Čtvrtek 22. ledna 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Petr Gazdík)

75.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Úmluva o účasti cizinců na veřejném životě na místní úrovni
ze dne 5. února 1992, podepsaná za Českou republiku dne 7. června 2000
/sněmovní tisk 375/ - prvé čtení

Prosím nyní taktéž pana ministra Milana Chovance, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, úmluva o účasti cizinců na veřejném životě byla přijata v roce 1992 a měla být prostředkem k podpoře integrace cizinců v oblasti politického a společenského dění na místní úrovni.

Závazky plynoucí z úmluvy jsou rozděleny do tří kapitol, přičemž státy jsou povinny převzít závazky z kapitoly A. Ta upravuje právo cizinců na svobodu projevu, přijímání a šíření informací, svobodu shromažďování, svobodu sdružovací včetně práva zakládat odborové organizace na ochranu svých zájmů. Kapitola B se týká poradních orgánů reprezentujících cizince na místní úrovni a kapitola C volebního práva cizinců na místní úrovni. Přistupující státy mohou vznik závazků vyplývajících z těchto kapitol vyloučit svým prohlášením.

Česká republika úmluvu podepsala již v roce 2000, k ratifikaci tedy nemohlo dojít, protože chyběla potřebná legislativa k zajištění plnění závazků vyplývajících z kapitoly A. V následujících letech byl opakovaně diskutován rozsah závazků, které má Česká republika přijmout. Na základě aktuálních analýz, které vzaly v úvahu mimo jiné i bezpečnostní aspekty, vláda předkládá ke schválení návrh na ratifikaci úmluvy v rozsahu kapitoly A a navrhuje aplikaci kapitoly B a C vyloučit prohlášením v souladu s čl. 1 této úmluvy.

To znamená ještě jednou připomínám, že jde o ratifikaci povinné části A této úmluvy. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi vnitra. Nyní prosím, aby se slova ujal taktéž zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám, pane předsedo. Já v této chvíli nemám k navrženému zákonu komentář. Doporučuji, abychom provedli diskusi, protože jak vnímám z poslaneckých lavic, určitě budou připomínky k zařazení projednání do výborů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jana Fischerová, po ní pan poslanec Benda. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Přeji pěkné dopoledne. Pane místopředsedo, děkuji za slovo.

Já se chci stručně v tom krátkém limitu jenom zeptat pana ministra, protože jsem si všimla, že doposud ratifikovalo tuto mezinárodní smlouvu osm států ze 48 členských zemí Rady Evropy. Tato smlouva byla revidována v roce 2014. Samozřejmě je to mezinárodní smlouva, která není úplně jednoduchá, neříkám, že nemáme podepisovat, ale vidím kolem této mezinárodní smlouvy opravdu diskusi, zejména dopad na místní samosprávy, volební právo a podobně.

Ve stručnosti by mě zajímaly tyto věci. Které státy už to podepsaly. Dopad na místní samosprávy. Protože v kapitolách B a C je třeba také uvedena volební účast, která je hodně provázaná, volební zákon. V současné době ho máme částečně připravený, je rozpracován v různých verzích. Tyto podrobnosti by mě z toho zajímaly nejvíce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Šarapatka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, využiji toho, že je otevřen tento bod, abych položil trochu obecnější otázku k vládě, která ale myslím, že s tím velmi úzce souvisí.

Bavíme se tady o úmluvě účasti cizinců na veřejném životě, kde asi nikdo nezpochybní, že má být ratifikována část A, která se opravdu týká jenom svobody vyjadřování. Části B a C jsou samozřejmě mnohem závažnějšího charakteru. Vede se, pokud je mi známo, na vládě, v jejích poradních orgánech a dalších orgánech vlády, diskuse o tom, jestli připustíme, nebo nepřipustíme a v jaké míře připustíme volební právo cizinců. Podotýkám, volební právo cizinců mimo Evropskou unii, protože samozřejmě cizinci z Evropské unie ho již dneska mají podle předpisů Evropské unie. Nebavíme se zjednodušeně řečeno o Evropanech, ale bavíme se zejména o Mimoevropanech z jakéhokoliv prostoru.

Informace, které mám já, mně říkají, že vláda je připravena tento prostor začít otevírat, začít se bavit o tom, jestli představitelé z mimoevropských států budou, nebo nebudou mít pasivní volební právo.

Já myslím, že to s tímto neuvěřitelně úzce souvisí. Souvisí to i s tou diskusí, která se nyní rozjela, o případných azylantech z oblastí konfliktu, ať už se jedná o Sýrii, Irák nebo další oblasti. Ale že to je rozhodně věc, která by neměla běžet nějakým zatajeným, utajeným mechanismem, kde omylem podepíšeme nějaký mezinárodní závazek, a pak se budeme tvářit - musíme ho promítnout ve vnitřní legislativě.

Otázka toho, jestli tady lidé, kteří nemají české občanství, mají jenom trvalý pobyt, mají, nebo nemají mít právo volit v místních volbách, jestli připustíme, aby různé komunity, které tady žijí na základě trvalého pobytu, ale nemají občanství, začaly zasahovat do našeho veřejného života v tomto rozsahu, je podle mě naprosto zásadní. A tady bych poprosil pana ministra, jestli nám může říct, jaké je stanovisko vlády České republiky dnes, jaké má vazby k této úmluvě a jaké kroky se případně chystají, protože si myslím, že by to mělo zajímat celou Sněmovnu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Šarapatka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy a pánové, já se chci přidat k vyjádření svých předřečníků. Já se osobně domnívám, že právě volební právo má patřit především občanům. Volební právo je privilegium a je vyváženo povinnostmi, které mají občané vůči republice, a proto bych chtěl apelovat na vás na všechny, abychom nebyli přehnaně aktivističtí, abychom nebyli mezi prvními, kteří budou ratifikovat takovou smlouvu. Abychom nebyli bruselštější než Brusel. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šarapatkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Plzák. Po něm s řádnou přihláškou paní poslankyně Němcová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já si myslím, že to volební právo se v tomhle případě týká kapitoly C, ke které vláda hodlá uplatňovat výhrady. Rovněž tak ke kapitole B, která se týká, myslím, zřizování poradních orgánů. V podstatě vláda smlouvu, kterou již podepsala a máme ji ratifikovat, k této smlouvě uplatňuje výhrady ke dvěma třetinám a v podstatě by se ratifikovala jenom část A, která se týká lidských práv.

Tady vidím problém v tom, že za prvé tu smlouvu zatím podepsalo myslím asi osm států, nebo strašně málo, takže nevidím důvod, proč bychom měli být v tom předním voji. Ještě navíc, když vůči dvěma třetinám té úmluvy vlastně chceme uplatňovat výhrady, to znamená, nehodláme je u nás zavádět v obecnou účinnost. A další věc, proč nevidím úplně důvod, proč to ratifikovat, je to, že kapitola A, věci, které v ní jsou uvedeny, nám vlastně zajišťuje Listina základních práv a svobod, která u nás platí. A tím si myslím, že ten podpis postrádá na takovém významu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Plzákovi. Nyní paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně. Po ní pan poslanec Benešík. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych chtěla z tohoto místa požádat spíše pana ministra, možná i pana zpravodaje, aby svá úvodní slova rozšířili, protože se mi zdá, že opravdu jde o docela vážné téma. Jistě, že můžeme říci, že jsme v prvém čtení, a že tedy stačí jenom takový nástřel tématu a že si to detailně probereme na příslušných výborech a potom se tady ve druhém čtení budeme věnovat zásadnější debatě. Ale myslím si, že pro tu zásadní orientaci jednotlivých členů parlamentu by bylo záslužnější, neb jde o skutečně vážné téma, aby nám pánové tuto normu představili více. Například zda je skutečně možné ratifikovat pouze část A a domluvit se na tom, že nebudou brány v potaz v té smlouvě části další. Jak potom ten proces vypadá.

Mluvím zde totiž jako dlouholetá členka stálé delegace Poslanecké sněmovny do Rady Evropy. Tato organizace sdružuje 48 států. Jestliže osm z nich již tuto úmluvu podepsalo, tak by mě zajímalo, zda to byly státy, které ji podepsaly ještě před tou revizí, nebo až po té revizi. Protože v tu chvíli se dostáváme také do zvláštní situace, protože pokud to podepsaly ještě před tou revizí, tak by to pravděpodobně měly následně podepsat ještě znovu po té změně.

Čili si myslím, že než se vůbec pustí parlament do něčeho, co by bylo závazným krokem ve vztahu k Radě Evropy, která potom má mechanismy, jak vymáhat některá rozhodnutí například monitorovacím procesem, který může spustit na jednotlivé členské země, a tím je stavět do docela závažného právního prostoru a sporu, tak si myslím, že by bylo potřebné, abychom velmi detailně znali pozici vlády k této věci. Prosím Sněmovnu, aby velmi opatrně postupovala při projednávání tohoto tématu, které zrovna nabylo aktuální podoby v souvislosti s událostmi, které rozvířily nejenom život v České republice, ale zejména poslední události v Paříži, kterým předcházela řada útoků i jinde ve světě. Tyto souvislosti bychom neměli pomíjet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Benešík, po něm pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já velmi souhlasím s tím, abychom postupovali obezřetně. Myslím si, že to není úplně standardní mezinárodní smlouva, skutečně vyžaduje velkou pozornost, protože v ní vidím taktéž některé rizikové faktory. Ale jenom velmi krátce k tomu, co tady zaznělo - bruselštější než Brusel. Jenom pro informaci a pro vyjasnění: toto nemá s Evropskou unií vůbec nic společného. Je to iniciativa Rady Evropy a Rada Evropy není institucí Evropské unie. V Radě Evropy, která toto iniciuje, je například členským státem i Ruská federace. Takže jenom pro pořádek. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Benešíkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, chtěl bych připomenout ještě jednu věc a ta se týká kapitoly A odstavce na právo pokojně se sdružovat. Když jsem tady navrhoval v rámci projednávání zákona o posuzování vlivu na životní prostředí tu nezbytnost, aby alespoň 50 petentů té petice mělo trvalý pobyt v dotčeném území, tak ministerstvo argumentovalo také názory a precedenty evropského práva. A tady cituji z jejich stanoviska, že by nemělo být vyloučeno, aby podporu zmíněné právnické osobě, tedy té dotčené veřejnosti, nemělo být upřeno osobě soukromého práva, aby tuto podporu vyjádřila i osoba odlišná od občana EU, která nemá trvalý pobyt v ČR. Takže je možné, že by se podle této interpretace mohly v podstatě celé dotčené osoby skládat z cizinců, kteří nemají trvalý pobyt v České republice. A to si myslím, že by v některých záměrech, které se naše republika chystá realizovat a které určitě budou posuzovány již podle nového zákona, mohlo přinést poměrně značné problémy. Takže i tady se dovoluji připojit k těm, kteří vyzývají k opatrnosti.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova pana ministra. Prosím, pane ministře.

 

Ministr vnitra ČR Milan Chovanec Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych rád odpověděl na některé otázky, které tady teď v té diskusi padly. My jsme tu otázku projednávali na vládě několikrát, musím říct, vraceli jsme se k tomu a diskutovali jsme to velmi pečlivě. Já jsem ve svém úvodním slovu říkal, že ten závazek, který jsme podepsali v roce 2000, to znamená před 15 lety, nás zavazuje k tomu, abychom bez výhrad přijali kapitolu A. To už jsem tady říkal. Také jsem tady říkal, že lze u kapitol B a C je vyloučit prohlášením. K čemuž se česká vláda chystá. To jsou odpovědi prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni Němcové.

Jestli můžeme odkládat věc, kterou jsme podepsali před 15 lety - já si nemyslím, že to je dobře. Osm států ratifikovalo, nejsem teď schopen je vyjmenovat, ale pamatuji si z té diskuse, že minimálně Itálie ratifikovala tu smlouvu taktéž jenom částečně. A nemyslím si, že v tom procesu byla sama.

Pozice české vlády a pozice, teď tady budu mluvit sám za sebe i za to, co česká vláda odhlasovala, my si myslíme, že vyvrcholením integračního procesu, tedy získáním českého občanství, tak ruku v ruce s tím má jít právě možnost volit. To znamená, myslíme si, že by to volební právo, které právě odstavec C řeší, mělo zůstat jako určitý bonus pro člověka, který získá občanství země, v níž se rozhodl dál žít, a ta země ho přijímá.

Co se týká občanů Evropské unie, tam jsme umožnili v posledních komunálních volbách po dohodě s ombudsmankou na základě právních analýz těmto občanům volit a volební zákon se bude muset v budoucnu změnit, aby pregnantně tuto věc opsal. To znamená, teď v současné době se to opravdu, jak říkal pan poslanec Benda, prostřednictvím pana předsedajícího, týká čistě a jenom občanů mimo Evropskou unii. To znamená, osm států ratifikovalo. Minimálně Itálie, pokud si správně pamatuju, neratifikovala celé. A řešíme tady smluvní závazek České republiky, který byl podepsán v roce 2000.

Ostatní lze diskutovat ve výborech v rámci řádného projednání tohoto návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za závěrečné slovo i za vysvětlení. Ptám se pana zpravodaje. Chce závěrečné slovo? (Ano.) Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Klasicky se odvolám na slova pana ministra. Nicméně budu navrhovat klasické usnesení pro projednání do druhého čtení a domnívám se, že připomínky kolegů, které tady padly, mohou být doplněny jako návrh na usnesení k projednání dalším výborům, popřípadě že tam může být i vyjmenováno explicitně, některé připomínky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. (Poslanec Benda se hlásí o slovo.) Já se obávám, pane poslanče Bendo, já jsem... (Chvíle vyjasňování.) Aha, jako za klub s přednostním právem. Prosím. Prosím, pane místopředsedo. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Využiji tohoto privilegia, že tady předseda našeho poslaneckého klubu není, neb je omluven pro nemoc.

Doporučuji, abychom po proběhlé debatě tento návrh zákona kromě zahraničního výboru přikázali ještě výboru pro veřejnou správu a ústavněprávnímu výboru, aby byly právě probrány ony právní aspekty, a abychom prodloužili lhůtu o 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Tak já bych k tomu došel i bez přednostního práva.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Ptám se, jestli má někdo jiný návrh. Konstatuji, že pan poslanec Benda má návrh přikázat to výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavněprávnímu výboru a prodloužit lhůtu k projednání o 30 dnů. Má ještě někdo nějaký jiný návrh? Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat o předložených návrzích. Nejprve tak, jak organizační výbor přikázal - přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru.

 

Zahajuji hlasování o přikázání zahraničnímu výboru. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 39, přihlášeno je 157 poslankyň a poslanců, pro 133, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Dále pan poslanec Benda navrhl přikázat tento návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 40, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 130, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Dalším návrhem pana poslance Bendy je přikázat tento návrh k projednání ústavněprávnímu výboru.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 41, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 136, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Dále tady padl návrh na prodloužení lhůty k projednání o 30 dnů. Budeme o tomto návrhu hlasovat.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro prodloužení lhůty o 30 dnů, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 42, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 141, proti žádný.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ústavně právnímu výboru a lhůta byla prodloužena o 30 dnů. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

 

Bodem číslo 123, kterým se budeme dále zabývat, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.




Přihlásit/registrovat se do ISP