(15.30 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Docela mě upoutalo, a to už zde bylo debatováno v prvním čtení, že Česká národní banka nebude odpovídat za kontrolu oprávněnosti žádostí o údaje, které budou zaslány do zvláštní datové schránky České národní banky pro centrální evidenci účtů. Dokonce, jak jsem se dočetl v důvodové zprávě, to byla snad jedna z dohodnutých základních tezí při přípravě tohoto návrhu zákona.
Když se podíváme na náklady a ekonomické přínosy centrální evidence účtů, tak je psáno v důvodové zprávě, že se předpokládají náklady na vybudování systému centrální evidence účtů u České národní banky asi ve výši 12 mil. Kč a provozní náklady banky ve výši 6 až 8 mil. Kč ročně. Tyto náklady budou refundovány Českou národní bankou, a to z kapitoly Ministerstva financí. Z analytických dat z roku 2009 vyplývá, že vlastně celkově vynaložené náklady finančních institucí na odpovědi oprávněných žadatelů se pohybovaly někde kolem 100 mil. Kč a u oprávněných žadatelů, kde byli schopni sledovat náklady na zhotovení a odeslání žádosti, činily náklady v roce 2009 asi 18 mil. Kč.
Novela zákona o centrální evidenci účtů však zužuje, jak jsem naznačil, oprávněné osoby k podání žádosti pouze na orgány činné v trestním řízení, zpravodajské jednotky a pak orgány Ministerstva financí, jako by tady nebyli ostatní správci daní, ale k tomu se teď nechci nijak blíže vyjadřovat. Z toho vyplývá, že případný ekonomický efekt na straně finančních institucí i oprávněných osob bude vlastně limitován, protože oprávněných osob nebude tolik.
Celkově podrobné vyčíslení úspor a dalších přínosů zavedením systému centrální evidence účtů, musím říci, že bylo odbyto, jinak to nemohu nazvat, konstatováním, že bylo provedeno pouze kvalifikovaným odhadem na základě studie z let 2010 a praktických zkušeností, neboť je irelevantní s ohledem na platné rozhodnutí vlády z prosince 2014. Tak je to napsáno v důvodové zprávě. Takže se zde kvalifikovaným odhadem uvádí, že úspory u žadatelů budou zhruba 10 mil. Kč a úspory nákladů u úvěrových institucí zhruba 20 mil. Kč. Hlavně se zde ale uvádí, když se podíváte podrobně do důvodové zprávy, zvýšení efektivity výběru vymáhání daní ve výši 10 mld., opět tzv. kvalifikovaným odhadem. Jsou to tedy čísla pouze pro čísla, která nelze ani ověřit, ani nevycházejí z nějaké odpovědné analýzy, a je tedy otázkou, zda tato centrální evidence účtů má sloužit opět hlavně jednomu rezortu, který bude mít přehled o účtech klientů bank v situaci, kdy za oprávněnost žádostí o poskytnutí údajů z centrálního registru vlastně nebude nést správce systému žádnou zodpovědnost.
To jsou všechno velmi nebezpečné záležitosti. A já jsem předpokládal, že ve výborech bude více pozměňovacích návrhů, nakonec aspoň těch přijatých mnoho není. Souhlasím s tím, že je potřeba nastavit nějakou aspoň parlamentní kontrolu, protože i z dotazů, které byly na podvýboru, vyplynulo, že kontrolu jako takovou budou zase provádět pouze případně pracovníci České národní banky, ale nějaká systémová kontrola zde nebude. Je ovšem otázkou, zda tento pozměňovací návrh je dostačující ve vztahu k možným úskalím, o kterých zde pan ministr financí mluvil, tohoto zneužití těchto účtů nebo centrální evidence účtů. Víte, ono to začne pouze evidováním čísla účtu a případně názvu nebo jména fyzické nebo právnické osoby, otázkou je, co bude dál. A toho já se skutečně velmi obávám.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji a ptám se, kdo se dál hlásí do obecné rozpravy. Pokud nikdo, obecnou rozpravu končím. Zeptám se pana ministra a paní zpravodajky, zda si přejí závěrečná slova po obecné rozpravě. Není tomu tak. Nemám zde záznam, že by padl návrh na vrácení výboru k novému projednání, takže můžeme pokračovat rozpravou podrobnou. Do ní se také nikdo nehlásí, tak podrobnou rozpravu ukončím a zeptám se teď na závěrečná slova. Pan ministr? Paní zpravodajka? Nepřejí si. A vzhledem k tomu, že nemáme nic, o čem bychom mohli hlasovat, tak končím druhé čtení tohoto návrhu.
Budeme pokračovat bodem číslo
8.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů
/sněmovní tisk 719/ - druhé čtení
Prosím pana ministra financí, aby tento tisk uvedl.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, tento návrh navazuje na návrh zákona o centrální evidenci účtů změnou souvisejících zákonů. Jak již bylo řečeno před prvním čtením, jedná se o technické úpravy souvisejících předpisů, které jsou nezbytné pro přenos příslušných informací do vlastní databáze k centrální evidenci účtů. Jen v navržené změně trestního řádu se na základě požadavků praxe řeší narovnání dosavadní formulační nepřesnosti v ustanovení, které s předkládanou věcí souvisí.
K tomuto návrhu nebyly při projednávání ve výborech žádné připomínky a garanční výbor doporučil návrh ke schválení. Dovoluji si vás proto požádat o podporu tohoto návrhu při dalším projednávání. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a dále byl tisk přikázán ústavněprávnímu výboru. Usnesení výborů vám byla doručena jako tisky 719/1 a 719/4. Prosím zpravodajku rozpočtového výboru paní poslankyni Zelienkovou, aby nás informovala o projednání návrhu ve výboru. Prosím.
Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, máme před sebou vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů. Je to související tisk s tiskem 718. Jak už bylo zmíněno, prošel ústavněprávním výborem a rozpočtovým výborem jako garančním výborem. Oba dva výbory schválily usnesení, které doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila bez pozměňovacích návrhů. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Nyní prosím zpravodaje ústavněprávního výboru, kterým je pan poslanec Marek Benda, aby nás také informoval o projednání ve výboru.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, za prvé se omlouvám za to, že jsem u minulého bodu nebyl, a děkuji svému panu předsedovi, že to vzal za mě. A za druhé tady mohu jenom konstatovat, že ústavněprávní výbor ho projednal a nepřijal žádné pozměňovací návrhy a doporučil schválení tohoto souvisejícího zákona. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které nevidím žádnou přihlášku, rozpravu končím. Závěrečná slova po obecné rozpravě? Není zájem. Otevírám podrobnou rozpravu, do které také nemám žádné přihlášky, takže rozpravu končím. A závěrečná slova po podrobné rozpravě také nejsou třeba, v tom případě končím projednávání tohoto tisku.
Otevírám bod číslo
9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích
zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí
a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích
a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 751/ - druhé čtení
Prosím pana ministra financí, aby se ujal slova a tento tisk nám uvedl. (V sále je hlučno.)
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předmětem návrhu novely zákona o pojišťovnictví je téměř výlučně transpozice směrnice nazývané Solventnost II. Tato směrnice zavádí nový celoevropský systém, který by měl vést k posílení finanční stability pojišťoven, větší transparentnosti jejich činností a odpovědnosti dohledových orgánů na schopnost pojišťoven dostát svým závazkům z jimi provozované činnosti. Tím tento systém samozřejmě přispívá také k vyšší ochraně klientů.
Nový režim obsahuje zejména tato opatření: pravidelné posuzování celkových solventnostních potřeb pojišťoven se zřetelem na specifický rizikový problém každé konkrétní instituce. Zajištění -***