitálový požadavek určený na základě jejich skutečného rizikového profilu.
Solventnostní kapitálový požadavek se určuje jako ekonomický kapitál, který má pojišťovna v držení, a musí být stanoven tak, aby bylo zajištěno, že úpadek pojišťovny nastane nejvýše v jednom z dvou set případů, anebo alternativně aby byla zajištěna stálá schopnost pojišťovny s pravděpodobností nejméně 99,5 % plnit závazky vyplývající z pojistných smluv během příštích 12 měsíců. Kapitál v rámci skupiny bude muset být rozložen tak, aby byl k dispozici na ochranu pojištěných osob, nebo finanční situaci pojišťovny mohou ovlivnit také koncentrace rizik a operace uvnitř skupiny, jejíž je pojišťovna součástí. Bude zvýšena transparentnost činnosti pojišťoven tím, že pojišťovny budou povinny alespoň jednou ročně uveřejnit podstatné informace o své solventnosti a finanční situaci. Tyto informace budou muset být bezplatně zpřístupněny veřejnosti, a to i na úrovni skupiny.
Systém samozřejmě obsahuje detailní informační povinnosti vůči orgánu dohledu.
Připomínám, že transpozice se dostala kvůli spojování novely s jinou problematikou do značného skluzu s implementačními termíny. Systém Solventnost II měl být implementován k 1. lednu 2016.
Vážené dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru, kterému jsme přikázali tento tisk jako výboru garančnímu. Je to pan poslanec Šincl. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 751/1 a 2.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych jenom upozornit všechny tady v tomto sále - a doufám, že mě poslouchají - a pana ministra především, že nyní projednáváme sněmovní tisk 751 o pojišťovacích zprostředkovatelích, ne o pojišťovnách. To je bod až následující.
Pan ministr nám tady řekl pravděpodobně zpravodajskou zprávu o pojišťovnách - o zákonu o pojišťovnictví, pardon. A vidím, že se mu to trošku plete. Pardon, já jsem to jenom chtěl takto lehce uvést.
Předseda PSP Jan Hamáček: V tom případě vás poprosím, abyste uvolnil místo u řečniště, a poprosím pana ministra, aby nám přednesl správnou předkládací zprávu, tzn. zprávu k tisku 751. Potom dostane slovo pan zpravodaj.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se, tak jsem to popletl. Takže ještě jednou.
Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, předkládaný návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je kompromisním výsledkem dlouhých debat, které se problematice regulace finančních vztahů v pojišťovnictví vedou již více než rok. Hlavním cílem navrhovaného zákona je omezení negativních jevů, které jsou spojeny s předčasným ukončováním smluv o životním pojištění.
Negativním jevem je především nízká hodnota odkupného, které je klientům vypláceno při ukončení smlouvy v prvních letech trvání investičního nebo kapitálového životního pojištění. Nízká hodnota odkupného vyplývá ze způsobu, jakým pojišťovny v současnosti na klientech uplatňují náklady související se sjednáním životního pojištění. Tento mechanismus předplacených nákladů pak přispívá k častému přepojišťování, a tedy i k celkovému zdražování produktu životního pojištění pro klienty. Přepojišťování je přitom, jak se dlouhodobě ukazuje, systémovým problémem vznikajícím jak při zprostředkování pojištění, tak i při přímém prodeji na pobočkách pojišťoven.
Předmětem nové úpravy je proto pravidlo o povinném rozložení pořizovacích nákladů pojišťovny na sjednání životního pojištění do období pěti let. Při předčasném ukončení smlouvy bude tak klientům na odkupném vyplacena vyšší částka, než je tomu v současnosti. Toto pravidlo se logicky vztahuje pouze na ta životní pojištění, u kterých podle pojistné smlouvy vzniká právo na výplatu odkupného.
Vedle ochrany spotřebitele je součástí návrhu také úprava v důsledku předčasného ukončení pojištění na finanční vztahy mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli. Navrhovaná regulace zde stanoví, že dojde-li v prvních pěti letech z jakéhokoliv důvodu ke stornu pojištění, náleží pojišťovacímu zprostředkovateli vždy jen ta část provize, která odpovídá skutečné době trvání pojištění. Tato úprava se má uplatnit na zprostředkování veškerých pojištění spadajících do odvětví životního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, tedy jak rezervotvorných, tak i rizikových. Zákon však zároveň stanoví výjimky, na základě kterých se tato část regulace neuplatní, a to v případě pojištění s jednorázovým pojistným a pojištění s provizí rovnoměrně rozloženou do celé sjednané doby trvání pojištění.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Znovu prosím levou část sálu, aby se uklidnila. A pokud budu muset žádat potřetí, tak je začnu jmenovat.
Prosím pana zpravodaje, aby nás informoval o jednání v rozpočtovém výboru. Jak jsem řekl, jeho usnesení jsou rozdána jako tisky 751/1 a 2. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedo. Já to tedy zestručním.
Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně atd., aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 38, o pojišťovacích zprostředkovatelích atd., schválil bez připomínek - já k tomu dodávám zatím bez připomínek - a zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
Jestli mám potom pokračovat ve zpravodajské zprávě? (Ano.) Dobře, děkuji.
Dovolte mi, abych v roli zpravodaje ještě doplnil, že i přes stejný název tato novela není obsahově stejná jako bývalý sněmovní tisk 415. Ten bývalý tisk 415 měl 232 strany a ten současný tisk 751 se včetně důvodové zprávy scvrkl na pouhých 12 stran a řeší se v něm pouze regulace odměn zprostředkovatelů.
Jak již jsem v prvním čtení uvedl, je to podle mého názoru docela škoda. Je škoda, že Ministerstvo financí nevyužilo a nedopracovalo materiál předkládaný původně jako sněmovní tisk 415, to je novelu zákona, kterou jsem řekl v rámci usnesení rozpočtového výboru o pojišťovacích zprostředkovatelích jako celku, která obsahovala řadu pozitivních opatření. Dle mého názoru je to škoda, neboť zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích by si zasloužil upravit řadu oblastí. Dovolte mi stručně zmínit, například co se týká tyto oblasti registrů zprostředkovatelů vedených u České národní banky, nebo posílení pravomocí České národní banky pro odebírání licencí zprostředkovatelům, nebo nastavení lepších podmínek pro zvýšení profesně odborné způsobilosti zprostředkovatelů.
Tím vším bychom mohli podle mého názoru vyloučit z trhu ty zprostředkovatele, kteří finanční trh svým jednáním poškozují nekvalitou zprostředkování, bezdůvodným přesjednáváním smluv klientů s cílem získání odměny finančními podvody apod. Jak již jsem řekl, tato novela obsahuje - zdůrazňuji jen - návrh regulace odměn za zprostředkování životního pojištění, a to jak rezervotvorného, tak i rizikového. Já na to upozorňuji tedy.
Tolik v roli zpravodaje. A jelikož nechci být obviněn, že zneužívám roli zpravodaje, avizuji, že se hlásím do obecné rozpravy, kdy se chci přítomného pana ministra financí na něco zeptat a něco si ujasnit jako řadový poslanec. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem, pane předsedo (Stanjuro)? V tom případě vás poprosím (k poslanci Šinclovi), abyste uvolnil řečniště pro pana předsedu klubu ODS, a vaši přihlášku do obecné rozpravy samozřejmě registruji.
Pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Budu mezi Šinclem a Šinclem. Myslím, aby nemluvil pan poslanec Šincl v jednom kuse, abychom si mohli rozdělit zpravodajskou část jeho vystoupení a pak poslaneckou, tak proto jsem se přihlásil. Ne že bych byl tak netrpělivý. Určitě si vyslechnu i jeho vystoupení v obecné rozpravě.
Já chci jenom připomenout velmi stručně, že už jsme to jednou projednávali. V zásadě ten podle mého názoru tehdy nekvalitně připravený návrh zákona zkolaboval na otázce regulace odměn pro zprostředkovatele. Tehdy byl v rozpočtovém výboru. Pan poslanec Šincl využil svého ústavního práva, podal pozměňující návrh, který kromě poslanců Občanské demokratické strany podpořili všichni tehdy přítomní poslanci všech ostatních poslaneckých klubů, všech šesti ostatních poslaneckých klubů. Pak k mému překvapení byl pan poslanec Šincl označen jako nepřítel státu a výsledkem bylo nepřijetí zákona.
Já jsem se v těch rozpravách jak na plénu, tak na rozpočtovém výboru snažil být velmi zdrženlivý k navržené regulaci. Kdo to zažil, tak to může potvrdit. Nicméně jsem připouštěl, že problém s výší odkupného reálně u jednoho typu pojistných smluv existuje. A protože jsem konstruktivní opoziční poslanec, tak přicházím s pozměňovacím návrhem, který podle mého názoru na rozdíl od všech předchozích nebo současně projednávaných návrhů skutečně myslí na spotřebitele a nestaví se ani na stranu pojišťoven, ani na stranu pojišťovacích zprostředkovatelů. ***