(9.50 hodin)
(pokračuje Doktor)

Při projednávání této věci v Poslanecké sněmovně byly Poslanecká sněmovna a rozpočtový výbor ujišťovány, že nedojde k absolutní extenzi regulatorních požadavků spojených se službou cash back. Skutečnost a realita je ovšem naprosto obrácená. Česká národní banka zvolila přístup, podle kterého vyplácí-li pokladní supermarketu hotovost, kterou vám vrací zpět peníze poskytnuté v platbě za vámi uskutečněný nákup, jsou to jedny peníze, kvalitativně peníze jednoho druhu, vyplácí-li vám však hotovost proti vaší platební kartě a vy tedy pokladnu supermarketu používáte jako bankomat, prosím tady myšleno v uvozovkách, jsou to peníze jiného druhu a po poskytování takové služby by musely podle přístupu České národní banky a dikce zákona všechny pokladní všech supermarketů, které používají takovouto službu cash back, absolvovat ono nikoliv úplně laciné povinné školení, které si myslím, že je za prvé zbytečné a za druhé je obtěžkáno nikoliv úplně nízkou pořizovací hodnotou, a představuje tedy pro supermarkety naprosto zbytečnou nákladovou zátěž.

Já v přihlášce v podrobné rozpravě načtu pozměňovací návrh, kterým za prvé potvrdím ambici projevenou minule, a sice prodloužit účinnost zákona v té části, kde se týká povinného školení finančních institucí, řekněme bank, o jeden rok, a ve druhé části načtu pozměňovací návrh, kterou službu cash back u supermarketů navrhuji vypustit a zrušit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže děkuji, pane poslanče. V rozpravě nemám další přihlášku, takže v tom případě rozpravu můžeme ukončit a já bych tedy otevřel rovnou rozpravu podrobnou. Taky do podrobné. Nejdřív pan poslanec Doktor byl přihlášen, takže prosím.

 

Poslanec Michal Doktor: Já tedy musím formálně učinit dvojí prohlášení.

Za prvé se tedy přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který už byl poskytnut poslancům cestou elektronické komunikace a je v tuto chvíli reálně podán, jakkoliv z minulého projednávání. Tímto se tedy k němu hlásím a žádám, aby o něm bylo v průběhu třetího čtení hlasováno.

Za druhé bych rád přednesl pozměňovací návrh týkající se změněné části služby cash back, respektive regulatorního opatření v oblasti služby cash back u supermarketů.

Čtu tedy. Pozměňovací návrh k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, sněmovní tisk 536.

I. Za stávající část čtvrtou se vkládá část pátá, která zní takto: Část 5. Změna zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Článek VII. Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: V § 33 odst. 1 se slova "jakož i poskytovatel služby nebo zboží, vyplácí-li zákazníkovi bankovky nebo mince nad rámec placení za zboží nebo službu (cash back)" zrušují.

II. Dosavadní část pátá se přečíslovává na část šestou. Dosavadní článek označený jako VII. se přečíslovává na článek VIII.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, také. Pan poslanec Florián byl další, který se hlásil do podrobné rozpravy. Pak ještě paní poslankyně Langšádlová.

 

Poslanec Jan Florián: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, rád bych se přihlásil k elektronicky podanému pozměňovacímu návrhu k tomuto tisku, který je veden pod č. 2021. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Výborně. Takže poprosím paní poslankyni Langšádlovou jako poslední přihlášenou do podrobné.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Ještě jednou hezké dopoledne. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající, chci se také přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který dostal číslo sněmovního dokumentu 2185. Předmětem tohoto pozměňovacího návrhu je adaptace nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 236/2012. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě někdo do podrobné? Už tuším nikdo. (V sále je hluk.) Můžeme ukončit podrobnou rozpravu a zřejmě i celé druhé čtení tohoto návrhu, protože zbytek až ve třetím čtení.

 

Pojďme dál. Je to bod

 

41.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb.,
o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
(rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 660/ - prvé čtení

Opět požádám pana ministra Kalouska. Prosím, máte slovo.

 

Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, mám tu čest předložit vám jménem vlády novelu zákona o rozpočtových pravidlech, jejímž hlavním cílem je po dvaceti letech učinit ekonomické řízení, řízení cash flow státu, moderním na úrovni toho, jak si zaslouží být řízeno cash flow, neboť není odůvodněné vůči daňovým poplatníkům, aby si stát půjčoval za drahé peníze na profinancovávání svých potřeb na krátkodobé pokladniční poukázky na straně jedné a na straně druhé aby na účtě státních institucí ležely ladem miliardy. Klíčem efektivního finančního řízení je půjčovat si jenom tehdy, když musím, to za prvé, a za druhé faktury platit vždy včas, ale vždy až v poslední den. Nikdy neexistuje důvod, proč je platit dříve, než je datum splatnosti. K tomu by měla vést tato novela zákona o rozpočtových pravidlech, která také v rámci projektu státní pokladna, který je realizován na Ministerstvu financí od roku 2006, má dojít k modernímu platebnímu styku.

Ve světě jsou dva různé modely v zemích, kde tedy existují projekty státní pokladna, kdy systém platebního styku, tedy sestavy účtů, je přímo na Ministerstvu financí, druhý model je, že účty jsou vedeny u centrální banky, tedy u České národní banky. Původní projekt, který byl projektován v roce 2006, skutečně počítal s tím, že účty budou pod Ministerstvem financí v systému státní pokladny. Bylo by to zhruba o 2 až 3 mld. nákladnější než alternativa, o které jsem rozhodl ještě v roce 2007, že nebudeme zřizovat systém platebního styku na Ministerstvu financí, ale po dohodě s Českou národní bankou využijeme systém platebního styku, který je potřeba zmodernizovat u České národní banky. (V sále panuje silný hluk.)

Jdeme tedy tím modelem, že Ministerstvo financí vybírá a ukládá peníze oprávněným na účty České národní banky. Budou dva typy subjektů, subjekty povinné, jako je Pozemkový fond, SFDI, státní příspěvkové organizace, které logicky budou povinny vést své účty u České národní banky. Zrovna tak bude povinno Ministerstvo financí vést zvláštní účty, které má pro příjmy z privatizace a dividendy z akciových společností s majetkovou účastí státu rovněž vést tyto prostředky u České národní banky.

Na druhé straně budou subjekty takzvané dobrovolné - a tady vás velmi prosím o pozornost. Já bych se velmi rád vypořádal s mýtem, který ve veřejnosti vládne a ke kterému jsem bohužel pravděpodobně, a velmi se za to omlouvám, přispěl i já svou komunikační nešikovností, když se to diskutovalo v rámci pozměňovacího návrhu poslaneckého zákona, který pak nebyl přijat, a to je tedy mýtus, že obce, kraje, veřejné vysoké školy budou povinny mít své účty také u České národní banky, že jim tato novela nařídí, že nesmějí mít účty tam, kde chtějí, ale že je musí mít u České národní banky. Prosím pěkně, není to pravda. Ještě jednou: není to pravda. Nejsou v tom nijak omezovány. Pouze v rámci pružného, jednoduchého a efektivního platebního styku, kdy na jedné straně tady budeme mít jednotné inkasní místo, které pro ně peníze vybírá - nevybírá jenom pro stát, vybírá je i pro obce -, tak tady jednotné inkasní místo jim ty peníze vybere a převede jim je na jejich účet u České národní banky, kde v následující vteřině, bude-li si starosta či rektor přát, z toho účtu si ty peníze může převést samozřejmě, kam chce. Jsou to jeho peníze, je to jeho svobodné rozhodnutí. Tedy chce-li si dál vést peníze u komerčních bank v místě svého bydliště, kdykoli, může tak učinit v následující vteřině. Je to jenom technická úprava v rámci moderního platebního styku z důvodu přehlednosti. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP