(16.20 hodin)
(pokračuje Sklenák)
Co se týče druhé podmínky, tedy aby stát měl vytvořenu rezervu na pokrytí transformačních nákladů, tu samozřejmě také nemáme. Pokud dnes vláda tvrdí, že transformaci zvládneme i bez této rezervy, dovoluji si připomenout, že už někdy od počátku 90. let, kdy se o důchodové reformě začalo hovořit, se politici i ekonomové shodovali, že tato podmínka je pro úspěšné provedení důchodové reformy naprosto nezbytná. A dokonce první polistopadové vlády začaly odkládat příjmy z privatizace právě pro tento účel. A vy do toho chcete jít v situaci, kdy nejenže nemáme žádné rezervy, ale důchodový systém je v deficitu, stejně jako státní rozpočet.
Třetí podmínka, tedy důvěra ke kapitálovým trhům, je v tuto chvíli naprosto podlomena a myslím si, že není třeba dále to komentovat. Stejně jako podmínku čtvrtou, tedy vyrovnaný nebo přebytkový státní rozpočet.
Snad vás tedy nepřekvapí, že zmíněná ekonomka na podvýboru pro sociálně pojistné systémy zcela jednoznačně nedoporučovala v současné době druhý pilíř penzijního systému zřizovat.
Divím se vaší bohorovnosti, se kterou tuto tzv. reformu v situaci, v jaké jsme, prosazujete. Přitom dobře víte že postkomunistické země, které tento druhý pilíř v posledních letech zřídily, tu transformaci prostě nezvládly. Přitom ony měly ty startovací podmínky podstatně lepší, než jaké máme v současné době my. Už zde byla řeč o Maďarsku a Polsku. Já bych zmínil ještě situaci na Slovensku, kde po zavedení druhého pilíře chybí v prvním pilíři ročně 25 mld. korun a reálné zhodnocení úspor od vzniku penzijních fondů, tedy od března 2005, představovalo k 31. lednu 2010 u jejich růstových fondů minus 7 %, u vyvážených fondů minus 8,9 % a u konzervativních plus 0,6 %. Přitom valorizace v průběžně financovaném důchodovém systému byla za stejné období plus 38 %!
Problémem penzijních fondů totiž je, že si nespoříte, nýbrž investujete. A pokud nastanou hospodářské problémy, o tyto investice můžete snadno přijít. Miliony důchodců po celém světě, kterým byly důchodové fondy vnuceny, o tom vědí své. Naproti tomu průběžný systém je vůči tomuto riziku imunní, stejně jako je imunní vůči inflaci.
A co je sociální demokracii samozřejmě nepřijatelné, je, že v případě schválení vládního návrhu se vyvedou z průběžného pilíře tři procentní body pojistného, které tam samozřejmě budou chybět. A ještě více je nepřijatelný záměr vykrýt tento výpadek zvýšením daně z přidané hodnoty.
A ještě jeden důvod řeknu, proč mám z této důchodové reformy obavy. My zde máme již od roku 1995 třetí pilíř, tedy dobrovolné soukromé penzijní připojištění, a ten vykazuje mnohem závažnější nedostatky a problémy než průběžný důchodový systém. Za prvé je skutečností, že téměř všichni účastníci tohoto spoření po splnění stanovených podmínek, tj. po dosažení 60 let věku a 60 měsíců trvání smlouvy, využijí možnosti jednorázového vyrovnání, tedy jednorázového výběru naspořených prostředků, namísto volby výplaty doživotní penze. Tento pilíř tedy vůbec nenaplňuje úlohu, pro kterou byl před 17 lety vytvořen, a to generovat výplaty doživotní doplňkové penze. A za druhé, české penzijní fondy mají úplně nejhorší výkonnost ve střední Evropě a jejich průměrné reálné roční zhodnocení v celé 16leté historii bylo pouze 0,7 %. A přitom stát do tohoto nefungujícího systému za dobu jeho existence poslal ve formě státních příspěvků již 50 mld. korun! A o další miliardy stát přišel na slevách z daně z příjmu.
Podstatné je i to, že kapitálové investiční fondy mají několikanásobně vyšší správní náklady v porovnání se systémem průběžným.
Vzhledem ke všem těmto skutečnostem jsem přesvědčen, že pokud bude druhý pilíř vytvořen, půjde ze strany státu o neefektivní a nehospodárné jednání, přičemž stát nebude schopen garantovat návratnost prostředků do něho vložených.
Já se ve svém druhém příspěvku budu věnovat návrhu sociální demokracie, protože jak jsem pochopil, je nutné vám návrh, který my prosazujeme, tady komplexně představit. Ale v tuto chvíli mi na to již nezbude dostatek času, čili nechám si to na své druhé vystoupení.
Zbývající čas bych si dovolil využít tím, že bych připomenul, co bylo k druhému pilíři uvedeno ve volebních programech stran, které nyní tento návrh prosazují. V programu TOP 09 bylo uvedeno - cituji: Ke správě individuálních kapitalizačních účtů a jejich zhodnocení vláda vytvoří zvláštní instituci, jejímž zřizovatelem bude stát. Zdůrazňujeme, že se v žádném případě nejedná o privatizaci důchodového pojištění. A v programu Věcí veřejných je uvedeno, že hlavním bodem jejich důchodové reformy je možnost převedení čtyř procent z průběžného systému na soukromý penzijní účet v jediném státem zřízeném penzijním fondu. Tolik z programu stran vládní koalice.
V tuto chvíli vám děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane poslanče, a zvu k mikrofonu pana poslance Jiřího Petrů.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, budu se ve svém příspěvku také zabývat zákonem o důchodovém spoření, sněmovní tisk č. 412, je to bod 98 probíhající schůze. Návrh zákona upravuje důchodové spoření u penzijní společnosti, práva a povinnosti z důchodového spoření, nároky z důchodového spoření, pojištění důchodů u pojišťovny a výkon dohledu. Důchodové spoření definuje jako shromažďování a umisťování prostředků účastníka důchodového spoření do důchodových fondů obhospodařovaných penzijní společností a převod prostředníků účastníka.
Nepovažujeme za správné, že k návrhům zákonů směřujících ke vzniku dobrovolného důchodového spoření a k transformaci penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobrovolné doplňkové penzijní spoření nebyla zpracována hned na začátku legislativního procesu analýza dopadu této reformy, tzv. RIA. Tato analýza je nezbytná k úplnému a zodpovědnému posouzení ekonomických a sociálních důsledků navrhovaných změn a jejich dopadů na zaměstnavatele a podnikatelské prostředí i efektivnosti souběžného fungování předkladatelem navrhovaných dvou dobrovolných soukromých doplňkových důchodových pilířů. Z předložených návrhů a dalších vládou avizovaných změn v daňové oblasti je zřejmé, že realizací dalších kroků důchodové reformy podle navrhovaných zákonů bude provázet rychlejší růst inflace související s cenovými dopady vyvolanými změnou daně z přidané hodnoty a mzdové tlaky, které zvýšení cen vyvolají. Tyto dopady měly být podrobně analyzovány, aby bylo možné posoudit i reálnost zavedení dvou dobrovolných důchodových spoření. Zejména je potřebné zabývat se tzv. transformačním dluhem, který bude vznikat v souvislosti se zavedením důchodového spoření, a zdroji pro jeho financování. Je také třeba znát jeho celkovou velikost i roční objem prostředků potřebných k nahrazení pojistného vyvedeného z předběžného důchodového pilíře a zabývat se i konkurencí dalších potřeb veřejných financí, které bude zapotřebí hradit z DPH, např. nižší než předpokládané plnění příjmové strany státního rozpočtu, rozvoj dopravní infrastruktury, zdravotnictví apod. Na místě je posoudit podrobně rovněž vliv zvýšení DPH, z něhož má být důchodová reforma financována, na zvýšení cen, které se může projevit negativně poklesem poptávky zejména v malých a středních podnicích a službách. ***