(17.30 hodin)
Poslanec Miroslav Grebeníček: Je třeba, aby levice znovu našla ztracenou sebedůvěru a hrdost na svou minulost, aby si nekřivila páteř a nesoustředila se jen na svůj vlastní pupek."
Dámy a pánové, v České republice prý nyní vládne 15 odborníků blízkých prezidentu Zemanovi, který údajně své vlastní mocenské zájmy staví na roveň s blahem naší země. Nehodlám to nijak komentovat mimo jiné i proto, že tato vláda vystřídala až neuvěřitelnou aroganci a nekompetentnost. A po vládě Nečase bez Nečase také netoužím. A také netvrdím, že všechny aktivity prezidenta Zemana a kabinetu premiéra Rusnoka lze charakterizovat jako šňůru z pravých perel. Někdy mám dokonce pocit, že tu a tam jde o docela obyčejné kozí bobky. Ne, nejsem ve vztahu k prezidentu Zemanovi a k vládě premiéra Rusnoka nijak předpojatý. Pokud ovšem máme Českou republiku i nadále považovat za plnohodnotnou parlamentní demokracii, musí se dodržovat základní pravidla. A pokud dnes vyslovím důvěru Rusnokově kabinetu jako přechodné úřednické vládě, tak to vůbec neznamená, že se tím chci vyhnout opakovanému hlasování o rozpuštění Sněmovny.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost (Potlesk z řad KSČM.)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Dalším přihlášeným je pan poslanec Viktor Paggio. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Viktor Paggio: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Dámy a pánové, dnes rozhodneme o tom, zda získá důvěru kabinet SPOZ. Já budu proti a rád bych vám sdělil své důvody.
Úvodem k pojmosloví, a to zde rozváděl i pan prezident, proč tuto vládu nebudu nazývat vládou úřednickou. Ono je to poměrně jasné. Sám pan premiér byl na kandidátce SPOZ, polovinu ministrů na ní uvidíme již brzy. Za vládu mluví prezident, zavazuje ji, že třeba nerozhodne o Temelínu. Navíc pojem úřednická vláda vám bohužel v českých podmínkách poskytne nehynoucí popularitu, ať už pak děláte cokoli. Český člověk je unaven zprávami o korupci, on je unaven zprávami o neschopných politicích. Je unaven tím vším, a proto miluje legendu o úřednické vládě. Ta legenda má tuhý kořínek, možná tužší než legenda o Blanických rytířích. Vezměte si, že přežila i vládu pana premiéra Fischera, který jen zahříval židle, aby pak na konci přiklepl zakázku na Ústřední vojenskou nemocnici. Proto nechci nominantům SPOZ poskytnout ten magický plášť názvu úřednická vláda a myslím, že vy byste to neměli dělat také.
Vraťme se na začátek do momentu, kdy pan prezident věnoval první pokus na sestavení vlády panu Rusnokovi, přestože už tu existoval jiný nominant, paní Němcová, s většinou sněmovní. Já jsem byl poněkud znepokojen, bylo to proti ústavním zvyklostem. Neuklidnilo mě - nazvěme to dovysvětlení pana prezidenta, že ústavní zvyklosti považuje za idiotské. A říkal jsem si: Dobrá, máme tu prvního přímo voleného prezidenta, přestojíme si tento úřednický výkřik do tmy a druhý pokus už půjde k tomu, kdo drží většinu. A mimochodem - stále v to doufám.
Ale čím jsem byl skutečně zhrozen, bylo agresivní chování a nahnědlé řeči nové vlády. Ústava hovoří jasně. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně samozřejmě v situaci, kdy je to právě Sněmovna, která té vládě schvaluje zákony. Přesto se vláda SPOZ chová, jako by Sněmovna ani neexistovala. Bez důvěry už vyměnila řadu vysoce postavených státních úředníků a ředitelů státních organizací. To jsou všichni ti náměstci a ředitelé odborů, ředitel Národního divadla atd., atd., já to zde nebudu vyjmenovávat, všichni jsme to sledovali. Zaznamenal jsem dokonce interní informaci, že ředitelka, nebo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, paní Ing. Drábová má být nahrazena Kačenkou Zemanovou. To je nakonec jediná změna, kterou tato vláda na vysokém postu ve státní správě neprovedla. Jsem jí za to vděčný.
Čistky jsou tak překotné a rázné, až nás napadá, že vláda vlastně s důvěrou ani nikdy nepočítala, a že právě toto je její hlavní úkol.
Co jsem myslel těmi nahnědlými řečmi? Koncem června premiér Rusnok pravil: Země potřebuje obnovit základní struktury vládnutí. Nebo: Musíme neprodleně obnovit státní struktury. Jak trefně glosoval komentátor Práva pan Mitrofanov, toto je tón sovětských pučistů z jednadevadesátého. A mně to připomnělo jiný citát: Museli jsme nastolit pořádek a disciplínu, vyžadované masami, ale nedosažitelné slaďounkou propagandou, slovy, slovy a zase slovy a klamnými parlamentními a novinářskými bitvami. To byl, přátelé, Benito Mussolini.
S velkým zájmem jsem poté sledoval další členy vlády, jak se drželi této tvrdé linky ve svých vystoupeních, vše v duchu: Ukončíme řevnivost a svár, vůlí lidu je pořádek a jednota. A když myslím "lidu", tak tím myslím ten Lid s velkým L. Korunu tomu nasadil a nejlepším učedníkem byl pan ministr Žák, který se vyjádřil v Českém rozhlase v tom smyslu, že správa věcí veřejných se dá dělat lépe, kvalitněji, možná i bez politického mandátu. Originální úvaha.
Pokud jde o personální složení vlády, tady nejde jenom o záhadné splacení dluhu pana ministra Fischera. Mě by velmi zajímala skutečná role pánů Šloufa, Zbytka a Nejedlého. Obavy vyvolávají osobní vazby členů kabinetu a vztahové sítě, do kterých jsou zapleteni. Například dnešní premiér, který v letech 2002-2003 šéfoval Ministerstvo průmyslu a obchodu, a jeho dnešní ministr vnitra, který dříve byl jeho náměstkem, odklepli prodej plzeňské Škodovky prázdné schránce - skupině APIAN, záležitost, které se nyní dotýkají švýcarští vyšetřovatelé v kauze Mostecké uhelné společnosti. Když už jsme u ministra Peciny, tak jeho protipólem na Hradě - vzhledem k postavení této vlády podřízeném vůči Hradu spíš jeho šéfem na Hradě -, bude ředitel bezpečnostního odboru prezidentské kanceláře pan Fulík, jinak člověk, kterého známe z kauz CASA a Ústřední vojenské nemocnice, kterou odklepl nynější ministr financí pan Fischer.
Jsou to velmi husté sítě. Personálně jde o vládu velkého průmyslu, bohužel té jeho řekněme východní větve, a já jsem velmi zvědavý na to, jestli členové této vlády, členové a členka této vlády, udrží na uzdě svou chuť přiklepnout někomu Temelín. Velmi bych se tomu divil.
Personálně se vláda SPOZ původně nelíbila ani ČSSD, minimálně jejímu předsedovi Sobotkovi, který v nevídaně rozhodném článku z 24. července mluvil o tom, že ČSSD nemá podporovat šíření iluzí o prospěšnosti této vlády, byť to není právě populární. Tak to bylo 24. července. Teď máme 7. srpna a jsme na tom úplně jinak, a to přesto, že pana předsedu Sobotku stihl pan premiér ještě urazit ve včerejší Mladé frontě v rozhovoru, když mluvil o stínové vládě největší strany parlamentu jako o hvězdné pěchotě. Nemluvě o tom, že ti lidé za mnou v lavici, budoucí kádři SPOZ do voleb, mají v kapse stranickou knížku ČSSD. Mnozí z nich.
Nedá mi, abych nedodal, že se zde ČSSD vymstila opakovaná neúcta k Ústavě České republiky a k ústavním zvyklostem České republiky. Co jsem si vás užil a ještě užiji za to, že jsem odešel ze strany, která zešílela. Dále jsem hlasoval pro programové prohlášení vlády a vykonával volný mandát, zcela dle Ústavy. Já si myslím, že jste si tou svou nerozhodností dlouhodobou a tou neúctou k Ústavě vykrmili aligátora a teď nevíte, co s ním. (Pobavení v sále.) A myslím, že jste jako vůdčí parlamentní opoziční strana v této krizi selhali.
Já souhlasím s tím - se včerejším prohlášením pana předsedy Sobotky, že nejste řízení shora. To nejste. Vy jste řízeni zvenčí. ČSSD tímto hlasováním přestane být opoziční stranou. To bych zde rád zdůraznil. To zde jaksi zapadlo. Pokud dnes odevzdáte své hlasy této nelegitimní vládě, stáváte se odpovědnými za tuto vládu. A já si budu velmi užívat své dny jako opoziční poslanec. Uvidíme, jestli se mezi vámi, a teď mluvím hlavně k poslancům ČSSD, najdou odvážní jednotlivci, kteří Rusnokovu vládu nepodpoří už jenom tím, že třeba odejdou ze sálu. Doufám v to. Já tak učiním a vyzývám k tomu i další členy této komory.
Děkuji. (Potlesk několika poslanců.)
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Dalším přihlášeným je pan poslanec Dolejš. Pane poslanče, prosím, máte slovo. ***