(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
A ta reakce se dostavila také proto, že řada lidí začala chudnout, ekonomika se dostala do recese, vaše škrty a zvyšování daní vedly k tomu, že naše země se dostala na spirálu sestupu. A od roku 2010 se průměrná životní úroveň v naší zemi vzdaluje průměru v Evropské unii. Od roku 2010! Co se stalo v roce 2010? No začala vládnout koalice ODS a TOP 09.
Když dneska vidíme, že ve společnosti roste volání po vládě pevné ruky, tak to má své sociální kořeny. Když se dneska podíváme na to, jaké jsou vztahy v parlamentu a na politické scéně mezi pravicí a levicí, tak to má své kořeny a má to své kořeny v politice vlád, tak jak se tady v minulých letech prosazovaly.
Já si pamatuji, jak jsme tady vedli obstrukce proti vašim reformám, které se ve finále ukázaly jako chybné a sami jste je museli rušit a sami jste je museli opakovat. Já si pamatuji, jak jsme podávali stížnosti k Ústavnímu soudu proti vašim krokům, kterými jste tady válcovali opozici, a Ústavní soud nám vyhověl, takže jsme měli pravdu.
Já myslím, že je krásné dnes tady hovořit o tom, že by se pravice a levice měla spojit k obraně společných hodnot a demokracie je společná hodnota, která nás spojovat musí. Ale podívejte se na to, jaké jsou vztahy mezi lidmi v této zemi, mezi jednotlivými sociálními skupinami, jak se lidé tváří na vládu a na parlament jako takový. Společnost je rozdělena. Je to důsledkem politiky, tak jak ji tady v minulých letech představovala pravicová koalice. Tady přece bylo na začátku 118 hlasů a nakonec z toho zbyla s bídou stojednička.
Krize nezačala zatýkáním spolupracovníků Petra Nečase. Krize začala tím, jak se v naší zemi prosazovala politika v minulých letech. A nedivme se, že lidé hledají nějakou jinou alternativu, že společnost skutečně začíná volat po vládě pevné ruky a že snahy o zavedení prezidentského systému tomu jdou naproti. To není problém, který by vnesl na naši politickou scénu prezident republiky. To je reálný důsledek rozdělení společnosti po třech letech vlády Petra Nečase.
Když mluvíme o tom, co tu krizi posiluje, co ji eskaluje, co ji prodlužuje, došlo tady k vážné chybě a té chyby se dopustila Poslanecká sněmovna. Když se schvalovala přímá volba prezidenta republiky, tak se měla také schválit navazující úprava Ústavy České republiky. Jestliže tady dnes slyšíme vystoupení ze strany zástupců ODS a TOP 09 na téma "musíme bránit parlamentní demokracii", pak se ptám, proč jste ji spolu s námi nebránili v době, kdy se schvalovalo zavedení přímé volby prezidenta republiky. Byla to totiž sociální demokracie, která tehdy téměř jako jediná navrhovala, aby se zpřesnily pravomoci ústavních institucí, když už zavádíme přímou volbu prezidenta republiky. A byla to ODS a TOP 09, které tehdy zpřesnění Ústavy odmítly. Byla to chyba. Byla to chyba, protože to, že Ústava zpřesněna nebyla, přináší do současné politické situace zbytečné napětí a zbytečnou nejistotu. Ale ta chyba se stala tady a měla by tady být také napravena. Já se k tomu ještě určitě vrátím.
Třetí věc, která nepochybně krizi eskaluje, je fakt, že se nepovedlo rozpustit Poslaneckou sněmovnu. Sociální demokracie od počátku pádu Nečasovy vlády, od okamžiku, kdy premiér Nečas sám rezignoval pod tíhou skandálu, navrhuje řešit politickou krizi rozpuštěním Sněmovny a uskutečněním nových voleb do Poslanecké sněmovny. V okamžiku, kdy prezident republiky odmítl jmenovat pravicovou vládu a naznačil, že jmenuje vládu úřednickou, sociální demokracie uvítala vyjádření pravicových stran, která tehdy byla jednoznačná: představitelé TOP 09, ale také někteří představitelé ODS deklarovali, že pokud prezident jmenuje úřednickou vládu, tak podpoří návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny a nové volby. Prezident republiky jmenoval vládu Jiřího Rusnoka a sociální demokracie vzápětí navrhla, aby se tato Sněmovna rozpustila tak, aby se za dva měsíce mohly uskutečnit nové volby. Pro náš návrh tady hlasovalo ale bohužel jenom 96 poslanců a poslankyň. Ani jeden poslanec ODS, ani jeden poslanec TOP 09, nebo poslankyně, se k nám nepřipojili. Tehdy byla přece možnost reagovat, vyřešit politickou krizi, ve které se ještě pořád Česká republika nachází, a nemuseli bychom tady dnes řešit problém důvěry či nedůvěry ve vládu Jiřího Rusnoka. Tato vláda by dokončila svůj mandát v souvislosti s novými volbami a se vznikem vlády, která by z těchto demokratických voleb vzešla. Je vážná chyba, že pravicové strany nepodpořily rozpuštění Poslanecké sněmovny. Mohli jsme už dneska být o velký kus dál.
Dnes i v souvislosti s debatou o vládě Jiřího Rusnoka je myslím důležité si uvědomit, že jak na levici, tak na pravici existují určité iluze. Já si myslím, že zvolení levicového prezidenta Miloše Zemana mimo jiné prezidentskou většinou, která podle mého názoru byla mobilizována právě na základě toho, jak velké sociální skupiny deklasovala pravicová politika Nečasovy vlády, tak zvolení prezidenta Miloše Zemana, který se hlásí k levicovým hodnotám, mohlo vyvolat u velké části našich občanů iluzi, že zvolení levicového prezidenta bude znamenat automaticky pád pravicové vlády. Tohle není reálná představa, protože vláda se v našem parlamentním systému odvozuje od Poslanecké sněmovny. A pokud máme do budoucna dosáhnout toho, že bude jiná vláda a bude založena na jiné, levicové většině v Poslanecké sněmovně, tak tou cestou je vítězství levicových stran ve volbách do Poslanecké sněmovny. To je ta cesta k jiné vládě, která bude realizovat jinou politiku, než tady byla politika pravicové koalice ODS a TOP 09.
Já si myslím, že pokud dnes hlasování dopadne tak, jak naznačila některá hlasování procedurální povahy, budeme v podobné situaci, jako jsme byli jako sociální demokraté v uplynulých třech letech, kdy jsme se snažili svrhnout vládu Petra Nečase při pěti hlasováních o vyjádření nedůvěry vládě. Je to prostě realita Poslanecké sněmovny a tu realitu můžeme změnit nikoli tím, že uspěje levicový kandidát ve volbě prezidenta, ale tím, že uspěje levice ve volbách do Poslanecké sněmovny.
Ale i na straně pravicových stran je jistá iluze, která je podle mého názoru velmi nebezpečná. Je to iluze o tom, že se může vrátit stojedničková koalice a vládnout dál, jako by se vůbec nic nestalo. Přitom ta stojedničková pravicová vláda se zhroutila sama. Zhroutila se pod tíhou skandálu, mimo jiné skandálu s tajnými službami. Návrat stojedničkové koalice si lidé nepřejí. Pro řadu občanů je to doslova zlý sen a já si myslím, že zejména z toho, zejména z toho pramení naprosto přirozená očekávání, která lidé spojují s jakoukoli novou vládou, s jakoukoli jinou vládou, která přijde po vládě Petra Nečase.
Myslím si, že není možné, aby koalice, která se personálně vyčerpala, koalice, která dostala naši zemi do vleklých hospodářských problémů, koalice, která rozdělila společnost, koalice, která přinesla celou řadu skandálů a především obrovskou deziluzi mezi občany naší země, se teď snažila vrátit zpátky, jako by se vůbec nic nestalo, jako by nepromarnila příležitost minulých tří let, které dostala po volbách v roce 2010.
Dámy a pánové, vy jste tady tři roky měli možnost předvést, co umíte. Měli jste tři roky prostor v této Poslanecké sněmovně, abyste realizovali svůj program, splnili své sliby. Co se z toho povedlo? Jaký byl výsledek? Kam se naše republika po těch třech letech dostala? Já si myslím s vědomím toho fiaska, které tady zůstalo, a těch trosek, které tady zůstaly po vládě stojedničky, že byste měli mít více pokory a měli byste podpořit návrh sociální demokracie na to, aby se demokraticky rozhodlo ve volbách, ať občané sami rozhodnou a sami posoudí, která cesta a který program je pro ně samotné a pro Českou republiku do budoucna lepší. ***