(12.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Stejně tak se nám v praxi velmi výrazně osvědčuje podmíněné odložení podání návrhu na potrestání. Určitým problémem a ne úplně tak řekněme významným užíváním těchto institutů, jak by si Ministerstvo spravedlnosti přálo, je skutečnost, že pro některé soudce a pro některé státní zástupce připadá užití těchto institutů jako příliš mírné řešení situace pachatele. Proto tato novela a její filozofie umožňuje, aby státní zástupce, případně soudce, umožnil uložit pachateli trestného činu, u kterého má být užit takovýto odklon, ještě další zpřísněné podmínky, ještě další řekněme možnosti sankce tak, aby se využití odklonu rozšířilo řekněme i na středně závažnou trestnou činnost. Co mám na mysli? Novela počítá s tím, že do budoucna bude možno uložit dotyčnému, u kterého má být užit odklon, například to, aby složil určitou peněžitou částku určenou státu na pomoc obětem trestné činnosti, to znamená jakoby forma peněžitého trestu sui generis, ale peněžitý trest, který nepropadá státu, nestává se součástí státního rozpočtu, ale je vysloveně určen na pomoc obětem trestných činů. Za tímto účelem Ministerstvo spravedlnosti uvažuje o zřízení speciálního fondu, kde by se tyto peníze pro oběti trestných činů kumulovaly.
Další věc pak je to, že bude možné spojit odklon s tím, že pachatel učiní dobrovolný a vymahatelný slib, že po stavenou zkušební dobu se zdrží určité činnosti, která s trestnou činností nějak souvisela. Toto je velmi důležitá věc, která zní velmi teoreticky a složitě, ale máme celou řadu dopravních trestných činů, které souvisí s tím, že někdo někomu ublíží nedbalostně atd. při řízení motorového vozidla. A přesně na takovouto formu trestných činů se nám hodí odklony, protože dotyčný není typický zločinec, není to člověk, který úmyslně páchá trestnou činnost, ale bohužel z nějakého důvodu spáchal nedbalostně dopravní nehodu, při které například někomu ublížil na zdraví. A právě odklony dosud moc užívány nejsou, protože jsou vnímány jako příliš mírné a hlavně ne proto, že dosud mohl takto potrestaný pachatel v okamžiku potrestání dál řídit motorové vozidlo. To znamená, nebyla tam možnost zakázat mu určitou činnost. To teď rozšiřujeme a počítáme s tím, že právě pro dopravní trestné činy, pro trestné činy spojené s dopravou, by toto mohlo být důležitou změnou, která umožní odklony v této oblasti trestné činnosti využívat.
Nechci vás s tímto dál obtěžovat. Pro vás jako pro zákonodárce je důležité to, že odklony dneska zavádí celá Evropa, zavádí to celý svět. Není možné u statisíců trestných činů, které řešíme, vždy vést složité a dlouhé hlavní líčení. Bedlivě sledujeme, jak odklony v české praxi fungují, a tato novela má odstranit některé praktické problémy. To asi pro vysvětlení takto obecně stačí.
Druhá část novely - dohoda o vině a trestu - je opět forma, jak u určitého typu trestné činnosti výrazně zkrátit trestní řízení. Avizuji, že jsme se zde inspirovali slovenskou cestou, kdy již před několika lety vlády premiéra Dzurindy zavedly na Slovensku dohody o vině a trestu a výrazně zavedení tohoto institutu na Slovensku vedlo k tomu, že se zkrátila délka trestního řízení v průměru. Nemalá část trestné činnosti na Slovensku je řešena a sankcionována právě skrze tyto dohody o vině a trestu. Pokud vím a mám ta čísla, tak se jedná o tisíce případů ročně, kdy na Slovensku tento institut je využit.
O co jde? Jde o to, že v situaci, kdy je někdo obviněn, případně obžalován, dozná se k tomu, že spáchal trestnou činnost, jsou zde jaksi okolnosti, které nasvědčují tomu, že opravdu trestnou činnost spáchal, a jsou zde zjevné okolnosti, za kterých trestnou činnost spáchal, pak může státní zástupce navrhnout soudu takovouto dohodu o vině a trestu, kde navrhne přiměřený trest za jednání, které bylo spácháno, aniž by muselo probíhat složité hlavní líčení s opakovaným dokazováním, pokud totiž dotyčný obviněný se doznal, přiznal svoji vinu a je ochoten strpět přiměřený trest. Jinými slovy, je to jakési v uvozovkách narovnání nebo vypořádání problému bez hlavního líčení mezi obžalovaným, mezi žalobcem a mezi soudcem. V žádném případě zde cílem není ukládat někomu mírnější než přiměřený trest. Počítá se s tím, že trest musí být adekvátní závažnosti trestné činnosti. Výhodou tohoto tedy není méně tvrdé potrestání, ale výhodou je to, že se výrazně zkrátí trestní řízení.
Tento institut bývá v praxi využíván zvláště u nedbalostních trestných činů. Někdo, jak jsem už naznačil, způsobí trestný čin v dopravě, neúmyslně někomu ublíží na zdraví, probíhá trestní řízení a pro takovéhoto člověka, který je normálně bezúhonným občanem, bývá často obrovským martyriem samotný průběh složitého a nákladného trestního řízení se samostatným hlavním líčením. Právě pro takovýto typ trestné činnost může být takováto dohoda, kdy dotyčný uzná vinu a je ochoten přijmout přiměřený trest, pozitivním řešením a pro stát řešením v oblasti ušetřením nákladů, které by jinak hlavní líčení stálo.
Předpokládám, že o tomto institutu povedeme debatu v příslušném výboru. Já osobně jsem příznivcem, aby dohoda o vině a trestu byla limitována na méně závažné formy trestné činnosti, což je můj spor s trestními akademiky, kteří se domnívají, že to je možno užít na širší okruh trestné činnosti. Na Slovensku, avizuji, je možné dohodu užít na úplně veškerou trestnou činnost. My to limitujeme tak, že na nejzávažnější formy to není možné užít, ale dále o tom povedeme debatu. Klidně výsledkem řešení může být, že se dohoda může vztahovat například pouze na přečiny, aby nevznikaly pochyby o tom, že zde zavádíme nějaké formy tzv. kabinetní justice. Takže v tomto směru předpokládám politickou debatu, je to politické rozhodnutí, nebráním se tomu a sám osobně jsem spíše příznivcem toho, začít s tímto novým institutem spíše na užším okruhu trestných činů než na nějakém řekněme širším okruhu.
Poslední věc, kterou chci zdůvodnit velmi stručně - a už vás nechci obtěžovat, vnímám jistý šum v sále, který byl doufám vyvolán zajímavostí institutu dohody o vině a trestu, nikoliv nezájmem o tento institut - poslední věc, kterou chci zdůvodnit, která je pro vládní koalici mimořádně důležitá, je rozšíření užití institutu spolupracujícího obviněného, kterým vládní koalice nahrazuje princip tzv. korunního svědka, protože nám připadá institut spolupracujícího obviněného jako lepší a citlivější forma téhož. Zkrátka a dobře, při trestné činnosti, která nese rysy řekněme nějaké kolektivní trestné činnosti, organizované trestné činnosti, nám jde o to, že ve chvíli, kdy jeden ze spolupachatelů je ochoten svědčit proti ostatním, předložit důkazy proti ostatním, pak je asi v zájmu státu u tohoto jednoho spolupachatele prolomit princip přiměřené sankce za trestnou činnost a za to, že usvědčí ostatní, mu v zásadě buď zajistit beztrestnost, anebo mu garantovat alespoň trest pod dolní hranicí trestní sazby. A o tom víceméně je spolupracující obviněný. U spolupracujícího obviněného na rozdíl od korunního svědka dojde k tomu, že je rozhodnuto o jeho vině, je rozhodnuto, že takovýto spolupracující obviněný spáchal nějaký trestný čin, ale z důvodu jeho spolupráce s orgány činnými v trestním řízení je výrazně snížena sankce, nebo je dokonce upuštěno od sankce úplně.
Novela zpřesňuje již existující institut spolupracujícího obviněného, rozšiřuje užití této instituce na všechny zločiny, ne pouze na zvlášť závažné zločiny, jak je aktuální právní úprava. Co ale je důležité, to je ta klíčová změna - novela garantuje tomu, kdo se rozhodne spolupracovat s policií nebo obecně s orgány činnými v trestním řízení, to, že pak má v zásadě nárok mít uloženu buď sankci pod dolní hranicí trestní sazby, anebo být úplně beztrestný, to znamená, dojde k úplnému upuštění od potrestání.
Dámy a pánové, tolik tedy představení této novely. Jak jsem již řekl, vláda tímto plní svoje prohlášení, že chce zkracovat délku trestního soudního řízení. Já vás prosím o podporu tohoto materiálu, o jeho propuštění do výborového projednávání, protože jsem přesvědčen, že gros debaty, protože to je odborná záležitost, bude vedena právě na příslušném výboru, kde, jak jsem řekl, ministerstvo je připraveno ještě na mnohé změny a doladění těchto institutů.
Hluk v sále narůstá, takže vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: A já prosím paní zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Ivanu Weberovou, aby se ujala svého úkolu.
Poslankyně Ivana Weberová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k tomu, že pan ministr spravedlnosti tady předkládanou novelu zákona o trestním řízení soudním uvedl velice podrobně, tak já už si dovolím říct k tomu pouze pár poznámek. ***