(10.40 hodin)
(pokračuje Ohlídal)
Takže svoji interpelaci stahuji. Podám ji znovu jako neuspokojenou, to znamená, že doufám, že bude zařazena na příští schůzi.
Ale ještě bych si dovolil jednu poznámku. Takováto situace už zde jednou nastala. Myslím situace, kdy nebyli přítomni ministři a kdy písemné interpelace vlastně zkolabovaly. Myslím, že je to tak zhruba před půlrokem.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Pane poslanče, pan premiér právě vešel do dveří.
Poslanec Ivan Ohlídal: Takže jak to teď vezmeme po stránce, co se týče...
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Vezměte, pane poslanče, zpět svůj návrh na stažení, pokud chcete projednávat interpelaci.
Poslanec Ivan Ohlídal: Dobře, takže si dovoluji stáhnout svoje stažení. Zní to sice komicky, ale...
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak je to zcela v pořádku, ano.
Poslanec Ivan Ohlídal: Ale bohužel mě pan premiér k tomuto kroku donutil. A jestli dovolíte, paní místopředsedkyně, budu pokračovat dále. Mohu? (Místopředsedkyně nereaguje.) Tak, mlčení je souhlas, takže si dovolím oslovit pana premiéra.
Jestli si, pane premiére, vzpomínáte na moji interpelaci, tak v této interpelaci jsem se zajímal o záležitost programu VaVpI, a to tzv. regionálních center, která se týkají druhé prioritní osy tohoto programu VaVpI. Tehdy jsem hovořil o tom v rámci interpelace, že tato regionální centra jsou financována na určitou dobu. Přesněji řečeno na dobu tří, některé z nich možná na čtyři roky. Samozřejmě, když projekty na tato centra byly přijímány, tak tehdy se v propozicích jasně říkalo, že financování z peněz Evropské unie je dočasné a že svoji činnost po vypršení tří až čtyř let té dočasné doby musí si tato centra financování zajistit sama, a to na základě rozvinuté spolupráce s výrobními podniky či jinými institucemi. To je naprosto v pořádku, s tím lze souhlasit.
Samozřejmě ale tyto projekty byly posuzovány a rozhodováno o nich bylo ještě v době, kdy se nehovořilo o hospodářské krizi v naší republice a vůbec v celé Evropě či světě. Takže situace v tehdejší době byla poněkud jiná než později a než v současné době. Samozřejmě, hospodářské krize způsobila, že mnoho podniků, mnoho výrobních podniků i jiných institucí muselo omezit svůj provoz, financování svých činností, financování svých projektů, což samozřejmě může vést k tomu, že až termín vyprší, to znamená tříletá, čtyřletá lhůta vyprší, kdy skončí financování těchto center z evropských peněz, tak se může stát, že tato centra, i když budou životaschopná pro naše hospodářství, důležitá, se dostanou do problematické situace právě kvůli tomu, co jsem teď říkal, to znamená, že podniky nebudou mít finance v takové míře, aby mohly dále pomoci financovat činnost těchto regionálních výzkumných center, která se zabývají především aplikovaným výzkumem.
Já jsem kladl otázku, jestli stát tuto situaci nezohlední a jakýmsi způsobem nepomůže překlenout určité období těmto centrům právě po vypršení období financování ze strany Evropské unie, nebo přesněji řečeno z peněz Evropské unie. Vy jste tehdy odpověděl takovým úplně, řekl bych, nejasným způsobem. Řekl jste v písemné interpelaci, že tuto situaci, že se musí později financovat i tato centra sama, že si to předkladatelé měli uvědomit a že si na základě toho, že dokázali, podložili jakousi možnost dalšího financování od těch podniků, že na základě toho byla centra potom přijata. Přesněji řečeno projekty, v rámci nichž ta centra fungují, byly přijaty. V závěru ovšem říkáte, že si uvědomujete složitost situace a že plánujete, že stát vyčlení jisté prostředky právě z těch důvodů, co jsem říkal. Právě z důvodů složité hospodářské situace u nás a z důvodů, že i velmi dobrá výkonná centra by z těchto důvodů mohla zaniknout, což by byla škoda.
Takže já jsem tomu přesně úplně nerozuměl, té vaší odpovědi. Kdybyste napsal jenom poslední odstavec, kde říkáte, že skutečně stát si situaci uvědomuje a bere v úvahu jakousi podporu, i následnou podporu těmto centrům, tak bych tomu rozuměl a vůbec bych s touto interpelací neuspokojenou nevystupoval. Takže jsem viděl jakýsi rozpor ve vaší odpovědi. Takže bych chtěl slyšet zde od vás přímo na mikrofon, jestli skutečně poslední odstavec vaší odpovědi platí, čili jestli stát si bere za jakýsi závazek, že aspoň ta výborná nebo velmi dobrá výzkumná regionální centra podpoří v období po vypršení financování z peněz Evropské unie.
Předem děkuji za pozornost. Za pozornost ne, ale za odpověď. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Vystoupí nyní pan premiér. Věřím, že pozornost vaší interpelaci byla věnována, alespoň soudě dle ticha v sále. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, věnoval jsem vám pozornost a teď vám budu věnovat i odpověď. Takže obojího by se vám mělo dostat.
Ano, mohu potvrdit, že velice intenzivně pracujeme na bázi spolupráce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a vládní Rady pro vědu, výzkum a inovace na vypracování programu výzkumu a vývoje - Národního programu udržitelnosti. Jsme si vědomi nákladů, které budou nezbytné po roce 2015, kdy budou dobudována i centra excelence, že je nezbytné zajistit jejich udržitelnost. Mimochodem, pokud se napočítají celkové náklady na chod všech těchto center, která budeme muset udržet z národních zdrojů, tak se jedná o částku dohromady zhruba okolo 7 mld. korun. S tím, že počítáme, že v tomto Národním programu udržitelnosti bude po roce 2015 roční náklad zhruba 2,5 mld. korun. Takže počítáme s účastí státního rozpočtu, aby tato centra, jak regionální, tak významná centra, zhruba sedmička klíčových center, získala nějaký příspěvek, který zajistí jejich chod.
Nicméně nebude to jednoduché. Udržet celou tuto novou vědecko-výzkumnou infrastrukturu bude poměrně nákladné a komplikované nejenom z hlediska limitovanosti finančních zdrojů, ale zcela nepochybně, a ne všichni v těchto střediscích jsou ochotni si to uvědomit, budeme narážet i na limit lidských zdrojů. Je otázkou, nakolik v této zemi máme tolik kvalitních pracovníků vědy a výzkumu, případně aplikovaného výzkumu, abychom byli schopni i personálně naplnit jak výzkumné činnosti, tak obslužné činnosti. Já osobně jsem přesvědčen, že bez silného zapojení zahraničních zdrojů, prostě lidí, kteří přijdou zvenku, nebudeme schopni i při tom, kdybychom sehnali dostatek finančních zdrojů, jako že musíme, zajistit jejich kompetentní, kvalitní a kvalifikovaný chod - tedy bez zahraničních lidských zdrojů. To je druhý limit, na který podle mého názoru budeme narážet, a musíme na něj pamatovat především po roce 2015.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Bude ještě reagovat pan poslanec? Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Ohlídal: Děkuji za odpověď, pane premiére. Potěšil jste mě svým konstatováním, že stát bere jakousi odpovědnost za další činnost těchto významných výzkumných center, ať center excelence nebo regionálních center. To je velmi příznivá zpráva a doufám, že vláda své slovo vámi teď dané dodrží.
Ještě bych si všiml vaší reakce na personální situaci, na personální zajištění těchto center. Máte skutečně pravdu. Kapacita výzkumných a vědeckých pracovníků v České republice není dostatečná k tomu, aby činnost těchto center obou druhů byla zajištěna kontinuálně i v budoucnosti. ***