(11.00 hodin)
Poslanec David Rath: Děkuji, paní předsedající. Takže pokud tam nepadl, za to se omlouvám.
Dávám návrh - nesouhlas s odpovědí premiéra Petra Nečase.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Takže děkuji. Padl zde návrh na nesouhlas. Zavolám kolegy a nechám o tomto návrhu hlasovat.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 62 z přítomných 115 pro 42, proti 59, tento návrh byl zamítnut.
Dámy a pánové, uplynul čas vyhrazený pro písemné interpelace a máme zde pevně zařazené body.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, dobré dopoledne také ode mne.
Oznamuji nejprve, že pan poslanec Jiří Paroubek bude disponovat náhradní kartou č. 20.
Jedna omluva byla doručena, tak vás s ní seznámím, a to od paní poslankyně Patricie Kotalíkové, omlouvá se dnes od 13 hodiny z osobních důvodů.
Zahajuji projednávání bodu
56.
Návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně
směrnice 2008/7/ES /kód dokumentu 14942/11, KOM(2011) 594 v konečném znění/
/sněmovní tisk 540-E/
Tento návrh předložila vláda prostřednictvím výboru pro evropské záležitosti spolu se svým stanoviskem. Pan ministr Kalousek, který měl nyní vystoupit, je v Senátu, kde obhajuje zákony, a proto jej zastoupí pan ministr Leoš Heger. Prosím vás, vážený pane ministře, o úvodní slovo k tomuto tématu.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám v zastoupení ministra financí představil Návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí, jehož předložení oznámil dne 28. 9. 2011 předseda Evropské komise.
Návrh si klade za cíl harmonizovat podmínky na finančním trhu Evropské unie a omezit některé rizikové transakce. Hlavními uváděnými důvody jsou nutnost příspěvku finančního sektoru na náklady krize, na níž se podílel, potřeba zdrojů na konsolidaci veřejných rozpočtů, náprava údajného nedostatečného zdanění finančního sektoru, potřeba koordinovaného rámce na úrovni EU pro posílení jednotného trhu EU, kdy v současné době má různé formy této daně zavedeno 10 členských států. Právním základem je článek 113 Smlouvy o Evropské unii, který předpokládá jednomyslnost.
Působnost směrnice by měla zahrnovat transakce s investičními nástroji, tj. například akciemi, dluhopisy včetně derivátů, a to na organizovaných trzích i mimo tyto trhy. Daň by měla dopadat na finanční transakce prováděné finančními institucemi, pokud alespoň jedna ze stran transakce bude usazena v EU. Komise navrhuje, aby se tato daň začala uplatňovat již od 1. 1. 2014.
Návrh směrnice předpokládá sazbu daně v režimu minimální harmonizace, a to ve výši alespoň 0,1 % na standardní finanční transakce a 0,01 % na derivátové nástroje.
Evropská komise odhaduje výnos ve výši 75 (?) miliard eur ročně a předpokládá využití daně z finančních transakcí v rámci nového systému vlastních zdrojů EU, kdy příjmy by měly být rozděleny mezi EU a členské státy. Část daně by byla využívána jako vlastní zdroj EU, který by částečně snižoval příspěvky členských států.
Evropská komise považuje za nejvhodnější zavedení na globální úrovni, avšak jako alternativní možnost spatřuje jednostranné zavedení v EU. Model použitý Evropskou komisí zároveň ukazuje v dlouhém období na možnost snížení HDP až o 1,76 %.
Česká republika se k zavedení daně z finančních transakcí staví odmítavě. Zavádění dodatečného zdanění finančního sektoru formou této daně považuje za nevhodný prostředek k dosahování stanovených cílů, přičemž nesdílí ani důvody pro jejich prosazování z úrovně EU. Český bankovní sektor krizi nezpůsobil ani jí nebyl významněji zasažen a česká vláda ani nemusela vynakládat žádné prostředky na jeho podporu. Zavedení této daně v EU by ohrozilo konkurenceschopnost evropského prostředí v oblasti finančních služeb a zvýšilo riziko relokace do finančních center mimo EU. Tato daň by vedla ke zvýšení transakčních nákladů finančních služeb a k pravděpodobnému přenosu daňového zatížení na konečné spotřebitele, včetně financování ekonomických aktivit, omezení likvidity a zvýšení volatility trhu a neodhadnutelné reakci účastníků trhu. Daň by rovněž dopadala na řadu subjektů finančního trhu, kde není důvod k vyššímu daňovému zatížení, jako jsou penzijní fondy nebo např. na obchody se státními dluhopisy na sekundárním trhu. Výše příjmů z této daně je obtížně předvídatelná vzhledem k vysoké mobilitě předmětu daně a pravděpodobnosti přesunu aktivit finančních institucí mimo EU. Zavedení daně by bylo spojeno s rizikem odlivu kapitálu a negativním vlivem na úvěrovou schopnost bank, což by zvýšilo náklady kapitálu pro firmy. V kontextu probíhající debaty o potřebě rekapitalizace bank se jeví zavedení daně z finančních transakcí jako nekonzistentní opatření.
Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi Hegerovi.
Výbor pro evropské záležitosti návrh směrnice Rady projednal. Stanovisko výboru a návrh usnesení Poslanecké sněmovny je součástí předloženého sněmovního tisku 540-E. Prosím nyní o slovo zpravodaje výboru pana poslance Jana Bauera, aby nás informoval o jednání výboru a také přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Bauer: Ještě jednou děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, milé dámy a pánové, dovolte mi jenom zkráceně několik informací týkajících se návrhu směrnice o zavedení daně z finančních transakcí. (V sále je rušno.)
Je to relativně žhavé téma, protože už i na půdě naší Sněmovny jsme se s ním setkali a diskutovali v době, kdy se tady projednával mandát České republiky v rámci nové finanční perspektivy na období 2014 až 2020. Takže už v té době zde zazněly různé názory na případné zavádění nových vlastních zdrojů, mezi které určitě patří daň z finančních transakcí.
Mezi ekonomickými teoretiky se tomu možná někdy posměšně, možná někdy -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane poslanče. Dámy a pánové, žádám všechny, aby věnovali pozornost projednávanému bodu. Prosím, aby ti, kteří nehodlají tak činit, aby opustili jednací sál.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za vaši podporu.
Mezi ekonomickými teoretiky možná někdy seriózně, možná někdy posměšně se tomuto návrhu říká mimo jiné daň Robina Hooda, což si myslím, že není přesná historická souvislost, ale každopádně platí, že s tímto návrhem přišla Komise v čele s panem předsedou Barrosem, který mimo jiné odůvodnil tento návrh tím, že pravděpodobně nastal čas, aby finanční sektor přinesl společnosti nějaký svůj příspěvek, a samozřejmě tím postranním důvodem je snaha o posílení jednotného trhu.***