(17.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji. Nyní tedy budeme hlasovat nejprve o návrhu na zamítnutí. V obecné rozpravě jej přednesl jak pan poslanec Nykl, tak pan poslanec Heger. Eviduji žádost o odhlášení. Já vás odhlásím a požádám, abyste se znovu přihlásili do systému.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 122, přítomných poslankyň a poslanců je 133, pro návrh 99, proti 32. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a návrh zákona byl zamítnut.
Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu předkladateli, tak panu zpravodaji.
Otevírám další bod. Tím je
32.
Návrh poslance Davida Kádnera na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 145/ - prvé čtení
Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 145/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl navrhovatel, pan poslanec David Kádner. Máte slovo.
Poslanec David Kádner: Já děkuji. Pane předsedající, vládo, dámy a pánové, jsem moc rád, že po roce mohu vystoupit a předložit novelu zákona.
Vzhledem k neustále se zvyšující agresivitě pachatelů zde logicky vyvstává otázka rozšíření možnosti a rozsahu takzvané nutné obrany, vyplývající historicky z platného právního rámce, zejména pak § 29 zákona č. 40/2009 Sb. Pachatelé při vniknutí do soukromých prostor již dokonce neberou zřetel na to, je-li někdo v těchto prostorách přítomen. Navíc musíme brát v potaz i širokou škálu možností, jak se ozbrojit, a v neposlední řadě také moment překvapení, který mají pachatelé na své straně.
V případě této novely se jedná o takzvanou zásadu "můj dům, můj hrad". Jejím hlavním smyslem je zajistit oprávněným osobám vyšší míru bezpečnosti v oprávněně užívaných místech, zajištěných proti neoprávněnému vniknutí, při zjednání dostatečné právní jistoty zejména pro osoby potenciálních obránců. Je třeba zdůraznit, že se zdaleka nejedná pouze o případné užití střelné zbraně, ale o obecné užití termínu nutné obrany, například prostřednictvím použití zbraně v nejširším možném kontextu. V takovém případě pak útočník na sebe bere riziko, že vyvolá-li odůvodněnou obavu z ohrožení zdraví či života oprávněné osoby, bude se tato osoba bránit, a to účinně, avšak bez případné sankce ze strany státu. I když lze konstatovat, že takové riziko bere útočník na sebe vždy i v současné úpravě, kdy je však daná určitá právní nejistota obránce.
Změna zákona má pak sloužit k uznání takové obrany jako obrany nutné za situace, kdy v nechráněném prostoru by se o nutnou obranu jednat nemuselo. Zejména jde o formulaci "přímo hrozící nebo trvající" útok, kdy obránce dle stávají úpravy například ve svém domě musí nejprve čekat, než bude útočníkem přímo napaden, nechce-li riskovat trestní postih. Za vhodný příklad lze použít i například střelbu skrze vnitřní dveře na útočníka, který již do chráněného prostoru pronikl a která v současné chvíli není za nutnou obranu považována.
Zároveň příslušný text návrhu novelizace řeší o otázku, kdyby byl útok veden proti jiné přítomné osobě a obránce by zasahoval v její prospěch.
Text návrhu novelizace pak řeší i možnost případného zneužití, kdy vyžaduje takzvanou oprávněnou obavu, kterou stávající trestněprávní praxe znamená, například pohrůžky násilí. O takovou obavu by se například nemohlo v žádném případě jednat při vedení obrany ve velmi vysoké vzdálenosti nebo proti prchajícímu útočníkovi.
Příslušný návrh novelizace přímo neřeší charakteristiku, o jaký prostor se má jednat, zda dům, byt, garáž nebo oplocený pozemek. Lze konstatovat, že na všech těchto položkách předmětného demonstrativního výčtu míst by k podobné nutné obraně mohlo dojít stejně jako i na jiných. Rozhodnutí o tom, zda se jedná, či nejedná o nutnou obranu, je pak nezbytné svěřit soustavě soudů České republiky jako instituce jediné povolané k takovému výkladu.
Současný právní vývoj ve smyslu příslušné judikatury se vyvíjí podobným směrem, tedy ke stále vyššímu respektování práv obránce, a smyslem návrhu této novely zákona není takovému vývoji bránit či s ním polemizovat, ale naopak jej dostatečně upřesnit i nejširší veřejnosti, a to jak obráncům, tak i útočníkům. V případě přijetí příslušné novelizace zákona lze pak očekávat nejen vyšší uvědomělost potenciálních obránců, ale také zejména možná důkladnější zvažování důsledků ze strany potenciálních pachatelů, kdy ochrana života a zdraví má vždy prioritu před ochranou majetku. Text navrhované novelizace pak odpovídá i obdobné právní úpravě mnoha vyspělých zemí, členy Evropské unie rozhodně nevyjímaje.
Tolik k představení této novely.
Teď mi dovolte několik vět závěrem. Rád bych vás požádal o podporu této mnou předkládané novely zákona o nutné obraně.
Současná soudní praxe vede k tomu, že člověk čelící bezprostřední hrozbě fyzického útoku nemůže ve svém vlastním domě tomuto útoku aktivně čelit, aniž by se přitom sám nevystavoval vysokému riziku odsouzení za takzvanou nepřiměřenou obranu. My si naopak myslíme, že obrana vůči agresorovi, který nás ohrožuje v domácnosti, by ve většině případů neměla být prohlášena za nepřiměřenou. Ne nadarmo se řada vyspělých zemí řídí osvědčeným heslem "můj dům, můj hrad", které v sobě rovněž zahrnuje právo své obydlí bránit, uzná-li za vhodné, bránit se i se zbraní v ruce.
Tento návrh se připravoval po dobu dvou let a byl konzultován s právními i bezpečnostními odborníky, například se sdružením LEX - sdružením na ochranu práv majitelů zbraní, advokátní kanceláří Solil, Fiala a spol. a spolkem Šalamoun.
Pouze upřesňujeme obranu ve svém obydlí. Nutná obrana vedená mimo své obydlí zůstává beze změny.
Ještě musím podotknout, že tento návrh má silnou podporu napříč veřejností, jelikož se během pouhých dvou měsíců podařilo nasbírat několik tisíc podpisů na petici týkající se této novely. Myslím, že v zájmu každého občana je, aby měl právo se bránit ve svém domě bez ohledu na to, jestli byla obrana přiměřená, či nikoliv.
Rád bych vás ještě jednou touto cestou poprosil o podporu tohoto návrhu a propuštění do druhého čtení k možnosti projednání v daných výborech. Děkuji. ***