(11.20 hodin)
(pokračuje Chovanec)
Vzhledem k tomu, že Srbsko je signatářem bezpečnostní dohody s NATO v rámci Partnerství pro mír, kandidátskou zemí pro přístup k Evropské unii a v posledních letech dochází v mnoha oblastech k obnově intenzivní spolupráce České republiky a Srbska, je sjednání předložené smlouvy plně v souladu s naší zahraniční politikou.
Předkládaná smlouva je standardní smlouvou o ochraně utajovaných informací, která upravuje zejména následující oblasti- rovnocennost stupňů utajení, podmínky přístupu k utajovaným informacím a nakládání s nimi, předávání utajovaných informací, uznávání bezpečnostních oprávnění obou zemí, spolupráce bezpečnostních úřadů obou zemí, režim utajovaných smluv, režim návštěv vyžadující přístup k utajovaných informacím. To jsou tedy základní atributy této dohody.
Smlouva byla podepsaná v Bělehradu 13. května 2013 a předložena Parlamentu České republiky 29. června 2013. Vzhledem k tomu, že došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, nebylo možné tuto smlouvu projednat na půdě předešlé Poslanecké sněmovny. Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu České republiky doporučil dát souhlas s ratifikací svým usnesením č. 195 ze dne 17. září 2014. Senát následně dal souhlas s ratifikací svým usnesením č. 30 3. prosince 2014. Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky doporučil dát souhlas s ratifikací svým usnesením č. 61 ze dne 13. listopadu 2014.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi. Prosím pana zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Jaroslava Foldynu, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 285/1. - Ještě předtím s přednostním právem pan ministr.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, nevím prostřednictvím koho se mám na vás obrátit. (Přímo.) Nejsem ani téměřpremiér ani vicepremiér. Prosím, abyste tyto hrátky dnes už přestal provozovat. Děkuji. (Veselost napříč sálem.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se prosím. Měl jsem za to, že jste skutečně vicepremiérem. A tedy v materiálech mám, že to má odůvodnit premiér.
Prosím nyní pana poslance Foldynu. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Pane předsedající, děkuji vám za slovo.
Každý voják má ve své tobolce maršálskou hůl. (Veselost napříč sálem.)
Po zprávě pana ministra si dovolím přednést návrh na usnesení zahraničního výboru, který tuto smlouvu projednal na svém zasedání 13. května 2013. Zahraniční výbor doporučuje Sněmovně, aby dala souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Srbskou republikou o výměně a vzájemné ochraně utajovaných informací, podepsané v Bělehradě 13. května 2013. Tolik usnesení zahraničního výboru.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Otevírám rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně pana zpravodaje. Není zájem. Přikročíme k hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Přivolám naše kolegy z předsálí.
Zahajuji hlasování o usnesení navrženém zahraničním výborem. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 38. Přihlášeno je 154 poslankyň a poslanců. Pro 125, proti žádný. Návrh byl přijat. S návrhem usnesení byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Další bod je
75.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni
ze dne 5. února 1992, podepsaná za Českou republiku dne 7. června 2000
/sněmovní tisk 375/ - prvé čtení
Prosím nyní taktéž pana ministra Milana Chovance, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.
Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, úmluva o účasti cizinců na veřejném životě byla přijata v roce 1992 a měla být prostředkem k podpoře integrace cizinců v oblasti politického a společenského dění na místní úrovni.
Závazky plynoucí z úmluvy jsou rozděleny do tří kapitol, přičemž státy jsou povinny převzít závazky z kapitoly A. Ta upravuje právo cizinců na svobodu projevu, přijímání a šíření informací, svobodu shromažďování, svobodu sdružovací včetně práva zakládat odborové organizace na ochranu svých zájmů. Kapitola B se týká poradních orgánů reprezentujících cizince na místní úrovni a kapitola C volebního práva cizinců na místní úrovni. Přistupující státy mohou vznik závazků vyplývajících z těchto kapitol vyloučit svým prohlášením.
Česká republika úmluvu podepsala již v roce 2000, k ratifikaci tedy nemohlo dojít, protože chyběla potřebná legislativa k zajištění plnění závazků vyplývajících z kapitoly A. V následujících letech byl opakovaně diskutován rozsah závazků, které má Česká republika přijmout. Na základě aktuálních analýz, které vzaly v úvahu mimo jiné i bezpečnostní aspekty, vláda předkládá ke schválení návrh na ratifikaci úmluvy v rozsahu kapitoly A a navrhuje aplikaci kapitoly B a C vyloučit prohlášením v souladu s čl. 1 této úmluvy.
To znamená ještě jednou připomínám, že jde o ratifikaci povinné části A této úmluvy. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Nyní prosím, aby se slova ujal taktéž zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedo. Já v této chvíli nemám k navrženému zákonu komentář. Doporučuji, abychom provedli diskusi, protože jak vnímám z poslaneckých lavic, určitě budou připomínky k zařazení projednání do výborů.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Fischerová, po ní pan poslanec Benda. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Fischerová: Přeji pěkné dopoledne. Pane místopředsedo, děkuji za slovo.
Já se chci stručně v tom krátkém limitu jenom zeptat pana ministra, protože jsem si všimla, že doposud ratifikovalo tuto mezinárodní smlouvu osm států ze 48 členských zemí Rady Evropy. Tato smlouva byla revidována v roce 2014. Samozřejmě je to mezinárodní smlouva, která není úplně jednoduchá, neříkám, že nemáme podepisovat, ale vidím kolem této mezinárodní smlouvy opravdu diskusi, zejména dopad na místní samosprávy, volební právo a podobně.
Ve stručnosti by mě zajímaly tyto věci. Které státy už to podepsaly. Dopad na místní samosprávy. Protože v kapitolách B a C je třeba také uvedena volební účast, která je hodně provázaná, volební zákon. V současné době ho máme částečně připravený, je rozpracován v různých verzích. Tyto podrobnosti by mě z toho zajímaly nejvíce. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Šarapatka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, využiji toho, že je otevřen tento bod, abych položil trochu obecnější otázku k vládě, která ale myslím, že s tím velmi úzce souvisí.
Bavíme se tady o úmluvě účasti cizinců na veřejném životě, kde asi nikdo nezpochybní, že má být ratifikována část A, která se opravdu týká jenom svobody vyjadřování. Části B a C jsou samozřejmě mnohem závažnějšího charakteru. Vede se, pokud je mi známo, na vládě, v jejích poradních orgánech a dalších orgánech vlády, diskuse o tom, jestli připustíme, nebo nepřipustíme a v jaké míře připustíme volební právo cizinců. Podotýkám, volební právo cizinců mimo Evropskou unii, protože samozřejmě cizinci z Evropské unie ho již dneska mají podle předpisů Evropské unie. Nebavíme se zjednodušeně řečeno o Evropanech, ale bavíme se zejména o Mimoevropanech z jakéhokoliv prostoru.
Informace, které mám já, mně říkají, že vláda je připravena tento prostor začít otevírat, začít se bavit o tom, jestli představitelé z mimoevropských států budou, nebo nebudou mít pasivní volební právo. ***