(12.00 hodin)
(pokračuje Bauer)
Já dokonce nejenom panu předsedovi Sobotkovi, ale i některým jiným závidím vysoké sebevědomí, že dokážou tak přesně mentorovat, jaká je situace na půdě Evropského parlamentu, evropských institucí nebo evropských politiků, protože to musí z jejich strany znamenat opravdu velkou dávku odbornosti a prakticky každodenních nebo častých kontaktů.
Já se přiznám, že mám to štěstí a tu možnost velice často s nimi taktéž v zahraničí hovořit a musím říci, že to je trochu složitější a že to není tak, jak tady třeba z úst pana předsedy Sobotky často bylo řečeno. I daň z finančních transakcí je na první pohled významně ideologická věc, na druhou stranu je to záležitost, která má svůj národní kontext. Je to významně diskuse, co je v národním zájmu daných zemí a co není. Já bych si přál, aby alespoň někteří, kteří se k tomu třeba odborně vyjadřují a nezneužijí svého času k tomu, aby tady kritizovali vládu, aby si to třeba aspoň někdy přečetli, protože to je docela zajímavé čtení. Musím říci, že i státy, které na první pohled jsou spíše pro zavedení, tak po diskusi s některými významnými zástupci těchto politických stran musím říct, že si nejsou úplně přesně jisti tím efektem.
Chápu svatou válku nejenom v naší zemi, ale v rámci celého světa najít a potrestat viníky minulé, předešlé, budoucí hospodářské krize, ale chtěl bych jenom z hlediska odbornosti daně z finančních transakcí upozornit na to, abychom v rámci hledání viníků prostřednictvím zavedení daně z finančních transakcí nepotrestali ty nevinné, což skutečně ve finále můžou být ti, na které spadne významné břemeno, které na ně teoreticky mohou finanční domy nebo finanční instituce přenést.
To, že velice často daný problém nekopíruje pravici nebo levici nejenom už v Evropě, ale třeba i v Americe, to je vidět téměř na každém tématu, takže zdaleka neplatí to, co tady bylo řečeno, že to je výsostně pravicové, nebo levicové téma. A já bych chtěl říci, že mezi skupinu států, které se vyjadřují buď zdrženlivě, nebo mají skutečně záporné stanovisko, patří mimo jiné rakouský parlament. Já jsem si teď nechal aktuální sjetinu pozic jednotlivých členských států a musím vám říci, že zdaleka odmítavá stanoviska nejsou z hlediska nějakých ideologických tabu a priori, ale je to z jednoho prostého principu a to je princip subsidiarity, který možná většina z vás určitě zná. To znamená to, co může být vykonáváno na národní, krajské nebo jiné úrovni, není třeba, aby se vykonávalo z pozice Evropské unie. A mimo jiné odůvodněné záporné stanovisko v rámci principu subsidiarity už přednesl švédský parlament, uvažuje o tom rakouský parlament, bulharský parlament, Velká Británie. Takže bych moc prosil, abychom nezevšeobecňovali. A zdaleka neplatí, že tam, kde je levice, nebo pravice, mají nějaké ideologické důvody svého pro, nebo proti, ale převažující důvod je mimo jiné z důvodu subsidiarity.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Další přihlášenou do rozpravy je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych doplnila svého předřečníka. Zazněly zde názory ke kolegům ze strany ODS, kdo je v jakém proudu Evropské unie, kdo je v hlavním proudu, kdo není. Dovolte, abych se k vám vyjádřila jako členka politické strany TOP 09, která je součástí Evropské strany lidové, a tudíž podle vašeho názoru je samozřejmě součástí hlavního proudu Evropské unie.
Postoj strany TOP 09 k zavedení daně z finančních transakcí je zásadně odmítavý. Podporujeme stanovisko vlády České republiky. Samozřejmě důvody jsou takové, které zde již opakovaně zazněly. Především ten, že by mohlo dojít ke snížení konkurenceschopnosti Evropské unie. V situaci, v jaké se nachází Evropská unie, tady už nejde o nějakou jednoduchou hru, o jednoduchou pohádku na písku Evropské unie. Tady jde skutečně o konkurenceschopnost v rámci globálního světa.
Jsem velice ráda, že především země jako Velká Británie, která zde byla jmenovaná jako země, která zavedla takovéto daně, tak je skutečností, že nezavedla daň z finančních transakcí. Podobně Švédsko, které v minulosti takovou podobnou daň zavedlo, zjistilo, že naopak se toto zavedení daně minulo účinkem, protože finanční sektor opustil tuto zemi.
Takže opakovaně říkám za politickou stranu TOP 09, která je součástí Evropské strany lidové, konzervativní strany, skutečně odmítáme daň z finančních transakcí.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní má slovo pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, je to živá debata a já ji se zájmem poslouchám. Děkuji za argumenty, které tady padají, a zejména mě zaujaly ty argumenty, kdy se říká, a velmi pravdivě, že v Evropě názor na tuhle daň prostupuje jednotlivé politické strany. Tady, jak se zdá, spíše na levici jsou ti, kteří jsou pro tuto daň, a na pravici ti, kteří jsou proti ní. Já si dovolím říci několik svých osobních poznámek, protože nemá myslím smysl, abych sklouzával do nějakých ideologických úvah, abych tady vedl válku proti - ostatně jenom verbální - mezinárodnímu finančnímu kapitálu. To určitě nemá smysl.
Tady třeba padlo to, že v sousedním Rakousku vládní koalice vedená rakouskými sociálními demokraty, tedy reformně socialistickou stranou, má k tomu, k této dani velmi rezervované stanovisko. Logicky. Rakouští socialisté v celé své historii od roku 1945 měli velmi vřelé vztahy s bankovním sektorem. Takže zcela nepochybně i tyto vazby mají svůj vliv.
Já jsem rád, že Evropská komise přišla s tímto návrhem. Nejsou to zrovna levičáci, kteří stojí v čele Evropské unie, kteří s tím přišli. Já bych je takovým způsobem, ani kancléřku Merkelovou, ani prezidenta Sarkozyho, neodsuzoval, jak to tady předvedl jeden z poslanců vládní koalice. Myslím, že výbor má k věci velmi rozumné stanovisko. Ale já se vrátím ke svým osobním zkušenostem, které mám s některými exotickými finančními produkty.
Šest let jsem pracoval v pravolevé koalici na pražské radnici jako náměstek primátora pro finance. Nevidím tady Pavla Béma, možná že jsem ho jenom přehlédl. Omlouvám se mu. Bylo by dobré, kdyby také on řekl své zkušenosti. Za tu dobu, co jsem byl náměstkem primátora pro finance - zdůrazňuji pro finance -, jsme dělali několik emisí obligací. Byly to ohromně úspěšné emise. My jsme byli nadšeni z toho, jak máme nízký spread, tedy zúročení, abych to řekl česky, toho kuponu. Takže jsme byli velmi spokojeni a nepochopili jsme jednu věc, že zisk finančního sektoru není v nízkých úrocích, ty byly skoro charitativní, samozřejmě trošku přeháním, ale je v derivátech, v podstatě aspoň částečně spekulativních zajišťovacích nástrojích.
Když si vzpomenu na první emisi obligací, kdy jsem řídil finanční sektor ve městě v roce 1999, když si vzpomenu zhruba ze 30 nabídek, které banky předložily, my jsme požádali o to, aby nám ukázaly, jak vidí odhad vývoje eura a koruny, směnného kurzu v nejbližších letech, tedy byla to v roce 1999 jedna z prvních emisí obligací, které byly v euru, tak to byla velká legrace, když se na to podívám zpětně. Euro směřovalo někam ke 40 korunám, bylo to podstatně více, než kolik byl tehdy směnný kurz v roce 1999. Když se na to dívám zpětně, tak otevřeně řeknu, že my jsme žádné zajišťovací operace nechtěli, ale v té době prostě pod tlakem i toho, jak se vyvíjely odborné názory veřejnosti, odborná veřejnost, analytici samozřejmě tvrdili něco podobného co banky, tak jsme přešli k zajišťovacím instrumentům formou derivátu, tak abychom se zajistili proti kurzovému riziku, které, jak se ukázalo po deseti letech, nebylo žádné. Dnes se ten kurz koruny a eura vyvíjí úplně jinak. ***