(15.30 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Takže navrhuji, abychom hlasovali o usnesení, které navrhl zahraniční výbor. Nevidím žádných námitek, takže ještě přivolám kolegy z předsálí a budeme hlasovat.
Hlasujeme tedy o usnesení navrženém zahraničním výborem.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 62, přihlášeno je 168, pro 116, proti 1. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme s touto dohodou vyslovili souhlas.
Budeme pokračovat bodem
87.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o účasti Chorvatské republiky
v Evropském hospodářském prostoru
/sněmovní tisk 466/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo pronesl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Tak u tohoto vládního návrhu se nacházíme teprve v prvém čtení, jeho název tady teď přednesl předseda Sněmovny.
Já bych vám rád předložil dohodu, která je spíš formálním naplněním jedné z podmínek, které jsou spojeny s členstvím v Evropské unii. Tady se jedná o členství Chorvatské republiky, která se 1. července 2013 stala členem Evropské unie a má z toho plynoucí povinnost být i členem Evropského hospodářského prostoru. Pro tento účel byla sjednána Dohoda o účasti Chorvatska v Evropském hospodářském prostoru, kterou je nyní zapotřebí ratifikovat, či schválit, všemi smluvními stranami. Takže to je ten důvod, proč tu smlouvu tady předkládám. Věřím, že by měla také poměrně hladce projít touto Sněmovnou. Ona by neměla mít také žádný přímý dopad na státní rozpočet České republiky.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Pavel Plzák, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, kolegyně, pan ministr byl tedy velice stručný, já budu možná trošku podrobnější, ale nebudu zdržovat.
Evropský hospodářský prostor vznikl za účelem - to je pro mě i novum, že jsem se tohle dozvěděl - rozšíření vnitřního evropského trhu a za účelem spolupráce ještě v některých jiných oblastech, a to 1. ledna 1994. Jeho smluvními stranami se staly země tehdejšího Evropského společenství a některé státy Evropského sdružení volného obchodu. Mezitím se transformovalo Evropské společenství v Evropskou unii, takže k dnešnímu dni jsou vlastně všechny státy v Evropské unii smluvními stranami této dohody a ze zemí Evropského sdružení volného obchodu to jsou tři země, a to je Island, Norské království a Lichtenštejnské knížectví. Tady jenom pro zajímavost, co jsem se já dozvěděl, že jako zakládá Evropská unie fondy za různými účely, tak i tyto tři země za účelem snížení sociálních a ekonomických nerovností v Evropském hospodářském prostoru zakládají svůj vlastní fond, a to Fond evropského hospodářského prostoru, a Norské království má ten vlastní známý Norský fond.
Jak říkal pan ministr, tím, že Chorvatsko přistoupilo k Evropské unii, a to 1. července 2013, muselo dostát své povinnosti a požádat o to, aby se stalo smluvní stranou této dohody, což Chorvatská republika splnila. Byla zahájena jednání mezi Evropskou unií, Chorvatskem a těmi třemi státy Evropského sdružení volného obchodu, která vyústila v tuto dohodu, o které máme hlasovat. Jednání s Chorvatskem se týkala hlavně oblasti finančních mechanismů a rybích produktů a Chorvatsko dostalo finanční injekci neboli finanční příspěvek jak od Evropské unie, tak od zemí Evropského sdružení volného obchodu.
Tato dohoda je smíšenou smlouvou, tzn. že některé její části spadají do pravomoci Evropské unie, některé spadají do pravomoci členských států. Z hlediska našeho právního řádu se jedná o hospodářskou smlouvu všeobecné povahy prezidentské kategorie, tzn. že po odsouhlasení obou komor Parlamentu bude tato dohoda ratifikovaná prezidentem republiky a vstoupí v platnost.
To je asi všechno. K podrobnostem smlouvy se nebudu vyjadřovat. Je to smlouva, která bude dohadována se všemi státy Evropské unie, takže není k tomu co dodat. A já v podrobné rozpravě - nebo jestli mohu hned - navrhnu přikázání zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tak ji také končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě evidentně není, takže se budeme muset vypořádat s návrhem na přikázání.
Organizační výbor a stejně tak pan zpravodaj navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je zde nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Takže přistoupíme k hlasování. Já vás jenom odhlásím, protože počet na tabuli neodpovídá počtu v sále, a poprosím o novou registraci. A jakmile se ustálí počet přítomných, budeme hlasovat. Jedná se o přikázání výboru zahraničnímu.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, aby byl tento tisk přikázán zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 63, přihlášeno je 149, pro 144, proti byl 1. Tento návrh byl přijat. Tisk byl přikázán zahraničnímu výboru a já končím projednávání bodu 87.
Budeme pokračovat bodem
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - prvé čtení
Z pověření vlády tento tisk uvede přímo pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil k obsahu sněmovního tisku číslo 444, což je novela zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.
Obecně k tomuto návrhu. Zákon o významné tržní síle byl přijat v roce 2009. Byl přijat jako poslanecký návrh s tím, že měl vymezit skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly, jež umožňuje některým soutěžitelům vynucování si jednostranně výhodnějších podmínek, a vytvořit současně nástroje pro posuzování a zamezení těmto praktikám. Významnou tržní sílu zákon předpokládá u soutěžitelů, jejichž roční obrat přesahuje 5 mld. korun, pokud tuto domněnku nevyvracejí okolnosti spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele, odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístění jeho jednotlivých prodejen.
Do současné doby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v této oblasti provedl sektorové šetření, aby se seznámil s relativně novým polem působnosti, a zahájil téměř desítku správních řízení. Při aplikaci zákona v těchto řízeních však narazil na výkladové obtíže týkající se základního konceptu významné tržní síly a mimo jiné se také setkal se značnými obstrukcemi ze strany řetězců, jimiž účelově protahují celá řízení. Nejasné vymezení základních pojmů vede k neúměrnému prodlužování správního řízení a vyžaduje z důvodu zachování zásad správního řízení rozsáhlé dokazování. Proto je cílem předloženého návrhu novely zákona dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. (Hluk v sále.)
Po řadě diskusí přistoupila vláda k novele stávajícího zákona o významné tržní síle. Na ní se také aktivně podílel právě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Cílem novely má být dosažení takové právní úpravy, která, jak už jsem zmínil, umožní jednodušší, efektivnější vymahatelnost práva. ***