(12.10 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji panu předkladateli a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Lenka Andrýsová.
Poslankyně Lenka Andrýsová: Děkuji, paní místopředsedkyně, a děkuji také panu předkladateli za podrobné seznámení s tímto zákonem.
Já doporučuji tento tisk přikázat výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, a to i přes to, že vláda vydala negativní stanovisko. Věřím totiž, že převod majetku, o kterém pan předkladatel mluvil, z České republiky na obce bude mít pozitivní dopad právě na rozvoj obcí. Také předpokládám to, že se předkladatelé tohoto zákona vyrovnají se všemi připomínkami konkrétních rezortů - jedná se o ministerstvo vnitra, obrany, financí atd. Kdybych měla stručně shrnout, o jaké problémy se jedná, jde o vyrovnání České republiky s Polskem ohledně hranic státu, takže to je jeden problém, který musí předkladatelé vyřešit nejlépe asi pozměňovacím návrhem, a další problém spočívá v tom, že je zapotřebí, aby si Česká republika ponechala majetek pro vnitřní a vnější obranu.
Závěrem tedy ještě jednou zopakuji, že doporučuji tento tisk přikázat výborům, a podpořím také pana předkladatele v tom ohledu, že bychom měli prodloužit dobu, kdy by se výbory mohly s tímto návrhem seznámit.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádnou přihlášku. Ptám se, zda se do této rozpravy někdo hlásí. Hlásí se pan poslanec Oliva, dávám mu slovo. Prosím.
Poslanec Jiří Oliva: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, i já bych vás chtěl požádat o propuštění této předlohy do druhého čtení, protože navzdory nesouhlasnému stanovisku vlády si myslím, že tento zákon je zcela v souladu s filozofií původního zákona č. 172/1991 Sb., o převodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Tenkrát byl problém ten, že existovala ještě jiná skupina majetku, skupina majetku federálního, který logicky nemohl být předmětem převodu. Dneska je situace zcela jiná, federace zanikla a zejména tento majetek už neplní účel, pro který v té skupině existoval, to znamená byl potřebný pro obranu státu. Mnoho vojenských újezdů bylo zrušeno, některé budovy, kasárna apod. už svému účelu neslouží, a není proto nejmenšího důvodu, aby tento původně historický majetek obcí nebyl dnes na obce převeden. Stejně jako kolega Dědič jsem přesvědčen, o tom, že pokud tu existuje nějaký majetek, který by byl pro obranu státu důležitý, tak jej lze právě v rámci druhého čtení z působnosti této novely vyjmout.
Proto bych vás chtěl požádat o to, abychom zákonu nebránili v cestě do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane poslanče. Kdo dále chce vystoupit v rozpravě? Pan předkladatel, pan poslanec František Dědič má slovo.
Poslanec František Dědič: Ještě jednou dobré poledne. Já bych jenom chtěl zopakovat pro formální správnost v obecné rozpravě ten návrh na prodloužení lhůty na projednání o 30 dnů.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji. Kdo dále chce vystoupit v rozpravě? Pokud nikdo, tak tuto rozpravu končím.
Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Já se vás ptám, zda někdo navrhuje ještě jiný výbor, který by se tiskem měl zabývat. Nikdo nenavrhuje, budeme tedy o tomto návrhu hlasovat.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo podporuje návrh na projednání ve výboru pro veřejnou správu. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 104 z přihlášených 142 poslanců pro 111, proti žádný, návrh byl přijat.
Nyní budeme hlasovat o návrhu, tak jak byl přednesen, jedná se návrh na prodloužení lhůty o 30 dní.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 105 přítomno 143, pro 115, proti žádný, i tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a lhůta pro jeho projednání byla prodloužena o 30 dní. Děkuji panu předkladateli i paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.
Přistoupíme k bodu následujícímu a tím je
38.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 510/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Prosím, aby se pan ministr ujal slova.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedl tuto důležitou novelu trestního řádu. Je to novela, která vyplývá z vládního prohlášení, které v kapitole týkající se právního státu mimo jiné píše o zrychlení soudního řízení. Cílem novely, kterou v tuto chvíli začínáme projednávat, je snaha zrychlit soudní řízení, a to soudní řízení trestní.
V zásadě všechny demokratické právní státy v posledních několika letech, posledních dvaceti letech, přistupují ve snaze zrychlit soudní trestní řízení k tomu, že zavádějí do svých právních řádů tzv. odklony. To znamená různé jiné formy, jak rychleji řešit jednotlivé trestní kauzy v případě, že jsou splněny zákonné podmínky. Týká se to často bagatelní trestné činnosti, kde není třeba, aby probíhalo složité, zdlouhavé a nákladné hlavní líčení, nebo u věcí, které jsou skutkově či jinak jednoduché a je možné řízení zjednodušit, aniž by došlo k poškození práv oběti trestného činu a aniž by byla poškozena práva na obhajobu obviněného.
Novela, kterou máte dnes před sebou, víceméně se tímto tématem zabývá.
Za prvé obsahuje revizi již existujících odklonů v českém právním řádu. My jsme k odklonům přistoupili asi před deseti lety, kdy byly novelou dány do trestního řádu, a praxe ukazuje, že po určité době je třeba určité věci v této oblasti upravit.
Druhou částí novely je pak zavedení samostatného nového institutu, tzv. dohody o vině a trestu, což je fakticky zvláštní typ odklonu, který opět vede k tomu, že určité formy trestné činnosti bude možno postihovat rychleji než na základě dlouhého hlavního líčení.
Třetí částí novely je pak zpřesnění podmínek pro vládu důležitého institutu spolupracujícího obviněného, který má vést zvláště u více závažné trestné činnosti k tomu, že pokud některý z obviněných u řekněme kolektivní trestné činnosti spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení a umožní postihnout ostatní spolupachatele tím, že poskytne klíčové a důležité informace, pak je možné takovýto institut takovémuto spolupracujícímu pachateli dát a určitým způsobem jej bonifikovat, to znamená zajistit mu buď úplnou beztrestnost, nebo alespoň nižší trest.
A nyní, když dovolíte, k těmto třem tématům ještě několik poznámek a trošku stručněji.
U odklonů se nám v praxi v posledních letech výrazně osvědčil institut podmíněného zastavení trestního stíhání, to znamená, když se již v určité fázi trestního řízení, ještě předtím, než je nařízeno hlavní líčení, ukáže, že jsou splněny zákonné podmínky a je možné zastavit trestní stíhání.***