(12.00 hodin)
(pokračuje Skopal)
U vysoce příjmových skupin, kde je průměrný čistý příjem na jednoho člena domácnosti 26 123 Kč, je to zhruba 13 %. To není z mé hlavy, to je otázka statistiky, která je zcela všude a jasně prezentována v našem odborném tisku.
Je tedy zřejmé, že zdražení potravin se nejvíce projeví u nízko- a středněpříjmových skupin, které se svým podílem výdajů přes 20 %, respektive to vychází až na 25 %, při jakémkoli zvýšení DPH u potravin již blíží situaci středně a méně rozvinutých zemí. Tam, dámy a pánové, spějeme s touto politikou. A to se přes 20 let snažíme zařadit mezi vyspělé státy, vyspělé státy Evropy a světa. Takhle se nám to asi nepodaří. Takhle nejdeme tím správným směrem. Spíš to vidím jako vykročení na nekonečnou cestu v bludném kruhu, v určité ne spirále, která jde směrem nahoru, ale směrem dolů. Čím více se bude zdražovat, a zvýšení DPH není ničím jiným než zdražováním, i když jsme obluzováni příslibem jakýchsi kompenzací, tím více budeme muset šetřit. Čím více se bude šetřit, tím méně budeme chovat a pěstovat, protože na to nebudou finance a zdroje. Prostě je to spirála.
Tuto část bych chtěl skončit, nebo tuto stať, takovým skečem, kdy mi to připomíná určitou pohádku o rybáři a jeho ženě, která původně žila v lahvi od octa, chtěla mít chalupu, pak vilu, potom chtěla být králem, císařem, papežem a nakonec pánembohem. Skončila v lahvi od octa. Tuhle pohádku před časem uvádělo jedno naše divadlo s velmi trefným podtitulem Kabaret o chamtivosti, hamižnosti spjaté s arogancí.
To byl můj první příspěvek.
Teď bych rád hovořil, kolegyně a kolegové, k bodu 87, tisk 406. Vládní zákon není zákonem politickým, zákonem odborným a věcným, prohlásil před časem zpravodaj zákona pan dr. Štětina. Ano, nemusím být ani zdravotnický odborník a nemusím být ani politik, abych věděl, že čas je velmi relativní pojem. Pět minut v baru, vinárně či v náruči krásné slečny ubíhá zcela jinak než v čekárně u zubaře, třeba také u nás v poslanecké lavici. Už každý prvňák ví, že pět minut přestávky je časově naprosto nesouměřitelný časový úsek s pěti minutami s perem v ruce nad písemkou. Pokud vám někdy zaskočilo sousto a nemohli jste se nadechnout, těch pár vteřin vám jistě připadalo jako věčnost. Co znamená pět minut pro člověka s masivním krvácením nebo infarktem, by nám jistě mohli vyprávět i mezi námi přítomní lékaři, kteří zde sedí, a není jich málo.
Ministerstvo zdravotnictví nechalo zpracovat v roce 2008 analýzu dostupnosti a ta prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, to je cca u 300 tisíc obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut ji nebylo možné z objektivních důvodů dodržet pouze v případě 439 obcí, to je cca u 211 tisíc obyvatel. Zákonem navrhovaná dojezdová doba do 20 minut prý tedy neznamená zhoršení dostupnosti zdravotnické záchranné služby při poskytování přednemocniční neodkladné péče, ale charakterizuje reálné pokrytí území státu výjezdovými základnami za stávající právní úpravy. Účelem navrhované úpravy má být údajně právní zakotvení reálné možnosti již v současné době dobře fungujícího systému poskytování zdravotnické záchranné služby, a to i se zřetelem na ekonomickou a organizační náročnost provozování zdravotní služby. Pokrytí celého území státu výjezdovými základnami se stanovením dojezdové doby do 15 minut podle této analýzy neodpovídá reálným možnostem.
Analýzou provedenou v roce 2011 bylo zjištěno, že v roce 2010 bylo dojezdové doby do 15 minut dosaženo v 83 až 96 % z celkového počtu výjezdů a dojezdové doby do 20 minut pak v 94 až 100 % z celkového počtu výjezdů dle jednotlivých krajů.
Ta pětiminutová benevolence postrádá logiku. Samozřejmě že chápu, že není možné se kamkoli a za jakýchkoli podmínek dostat vždy do 15 minut, ale stoprocentně se přece nemusíme dostat kamkoli a kdykoli za těch 20 minut. Záleží vždy na konkrétní situaci. Ale místo toho laťku si zvýšit a snažit se dosáhnout co nejlepšího výkonu si laťku snižujeme. Jen abychom byli třeba jen o nějaké to procento nebo jeho setinu úspěšnější. Abychom tak mohli zanést někam do ministerské statistiky nebo na tabuli cti své číslo.
Nepodezírám naše záchranáře z nějaké záměrné liknavosti, ale ne každý případ, ke kterému je volaná záchranka, se musí jevit zrovna osudově. Asi ne každý, kdo o pomoc volá, se umí v kritické situaci správně vyjádřit a odhadnout závažnost stavu pacienta. Na jedné straně se nám někdy může píchnutí pod žebry po dobrém obědě jevit jako srdeční záchvat, ale někdy i velmi vážný stav nemusí na první pohled vypadat třeba tak dramaticky
Ruku na srdce, vážení kolegové, když vím, že mám někde být za 15 minut, ale že to vůbec nebude vadit, když se o 5 minut zpozdím, tak se přece nepoženu jako o závod. Když publikum ví, že přestávka v průběhu divadelního představení trvá sice oficiálně 15 minut, ale počítá se s tím, že se lidi budou courat, myslíte, že se někdy opravdu začne hrát po té čtvrthodině? S jakousi rezervou se počítá vždy.
Myslím, že i naši záchranáři a celý ten aparát kolem, pokud budou mít oněch 5 minut k dobru, budou mít tuto malou, ale pro záchranu lidského života mnohdy podstatnou rezervu zakódovanou kdesi v podvědomí. Budou vědět, že i když jde o vteřiny, těch 300 dlouhých vteřin je dělí od průšvihu, od nepříjemností a dohadů. Proč nezachovat dojezd 15 minut a oželet těch teoretických pár procent, která nám budou chybět k teoretické dokonalosti?
Vládní návrh zákona není zákonem politickým, ale zákonem odborným a věcným. To už bylo prohlášeno. Podle mě tento zákon by měl být především lidský. Koneckonců i mezi vymezením pojmů v návrhu zákona o zdravotnické službě se praví, že pro účely tohoto zákona se rozumí závažným postižením zdraví náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které působí prohlubování chorobných změn, jež mohou vést bez neprodleného poskytnutí zdravotní záchranné služby ke vzniku dlouhodobých nebo trvalých následků, případně až k náhlé smrti, nebo náhle vzniklá intenzivní bolest nebo náhle vzniklé změny chování a jednání postiženého ohrožující zdraví nebo život jeho samotného nebo jiných osob, přímým ohrožením života náhle vzniklé onemocnění, úraz nebo jiné zhoršení zdravotního stavu, které vede nebo by bez neprodleného poskytnutí zdravotnické záchranné služby mohlo vést k náhlému selhání některé ze základních životních funkcí lidského organismu. A tady si přece žádných 5 minut navíc nemůžeme dovolit, pokud si dobře uvědomíme dopady a důsledky těchto stavů. ***