Středa 29. dubna 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Hamáček)
87.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohoda o účasti Chorvatské republiky
v Evropském hospodářském prostoru
/sněmovní tisk 466/ - prvé čtení
Prosím, aby úvodní slovo pronesl ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Tak u tohoto vládního návrhu se nacházíme teprve v prvém čtení, jeho název tady teď přednesl předseda Sněmovny.
Já bych vám rád předložil dohodu, která je spíš formálním naplněním jedné z podmínek, které jsou spojeny s členstvím v Evropské unii. Tady se jedná o členství Chorvatské republiky, která se 1. července 2013 stala členem Evropské unie a má z toho plynoucí povinnost být i členem Evropského hospodářského prostoru. Pro tento účel byla sjednána Dohoda o účasti Chorvatska v Evropském hospodářském prostoru, kterou je nyní zapotřebí ratifikovat, či schválit, všemi smluvními stranami. Takže to je ten důvod, proč tu smlouvu tady předkládám. Věřím, že by měla také poměrně hladce projít touto Sněmovnou. Ona by neměla mít také žádný přímý dopad na státní rozpočet České republiky.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Prosím pana zpravodaje pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Pavel Plzák, aby se ujal slova.
Poslanec Pavel Plzák: Vážený pane předsedo, vážení kolegové, kolegyně, pan ministr byl tedy velice stručný, já budu možná trošku podrobnější, ale nebudu zdržovat.
Evropský hospodářský prostor vznikl za účelem - to je pro mě i novum, že jsem se tohle dozvěděl - rozšíření vnitřního evropského trhu a za účelem spolupráce ještě v některých jiných oblastech, a to 1. ledna 1994. Jeho smluvními stranami se staly země tehdejšího Evropského společenství a některé státy Evropského sdružení volného obchodu. Mezitím se transformovalo Evropské společenství v Evropskou unii, takže k dnešnímu dni jsou vlastně všechny státy v Evropské unii smluvními stranami této dohody a ze zemí Evropského sdružení volného obchodu to jsou tři země, a to je Island, Norské království a Lichtenštejnské knížectví. Tady jenom pro zajímavost, co jsem se já dozvěděl, že jako zakládá Evropská unie fondy za různými účely, tak i tyto tři země za účelem snížení sociálních a ekonomických nerovností v Evropském hospodářském prostoru zakládají svůj vlastní fond, a to Fond evropského hospodářského prostoru, a Norské království má ten vlastní známý Norský fond.
Jak říkal pan ministr, tím, že Chorvatsko přistoupilo k Evropské unii, a to 1. července 2013, muselo dostát své povinnosti a požádat o to, aby se stalo smluvní stranou této dohody, což Chorvatská republika splnila. Byla zahájena jednání mezi Evropskou unií, Chorvatskem a těmi třemi státy Evropského sdružení volného obchodu, která vyústila v tuto dohodu, o které máme hlasovat. Jednání s Chorvatskem se týkala hlavně oblasti finančních mechanismů a rybích produktů a Chorvatsko dostalo finanční injekci neboli finanční příspěvek jak od Evropské unie, tak od zemí Evropského sdružení volného obchodu.
Tato dohoda je smíšenou smlouvou, tzn. že některé její části spadají do pravomoci Evropské unie, některé spadají do pravomoci členských států. Z hlediska našeho právního řádu se jedná o hospodářskou smlouvu všeobecné povahy prezidentské kategorie, tzn. že po odsouhlasení obou komor Parlamentu bude tato dohoda ratifikovaná prezidentem republiky a vstoupí v platnost.
To je asi všechno. K podrobnostem smlouvy se nebudu vyjadřovat. Je to smlouva, která bude dohadována se všemi státy Evropské unie, takže není k tomu co dodat. A já v podrobné rozpravě - nebo jestli mohu hned - navrhnu přikázání zahraničnímu výboru k projednání. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nikdo nehlásí, tak ji také končím. Zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě evidentně není, takže se budeme muset vypořádat s návrhem na přikázání.
Organizační výbor a stejně tak pan zpravodaj navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Zeptám se, zda je zde nějaký jiný návrh. Není tomu tak. Takže přistoupíme k hlasování. Já vás jenom odhlásím, protože počet na tabuli neodpovídá počtu v sále, a poprosím o novou registraci. A jakmile se ustálí počet přítomných, budeme hlasovat. Jedná se o přikázání výboru zahraničnímu.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo souhlasí, aby byl tento tisk přikázán zahraničnímu výboru, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 63, přihlášeno je 149, pro 144, proti byl 1. Tento návrh byl přijat. Tisk byl přikázán zahraničnímu výboru a já končím projednávání bodu 87.
Budeme pokračovat bodem
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.