Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích
zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí
a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích
a likvidátorech pojistných událostí), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 751/ - druhé čtení

Prosím pana ministra financí, aby se ujal slova a tento tisk nám uvedl. (V sále je hlučno.)

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, předmětem návrhu novely zákona o pojišťovnictví je téměř výlučně transpozice směrnice nazývané Solventnost II. Tato směrnice zavádí nový celoevropský systém, který by měl vést k posílení finanční stability pojišťoven, větší transparentnosti jejich činností a odpovědnosti dohledových orgánů na schopnost pojišťoven dostát svým závazkům z jimi provozované činnosti. Tím tento systém samozřejmě přispívá také k vyšší ochraně klientů.

Nový režim obsahuje zejména tato opatření: pravidelné posuzování celkových solventnostních potřeb pojišťoven se zřetelem na specifický rizikový problém každé konkrétní instituce. Zajištění -

Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane ministře. Prosím levou stranu sálu, aby se ztišila, popřípadě aby svou konverzaci přenesla do předsálí. Děkuji. Prosím.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Zajištění řádného řízení pojišťoven prostřednictvím účinného řídicího a kontrolního systému, povinnost pojišťoven dodržovat solventnostní kapitálový požadavek určený na základě jejich skutečného rizikového profilu.

Solventnostní kapitálový požadavek se určuje jako ekonomický kapitál, který má pojišťovna v držení, a musí být stanoven tak, aby bylo zajištěno, že úpadek pojišťovny nastane nejvýše v jednom z dvou set případů, anebo alternativně aby byla zajištěna stálá schopnost pojišťovny s pravděpodobností nejméně 99,5 % plnit závazky vyplývající z pojistných smluv během příštích 12 měsíců. Kapitál v rámci skupiny bude muset být rozložen tak, aby byl k dispozici na ochranu pojištěných osob, nebo finanční situaci pojišťovny mohou ovlivnit také koncentrace rizik a operace uvnitř skupiny, jejíž je pojišťovna součástí. Bude zvýšena transparentnost činnosti pojišťoven tím, že pojišťovny budou povinny alespoň jednou ročně uveřejnit podstatné informace o své solventnosti a finanční situaci. Tyto informace budou muset být bezplatně zpřístupněny veřejnosti, a to i na úrovni skupiny.

Systém samozřejmě obsahuje detailní informační povinnosti vůči orgánu dohledu.

Připomínám, že transpozice se dostala kvůli spojování novely s jinou problematikou do značného skluzu s implementačními termíny. Systém Solventnost II měl být implementován k 1. lednu 2016.

Vážené dámy a pánové, dovoluji si vás požádat o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana zpravodaje rozpočtového výboru, kterému jsme přikázali tento tisk jako výboru garančnímu. Je to pan poslanec Šincl. Usnesení výboru vám bylo doručeno jako tisk 751/1 a 2.

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych jenom upozornit všechny tady v tomto sále - a doufám, že mě poslouchají - a pana ministra především, že nyní projednáváme sněmovní tisk 751 o pojišťovacích zprostředkovatelích, ne o pojišťovnách. To je bod až následující.

Pan ministr nám tady řekl pravděpodobně zpravodajskou zprávu o pojišťovnách - o zákonu o pojišťovnictví, pardon. A vidím, že se mu to trošku plete. Pardon, já jsem to jenom chtěl takto lehce uvést.

Předseda PSP Jan Hamáček: V tom případě vás poprosím, abyste uvolnil místo u řečniště, a poprosím pana ministra, aby nám přednesl správnou předkládací zprávu, tzn. zprávu k tisku 751. Potom dostane slovo pan zpravodaj.

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Omlouvám se, tak jsem to popletl. Takže ještě jednou.

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, předkládaný návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích je kompromisním výsledkem dlouhých debat, které se problematice regulace finančních vztahů v pojišťovnictví vedou již více než rok. Hlavním cílem navrhovaného zákona je omezení negativních jevů, které jsou spojeny s předčasným ukončováním smluv o životním pojištění.

Negativním jevem je především nízká hodnota odkupného, které je klientům vypláceno při ukončení smlouvy v prvních letech trvání investičního nebo kapitálového životního pojištění. Nízká hodnota odkupného vyplývá ze způsobu, jakým pojišťovny v současnosti na klientech uplatňují náklady související se sjednáním životního pojištění. Tento mechanismus předplacených nákladů pak přispívá k častému přepojišťování, a tedy i k celkovému zdražování produktu životního pojištění pro klienty. Přepojišťování je přitom, jak se dlouhodobě ukazuje, systémovým problémem vznikajícím jak při zprostředkování pojištění, tak i při přímém prodeji na pobočkách pojišťoven.

Předmětem nové úpravy je proto pravidlo o povinném rozložení pořizovacích nákladů pojišťovny na sjednání životního pojištění do období pěti let. Při předčasném ukončení smlouvy bude tak klientům na odkupném vyplacena vyšší částka, než je tomu v současnosti. Toto pravidlo se logicky vztahuje pouze na ta životní pojištění, u kterých podle pojistné smlouvy vzniká právo na výplatu odkupného.

Vedle ochrany spotřebitele je součástí návrhu také úprava v důsledku předčasného ukončení pojištění na finanční vztahy mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli. Navrhovaná regulace zde stanoví, že dojde-li v prvních pěti letech z jakéhokoliv důvodu ke stornu pojištění, náleží pojišťovacímu zprostředkovateli vždy jen ta část provize, která odpovídá skutečné době trvání pojištění. Tato úprava se má uplatnit na zprostředkování veškerých pojištění spadajících do odvětví životního pojištění podle zákona o pojišťovnictví, tedy jak rezervotvorných, tak i rizikových. Zákon však zároveň stanoví výjimky, na základě kterých se tato část regulace neuplatní, a to v případě pojištění s jednorázovým pojistným a pojištění s provizí rovnoměrně rozloženou do celé sjednané doby trvání pojištění.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Znovu prosím levou část sálu, aby se uklidnila. A pokud budu muset žádat potřetí, tak je začnu jmenovat.

Prosím pana zpravodaje, aby nás informoval o jednání v rozpočtovém výboru. Jak jsem řekl, jeho usnesení jsou rozdána jako tisky 751/1 a 2. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedo. Já to tedy zestručním.

Rozpočtový výbor doporučuje Poslanecké sněmovně atd., aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 38, o pojišťovacích zprostředkovatelích atd., schválil bez připomínek - já k tomu dodávám zatím bez připomínek - a zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

Jestli mám potom pokračovat ve zpravodajské zprávě? (Ano.) Dobře, děkuji.

Dovolte mi, abych v roli zpravodaje ještě doplnil, že i přes stejný název tato novela není obsahově stejná jako bývalý sněmovní tisk 415. Ten bývalý tisk 415 měl 232 strany a ten současný tisk 751 se včetně důvodové zprávy scvrkl na pouhých 12 stran a řeší se v něm pouze regulace odměn zprostředkovatelů.

Jak již jsem v prvním čtení uvedl, je to podle mého názoru docela škoda. Je škoda, že Ministerstvo financí nevyužilo a nedopracovalo materiál předkládaný původně jako sněmovní tisk 415, to je novelu zákona, kterou jsem řekl v rámci usnesení rozpočtového výboru o pojišťovacích zprostředkovatelích jako celku, která obsahovala řadu pozitivních opatření. Dle mého názoru je to škoda, neboť zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích by si zasloužil upravit řadu oblastí. Dovolte mi stručně zmínit, například co se týká tyto oblasti registrů zprostředkovatelů vedených u České národní banky, nebo posílení pravomocí České národní banky pro odebírání licencí zprostředkovatelům, nebo nastavení lepších podmínek pro zvýšení profesně odborné způsobilosti zprostředkovatelů.

Tím vším bychom mohli podle mého názoru vyloučit z trhu ty zprostředkovatele, kteří finanční trh svým jednáním poškozují nekvalitou zprostředkování, bezdůvodným přesjednáváním smluv klientů s cílem získání odměny finančními podvody apod. Jak již jsem řekl, tato novela obsahuje - zdůrazňuji jen - návrh regulace odměn za zprostředkování životního pojištění, a to jak rezervotvorného, tak i rizikového. Já na to upozorňuji tedy.

Tolik v roli zpravodaje. A jelikož nechci být obviněn, že zneužívám roli zpravodaje, avizuji, že se hlásím do obecné rozpravy, kdy se chci přítomného pana ministra financí na něco zeptat a něco si ujasnit jako řadový poslanec. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem, pane předsedo (Stanjuro)? V tom případě vás poprosím (k poslanci Šinclovi), abyste uvolnil řečniště pro pana předsedu klubu ODS, a vaši přihlášku do obecné rozpravy samozřejmě registruji.

Pan předseda Stanjura.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Budu mezi Šinclem a Šinclem. Myslím, aby nemluvil pan poslanec Šincl v jednom kuse, abychom si mohli rozdělit zpravodajskou část jeho vystoupení a pak poslaneckou, tak proto jsem se přihlásil. Ne že bych byl tak netrpělivý. Určitě si vyslechnu i jeho vystoupení v obecné rozpravě.

Já chci jenom připomenout velmi stručně, že už jsme to jednou projednávali. V zásadě ten podle mého názoru tehdy nekvalitně připravený návrh zákona zkolaboval na otázce regulace odměn pro zprostředkovatele. Tehdy byl v rozpočtovém výboru. Pan poslanec Šincl využil svého ústavního práva, podal pozměňující návrh, který kromě poslanců Občanské demokratické strany podpořili všichni tehdy přítomní poslanci všech ostatních poslaneckých klubů, všech šesti ostatních poslaneckých klubů. Pak k mému překvapení byl pan poslanec Šincl označen jako nepřítel státu a výsledkem bylo nepřijetí zákona.

Já jsem se v těch rozpravách jak na plénu, tak na rozpočtovém výboru snažil být velmi zdrženlivý k navržené regulaci. Kdo to zažil, tak to může potvrdit. Nicméně jsem připouštěl, že problém s výší odkupného reálně u jednoho typu pojistných smluv existuje. A protože jsem konstruktivní opoziční poslanec, tak přicházím s pozměňovacím návrhem, který podle mého názoru na rozdíl od všech předchozích nebo současně projednávaných návrhů skutečně myslí na spotřebitele a nestaví se ani na stranu pojišťoven, ani na stranu pojišťovacích zprostředkovatelů.

Pan ministr ve svém úvodním slově řekl, že ten návrh zákona přináší pravidla pro výpočet odkupného. Ale to není pravda. To přináší můj pozměňovací návrh, se kterým vás za chvíli seznámím. Ten návrh zákona zatím přináší pravidla pro rozložení odměny. To je to, o čem mluvil pan ministr - rozložení v pěti letech a podobně.

Takže pane ministře, to je úplně něco jiného. A já pevně doufám, že až budeme tento pozměňovací návrh projednávat v rozpočtovém výboru a na plénu ve třetím čtení, že pan ministr zvolí jiné měřítko než doposud. Doposud říkal: Když je to návrh poslance ANO, tak je to dobře. Když je to návrh koaličního poslance, s kterým já souhlasím, tak je to taky dobře. Když je to pozměňující návrh koaličního poslance, s kterým nesouhlasím, tak je to útok na koalici, což mě je osobně úplně jedno. A vrcholem všeho je, když je opoziční návrh, a nedej bože, aby ho někdo podpořil.

A já bych chtěl požádat pana ministra a jeho tým, aby ten pozměňovací návrh posuzovali bez té optiky, zda přichází z koaličních, nebo opozičních lavic. Aby se zkusil podívat. Zjednodušeně řečeno, nabízím tady pomocnou ruku v té debatě.

V čem spočívá ten jiný přístup než dosavadní návrhy na regulaci? Spočívá v tom, že stanovuje výši odkupného. Počítá také s tím pětiletým obdobím a říká, že za každý měsíc se může snížit odkupné pouze o 1/60 celkových pořizovacích nákladů pojistitele v souvislosti s pojištěním. To je něco jiného než 1/60 z odměny, kterou dostává zprostředkovatel.

A nyní zkusím tento návrh trochu podrobněji odůvodnit. Ten původní návrh, jak už jsem říkal, předložený Ministerstvem financí, sněmovní tisk 751, upravuje vztah dvou profesionálních, nebo obchodních stran, to znamená pojišťovny a zprostředkovatelů, bez přímého efektu a dopadu na užitek spotřebitele. Podle našeho názoru jde o zásah do svobody podnikání, který není přiměřený účelu ani sledovaným cílům, a navíc navržené znění není zcela srozumitelné, když se podíváte na § 21 písm. f) odst. 1. Taky v tomto paragrafu navrhuji mírnou změnu, kterou pak zdůvodním. To znamená, že i v tomto ohledu platí, že z obecného požadavku maximální ochrany spotřebitele nelze dovodit požadavek na cenovou regulaci ve vztahu mezi dvěma obchodními nebo profesionálními podnikatelskými subjekty.

Proto ten pozměňovací návrh omezuje regulaci pouze na oblast pořizovacích nákladů pojišťoven, které jsou uplatňovány vůči vkladům zákazníků v rezervotvorném pojištění, a mají tak primární a přímý vliv na velikost vyplaceného odkupného. Platí-li teze, že problémem životního pojištění je přepojišťování rezultující z nízké hodnoty odkupného vyplaceného zákazníkům, je klíčová právě oblast regulace pořizovacích nákladů, protože to je nejobjemnější položka, která odkupné v prvních letech snižuje. Regulace provizí je v tom případě redundantní, neboli chcete-li, ať používám česká slova, zbytečná, neboť jsou-li redukovány samotné pořizovací náklady, je dosaženo toho cíle úpravy, tedy eliminace situace, kdy je zákazníkovi vyplaceno nízké či nulové odkupné. Návrh v tomto kontextu koresponduje například s úpravou v německé legislativě, která se koncentruje právě na oblast nákladů, a nikoliv na dílčí položky těchto nákladů, jimiž jsou například získatelské provize.

Náklady pojišťoven totiž tvoří dominantní část poplatků, které klient v rezervotvorné složce pojištění hradí, jak ukazuje graf níže. Kdo chcete, pak si ten graf můžete prohlídnout ve sněmovním dokumentu, v kterém je ten pozměňující návrh předložen. Distribuční náklady spojené s činností zprostředkovatelů jsou tak v kontextu celkové nákladovosti naopak marginální. Když se na ten graf podíváme, tak celkové náklady jsou - 80 % jsou náklady pojišťoven a pouze 13 % náklady zprostředkovatelů. A právě z tohoto důvodu by měla úprava sledovat primárně regulaci vztahu mezi pojišťovnou a spotřebitelem, je-li záměrem vůbec do této oblasti zasahovat, a nikoliv regulovat a upravovat zákonem obchodní vztah mezi pojišťovnou a zprostředkovatelem. Lze namítnout, že i regulace pořizovacích nákladů je v tomto ohledu jen částečně efektivní, neboť skutečně účinnou by byla pouze regulace celkových nákladů rezervotvorného pojištění. Ale i tak je to navržené řešení, které tady zdůvodňuji a předkládám z pohledu tržních vztahů vyváženější a efektivnější než předkladatelem navržená regulace získatelských provizí. Proto si myslím, že je to lepší, a tento pozměňovací návrh skutečně chrání práva spotřebitele a netváří se jako rozhodčí v tom běžném obchodním zápase mezi pojišťovnou a zprostředkovateli.

Současně ten pozměňovací návrh obsahuje, jak už jsem říkal, úpravu navrhovaného § 21f odst. 1, kdy se navrhuje vypustit jeho poslední věta. Toto ustanovení totiž přináší znejistění ohledně otázky, v jakých případech vzniká právo na odkupné, což by mohlo vést až k absurdnímu závěru, že tomu tak může být u všech druhů pojištění, nebude-li to ve smlouvě výslovně uvedeno. Ta poslední věta vlastně představuje nepřímou novelu občanského zákoníku, přičemž takový postup je z hlediska tvorby základních principů novotvorby jen obtížně akceptovatelný.

Ještě jednou žádám pana ministra financí - on mě sice celou dobu neposlouchá, ale snad si jeho spolupracovníci přečtou stenozáznam - žádám o to, aby tento návrh posuzovali podle obsahu, a ne podle toho, že to přednesl opoziční poslanec. Děkuji za profesionální odpovědné posouzení tohoto pozměňovacího návrhu.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Šincla.

Poslanec Ladislav Šincl: Pane předsedo, děkuji. Chtěl bych ocenit vystoupení mého předřečníka. Je vidět, že se alespoň někdo v téhle Poslanecké sněmovně věnuje zákonu o pojišťovacích zprostředkovatelích, nejsem to tedy jenom já. Bylo vidět, že to má už kolega Stanjura dosti nastudováno a má k tomu nějaký svůj názor. Opravdu to oceňuji. Ono to v tom vystoupení trošku vypadalo, jako že to pan Stanjura říká mně. Že mi to jakoby vysvětluje, díval se pořád na mě. Měl jsem z toho takový divný, zvláštní pocit, protože já nejsem navrhovatel toho zákona. Ono kdyby si to někdo přečetl, tak se tam dozví, že navrhovatel tohoto scvrknutého zákona o dvanácti stranách je Ministerstvo financí, které tady reprezentuje pan ministr financí. To jenom jako abychom si ujasnili, kdo je předkladatel a že ten, kdo to předkládá, není - a to je vzkaz pro pojišťovací zprostředkovatele celé České republiky - že to nejsem opravdu já, ale je to tedy pan ministr financí Andrej Babiš.

Chtěl bych tedy ještě sdělit, že jako zpravodaj jsem se snažil vždy držet věcného tématu, ale existuje pár otázek, které si dle mého názoru je dobré vysvětlit, a proto jsem se přihlásil jako obyčejný poslanec do obecné rozpravy. Chci zdůraznit, že to není nic osobního, a doufám, že se to, co tady řeknu, nikoho teď nedotkne.

Jak jsem již - hlavně tedy vážení poslanci, myslím tím vážené poslance hnutí ANO. Jak jsem již v roli zpravodaje uvedl, daný návrh obsahuje regulaci odměn za zprostředkování životního pojištění - a to jak rezervotvorného, tak i rizikového, zdůrazňuji. Proč o tom mluvím? Nevím, zdali to pan ministr ví, ale tento návrh, který zde on předložil, to je sněmovní tisk 751, je totiž z 90 % obsahově stejný jako ten návrh, který jsem předložil v minulém roce já a z kterého pan ministr usoudil, že jsem zlobbovaný pojišťovnami, a kvůli kterému téměř před rokem neváhal použít svých velice netradičních metod, kdy před řadou svědků v této budově vytahoval ze složky s mým jménem nepravdivé informace o mé historii. Kvůli kterému neváhal zjišťovat informace o mé rodině a jejích majetkových poměrech. A že mě řídí lidé, jako je Radek Pokorný a nějaká paní Kleslová, které jsem v životě, opravdu do dneška v životě neviděl. Nechtěl jsem zde otvírat staré koaliční rány a jen jsem v tichosti doufal, že se někdy pan ministr omluví a uvědomí si, že by se takto opravdu chovat neměl. Myslel jsem si, že na mě zapomněl. Bohužel jsem se mýlil.

Minulý týden 25. 5. na ČT 24 jste mě opět, pane ministře, veřejně pomluvil, když jste tvrdil, že jsem předložil nějaký zlobbovaný návrh. Tuto vaši mantru o zlobbovaném návrhu zopakoval tentýž den i váš místopředseda poslanec Jan Volný v pořadu Události, komentáře večer v 10.10 hodin.

Pane ministře, dlouho jsem přemýšlel, co vás vede k tomu, že neustále v médiích opakujete, že jsem zlobbovaný pojišťovnami a že předkládám nějaké zlobbované návrhy, když vy dnes v tomto tisku předkládáte z 90 procent téměř stejný návrh jako já v minulém roce. Obsahuje stejnou myšlenku regulace rezervotvorného i rizikového pojištění a stejnou myšlenku krácení práva na odměnu, jestliže k zániku pojištění dojde v prvních pěti letech jeho trvání jinak než v důsledku pojistné události. To cituji důvodovou zprávu, která je v tomto textu úplně shodná s mým pozměňovacím návrhem, který jsem podal v minulém roce. Já tomu opravdu nerozumím. Když jste byl takový, teď opravdu promiňte všichni, když jste byl takový hrdina před televizními obrazovkami, kamerami minulý týden 25. 5., tak byste mohl být i teď hrdina a tady u toho stolku, u toho pultíku mi odpověděl na otázku, v čem konkrétním jsem zlobbovaný pojišťovnami, když vy, ne já, předkládáte návrh, který je z 90 procent stejný jako můj původní, který jste prohlásil za zlobbovaný. Tak buď teď lobbujete vy za ty pojišťovny, nebo můj původní návrh, který vás evidentně inspiroval, zlobbovaný nebyl, a v tom případě by se pravděpodobně slušelo se omluvit za to všechno, co se stalo. Není to tak těžké.

Osobně si myslím, že musí jít o nějaký zvláštní druh posedlosti, které se nejde zbavit, a nutí vás to říkat, stejně jako že všichni kolem kradnú nebo že to byli v Poslanecké sněmovně ti čtyři pět zlodějů. Já už jsem si na to zvykl, ale situace se postupně zhoršuje. Dříve jste o mně tvrdil, že jsem zlobbovaný loterijními společnostmi v souvislosti s návrhem pana poslance Fichtnera, a to jen proto, že jsem si dovolil na rozpočtovém výboru navrhnout přerušení na základě vašeho vlastního - zdůrazňuji, vašeho vlastního - doporučení dopisu a vašeho pana náměstka Závodského. Opravdu tomu nerozumím. Vy u pojištění předložíte skoro stejný návrh, a já jsem zlobbovaný. Já přečtu na rozpočtovém výboru vaše doporučení u loterií, a zase jsem zlobbovaný. Bohužel poslední dobou už svůj okruh tzv. lobbistů a zlých podrazáků rozšiřujete i na další poslance. V minulosti to byl například pan místopředseda Bartošek a nyní aktuálně jste to rozšířil i na předsedu rozpočtového výboru pana Votavu, jak jsem se dozvěděl opět 25. 5. na ČT 24, kterého jste ve svém televizním vystoupení obvinil, že přišel s návrhem, který znamenal pro daňové poplatníky nižší příjmy o 450 korun ročně. Nezlobte se, pane ministře, ale to jen dokazuje, jak jste vedle jak ta jedle. On totiž s žádným takovým návrhem nepřišel a ani nebyl z důvodu nemoci, on totiž nebyl z důvodu nemoci přítomen na jednání rozpočtového výboru. Takže tento návrh opravdu nepředložil ani o něm nehlasoval. Já se ho opravdu musím zastat a myslím, že i v tomto případě by si zasloužil za toto vaše vystoupení omluvu.

Já děkuji za poslech. Děkuji. (Potlesk.)

Předseda PSP Jan Hamáček: Další přihlášky? Mám zde jednu faktickou. Pan předseda Stanjura.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jenom na vysvětlení. Ono se velmi špatně mluví k prázdným lavicím. A v té první řadě, pane poslanče Šincle prostřednictvím pana předsedajícího, vlastně sedíte sám. Proto vám připadalo, že mluvím k vám. Kdyby tady byli ti, kteří vás třeba obviňují z lobbingu, tak bych se díval na ně, nebo kdybyste zaujal tradiční místo zpravodaje, ale je zřejmě je příliš náročné chtít po vás, ať sedíte v jedné lavici s panem ministrem financí. Tomu asi docela rozumím. Takže neberte to osobně.

Já vám taky předložím v písemné podobě, jak mi ukládá jednací řád, ten svůj pozměňovací návrh a pak se v podrobné rozpravě k němu ještě přihlásím.

Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do obecné rozpravy? Nikoho nevidím, takže obecnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova? Nikoliv. Pan zpravodaj také ne. Takže otevírám podrobnou rozpravu a prosím pana poslance Stanjuru.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já se formálně přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem zdůvodnil v obecné rozpravě. Ten pozměňovací návrh je veden v systému jako sněmovní dokument číslo 4456.

Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do podrobné rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, tak i podrobnou rozpravu končím. Závěrečné slovo, pane ministře. Není třeba. Pan zpravodaj? Také ne. V tom případě končím druhé čtení tohoto návrhu.

Ještě přečtu omluvy. Omlouvá se pan ministr kultury Herman od 16.30 z rezortních důvodů, pan poslanec Fiedler se omlouvá od 15.30 do konce jednacího dne, pan poslanec Kasal se omlouvá od 17.15 do 19 hodin z pracovních důvodů. A ještě nevím, zda byla přečtena omluva pana poslance Radima Fialy, tak pro jistotu ještě jednou, omlouvá se z dnešního jednání z důvodů jednání. Tolik tedy omluvy.

Nyní budeme pokračovat zákonem o pojišťovnictví, což je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.