(15.40 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud jde o obdobné právní úpravy, které existují v zahraničí, a rád bych se podíval zejména do zemí Evropské unie, mohu konstatovat, že není pravdou, že by Česká republika byla jediným státem, ve kterém existuje regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů. Naopak. Přijetím této regulace jsme se zařadili mezi státy, v nichž specifická regulace prostřednictvím norem veřejného práva, jejichž dodržování je kontrolováno orgány veřejné moci, jež rozhodují o jejich porušení a případném uložení sankcí, přijata byla. Státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, zpravidla stanovují jako podmínku jejich aplikace existenci specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. V takovém postavení se nacházejí dominantní soutěžitelé na trhu, přičemž jsou aplikována obecná soutěžní pravidla, například v Rakousku, nebo existují specifická pravidla pro vymezení dominantního postavení na určitém segmentu trhu, například v Lotyšsku a Finsku. Specifické postavení dále mají nedominantní soutěžitelé, jejichž postavení je definováno buď prostřednictvím kvalifikace jejich tržní síly na trhu, např. v Maďarsku, v České republice, Velké Británii a Litvě, či takzvané ekonomické závislosti dodavatelů na těchto soutěžitelích, např. v Německu, Francii, Itálii, Portugalsku a Španělsku.
Pokud jde o evropskou úroveň, na úrovni Evropské unie byly nekalé obchodní praktiky v odvětví potravinářství poprvé projednávány v roce 2009. V roce 2010 byla zřízena odborná platforma pro smluvní praktiky mezi podniky, která v roce 2011 vydala soubor zásad a příkladů poctivých a nekalých praktik ve vertikálních vztazích v rámci potravinového dodavatelského řetězce.
Ze Zelené knihy o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě, dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží, jednoznačně vyplývá, že nejenom v České republice, ale i v rámci Evropské unie jsou řešeny stejné problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích při dodávkách zboží pro prodej v maloobchodě.
Původně v návrhu novely zákona o významné tržní síle předloženém vládě byla obsažena i změna konceptu odpovědného subjektu, tzn. že neponese odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel, tzv. oboustrannost. Vláda však tuto změnu po doporučení Legislativní rady vlády neschválila a zákon tak směřuje pouze proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Nově navrhovaná změna tedy počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu.
K dosažení toho účelu, který jsem popsal, jsou součástí novely zejména následující úpravy. Nově se upravuje a zpřesňuje deliktní jednání povinných subjektů vyjádřené v § 4 zákona. Upouští se od taxativního výčtu skutkových podstat, které jsou uvedeny v šesti přílohách zákona, a dochází ke generalizování jednotlivých skupin skutkových podstat do obecnějších vyjádření, která se stávají součástí nové úpravy v § 4 zákona. V neposlední řadě novela mění některá procesní pravidla.
Vláda České republiky je přesvědčena o tom, že zjednodušení pravidel povede k jasnější orientaci v zákoně pro všechny jeho adresáty a zároveň umožní všem jistou předvídatelnost správních rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v případě porušení zákonem stanovených povinností. Dovoluji si proto požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s tímto návrhem v prvém čtení vyjádřila svůj souhlas a postoupila ho k projednání v příslušných výborech. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Ještě omluvím pana poslance Miloše Babiše od 17 hodin z dnešního jednání.
Prosím pana zpravodaje, kterým je pan poslanec Ladislav Velebný.
Poslanec Ladislav Velebný: Dobrý den, dámy a pánové. Pan předseda vlády nám tady podrobně představil návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití. Ve své zpravodajské zprávě chci pouze připomenout, že předložený návrh jednoznačně vymezuje okruh vztahů, na které bude zákon dopadat, čímž budou odstraněny pochybnosti některých subjektů na trhu, zda spadají, či nespadají do působnosti zákona o významné tržní síle. Dochází ke zpřesnění pojmu dodavatel a odběratel, přičemž je třeba přivítat nově navrhovanou právní úpravu relativně nového typu odběratelů, a to nákupních aliancí, na jejichž nekalé praktiky Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v nedávné době upozorňoval. Zahrnutím nákupních aliancí do působnosti zákona o významné tržní síle, resp. rozšířením definice pojmu odběratel na nákupní aliance, dojde bezesporu ke zkvalitnění aplikovatelnosti zákona a ke zvýšení určité právní jistoty mezi dodavateli.
Předložený návrh reaguje na platné evropské potravinové právo a používá pojem potravina, jímž se rozumějí de facto všechny zemědělské a potravinářské produkty uvedené v tomto zákoně. Nově jsou stanoveny základní náležitosti smlouvy a smluvního vztahu. Ten bude založen na písemném ujednání, a to včetně určení osoby, která je za tento právní akt zodpovědná, což povede dále ke zvýšení právní jistoty.
Novela sice ruší všechny stávající přílohy zákona o významné tržní síle, ty však nahrazuje mnohem flexibilnějším demonstrativním výčtem praktik, které jsou zakázány a které znovu reflektují stávající situaci v dodavatelsko-odběratelských vztazích.
Návrhem zákona není do právního řádu České republiky implementováno právo EU a návrh tak není s právem EU v rozporu. Na unijní úrovni zatím nebyla přijata jednotná závazná právní úprava, je tedy v kompetenci jednotlivých členských států, zda a jakým způsobem budou vztahy mezi dodavateli a odběrateli v odvětví potravinářství regulovat.
Dámy a pánové, domnívám se, že klíčová debata by se měla odehrát jak v zemědělském výboru, tak i v hospodářském výboru. Proto doporučuji propustit tento sněmovní tisk do druhého čtení a přikázat jej i hospodářskému výboru. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní jednu přihlášku, a to pana poslance Laudáta.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, první, co mě zaráží na celé záležitosti, tak kompetenčně vždy tento zákon má předkládat ministr průmyslu a obchodu. Jinak tedy nevím, proč vlastně si toto ministerstvo vydržujeme. (Poslanec Faltýnek se směje v lavici.) V minulosti - já nevím, jestli je to k smíchu, ale skutečně začínám váhat. Pak se nabízí skutečně to, abyste pustili do dalšího čtení anebo vůbec do projednání novelu zákona, kterou předkládal Kalousek a já, o změně kompetencí tak, aby se strategické firmy dostaly pod MPO, aby bylo zjevně vidět, že něco dělá. ***