(11.10 hodin)
(pokračuje Bauer)
Ten odhad v případě, že by tato daň byla zavedena, jako že já osobně bych si to nepřál, tady řekl již můj předřečník pan ministr, že se to odhaduje někde mezi 50 až 70 miliardami korun, a samozřejmě podprahový důvod je snaha některých evropských politiků, aby se finančně částečně podílel finanční sektor, mj. z toho důvodu, že při předchozích krizích se vládní sektor významně podílel na sanaci sektoru finančního.
Jenom zkráceně, o co tady přesně jde. Jedná se o zavedení tzv. daně na transakce s finančními nástroji, mezi které patří obchodování nebo spekulování s akciemi, s dluhopisy nebo s nejrůznějšími typy derivátů mezi finančními institucemi s tím, že u tohoto návrhu platí, že jedna z institucí v případě těchto transakcí musí sídlit na území členské země EU. Předpokládaný návrh počítá s tím, že bude zavedena procentní sazba této daně, a to 0,1 % u finančních transakcí u akcií a dluhopisů a 0,01 %, která by se týkala tzv. derivátových nástrojů. Také v tomto návrhu jsou obsaženy nejrůznější výjimky ohledně finančních transakcí, na které by se tato daň nevztahovala. Už jsem tady řekl, že se počítá, že tato daň by měla do budoucna fungovat jako nový vlastní zdroj v rámci nového návrhu rozpočtu na rok 2014-2020. Velice důležitou novinkou, která mně osobně také není příliš blízká, je skutečnost, že by tato daň byla vybírána přímo Evropskou komisí na základě předložení účetních a nejrůznějších jiných dokladů ze strany příslušných členských států.
A na závěr z technických záležitostí ještě některé časové předpoklady. Evropská komise v případě, že by došlo k dohodě, uvažuje o tom, že by uplatnění mělo být od roku 2018, s tím, že členské státy mají v průběhu roku 2012-13 prostor pro transpozici tohoto návrhu do své vlastní legislativy a účinnost se předpokládá od roku 2014.
Chtěl bych tady říci, že se jedná o zavedení tzv. přímých daní, což je velice důležité pro ty z vás, kteří se zabýváte schvalovacím procesem, že to patří do principu jednomyslnost, to znamená, že v případě, že nějaký členský stát vznese nesouhlas, je velice pravděpodobné, že celý tento návrh nevstoupí v platnost. Z tohoto důvodu je tady i možná slušné nebo zajímavé říci, jakým způsobem se předběžně k tomuto návrhu stavějí jednotlivé členské státy. A už bylo řečeno nejenom na minulém jednání zde na plénu, tak i na dnešním ranním jednání našeho výboru, kde jsme mj. v rámci mandátu na nadcházející evropský summit hovořili o pozici české vlády, o návrhu na zavedení daně z finančních transakcí, že není žádnou výjimkou, že se členské státy v rámci tohoto návrhu významně dělí, a to na skupinu, která si to dovede představit a jsou spíše podporovateli této myšlenky, mezi které třeba patří Francie, částečně i Německo, ale je tady i významná skupina států, které z mnoha důvodů, ať už z důvodu neúspěchu v minulosti, jako je Švédsko, ať už z důvodu porušování principů subsidiarity, jako je Rakousko, nebo z důvodů možná programových, jako je třeba Velká Británie, a mimo jiné i Česko patří mezi skupinu, která patří mezi odpůrce tohoto návrhu. A také je asi slušné a seriózní říci, že je nemalá skupina členských států, které se svou finální pozicí teprve vyčkávají a mají k tomu, dá se říci, neutrální názor.
Pozici české vlády tady před malou chvílí tlumočil pan ministr zdravotnictví, takže já si dovolím neopakovat odmítavé závěry vlády ČR. Chtěl bych jenom říci možná na dokreslení, že já osobně se skutečně domnívám, že po zavedení daně z finančních transakcí je velice pravděpodobné, že by mohlo dojít ke snížení konkurenceschopnosti EU vůči jiným evropským centrům. EU už sama o sobě má významné problémy se svou konkurenceschopností a tento efekt nezajímavosti a odplynutí některých finančních transakcí do jiných finančních center, ať už v zámoří na východ, nebo na západ, je velice pravděpodobné. Také toto zavedení zvyšuje riziko realokace kapitálu z EU, což je taktéž to poslední, co bychom si všichni v rámci EU přáli. Je tady významné zvýšení tzv. transakčních nákladů finančních služeb, mj. to je to známé, že to nakonec stejně pravděpodobně může padnout až na toho konečného zákazníka nebo spotřebitele, který tyto finanční transakce využívá. Také platí, že tzv. FTT nebo daň z finančních transakcí by pravděpodobně v rámci nerovnoměrnosti využívání těchto služeb zasáhla také nerovnoměrně různé země EU.
Velice důležitý aspekt je alespoň částečná snaha o dohodu v rámci zavedení této transakce mezi klíčovými, nejenom evropskými, ale i světovými finančními hráči, to znamená minimálně na úrovni G20. A musím říci ze svého osobního pohledu, pokud nedojde minimálně na úrovni G20 k nějaké elementární dohodě, pravděpodobně se tento návrh absolutně mine své účinnosti. Je tady již jedna paralela v minulosti, protože někteří z vás víte, že tento typ daně v minulosti zavedlo mj. Švédsko, které po přibližně roční zkušenosti s tímto typem daní od toho nakonec ustoupilo, a hlavní důvod byl odsátí některých očekávaných výnosů mimo tuto zem buď do sousedních, anebo i jiných finančních center.
Tolik v rámci spíše argumentace. Děkuji za možnost tady prezentovat nejen svůj osobní názor, ale samozřejmě jsem povinen i prezentovat stanovisko výboru pro evropské záležitosti. A v rámci usnesení a návrhu, který vzešel z výboru pro evropské záležitosti, a v rámci mého vlastního návrhu, který si tady dovolím za malou chvíli přečíst, bych se tímto přihlásil později do rozpravy.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Do podrobné rozpravy? (Ano.) Děkuji panu poslanci Janu Bauerovi. Zahajuji nejprve všeobecnou rozpravu. Do ní jsou dvě přihlášky. Prosím tedy paní poslankyni Danu Váhalovou jako první, poté vystoupí pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Dámy a pánové, dobré téměř odpoledne. Daň z finančních transakcí je velmi důležité téma v rámci EU a já vítám jeho projednávání na půdě Poslanecké sněmovny. Tohoto tématu jsme se již dotkli v rámci diskuse o vlastních zdrojích EU. Podrobněji jsme se tomuto návrhu dále věnovali na posledním zasedání výboru pro evropské záležitosti. Na základě podrobné diskuse tento výbor přijal následující usnesení, ze kterého si dovolím citovat. Výbor pro evropské záležitosti bere na vědomí rámcovou pozici vlády ČR k návrhu směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice a žádá vládu ČR, aby přehodnotila rámcovou pozici vlády ČR a zvážila podporu zavedení společného systému daně z finančních transakcí v rámci EU.
Pro připomenutí. Dle návrhu Evropské komise tato daň by se ukládala u veškerých transakcí s finančními nástroji mezi finančními institucemi, pokud je alespoň jedna ze stran transakce usazena v EU. Výměna akcií a dluhopisů by se zdaňovala sazbou 0,1 % a derivátové nástroje sazbou 0,01 %. Daň by se nevztahovala na občany a podniky. Do působnosti návrhu by nebyly zahrnuty hypotéky, bankovní úvěry, pojistné smlouvy a jiné běžné finanční činnosti prováděné jednotlivci nebo malými podniky. Samotné příjmy z daně by se rozdělily mezi EU a členské státy. EU by získala nový vlastní zdroj a bylo by možno uvažovat o snížení příspěvků členských států, případně by výnos mohl být použit na posílení politik důležitých pro ČR, jako např. kohezní politiky. Odhaduje se, že tato daň by mohla každoročně přinést okolo 57 mld. eur. Podle návrhu by se tato daň mohla uplatňovat od 1. ledna 2014. Zavedení této daně má přinést nejenom nové peníze pro EU, ale také vytvořit regulatorní instrument na omezení finančních spekulací, což z dlouhodobého hlediska může přispět k vyšší finanční stabilitě finančních trhů a následně i bank.
Jenom pro představu. Pro řešení finanční situace evropského bankovního sektoru, kterou způsobily i tyto bezbřehé spekulace, bylo nutno přesunout od evropských daňových poplatníků neuvěřitelnou částku 4,6 bilionu eur! A jak se dnes ukazuje, ani to pravděpodobně nebude stačit. ***