(16.10 hodin)
(pokračuje Šincl)
Na úřadu práce jistě zůstanou zachována pracovní místa na oddělení zprostředkování, protože někdo musí uchazeči zprostředkovat kontakty na pracovní agentury. Snaha vytvořit alespoň dojem nějakého opodstatnění této privatizace byla snad jediným důvodem k zrušení povinnosti zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na úřady práce.
Každý člověk je zodpovědný sám za sebe a my jsme zodpovědní i za chod této společnosti. V souladu s parlamentní demokracií nás lidé volili do zákonodárných orgánů, které určují jejich životy. Očekávají od nás, že vytvoříme a schválíme takové zákony, které vytvoří pevný, bezpečný a stabilní rámec pro jejich běžný život. Předpokládané změny současnou vládou však zatěžují především nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Snižují životní úroveň lidí, kteří již dnes žijí na hranici chudoby, enormně zatěžují střední vrstvu obyvatel, ohrožují již tak obtížnou existenci malých firem a podnikatelů. Reformy nejsou reformami, ale pouhými škrty, které ohrožují samostatnost a soběstačnost lidí v nepříznivé sociální či zdravotní situaci. Ohrožují také funkčnost mladých rodin s dětmi, existenční statut lidí bez práce a hmotné nouzi, výrazně zhoršují sociálně ekonomickou situaci většiny obyvatel České republiky.
Nelze se potom divit, že v poslední době dochází k nárůstu společenského napětí a mimořádné eskalaci násilí. Zatím mezi etnickými skupinami obyvatel, ale existenční nejistota, chudoba a pocit ohrožení mohou vést k celospolečenskému zvýšení kriminality, nesnášenlivosti, napětí a celkové krizi. Je potřeba, abychom těmto jevům zabránili.
Je jasné, že pro většinu ekonomicky rozvinutých zemí s tržní ekonomikou je nezaměstnanost jedním z nejvýznamnějších sociálních a politických problémů. Obzvláště dlouhodobá nezaměstnanost představuje ekonomické ztráty jak pro společnost, tak i pro samotného jedince. Proto efektivnosti při hledání práce úspěchem jedince na trhu práce, jeho strategii při hledání zaměstnání i faktorů, které ovlivňují tento proces, si všímá řada ekonomů, politiků i sociologů. Ti se shodují na tom, že samotný úspěch či neúspěch jedince na trhu práce je ovlivněn řadou faktorů, kterým jednotlivé teorie, jednotliví autoři přidělují různou váhu. Primárně je úspěch jedince ovlivněn jeho lidským kapitálem, resp. jedinec s vyšším lidským kapitálem by se měl snadněji sám prosadit na trhu práce. Jsou tu ale i další okolnosti. Mimo jiné podstatnou úlohu hraje sama situace na lokálním trhu práce, na kterém se jedinec nachází, a to především jeho velikost, charakter a struktura. A právě tady bych se zastavil, co se rozumí pojmem situace na lokálním trhu práce.
Nezaměstnanost a dlouhodobá nezaměstnanost zvláště se dnes stala nezanedbatelnou součástí české reality, avšak míra nezaměstnanosti se mezi jednotlivými regiony značně liší. Já pocházím z Moravskoslezského kraje, konkrétně z Karviné, která je nechvalně slavná svou dlouhodobě vysokou mírou nezaměstnanosti. Situace na našem trhu práce není příliš dobrá. Tedy není to ideální prostředí pro nezaměstnaného jedince hledající práci. Je nutné zdůraznit, že na rozdíl od ostatních faktorů ovlivňující úspěšnost při hledání práce představuje situace na lokálním trhu práce vnější podmínku, kterou jedinec nemůže ovlivnit. Jedinec sám o sobě nemůže ovlivnit míru nezaměstnanosti, její strukturu, může se pouze adaptovat na zdejší podmínky. A tady spatřují základní kámen úrazu navrhovaného zákona, který paušalizuje pojem nezaměstnanosti a nezaměstnaných a nevšímá si disproporčního rozdílu na jednotlivých trzích práce. Přece si nemohu myslet, že jeden návod bude fungovat na tak rozdílných trzích práce, jako je třeba Praha a Moravskoslezský kraj, přičemž rozdíly nemusí být jen ve výši míry nezaměstnanosti, ale především v její struktuře. Efektivnost hledání zaměstnání tedy závisí nejen na poměru mezi počtem nezaměstnaných a počtem volných pracovních míst, ale také na struktuře samotných nezaměstnaných v porovnání se strukturou nabízených volných pracovních míst. V tomto ohledu je třeba brát v úvahu i to, v jaké fázi hospodářského cyklu se ekonomika nachází, neboť hospodářský cyklus a sezónní výkyvy přímo ovlivňují výši nezaměstnanosti na lokálním trhu. Také ovlivňují úspěšnost státní opatření i realizovanou politiku zaměstnanosti. Nemůžeme přece tvrdit, že jeden postup bude fungovat v době ekonomického růstu stejně jako v době recese ekonomiky.
Podotýkám ještě, že na lokálním trhu práce může sice panovat vysoká nezaměstnanost, ale přesto mohou mít zaměstnavatelé problémy s obsazením určitých pozic, protože uchazeči nesplňují požadavky na kvalifikaci, praxi a podobně. Tento nesoulad mezi kvalifikačními požadavky volných pracovních míst a kvalifikací pracovních sil označuje ekonomická teorie jako tzv. strukturální nezaměstnanost.
Paní předsedající, vidím, že se mi krátí čas, tak já bych s tímto bodem pokračoval ve svém druhém vystoupení.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: To jistě bude možné. Ano, děkuji. Nyní zvu k mikrofonu pana poslance Romana Sklenáka.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, já se v čase, který mám k dispozici, budu věnovat bodu sněmovnímu tisku 412, tedy návrhu zákona o důchodovém spoření. Škoda, že pan premiér odešel, protože já bych rád navázal na jeho vystoupení dnes a zejména včera, kdy tady křičel po sociálně demokratických poslancích o tom, abychom nevěšeli lidem bulíky na nos, to je citace, a kdy se v podstatě vyjadřoval tak, jako by vládní podoba důchodové reformy byla ta jediná možná, jako kdyby žádná alternativa neexistovala. A všem je to jasné kromě poslancům za sociální demokracii.
Dovoluji si pana premiéra upozornit na skutečnost, že kromě opozice má výhrady k vládnímu návrhu důchodové reformy také veřejnost. Podle průzkumu veřejného mínění většina občanů, ale také celá řada renomovaných ekonomů včetně pro pana premiéra možná autority nejvyšší, a to prezidenta republiky Václava Klause, který se rovněž k návrhu důchodové reformy vyjádřil kriticky. A chtěl bych také říct, že na půdě Parlamentu se v říjnu tohoto roku uskutečnilo jednání podvýboru pro sociálně pojistné systémy, na kterém byla hostem bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance paní Jana Matesová, a i ona se vyjadřovala v tom smyslu, že nyní je naprosto nevhodná doba k tomuto kroku. Na jednání tohoto podvýboru hovořila o všeobecně přijímané teorii, že pro úspěšné zavedení druhého pilíře musí být současně splněny čtyři základní podmínky, a to vůle občanů ke spoření, současně musí stát mít vytvořeny rezervy k pokrytí transformačních nákladů, musí existovat důvěra ke kapitálovým trhům a daná země musí mít vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet.
Je zcela zřejmé, že v naší zemi v tuto chvíli není splněna ani jedna z těchto podmínek. Co se týče vůle občanů ke spoření, tato je zcela minimální. Průměrná měsíční úložka v existujícím penzijním připojištění činila za první pololetí roku 2011 428 korun, což je 1,8 % průměrného platu, přičemž poměr průměrné úložky k průměrnému platu je dlouhodobě klesající a těžko lze předpokládat, že se v současné době tento trend obrátí. Přitom obecně platí, že aby mělo penzijní připojištění smysl, měli by si lidé ukládat mezi 5 až 10 % svých příjmů. ***