(14.10 hodin)
(pokračuje Němcová)
Dále pan kolega Stanjura navrhuje zařadit nový bod, zkráceně řečeno pobyt cizinců na území České republiky, sněmovní tisk 619 ve druhém čtení, do pořadu schůze. Říkám to dobře, pane kolego? (Souhlasí.)
Zahajuji hlasování číslo 82. Kdo souhlasí s tím, aby tento bod byl zařazen do programu schůze? Kdo je proti návrhu?
Hlasování číslo 82. Přítomno 168, pro 92, proti 50. Návrh byl přijat.
Pan kolega Husák navrhuje, aby bod 52, jedná se o sněmovní tisk 535, byl pevně zařazen na středu, zítřek 21. 3., jako první bod po pevně zařazených bodech.
Zahajuji hlasování číslo 83. Kdo je pro tento návrh? Proti návrhu?
Hlasování číslo 83. Přítomno 168, pro 93, proti 65. Návrh byl přijat.
Pan kolega Gazdík navrhuje, aby body 51, 58 a 61, jsou to sněmovní tisky 531, 523 a 536, všechno jsou to třetí čtení, aby tyto body byly zařazeny pevně na středu za již zařazené bod.
Zahajuji hlasování číslo 84. Kdo je pro tento návrh? Proti návrhu?
Hlasování číslo 84. Přítomno 169, pro 122, proti 14. Také tento návrh byl přijat.
Upřesňuji a žádám tedy pana poslance Gazdíka - mínil jste dopolední jednání zítra? Sněmovna takhle akceptuje toto doplnění. Není námitka? (Není.) Děkuji.
To byla všechna zatím navržená hlasování.
Pan kolega Hamáček. Prosím.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Pouze pro stenozáznam - v hlasování číslo 83 jsem hlasoval ne, v záznamu je ano. Nezpochybňuji, pouze pro stenozáznam. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je to informace pro stenozáznam, pan poslanec Hamáček.
Tím jsme se vyrovnali s úvodní procedurou, která měla seřadit body, o nichž budeme následně jednat.
Mám pro vás ještě jednu informaci, a to že nyní jsme měli zahájit naše jednání bodem 37, je to prvé čtení senátního návrhu zákona o zaměstnanosti. Protože se senátoři omlouvají, bude tedy tento bod zařazen na konec všech bodů 36. schůze.
Nyní tedy další zařazený bod a to je bod číslo 38. Jedná se o
38.
Senátní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb.,
o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 577/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 577/1.
Z pověření Senátu tento návrh zákona uvede paní senátorka Soňa Paukrtová. Vítám vás, paní senátorko, a prosím, abyste se ujala slova. Prosím o klid v jednacím sále.
Senátorka Soňa Paukrtová: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den.
Z pověření Senátu jsem pověřena předložit vám návrh na změnu, novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, a jako další bod návrh na změnu jednacího řádu Senátu. Tyto dva body jsou provázány vnitřně, nicméně předkládají se jako dva body rozdílné kvůli procesní rozdílnosti. Zatímco novelu jednacího řádu Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat, samozřejmě že novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny přehlasovat lze. (?)
Základní ambicí novelizace jednacího řádu Poslanecké sněmovny je zvýšení transparentnosti, to je zpřísnění podmínek umožňující posoudit, kdo co proč dělá. Týká se jak nakládání s návrhem zákona, tak zejména podávání a projednávání pozměňovacích návrhů.
Konkrétněji se v rámci stanoveného cíle zkvalitnění legislativního procesu navrhuje následující:
Za prvé. Vyšší požadavky na důvodovou zprávu. Navrhuje se, aby důvodová zpráva k návrhu zákona poslaneckého povinně obsahovala posouzení alternativ navrhované právní úpravy a odhad dopadu na výdaje právnických a fyzických osob.
Dále se navrhuje oprávnění komory trvat na splnění zákonných požadavků na předložený návrh zákona, respektive dává se do legislativní souvislosti postup přezkoumání náležitostí, které musí podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny návrh zákona splňovat při jeho podání. Kontrolní pravomoc se svěřuje předsedovi Poslanecké sněmovny.
Zpřesňuje se pojem pozměňovacího návrhu. Zavádí se definice pozměňovacího návrhu, jejímž cílem je zamezit, aby k návrhu zákona mohly být podávány pozměňovací návrhy, které věcně nesouvisí s předmětem návrhu původního. Snaží se tím zabránit vzniku přílepků a podobných jiných návrhů.
Dále se navrhují vyšší požadavky na náležitosti pozměňovacího návrhu. Navrhuje se klást požadavek obdobný požadavkům na předložení návrhu zákona také na všechny předkládané pozměňovací návrhy, zejména pokud jde o rozsah a kvalitu jejich odůvodnění.
Dále se navrhuje zpřísnění procesu podávání a projednávání pozměňovacích návrhů. Speciálně se to týká techniky tzv. komplexního pozměňovacího návrhu, který v zásadě vyprazdňuje původní návrh zákona a nahrazuje jej návrhem zcela jiným. Tady se navrhuje, aby takový návrh mohl být podán pouze v garančním výboru, a nikoliv jednotlivými poslanci.
Zavádí se institut přerušení třetího čtení návrhu zákona. Umožňuje se tak, aby návrh předkladatele návrhu zákona nebo poslaneckého klubu bylo po přijetí pozměňovacích návrhů třetí čtení přerušeno minimálně na 24 hodin k posouzení dopadu přijatých změn na podobu a účel návrhu zákona.
Dále se umožňuje navrhovateli vzít zpět návrh zákona až do konečného hlasování o jeho znění ve Sněmovně.
Pokud jde o předpokládaný hospodářský a finanční rozsah navrhované právní úpravy, návrh zákona nemá přímé dopady do státního rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí. Naopak by měl mít významný dopad na snížení hospodářské, administrativní zátěže podnikatele, neboť jeho hlavním cílem je snížení počtu změn, nepřehlednosti a množství regulace v právních předpisech. Návrh je v souladu s mezinárodními smlouvami podle článku 10 ústavy i s ústavním pořádkem České republiky. (V sále je trvale hlučno.)
Já jsem si prostudovala i vládní stanovisko k tomuto návrhu zákona a mohu konstatovat, že pokud budete tak laskavi a propustíte do dalších částí legislativního procesu, tak lze o všech námitkách vlády diskutovat a v zásadě jim vyhovět.
Jsem si plně vědoma toho, že základní námitkou Poslanecké sněmovny s největší pravděpodobností bude skutečnost, že Senát podává návrh novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Jsem si této závažné námitky vědoma a Senát je si toho též vědom, nicméně zákonodárný proces je ze všech rozhodovacích procesů, který ovlivňuje životy občanů České republiky, tím nejdůležitějším. Svými důsledky dopadá na největší počet osob a stanovuje pravidla procesů ostatních. Jednací řád Poslanecké sněmovny je jakýmsi zákonem o tvorbě zákonů, a proto nelze při vší úctě k Poslanecké sněmovně upravovat legislativní proces bez zásahu do jednacího řádu Poslanecké sněmovny.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a prosím vás o propuštění tohoto návrhu do dalších čtení. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní senátorce Soně Paukrtové. Zpravodajem k tomuto prvému čtení je pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane kolego.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní předsedkyně, vážená paní senátorko, kolegyně a kolegové, jak už o tom hovořila jedna z předkladatelek paní senátorka, ten návrh je skutečně svým způsobem pikantní, protože se snaží měnit pravidla hry v Poslanecké sněmovně z návrhu Senátu. Nicméně ten důvod je jednoduchý. Jedná se skutečně o zákon, je tedy nutné, aby v případě přijetí této věci vyslovila souhlas i Poslanecká sněmovna. ***