(14.20 hodin)
(pokračuje Tejc)
Já se přiznám, že nepovažuji jako zpravodaj tohoto návrhu zákona za příliš vhodné, aby bez diskuse s Poslaneckou sněmovnou, s jejími výbory, tady byla navržena změna pravidel pro jednání Poslanecké sněmovny ze strany Senátu bez hlubších znalostí procedur, které nevycházejí jen ze zákona, ale také ze zvykového práva, které tady v Poslanecké sněmovně funguje mnoho let.
Myslím také, že je naprosto nutné, aby pokud chceme dosáhnout změny pravidel, což jistě v mnoha ohledech, a možná bych mohl dát za pravdu i paní senátorce, že v mnoha ohledech, tak jak o tom ten její návrh a návrh Senátu hovoří, je to vhodné s ohledem na transparentnost celého procesu přijímání zákonů, aby na tom ale byla shoda celého politického spektra. Není podle mého názoru vhodné, aby tyto změny byly prováděny hlasy většiny, ať už koaliční, nebo zrovna v té chvíli většiny poslanců, kteří tuto změnu prohlasují, právě proto, že tato změna, případně tato pravidla by měla obstát za všech okolností nejen v tomto, ale i v těch budoucích volebních obdobích a neměla by být zneužívána ke zvětšení vlivu jedné či druhé strany.
Pokud se týká konkrétních návrhů, které jsou tam zmíněny a o kterých hovořila paní předkladatelka, musím říct, že jistě může být dobré a je dobré, pokud důvodová zpráva bude obsáhlejší, zejména pokud se týká návrhů zákonů. Stejně tak je dobré, aby obsáhlejší byla důvodová zpráva v případě pozměňovacích návrhů. Na straně druhé si uvědomme, jaké požadavky na sebe bude klást předkladatel, Poslanecká sněmovna a další, pokud budou chtít vyhovět tomuto návrhu. Protože pokud by byl přijat, pak bychom se dostali do situace, že opoziční poslanci budou v obrovské nevýhodě proti poslancům koaličním, proti poslancům vládním, za které pracuje vládní legislativa v počtech tisíců úředníků. V té chvíli samozřejmě oprávněně vzniknou další náklady na zpracovávání stanovisek, důvodových zpráv a dalších, které budou muset vyhovět těmto dalším požadavkům. Tedy jednoduše řečeno, přijmeme-li tento zákon, logicky navýšíme výdaje státního rozpočtu na přípravu kvalifikovanějších důvodových zpráv.
To, co je podle mého názoru naprosto nepřijatelné v této věci, je, aby tyto požadavky, zda byly splněny, nebo nebyly splněny, zda důvodová zpráva vyhovuje, nebo nevyhovuje, zda návrh je hlasovatelný, nebo nehlasovatelný, byly v této věci posuzovány většinou Poslanecké sněmovny, případně předsedou Sněmovny. Myslím, že by to jednoznačně vedlo ke zneužívání tohoto institutu a podle mého názoru by to bylo skutečně vážným ohrožením menšiny v Poslanecké sněmovně, ať už v tomto, nebo v příštích volebních obdobích. Jednoduše řečeno, pravdu má tady ten, který má většinu, a pokud přesuneme možnost rozhodnout o tom, zda návrh je hlasovatelný, zda všechny důvody, které jsou obsaženy, jsou dostatečně propracované, nebo ne, dostaneme se do situace, kdy mnohdy většina v této Poslanecké sněmovně z těchto důvodů bude moci odmítnout návrh ještě před jeho konečným projednáním.
Pokud se týká oněch přílepků, já si myslím, že s těmi se Poslanecká sněmovna po rozhodnutí Ústavního soudu poměrně dobře vypořádala, a já si nepamatuji za posledních pět let nějaké zásadní připomínky k tomu, že by v Poslanecké sněmovně vznikaly přílepky toho typu, jak o nich hovořila paní senátorka. Nicméně samozřejmě jistě ještě ona tyto příklady může zmínit a můžeme vést debatu o tom, jestli to skutečně byly, nebo nebyly přílepky, tak jak je to v návrhu zamýšleno.
Co myslím stojí za pozornost, je možnost vzít návrh zákona zpět až do konce legislativního procesu, minimálně třetího čtení. V této věci bych se přimlouval za to, aby tato myšlenka nezapadla, aby byla rozhodně podpořena, protože podle mého názoru by předkladatel měl mít právo disponovat svým návrhem až do konce legislativního procesu tak, aby skutečně nakonec při tom procesu nehlasoval předkladatel pro svůj návrh jenom proto, že tam byly přidány věci, se kterými on se nemůže ztotožnit.
Na závěr bych chtěl dodat, že v současné době probíhá již několik měsíců velmi intenzivní jednání podvýboru pro změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které je vedeno paní předsedkyní Sněmovny Miroslavou Němcovou. Já myslím, že toto jednání, které probíhá a kterého mám tu možnost se účastnit, je velmi korektní. Probíhá mezi zástupci všech stran na půdě Poslanecké sněmovny a myslím, že i ty výsledky, které povedou ke zpracování novely jednacího řádu Sněmovny, mohou řadu problémů, o kterých tady hovořila paní senátorka, odstranit. Týká se to např. zřízení onoho garančního výboru.
Nicméně v tuto chvíli si s ohledem na to, jakým způsobem byl návrh zpracován, s ohledem na připomínky vlády i na to, že nebyl dostatečně diskutován ještě před jeho předložením a nebyly zapracovány návrhy onoho podvýboru, který připravuje tuto komplexní změnu, nedovolím doporučit tento návrh do dalšího čtení a budu pozorně sledovat debatu, zda padne, či nepadne návrh na zamítnutí tohoto zákona či vrácení k jeho dopracování. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, je do ní přihlášen pan poslanec Jan Farský. Prosím ho tedy o slovo. Poté pan kolega Klučka se hlásí? Ano. Takže nejprve pan poslanec Jan Farský. (Hluk v sále trvá.)
Poslanec Jan Farský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, máme před sebou novelu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, o které jsme v různých klubech určitě mluvili už několikrát, a myslím si, že jsme se všichni ve výsledku museli shodnout, že potřebná je. Víme, že jednací řád má své mezery, že byť legislativní proces zákona je ve třech čteních, tak legislativní proces umožňuje to, že v rámci druhého čtení je načten návrh, který v rámci třetího čtení je schválen, a legislativní proces, který by měl skutečně trvat tři čtení a který by měl trvat měsíce a každé slůvko zákona mělo být podrobně probíráno, tak je možné zkrátit v podstatě do několika dnů, do lhůty, která proběhne mezi druhým a třetím čtením, a lhůty, která potom následuje při projednání v Senátu a před podpisem prezidenta.
Tento návrh, který je zde předložen, návrh zákona ze strany Senátu, řeší to, o čem jsme zatím mluvili, ale zatím jsme nepředložili -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane kolego. Já ještě jednou všechny důrazně žádám, aby věnovali pozornost projednávanému bodu a tomu, jemuž bylo uděleno slovo. Všechny ostatní hovory a jednání přeneste mimo jednací sál.
Poslanec Jan Farský: Děkuji, paní předsedající. Tento návrh zákona přímo cílí tam ze zkušenosti legislativců, kde skutečně se mezery vyskytují, ať jsou to přílepky, jsou to komplexní pozměňovací návrhy a jsou to neodůvodněné pozměňovací návrhy, které mění podstatu celého předloženého tisku. Je to v tuto chvíli návrh zákona, který, domnívám se, bychom měli propustit do druhého čtení, který bychom měli propustit do výborů, aby na něm mohly pracovat, byť ne se vším, co je v něm vloženo, se zcela ztotožňuji. Myslím si, že role předsedkyně, předsedy Sněmovny ve chvíli, kdy určuje, jestli pozměňovací návrh splňuje náležitosti, které nejsou zcela jasně definované, je příliš velkou silou a příliš velkým zásahem do legislativního procesu, ale na druhou stranu jsou tam momenty, kterých je určitě potřeba si všimnout. Myslím si, že tam zároveň chybí, byť to určitě diskutováno bude z hlediska souladu s ústavou a zvláště článkem 41, zvýšení počtu poslanců, kteří se musejí podepsat pod pozměňovací návrh, ale tuším, že diskuse s ústavními právníky proběhla a není zcela vyjasněno a samozřejmě jedna z možností, která proti tomu mluví, jeden z argumentů je ten, že když zákon může předložit podle ústavy i jeden poslanec, tak je zvláštní, aby samotný pozměňovací návrh muselo předkládat více poslanců. Myslím si, že to je věcí odborné diskuse a že je dobře, aby tato diskuse proběhla i v rámci výborů. Můj názor je, že to možné je, protože ten režim, kterým prochází klasický návrh zákona, je daleko složitější a umožňuje vychytat daleko víc potíží, než když je předložen klasický pozměňovací návrh.
Další z argumentů, který proti tomu je, je prodloužení délky projednání. Ten je určitě pravdivý, ale je otázka, jestli to prodloužení projednání se nevyplatí v tom, že předpisy, které z naší Poslanecké sněmovny budou odcházet, budou kvalitnější.***