Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné
tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití
/sněmovní tisk 444/ - prvé čtení

Z pověření vlády tento tisk uvede přímo pan předseda vlády Bohuslav Sobotka.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se velmi stručně vyjádřil k obsahu sněmovního tisku číslo 444, což je novela zákona o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

Obecně k tomuto návrhu. Zákon o významné tržní síle byl přijat v roce 2009. Byl přijat jako poslanecký návrh s tím, že měl vymezit skutkovou podstatu zneužití významné tržní síly, jež umožňuje některým soutěžitelům vynucování si jednostranně výhodnějších podmínek, a vytvořit současně nástroje pro posuzování a zamezení těmto praktikám. Významnou tržní sílu zákon předpokládá u soutěžitelů, jejichž roční obrat přesahuje 5 mld. korun, pokud tuto domněnku nevyvracejí okolnosti spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele, odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístění jeho jednotlivých prodejen.

Do současné doby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v této oblasti provedl sektorové šetření, aby se seznámil s relativně novým polem působnosti, a zahájil téměř desítku správních řízení. Při aplikaci zákona v těchto řízeních však narazil na výkladové obtíže týkající se základního konceptu významné tržní síly a mimo jiné se také setkal se značnými obstrukcemi ze strany řetězců, jimiž účelově protahují celá řízení. Nejasné vymezení základních pojmů vede k neúměrnému prodlužování správního řízení a vyžaduje z důvodu zachování zásad správního řízení rozsáhlé dokazování. Proto je cílem předloženého návrhu novely zákona dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice. (Hluk v sále.)

Po řadě diskusí přistoupila vláda k novele stávajícího zákona o významné tržní síle. Na ní se také aktivně podílel právě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Cílem novely má být dosažení takové právní úpravy, která, jak už jsem zmínil, umožní jednodušší, efektivnější vymahatelnost práva.

Pokud jde o obdobné právní úpravy, které existují v zahraničí, a rád bych se podíval zejména do zemí Evropské unie, mohu konstatovat, že není pravdou, že by Česká republika byla jediným státem, ve kterém existuje regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů. Naopak. Přijetím této regulace jsme se zařadili mezi státy, v nichž specifická regulace prostřednictvím norem veřejného práva, jejichž dodržování je kontrolováno orgány veřejné moci, jež rozhodují o jejich porušení a případném uložení sankcí, přijata byla. Státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, zpravidla stanovují jako podmínku jejich aplikace existenci specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. V takovém postavení se nacházejí dominantní soutěžitelé na trhu, přičemž jsou aplikována obecná soutěžní pravidla, například v Rakousku, nebo existují specifická pravidla pro vymezení dominantního postavení na určitém segmentu trhu, například v Lotyšsku a Finsku. Specifické postavení dále mají nedominantní soutěžitelé, jejichž postavení je definováno buď prostřednictvím kvalifikace jejich tržní síly na trhu, např. v Maďarsku, v České republice, Velké Británii a Litvě, či takzvané ekonomické závislosti dodavatelů na těchto soutěžitelích, např. v Německu, Francii, Itálii, Portugalsku a Španělsku.

Pokud jde o evropskou úroveň, na úrovni Evropské unie byly nekalé obchodní praktiky v odvětví potravinářství poprvé projednávány v roce 2009. V roce 2010 byla zřízena odborná platforma pro smluvní praktiky mezi podniky, která v roce 2011 vydala soubor zásad a příkladů poctivých a nekalých praktik ve vertikálních vztazích v rámci potravinového dodavatelského řetězce.

Ze Zelené knihy o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě, dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží, jednoznačně vyplývá, že nejenom v České republice, ale i v rámci Evropské unie jsou řešeny stejné problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích při dodávkách zboží pro prodej v maloobchodě.

Původně v návrhu novely zákona o významné tržní síle předloženém vládě byla obsažena i změna konceptu odpovědného subjektu, tzn. že neponese odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel, tzv. oboustrannost. Vláda však tuto změnu po doporučení Legislativní rady vlády neschválila a zákon tak směřuje pouze proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Nově navrhovaná změna tedy počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu.

K dosažení toho účelu, který jsem popsal, jsou součástí novely zejména následující úpravy. Nově se upravuje a zpřesňuje deliktní jednání povinných subjektů vyjádřené v § 4 zákona. Upouští se od taxativního výčtu skutkových podstat, které jsou uvedeny v šesti přílohách zákona, a dochází ke generalizování jednotlivých skupin skutkových podstat do obecnějších vyjádření, která se stávají součástí nové úpravy v § 4 zákona. V neposlední řadě novela mění některá procesní pravidla.

Vláda České republiky je přesvědčena o tom, že zjednodušení pravidel povede k jasnější orientaci v zákoně pro všechny jeho adresáty a zároveň umožní všem jistou předvídatelnost správních rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v případě porušení zákonem stanovených povinností. Dovoluji si proto požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s tímto návrhem v prvém čtení vyjádřila svůj souhlas a postoupila ho k projednání v příslušných výborech. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Ještě omluvím pana poslance Miloše Babiše od 17 hodin z dnešního jednání.

Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Ladislav Velebný.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Dobrý den, dámy a pánové. Pan předseda vlády nám tady podrobně představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Ve své zpravodajské zprávě chci pouze připomenout, že předložený návrh jednoznačně vymezuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat, čímž budou odstraněny pochybnosti některých subjektů na trhu, zda spadají, či nespadají do působnosti zákona o významné tržní síle. Dochází ke zpřesnění pojmu dodavatel a odběratel, přičemž je třeba přivítat nově navrhovanou právní úpravu relativně nového typu odběratelů, a to nákupních aliancí, na jejichž nekalé praktiky Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v nedávné době upozorňoval. Zahrnutím nákupních aliancí do působnosti zákona o významné tržní síle, resp. rozšířením definice pojmu odběratel na nákupní aliance, dojde bezesporu ke zkvalitnění aplikovatelnosti zákona a ke zvýšení určité právní jistoty mezi dodavateli.

Předložený návrh reaguje na platné evropské potravinové právo a používá pojem potravina, jímž se rozumějí de facto všechny zemědělské a potravinářské produkty uvedené v tomto zákoně. Nově jsou stanoveny základní náležitosti smlouvy a smluvního vztahu. Ten bude založen na písemném ujednání, a to včetně určení osoby, která je za tento právní akt zodpovědná, což povede dále ke zvýšení právní jistoty.

Novela sice ruší všechny stávající přílohy zákona o významné tržní síle, ty však nahrazuje mnohem flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a které znovu reflektují stávající situaci v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh tak není s právem EU v rozporu. Na unijní úrovni zatím nebyla přijata jednotná závazná právní úprava, je tedy v kompetenci jednotlivých členských států, zda a jakým způsobem budou vztahy mezi dodavateli a odběrateli v odvětví potravinářství regulovat.

Dámy a pánové, domnívám se, že klíčová debata by se měla odehrát jak v zemědělském výboru, tak i v hospodářském výboru. Proto doporučuji propustit tento sněmovní tisk do druhého čtení a přikázat jej i hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní jednu přihlášku, a to pana poslance Laudáta.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, první, co mě zaráží na celé záležitosti, tak kompetenčně vždy tento zákon má předkládat ministr průmyslu a obchodu. Jinak tedy nevím, proč vlastně si toto ministerstvo vydržujeme. (Poslanec Faltýnek se směje v lavici.) V minulosti - já nevím, jestli je to k smíchu, ale skutečně začínám váhat. Pak se nabízí skutečně to, abyste pustili do dalšího čtení anebo vůbec do projednání novelu zákona, kterou předkládal Kalousek a já, o změně kompetencí tak, aby se strategické firmy dostaly pod MPO, aby bylo zjevně vidět, že něco dělá.

Dlouhá léta se na tomto ministerstvu údajně připravovala veliká novela, protože tehdy, já už nevím, kdo to byl, kdo sem dal ten paskvil, který se má touto novelou napravovat, a samozřejmě tady tehdy v atmosféře obrovské hysterie, jak obchodní řetězce ničí malé dodavatele, nikoli ty velké, jako jsou třeba společnosti pana náměstka premiéra, vicepremiéra a ministra financí pana Babiše.

V minulém období jsem předkládal návrh zákona, kterým by se zrušil tento nehorázný zákon, který považuji v českých podmínkách - podotýkám v českých podmínkách - za typický výplod toho nejhoršího levičáctví, který nekompetentně a nekvalifikovaně na jednu stranu zasahuje do tržního hospodářství. Musím tedy s politováním konstatovat, že tehdy vláda na tu jednoduchou novelu nedala kladné stanovisko, takže to zůstalo tak, jak to zůstalo. (V sále je rušno.)

Co já vytýkám tomu zákonu. Za prvé, když vezmeme stranu prodejců, tzn. těch supermarketů, hypermarketů, o které levici jde. Na rozdíl od Německa, kde bych mohl pochopit, že takovýto... To nemá cenu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím všechny v sále, aby se ztišili a umožnili panu poslanci Laudátovi dokončit svůj projev.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Na rozdíl od Německa, kde, pokud se vzpomínám, zhruba 48 % trhu ovládá jeden řetězec, tam by to mělo jisté oprávnění. Nicméně v České republice na každý okres podle průzkumů, které jsem měl k dispozici nedávno, na jeden okres připadá pět řetězců, tzn. že je tady výrazně konkurenční prostředí, tudíž nevím, proč se s tímto přichází.

Pokud bych se vůbec vrátil k elementárnímu přístupu, domnívám se, že tento zákon je naprosto zbytečný. Myslím si, že pokud někdo nabývá dominanci na trhu, jako je to v některých potravinářských komoditách, jako jsou firmy společnosti Agrofert, tak by měl zasáhnout ÚOHS, který, mám pocit, byl zřejmě zpracovatelem této novely, a pan Rafaj moc dobře ví, proč to sem dává, ale máme zákon o ochraně hospodářské soutěže, takže tam to patří. Nevím, proč jednu komoditu vytrhávat z prostředí.

Pokud pro toto budete hlasovat, tento zákon a tuto novelu, tak prosím vás nikomu nevykládejte, že jste středová nebo pravicová strana. To v žádném případě. Protože sice jsou to potraviny, což je citlivá komodita, nicméně stejně tak je citlivá řada dalších komodit z jiných oblastí, co se týká spotřebního zboží. Tudíž měl by to prostě upravovat, případnou dominanci na trhu, a tu by měl hlídat ÚOHS a upravovat zákon o hospodářské soutěži. Vím, že v návalu nějaké hysterie byl tento speciální zákon tady vytvořen. Evropská unie přemýšlí, a nevím, zda má již připravenou nějakou regulaci v této oblasti, nicméně skutečně vychází ze zkušeností v zemích, kde na trhu někdo dominantní je. Což, znovu podotýkám, není případ České republiky.

Když jsem se tehdy poměrně do hloubky zabýval stávající úpravou, tak mě šokovalo, jak je někdo schopen naprosto brutálně a nekvalifikovaně zasahovat do tržních vztahů se zřejmou neznalostí ekonomiky a ekonomických vztahů. Nevím, jaké analýzy - a ty v předkládaném materiálu chybějí - má pan premiér Sobotka, protože pan Mládek to tady nepředkládá - a teď ještě navíc raději odešel, což je také pikantní. Tak k tomu materiálu nemáme žádné analýzy. Vím, že tehdy některé analýzy stávajícího platného zákona nasvědčovaly tomu, že nejenom že se prostředí a podmínky malých dodavatelů pro velké řetězce nebo velké prodejny zhoršily, protože vzhledem k tomu naprostému guláši, který tu předkladatelé tehdejšího zákona vyrobili, velké společnosti si nebyly jisté, jak si mají zákon vykládat, tudíž raději upřednostňovaly odběr standardních výrobků, které byly dosažitelné i od našich prvovýrobců a zpracovatelů, tak si je braly z Německa, Rakouska, aby se právě vyhnuly zpochybnění svého chování. Takže nejen že jste nezlepšili tržní prostředí, ale naopak jste malým dodavatelům podmínky zhoršili.

Není mi jasné, a to snad určitě vysvětlí pan ministr průmyslu a obchodu nebo ministr zemědělství, proč se reguluje jedna strana vztahu, protože zákon o významné tržní síle, resp. o hospodářské soutěži, by měl mít vždycky dvě strany: dodavatel a odběratel. Tady v tomto zákoně se to týká pouze odběratele, resp. prodejce, kdežto dodavatel, i když má dominanci a může ji zneužívat, tak stejně nemá žádné mantinely, pokud náhodou nezasáhne z nějakých důvodů ÚOHS, a ten, pokud vím, tak na potravinovém trhu mně není z poslední doby znám nějaký větší případ, kdy by zasáhl.

Domnívám se a dávám návrh, abychom potom po obecné rozpravě hlasovali o návrhu na zamítnutí tohoto předkladu, aby, pokud už vůbec, s pořádným systémovým zákonem přišel pan ministr průmyslu a obchodu, aby ÚOHS nesl za své výklady tohoto zákona do této doby a své obavy z případných arbitráží plnou odpovědnost, a tím pádem dám návrh na zamítnutí tohoto zákona v prvním čtení.

Rád bych tu slyšel ministra průmyslu a obchodu, zda skutečně přijde buď s vlastním návrhem zákona o významné tržní síle - ale znovu podotýkám, že bych raději přivítal, pokud by přišel s případným rozšířením a zpřesněním zákona o hospodářské soutěži. Jiná záležitost bude, pokud Evropská unie se rozhodne, a pak nám nic nezbude, než jejich legislativu přijmout, nicméně byla by to zase jen další komplikace, ale jestliže to udělá celá Evropa, Evropská unie, tak si asi příliš nepomůžeme.

Vzhledem k tomu, že ministra průmyslu a obchodu zjevně tato problematika nezajímá, tak dávám návrh na to, aby bylo přerušeno projednávání tohoto bodu do jeho příchodu, a prosím, pane předsedající, abyste dal o tomto návrhu hlasovat teď. V případě, že to neschválíte, požádám o přestávku na jednání klubu, dokud skutečně pan ministr nepřijde. (Ministr vchází do sálu.)

Beru návrh zpět. Skutečně bych chtěl, aby teď vystoupil a řekl, proč nepředkládá on tento zákon, kdo ho vlastně připravil pro jednání vlády, a za další, zda chystá nějakou vlastní novelu celého zákona o významné tržní síle nebo novelu zákona o hospodářské soutěži. Počkám. Pokud neodpoví, tak potom skutečně si vezmu přestávku na jednání klubu, dokud neodpoví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Doufám, že netrvá na návrhu na přerušení do příchodu, když pan ministr přišel. Jinak jistě, jestli mě pan poslanec poslouchá, tak bych rád řekl, že já jsem velkým vyznavačem parlamentní demokracie, ale jestliže vláda se usnese, že místo příslušného ministra pověří přímo předsedu vlády k přednesení zákona, tak pravděpodobně příslušný ministr s tím nemůže nic dělat, takže v tomto ohledu jaksi jeho výhrada mi připadala ne příliš k věci. Ale pan ministr je připraven odpovědět na otázky. (Ministr Mládek stojí u řečnického pultu.) Ale nemohu mu dát zatím slovo, protože tady mám faktickou poznámku pana kolegy Bendla, takže budu muset nejprve podle jednacího řádu dát slovo panu poslanci Bendlovi k faktické poznámce a potom pravděpodobně pan ministr s přednostním právem.

Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já si myslím, že tento zákon ani příliš podrobného komentáře nevyžaduje. Ti z vás, kteří byli poslanci parlamentu v minulém či předminulém období, vědí, že tento návrh zákona vzniká už velmi dlouhou dobu, vznikal opravdu pod tlakem ekonomické krize, která v Evropě a v ČR byla, kdy různé skupiny představující různé podnikatelské kruhy se snažily hledat způsob, jak si zajistit legislativně nějaké místo na trhu doufajíce v to, že takovýto návrh zákona jim pomůže zajistit jejich existenci do budoucna. Já si pamatuji živě podrobnou diskusi k návrhu tohoto zákona. Téměř vždy, když jsme napsali jakýkoliv paragraf, vždy jsme našli něco, co ten paragraf zpochybňuje, a navíc jakým způsobem se ten paragraf dá obejít a jak se to dá udělat tak, aby zákon ve skutečnosti byl obejit a nakonec se postavil proti těm, kteří za ten návrh zákona plédovali. Nikdy jsme nenašli absolutní recept, jak kohokoliv ochránit.

Myslím si, že to je zákon, který je nadbytečný, ve finále nic neřeší, přinese více byrokracie. A věřte mi, obrátí se proti těm, pokud jej schválíme, kteří za něj dneska lobbují a říkají, že to je jediný způsob, jak ochránit malé vůči velkým. Já myslím, že žádný originální legislativní recept neexistuje na celé zeměkouli, že všude se to dá obejít, a naopak bránit tomu, aby něco takového u nás vzniklo, je správně.

Já podpořím návrh na zamítnutí tohoto zákona. (Předsedající: Pane poslanče, uplynula vám doba pro faktickou poznámku.) Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan ministr Jan Mládek s přednostním právem k otázkám, které tady padly. Prosím, pane ministře.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane předsedající, dovolte mi, abych vaším prostřednictvím odpověděl panu poslanci Laudátovi na jeho dotazy. Především bych chtěl panu poslanci vaším prostřednictvím sdělit, že tento zákon má tak nějak fluidního kompetenčního ministra, protože já jsem tady před osmi lety tento zákon předkládal jako ministr zemědělství. Jako ministr zemědělství, tak to historicky bylo. Může to být samozřejmě také ministr průmyslu a obchodu a může to být také předseda vlády a má to také dobrou logiku, protože existuje něco jako vládní legislativa a hlavním úřadem, který nakonec bude vykládat tento zákon nebo vykládá a bude vykládat, je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tak to prostě je.

A já bych si docela odpustil na místě některých kolegů ty úsměšky. Tržní ekonomika je boj o místo na slunci a ten boj by měl být férový. A tato Sněmovna by měla pokorně přemýšlet, jestli může udělat něco pro to, aby boj o místo na slunci probíhal férovým způsobem, a ne se a priori vysmívat poraženým. To je moje jediná prosba. A pokud bude zapotřebí, zastoupím pana premiéra na jeho místě, na místě předkladatele. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi za jeho vystoupení a konstatuji, že v tuto chvíli nemám žádnou... už mám přihlášku do rozpravy - pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve krátká reakce na pana ministra. Já se určitě nechci vysmívat poraženým. Já mám pochybnosti o účinnosti tohoto nástroje a chci uvést několik faktů nebo názorů, které to podpoří.

Nejprve bych chtěl slyšet od předkladatelů, klidně to může být pan ministr průmyslu, já v tom nevidím žádný problém, aby zastoupil pana premiéra, komu to má vlastně pomoci. V důvodové zprávě bych řekl, že je napsáno naprosto přesně a správně, že v soutěžním právu se v evropském kontextu používají dvě věci, a to jsou zakázané dohody a zneužití dominantního postavení na trhu. Současně ta samá důvodová zpráva správně popisuje, že nikdo z těch, proti kterým má údajně mířit tento návrh zákona, nedosahuje dominantního postavení na trhu a současně neexistují zakázané dohody. Takže v této chvíli si nemůžeme vystačit s tak oblíbenou větou a oblíbeným postupem: chce to po nás Brusel, chce to po nás Evropská komise, musíme to udělat. Nic z toho není pravda, protože evropské soutěžní právo zná jenom ty dva - a podle mě závažné - delikty, o kterých jsem hovořil: jak zakázané dohody, tak zneužití dominantního postavení na trhu. A k tomu máme také mimochodem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Teď trošku odbočím. Myslím si, že by byla místo této podle mého názoru zbytečné novely namístě kvalifikovaná debata o tom, kdo obsadí post předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, protože to nejsou zdaleka pouze veřejné zakázky, ale právě oblast zneužití dominantního postavení na trhu, možných fúzí apod., která se v tom veřejném prostoru a ve veřejné debatě podle mě neprávem podceňuje a veškerá mediální pozornost a pozornost veřejnosti je upřena pouze na oblast veřejných zakázek. A jak jsme se dozvěděli v debatě o jiných návrzích zákonů nebo o jiných problémech, a teď budu mluvit o čerpání evropských peněz, tak prostě rozhodnutí českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v oblasti veřejných zakázek, která se týkají čerpání evropských peněz, nejsou relevantní. To já považuji za chybu, protože starostovi se stane, že někdo napadne soutěž, veřejnou zakázku na dotaci přiznanou z evropských peněz, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dá nakonec za pravdu v mnohých případech, že se nic nestalo, že zákon byl dodržen, to ovšem nic neznamená, protože pak přijde auditní jednotka, která může rozhodnout úplně jinak než Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - a co si má chudák příjemce dotace s tím počít? Český správce a český orgán, který rozhoduje o tom, zda byl, nebo nebyl dodržen zákon o veřejných zakázkách, mu dá za pravdu a jiná skupina, auditní jednotka, mu za pravdu nedá, a pak dochází často k vrácení evropských peněz, ke zkrácení nároků, k nedočerpání. A takhle bychom mohli pokračovat.

Je velká škoda, že se to nepovedlo od roku 2004, je to období jedenácti let, o kterém mluvím, tak to prosím neberte jako kritiku této vlády, když mluvím o období roku 2004, dosáhnout toho, aby v oblasti evropských peněz bylo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže autoritativní, abychom měli jedno místo, které rozhoduje, aby příjemce dotace věděl, že když tento orgán to prozkoumá, tak buď má všechno v pořádku, anebo má problém. Teď se opravdu mnohdy stává, že ta rozhodnutí jdou proti sobě, a chudák zejména starosta, co má s tím dělat. Ale to jsem trošku odbočil a vrátím se k návrhu zákona.

Poprosil bych potom pana ministra, jestli mi odpoví, komu to vlastně má prospět. Když si to namodelujeme, řekněme, že to bude schváleno, stávající zákon platí necelých šest let, dneska zrovna ráno nebo včera jsem zaznamenal, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil nějakou pokutu nepravomocně a že to bylo podruhé za těch šest let, kdy udělil pokutu. O tom prvním případu, o kterém také média psala, nevím, jestli skončil už pravomocně, nebo to řízení pokračuje. To samo o sobě ukazuje, jak ten nástroj je funkční. Jestli za šest let padnou dvě pokuty, z nichž jedna je určitě nepravomocná, možná druhá je, to nevím, nevím, jestli má pan ministr přesnou informaci, nebo ne, tak se ukazuje, že ten nástroj možná je líbivý, možná je populární u některých politiků, ale funkční příliš není.

Já se bojím takových těch vágních formulací, které jsou v tom návrhu zákona, které se dají vykládat různě. To znamená, když budu například citovat navržený § 3: "Významná tržní síla je takové postavení odběratele, v jehož důsledku si odběratel může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům..." a teď to pokračuje. Co je to spravedlivý důvod? To je podle mě velmi subjektivní a to možná podle mě také ukazuje četnost těch pokut, že se velmi těžko dokazuje, že něco bylo nebo nebylo sjednáno ze spravedlivého důvodu. Já, který jsem příznivec smluvní volnosti, tak říkám, že smlouvy přece podepisují dobrovolně obě dvě strany. Pokud někdo tu smlouvu podepsat nechce, tak ji podepsat prostě nemá. To si myslím, že je poměrně jednoduchá zásada, a nevěřím tomu, že ta regulace, protože nic jiného než regulace tohle není, něco přinese. Může to přinést, v důsledku to může přinést zvýšení cen pro spotřebitele. O tom se ale moc nemluví. Sice tak decentně je v té důvodové zprávě odůvodnění napsané, že skupinou, na kterou to dopadne, jsou kromě odběratelů, dodavatelů také spotřebitelé.

Ale chtěl bych říct, pokud je úmyslem navrhovatele, aby za zboží, respektive potraviny odběratel platil více dodavatelům, tak co to udělá s konečnou cenou. Pokud se podíváme, já jsem tam nenašel, a bylo by to možná dobré, pokud se vytipují společnosti, které podle navrhovatelů by mohly porušovat zákon o významné tržní síle, tak by bylo dobré projít jejich účetní uzávěrky za minulé roky a zjistit, jakých zisků dosahují. A tam je nějaký prostor pro snížení marží, anebo bude prostor prostě pro zvýšení tržeb a zvýšení cen. Protože tady někdo chce páchat dobro a já se obávám, že to dobro padne na spotřebitele, že prostě za ten nákup zaplatí stejně. Argument, to, že lidé nevědí, co kupují, a kupují si věci, které neodpovídají té ceně, já prostě neberu. Já si myslím, že jsme dospělí, zodpovědní a každý z nás si umí vyhodnotit, zda to, co kupuje, zda potřebuje a zda podle našich představ ta cena odpovídá tomu charakteru výrobku.

Druhý dotaz, který bych měl na pana ministra, a zřejmě ta odpověď byla obsažena v tom, že to navrhoval jako ministr zemědělství. Přece v těch řetězcích, o kterých se bavíme a kterým takhle dáváme černého Petra a ukazujeme na ně prstem, že to jsou ti špatní, se neprodávají pouze potraviny, ale prodává se tam mnoho jiného zboží. Ale toho se ten navrhovatel nedotýká a já se ptám proč. Proč se nedotýká toho dalšího zboží, proč to zůstává pouze u potravin. Ne že bych to navrhoval, abych nebyl špatně pochopen, že bych chtěl rozšířit portfolio výrobků nebo služeb, které jsou tímto návrhem zákona dotčeny. Ale já tomu prostě nerozumím. Nevidím v tom návrhu zákona žádnou kvantifikaci ekonomických dopadů - jak na odběratele, tak na dodavatele, tak na spotřebitele. A to si myslím, že pokud ten zákon je tak důležitý, jak nám tvrdí vládní koalice, tak by to tam bezesporu být mělo. Co očekávají navrhovatelé v okamžiku schválení toho zákona, dejme tomu v té podobě, jak ho předložili? Co se vlastně změní proti dnešku? Kdo na tom bude profitovat a kdo na tom bude tratit? A pro mě, podotýkám potřetí, jsou nejdůležitější spotřebitelé, ti, kteří nakupují. Ti by na tom měli profitovat. To si myslím, že by byl rozumný záměr. Jinak si myslím, že to je střelba špatným směrem. Já nemám rád, když v té debatě, a ono to není jednoduché - dodavatel, odběratel, možná nějaký prostředník, smluvní podmínky, konkurence na trhu, náročný zákazník - dělat toho spravedlivého a říkat, jak jsme si vybrali jednu skupinu, o které říkáme, to jsou ti špatní v celém tom prostředí těch mnoha hráčů na tom trhu, tak najednou jsme našli, nebo aspoň (nesrozumitelné) našli ty špatné, na které se zacílí.

Třetí dotaz, který bych měl na pana ministra, je k výši možných pokut. To souvisí s tím, že říkám, že tam nejsou ekonomické dopady toho návrhu. Mohl byste, pane ministře, příkladem říct, pokud by ÚOHS přistoupil k té variantě pokuty jednoho procenta z čistého obratu, kolik ten obrat čistý dělá u společností, kterých by se tento zákon mohl týkat? Ať si uděláme představu, kolik je reálná výše možné pokuty v korunách, a ne v procentech. Já za sebe říkám, že nevím, jak velký čistý obrat mají a jestli jedno procento je 800 milionů nebo 80 milionů anebo osm. No, to nebude osm, to si řekněme. A je to podle mě velmi závažné, protože i při porušení zákona by pokuta neměla být likvidační.

A potom, jestli máte informaci - ten zákon se tváří, že chce chránit dodavatele do řetězců. To je velmi často diskutováno, velmi často to obhájci tohoto návrhu zákona zmiňují. Jestli máme nějakou relevantní informaci, kolik dodavatelů do řetězců v minulých letech zkrachovalo z ekonomických důvodů. Protože to je podle mě pádný argument. Pokud jsme schopni mít nějakou takovou statistiku, mít takové údaje, a to číslo nebude malé, tak je to určitě podnět k zamyšlení. Opět, ten návrh zákona žádnou takovou informaci nepřináší, takže se máme spíš rozhodovat na základě pocitů a dojmů než na základě faktů a tvrdých čísel.

Chtěl bych požádat pana ministra, jestli by mi mohl odpovědět na ty otázky. Já bych pak pokračoval, ať jich nedávám tolik v jednom vystoupení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Řeknu zatímní pořadí: s faktickou poznámkou nejdříve vystoupí Petr Bendl, pak paní kolegyně Balaštíková, potom s přednostním právem pan poslanec Laudát a pak řádně přihlášený pan poslanec Herbert Pavera. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Petra Bendla. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Mně předtím ten čas vypršel, tak se pokusím teď ještě efektivněji využít ty dvě minuty.

Já bych se obrátil s dotazem na ministra zemědělství, aby nám řekl, kterým oblastem tento návrh pomůže, jaké efekty od toho očekává, co konkrétního tento návrh přinese, jakým způsobem bude případně i Ministerstvo zemědělství vstupovat do těch vztahů apod., protože si myslím, že se ho to týká. Tady říkal ministr průmyslu a obchodu, že v minulém nebo předminulém období jim to předkládal jako ministr zemědělství, tak bych chtěl vědět, zdali to má spočítáno Ministerstvo zemědělství, tento návrh, neboť se to týká potravin.

A jenom pro vaši informaci, zhruba denní obrat řetězců, když tady Zbyněk Stanjura mluvil o tom, že se to týká pokuty 1 % obratu apod., denní obrat řetězců je někde kolem 800 milionů korun. Denní obrat. Takže to bychom opravdu měli vědět, o jakých částkách se bavíme, a proto bych prosil ministra zemědělství, zdali by nám to osvětlil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní paní poslankyně Balaštíková, také s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Dobrý den, kolegyně a kolegové. Já bych prostřednictvím vás, pane předsedající, chtěla kolegovi Stanjurovi říci, že jsem si ty ekonomické rozbory řetězců udělala. Mohu vám říci, že jediné, co je, že jim klesají tržby, ale zisky rostou. Takže se vás chci zeptat, kdo tedy platí ten rozdíl. Jsou to naši dodavatelé. Naši dodavatelé, kteří mohli vyrábět pro Českou republiku, platit tady daně, zaměstnávat lidi. A v konečné fázi stejně to také zaplatil spotřebitel. Takže tak to je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, paní poslankyně, i za dodržení času. A nyní tedy s přednostním právem pan poslanec František Laudát jako předseda klubu TOP 09. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Jakožto člověk, který tráví tady a v jiných pozicích spoustu času, jsem odkázán na velké prodejny a vzkázal bych vaším prostřednictvím paní kolegyni Balaštíkové, že od jisté doby jsou i pro klienty těch prodejen zjevné příznaky toho, že začali šetřit velice brutálně, a místo padesáti pokladen jsou otevřeny čtyři. A myslím si, že když se vezme cena vstupu nebo prostě dodavatelů, takže spíš ta pravda bude někde jinde. Oni výrazně šlápli na brzdu, bohužel pro zaměstnanost, říkám bohužel pro zaměstnanost velice špatně.

Nicméně jsem rád, že tedy konečně vím, kdo je původcem toho původního zákona, protože před těmi nějakými, já nevím, třemi lety, bylo to ještě - o tom vím, že pan Faltýnek pobíhal po moravských krajích a vykřikoval, jaký zločin jsme se pokoušeli udělat směrem k zemědělcům. Já jsem přesvědčen o pravém opaku. Tak aspoň vím, kdo tedy je původcem. Ale předpokládám, že v normálně fungující vládě záležitosti kolem financí předkládá ministr financí, záležitosti kolem hospodářství, pravidel hospodářské soutěže atd. předkládá pan ministr průmyslu a obchodu, záležitosti kolem dopravy předkládá pan ministr dopravy.

Ale samozřejmě, že pan ministr životního prostředí Brabec ukázal, že všichni jsou univerzální borci, rozumí všemu, a pak to podle toho vypadá. Jeden náměstek pošle do ČNB dopis s tím, že ho protočí přes média, takže málem způsobí velké hospodářské škody v tak prekérní záležitosti, jako jsou pribory a libory. Druhý náměstek, když pan Babiš okukuje americká kasina, tak prostě pošle, nevím, slyšel jsem, že draft, nikoliv podepsaný audit, ale draft auditu do Bruselu, čímž tedy v tom nejlepším případě daňoví poplatníci sáhnou do kapsy a zaplatí tuto radost pana náměstka, prvního náměstka ministra financí, a vyjde nás to na 250 mil. korun.

Proč u toho materiálu skutečně nejsou analýzy? Chápu, že je to pokus sflikovat ještě více sflikovaný zákon, který tedy, konečně víme, ze kterého ministerstva a za kterého ministra vzešel. Nicméně skutečně takto nekompetentně najednou něco sepsat... Podívejte se, pan premiér zde zmínil Maďarsko, jak to tam vypadá. Za chvíli tam některé sítě prodejen odejdou, trh se výrazně ochudí a kdože na to doplatí? Samozřejmě v konečné fázi spotřebitel. Možná že toho chcete dosáhnout, aby to bylo jako za reálného socialismu - jedna strana, jeden dodavatel, jeden oligarcha. Když se podíváme ještě více na východ, to je možná pro někoho ideál, ale pak se dostaneme do toho, že zase naši spoluobčané i my budeme jezdit, pokud vůbec budeme moct, do rozvinutých zemí a budeme tam čučet, jak to, že se jim tam daří lépe a za svoji mzdu si toho koupí podstatně více.

Nicméně znovu říkám - já bych ještě pochopil, kdyby pan ministr průmyslu a obchodu Mládek přišel s pořádným zákonem o hospodářské soutěži, tam to patří, tam by měly být vyrovnány, vyváženy, a velice citlivě, vztahy dodavatele, odběratele, všechno. Tady prostě vy něco nastřelujete. Proboha, jestli to bude takhle ta vláda dělat dál, tak začnou vybuchovat časem takové miny nefunkčních věcí, které budou stát obrovské náklady, ať už občany, nebo veřejný rozpočet, ale ono je to totéž, protože vy jen přerozdělujete peníze občanů. Vy sem dáte takovýto materiál, tenkrát ten materiál byl stejně katastrofální, jako je ten dnešní, bez jediné analýzy. Ti, kteří k tomu měli hodně co říci, ministerstva, tak tam nebyli. Možná že v tom případě to neměl předkládat ani pan premiér ani ministr průmyslu a obchodu v zastoupení, ale měl to dávat zástupce ÚOHS, kde to také zjevně sepsali.

Já skutečně nevím, ale zaznělo tady výkladem toho zákona, že to může udělat jedině ÚOHS. No nemůže. Soud, to je jediné závazné. Pokud to bude dělat ÚOHS, tak jak to udělal, a pak, myslím, před dvěma třemi lety rychle měnil zase svoje stanovisko toho výkladu, tak to jsou nebezpečné hrátky, které můžou naši zemi zatáhnout do miliardových arbitráží. (V sále je velmi rušno.)

Já tady žádné řetězce nebráním, zrovna tak jako nebráním monopolního dodavatele toastového chleba. Nebráním, protože to je jeho podnikání, a je smutnou realitou, že se to dostalo až na tu úroveň, že zároveň je vicepremiérem vlády a ministrem financí a předsedou strany a nevím čeho ještě všeho. To už jenom svědčí o té realitě. Já vás upozorňuji, že skutečně takto to nejde. A pak se ptám, proč potraviny jo, a proč někomu nevadí velké řetězce prodávající elektroniku. Vždyť tam jsou také pro život důležité záležitosti. (Nesrozumitelné) když se tam něco posunulo, a nejsem si jist, že k lepšímu, v oblasti přirozených monopolů, jako jsou energetiky. Víte, kam monopolizace některých oblastí a regionů dovedla situaci ve vodárenství. Vy si tady s něčím pohráváte nekvalifikovaně a to mě na tom velice mrzí.

Těmito svými legislativními aktivitami ale z dlouhodobého hlediska pácháte ještě něco, co možná ne tak úplně domýšlíte. Dnes se svět globalizuje a charakteristickými znaky regionu, protože naši republiku z tohoto pohledu je nutné považovat za region, je nás ostatně nějakých 0,15 % světové populace, charakteristickými a podmínkami nutnými pro plnohodnotné zapojení a profitování v globalizující se společnosti... (Odmlka.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, rozumím vám, pane poslanče. Požádám kolegy, kteří diskutují jiná témata, než je zákon o velké tržní síle, zejména onen hlouček tady u lavice ANO, aby diskutovali v předsálí. Prosím, pokračujte, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já si myslím, že k velké jsme ještě nedospěli, významné možná ano.

Takže zkuste si to zasadit do širšího politického kontextu. Aby naše země profitovala ve všech oblastech, tak charakteristickými znaky globalizace je přece liberalizace trhu, volný pohyb pracovních sil, volný pohyb kapitálu, volný pohyb finančních transakcí. A vy tady v naprosto zoufalé snaze jevy, které nemůžete ovlivnit, a ty globalizační síly si vás obejdou a bohužel v neprospěch českého spotřebitele si jistou podobu toho trhu, pokud se neuzavřete jako Severní Korea nebo Kuba, tak si to prostě obejdou a vymyslí to jinak. Já se obávám, že už to vymysleli jinak hned při první schválené podobě zákona o významné tržní síle. Na to mně tady stejně jako předřečníkům chybí přítomnost pana ministra zemědělství. Mě by skutečně zajímala analýza, co po schválení tohoto zákona se změnilo, ať už ve prospěch, či neprospěch malých dodavatelů velkých řetězců. Protože skutečně běhaly spekulace, některá data, ale já nejsem schopen se za ně plnou silou postavit, že vlastně to donutilo naše výrobce vyvážet ty produkty do zahraničí a odtamtud si je ty řetězce pak braly. Tento transfer znamenal, že někomu se nějaké provize z toho ještě zastavily v tom řetězci toho cestování těch produktů.

Samozřejmě že to nebylo na úkor malých dodavatelů, nebo nejsem si tak jist, možná že ano, ale v každém případě to zaplatil koncový zákazník. (Odmlka.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou požádám kolegy o klid.

 

Poslanec František Laudát: Pane místopředsedo, já jsem spíš koukal, jestli už konečně pan ministr zemědělství dorazil, aby alespoň něco k tomu řekl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě nejsem ten, který by si nepřál, aby tady byl ministr zemědělství, ale můžete mu to samozřejmě vzkázat prostřednictvím stenozáznamu.

 

Poslanec František Laudát: Já sice chápu, že pan ministr zemědělství propaguje v reklamách za veřejné peníze zemědělství a různé výrobky, ale možná že by více udělal pro to skutečné blaho spotřebitele, kdyby tady byl a kdyby tento zákon kvalifikovaně pohlídal a vyjádřil se k němu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě jedna faktická poznámka poslance Petra Bendla. Upozorňuji kolegu Bendla, že faktickými poznámkami se reaguje na průběh rozpravy, nikoli se nahrazuje rozprava samotná.

 

Poslanec Petr Bendl: Já samozřejmě, pane předsedající, zareaguji na průběh rozpravy, neboť bych rád zareagoval na milou kolegyni Balaštíkovou vaším prostřednictvím, protože od ministra zemědělství, když projednáváme návrh zákona o zemědělských a potravinářských produktech a tržní síle při prodeji, se asi odpovědí nedočkám, nebo to nevypadá, že bych se dočkal, aby mi řekl, jaké efekty očekává, odkud, kterých oblastí se to dotkne, jaké pracovní příležitosti to případně přinese apod., protože tyhle otázky jsem tady položil.

Nicméně pochopil jsem z reakce paní kolegyně Balaštíkové, že se tak jakoby dívá na to, že zahraniční řetězce tady mají zisky na úkor našich prodejců. Jenom bych chtěl připomenout koaličním poslancům, že jsme v loňském roce schválili zákon o potravinách, který by mimo jiné měl popsat, co to je česká potravina. A vzhledem k tomu, že do dnešního dne nemáme prováděcí vyhlášku k tomuto zákonu, přestože zákon už je v účinnosti, tak nejsme schopni aplikovat tyto oblasti. Pan ministr sice slibuje, že se to snad stane do poloviny letošního roku, několikrát už jsme se ho na to ptali. Bylo by dobře, kdybyste se postavili čelem aspoň k tomuto.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Paní kolegyně Balaštíková se také hlásí k faktické poznámce. Po ní pan poslanec Kořenek.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Prostřednictvím vás, pane předsedající, bych panu kolegovi Bendlovi jen upřesnila: jde to na úkor našich dodavatelů, nikoliv prodejců, a našich spotřebitelů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Kořenek a pak s přednostním právem pan ministr zemědělství. Prosím pana poslance Kořenka.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já tedy úplně nevím, jestli tomu dobře rozumím, ale v této zemi je naprosto běžné, že velké obchodní řetězce chtějí takzvaný zalistovací poplatek, prostě vyžadují platby, které v podstatě ti malí regionální dodavatelé nejsou schopni vůbec naplnit, proto si vytvářejí svoje sítě prodejen, prodávají potraviny přes ulici a podobně. To je jedna věc.

Druhá věc se týká termínů splatnosti. Že je naprosto regulérně úvěrují, to si myslím, že je také obecně známo.

Já si myslím, že ten zákon by měl pomoci především nám. Nevím tedy, o co tady jde. Když jsem poslouchal kolegu poslance za TOP 09, tak jsem měl takový pocit, že skutečně tady jsou lidé, kteří hájí řetězce, nikoliv práva našich občanů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě před panem ministrem s faktickou poznámkou pan poslanec Jaroslav Lobkowicz. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jaroslav Lobkowicz: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážený pane ministře, vážené kolegyně, kolegové. Dovoluji si udělat jenom takovou malou poznámku. Chtěl bych říci, že malý dodavatel se do velkých řetězců vlastně nikdy nedostane. Nemá na to možnost, protože velké řetězce požadují, aby zboží bylo ve stejný den ve všech prodejnách, které to nabízejí, aby to bylo všude. A k tomu se ten malý nedostane. Malý dodavatel dodává zase jenom jakýmsi překupníkům, kteří to pak dávají do řetězců. Jinak ty řetězce mají hodně síly, někdy si objednají, chtějí zalistovat, chtějí velký poplatek, pak si vezmou od malého dodavatele jednou zboží, podruhé řeknou: vaše kvalita se zhoršila, už nebereme. Pak se zalistování kompenzuje s tou první dodávkou. Byly některé firmy, které na tom vydělaly, ale naštěstí - konkrétně vím jednu firmu, nebudu ji jmenovat, ale už skončila a už zkrátka je někde v záhrobí a už tady není.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Lobkowiczovi za faktickou poznámku. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Pan ministr zemědělství už čeká na své vystoupení. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Jsem rád, děkuji za slovo, pane místopředsedo.

Teď zcela vážně. Já se musím ohradit proti panu Kořenkovi a tomu, co tady říká. Já tady hájím nějaké principy. Jestli někdo dělá kšefty, tak je to vaše partaj, ne moje a ne já. Já nehájím nikoho. A jestli budu bojovat proti majetkovým přiznáním, tak proto, že chráním občany, ne že se já osobně bojím. Vyprosil bych si, aby tady někdo zkoušel tyto lumpárny na mě říkat, jo? Protože podsouvat veřejnosti, a dělají to ti nejhorší blogeři na těch různých internetech, kteří potom posílají - vy jste proti pokladnám, tudíž vy podporujete zlodějny a podobně.

Já vím, jak funguje tržní ekonomika, která potřebuje nějaké vykolíkované prostředí, ale to, co vy tady děláte, to jsou zločiny proti fungování a proti prosperitě!

Velice se ohrazuji proti tomu, aby mi tady někdo podsouval, že já snad za někoho bojuji. Nebojuji vůbec za nikoho. Bojuji za principy na rozdíl od vaší partaje, od vás! (Potlesk z pravé strany.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr ještě počká, protože pan kolega Kořenek se také hlásí k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Tak já se také ohradím proti tomu, co tady padlo. Já žádné zlodějny nedělám, na žádných zlodějnách se nepodílím a prosím, abych takhle nebyl označován, a už vůbec ne partaj. Pokud bych něco takového věděl, je oznamovací povinnost a určitě bych to hlásil policii. To za prvé.

A za druhé. Podívejte se, co jste způsobili za své vlády lidem, kteří žijí běžným životem. Těm prodavačům, dělníkům, OSVČ a dalším. Jak žili. Co jste jim udělali, co jste udělali důchodcům. Takže když tady mluvíte o nějakých principech, tak mluvte o principech lidskosti a o tom, jak se chováte! A jaké zájmy hájíte, je mi úplně jedno! (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já samozřejmě budu dodržovat jednací řád, jenomže tady byla výzva pro pana ministra zemědělství, on se těší na své vystoupení, ale bohužel předběhne ho pan kolega Laudát s faktickou poznámkou a pan poslanec Kučera také s faktickou poznámkou. Pan kolega Laudát to bere zpět, pan kolega Kučera také, takže s přednostním právem nejdříve pan ministr zemědělství a potom pan ministr průmyslu a obchodu. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, v této diskusi nad touto novelou zákona o významné tržní síle si myslím, že kdokoli, kdo si ten zákon přečte a kdo někdy dělal do obchodní činnosti, tak pokud to vezme z logiky, že se každý v tom obchodě chová férově a eticky, v zásadě s tímto zněním zákona nemůže mít vůbec žádný problém.

Já jsem obchod dělal osm let. Za tu dobu jsem zobchodoval se zemědělci a potravináři něco k jedné miliardě korun. Ano, z pohledu retailů a řetězců to není příliš, ale nikdy jsem se nechoval tak, abych toho, kdo sedí na protější straně stolu, dotlačil do existenčně těžké situace. Bohužel, jak já znám spoustu reálných skutečných situací, tak některé - podotýkám některé - obchodní řetězce a někteří jejich lidé se takto v některých případech chovají. Prostě je potřeba na to nějakým způsobem reagovat, byť nejsem příznivcem regulací, ale myslím si, že ve výjimečných případech je potřeba to hřiště, na kterém se hraje, kvalitně posíct, dobře nalajnovat ty čáry a dívat se, jestli pravidla hry jsou dodržována.

Když se podíváme na Evropskou unii, tak připomenu jenom jeden příběh. Proč Evropská unie vstoupila do regulace telekomunikací a oblasti roamingu? Protože zjevně zde bylo nějaké disproporční postavení, na které dopláceli drobní zákazníci, drobní klienti. A ejhle, regulace se zrealizovala a všichni jsou spokojeni.

V tomto okamžiku my tady vstupujeme do oblasti, kde se ukazuje, že z evropského rozpočtu skoro ze 40 % z našich daní, nás, občanů Evropské unie, dáváme peníze do rozvoje venkova, zemědělství a potravinářství, pak jsou tady velké nadnárodní koncerny, které v některých případech svým chováním dokážou velkou část finančních prostředků z tohoto systému si vzít zpátky do svých tržeb.

A já musím říci, že tato diskuse, kterou tady dneska vedeme, to není jen otázka České republiky, ale obecně většina ministrů zemědělství tu diskusi otevřela a i eurokomisař pro zemědělství pan Hogan říká ano, v letošním roce budeme muset zahájit diskusi o tom, jak k tomuto problému přistoupíme celoevropsky. Není to ojedinělá věc, kterou bychom tady řešili v malém českém ďolíčku. Je to opravdu problém, který nás trápí napříč Evropskou unií.

Opravdu znovu říkám, kdokoliv si přečte návrh novely tohoto zákona a chová se v obchodě férově a eticky, pak s tím nebude mít v praxi vůbec žádný problém.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství. Nyní dvě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Kalousek, poté pan poslanec Stanjura k faktické poznámce před přednostním právem pana ministra. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím panu ministrovi Jurečkovi. Ve vší úctě, pane ministře, vy jste říkal: kdo se chová férově a eticky, nemůže mít s tímto zákonem žádný problém. Připomněl jste mi pana dnes senátora, dříve poslance Bublana, který vždycky hájil tu neuvěřitelnou míru odposlechů a vniků do soukromí slovy kdo se chová slušně a nepáchá žádné trestné činy, nemůže mít žádný problém s tím, že je odposloucháván. To je stejná logika. Chtělo by se mi zavolat spolu s Kiplingem: Jste jedné krve, on i vy. Hluboce věřící socialisté. A nebudu bádat o tom, zda více v Krista, nebo v socialismus.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Stanjura k faktické poznámce. A potom budeme pokračovat. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nejdřív k panu ministrovi. Mně fakt vadí, když sami sebe podceňujeme a říkáme taková slova jako malý český dolíček. Jsme suverénní a věřím, že sebevědomý stát, a nejsme žádný malý dolíček. To za prvé.

Za druhé. Vy jste už oznámkoval, vy jste ten prostor rozdělil na ty některé, to podotýkám, řekl jste někteří to dělají a jejich lidé to dělají, některých řetězců, ale ve stejné logice jsou někteří dodavatelé, kteří nedodávají kvalitní potraviny. To je přece pravda. Mně na tom jediném vadí, že jste si vybrali černého Petra jednu skupinu, kterým tvrdíte, že to jsou ti špatní, ale když vůči nim zakročíme, tak jsou ti dobří.

Debata plyne poměrně dlouho, tak mám mezitím další dva dotazy. Teď nevím, na kterého z ministrů, je to v zásadě jedno. Vím, že částka 5 mld. už byla v původním návrhu zákona z roku 2009. Mě by zajímalo, z čeho vychází. Proč to není 6 mld. nebo 4 mld. Já prostě nevím. Je tam číslo v zákoně 5 mld., nevíme to.

Jedna věc je tam docela sympatická, to myslím, že málokdo (nesrozumitelné) - nařízení splatnosti faktur 30 dnů. Když pominu to, že obcházíme smluvní volnost, a mnozí z jiných oborů vám řeknou, že větší firmy vám na 30 dnů nepřistoupí. Velmi často malé firmy slyší: My platíme dvakrát měsíčně, no to je smůla, že desátého máte třicátý den, ale my platíme jenom osmnáctého, máme interní pravidla. Dodávají velmi podrobné platební podmínky každé objednávce. Nikdo se s nimi nebaví. A těch 30 dnů bude platit jenom pro dodavatele potravin do řetězců, nebo pro všechny ostatní dodavatele? A proč to tedy není univerzální princip? Když už tu smluvní volnost nechceme dát. A já tomu rozumím. Když někdo má 90, 120, 150 dnů splatnosti, de facto si půjčuje peníze od někoho jiného -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul vám čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, omlouvám se. Přihlásím se ještě jednou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Je to vaší přihláškou, prosím. Nyní faktická poznámka pana poslance Urbana, pak se možná dostaneme k normální rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, myslím, že není pochyb o tom, že řetězce se v České republice chovají jinak než tam, kde mají své centrály a matky. Otázka je proč. To je jedna věc. Že tady mají jiné vztahy k zákazníkům i k dodavatelům, je prostě zřejmé. Že se tady prodává zahraniční i český hnůj spotřebitelům, je také zřejmé čas od času, a v těch matkách by si to nedovolili. My bychom se měli pokusit odpovědět si na otázku, proč se tak děje.

V každém případě pokus o to, nějak regulovat nějakým zákonem to nestandardní chování, je pokus správný. Že nevedl zatím k úplnému výsledku, to je asi jasné v porovnání z hlediska ceny a kvality. Když si dneska koupíte některé úplně stejné zboží v jiné zemi než v ČR, v Německu nebo ve Francii, tak zjistíte, že to je jiná kvalita a úplně stejné zboží, s tím že oni říkají, že my máme jiné chutě, než mají Němci nebo Francouzi, tak že to musí udělat podle českého zákazníka. Ale ono to dokonce je i lacinější někdy v Francii a v Německu. Tak já nevím, kde je začarovaný kruh, kde to rozseknout.

V každém případě ale ten pokus zákona, možná pokus znovu marný, ale je to aspoň něco. A tedy jestli to necháme plynout, tak to bude trvat podle mého názoru mnohem déle. Nestandardní chování vůči dodavatelům, vůči občanům, vůči zákazníkům, a nejsem si jist, jestli to můžeme -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, také vám skončil čas k faktické poznámce.

 

Poslanec Milan Urban: Jestli si to můžeme dovolit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím, nenahrazujte svá vystoupení faktickými poznámkami. Ještě nyní faktická poznámka pana předsedy Stanjury, potom kolegyně Balaštíková a pak pan poslanec Petr Bendl, který se přihlásil řádně. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Skutečně faktická poznámka k vystoupení mého ctěného kolegy Milana Urbana. Pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, když jste mluvil o špatné kvalitě a o tom, co nám nabízejí, tak to není ale otázka odběratelů, na které míří tento zákon, ale dodavatelů. Tak bychom hříchy dodavatelů neměli sčítat s hříchy odběratelů. Ne že by neexistovaly na té i druhé straně, to bezesporu ano. Jenom říkám, že to je příliš jednostranné, že si vláda vybrala jeden cíl. A vy vyčítáte špatnou kvalitu produktů, ale to jsou dodavatelé, které tímto návrhem zákona chcete chránit. Tak jak zvýšíme kvalitu produktů, kterou špatní dodavatelé, někteří je třeba říct, ne zdaleka všichni, o kterých jste mluvil, a měl jste v mnohém pravdu a já s vámi souhlasím, a na žádnou specifickou českou chuť nevěřím, že někdo ošidí procento masa nebo kakaa a řekne: vy jste na to zvyklí. No možná nám to tak komunisté dávali, ale já si na to zvykat nechci. Ale zákon nemíří na dodavatele, ale na odběratele.

A protože mám ještě 50 vteřin, domluvím to, co jsem předtím nestihl. Pokud někdo sjednává 120, 150, 180 dnů splatnosti, tak reálně cenu peněz převalí na dodavatele a to se mně nelíbí. A velmi často je to směrem k malým. Když si řekneme oblast stavebnictví a podíváte se na, řekl bych, oprávněné stesky středních a malých firem, říkají, že jejich subdodávky se platí hrozně pozdě. Pro ně je to rizikové. Větší je i finančně silnější a může si to dovolit, ale je to na úkor toho, že platí pozdě malým. Pokud chceme prosadit 30 dnů splatnosti faktur a chceme omezit vliv, tak prosím ano, ale všem a ve všech oborech, ne vybrané skupině. Dokonce vybrané skupině dodavatelů do jednoho řetězce. To nemá žádnou logiku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Urban se také hlásí ještě k jedné faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Snad na doplnění, proč jsem to řekl dohromady. Protože kvalita a vztah k dodavatelům a spotřebitelům, protože dodavatelé říkají: Řetězce z nás stahují kůži, tak my musíme jít s náklady dolů, a tedy trpí kvalita. Takže my musíme dodávat do řetězců, protože chceme, ale bohužel méně kvalitní zboží, protože oni chtějí ta zalistovací poplatky a to úvěrování atd. atd., což mohou mít pravdu. Nicméně na druhou stranu zákazníkovi cena neklesá. Cena je vyšší než jinde, přestože se zhoršuje kvalita. Myslím si, že to jsou spojené nádoby.

Tento návrh zákona říká: je tady nějaká regulace vztahů mezi dodavateli a řetězci. Čili pokud bude platit, tak bych očekával, že dodavatelé se nebudou moci vymlouvat na to, že dodávají nekvalitní zboží, protože je řetězce stahují z kůže. Je to podle mě nějaký krok, alespoň půlkrok směrem k tomu, aby to bylo ve prospěch zákazníka. Asi nemůžeme čekat, že v centrále jednotlivých řetězců si najednou řeknou: tak vlastně my to neděláme pro peníze, ale děláme to z lásky a z hlediska solidarity, tak si rozmyslíme a poplatky a úvěrování v ČR vynecháme. To se nestane.

Musí tady být nějaký tlak. Podle mě tlak zákona, ale lepší by byl samozřejmě tlak zákazníků. Tlak zákazníků na kvalitu, resp. tam, kde se jim to nelíbí, ať to zboží nekupují. To bych si přál nejvíce. Ale musím říct, že po deseti letech nebo dvaceti letech zatím tento princip nefunguje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. A teď s přednostním právem i ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Potom se dostanou na řadu řádné přihlášky. Eviduji i přihlášku pana Herberta Pavery, ale ten ji dal z místa, nikoli elektronicky, a elektronická má přednost. Čili v pořadí bude paní kolegyně Balaštíková, kolega Bendl a pak kolega Pavera. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říct, že když začala tato debata, tak jsem trochu znejistěl, jestli opravdu není pravda to, že kompetenčně mám na starosti soutěžní právo a že bych měl tento zákon předkládat, protože já jsem se na dnešek připravoval na následující tři zákony, tj. regulace reklamy, mořské dno a pyrotechnika, které mi jednoznačně patří. Tento zákon měl předložit pan premiér, nebo předkládá pan premiér. Je to skutečně tak, že ÚOHS nepatří do kompetence ministra průmyslu a obchodu, dokonce ani ne jako tzv. malé ministerstvo nebo nezávislý úřad. Kdyby to byl Báňský úřad nebo kdyby to byl Energetický regulační úřad nebo kdyby to byl ČTÚ, tak samozřejmě sem s tím materiálem přijdu a předkládám ho, protože to mám v kompetenci podle zákona 269 o kompetencích. Čili je naprosto správné, že to předkládal pan premiér, protože panu premiérovi podléhá ÚOHS a skrze něj ÚOHS vstupuje do vlády, neboť předseda ÚOHS není členem vlády. To je jedna věc, kterou bych rád sdělil.

Pak na některé ty dotazy a debaty tady. Já nerozumím některým komentářům, že my máme rezignovat na jakoukoliv snahu něco udělat se zjevně neuspokojivým stavem, který je v českém tržním prostředí. Samozřejmě že ty firmy čelí problémům toho, že mají riziko, že jim faktury nebudou proplaceny včas, že to nebude 30 dní, že to bude daleko déle. Na rozdíl od silného partnera ony to tolik dnů nevydrží a může je to existenčně ohrozit. Že jsou v nevýhodné situaci, když jim ta velká firma řekne, že propadla a prošla záruční doba, vezměte si to zpátky, tak ony s tím nic nenadělají. Historicky je to přece také dané tím, že na rozdíl od jiných zemí, které čelí podobným problémům, ty země buď mají zpravidla jeden nebo více národních řetězců, které soutěží s těmi nadnárodními. A kromě toho existují organizace výrobců, které zajišťují odbyt. Takže v případě, že se nedostane do těch nadnárodních řetězců, existují alternativy.

Já samozřejmě naprosto chápu celou řadu těch poznámek, že je obtížné něco dosáhnout změnou zákona, protože na druhé straně je velmi kompetentní protivník, který je schopen zaplatit velmi drahé právníky, rozbít argumentaci a výsledek se nedostavuje. My se přece tady o tom bavíme proto, že dosavadní výsledky nejsou úplně uspokojivé. Tento nástroj v rukách ÚOHS není dostatečný a my se pokoušíme toto zlepšit.

Já bych rozuměl debatě o tom, jak udělat efektivnější tento zákon, ale nerozumím debatě, která zpochybňuje, že to je vůbec zapotřebí.

Debatě rozhodně nepřispějí taková ta rčení, že máme na výběr buď mezi Severní Koreou, nebo ideální tržní ekonomikou. My jsme samozřejmě v tržní ekonomice. Jsme součástí EU, Evropského hospodářského prostoru, kde probíhá do značné míry volná soutěž, ale nikdy není úplně volná, vždy se tam objevují nějaké překážky, vždy jsou tam nějaké nerovnosti, s kterými bychom měli něco dělat.

Přece ten řetězec, a v tom potravinářství je to asi nejčistší - je nějaký zemědělec, který vypěstuje, chová tu surovinu, pak je zpracovatelský průmysl a pak to někdo prodává. Tato činnost generuje nějaký zisk, to ano. Ale není úplně zřejmé, kolik procent toho zisku dostane ten zemědělec, kolik dostane zpracovatel a kolik dostane ten, který dělá finální prodej. A o to je samozřejmě boj v tržní ekonomice, kdo se jak moc podílí na tom zisku. Je přece zcela legitimní se dožadovat toho, aby rozdělení zisku bylo pokud možno férové, aby i ti, co jsou na začátku toho řetězce, ať už zemědělci, nebo zpracovatelský průmysl, se také podíleli na tom finálním zisku.

Takže kritiku bych očekával, ale kritiku pozitivní, že by bylo řečeno, že touto cestou to nejde, ale musíme jít na to nějakým jiným způsobem, který povede k žádoucímu efektu.

Samozřejmě myšlenka, že by to mohlo být i mimo zemědělství, mimo potravinářský průmysl je zcela legitimní. Nicméně toto začalo v zemědělství, jak už jsem tady říkal. Já jsem to předkládal před osmi lety jako ministr zemědělství. V této oblasti to začalo a není důvod to v této oblasti nezkusit, protože v této oblasti je to nejčistší.

Je tam ještě jedna věc, kterou bych rád dodal vedle všech těch problémů se záruční dobou, neplacením faktur. Je tam přece obrovský problém informační asymetrie. Ty velké firmy vědí, ty střední a ty malé často nevědí. Nemají k dispozici takové množství kvalifikovaných lidí, aby se mohli utkat v té soutěži, která není jenom o tom, jak kvalitní výrobek produkují, ale také, jaké místo na trhu si vybojují v právním systému nebo třeba i lobbováním v parlamentu tak, aby jim ty zákony více vyhovovaly.

Čili z těch všech důvodů si myslím, že předkládání tohoto zákona má smysl. Je legitimní diskutovat, co s tím uděláme, a je dokonce i legitimní udělovat nějaké pokuty.

Já bych ještě odpověděl i na otázku ohledně toho procenta. Ano, některé ty subjekty, o které běží, mají 30 až 45 miliard obratu, takže samozřejmě mluvíme o 300 milionech až 450 milionech. Ale tato míra se nepředpokládá a samozřejmě došlo by k přezkumu jako ve všech ostatních případech, protože ty firmy se skoro vždycky odvolají.

Nevím, jestli jsem odpověděl na všechny dotazy, ale alespoň na některé určitě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Janu Mládkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek a potom už dál rozprava. Prosím, pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Odpusťte, pane ministře, ale některá argumentace skutečně bere dech. Říkáte, že v tom zemědělství je ten řetězec úplně jasný, někdo to vypěstuje, někdo to zpracuje, někdo to prodá. Mohl byste mi prosím říct nějaký obor s nějakým finálním produktem, kde je to jinak? Prostě někdo udělá železné ingoty, někdo vyválcuje plech, někdo z toho plechu udělá karosérii na auto a dealerové to potom prodávají. Já nebudu obtěžovat jakýmkoliv jiným oborem, ale těžko si umím představit nějaký, kde je to jinak, pokud neprodáváme čisté suroviny. Tam, kde je nějaký finální výrobek, je to vždycky tak. Je zajímavé, že tímto nápadem čas od času socialisté obtěžují výlučně v tom řetězci, který se týká potravinářských produktů, a nikde jinde. I když je to všude jinde úplně stejné.

Pan poslanec Urban říká, a myslí to zřejmě vážně, že by si přál tlak těch zákazníků. Ale to evidentně nefunguje. Zákazníci jsou zjevně nekompetentní. My přece dobře víme, co je pro zákazníky dobré, tak to za ně uděláme! Opravdu věříte tomu, co tady říkáte, nebo sloužíte jenom jedné úzké specifické lobby?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Balaštíková. Ale přednostní právo je pro pana zpravodaje, čili pan zpravodaj se hlásí do rozpravy. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Velebný: Děkuji za slovo. Já mimo svou roli zpravodaje musím reagovat prosím. Pro ty, kteří -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To jste neměl říkat, pane zpravodaji, protože bych vám slovo musel odebrat. Pokud chcete vystoupit jako zpravodaj, samozřejmě můžete vystoupit kdykoliv. Ale v tomto ohledu tedy... (Poslanec Velebný se vrací na místo zpravodaje.) Tak potom v řádné rozpravě prosím, pane zpravodaji.

Paní kolegyně Balaštíková. Prosím.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Tak ještě jedenkrát. Já jsem nečekala, že bude poslancům poskytnut jakýkoliv materiál, a snažila jsem se ty materiály zajistit z veřejně dostupných zdrojů. Nechala jsem si třeba poslat zprávu z Evropské komise, která nám píše, že nekalé obchodní praktiky mohou mít škodlivé účinky na velké podniky, které v současné době stagnují, ale zejména dnes na malé a střední podniky v rámci potravinového řetězce. Ovlivňují jejich schopnost přežít na trhu, realizovat nové finanční investice a technologie a rozvíjet se při přeshraniční činnosti na (nesrozumitelné) trhu.

Mohu vám říci prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego, že pokud byste se jako malý chtěl dostat do řetězců, tak je to pro vás stejně devastující, protože poplatky, které za to zaplatíte, váš střední podnik neunese. Už to neunesou ani ti velcí. Tak to zkrátka je! A ta devastace toho malého a středního podnikání je třeba v tom, že těch řetězců je tu opravdu moc. Ano, my jsme se z dvoudenních nákupů naučili dělat čtrnáctidenní a třítýdenní nákupy, to je pravda. Ale podívejme se, kolik krachlo malých podnikatelů, malých prodejen, kteří mohli brát od těch našich malých výrobců a dodavatelů, jak je kolega z TOP 09. Tak to prostě je! Já jsem v tom potravinovém řetězci pracovala, takže vím, jak to bylo. Mají pravdu řetězce, stály se tam fronty, bylo to hrozné, nebyly některé druhy zboží, ale možná jsme tady měli tehdy větší kvalitu!

Když se ptáme na to, jak to, že tady ta kvalita není - není tady proto, protože jestliže řetězec donutí dodavatele udělat salám za 70 korun, tak asi těžko v něm může být maso. A nechceme to slyšet. Pořád se jenom něčím dále zabýváme a nechceme si říct, kde je ten zakopaný pes. To, že se tím Evropská komise stále zabývá, že spousta členských zemí k tomu zaujala stanovisko a také si omezila významnou tržní sílu, je jen důkaz toho, že řetězce se znovu i ty jejich zákony nějakým způsobem naučily obcházet a i ony ty úpravy dělají.

Ve zprávě z Evropské komise dále je, že stále ponechává na členských zemích, jak si ten vnitřní trh upraví. To, že se dělá novela zákona, je samozřejmě zase otázka proto, že opravdu se ty řetězce jeden od druhého znovu naučily zneužívat té své síly a dělají věci, které prostě devastují naše hospodářství! A devastují malé, střední i ty velké. A my si musíme říct, jestli by se opravdu nedalo třeba spočítat, jestli některé řetězce odsud odejdou, jestli nově vzniklé střední, malé prodejny neutáhnou a nezaměstnají větší počet lidí a jejich daňová povinnost potom do naší státní kasy nebude větší. Takové rozbory nemám. To by chtělo opravdu samozřejmě dlouhodobou ekonomickou práci kvalifikovaných odborníků, na to nejsem. To, že jsem si stáhla z dostupných zdrojů daňová přiznání a výsledovky těchto supermarketů, můžu vám říct - ano, mají pravdu v tom, že jim obraty klesají. Ale ty jejich zisky pořád rostou. Já už jsem to tady říkala, kde se to bere, kdo to platí. Oni to platí ti naši čeští dodavatelé. A kdyby opravdu ty peníze zůstávaly u nich, možná by měly na ten rozvoj, možná bychom tu měli svoje řetězce tak, jak je to třeba ve Slovinsku. Jediný řetězec, který se k tomu postavil, je Coop Market a ten nabízí malým a středním, aby do jejich tržní sítě mohli jít. Proč to nedělají ostatní? Já jsem jednala na zemědělském výboru s řetězci a ptala jsem se jich: Proč neuděláte významný krok k našim dodavatelům? Možná se naše vláda začne zabývat tím, aby tenhle zákon o významné tržní síle nebyl takový a byl i pro vás příznivý, ale zatím jste ten krok neudělaly.

A já se vás ptám, když vás to všechny tak zajímá, tak dobře, přijďte na to jednání s řetězci a prosím, seznamte se s těmi materiály, jakým způsobem se k našim dodavatelům chovají! Velkým i malým. I ti malí by tam chtěli být. Jak je možné, že tady jedno družstevnictví Coop Market se dokáže postavit k tomu, aby ty malé a střední do té sítě dalo. Ale taky nejsou schopni platit ty poplatky, které tam jsou. O tom se nehovoří! Žádný dodavatel nechce proti řetězcům vystoupit! A já se mu nedivím. Protože první, co by ho čekalo, že z toho supermarketu vyletí! (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Balaštíkové. Mám dvě faktické poznámky - pana poslance Michala Kučery, potom pana poslance Laudáta. Faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Já jsem si tady se zájmem vyposlechl to emotivní vystoupení své předřečnice. Já bych jí chtěl prostřednictvím pana předsedajícího říct, že zatímco těm malým a středním podnikům zisky klesají, jak říkala paní kolegyně, tak Agrofertu ty zisky rostou.

Mě v té diskusi zajímá jedna věc. Tady se neustále bavíme o těch zemědělských a potravinářských produktech a o tom, jak je obtížné se dostat do těch sítí a nechat se zalistovat atd. Ale tohle neplatí pouze o zemědělských a potravinářských výrobcích. Nekrachují jen malí výrobci potravin, malí zemědělci. Před stejný problém jsou postaveni výrobci elektrospotřebičů, výrobci průmyslového zboží, výrobci zahradnického zboží. Ti mají stejné problémy, když to budeme srovnávat touhle optikou, jako zemědělci a nebo výrobci potravinářští. Plno malých firem skončilo, co se týká výroby elektrospotřebičů, plno malých firem skončilo v průmyslovém zboží. To je prostě svět globalizace, ve kterém dneska žijeme. A pokud chceme ochránit tento jeden segment, tak já bych se zeptal paní předřečnice prostřednictvím pana předsedajícího: Jakým způsobem chcete ochránit tyto další segmenty? Jakým způsobem chce ochránit výrobce elektrospotřebičů? Jakým způsobem chce ochránit výrobce průmyslového zboží, kteří dodávají do zahradnických marketů, kteří dodávají do elektromarketů? Ti se potýkají se stejným problémem jako zemědělští výrobci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kučerovi i za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče, máte čas k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já už jsem nechtěl k tomuhle vystupovat. Nicméně když jsem poslouchal paní Balaštíkovou, tak musím říct: Kdo tady devastuje malé a střední podnikání? To jste vy, to je přece vaše vláda. Jaké zákony jste tady hlasovali? Dneska jste si např. prohlasovali trestný čin, když někdo začne připravovat údajně trestný čin. (Šum v sále.) A výklad toho, jak to začnete připravovat. Vy přece připravujete registrační pokladny, kterými vyřídíte minimálně, když budeme kopírovat zkušenosti z jiných zemí, 10 % malých a středních podnikatelů! Tady sedí autor výroku, že malí drobní živnostníci jsou paraziti. Tak co to tady vykládáte? Vy jedno děláte... Tragédie na tom je, že zatím se vám velice úspěšně daří nalhávat národu, že vlastně jste středopravicová nebo pravicová vláda. To opravdu začínám mít problém se žaludkem nad vaším chováním. Ale tady děláte přesný opak. Vy jste vyřídili inovace, podnikatelské prostředí, aby naše firmy byly konkurenceschopné, tím, že jste brutálně zdanili regulované fondy, což nemá ve světě téměř obdoby. Tady jste mlčeli! Kdybyste o tom něco věděli, tak byste věděli, že 80 % inovací se neodehrává ve veřejném sektoru, ale v soukromém sektoru. Tím jste to podtrhli a vyřídili. Tak co to tady vykládáte proboha?!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi i za dodržení času. Faktická poznámka paní poslankyně Balaštíkové, která bude reagovat na vystoupení pana kolegy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: K vystoupení kolegy Laudáta. Nemůžu mu odpovědět na všechno, neboť nejsem broukem Pytlíkem. Já jsem si na to nikdy nehrála a hrát si nebudu. Budu vám odpovídat pouze na to, na co se já specializuji. Sorry.

Další kolega - jak chci ochránit malé elektrovýrobce a tady tyhle. Prosím vás, významná tržní síla o tomhle není. Podívejte se, to nám zlikvidovaly internetové obchody!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Už máte řádnou přihlášku, prosím.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení zbylí ministři - pane ministře (k ministru Mládkovi), paní ministryně (k ministryni Šlechtové) - je vidět, jak významný je to zákon, když tady nemáme ani ministry, kterých se to bezprostředně týká. Tím znovu narážím na ministra zemědělství, který přišel, neodpověděl na otázky, řekl, že je třeba nalajnovat ty čáry, kde to bude spravedlivé, a zase odešel, vzhledem k tomu, že on osm let dělal obchodníka apod.

Já tady chci zdůraznit, že k tomu, abychom hlídali monopolní postavení na trhu, k tomu máme antimonopolní úřad. K tomu máme kompetentní úřad, který má jednat v případě, že dochází k nějakým nespravedlnostem nebo že někdo zneužívá dominantního postavení na trhu. Je-li tam něco špatně, tak to pojďme opravit a využijme této instituce.

K tomu, abychom hlídali kvalitu potravin, na kterou se tady kdekdo odvolává, k tomu máme Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. A je-li něco špatně na trhu, pak se pojďme bavit se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, co je tam špatně, nebo s hygienou nebo dalšími kontrolními orgány, které tady máme, často nadbytečné. A pojďme si povídat o tom, co můžeme udělat pro to, abychom zlepšili prostředí, co se týká kvality. Ale to, co se tady navrhuje - už tady bylo řečeno. Vstupovat do vztahu, který je mezi výrobcem, zpracovatelem, dodavatelem a prodejcem, kde si osobujeme právo jako stát vstupovat někam mezi tyto entity a budeme říkat: ne, pozor, tohle už není spravedlivý, tady už je to zisk, který by náhodou mohl odtéct někam do zahraničí... Prosím vás, tohle už ne, na to máme zákon... A tady nějaký úředník bude říkat, co je a nebo není potřeba.

Jeden z návrhů, který tady předkládáte, je, že bude tedy třicetidenní splatnost faktur. Podotýkám, že sám stát, chcete-li tedy něco pro to udělat, nedodržuje toto pravidlo. A to je jednoduché, na to nepotřebujeme zákon. Ve Středočeském kraji máme krajský úřad, který má splatnost faktur 24 měsíců v objemu zhruba půl miliardy. To jen abychom věděli. Tak chcete-li, ať stát tedy koná v tomto ohledu, ať splatí do třiceti dnů.

Jinak jsem přesvědčený o tom, že když navalíte na ty prodejce nějaké povinnosti, které se budou týkat vztahu dodavatel - podotýkám, že český dodavatel, nevím, co to je za termín. Náš pan ministr zemědělství neumí napsat, ani co to je česká potravina, natožpak aby věděl, co to je český dodavatel. Vzhledem k tomu, že nemá a nebyl schopen tady na to odpovědět. Ptal jsem se ho tady, sami jste neslyšeli odpověď na to, proč tak nemá, proč to tak nedělá, proč to nemáme. Desítky milionů utracených za propagaci tzv. regionální potraviny, ale nemáme charakteristiku toho, co je to česká potravina, to náš pan ministr neumí. Ale na sebeprezentaci utrácet desítky milionů korun, to mu jde excelentně. Akorát, bohužel, se to jaksi míjí účinkem. Když má někde sedět a opravdu pracovat a vysvětlovat tady, k čemu je opravdu užitečný tenhle zákon, tak na to odpovědět neumí. A já se ani nedivím, že na to odpovědět neumí. Protože ten zákon je vážně k ničemu.

Co bychom měli dělat pro to, aby tedy český výrobce, chcete-li, měl větší šanci na trhu a více se chytil nejenom u řetězců, ale i u malých obchodů a podobně? Pojďme dělat všechno pro to, ať je tady podpora potravinové výroby! Ale minule jste tady téměř bouchali do stolu na to, že chceme tu řepku! Jak je to úžasný! Méně řepky, přátelé, a více krmné pšenice! Ale vy chcete tu řepku! Ministr zemědělství tady říká: To je ta úžasná plodina, která nám zachrání české zemědělství! To tady minule padalo. Místo toho, abychom se bavili o tom, jak podpořit potravinovou produkci českého zemědělství.

Mimochodem, české zemědělství, jakkoliv to mají těžké, tak má poměrně, řeknu, významné nebo každý rok zvyšující se zisky. A je to mimochodem proto, že se v minulosti nastartovalo právě toto. Podpora farmářů, farmaření, regionálních produktů - ale ne sebeprezentací ministrů, ale konkrétními kroky. Přípravou třeba zákona o potravinách, který připravovaly ještě minulé vlády. Ale dodělat vyhlášku, no to je katastrofa, to neumíme, to pan ministr prostě bohužel nezvládá. Méně byrokracie! Bavili jsme se o tom tady mnohokrát. Pan ministr zatím pro to neudělal vůbec nic. Ale vůbec nic! Evropské peníze ještě čerpat neumí, nemá pro to jasná pravidla. Říká, že snad budou do podzimu příštího roku. No, doufejme! Tam je někde začarován pes a ne v tom, že budeme mít zákon, který přinese více byrokracie a ve finále se postaví proti těm, za které takzvaně tady dneska lobbujete.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. A abych upřesnil, máme před sebou faktickou poznámku pana poslance Urbana, dvě přednostní práva - pana kolegy Kováčika a pana ministra zemědělství. A potom přihlášku pana poslance Pavery a Velebného. Tak, nyní pan poslanec Urban s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Za prvé mi tady nikdo neodpověděl na to, proč se v České republice prodává horší zboží za víc peněz než v Německu nebo ve Francii. Já neříkám všechno, ale v potravinářském oboru je toho zboží poměrně dost. Tak zkuste mi na to odpovědět! Když si odpovíme na tu otázku, tak možná že budeme umět pokročit lépe dál.

Mně je úplně jedno, jak se jmenuje prodejce nebo jak se jmenuje dodavatel, ale těžko můžu přistoupit na to, co tady říkal v jednu chvíli pan předseda poslaneckého klubu Kalousek v tom smyslu, že lidé jsou nekompetentní a že tedy já z toho vycházím. A že není potřeba nic. No kdyby, proč máme normy? Technické normy. Proč máme normy na potraviny? Kdyby to bylo tak jednoduché, jak říká pan poslanec Kalousek, tak bychom nemuseli mít inspekci životního prostředí, nebo potravinářskou inspekci, pardon, která hlídá ty normy. Kdyby to bylo tak jednoduché, tak každý si řekne, kousne do toho a řekne sakra, to je hnusný, tak to nebudu jíst. A příště si to nekoupím. Jenže někdy to není na první pohled poznat. Tak proto jsou potřeba ty normy.

U těch řetězců to taky možná není na první pohled poznat, že chtějí okrást české občany v České republice, protože se chovají jinak, než se chovají v zemích, kde mají své matky. Tak my jim to musíme nějakým způsobem říct! A jak jim to máme říct lépe než přitlačit je možná nějakým zákonem? Myslím si, že prostě jiná cesta není. Dvacet dva let ukázalo, že tržní mechanismy tuto situaci, kde se v České republice prodává horší zboží za víc peněz, že dvacet dva let to tržní mechanismy nevyřešily.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. Prosím všechny, aby dodržovali princip faktické poznámky, to znamená reakci na vystoupení. O totéž požádám pana kolegu Kalouska, který se přihlásil k faktické poznámce, asi na reakci pana kolegy Urbana. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Nemohu jinak! Já jsem přece neřekl, že jsou lidé nekompetentní. Já jsem říkal, že přesně tak to říká pan poslanec Urban. Říká: Já pořád čekám, kdy tlak zákazníků to upraví, a on to asi neupravuje, tak my to musíme za ty nekompetentní lidi udělat.

Ale jsme tady opravdu od toho? Já nemám nic proti normám, já jsem ten poslední, kdo by chtěl rušit kontrolory těchto norem, ať už je to potravinářská, či zemědělská inspekce, či hygiena. Ale prostě vstupovat do volných smluvních vztahů a myslet si, že tím něco upravím? Tam, kde skutečně tím pánem je trh a zákazník a odběratel? Proč v některých českých obchodech je potravinářské zboží nekvalitní a dražší než jinde, to se neptejte tady, to budete muset jít pravděpodobně do Kosteleckých uzenin. Já taky nechápu, jak to může někdo pozřít a zaplatit za to ty peníze, za tyhle výrobky. Nechápu, ale přece nebudu těm zákazníkům nařizovat nebo regulovat, ať si to nekupujou! Když si to chtějí koupit, ať si to koupěj! Zkazí si svůj žaludek, ne můj! (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. (Hovořil ale poslanec Kalousek.) A abych zklidnil situaci než dám právo k faktické poznámce panu kolegovi Bendlovi, ocituji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. První je pana poslance Holečka, který se omlouvá od 16.15 do 23.59 hodin. Pan kolega Beznoska od 18.30 hodin z pracovních důvodů. Pan předseda výboru pro zdravotnictví Vyzula se omlouvá od 17.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Novotný od 18 a zítra od 10 hodin.

Pan poslanec Bendl má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Jenom v reakci na váženého kolegu Milana Urbana. Proč to tak je, že v Německu lidé kupují to kvalitnější zboží a podobně? Nedávno jsem byl v jedné malé vesničce v Německu, kde lidé sami od nikoho jiného než od místního sedláka nekoupí mléko. Od nikoho jiného než od místního sedláka nekoupí případně maso, chleba a podobně. Ale my tady děláme bohužel všechno pro to, abychom tomu místnímu tu situaci tak zkomplikovali různou byrokracií, že ho nakonec nemáme a výsledek je, že se tady hádáme o něčem, co je opravdu fyzicky k ničemu. Pojďme se bavit o tom, jak pomůžeme potravinovému zemědělství v prvovýrobě. Pojďme se bavit, že bude méně řepky a více podpory potravinové produkce. A pak zkrátka už si to ten trh zařídí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Nyní předností práva: pan předseda klubu KSČM Pavel Kováčik, potom pan ministr zemědělství. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, chce se mně doplnit, abych navázal plynule na tu dosavadní debatu ctěného pana kolegu Bendla, a od místního výrobce elektroniky si koupí a nikde jinde ledničku, televizor, mobil a podobně. Když se tedy tady bavíme o tom, proč jenom potravinářství, a ne třeba elektroniku či jakékoliv jiné průmyslové zboží, které ty řetězce nabízejí. No právě proto, že to potravinářství, potažmo zemědělství je svého druhu zvláštní podnikání, ať se to komukoliv líbí, nebo ne, protože má dvě, řekněme, nepříznivé vlastnosti, které od ostatního běžného podnikání je odlišují, a to je obrovská potřeba kapitálu na velmi minimální výnosnost, za prvé, a za druhé, je to pod širým nebem. To znamená, žádné jiné podnikání není tolik ovlivněno povětrnostními vlivy, tedy počasím, chcete-li matkou přírodou nebo pánembohem, jak to kdo vnímáte, jako právě zemědělství a potravinářství. Ale to jenom drobná vsuvka, abych navázal na tu debatu.

Pamatuji, že od roku 1997 se v této Sněmovně odehrávají s víceméně železnou pravidelností pokusy o to, aby když už sem ty řetězce přišly, aby se tu chovaly alespoň tak slušně, jsou tu přece jen hosty a mají z nás, aby se tu chovaly alespoň tak slušně jako doma, v zemích původu. A opět na margo té probíhající diskuse. Kdyby bylo v České republice stejně nepřijatelné, aby se v řetězci nabízelo jiné zboží než české, tak jako je to například v Německu, tak jako je to například ve Francii. Zkuste si v Rakousku koupit české zboží v řetězci, který je jak v Rakousku, tak i tady. Nedostanete je tam. A je jim jedno, jestli chtějí zpestřovat trh, jak my říkáme ano, pojďme regulovat. Ano, regulovat, přátelé. Pojďme regulovat povinné procento českého, moravského a slezského zboží v řetězcích - 60 %, 70 %, 80 %, ne všechno, aby byla možnost pro občana zpestřit si tu nabídku. Víte, u nás je to obráceně. Leckde jen těch 20, 30 % českého zboží a ostatní Evropa nám dodává se svými jogurty, dodává nám údržbu své krajiny, tedy my platíme v jogurtech údržbu jejich krajiny, platíme jejich mzdy prvovýrobců i zpracovatelů, a dokonce, jak tu bylo vícekrát zmíněno, to samé zboží má v našich obchodech, tedy v obchodech, které jsou v České republice, poněkud jinou, když to řeknu velmi jemně, kvalitu než v zemi, kde tedy je matka, s poukazem na to, že česká, moravská a slezská chuť je jiná. Možná horší nebo možná kapsa horší. No to ne, to zboží je stejně drahé nebo dražší, cena je stejná. Nebylo by zapotřebí takovéhoto zákona, kdyby se tato pravidla dodržovala, kdyby i u nás bylo nepřijatelné, že na českém území by se měla nabízet nějaká přemíra zboží, ať už je to z Německa, z Francie, z Polska nebo odkudkoliv odjinud. Nebylo by zapotřebí takového zákona, kdyby ona zbožštělá modla volného trhu doopravdy fungovala, tedy pardon, svobodného trhu, na základě rovných podmínek, rovných přístupů, například rovných dotací, například kdyby bylo úplně jedno, že ve francouzském obchodě téhož řetězce, v německém obchodě téhož řetězce, v českém, slovenském či polském obchodě téhož řetězce jsou naprosto stejné podmínky jak pro zákazníka, tak pro dodavatele. Ale bohužel, zkuste si naložit kamion například sýrů nebo jiných mléčných výrobků a prodat je do téhož řetězce v Německu či kdekoli jinde, kde sídlí ty matky. Se zlou se potážete. Neuzavřete, ani s vámi nebudou jednat o té smlouvě. Ta dodávka je možná pouze omezeně a pouze za potupných podmínek. A kdyby nebylo takových potupných podmínek, nebylo by zapotřebí, abychom se takovýmto zákonem - a od roku 1997, to už je mnoho let - tady museli zabývat.

Nechceme nic jiného, než aby v rámci jednotného evropského trhu měli všichni evropští, tedy i čeští, moravští a slezští dodavatelé stejné podmínky a čeští, moravští a slezští zákazníci stejný přístup ke kvalitě. Zákazník v Německu si nekoupí jiné zboží než německé a považuje to za přirozené. Kéž bychom dokázali zákazníka v České republice vychovat k témuž. Ono se to postupně daří, některé programy byly úspěšné, například povědomost o tom, že když si kupuji výrobek se značkou KLASA, kupuji si kvalitní výrobek, zpravidla, tak ta je velmi vysoká, program byl úspěšný a je třeba jej dále rozvíjet, protože to jsou ty postupné kroky. Ale dokud tomu tak není, dokud jsou události typu: Vážený dodavateli, náš řetězec bude slavit desáté výročí přítomnosti v České republice, bude tě to stát tolik a tolik desítek tisíc dárků k narozeninám, na slevě, na dodávce. Kdyby neexistovaly různé pokoutní zadní marže mimo smlouvu, pokud se chci udržet jako dodavatel v tom řetězci, ještě musím různě hradit další slevy z ceny, různě platit regálné a já nevím, co všechno možného, nést náklady na akce a neodebrané zboží, které ode mne již ten řetězec koupil, tedy odebral, než zaplatil. Odvézt zboží po uplynutí doby minimální trvanlivosti zpátky bez nároku na náhradu. Kdyby takovéto potupné zacházení neexistovalo, tak my sami budeme nejraději, že bude méně byrokracie, že bude méně papírování, méně kontrolování, že to bude samo pěkně plynout na základě toho, jak se má chovat svobodný trh. Ale bohužel. Kdyby existoval tento svobodný trh, bylo by to úplně ideální, nebylo by zapotřebí. On totiž nikdy neexistoval, neexistuje. Odpočátku bylo zapotřebí regulace. A uvědomme si, že pokud tuto přiměřenou regulaci, která bude napravovat nerovnováhu, budeme rozumně uplatňovat i nadále, tak to bude ve prospěch českého, moravského a slezského zemědělce, českého, moravského a slezského zpracovatele zemědělských produktů a koneckonců i našeho spotřebitele, kterým se mnozí, ať už zprava, nebo zleva tak rádi oháníme, který bude mít jistotu, že kvůli cenovým tlakům na dodavatele nebude muset pod názvem párek jíst hmotu pouze párku podobnou, pod názvem pivo pít tekutinu pouze pivu podobnou a další a další zvěrstva, která se bohužel dějí. Neviňme z toho dodavatele. Dodavatel je v znevýhodněném postavení, a chce-li přežít, tak musí na tyto potupné podmínky přistupovat. Pojďme udělat všechno pro to, aby nemusel, aby bylo podle principu já pán, ty pán, abychom v České republice spotřebovávali, nakupovali a rádi konzumovali české, moravské a slezské potraviny.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Pavlu Kováčikovi za jeho vystoupení a dovolte mi, protože za tři minuty budeme muset přerušit projednávání tohoto bodu, abych konstatoval, že mám před sebou pět faktických poznámek, jedno přednostní právo pana ministra a dvě přihlášky řádné, to je pana poslance Pavery a pana zpravodaje Velebného. Nyní tedy faktická poznámka pana poslance Laudáta, poté pan kolega Kalousek, pokud na něj do 17.30 vybude čas. To záleží na kolegu Laudátovi, jak dlouho bude mít faktickou poznámku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Já jen zareaguji na paní Balaštíkovou. Sice se nám to nemusí líbit, nebo může líbit, mladé generaci se to líbí a většině společnosti, že si může kupovat výrobky přes internet, což je obrovský hendikep a konec pro standardní klasické obchody. Naděláte s tím asi tolik jako s faktem, že za posledních deset let se změnilo v žebříčku dnes špičkových, protože se sestavují špičkové seznamy profesí, tak před deseti lety z prvních šesti žádná neexistovala. Svět jde někam jinam a výrazně se mění. Určitě bychom to sem někam měli zařadit jako bod, ale vzhledem k tomu, že cokoliv tu my z opozice navrhneme, jak jsme na tom, jak ztrácíme, kde ztrácíme, ale vy to vždycky odmítnete, protože vy směrujete republiku někam jinam. To zaprvé.

Není mi jasné, proč tímto zákonem, který byl vyroben na ÚHOSu, proč není třeba regulován také vztah mezi prvovýrobcem a tím, kdo vykupuje. Proč jen útočíte na jeden segment, stejně tak jako útočíte na to, že omezíte prodejní doby v obchodech nad jistou plochu. To je totéž. Někdo něco plácne, aniž znáte ty konsekvence. A my tu nepožadujeme nic jiného, než když jdete do tak citlivé oblasti, jako je regulace trhu, tak že byste měli dát detailní analýzy, mělo by tam být, jaká je situace, včetně čísel, grafů, faktů. Ale tady skutečně vždycky někdo něco někde vyrobí, dokonce někomu z vaší strany vyrobí nějaká lobby návrh zákona, on klidně jde a on to sem předloží. To je opravdu výborné! Takže já se domnívám, že bychom měli tento pokus odmítnout, a když už tedy, tak přijďte s kvalitní předlohou, zargumentovanou (upozornění na čas), podloženou analýzami, ale tohle opravdu hazardujete.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Skončil vám čas k faktické poznámce, pane poslanče.

Protože by bylo nedůstojné, abych pokračoval dál, když musíme v 17.30 začít jiný bod, bod 28, tak přerušuji bod číslo 22, vládní návrh zákona o významné tržní síle č. 395/2009 Sb. s tím, že budeme pokračovat, až bude nově rozhodnuto o jeho zařazení, a to faktickým poznámkami Miroslava Kalouska, Michala Kučery, Zbyňka Stanjury, Ivana Pilného, s přednostním právem bude mít vystoupení ministr zemědělství Marian Jurečka a řádně přihlášeni do rozpravy jsou Herbert Pavera a Ladislav Velebný. Přerušuji tento bod a předám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, dalším bodem, pevně zařazeným na 17.30, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.